Tisková konference k problematice zavedení průmyslových doktorátů, 6. února 2023

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Krásný dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vítejte na Úřadu vlády na tiskové konferenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také Ministerstva pro vědu, výzkum a inovace. Tématem je problematika zavedení průmyslových doktorátů. Ještě než představím jednotlivé řečníky, dovolte mi, abych omluvila pana ministra školství Vladimíra Balaše ze zdravotních důvodů. Za ministerstvo školství zde tedy vítám náměstka člena vlády Jaroslava Müllera a samozřejmě zde vítám ministryni pro vědu, výzkum, inovace Helenu Langšádlovou a jejího náměstka Štěpána Jurajdu. O úvodní slovo už bych požádala paní ministryni.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem velice ráda, že dnes se sejdeme na téma průmyslových doktorátů. Sejdou se zde zástupci významných firem, ale i významných univerzit, ale i zástupci ministerstva školství a další aktéři, kteří mohou výrazně ovlivnit to, jak u nás budou využívány do budoucna průmyslové doktoráty.

Tento nástroj spolupráce je velmi důležitý, protože v celém našem systému chceme posílit transfer zhodnocování výsledků vědy i pro průmyslové využití a potřebujme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. A právě i nástroj průmyslových doktorátů k tomuto posílení spolupráce bezpochyby přispěje.

Otázka průmyslových doktorátů je totiž výhodná pro všechny aktéry. Univerzitám přinese finanční prostředky pro zlepšení práce s doktorandy. Pro doktorandy to určitě bude velmi zajímavá zkušenost. A ať už budou poté pokračovat v akademické sféře, nebo půjdou právě do těchto firem pracovat, tak v případě, že půjdou do takovýchto firem, budou už mít představu, jak takové průmyslové firmy pracují a co od nich budou vyžadovat.

V případě, že budou pokračovat ve své akademické dráze, tak budou již vědět pro další spolupráci, ať už je to smluvní, kolaborativní výzkum, jak takové firmy pracují a jak by ta spolupráce mohla vypadat. A nakonec pro firmy to bude znamenat, že získají třeba do budoucna velmi kvalifikovanou pracovní sílu, vysoce kvalifikovanou, a že ta spolupráce mezi těma dvěma sférami bude lepší. Takže za mě, moc se těším na diskuzi, věřím, že se nám podaří lépe nastavit podporu průmyslových doktorátů a posílit spolupráci mezi univerzitami a firmami. Děkuji.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Já také děkuji za úvodní slovo a za ministerstvo školství už bych o vyjádření poprosila pana náměstka Müllera.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, dobré dopoledne ještě. Všichni si asi pamatujeme, že před několika lety se tato země rozhodla stát se Country For the Future, a s potěšením musím konstatovat, že Česká republika k tomu má většinu předpokladů. Máme poměrně robustní průmyslovou tradici, máme masivní výzkumnou infrastrukturu, kterou si tato země vybudovala, řekněme, v posledních patnácti dvaceti letech.

Ale k tomu, abychom se skutečně stali tím lídrem v oblasti inovací, technologií v 21. století, potřebujeme ještě intelektuální a vzdělanostní základnu, která rozsahem svých kompetencí tuto technologickou akceleraci umožní. A vlastně dnešní debata o průmyslových doktorátech jde přesně tímto směrem. Jde směrem k tomu, že průmysl nebo řekněme komerční sektor a akademický svět by měly spolu mnohem výrazněji spolupracovat nejenom v oblasti vědy a výzkumu, což se koneckonců děje, i když možná méně, než bychom si přáli, ale také v oblasti výuky.

A průmyslové doktoráty jsou přesně tímto tématem. Jak nastavit studijní programy, jaký jim dát profil, jakou prioritu dát studijním programům tak, aby vyhovovaly akademii, Národnímu akreditačnímu úřadu, ale také potřebám průmyslu. Když to hodně zjednoduším, tak vlastně mluvíme o tom, co se nazývá PPP. Je to public private partnership, protože stát i ten privátní sektor si pomůžou, si mohou pomoci navzájem.

Tak to je moje zpráva číslo jedna. A zpráva číslo dvě, ta se týká reformy doktorského studia, o které jsem s některými z vás mluvil. Jak víte, v současné době do meziresortního připomínkového řízení míří novela vysokoškolského zákona, jejíž podstatnou částí, a asi nejdůležitější, je reforma doktorského studia.

Bohužel v současné době doktorské studium v České republice je takovým trošičku naprázdno otáčejícím se strojem. Má poměrně daleko od efektivity. Doktorské studium trpí velmi vysokým drop outem. Jen pro vaši informaci zhruba dvě třetiny všech studentů, kteří přicházejí do doktorského studia, tak z tohoto studia odejdou, aniž by odevzdali kýžený výsledek.

A to samozřejmě trápí všechny zúčastněné aktéry. Trápí to stát, který jaksi platí doktorská studia, ale nic z toho nedostane. Trápí to ty studenty, kteří ztratí několik let života. Trápí to samozřejmě univerzity a trápí to samozřejmě i ten průmyslový sektor, který nemá ty vzdělané odborníky, kteří by mohli se zasloužit o ten technologický vývoj.

A my se právě domníváme, že zavedení průmyslových doktorátů je cesta k tomu, jak ten chod toho stroje zefektivnit, jak snížit drop out, protože v situaci, kdy do hry vstupuje komerční partner se svými financemi, se zacíleným výzkumem, tak je to nepochybně situace, která povede, řekl bych, k vyšší míře zodpovědnosti, k vyšší míře efektivity a k mnohem nižší míře odchodu ze studií.

Tak to je dnes za mě a děkuji, že jste přišli.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Já také děkuji panu náměstkovi a o doplnění už bych poprosila pana náměstka Jurajdu.

Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, vývoj a inovace: Děkuju. Ještě jednou dobrý den. Já bych připomněl, že dnes už se dají najít příklady spolupráce jednoho studenta a dané školy nebo doktorského studijního programu a dané firmy. Takže ty příklady máme, ale otázka je, zda by se vyjasněním a rámcem pravidel a doporučení dařilo podpořit systémovější spolupráci firem a škol, třeba i snížením nějaké míry nejistoty o tom, co se smí a jak se to smí dělat.

Potom ještě doplním, že ve vědecké literatuře, která se věnuje tomu, jak doktorské studijní programy mají dopad na danou zemi, na třeba ekonomiky, tak kromě toho, že samozřejmě nutnou podmínkou je, abychom financovali doktorská studia tam, kde se dělá kvalitní věda a výzkum, tak když se tohle daří, třeba ve Spolkové republice Německo, tak pak se ukazuje, že jedním z nejvýznamnějších kanálů, které jakoby přelívají ten vliv té kvalitní vědy do ekonomiky, je právě to, jakým způsobem se pak doktorandi, absolventi doktorských programů v té ekonomice zapojují a že přenášejí kvalitní vědu svých školitelů a mají velký vliv i na ty domácí ekonomiky. A tomu by právě tenhle typ spolupráce měl do budoucna u nás více napomoct.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, já děkuji všem řečníkům. Nyní už je samozřejmě prostor pro vaše novinářské dotazy, zdali nějaké jsou. Ano, iDNES.

iDNES: Já bych se chtěl zeptat, jestli už víte, s jakými firmami byste jednali a od kdy by to potom mohlo probíhat?

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Pane kolego, děkuji za dotaz. Firem v České republice, které mají poměrně solidní vlastní výzkumnou infrastrukturu, jsou, řekl bych stovky, jestli ne tisíce, abych někomu neublížil. My jsme pro dnešní kulatý stůl vybrali, nechci říct ty největší, možná ty nejviditelnější, nebo firmy, které jaksi nejhlasitěji volají po zavedení průmyslových doktorátů. Jenom pro vaši informaci, pokud vím, dnes jich přijde mezi patnácti dvaceti, mám pocit, a my si od toho kulatého stolu dnes slibujeme mimo jiné, nikoliv pouze, ale mimo jiné prokopnutí dveří. Vlastně nastolení tématu průmyslových doktorátů a skutečně seriózní diskuzi na toto téma.

Otázky zní, jestli jsou nutné legislativní úpravy, jak se k té problematice postaví Národní akreditační úřad, jaká jsou třeba autorská práva atd. Ale samozřejmě bychom rádi v diskuzi na toto téma pokračovali dál a jaksi neformálně. Hovoříme o tom, že třeba za půl roku bychom rádi pozvali další aktéry, kteří mají o průmyslové doktoráty zájem, protože jsem byl informován o tom, k mé radosti, že ten zájem byl mnohonásobně větší.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Ještě paní ministryně chtěla doplnit.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Ono pro nás je důležité, aby i některé firmy dělaly ve větším rozsahu výzkum a vývoj, protože investice do výzkumu a vývoje v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi i v rámci Evropy je výrazně nižší. Takže jedním z našich cílů je posílit investice ze strany soukromých firem do výzkumu a vývoje a paradoxně ta krize, kterou procházíme, by k tomu měla přispět, protože bude potřeba, aby inovovaly, aby obstály v konkurenci. Takže věřím, že i tohle je významná příležitost pro ty firmy, aby i tyto otázky zvážily a ta spolupráce, podpora průmyslových doktorátů by tomuto i naší vyšší konkurenceschopnosti měla přispět.

Navíc, a to mám informace od našich mladých vědců, kteří třeba působili v Japonsku, mnohdy v japonských firmách se věda dělá na vyšší úrovni než přímo na institucích, jako jsou univerzity. Takže když si vybudujeme i tuto kulturu, tak i tato kultura povede k větší konkurenceschopnosti České republiky.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tak děkuji, další dotaz, Deník.

Kateřina Frouzová, Deník: Dobrý den přeji. Je mi naprosto jasné, že dnes se na kulatém stolu bude probírat hlavně spolupráce mezi technickými obory a firmami. Ale mě by zajímalo, protože určitě jste zaznamenali, že vysokoškolští pedagogové na humanitních studiích se chystají stávkovat kvůli naprosto skandálním nízkým platům. Docent 32 000 korun měsíčně. A mě by tedy zajímalo, vzhledem k tomu, co říkal pan náměstek i k těm možným legislativním úpravám, zda se v tomto segmentu tedy počítá u průmyslových doktorátů s tím, že firmy by nějak finančně se podílely na tom doktorském studiu? Neb ta velká úbytkovost, ten drop out u doktorandů je, mimo jiné, proto, že jejich samozřejmě finanční zázemí je tak nízké, že i z těchto důvodů zkrátka doktorské studium nedokončí a odcházejí pak raději do praxe. Tak vím, že to je trošku přízemní, ale jak se počítá s podílem firem přímo na financování doktorských studií? Děkuji.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, vy jste, Kateřino, nemilosrdně odhalila moje schizofrenní postavení, neboť já kromě toho, že jsem náměstkem na MŠMT, tak jsem také profesorem historie na jedné z humanitních fakult, tak pravděpodobně budu stávkovat sám proti sobě asi.

Ale abych odpověděl na váš dotaz. Víte, ten název průmyslový doktorát je možná trochu zavádějící, protože jsme asi měli říci, že vlastně ty tzv. průmyslové doktoráty zasahují do všech oblastí výzkumu, nikoliv jenom, řekl bych, do technologického vývoje. Můžeme tedy mluvit třeba o velkých sociologických firmách, které zadávají sociologické výzkumy a mohou se vlastně podílet na podobě doktorátů sociologie. Stejně tak mě napadá třeba problematika psychologie a dopravního výzkumu.

Čili témat a oblastí, do kterých bychom ty tzv., v uvozovkách, průmyslové doktoráty mohli a měli, měli rozšířit, je celá řada a humanitní a sociální vědy jsou nepochybně součástí příběhu. Já bych byl moc rád, kdybychom těmto širokým oblastem třeba věnovali nějaký příští kulatý stůl.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, ještě paní ministryně.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Já si dovolím zareagovat. Ano, v tom novém zákoně o vysokých školách, to je jeden z vlastně, byť jenom jeden z dílčích prvků, tak je i navýšení stipendií pro doktorandy na 1,2 procenta minimální mzdy. Což samozřejmě není příliš, ale vzhledem k tomu, že systém je nastavený na nějaký valorizační mechanismus, tak to výrazně zlepší situaci doktorandů. To je první věc. Jsem moc ráda za spolupráci nad tímto zákonem i za to, že jsem mohla být spolu-gestorem.

Co se týče těch dalších otázek, které tady zazněly. Já si myslím, že vedle té fáze doktorandů tady jde vůbec o posílení spolupráce mezi Akademií věd, univerzitami a veřejnou správou. Využívání poznatků vědy pro tvorbu veřejných politik a jejich vyhodnocování. To je věc, o které se také hodně bavíme, protože my tady máme opravdu velké kapacity z hlediska vědy a ne vždycky při rozhodování, při tvorbě legislativy vycházíme z dat a analýz a doporučení té výzkumné sféry.

Takže tak jako mluvím o transferu v případě spolupráce mezi univerzitami, Akademií věd a soukromým sektorem, tak musí výrazně více probíhat ten transfer mezi výzkumnými organizacemi a veřejnou správou právě proto, aby tvorba našich veřejných politik byla na vyšší úrovni včetně dopadů například některých rozpočtových a dalších opatření. V tom je velký prostor pro zlepšení. Už o tom mluvíme jak se členy vlády, tak i se zástupci výzkumných organizací, protože tam je velký prostor pro zlepšení a na obou stranách. Abychom měli přehled ohledně těch doporučení a toho, co by bylo využitelné, a současně, aby si ještě více stát uměl zadávat ty svoje potřeby pro ta rozhodování.

No a ta poslední otázka. Já samozřejmě vím, že ta situace je velmi napjatá, ale musím říct, velmi diferencovaná na jednotlivých školách a je tady velká míra odpovědnosti jednotlivých institucí. Protože například vím od pana rektora Masarykovy univerzity, že tam minimální plat profesora je 55 000. Na jiných školách je to jinak.

Musí ty školy velmi si i vyhodnotit, které obory a jakou měrou budou podporovat, protože co se týče mě jako předsedkyně rady vlády, my rozhodujeme o prostředcích pro těch patnáct kapitol. Jedna z nich jsou vysoké školy a tam jako poskytovatel je ministerstvo školství. Ale ani ministerstvo školství ani já vlastně nemůžeme rozhodovat o té vnitřní politice jednotlivých vysokých škol.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Chtěl doplnit ještě pan náměstek Jurajda a poté pan náměstek Miller.

Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, vývoj a inovace: Děkuju. Pan náměstek Miller je profesorem z humanitních oborů, já ze společenskovědních, a tak se tu připojím k tomu, co řekla paní ministryně o té potřebě využívat společenskovědní obory jako podporu rozhodování ve veřejné sféře. A ta dobře míněná, dobře zamířená otázka na tenhle typ spolupráce, tomu se dá pomoci v rámci diskuze o těchto průmyslových doktorátech, ale je to primárně otázka na diskuzi o naplňování výzkumných potřeb resortů při vyhodnocování dopadů reforem a jak s tím mohou společenskovědní případně humanitní obory pomoci. Takže to je možná otázka trošku do jiného gardu.

Ale možná je také zajímavé dodat, že velmi často i technicky orientované firmy najímají doktorandy, absolventky a absolventy doktorského studia z humanitních oborů. Takže ono tam je možné si i představit tenhle typ spolupráce, který by potom, jak už říkala paní ministryně, mohl vést k tomu, že by se u nás trošku vyrovnala ta nerovnováha, že jsme velmi neobvyklou zemí v Evropské unii, co se týče ne toku veřejných peněz do soukromých firem, ale toho toku soukromých peněz do veřejně-financovaných nebo veřejných akademických výzkumných institucí. A tohle je opravdu dlouhodobě nezlepšující se charakteristika našeho systému, vývoje a výzkumu.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Pan náměstek Miller.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, aby vůbec žádná otázka nezůstala nezodpovězena a vy jste z toho neměli špatný pocit, tak bych chtěl ještě doplnit paní ministryni. Ano, samozřejmě vnitřní distribuce finančních prostředků je svrchovanou pravomocí univerzit. Přesto pan ministr Balaš nedávno zřídil pracovní skupinu, která by se měla pokusit nějakým způsobem systémově vyřešit skutečně ty poněkud rozevírající se nůžky mezi, řekněme, humanitními, sociálními vědami a těmi ostatním. A pokud vím, ta pracovní skupina by měla začít pracovat někdy v polovině února.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Já bych ještě, jestli mohu, chtěla doplnit: Ony vlastně jsou tam dvě složky financování. To je ta institucionální podpora DKRVO, která vlastně jde z ministerstva školství na ta jednotlivá pracoviště. Tam je opravdu velká odpovědnost těch jednotlivých univerzit, aby ty prostředky realokovaly tak, aby i ty společensko-humanitní obory měly svoji pevnou pozici a své zastoupení, protože my je opravdu potřebujeme.

Ale druhá je otázka poskytování účelové podpory přes ty jednotlivé poskytovatele, což jsou TA ČR, GA ČR, a tam, anebo další resortní, ale i tam musíme více dbát na to, aby ta proporce, která jde ze společensko-humanitních oborů, byla přiměřená. A velmi důležité je, a to už tady říkal i pan náměstek, profesor Jurajda, že mnoho těch výzev, které řešíme, musí být řešeno na multidisciplinárním principu. Takže velmi často jsou to týmy, kde jsou zastoupeni jak zástupci těch společenských oborů, tak třeba technických oborů, přírodních věd. To je velmi důležité, aby tyto multidisciplinární týmy vznikaly a řešily ty otázky, které jsou velmi naléhavé.

Ale stejně tak musím ale upozornit na jednu věc, že jsou tady i evropské zdroje, které v České republice jsou minimálně využívány. Jsou to například špičkové ERC granty a mě velmi mrzí, že jsou málo využívány ve srovnání například s Rakouskem. Pro minulé programovací období rakouští vědci měli šestinásobek ERC grantů, to znamená přibližně šestinásobek i prostředků a mě velmi mrzí, že vlastně čeští vědci této příležitosti nevyužili v plném rozsahu.

Opravdu je to velká a do budoucna je to nesmírně důležité. My nebudeme mít operační programy tak, jak je známe. A pokud nebudeme dostatečně umět čerpat ty komunitární zdroje, tak nám ty prostředky budou chybět. Tak proto o tom mluvím a tam je velká příležitost i pro zástupce společenských, humanitních věd. Děkuji.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Já také moc děkuji a vzhledem k tomu, že kulatý stůl k tomuto tématu je naplánován od půl jedné, tak opravdu jestli máte ještě, tak poslední dotaz. iDNES.

iDNES: Děkuji. Jenom jestli teda pan Miller může ještě, prosím, doplnit alespoň dvě firmy, které by měly na kulatém stole být? Prosím. Děkuji.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Tak nevím, jestli teď nezvýhodním dvě firmy na úkor všech ostatních… Dovolí mi to paní ministryně?

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Určitě můžeš.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Zentiva a Bosch.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tak to byl stručný dotaz, tak možná ještě poslední.

Matěj Pur, Hospodářské noviny: Dobrý den. Mě by zajímalo, kde to vázlo jako doteď, do této doby? Pan náměstek říkal, že už jako jednotlivé případy tady jsou, kdy ty doktoráty fungovaly ve spolupráci s firmami. Tak co bránilo tomu, aby jich bylo víc doteď, což je to, co asi chcete teď změnit. Tak co je přesně ten problém?

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Tak můžete začít.

Jaroslav Müller, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Velice krátce, protože už opravdu musíme končit. Rozdělil bych to do dvou rovin. Ta první rovina je mentální. Naše akademická kultura není úplně, nebo náš akademický svět není úplně zvyklý skutečně spolupracovat s průmyslem. Je to disciplína, která není lehká, a my se ji vlastně od roku 1989 těžce a postupně učíme. Ta situace je dnes nezměrně lepší, než byla třeba ještě před deseti lety, ale ještě pořád, řekl bych, že máme velké rezervy ve srovnání třeba se Spojnými státy nebo se západní Evropou. Čili mentální záležitost, to je jedna věc.

A druhá věc: My bychom dnes chtěli krátké debatě porobit to, jestli průmyslové doktoráty, pokud by měly být samostatnou disciplínou vedle akademických doktorátů, čili o formě ještě se budeme bavit, jestli to bude vyžadovat nějaké legislativní úpravy. Případně bychom si měli poslechnout, jaké je stanovisko Národního akreditačního úřadu. Toto jsou všechno aktéři nebo stakeholdeři, kteří k té problematice mají co říci.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, paní ministryně chce ještě na závěr.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Já bych chtěla říci, že samozřejmě ta debata pokračuje, když tamhle je paní ředitelka, tak Youth, Speak Up! o tomto tématu už mluví dlouho. Pro mladé lidi je to velmi naléhavé téma a my opravdu chceme posílit tuto roli a dát, nastavit systém tak, aby nebyly zábrany ani z jedné, ani z druhé strany, a dát tomu nějaký rámec a systém, aby to nebyly jednotlivé příklady, ale opravdu aby se systémově posílila spolupráce mezi firmami a univerzitami.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tolik od řečníků, já moc děkuji. Děkuji samozřejmě vám, že jste dorazili, přeju vám krásný zbytek dne, mějte se hezky.