Tiskové konference

7. 5. 2020 12:54

Tisková konference k projektu Chytrá karanténa, 7. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci k představení fungování Chytré karantény. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra, Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. My jsme se dlouho připravovali na tuto tiskovou konferenci, protože je potřeba zdůraznit, že štáb Chytré karantény poprvé zasedl už 29. března, a já osobně tenhle projekt sleduji. 30. března vláda rozhodla, že šéfem toho štábu se stane pan profesor Prymula a stejný den vlastně byl jmenován šéfem krizového štábu pan ministr vnitra Hamáček.

Tento štáb zasedl už třicet devětkrát a je to skutečně velice komplexní projekt, kde je zapojena i naše armáda, samozřejmě všechny hygienické stanice, zdravotní ústavy, studenti z vojenské akademie z Hradce Králové. A musím říct, že je to skutečně velice náročný projekt, který by se za normálních okolností připravoval možná léta. A já bych chtěl poděkovat všem, kteří se na tom podílejí, a je jich strašně moc. A samozřejmě hlavní roli v tom hrají naši hygienici a epidemiologové.

My samozřejmě čerpáme ze zkušeností, řekněme, všech zemí ve světě, které mají vlastně úspěchy. Shodou okolností dnes byla videokonference, kde jsme už podruhé mluvili spolu. Premiér Austrálie, byl tam i premiér Singapuru Lee, kterého znám ještě z návštěvy z ledna 2018, kdy jsem tam byl, a já myslím, že jeho přítomnost byla velice důležitá, protože Singapur, který měl koncem března asi 35 nakažených, tak mu to skočilo 20. dubna na 1 500

A je velice důležité pro nás slyšet ty zkušenosti, slyšet australského premiéra, singapurského premiéra, kteří shodně tvrdí: Děti u nás byly absolutně v pohodě. Čtyřicet učitelů ve škole v Singapuru se nakazilo mimo školu. Děti se nenakazily. Mají názor na přenos viru, co se týká dětí, úplně jiný než například epidemiologové v Německu nebo ve Švýcarsku.

Takže samozřejmě slyšet izraelského premiéra, norskou premiérku, dánskou premiérku, kteří mluvili o zkušenosti ohledně návratu do škol, tak to si myslím, že pro nás jako Českou republiku, kde jsme mezi těmito zeměmi byli taky vybráni a spolupracujeme. Mluvili jsme o turismu, o rozvolňování turismu a tak dále. Takže já vím, že u nás doma nás všichni kritizují, ale myslím si, že je podstatné, co si u nás o nás myslí ve světě.

Projekt Chytré karantény samozřejmě měl své různé porodní bolesti, ale já myslím, že dnes můžeme říct, že vlastně ten původní projekt jsme zvládli, tak zvaný projekt 1.0, kde jsme skutečně dnes schopni ho realizovat. A připravuje se vlastně projekt 2.0, v podstatě to už je projekt sofistikovanější, kde jsou zapojeny projekt eRouška, mapy.cz, připravuje se velké callcentrum. A o tom všem budou vlastně mluvit mí kolegové, kteří jsou na to lépe povolaní než já.

Co je důležité, já jsem samozřejmě se zúčastnil všech těch zasedání štábu. My vlastně každou středu spolu mluvíme a víme v podstatě, co nás čeká. My totiž nevíme, jak dlouho ten vir s námi tady bude. A nikdo to neví. Myslím si, že nikdo to neví. Ale samozřejmě se snažíme vlastně, aby naše společnost se vrátila do normálu. V tom uděláme maximum. Postupně to rozvolňujeme. Ty zkušenosti ze zahraničí jsou důležité.

Takže proto jsme se vlastně i rozhodli, abychom i veřejnost dnes informovali v této sestavě o velice konkrétních krocích, které máme za námi. Takže je důležité, aby tento projekt byl připraven, pokud by přišla nějaká druhá vlna. Já si myslím, že naši hygienici odvedli fantastickou práci. Určitě pan docent Hajdúch bude mluvit o Olomouckém kraji, kde to bylo zásadní. Izolace Litovle a té oblasti byla zásadní. Určitě to bylo velice důležité rozhodnutí, protože ty dopady této lokální nákazy mohly být absolutně katastrofické.

Takže my určitě, já se snažím samozřejmě propojovat, protože to je velké množství institucí. Teď i na základě nějaké té debaty ohledně vakcíny jsme se i domluvili v rámci Rady pro vědu a výzkum, že vznikne taková speciální skupina pro biomedicínu, kde koncentrujeme vlastně všechny naše vědecké kapacity v rezortu zdravotnictví, abychom to propojovali mezi sebou, aby se nám nestávalo, že v podstatě dochází k nějakým nedorozuměním, jak to teď bylo s tou vakcínou. Protože my máme vícero těch výzkumných pracovišť a je potřeba to zkoncentrovat, protože jedna věc je jistá, že ten koronavir nám jednoznačně ukázal, že zdraví je na prvním místě. Naši lékaři, výzkumníci a celý personál jsou skvělí a teď jde o to, abychom nějakým způsobem lépe to zprocesovali a v rámci Rady pro vědu, výzkum a inovace jsme se takhle domluvili.

Takže já znovu děkuji všem. Ta čísla samozřejmě vypadají stále dobře. Nicméně vznikají nám různé lokální vlastně nákazy, a jak s tím budeme bojovat, tak samozřejmě o tom tady řeknou kolegové, kteří jsou tady se mnou. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Jak řekl pan premiér, koronavirus tady je a bude s námi pravděpodobně i v budoucnu. A my skutečně nyní měníme strategii oproti těm předchozím týdnům, kdy ta strategie byla plošná opatření, restriktivní opatření a myslím si, že to bylo správně, že jsme ta opatření zavedli, a teď se to ukazuje na těch reálných číslech a na konci dne se skutečně posuzují zejména data a čísla, a že tu první  vlnu epidemie  jsme zkrátka zvládli.

A musíme se připravovat na druhou a myslím si, že skutečně abychom to mohli zvládnout dobře, tak potřebujeme mít chytré nástroje a chytrá karanténa je jeden z těch klíčových projektů. Tak abychom skutečně měli infrastrukturu celkovou připravenou právě na druhou vlnu a aby ta strategie byla mnohem více cílenější.

My jsme se vlastně od začátku propuknutí té pandemie u nás, nebo epidemie tehdy ještě, ponaučili jednou věcí: Že klíčová je rychlost. Rychlost přijetí jakýchkoliv opatření, rychlost činností, které děláme, protože ta nemoc je velmi rychlá sama sobě. Víme, že začíná s několika pacienty, a pokud skutečně se nic nestane, nic se neudělá, příslušné kroky, tak ten růst může být velmi exponenciální.

Právě chytrá karanténa tedy má být rychlá a má být efektivním nástrojem, jak zjistit co nejdříve kontakty pozitivního pacienta, jak co nejdříve vyšetřit daného pacienta, odeslat vzorky do příslušné laboratoře, mapovat kapacity laboratoří tak, aby ten proces skutečně nebyl v řádu týdnů, ale maximálně hodin nebo několika málo dnů. A to je ten klíčový nebo klíč k úspěchu, tak abychom zvládli tu celou situaci a mohli jsme třeba řešit skutečně ohniska nákazy, která dnes tady máme, jako jsou Chebsko, Domažlicko, v Moravskoslezském kraji některé okresy a podobně. Protože my už nemáme ten plošný problém, naštěstí, ale máme ten problém lokální a takto bychom ho měli řešit.

Takže myslím si, že ta chytrá karanténa v tomto směru může velmi dobře pomoci, abychom mohli uvolnit, a nadále to uvolňujeme a budeme uvolňovat, ta plošná opatření a měli spíše cílená chytrá smart řešení. To, co je důležité zmínit, že to není jenom o vzpomínkových mapách, což ještě budou kolegové prezentovat o činnosti krajských hygienických stanic, které jsou klíčové samozřejmě v tom celém procesu, ale je to třeba i o skutečně odpovědnosti každého z nás a o vlastně využití těch technologií, které jsou dneska k dispozici.

Já bych zmínil zejména aplikaci eRouška, což je vlastně aplikace, která vznikla z nadšení několika IT odborníků Ministerstva zdravotnictví, hygienické služby a dalších, a vytvořili jsme tuto aplikaci, která dnes je ke stažení jak pro platformu Android, tak iOS, to znamená pro přístroje Apple a další. Zkrátka všichni si ji mohou dnes stáhnout do svých mobilních telefonů a ta aplikace eRouška je skutečně klíčovou součástí celého tohoto projektu, protože je na dobrovolné bázi, znovu říkám, je to dobrovolná věc, může velmi cíleně zjistit kontakty daného pozitivního pacienta, a pokud ta data budou odeslána dobrovolně pozitivním pacientem krajské hygienické stanici, tak rychle vlastně budou moci být ty kontakty vlastně identifikovány, vzaty do karantény, vyšetřeny a tak dále a je to otázka skutečně několika málo hodin

Takže tato aplikace eRouška, kterou dnes si může každý stáhnout, je pro mě osobně jednou z těch nejvíce přidaných hodnot a byl bych rád, aby ji co nejvíce lidí mělo k dispozici ve svých mobilních telefonech, protože čím více lidí ji bude používat, tím bude efektivnější, tím bude účelnější. Protože každý, kdo tu aplikaci má ve svém telefonu, tak vlastně ta data se takto mohou zaznamenat a mohou pak sloužit krajským hygienickým stanicím k identifikaci těch potenciálně nakažených pacientů.

My určitě chceme tu aplikaci co nejvíce podpořit i mediálně propagací tak, aby třeba lidé, kteří pojedou v metru, tak viděli, že si mohou tuto aplikaci stáhnout, protože to vidím jako velký bonus. Takže tolik jenom za mě co bych chtěl k tomuto říci. Ta aplikace už dneska skutečně je na všechny mobilní telefony, takže prosím, stáhněte si ji, protože nám tím obrovsky pomůžete. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, náměstek ministra zdravotnictví a šéf řídicího týmu Chytré karantény pan Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, já bych si stručně dovolil představit vlastně systém Chytré karantény a možná se zamyslel také nad tím, proč jsme chytrou karanténu v naší České republice implementovali. Když se podíváme, co si národ myslí o Chytré karanténě, tak někdy tady je zkratkovitá vize, že je to vlastně synonymum pro vzpomínkovou mapu. Tak to určitě není. Vzpomínková mapa je velmi důležitým prvkem, ale Chytrá karanténa sama o sobě je velmi komplexní řešení, které staví na řadě prvků, které už tady byly v minulosti.

Klíčová je role; krajských hygienických stanic a epidemiologů při pátrání po onemocnění. Jsou tady zastoupeny tři různé rezorty. Není to jenom zdravotnictví, jak by se na první pohled zdálo, ale je tady velmi silná role Armády České republiky, to znamená resortu obrany, a je tady velká pomoc i Ministerstva vnitra - konkrétně hasičů. Ten systém je nastaven tak, aby tyto prvky spolu velmi intenzivně spolupracovaly.

My jsme se snažili vyvinout takový model, aby ty jednotlivé prvky, které tady byly, se podařilo provázat a v řadě případů si člověk může myslet, že ten projekt byl připraven a že jsme ho mohli jenom oprášit  a použít. Ten projekt byl zcela nový. Nebyl někde v šuplíku, a když si představíme, že jsme museli provazbit tolik různých nových prvků, tak to není určitě otázka jednotek dnů nebo týdnů. Opravdu během těch pár týdnů, kdy jsme začali práce na tomto, tak bylo co dělat, a celý zastřešující prvek chytré karantény, to je otázka IT a velmi intenzivní spolupráce jak Ministerstva zdravotnictví, tak zejména armády a NAKIT, v rámci čehož bylo možné vytvořit vlastně spojení, které dnes už nese první ovoce, a my máme opravdu online data z celého tohoto systému.

Je třeba si uvědomit, že jsme čelili velkým výzvám, protože tady byly desítky skutečně a můžeme se přiblížit k nějakým 80 různým laboratorním softwarům, které bylo nutné propojit. Byla tady řešení na úrovni krajských hygienických stanic, která zpravidla byla unikátní, a bylo nutné vytvořit nad tím zastřešující systém, který by byl schopen sbírat data tak, abychom přesně věděli, jaká je kapacita systému, kam máme vzorky převést, kde je nějaký problém, a abychom byli schopni také říci, jak rychlá bude detekce.

Už tady padlo, že pointa toho systému je, abychom co nejrychleji byli schopni zachytit v populaci pozitivní případy a eliminovat jejich kontakty, a snažíme se cílit v podstatě na dobu tří dnů tak, abychom byli schopni zabránit přenosu a abychom to reprodukční číslo, které tuto chvíli je velmi příznivé, je pod jednou, udrželi tam, kde je.

Je třeba si uvědomit, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy tady končí řada těch plošných opatření  a my proti tomu máme jediný systém, pominu-li ta osobní opatření, a to je právě Chytrá karanténa. Musí splnit svoji roli a my jsme si vědomi toho, že v řadě zemí se jde právě touto cestou, protože Chytrá karanténa by měla být schopna identifikovat případy a adekvátním způsobem se o ně postarat.

V té akutní roli tady je ještě jeden moment, a když se podíváme na další obrázek, tak zjistíme, že my jsme schopni analyzovat konkrétně situaci tady v České republice. Máme výstup dat, která se denně analyzují analytickou skupinou, a každý den ráno si říkáme, kde eventuálně vzniká nějaké potenciální ohnisko,. Je zřejmé, že už nepůjdeme cestou nějakých plošných opatření, ale budeme hledat ta ohniska, která průběžně vznikají. V tuto chvíli jsou to dominantně velká města, na která se soustřeďujeme, a tady to není otázka nějakých konkrétních instituci uvnitř, ale spíše je to komunitní přenos, a situace, které jsou spíše v pohraničí s Německem, jako jsou Cheb a Mariánské lázně, kde opravdu vznikají dílčí epidemie, které musíme řešit, abychom zabránili zavlečení do našeho území.

A jako příklad bych použil ten další obrázek, který tam uvidíte. To je opravdu konkrétní situace, která se týká právě nemocnice, která byla v Chebu, kde jsme řešili problematiku, kolik osob se tam vlastně objevilo, snažili jsme se tu situaci zafixovat, krajská hygiena tam odvedla obrovský kus práce a ve spolupráci s panem hejtmanem jsme posílili celý tento systém Armádou České republiky posilovými týmy odběrovými a v tuto chvíli už jsme vlastně odebrali více než 60 procent vzorků. Zítra bude dobrán zbytek a na bázi těchto více než 500 vzorků jsme schopni říci, kolik osob dalších nezachycených v té nemocnici je. Ale jdeme ještě o kousek dál a snažíme se diagnostikovat i případy v rodinných kontaktech, protože o této epidemii víme dobře, že se tak často děje, a pokud je zavlečena do rodiny, tak ta rodina bývá zpravidla pozitivní.

To znamená, to je příklad toho, jak jsme schopni chytrou karanténu využívat už dnes a budeme tak činit i nadále. My jsme se zamýšleli nad tím, jak celý ten systém vylepšit. Chceme skutečně odebírat osoby, které nejsou jenom klinicky pozitivní, ale které mají i nějaké riziko. Chceme cílit na určité rizikové skupiny tak, abychom byli schopni vlastně předejít tomu, že tam bude nějaký výskyt. Chceme v řadě případů změnit naši diagnostiku z diagnostiky testů protilátkových na testy PCR. To znamená, to je situace třeba v zařízeních sociálních, kde chceme opravdu diagnostikovat personál, který bude rizikovým i do budoucna pro tyto skupiny, a chceme pracovat s hejtmany i na možném posílení těch rizikových oblastí, kde je málo personálu.

Takže co se týká jakéhosi souladu s hygienickou službou, tak tady paní kolegyně Rážová za chvíli pohovoří o tom, jak hygienická služba v tom systému funguje, tak my musíme přijímat opatření, která jsou skutečně cílená. Řekli jsme si, a je to na základě zkušeností těch nejlepších zemí, které v této oblasti působí, že nechceme působit už plošně. Chceme přijímat taková opatření, která budou cílená, opatření, která se nebudou týkat nějakých uzávěr regionů nebo velkých měst, ale opravdu konkrétních institucí, kde k tomu šíření dochází, a k tomu chceme směřovat. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Hlavní hygienička paní Jarmila Rážová.

Jarmila Rážová, hlavní hygienička ČR: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mne. Já budu nepřekvapivě hovořit za hygienickou službu a za všechny epidemiology a hygieniky, kteří patří k tomu naprosto základnímu a zásadnímu kolečku v celém tom systému chytré karantény. Mají moji kolegové ve všech čtrnácti hygienických stanicích, kteří se na realizaci tohoto projektu podílí, zejména se podílí na tom základním nebo vykonávají to naprosto základní, a to je epidemiologické šetření, vychytávání, určování pacientů, kteří jsou pozitivní, dohledávání kontaktů a jejich karanténa, izolace, lékařský dohled, veškerou tu práci, která patří vlastně k denní práci všech hygieniků a epidemiologů v naprosto standardních režimech.

Moji úctu a velký obdiv mají v tom, že projevili vysokou míru flexibility, která jim často není přikládána, právě v té době poměrně velikého vytížení, ne poměrně, ale velikého vytížení, které bylo v době, kdy byl nárůst případů, a dokázali si vzít za vlastní ty chytré nástroje, které vznikly spojením tří a ještě i více subjektů, které spolu běžně nespolupracují, a to je právě hygienická služba, ajťáci, abych použila toto slovo, často společnost dobrovolníků, a zejména tedy armáda.

To, co tady už všichni předřečníci přede mnou říkali: My jsme svědky naprosto fantastického projektu a naprosto nevídané, jakoby profesně, třeba v mé historii profesní, naprosto nevídané záležitosti, že při té práci, která byla velmi intenzivní, byli velmi vytížení, nebo jsou stále, ale byli v té chvíli, hygienické stanice a epidemiologové, tak dokázali se přizpůsobit novým věcem, začít využívat daktelu, naučit se ji v poměrně krátké době dejme tomu čtyřech týdnů, když bych to zhustila, možná šesti. Samozřejmě, že ten proces není vždycky úplně jednoduchý a měl a má stále nějaké lehké problémy, ale my ty problémy v rámci řídicího týmu a komunikací jak s krajskými hygienickými stanicemi, tak v rámci týmů, tak je řešíme a daří se to.

Pro mě je důležité a je to důležité nejen pro mě, ale pro nás všechny, že kolegové jsou schopni použitím těchto rychlých nástrojů a jejich využíváním rychleji dohledat kontakty a rychleji nasadit karanténu a dostat ten kontakt, jak to říkal už pan profesor Prymula, mimo možnost dalšího šíření, omezit tedy šíření té infekce. Je to důležité nejen z hlediska covidu a prevence, vlastně ta připravenost hygienické služby na to, že to teď umí a učí se stále ještě zdokonaleně a že to budou umět rychle používat, tak je vlastně ohromným přínosem nejenom pro případnou druhou vlnu covidu, ale pro řešení jakékoliv infekce jiného charakteru nebo jiné infekce, ale dokonce i některých jiných vážných hrozeb pro ohrožení veřejného zdraví.

Takže jsem na kolegy velmi pyšná, velmi jim za tu práci děkuju, měli bychom jim děkovat všichni, protože většina těch čísel, která tady postupně všichni prezentujeme, tak je vlastně z jejich práce. Nebyly by, neměli bychom my ani ÚZIS ani armáda ani my na Ministerstvu zdravotnictví bychom tato čísla neměli, kdyby denně je tam nevkládali a nepracovali hygienici. Takže já chci tímto poděkovat a chci ještě zmínit, že opravdu doplňkové nástroje, tak jak prezentoval pan ministr, eRoušku, vzpomínkové mapy, které asi za mnou teď vidíte, jsou momentálně… 232 lidí se vyškolilo, proběhlo x školení, máme více než 100 vzpomínkových map momentálně k dispozici

Teď je dobrá situace epidemiologická, tudíž se trénují na to využívání vzpomínkových map, na to, že vlastně člověk musí dát souhlas a vzpomíná si na to, kde se s kým setkal, jak dlouho ten kontakt trval. Epidemiolog vlastně na základě toho rozhovoru určuje, jestli ten kontakt byl z epidemiologického hlediska významný. Tak momentálně, v době, kdy stále jsme v nouzovém stavu a je omezený pohyb osob, tak vlastně není často těžké si vzpomenout, koho jste potkali po cestě z práce domů a domů z práce, ale ve chvíli, kdy uvolníme ta opatření, tak tento nástroj začne být určitě více používán, protože se znormalizuje život a bude dobrým nástrojem pro to si vzpomenout, kde jsme koho potkali, a získat větší podrobnosti, informace o množství kontaktů, s nimiž jsme se sešli, a ty rychle dostat do karantény. A k tomu ta chytrá karanténa je připravena.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan plukovník Petr Šnajdárek. 

Petr Šnajdárek, Generální štáb Armády ČR: Dovolte mi, dámy a pánové, navázat z pohledu armády. Tak jak můžete vidět za mnou, chtěl bych navázat na slova pana profesora Prymuly, protože opravdu armáda se zhostila role v rámci projektu Chytré karantény ve funkci tzv. projektového manažera. Naším hlavním úkolem je řízení organizace, provádění vyhodnocení a součinnosti se všemi složkami, které jsou do tohoto projektu zapojeny.

Jde o poměrně složitý systém s řadou vazeb, které se podařilo nastavit. Díky tomu máme teď přehled o situaci tak, jak vidíte na obrazovkách, kde sdílíme data, informace primárně samozřejmě z krajských hygienických stanic, z jednotlivých odběrových míst, z laboratoří. Jsme schopni tímto podpořit rozhodování odborníků, a hlavně jsme schopni včas reagovat, tak jak již bylo zmíněno.

K dosažení těchto schopností armáda investovala svoje úsilí, zkušenosti, materiál a prostředky a v podstatě tady bych chtěl zmínit fakt, jak už bylo zmíněno, integrujeme různé systémy čtrnácti krajů tak, abychom byli schopni na celorepublikové úrovni reagovat. Tím bych chtěl zmínit, že jsme nebourali systémy staré nebo zavedené, naopak jsme se snažili je propojit s ostatními a ulehčit i spolupráci mezi zmíněnými složkami Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistik, krajských hygienických stanic, laboratoří, odběrových míst, samozřejmě nemocnic a dalších složek.

S tím bych vám chtěl tady krátce představit, o jakých nástrojích se vlastně bavíme, trochu konkrétněji a co bylo za dobu bezmála pěti týdnů vytvořeno pro spuštění projektu Chytrá karanténa v plném rozsahu. Jak vidíte, používáme řadu nástrojů, které jsme vyvinuli nebo převzali nebo napojili celorepublikově s vazbou na krajské systémy. Jak vidíte, je tam zastoupeno několik organizací nejenom armády, nejenom Ministerstva zdravotnictví, ale i kolegů z národní komunikační informační agentury a dalších s tím, že v podstatě se podařilo navázat a začít řešit propojení jednotlivých systémů, vytvoření celkového obrazu situace, tak jak my vojáci říkáme, provedení vizualizace dat o průběhu epidemie, abychom byli schopni predikovat a včas zasáhnout do ohnisek nákazy, což potvrzují uplynulé dny.

De facto, jak vidíte, webové aplikace slouží pro zpracování dat, jejich vizualizaci, k řízení, analýze, k predikci, jak jsem zmiňoval, s tím že tady v žádném případě nezpracováváme žádná osobní data občanů. Ta jsou stále v gesci Ministerstva zdravotnictví a příslušných složek. Ale jsme schopni v podstatě monitorovat a manažersky připravit podklady pro rozhodování jednotlivých složek Ministerstva zdravotnictví, případně samozřejmě vlády, v nezbytné součinnosti s kraji.

K tomu, aby to fungovalo, tak jsme se potýkali, jak bylo zmíněno panem profesorem Prymulou, s problémy integrace jednotlivých systémů. To se nám snad podařilo překlenout. Specialisté z řad armády v součinnosti s ostatními složkami vyvinuli tzv. speciální webové aplikace pro zvládání situace kolem virové nákazy covid-19 s propojením na jednotlivé systémy, myšleno s napojením na odběrová místa, laboratoře, krajské hygienické stanice.

Můžete si představit, že to je aplikace, která je tzv. integračním nástrojem pro propojení dat a různých systémů. Výhodou je, že tyto aplikace, které tady krátce představujeme, budou použity do budoucna, protože v podstatě tady za těch pár týdnů můžeme říci, že společně budujeme systém pro zvládnutí takových epidemií nebo zdravotních hrozeb, jako je covid-19, abychom byli schopni v podstatě navzájem si předávat včasné a relevantní data a informace o vzniku nákazy.

Chtěl bych ještě zmínit fakt, že samozřejmě, jak už bylo zmíněno, z hlediska výstupů ta podstatná část je schopnost sdílení dat v on-line režimu. To znamená to, co vidíte tady za mnou na obrazovce, tak sdílíme s krajskými hygienickými stanicemi a s jednotlivými kraji, s jejich krizovými štáby tak, abychom byli schopni koordinovat například odběry a samozřejmě distribuci vzorků do laboratoří, případně jiné vazby a přijímat adekvátní opatření. Toto je výzva i do budoucna, abychom byli schopni opravdu společně nalézt jednotný komunikační nástroj a zabezpečit koordinaci všech zúčastněných složek.

Krátce bych se ještě zmínil o zapojení armády. V podstatě do dnešního dne od zahájení činnosti našich odběrových týmů, tj. od 31. 3., bylo provedeno bezmála 10 394 odběrů s tím, že máme nasazeny naše mediky, tak jak zmínil pan premiér, v jednotlivých krajských hygienických stanicích, kteří pomáhají hygienikům v jejich činnosti. Dále je nasazeno přes sto kusů techniky na hranicích a do další podpůrné činnosti.

Tady bych chtěl zmínit tak, jak bylo naznačeno, že tento projekt tzv. etapou jedna nekončí, ale do budoucna počítáme se zapojením armády v projektu Chytré karantény samozřejmě s tím, že řešíme realizaci schopností tak, abychom byli schopni vytvářet tzv. úkolová uskupení pro včasný zásah a součinnost s jednotlivými složkami.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, pan Vladimír Dzurilla.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci: Tak dobrý den i ode mně. Já bych chtěl jenom ve zkratce představit aplikace, které vlastně jsou připravené a za které velké díky patří všem, kteří se účastní okolo seskupení COVID19CZ a ve spolupráci s rezorty, které jsme připravili. Je to hlavně o tom, jak můžeme vlastně my všichni jako jednotlivci pomoci a jakým způsobem hygienikům zjednodušit jejich práci. Je to nejenom o vzpomínkových mapách a nejenom o tom, že budeme využívat data bank a operátorů, ale je to o tom, že budeme používat chytré technologie, jak to už tady zaznělo, jako mapy.cz a eRouška.

Ta čísla k dnešnímu dni: Mapy.cz už má dnes, polohu přes mapy.cz. dneska už sdílí víc než jeden milion lidí, už je to skoro 1,2 milionu lidí. Co se týče aplikace eRouška, tak ta byla od pondělí spuštěna i pro telefony Apple a máme už dneska 180 000 lidí, kteří tuto aplikaci používají.

Co se týče celého epidemiologického rozhovoru, tak vlastně nic se nedělá bez toho, aby uživatel nedal souhlas. To znamená v první řadě je to, že krajská hygienická stanice, epidemiologové zavolají nakaženému, který vlastně byl pozitivně testován, a zeptají se ho na souhlas, zda-li chce a zda-li povoluje, aby byla využita data mobilních operátorů a od příštího týdne už i bank. Jestli dá daný nakažený souhlas, tak vlastně je vygenerovaná mapa, na které jde vlastně vidět jenom tečky a na kterou se vlastně může epidemiolog podívat a v rámci toho provést epidemiologické šetření.

To všechno je o tom, že zjednodušujeme práci epidemiologům. Ale co můžeme udělat ještě víc, je vlastně využití map a využití eRoušky, a tím pádem vlastně daleko víc pomoci tomu, že si nebudeme vzpomínat jenom na kontakty, které víme. Nebude to jen o kontaktech, které vlastně máme a na které si dokážeme vzpomenout, ale bude to s využitím těchto chytrých technologií o tom, že identifikujeme kontakty, které neznáme. K tomu nám pomůže telefon a tak jak to je.

Celý rozhovor zaznamenáváme do systému Daktela, který vlastně je proveden. Ten daný hygienik sbírá vlastně jenom základní informace o pacientovi, jak jsem už říkal, souhlas, informace o praktickém lékaři, informace o odběru a potom kontakty nakaženého.

Já si dovolím ukázat ještě vzpomínkové mapy. Jak vidíte, jsou tam jenom zobrazené tečky. To znamená, vůbec nevíme, jak se ten daný člověk pohyboval, nás to vůbec nezajímá. Nás zajímá jenom to, aby ty lidi si mohli vzpomenout, kde byli, a s nimi je pak veden epidemiologický rozhovor.

Co se týče aplikace eRouška, tak tady jsem vytáhl pár printscreenů, jak to vypadá. To znamená, zapnu si, nainstaluji si aplikaci eRoušku a pak vidím, jak mi přibývají jednotlivé kontakty vzhledem k tomu, jak jsem se blízko s těmi ostatními lidmi do kontaktu dostal. Následně, když jsem vyzván epidemiologem k tomu, abych nasdílel svoje kontakty, tak to udělám dobrovolně. Stejně tak to samozřejmě můžeme odmítnout. Je to všechno na dobrovolné bázi.

Ty kontakty posílám a následně všechny moje kontakty na základě toho, jak je epidemiolog vyhodnotí, pořád je to vedeno s epidemiologem, tak máme ty kontakty nasdílené a může se provádět epidemiologické šetření i dál.

Úplně stejně fungují mapy.cz, které vlastně sbírají ale polohová data a ta data jsou následně vyhodnocována vzhledem na to, jak, kdo, s kým přišel do kontaktu. Mapy.cz už dnes provedly přes 120 milionů vlastně vyhodnocování, takže je to velmi úspěšná aplikace.

Co se týče dalšího rozvoje, tak vlastně my jsme byli hodně rychlí a vlastně tým celý vedený Jakubem Nešetřilem byl hodně rychlý v tom, že máme aplikaci eRouška jako jedni z prvních. Co se děje dál, tak i velcí výrobci telefonů a operačních systémů, jako jsou Google a Apple, tak zprovozňují a dávají a uvolňují protokol, který bude využit pro tyto chytré telefony, a vlastně z toho našeho lokálního řešení se tím pádem dostáváme na řešení mezinárodní a budeme vidět i zahraniční aplikace. To znamená i zahraniční kontakty, které budou využívat tento protokol, a tím pádem se stává toto řešení a aplikace eRouška do budoucna jedním z těch, které budeme moci používat i nadále a stejně tak i v zahraničí. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A národní koordinátor testování, pan Marián Hajdúch.

Marián Hajdúch, národní koordinátor testování: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem byl pověřen Ministerstvem zdravotnictví koordinací laboratorního testování covidu-19 a rád bych vám velmi krátce představil činnost té skupiny.

Skupina funguje přes čtyři týdny v tuto chvíli a zabýváme se především nastavením kapacity laboratorního testování, standardizací laboratorního testování, zapojením jednotlivých laboratoří a v podstatě propojením laboratoří do systému Chytré karantény, které tady byly představené na úrovni jednotlivých IT řešení.

Velmi rád bych poděkoval členům této skupiny, kteří velmi aktivně spolupracují, ať už je to třeba paní doktorka Macková ze Státního zdravotního ústavu, předseda Společnosti lékařské mikrobiologie profesor Dřevínek nebo pan plukovník Šnajdárek jako zástupce Armády České republiky, profesor Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky a propojením všech těchto odborností se nám vlastně vytváří jeden celek, který funguje jako celek a který během velmi krátké doby navýšil kapacitu těch laboratoří na stávající kapacitu kolem 15 000 vyšetření za den.

Myslím, že to je skutečně úctyhodné číslo. Uvědomme si, že předevčírem došlo k novému rekordu. Dostali jsme se přes 9 000 vyšetření za den. Kapacita laboratoří je v tuto chvíli pro testování dostatečná a všichni jsme v očekávání rozběhnutí preventivního testování v nejbližších dnech a budeme se snažit o to, aby laboratoře tuto kapacitu také zvládly. Takže to je budoucnost, která nás čeká.

Já musím, protože jsem původně svojí profesi především vědec, chtěl bych velmi poděkovat speciální skupině laboratoří, to jest akademických laboratoří, které v současnosti reprezentují asi čtvrtinu té existující kapacity. To je opravdu významné číslo, které v podstatě vstoupily do systému testování s cílem pomoci řešit situaci kolem této pandemie, a věřím, že jich kapacitu budeme v budoucnosti využívat nebo naši kapacitu budeme využívat více a více s nástupem toho preventivního testování.

Věda a výzkum jsou velmi důležitou složkou boje proti koronavirové pandemii a myslím, že dobrým příkladem toho jsou včera prezentované výsledky studie komunitní imunity, která ukázala, že jenom velmi malá část naší populace se touto infekcí promořila nebo se s ní setkala. Je to samozřejmě důležitá informace, která nám také pomohla ale pochopit, jaké množství lidí vlastně tuto infekci prodělává skrytě, a dokonce v různých lokalitách.

V tomto případě si myslím, že můžeme velmi dobře demonstrovat na příkladu uzavřené oblasti kolem Litovelska a Uničovska, jak může efektivně lokální řešení prostřednictvím Chytré karantény dobře fungovat. Uvědomme si, že během dvou týdnů v této uzavřené oblasti se více méně vyřešil problém, který při tom rozhodování, které nebylo lehké a které učinila ředitelka našeho epidemiologického odboru paní doktorka Pešáková na Krajské hygienické stanici v Olomouci, a uzavřela tuto oblast. Čelila skutečně situaci, kde reprodukční faktor infekce byl kolem pěti, a my ze studie komunitní imunity víme, že v tuto chvíli na každého identifikovaného pacienta bylo zhruba dalších pět lidí, u kterých tato infekce probíhala skrytě.

To znamená, to odvážné řešení, které učinila a které musí hygienici řešit, bylo skutečně řešení, které přišlo ve správný čas, a jak je vidět, tak de facto celý problém se lokálním způsobem vyřešil během čtrnácti dnů. A věřím, že tohle je cesta, jak jít vlastně ve zvládání této pandemie dál a na řadě případů na Domažlicku, Chebsku, v Olomouci vidíme, že tato cesta může být mimořádně efektivní.

Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat ohledně dohledávání kontaktů. Vy říkáte, že chcete dohledávat kontakty do tří dnů. Chtěla bych se zeptat, jestli máte ambici a jestli vůbec máte kapacity tento proces zrychlit, protože až se uvolní ta opatření, tak se dotyčný může setkat během tří dnů s desítkami lidí. Třeba v Korejské republice je to tuším do 24 hodin. Další dotaz se týká testování, pokud to zaznělo, omlouvám se, neslyšela jsem to. Jaký cíl tedy je dosáhnout testování a do kdy, i vzhledem k tomu, že premiér Babiš na konci března říkal, že by se mělo dělat 20 000 testů denně? A pak, prosím, ještě dotazy mimo. Pan ministr zdravotnictví dnes nese na vládu, a to je dotaz, prosím, na pana premiéra, zákon, který má prodloužit některá opatření i po nouzovém stavu. Jste přesvědčený, že vláda se na tom dnes dohodne, že se dohodnete se sociálními demokraty? A poslední dotaz také na vás, pane premiére. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu projednal zprávu o vašem možném střetu zájmů. České úřady by podle členů výboru měly řešit údajný trvající střet a podle nich máte stále vliv na svůj někdejší holding Agrofert a inkasujete peníze z fondů Evropské unie a v nezávazných doporučeních vás výbor vyzval, abyste odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert čerpat peníze z unijního rozpočtu, pokud se střet zájmů skutečně prokáže. Tak nějaký váš komentář k tomu, jaké budou případné kroky? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak já bych začal tím posledním dotazem. Já můžu jenom zopakovat, že žádný střet zájmů nemám, že jsem postupoval podle lex Babiš a dále to ani nechci komentovat, protože se bojím, že bych se musel následně omlouvat za ten komentář. A co se týká zákona, pan Vojtěch určitě odpoví na váš dotaz.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o zákon, než přejdou kolegové k tomu věcnému tématu, tak ten zákon je připraven, již v eKLEP nahrán, takže každý se na něj může podívat. Je velmi jednoduchý a jsem přesvědčen o tom, že ho kolegové ze sociální demokracie podpoří, protože jsme na něm spolupracovali s Ministerstvem vnitra. Takováto byla dohoda s Ministerstvem vnitra na tom dočasném řešení, a v tomto směru jsem tedy přesvědčen o tom, že ČSSD podpoří tento zákon, pokud se na něm podílela, respektive Ministerstvo vnitra jakožto klíčový resort. Takže si myslím, že ten zákon tak, jak je napsán, je na něm shoda. Konzultovali jsme to i s ústavními právníky tak, aby to bylo v mantinelech Ústavy ČR a s Listinou základních práv a svobod, takže v tomto směru nepředpokládám, že by byl jakýkoliv problém.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já jestli mohu k těm odborným dotazům, které se týkají karantény. Tak proč jsme zvolili interval tří dnů? Já si myslím, že oproti stávajícímu stavu je to poměrně značné zrychlení, protože musíme si uvědomit, že to je limitní údaj, kdy chceme mít toho posledního vyšetřeného do této doby. V tuto chvíli tam byly i případy, které se řešily i osm devět dnů. Korea je v tuto chvíli v trochu jiné pozici. Tam je naprosto minimální denní přírůstek osob, to znamená, není až tak složité u těch jedinců opravdu to stihnout do 24 hodin. My jsme v situaci, kdy tady používáme prostředky elektronické, které jsou zatím méně ambiciózní než ty, které se používají v asijských zemích, a pokud dojde k tomu, že zapojíme takové prostředky, a já v to věřím, jako je třeba eRouška, tak logicky musí dojít k zrychlení toho systému a myslím si, že to nastane.

Co se týká kapacity, tak pan docent Hajdúch tady jasně říkal, jaká je stávající kapacita. My v tuto chvíli řešíme nové indikace, protože jsme se dostali do situace, kdy klinická indikace je podstatně méně častá, než byla na začátku. My ji máme připravenou na to, kdyby tady, a nechceme to samozřejmě, ale kdyby se tady vyskytla druhá vlna, tak klinická indikace půjde do popředí. Ale v tuto chvíli je plán skutečně testovat i ta různá ohniska a různé rizikové skupiny. Dohodli jsme se, že budeme testovat osoby v zařízeních sociální péče, které pečují v podstatě o rizikové skupiny, což znamená minimálně 4 až 4,5 tisíce testů denně k tomu, co už dnes testujeme, a postupně chceme zvedat tuto kapacitu. Dokonce náš plán ve finále někdy na podzim je až k 30 0000 testů.

Marián Hajdúch, národní koordinátor testování: Pokud to můžu komentovat, tak myslím, že jsme se přesvědčili v posledních týdnech, že kapacita laboratoří je flexibilní. Díky velmi intenzivní spolupráci s Armádou ČR v tuto chvíli velmi přesně víme, kde případně vzorky visí, kde a z jakýchkoliv důvodů, třeba z důvodu poruchy zařízení nebo karanténních opatření personálu, laboratoře nemůžou vyšetřovat. Všechny tyto vzorky je možné velmi rychle identifikovat, převézt do laboratoří, kde ta kapacita v tu danou chvíli existuje. Toto se reálně několikrát stalo.

Takže díky Armádě ČR za to, že tyto věci velmi dobře fungují, a já věřím tomu, že ta kapacita laboratoří bude flexibilní i nadále a bude narůstat podle potřeb, které v populaci budou. Samozřejmě musíme testovat smysluplně, nikoliv pouze plošně, ale také smysluplně, a věřím, že ty indikace, které budou dány ve velmi krátké době, k tomu velmi pomůžou.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci: Jestli ještě můžu doplnit, tak je to i call centrum. My dnes máme 669 uživatelů, kteří navolávají přes call centrum o daktely. Takže taky je to postaveno způsobem, který umožňuje připojit  daleko víc operátorů. Takže připravujeme se i na toto z hlediska obvolávání a možných dalších volání. Takže call centrum připravujeme do další vlny taky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Nova.

Háta Sassmannová, TV Nova: Dobrý den, mě by nejprve zajímalo k chytré karanténě. Google a Apple oznámily, že vypnou aplikace, které právě v souvislosti s koronavirem sbírají GPS údaje, pokud nejsou přímo vládní. Znamená to tedy něco pro naši Chytrou karanténu, protože v tom případě by asi nemohla fungovat například ta aplikace od mapy.cz. A potom mimo téma také k dnešní vládě. Zajímalo by mne na pana premiéra, zda by neuvažoval o dalším žádání o další prodloužení nouzového stavu vzhledem k tomu, že to vypadá, že ten nový zákon, který by mohl umožnit vydávat opatření Ministerstvu zdravotnictví, by se nemusel stihnout připravit. A závěrem na pana Prymulu, jestli souhlasíte s názorem pana Šmuclera, že by bylo ideální, kdyby se roušky nosily jen tam, kde je to potřeba, například v MHD, a pokud ne, tak z jakého důvodu, když to funguje například v Německu. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak k tomu zákonu. Naše vláda je menšinová a samozřejmě, my jsme to jednání přerušili. Byly tam dva návrhy, pana ministra zdravotnictví, Ministerstvo vnitra přišlo s tím návrhem s ústavním zákonem o bezpečnosti a to samozřejmě není možné projednávat v legislativní nouzi. Takže uvidíme, myslím, že dnes už je shoda, bylo to předjednáno, a uvidíme, jaká bude situace ve Sněmovně. A pokud nám Sněmovna nevyhoví z hlediska toho zákona, no tak asi budeme muset ještě požádat o ten týden. Ale já nevím, možná pan ministr má čerstvější informace.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to tak, jak říká pan premiér. Vím, že proběhlo nějaké jednání. I opozice, ani opozice nemá v tomto směru úplně jednotný názor. Vím, že Piráti se vyjádřili v tom směru, že jsou ochotni projednávat ten návrh v legislativní nouzi. Takže myslím si, že to má nějaký vývoj a já jsem přesvědčen o tom, že pokud vláda schválí ten návrh, a já věřím tomu, že ano dnes, tak že je nejlepší varianta, aby ten návrh prošel stavem legislativní nouze.

Myslím, že až si ho každý přečte, ten návrh, a bude na něj mít teď poměrně dost času, protože než ho schválíme, je v eKLEP už zveřejněn, tak uvidí, že ten návrh je velmi jednoduchý. Není to nikterak komplikovaný zákon, který by vyžadoval nějaké dlouhodobé projednávání. Takže v tomto směru si myslím, že to je přesně ten typ zákona, který je možné projednat v legislativní nouzi. Je to přechodný zákon, časově omezený, takže v tomto já nevidím žádný problém, abychom projednali tento návrh ve stavu legislativní nouze v příštím týdnu ve Sněmovně, a věřím tomu, že to tak bude, abychom mohli překlenout to období po konci nouzového stavu. Pokud by tomu tak nebylo, tak bychom to pak museli řešit.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Co se týká roušek, tak já musím říci, že ono je zajímavé argumentovat některými okolními zeměmi, třeba Německem, protože Německo dlouho žádné roušky nemělo, poté, co se osvědčily v našich podmínkách, tak se začaly zavádět i jinde, takže tady já úplně tu paralelu nevidím. Myslím si, že my chceme postupovat trochu systematičtěji a roušky se nepochybně osvědčily, jsou pro to jasné důkazy z řady studií dnes. A my v tuhle chvíli rozvolňujeme celou řadu různých plošných opatření a potřebujeme vidět opravdu ten dopad.

My nebudeme držet žádná opatření déle, než je nezbytně nutné. Ale nejde to na bázi různých volání jedinců, abychom udělali něco a něco naopak neudělali. Myslím si, že tady je poměrně jasný plán, kdy roušky chceme v určitém režimu rozvolnit. Je jasné, že nikdo nebude chtít, abychom chodili izolovaně po lese v roušce. Musí to mít naprostou logiku. A uvidíme, nejdéle v měsíci červnu dojde asi k finálnímu řešení v této oblasti, ale potřebujeme pro to data, která máme

To znamená, není to otázka zítřka, kdy bychom všechno zrušili, protože vidíme, že v zemích, kde je pozitivní vývoj, a to je třeba Rakousko, tak i zde dochází k tomu, že v některých lokalitách, zejména v těch velkých městech, dochází k nárůstu. A vidíme, že třeba různé letecké společnosti připravují plán, jak otevřít provoz, a třeba Lufthansa navrhuje použití roušek po celou dobu mezikontinentálního letu, což je záležitost skutečně mnoha hodin. A já si myslím, že v tomto slova smyslu je třeba ten systém racionálně přestavět, ale určitě to nebude zítra.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, TV Prima.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Dobrý den, první otázka k Chytré karanténě. Vy jste říkali, že vlastně v rámci té Chytré karantény vytipováváte ta možná různá ohniska. Chtěla bych se zeptat, jestli už třeba někde nějaké to možné potenciální ohnisko máte vytipované, a zda už jste tedy zároveň i přemýšleli nad nějakými konkrétními kroky, které tam zavedete. Další otázky jsou tedy mimo téma ohledně zmíněné na začátku vakcíny. Pane ministře, paní předsedkyně určené společnosti Blanka Říhová včera v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedla, že vyrábět českou vakcínu za desítky milionů je nemožné. Proč tedy nedáte na rady odborníků a trváte na výzkumu. Druhá otázka na pana premiéra: Podle profesorky Říhové a dalších odborníků není kardioložka Věra Adámková ten správný profesionál, který má projektu velet. Nemá znalosti ani zkušenosti podle nich. Tak proč právě ona? Není to, není tam daná souvislosti i s tím, že je poslankyně nestranná za hnutí ANO? A poslední otázka k vakcíně je, že čí je to vlastně výzkum, výroba vakcíny v projektu. Pan náměstek Prymula se údajně o celé té záležitosti dozvěděl těsně před tiskovou konferencí, proč? Zda to není zvláštní, když právě on je kompetentní člověk, testováním vakcín se zabývá 25 let a je předsedou České vakcinologické společnosti. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já chápu, že média, váš hlavní úkol je řešit spory. Za prvé nejsou to desítky milionů, nevím, kdo to vzal a kde, jaké desítky milionů. Za druhé to, že nějaká vaše kolegyně, se kterou jsem mluvil v sobotu – paní mě neposlouchá, ptáte se a neposloucháte, tak zkuste teď poslouchat – a před ní se vyjádřil nějaký tiskový mluvčí o něčem a začali jste to řešit a paní profesorka Adámková vůbec to nechtěla řešit. Paní profesorka Adámková je hlavně z IKEM, je to lékařka.

Jo, a jestli je poslankyně, nebo není, to nehraje žádnou roli. A já myslím, že pokud jsou tady nějaké instituce, které vlastně chtějí řešit vakcínu, tak nechť ji řeší. Žádné desítky milionů nejsou, nevím, kde se to vzalo a samozřejmě teď vznikl tady spor mezi panem prorektorem, jak se jmenuje, Konvalinka, který je členem Rady pro vědu, výzkum a inovace, a já jsem byl poprvé překvapen teda, že vlastně on řešil ten lék Remdesivir, a nevěděl jsem, že v tom je vlastně nějak angažovaný. Tak jsme se to dozvěděl z tisku.

No a taky mě jako překvapilo, že tady není jako ta spolupráce. Tak jsme to spolu řešili. My jsme měli potom společný call před chytrou karanténou ve středu, v půl deváté jsme mluvili, pan Havlíček, pan Konvalinka, a domluvili jsme se na té spolupráci. Oni samozřejmě dělají výzkum na lék, no, a pokud tady jsou nějaké jiné instituce a já je neznám, já jsem se to dozvěděl od vaší redaktorky, asi je dobrá investigativní novinářka, protože tam někdo to vlastně oznámil, a přitom to vůbec nemělo být jako řešeno, a znovu opakuji, nejsou tam žádné desítky milionů, no tak vznikl spor.

Já chápu, že máte radost, že to řešíte, ale na to konto já jsem řekl a jsem se domluvil s panem prorektorem i s dalšíma, hlavně s panem docentem Hajdúchem, který je skutečně kapacita ve výzkumu biomedicíny, že vytvoříme tu skupinu, pracovní, a že tam vlastně si budeme o tom povídat, kde všude vlastně česká věda co zkoumá a co by to přineslo. Takže tady je to zbytečné a já chápu, že občas vznikají takovéhle vlastně problémy. Ale já myslím, že to není problém. Takže já jsem to, budu se to snažit nějak propojit celé na to, aby spolupracovali.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já musím říct, taky doplním pana premiéra, že mě mrzí, že se tady vytváří nějaký konflikt. Skutečně přišel tým lidí, kteří jsou, si myslím, z poměrně prestižních institucí. To nejsou nějací lidé z ulice, kteří by řekli, že začnou pracovat na vakcíně, ale je to IKEM, je to Ústav hematologie a krevní transfúze a je to Státní zdravotní ústav s Národní referenční laboratoří, která se věnuje výzkumu koronaviru vlastně od počátku, a přišli s tím, že skutečně vidí, jako reálné pracovat na této vakcíně, v té první fázi nyní v laboratořích Státního zdravotního ústavu, probíhá to.

Já jsem hovořil o těch, vlastně to byl nějaký odhad jejich samotných o té první fázi výzkumu v řádu desítek milionů korun. Je jasné, že pokud by pak přišlo na tu fázi výrobní a průmyslovou, tak tam ty částky jsou samozřejmě jiné. Ale ta první fáze v řádu desítek milionů korun, si myslím, že je reálná. Ale zkrátka nevidím důvod, proč se tady vytváří konflikt. Je tady svoboda bádání, je tam nějaký tým, který na tom chce pracovat, a samozřejmě za mě nemám žádný problém, aby se spolupracovalo, aby se spojily nějaké skupiny vědců.

Myslím si, že v tomto směru to není o nějakém konfliktu a nemělo by to být, ale mělo by to být  o našem společném zájmu, národním zájmu, a mrzí mě to, že se takovýto konflikt vytvořil, a budu se také snažit, abychom spíše ty konflikty mitigovali, protože nemyslím si, že toto je zrovna téma, kde by mělo docházet k nějakým konfliktům.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já bych rád odpověděl ještě na ta ohniska. To není žádná teorie. My jsme tady ukazovali už vlastně příklad z těch ohnisek poslední doby, kdy systém zasahoval, armáda posilovala krajskou hygienickou stanici, takže tam poslala odběrové týmy, odebralo se více než 300 vzorků v tuto chvíli, které se vyšetřují, a zítra bude dobrán zbytek. To znamená, myslím si, že to je klasický příklad toho, jak by to mělo fungovat.

A my podobným způsobem řešíme všechna ta ohniska. To znamená, pokud to je záležitost, která je na bázi jednotek, to znamená, došlo tam k nárůstu, ale neohrožuje to plošně vznik nějaké epidemie, tak to řeší ve své gesci krajská hygiena bez problémů. Pokud, a my jsme přešli na nový systém, takový, že když tam bude hrozit, že z toho ohniska by byly zavlékány případy do běžné populace, to znamená, narůstal by tam komunitní přenos, tak tam chceme testovat mnohem intenzivněji a v širších prstencích kolem toho ohniska. A tam logicky zase bude celý ten systém zasahovat za pomoci armády.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud jsme odpověděli… Ještě televize Nova.

Háta Sassmannová, TV Nova: Já bych se jenom chtěla připomenout s tím Applem, Googlem, vypínáním aplikací, s trasováním, jestli to pro nás něco znamená. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já můžu začít, možná pak mě doplní pan Dzurilla. Pokud jde o eRoušku, tam ten problém není, protože ta nevyužívá GPS, ta využívá bluetooth. To znamená, pokud zkrátka se spojí dva telefony a ti lidé jsou v blízkosti, tak se ta data znamenají, ale GPS není nikterak využíváno. A u aplikace mapy.cz, která je pod Seznamem, tam nevím, možná o tom něco ví pan Dzurilla.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci: Tam to funguje na GPS, ale tak jak jste řekla, oni budou podporovat, jak Apple, tak Google, budou podporovat národní aplikace. Tahleta eRouška je národní aplikací. To znamená, že, jak už  zmiňoval pan ministr, nevyužívá vůbec GPS. Oni v bezpečnostních politikách, na které dávají velký důraz, tak říkají, že nesmí to být kombinováno. A my v žádném případě neumožníme kombinaci. To znamená, dnes je to samostatně aplikace Seznamu, je to samostatně eRouška. V kontaktu s Applem a Googlem jsme, takže řešíme, jak by to bylo, a kdybychom museli nějaké opatření přijmout, tak určitě ho přijmeme.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jinak my s aplikací mapy.cz jsme podepsali smlouvu o spolupráci. To znamená, je tam nějaká určitá garance státu, Ministerstva zdravotnictví. Takže věřím tomu, že to takto zvládneme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já možná ještě k těm rouškám. Chtěla bych se zeptat, jestli platí to, co řekl pan Vojtěch, že pokud bude situace příznivá, že se plošně přestanou roušky nosit v polovině června. Jestli je to váš kolektivní názor nebo jenom pana ministra zdravotnictví, jak to tedy je. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To vychází z té pracovní skupiny, která se zabývá rozvolňováním jednotlivých opatření. Takže na posledním zasedání skutečně toto je v zápisu dané pracovní skupiny, která se na tom shodla, skupiny epidemiologů. A my jsme stále hovořili o tom, že skutečně v průběhu června, takže ten výsledek jednání je skutečně 15. 6. jakožto nějaký orientační termín, kdy, pokud vše dobře půjde, jak o tom hovoří pan profesor, by k tomu mohlo dojít. Apak by tedy došlo k rozdělení řekněme venkovní prostory, vnitřní prostory, nějaká jiná pravidla. Takže to si myslím, že je zkrátka názor širší platformy než pouze můj, a opírá se skutečně o to stanovisko odborné pracovní skupiny na Ministerstvu zdravotnictví.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už videodotazy.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já bych o první dotaz poprosil Jakuba Veinlicha z Blesku.

Jakub Veinlich, Blesk: Dobrý den, já bych se rád zeptal na aplikaci eRouška. Mě by jenom zajímalo, jestli je to nějakým způsobem ošetřeno tak, aby se lidé nemuseli bát o svá data, např. aby tam také neskákala nějakým způsobem cílená reklama a cílené nějaké sdělení. Za druhé by mě zajímalo, mluvili jste o tom, že se tímto dají dohledat různé kontakty, tak jestli, protože pan Dzurilla říkal, že už se do eRoušky přihlásilo zhruba 180 000 uživatelů, tak jakým způsobem už vám tato aplikace pomohla dohledat možný řetězec nějakých nakažených nebo něco podobného a odhalit, jak se už kolegové ptali nějaké možné vznikající ohnisko? Pak by mě zajímalo, jestli vy, jak tady stojíte, např. pan premiér, pan ministr, pan Prymula, jste si stáhli tu aplikaci, když pan ministr avizoval a vybízel lidi, aby si tuto aplikaci nějakým způsobem stáhli. A pak by mě zajímalo, pane premiére, stále platí, a pane ministře, že jste nepodstoupili testy na koronavir? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Pan Veinlichu, vy jste se ptal zprávou sms, kdy se přestěhuji sem z Hrzánského paláce, tak v pondělí. A platí, že jsem nebyl na testu, ani nepůjdu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o aplikaci eRouška, já ji samozřejmě nainstalovanou mám od počátku, protože mám telefon s platformou android, ten byl dřívější, takže hned jsem si ji nainstaloval. Ta eRouška je skutečně v tomto směru naprosto neškodná z hlediska nějakého zneužití dat. Určitě tam není nějaká nevyžádaná reklama nebo něco podobného. Ona pracuje na pozadí s bluetooth. To znamená skutečně, pokud já mám u sebe mobilní telefon a jiný člověk, kterého potkám, se kterým jsem v kontaktu, má také nainstalovanou dobrovolně tu aplikaci eRouška a má ji zapnutou, má zapnutý bluetooth, tak ty aplikace a telefony se spojí a monitoruje tedy ta eRouška vlastně jednak ty kontakty a intenzitu těch kontaktů.

To znamená, jak dlouho jsem s tím člověkem byl, protože může to být skutečně jen nějaký kontakt, když někoho potkám na ulici, ten není významný epidemiologicky, ale pak může být významnější kontakt. Takže vše je na dobrovolné bázi, že si člověk musí dobrovolně stáhnout tuto aplikaci a poté, pokud bych já byl, řekněme, pozitivní na covid-19, tak mohu opět dobrovolně ta data z té své aplikace odeslat krajské hygienické stanici, která pak s těmi daty pracuje a kontaktuje zase ty příslušné kontakty, kteří mají danou aplikaci nainstalovanou.

Takže vše je na bázi dobrovolnosti všech zapojených a stejně tak v případě odeslání těch dat z té aplikace, tak s tím musím já vysloveně souhlasit, že využijí tato data, která se nasbírala tou technologií bluetooth, a odešlu je na příslušnou krajskou hygienickou stanici, která s nimi pak bude pracovat. Takže v tomto směru je to naprosto bezpečné, je to konzultované i s odborníky na ochranu osobních údajů a v tomto tedy nevidím žádný problém.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já bych možná k těm testům imunity. Já jsem dostal také tento dotaz. My jsme asi nebyli v té studii, která tady byla pro těch 27 000 osob, kde buď byli dobrovolníci, nebo to byli lidé, kteří byli nějak vybráni. Já musím říci, že jsem se testoval před tou studií těmito testy, a my se testujeme poměrně pravidelně testy na PCR. To znamená, nevidím tady důvod, proč opakovat ten test v rámci této studie.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím další dotaz, Petra Švihela, Seznam zprávy.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat vzhledem k tomu, že částečně Chytrá karanténa funguje i za pomoci studentů-mediků, tak jestli je ten celý systém připraven na to, že ti medici se vrátí do školy? A zároveň jestli jsem dobře slyšel, že bylo zatím vytvořeno zhruba 100 těch vzpomínkových map, tak jestli je to opravdu tak, a případně jaké to je procento mezi tím navoláváním kontaktů a tím, kolik vznikne těch vzpomínkových map. Děkuji.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já možná bych si dovolil odpovědět k těm medikům. My jsme opravdu v situaci, kdy to bude tvořit nějaký problém. My jsme diskutovali, jak to provést, protože máme poměrně velkou výpomoc z hlediska vojenských mediků. Tam jich je téměř devadesát. Dohodli jsme se, že to zvládneme v určitých směnách, aby oni byli schopni zvládnout ty základní zkoušky, ale dlouhodobě chceme ten systém profesionalizovat v tom slova smyslu, že připravujeme Chytrou karanténu 2.0, tak abychom i ten personál měli podchycen a nezáviseli na tom, jestli bude vyhlášen nějaký nouzový stav, nebo nikoliv. Na druhou stranu je tady celá řada civilních mediků a je tady dohoda taková, že celá řada chce pokračovat na bázi dobrovolné. Myslíme si, že tam x lidí v tom systému zůstane. Ale jak jsem říkal, připravujeme profesionalizaci.

Jarmila Rážová, hlavní hygienička ČR: Já bych si dovolila odpovědět na tu druhou část vaší otázky a to jsou ty vzpomínkové mapy. Já jsem zmiňovala, že v podstatě v této chvíli, kdy je omezený pohyb, tak vlastně si lidé velmi dobře pamatují, koho potkali, kde byli. To je vysloveně dané tou situací. Tudíž ty vzpomínkové mapy, které se zatím pohybují kolem stovky, tak jsou vlastně ty tréninkové mapy z těch případů, které zatím byly, a je důležité, aby kolegové na krajských hygienických stanicích tento nástroj uměli velmi dobře využívat ve chvíli, kdy se nám uvolní pohyb a kontaktů nám přibyde. Takže ta odpověď je zatím takováto.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Z dnešní tiskové konference je to vše. Na viděnou na tiskové konferenci po jednání vlády. Hezké odpoledne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference k projektu Chytrá karanténa, 7. května 2020

Související zprávy