Tisková konference k ukončení českého předsednictví EU, 3. ledna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné dopoledne, vítejte na shrnující tiskové konferenci k českému předsednictví v Radě Evropské unie. Poprosím na úvod o spuštění krátkého videoklipu, který je takovým shrnutím předsednictví České republiky v Radě EU.    

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Nyní poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu, ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka a ředitelku Odboru pro předsednictví České republiky v Radě EU Alici Krutilovou. Zdravím také velvyslankyni při EU Editu Hrdou a o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Máme za sebou půlrok v čele Rady Evropské unie, předsednický půlrok, který samozřejmě nebyl jednoduchý. Bylo to náročných šest měsíců poznamenaných ruskou agresí na Ukrajině, energetickou krizí, inflací, obrovskými výzvami. Myslím, že správně to všechno reflektovalo naše motto, které jsme zvolili: Evropa jako úkol. Vyjadřovalo tu onu odpovědnost a povinnosti, které Česká republika musela zvládnout.

Evropa představuje a představovala úkol a těch úkolů byla pro naše předsednictví celá řada. Já tady některé z nich připomenu a připomenu i ta rozhodnutí, která jsme ve prospěch Evropy a ve prospěch České republiky přijali, nalezli, domluvili.

Byla to řada těžkých rozhodnutí a my jsme se snažili je dělat takovým způsobem, aby byla prospěšná pro dobrou nebo aby v tom výsledku byla dobrá evropská politika, která je tím správným řešením pro občany států Evropské unie a pro občany České republiky. Protože musíme si uvědomit, že evropská politika se neustále propisuje do našich životů, do každodenních životů občanů v evropských zemích, a tedy i v České republice.

Myslím, že předsednictví nás naučilo jednu věc nebo zdokonalilo jednu věc, o které jsem v minulosti říkal, že úplně dobře v České republice nefunguje nebo že to neumíme. Předsednictví nás naučilo lépe hájit zájmy České republiky. A to je důležité. Získali jsme respekt, který nyní musíme dál v té postpředsednické době naplno využívat při dalších vyjednáváních.

Úkolem předsednictví ale není hájit zájmy předsednické země. Úkolem předsednictví je hledat kompromisy, které jsou přijatelné pro všechny strany, a dospět k dobrému řešení pro všechny. My jsme tak postupovali, ale současně jsme postupovali tak, aby naše předsednictví ve výsledku zahrnovalo zájmy občanů České republiky.

Nejzásadnější opatření s dopady na naše občany se nám podařilo vyjednat v oblasti energetiky. Je to logické – energetika byla jednou z klíčových priorit nejen pro nás, ale byl to ten základní problém, se kterým se Evropa vyrovnávala. Vytvoření právního rámce pro pomoc občanům i firmám s cenami, zrychlené povolování na energetické stavby v oblasti obnovitelných zdrojů, společné nákupy a řada dalších konkrétních opatření, která ve výsledku učiní Evropu v energetické politice silnější, odolnější a dlouhodobě zajistí přijatelné ceny energií. A to je extrémně důležité pro Českou republiku.

Zásadní byla také pomoc Ukrajině, kterou se podařilo domluvit. Osmnáct miliard během roku 2023, které dostane Ukrajina z evropských zdrojů. Je to důležité rozhodnutí. Jednak je správné z hlediska podpory těch, kteří trpí v nespravedlivé válce, ale je to i důležité preventivní opatření proti další migrační vlně, která by přišla, kdyby ukrajinský stát nemohl dál fungovat.

V oblasti životního prostředí jsme dosáhli řadu dohod, které snižují emise CO₂, ale taky snižují naši závislost na Rusku. A současně, a to je důležité, u těch vyjednaných věcí obsahují pojistky proti negativním dopadům na naše občany a firmy. Například odklad opatření v případě, že ceny energií budou nadále vysoké, automatické uvolňování povolenek v případě růstu jejich cen, třicet procent povolenek pro české teplárenství zdarma a další věci, které prostě zase v konkrétních dopadech pocítí naši občané.

U tady těch opatření v oblasti životního prostředí bych chtěl říct jednu shrnující částku. Objem finančních prostředků, které nakonec vyjednala Česká republika na zelenou modernizaci, dohromady přesáhne 1 200 miliard korun.

K tomu jsme vyjednali dvacet miliard eur v rámci REPower EU, které mohou státy využívat a my je využijeme pro výstavbu nové energetické infrastruktury, která nám do budoucna zajistí dostatek energie od spolehlivých dodavatelů.

Když si vzpomenete na naše tiskové konference před začátkem předsednictví, tak si určitě také vzpomenete, že jsme vstupovali do předsednictví s pěti prioritami, které jsme si postavili. Pět základních priorit, které odpovídaly situaci, která v Evropě byla a je. Musím říct, že jsme je, jak se ukazuje zpětně, stanovili správně. Že to byly skutečné priority a my jsme se je snažili během toho předsednictví naplňovat.

Jednou z těch priorit, už jsem to tady zmiňoval, byla samozřejmě energetika. Rada pro energetiku, Rada ministrů pro energetiku se sešla celkem osmkrát, to je rekordní počet během půl roku, a dospěla k tomu, že jsme výrazně omezili závislost Evropské unie na ruských fosilních palivech, že jsme zastropovali ceny energií, zřídili společné nákupy plynu, zajistili dostatek plynu pro tuto topnou sezónu a připravili se i na tu další.

Důležité v průběhu našeho předsednictví bylo udržet a posílit jednotu evropských zemí. Jednotu, pokud jde o podporu Ukrajině, pokud jde o tlak na Rusko. Tuto jednotu se nepochybně podařilo udržet. K těm významným krokům v této oblasti patřilo schválení dalších tří sankčních balíčků vůči Rusku a Bělorusku. Zajistili jsme, už jsem to tady zmiňoval, podporu Ukrajiny ať už z hlediska finančního, vojenského, právního nebo humanitárního.

Ta jednota je důležitá, proto to tady zmiňuji. Je to velká síla Evropy a musíme i do budoucna tento jednotný postoj v těch základních věcech být schopni udržet, protože jednota členských států vůči ruské agresi zaručuje bezpečnost českých občanů, chrání české zájmy, je důležitá pro nás a je důležitá pro další členské země Evropské unie.

Evropa musí podporovat Ukrajinu, protože Ukrajina se brání, bojuje proto, abychom bojovat nemuseli my. A naše humanitární a finanční pomoc také pomáhá tomu, aby další desetitisíce, statisíce Ukrajinců nemusely utíkat ze své země a nemusely hledat nebo zachraňovat si svoje životy v dalších zemích Evropské unie. To musí být naše snaha, náš cíl, aby Ukrajinci mohli zůstávat doma, tak jak si to oni sami přejí.

Když zmíním některé ty další priority, nalezli jsme kompromisy, vyjednali a schválili legislativu například v oblasti zabezpečení kybernetického prostoru, posilování ekonomiky nebo posilování demokratických institucí.

Velmi důležitou součástí naší agendy byla také otázka dalších vztahů Evropské unie nebo vztahů Evropské unie k dalším zemím, především k těm, které se chtějí stát součástí Evropské unie. My jsme začali přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. To nebylo jednoduché, ale je to důležité. Je to důležité pro stabilizaci a strategickou spolupráci s oblastí západního Balkánu. Kandidátský status získala Bosna a Hercegovina. Před pár dny předalo českému předsednictví přihlášku do Evropské unie oficiálně i Kosovo.

Nemohu zapomenout ani na to, že v průběhu našeho předsednictví jsme úspěšně dovedli Chorvatsko jak do eurozóny, tak do schengenu, což je věc, kterou nepochybně ocení ti mnozí čeští občané, kteří pravidelně tráví svou dovolenou v Chorvatsku.

Kromě těch politických úspěchů a těch výsledků, které jsem tady, některé z nich, zmínil a o kterých ještě bude mluvit určitě pan ministr Bek, tak jsme zvládli organizaci tří stovek akcí v České republice. Uspořádali jsme čtrnáct neformálních ministerských setkání, návštěvu kolegia Evropské komise v Litomyšli, jednání s vedením Evropského parlamentu. Proběhly desítky kulturních, společenských akcí, doprovodných akcí v zahraničí, v Bruselu a samozřejmě i napříč Českou republikou.

Takovou viditelnou, významnou, dodnes v Evropě vzpomínanou akcí bylo historicky první zasedání Evropského politického společenství, které jsme hostili tady v Praze na Pražském hradě, kde bylo 44 lídrů z celého evropského kontinentu, kde došlo i neobvyklým setkáním. Země jako Turecko, Arménie a Ázerbájdžán poprvé usedly společně k jednacímu stolu a snažily se zahájit nějaký dialog. Ale samozřejmě těch výsledků summitu Evropského politického společenství byla celá řada. Jak říkám, dodnes se setkáváme s velmi pozitivními reakcemi a vzpomínáním právě na význam tohoto pražského setkání.

Česká republika nejenom tím, ale během toho, jak pracovala v době předsednictví, získala cenné kontakty, vybudovala si silnou pozici v rámci Evropské unie, zlepšila svoji reputaci a jsme dnes považováni za respektovaného, spolehlivého partnera a významného hráče v rámci evropské sedmadvacítky. A to si myslím, že je důležitý výsledek českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte – už jsem to několikrát udělal ve svých veřejných vystoupeních, ale udělám to zde znovu – poděkovat všem členům vlády, diplomatům, úředníkům za jejich práci, mimořádné nasazení a výsledky v průběhu českého předsednictví. Právě díky nim a díky tomu, že všechny tyto složky dohromady spolupracovaly a pracovaly mimořádně profesionálně, tak bylo naše předsednictví úspěšné. Na předsednictví se celkově podílely dvě tisícovky lidí a opravdu všichni zaslouží ocenění a poděkování za profesionalitu a skutečně mimořádné, vytrvalé nasazení v průběhu celého předsednického půlroku.

Já jsem přesvědčen, že to stálo za to. Že všechny tyto úspěchy a zkušenosti, které jsme jako země získali, v budoucnu dokážeme využít a dokážeme je zúročit ve prospěch České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím pana ministra Beka.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Já se pokusím odolat pokušení a nezahltím vás hodinovou přednáškou o úspěších českého předsednictví. Dopustím se několika úvodních obecných poznámek a pak velmi stručně doplním pana premiéra. Vláda bude teprve projednávat obšírné zprávy o průběhu předsednictví, kde samozřejmě potom naleznete velmi detailní přehled o tom, co se podařilo a v jakém stádiu jsou jednotlivé legislativní návrhy, kterým jsme se věnovali.

Já myslím, že ta základní charakteristika českého předsednictví by mohla znít, že je pro mnohé naše partnery v Evropě překvapivým úspěchem. Je zřejmé, že se nám dostává velkého uznání od našich partnerů, ať už v členských zemích, v Evropské komisi nebo v Evropském parlamentu. To nepochybně z části souvisí s tím, že ta očekávání nebyla příliš vysoká. Je zřejmé, že Česká republika požívala pověsti maďarského satelitu na periferii Evropy, a nám se podařilo během toho půlroku to vnímání České republiky výrazně posunout. Jsme považováni za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění.

Dovolte mi, abych stručně shrnul přece jenom roli toho předsednictví, protože předsednictví v Radě Evropské unie je specifickým úkolem vlád členských zemí, kdy vlády do jisté míry mění svoji základní roli, z exekutivy se stávají spíše legislativci, spolutvůrci evropské legislativy společně s Evropským parlamentem a tu exekutivní roli přejímá spíše Evropská komise. Takže ta vláda vlastně začne fungovat do jisté míry jako předsednictvo druhé komory v pomyslném dvoukomorovém Evropském parlamentu.

Předsednictví má na stole stovky legislativních návrhů, kterým se musí věnovat. A jestliže platí o ledovcích, že je vidět nějaká sedmina nebo osmina nebo šestina, tak v případě předsednictví je vlastně dobře vidět tak jedno procento té odvedené práce. Protože drtivá většina té práce předsednické země se odehrává mimo zorné pole médií na pracovních skupinách, na jednáních diplomatů, na jednáních ministrů, ať už formálních, neformálních, na bilaterálních jednáních, v telefonátech, v e-mailech, ve zprávách posílaných na nejrůznějších platformách. Vlastně smyslem celého toho úsilí je slaďovat postoje členských zemí tak, aby dokázaly zaujmout společný postoj při vyjednávání s Evropským parlamentem, se kterým je pak potřeba dojednat tu finální shodu.

Já bych chtěl také poděkovat všem, kteří odváděli zejména tu neviditelnou práci, ale zcela zásadní pro úspěch českého předsednictví.

Já myslím, že také stojí za to možná zmínit to, jak je vnímán náš přístup k té práci, jakou metodu jsme v očích našich přátel v Evropě zvolili. Já myslím, že předsednictví mají v zásadě dvě možnosti. Buď velmi jasně deklarují revoluční cíle v Evropě, což je tradičně v Evropě třeba role Francie. Francie startovala všechny evropské revoluce, které ovšem když dojdou do střední Evropy, tak zpravidla selhávají, anebo uspějí, ale když uspějí, tak je vedou divadelníci, autoři divadelních her a podobně, nikoliv právníci a vojáci.

My prostě nejsme svojí tradicí v politice zemí velkých revolucí. My jsme spíš blízcí středoevropskému tradičnímu modelu práce, který se dá zlomyslně nazvat jako salámová metoda, ale býváme v tom velmi neústupní, což myslím, že naši vyjednavači ukázali. Krok za krokem jsme dokázali přimět naše partnery ke shodě i tam, kde se to zdálo do jisté míry nemožné. A možná takovým neformálním motem českého předsednictví by mohlo být: Tichá voda břehy mele.

Ten diplomatický úkol předsednické země není vlastně usnadňován tím, že země naší velikosti bude dopředu deklarovat, kam všude chce dojít v těch kompromisech, ale musíme trpělivě vyjednávat tak, abychom posouvali věci kupředu. A já myslím, že se to dobře podařilo.

Já nechci opakovat to, co zmiňoval pan premiér. Pokusím se jenom doplnit některé důležité věci, které se odehrály. Dobře víte, že jsme si stanovili v tom politickém programu předsednictví pět priorit, z nichž první byla zaměřena na tu nejakutnější problematiku zvládnutí uprchlické krize a pomoc s případnou poválečnou obnovou Ukrajiny. Už tehdy jsme říkali, že ale nevíme, kdy válka na Ukrajině skončí, ale že naším úkolem je pomoci Ukrajině, aby vzdorovala agresorovi, a pomoci připravit budoucnost Ukrajiny v Evropě.

Myslím, že to se podařilo. Já považuji za velmi důležité to, že členové ukrajinské vlády byli například hosty mnoha, mnoha jednání našich ministrů, což jim dávalo dobrou příležitost k tomu, aby mohli přesvědčovat své partnery v Evropě o tom, že Ukrajina si evropskou budoucnost zaslouží.

Také jsme věnovali velké úsilí podpoře Ukrajiny v té finanční oblasti, o které hovořil pan premiér, ale také v oblasti podpory pořizování zbrojní techniky a také se podařilo vyjednat prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, což je nepochybně důležité.

O energetice hovořil poměrně detailně pan premiér. Já bych chtěl zdůraznit to, že během českého předsednictví jsme museli řešit jak operativní reakci na tu akutní krizi, tak zároveň ale nastavení politik, které budou mít dlouhodobý dopad na evropskou ekonomiku a společnost, a myslím si, že jsme k překvapení našich partnerů dokázali uspět i v těch oblastech, kde Česká republika v minulosti neměla příliš dobrou pověst. A podařilo se nám v té nové situaci vyvolané válkou na Ukrajině překonat některé ideologické rozpory, které v minulosti bránily rychlejšímu pokroku při dojednávání legislativy, která souvisí s klimatickými cíli.

Myslím si, že je zřejmé, že ta situace, která se vyvinula na jaře, vedla k větší střízlivosti, pragmatičnosti a praktičnosti při hledání těch řešení, která mají nastavit vlastně cíle pro evropskou ekonomiku v oblasti snižování emisí do roku 2030. A já myslím, že je strašně důležité to, že Česká republika jako předsednická země dala vlastně možnost firmám, občanům teď stanovovat své vlastní strategie. Protože protahování těch jednání by bylo vlastně nepříjemné pro všechny. Protahování jednání o balíčku Fit for 55 by mělo za výsledek to, že firmy nedokáží rozumně nastavit své rozvojové strategie, a myslím si, že podmínky, které jsme vyjednali, skutečně jsou velmi výhodné z pohledu České republiky.

Další priorita byla věnována posilování evropských obranných kapacit, a to jak těch vojenských, tak kybernetických. I tam se podařilo dosáhnout celé řady pozitivních výsledků v oblasti hybridních hrozeb nebo v oblasti ochrany evropských institucí před hybridními a kybernetickými hrozbami.

Pokud jde o oblast strategické odolnosti evropské ekonomiky, během českého předsednictví se podařilo nejenom schválit rozpočet Evropské unie na ten příští, vlastně dnes už běžný rok, ale také se podařilo dosáhnout celé řady dohod, které mají dopad na evropský trh, ať už jde o bezpečnost výrobků, ochranu spotřebitelů nebo problematiku čipů, které trýznily evropský průmysl už v době covidové krize.

Já myslím, že v neposlední řadě Česká republika i obstála tam, kde zase nebyla v úplně jednoduché situaci vzhledem ke své historii. To bylo téma odolnosti demokratických institucí. Naši partneři nakonec ocenili férovost českého předsednictví při zacházení s tak citlivými otázkami, jako je právní stát ve vztahu k Maďarsku či Polsku, a podařilo se nám dosáhnout i rozhodujícího průlomu v oblasti, která byla nesmírně komplikovaná v těch posledních týdnech, a to bylo na jedné straně poskytnutí evropských finančních prostředků Maďarsku a na druhé straně dlouho se zdržující jednání o finanční pomoci Ukrajině.

Podařilo se nám ale dosáhnout i dalších věcí v oblasti legislativy, například pokroku v otázce regulace cílení politické reklamy na sociálních sítích. A věnovali jsme se také debatě, která zatím nepřinesla rozhodující průlom, ale je vlastně nezbytnou součástí a podmínkou úspěšného procesu rozšiřování. České předsednictví otevřelo férovou debatu o možných změnách v rozhodování v Radě Evropské unie, což je téma samozřejmě velmi kontroverzní z pohledu celé řady členských zemí, ale zároveň to, že jsme tu debatu udržovali v chodu a férově ji vedli s jistou otevřeností, usnadnilo potom také dojednávání kompromisů, které se týkaly procesu rozšiřování Evropské unie, což považuji za velký úspěch tohoto předsednictví a do jisté míry za naplnění dlouhodobých cílů české zahraniční politiky.

Já doufám, že jsme v té předsednické roli obstáli, a chtěl bych říci za všechny, kteří se toho účastnili přímo, že nám bylo ctí, radostí a potěšením. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím paní ředitelku Alici Krutilovou, aby nás vzala trochu za kulisy předsednictví.

Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro předsednictví České republiky v Radě EU: Dobré odpoledne, já děkuji za slovo a taky za možnost doplnit několik informací k českému předsednictví několika čísly a snad i novinářsky zajímavými daty. Vězte, že to druhé české předsednictví, které skončilo před třemi dny, jsme chystali již od léta 2018, kdy vlastně vláda přijala úplně první principy. Celkově se pak vláda na svých zasedáních musela zabývat až 37 materiály, tedy k tomu vyhodnocení bude 38. tento týden. Ty materiály nám připravovaly jak obsahovou, tak logistickou a komunikační stránku předsednictví a věnovaly se potom také koordinaci vymáhání těch politik vlastně během tohoto samotného předsednictví a rozdělily odpovědnost za přípravu předsednictví mezi nás na Úřadu vlády jako centrálního koordinátora a mezi jednotlivá ministerstva.

Vy jste zde nyní poslouchali třicet minut o politických úspěších českého předsednictví, které by samozřejmě nebyly možné bez našich kolegů na stálém zastoupení, kteří mají na těchto úspěších nemalý podíl, protože ta vyjednávání se vedla v Bruselu. Takže já se také připojuji s poděkováním a současně uvedu, že bez podpory kolegů ze stálého zastoupení by nebylo možné, aby naši ministři odpředsedali téměř padesát formálních jednání Rad, které jsou skutečně v Bruselu a v říjnu také Lucemburku. Přičemž šest těchto Rad bylo zcela mimořádných, to znamená původně neplánovaných, a to protože jsme jako předsednictví museli čelit mimořádným situacím v energetice, to celkem pětkrát, a jednou také v oblasti migrace.

A protože tato jednání potřebují být vždy připravená, tak vězte, že proběhlo také šedesát jednání na úrovni velvyslanců, které tedy řídili naši zástupci v Bruselu, a ta jednání byla připravena celkem na 1 500 pracovních skupinách. A ty legislativní úspěchy jsme dosáhli mimo jiné tak, že kolegové celkem téměř stokrát jednali s Evropským parlamentem a jednu třetinu těch failů, o kterých vlastně vyjednávali, tak se jim podařilo uzavřít.

Z hlediska akcí, které se konaly v České republice, tak nebudu chodit příliš do detailů, protože pan premiér i pan ministr je jmenovali. Jednalo se o ty velké akce na politické úrovni, ať už pražský summit nebo jednání s Komisí a Parlamentem. Pan předseda vlády jednal také v předvečer zahájení předsednictví s předsedou Evropské rady panem Charlesem Michelem, který tehdy přijel do Prahy. A na území České republiky, jak jste slyšeli, se konalo víc než čtrnáct ministerských neformálních zasedání Rad a více než 300 dalších předsednických akcí, z nichž drtivá většina proběhla v Praze a zhruba padesátka v krajích.

Proto, aby vlastně mohly všechny tyhle akce v České republice proběhnout, tak my jsme na Úřadu vlády jako centrální koordinátoři zajistili zhruba sto veřejných zakázek, proto, abychom na tyto akce měli veškeré potřebné služby a komodity. Mezi zajímavosti se může řadit například to, že během těch akcí nám s podporou delegací pomáhala téměř stovka tzv. liaison officerů, náš vozový park čítal přes 105 vozidel, většina z nich byla elektrická nebo hybridní. Měli jsme také desítku balistických vozidel a ten náš vozový park byl řízen jak příslušníky policie, Armády České republiky, kterým tímto také děkujeme, a najezdil víc než 216 000 km, což znamená, že nám pětkrát objel celou zeměkouli.

Na ta jednání jsme zajistili také desetitisíce propagačních předmětů a darů. Vydali jsme 35 000 akreditací. Nejúspěšnější z nich z hlediska návštěvy novinářů byl samozřejmě pražský říjnový summit, kdy jsme měli novinářů více než 1 200.

Čímž se dostávám k aspektu komunikace českého předsednictví, která pro nás byla samozřejmě také důležitá nejenom z hlediska a České republiky, ale také zahraničí. Díky službám host broadcastingu České televize a Českého rozhlasu, kteří byli našimi partnery, jsme dostali informace o předsednictví také do zahraničí. Největší dosah samozřejmě nepřekvapivě měl právě říjnový summit, který se kromě pokrytí v České republice dostal také do medií v Německu, Švýcarsku, Francii a Maďarsku v poměrně velké míře, ale odcestoval nám také do Austrálie, Saúdské Arábie nebo Kataru. Takže celý svět měl možnost vidět záběry z Pražského hradu a výsledky těchto jednání.

Na naše webové stránky, které jsme provozovali, zavítalo přibližně půl milionu návštěvníků. Ti si zobrazili naše příspěvky více než milionkrát. A důležitým komunikačním nástrojem byly také sociální sítě. Za dobu konání českého předsednictví sledovalo náš twitter více než 22 000 lidí a navštívilo jej 1,6 milionu sledujících.

Na tiskové konferenci, kterou zde přítomní pánové měli v půlce června, jste mohli také sledovat spuštění naší mediální kampaně, která běžela ve dvou vlnách a celkově nám zasáhla více než osmdesát procent populace, to znamená sedm milionů lidí. Připravili jsme také přehršel kulturních akcí, které zmiňoval již pan premiér, jak v Praze, tak v Bruselu, a to i ve spolupráci z českými centry. Nezapomněli jsme také na kraje, ve kterých nám procházela výstava k výročí osmnácti let vstupu České republiky do EU nebo také tzv. EU-roadshow.

V rámci off-line aktivit jsme se věnovali řadě aktivit jako například přednáškám na středních školách napříč celou Českou republikou a pod záštitou pana ministra Beka jsme podpořili více než 218 akcí, které se mohly chlubit logem napojeným na české předsednictví, jak v ČR, tak v zahraničí.

Konečně k financování předsednictví. To bylo opřeno o takový dvojitý rozpočet. Jeden z nich byl centrální, který jsme spravovali my zde na Úřadu vlády a ten odpovídal výši 1,8 miliardy Kč. Další stovky milionů korun byly poté v jednotlivých kapitolách ministerstev. My aktuálně pracujeme na přípravě souhrnného materiálu k vyčíslení financování, který bude k dispozici do dubna letošního roku, protože určitě rozumíte tomu, že ještě doprobíhá zúčtování a fakturace posledních akcí. Nicméně zatím můžeme říct, že jsme byli úsporní ve využívání tohoto rozpočtu a na straně minimálně centrálního koordinátora se nám podařilo nevyužít rozpočtovou rezervu pro loňský rok a stejně tak dosáhnout úspor v řádu desítek milionů korun v našem centrálním rozpočtu.

Co se týká personálního zabezpečení, pan premiér již zmiňoval, že se na předsednictví podílelo celkem 2 000 osob. Já pouze doplním, že specificky 228 bylo do státní správy nabráno právě za účelem předsednictví a z toho 69 posílilo diplomatický tým v Bruselu.

Na závěr bych se ráda chtěla připojit k těm poděkováním, která zde již dnes zazněla, za úspěch předsednictví. To, že se nám povedlo, nám dokazují i průzkumy veřejného mínění, které jsme si dělali během předsednictví. Asi za největší zmínku stojí výkyv, který jsme zaznamenali vůbec u vývoje povědomí o tom, že české předsednictví probíhá.

Ještě v dubnu roku 2021, kdy jsme s těmi průzkumy začali, tak o předsednictví vědělo pouze devadesát procent české veřejnosti, nicméně v červenci loňského roku, těsně před jeho zahájením, se nám to povědomí vyhouplo na devadesát procent a tam zůstalo až do dneška.

Potěšitelné je také to, že nám průzkumy ukazují také to, že více než polovina České republiky si myslí, že vláda to předsednictví zvládla velmi dobře. Takže ještě jednou děkuji všem a děkuji i vám za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Jakub Pacner, Česká televize: Tak dobrý den. Já bych se rád zeptal, pane premiére, a vlastně i na vás, pane ministře: Má Česká republika nějakou snahu nebo bude chtít vyvinout nějaké úsilí a zúročit ty výsledky toho předsednictví a bude mít nějakou snahu obsadit třeba nějaké vysoké úřednické posty v některých z institucí Evropské unie. Pokud ano, tak v kterých? Možná bych se taky zeptal, jestli je podle vás něco, co se podle vás nepodařilo za ten půl rok, co jste chtěli? A pak jedna aktuální otázka. Ta se týká toho, zda můžete potvrdit, že zítra se má sejít pan Hladík s panem prezidentem? A pokud jsme u těch personálních změn, tak bych se ještě rád zeptal na to, co ráno Deník N napsal, a sice že hnutí STAN uvažuje o výměně ministra školství Vladimíra Balaše. Tak jestli o tom s vámi mluvilo hnutí STAN, o té možné výměně, a jestli pan Balaš má u vás obou vaši důvěru. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já už jsem… Začnu tou první otázkou, která se týká ještě předsednictví, já už jsem to říkal v tom svém úvodním slovu. My nepochybně bychom měli využít a musíme využít toho respektu, důvěry a takové jakoby obnovené pozice nebo posílené pozice České republiky, kterou dnes máme v Evropě.

Myslím si, že dlouhodobě bychom si měli být vědomi toho, jak jsme velký, silný, úspěšný stát a čeho jsme dosáhli jako společnost a podle toho se i chovat a podle toho vystupovat. Pokorně, přátelsky, ale současně se zdravou mírou sebevědomí. A tomu odpovídá i to, že se musíme snažit mít v té administrativní nebo politicko-administrativní struktuře Evropské unie silnější zastoupení, než jaké Česká republika má dosud.

Pracujeme na tom. O konkrétních pozicích mluvit nechci a nemohu, ale nepochybně se snažíme všichni společně, ať už politická reprezentace, naši diplomaté, o to, abychom posílili postavení českých občanů ve vyšších pozicích v rámci evropských struktur.

Ale myslím si, že to není a nebude ten nejpodstatnější výsledek českého předsednictví. Ten nejpodstatnější výsledek je úplně jiná pozice České republiky, kterou teď máme a se kterou se musíme pouštět do dalších vyjednávání, do hájení našich zájmů, do toho, abychom my více vtiskli naši představu o tom, jak má vypadat Evropská unie, do její budoucí podoby.

Druhá otázka se týkala toho, jestli mohu potvrdit, že se sejde pan Petr Hladík, kandidát na ministra životního prostředí, s panem prezidentem. Ano, to mohu potvrdit. To mně osobně řekl včera při našem novoročním obědě pan prezident. Předpokládám, že mezitím je známý i termín té schůzky, mělo by to být zítra, tak jak jste se na to ptal.

Pokud jde o nějaké změny ve vládě, nemám v tomto smyslu žádný signál od STAN, že by uvažoval nebo navrhoval výměnu nějakého ministra.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Ondřej Houska.

Ondřej Houska, Hospodářské noviny: Děkuju. Já bych se chtěl zeptat, nebo podle dat STEM více než padesát procent Čechů neví, že Česko na jednání v Bruselu zastupují ministři nebo premiér, a více než padesát procent Čechů taky neví, že Česko ze společného evropského rozpočtu víc dostává, než do něj odvádí, přičemž podle expertů předsednictví je tradiční možností, jak tady povědomí veřejnosti o fungování EU zvýšit. Projekt České zájmy v EU udělal nedávno hodnocení českého předsednictví, kde řekl, že tohle bylo využito nedostatečně pro zvýšení povědomí veřejnosti o fungování Unie. Odpovídali tam i někteří vaši kolegové z Masarykovy univerzity, kteří to říkali. Tak jestli můžete reagovat na tuhle kritiku, jestli ji sdílíte, nebo případně proč není pravdivá? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Jednak to nevnímám jako kritiku. To je prostě popis stavu, který v České republice je dlouhodobý a je to nepochybně k naší škodě. Já jsem se po většinu svého profesního života zabýval Evropskou unií. Toto je samozřejmě jedinečná příležitost a jiná role, ale třicet let píšu o Evropské unii, přednáším o ní a snažím se, abychom Evropské unii rozuměli a věděli přesně, co se v ní odehrává a jakým způsobem se dosahuje nějakých výsledků a co která politická úroveň nebo administrativní úroveň vlastně může rozhodovat a co ne.

A musíme si dlouhodobě říct, že zájem české veřejnosti, ale i českých médií o – to není otázka posledních let – o zahraničněpolitickou problematiku a o evropské otázky je srovnatelně nízký i s jinými zeměmi. A já mám naopak dojem, že v té poslední době se nám to daří měnit.

Je to dáno i tím, co se děje kolem nás. Lidé více vnímají a sledují zahraničněpolitické otázky, bezpečnostní otázky, ale všímají si také mnohem více toho, jak se rozhoduje v Evropě, proč se tam tak rozhoduje, jaký to má dopad na české občany. 

Ano, určitě by bylo lepší, kdyby v té veřejné debatě povědomí o Evropské unii, o evropských rozhodovacích procesech, ale také třeba o Severoatlantické alianci, o zahraničněpolitických otázkách, o bezpečnosti, bylo větší a na tom musíme všichni společně pracovat. Ale dlouhodobě se prostě potýkáme s těmito problémy a je to náš společný úkol.

A to říkám zcela jasně: Tohle není jenom úkol politické reprezentace. To je úkol i těch, kteří se pohybují ve veřejném prostoru, kteří mají možnost to ovlivňovat. Je to i úkol médií. Je prostě úkol nás všech, abychom o světě kolem nás věděli více a lépe mu rozuměli.

Je to v našem zájmu, je to kvůli naší bezpečnosti a je to i kvůli tomu, abychom dokázali lépe svoje zájmy hájit, dokázali je lépe prosazovat a měli pro ně i větší podporu v naší veřejnosti.

Pokud jde ale o české předsednictví, tak mám dojem, že i ta čísla, která tu připomínala paní ředitelka, i ty celkové výsledky, že obrátily pozornost českých občanů mnohem víc k tomu, co se děje v Evropě a jak se my v ní chováme a jak jsme obstáli, než tomu bylo v minulosti.   

A pak je tu možná ještě jedna věc, která v minulosti jako úplně pravidlem nebyla, která se těžko měří, ale která přece jenom něco vyjadřuje. Já se po léta setkávám s občany České republiky. Diskutuji s nimi o různých otázkách, oni se na mě obracejí s otázkami a mě v poslední době obrovské množství lidí z nejrůznějších sociálních skupin prostě řeklo: Sleduji české předsednictví, jsem hrdá, hrdý na to, jak Česká republika vystupuje v Evropě, a jsme rádi, že vláda tímto způsobem se tohoto úkolu ujala.

Takže i veřejnost vlastně sleduje to, co jsme dělali a jakým způsobem jsme to předsednictví zvládli. To si myslím, že je pozitivní signál.

A když já říkám, že na české předsednictví můžeme navázat a musíme navázat v té politické rovině, v diplomatické rovině a musíme využít těch výsledků a toho respektu, který máme, tak si myslím, že bychom zase všichni společně měli přemýšlet nad tím, jak i ten zvýšený zájem české veřejnosti o Evropu, o Evropskou unii, který tady díky předsednictví je, jak ho využít k lepší informovanosti. Prostě neskončit po předsednictví, ale věnovat se dál těm evropským otázkám. Je to v našem vlastním zájmu a v bytostném zájmu české společnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. ČTK už teda ne, takže Deník.

Luboš Palata, Deník: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na takovou věc, o které se tady ještě nemluvilo, že jste nastupovali vlastně do rozjetého vlaku. Vlaku, který nebyl rozjetý úplně dobře. Bývalá vláda Andreje Babiše seškrtala rozpočet na předsednictví na úplnou kost, ohlodanou, pak něco málo přidali, ale spoustu se toho už stihnout nedalo. Já bych se chtěl zeptat, co těm svým následníkům, kteří se k tomu dostanou někdy po těch dalších třinácti, možná čtrnácti letech, byste řekl, že se šetřilo na tom nesprávném místě a co by se mohlo udělat lépe a kde by se ty peníze třeba za těch třináct čtrnáct let měly přidat, že by to tomu dalšímu českému předsednictví ulehčilo jeho roli? Děkuji.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Tak děkuju za otázku. Já bych byl rád férový. Já myslím, že je třeba říct, že i za minulé vlády probíhala na pracovní a diplomatické úrovni opravdu velmi intenzivní příprava na předsednictví.

Pokud jde o ten rozpočet, my jsme korigovali ten rozpočet po nástupu naší vlády. A já vlastně považuji za problematickou jedinou věc, a pokud bych to mohl změnit, změnil bych to, a to je posílení prostě našeho zastoupení v Bruselu. Kolegové to zvládli skvěle, ale na úkor svého zdraví.

Myslím si, že ta zátěž zejména v těch posledních týdnech byla extrémní, a to nejenom paní velvyslankyně, velvyslanci, ale já jsem se potkával s kolegy, kteří nás zastupovali na některých pracovních skupinách, a bylo to velmi podobné.

To si myslím, že je důležité, protože samozřejmě větší zastupitelnost těch lidí, větší specializace by umožnila to, že ta pracovní zátěž bude lidštěji rozložena. To si myslím, že je důležitá věc, jakási zpráva pro příští české předsednictví.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. EURACTIV.

Aneta Zachová, EURACTIV.cz: Pane premiére, já bych se ještě ráda zeptala na to, na co už se ptal Ondřej Houska. To znamená, jak konkrétně tedy zajistit, aby ten zájem o Evropu nám tady v Česku nevyhasl. Co je potřeba během letošního roku udělat? A ráda bych se zeptala ještě pana ministra Beka, vlastně v čem vidíte tu svou roli v následujících měsících? Je mi jasné, že během toho předsednictví to byla i role koordinační, zvyšování vůbec toho tématu nebo zviditelňování toho tématu předsednictví, ale vlastně co bude tu vaši roli ministerskou naplňovat v následujících měsících? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já vynechám ty další roviny, o kterých bych také mohl mluvit, ale není to můj úkol – tedy, co se dá dělat v médiích, co se dá dělat na vysokých školách, co se dá dělat ve školách – a podržím se u té politické roviny. Já myslím, že je důležité, abychom pokračovali v tom, co naše vláda důsledně dělá, a to je politika, při které říkáme lidem pravdu a říkáme jim věci příjemné i věci nepříjemné, prostě věci tak, jak jsou. A když toto budeme dělat dlouhodobě a důsledně, tak lidé budou vidět, co se v Evropě skutečně dá prosadit, které věci se dají změnit, co jsme my prosazovali, v čem jsme byli úspěšní, v čem jsme úspěšní nebyli, a budou mít mnohem lepší pochopení pro to, co se vlastně v Evropské unii odehrává.

Nemůžeme pokračovat v takové politice, že politická reprezentace se v Bruselu chová velmi konformně, nepřichází s žádnými podněty a názory České republiky, nepřináší žádné změny do těch návrhů a pak v České republice říká, jak někdo někde rozhodl a oni bojovali a nic neprosadili. Tohle není cesta, která povede ke zlepšení informovanosti o tom, co se v Bruselu dá dohodnout a co ne.

A myslím si, že cesta, kterou zvolila naše vláda, že se skutečně snažíme profesionálně už od té administrativní úrovně přes diplomatickou až po politickou ovlivňovat společně ta rozhodnutí s ohledem na zájmy České republiky, že ta prostě přináší ten výsledek, a dá se potom i lidem v České republice vysvětlit, jak funguje Evropská unie a čeho jsme tam dosáhli.

Já jinou cestu než pravdivé informování o tom, jak se věci mají, nevidím. A je potřeba taky lidem říkat, že ne všechno lze prostě změnit, protože vůle většiny členských států a jejich společnosti je prostě třeba jiná, než jsou zájmy České republiky. A přesto se nám podaří třeba v něčem ten náš zájem díky naší autoritě, šikovnému vyjednávání, prosadit.

Takže takto musíme postupovat dál a lidé budou vidět, co jim Evropská unie přináší, v čem třeba to směřování Evropské unie není takové, jak bychom si z hlediska České republiky představovali, co jsme udělali pro to, abychom to změnili, proč se to třeba daří, proč se to nedaří. Toto si myslím, že je cesta, kterou může a má politická reprezentace jít.

Já jsem o tom mluvil i ve svém novoročním projevu. My musíme být schopni vidět sami sebe spravedlivě a správně. Pak budeme úspěšnější v Evropě a pak i česká veřejnost bude lépe rozumět tomu, co se v Evropě odehrává.

My musíme vidět, že nejsme malá země, že na našem hlasu záleží, že patříme ke třetině největších zemí Evropské unie, že i z hlediska ekonomických, sociálně-kulturních dat, dat o životním prostředí, o kvalitě života, ze všech možných hledisek patříme prostě mezi středně silné evropské země. Podle toho se musíme chovat, tomu musí odpovídat naše politika, tomu musí odpovídat naše odpovědnost.

Prostřednictvím Evropy se dá toho hodně dosáhnout. Evropa nás v mnoha směrech chrání, zajišťuje nám bezpečnost, vytváří podmínky pro naše podnikání. Jsme otevřená ekonomika, exportní ekonomika provázaná s dalšími zeměmi. To jsou všechno výhody, které naši lidé pociťují každý den, a to musíme vědět.

Jsou věci, které třeba pro nás výhodné nejsou. Jsme stát, který nemá moře, což třeba v té době energetické krize, vysoké závislosti na plynu dodávaného z Ruska, tak je nevýhoda. Ale zase ji prostřednictvím Evropy při šikovném vyjednávání můžeme proměnit ve výsledku ve výhodu pro české občany. Takže na konkrétních věcech, na konkrétních výsledcích, na konkrétních problémech pravdivě, pravdivě říkat lidem, jak to je, můžeme dosáhnout toho, že povědomí a informovanost o tom, jak probíhá evropská politika, budou vyšší. 

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Já děkuju za tu otázku, která mířila na mě, tak se pokusím ji stručně zodpovědět. Já myslím, že ten můj základní úkol je daný naší koaliční smlouvou a vládním prohlášením. Je to koordinace evropské politiky a vlastně argumentační příprava vlády na legislativní návrhy, které budou přicházet na stůl. A tahle úloha bude vlastně teď o něco komplikovanější, než byla v době předsednictví.

Mojí základní rolí je pečovat o koaliční soulad v těchto věcech. My jsme koalice, která je evidentně složená poměrně pestře z hlediska evropské politiky, protože jsme rozloženi od konzervativců přes evropskou lidovou stranu až po zelené, a myslím, že jsme ukázali během toho půlroku, že jsme sto hledat shodu. Jedna z otázek, které jsme ostatně dostávali před zahájením toho předsednictví, byla, zda se nerozhádáme při své různosti pohledů na evropskou politiku.     

Já považuju za zcela zásadní, aby tahle míra konsenzu a shody v koalici pokračovala a to je můj klíčový úkol. Já jsem tím strávil poměrně dost času i v tom uplynulém půlroce a to považuji za zásadní, protože samozřejmě po skončení předsednictví bude muset vláda mnohem pregnantněji formulovat své pozice vůči evropské politice, neboť v době předsednictví přece jenom zachováváme tu roli moderátora a můžeme se do jisté míry skrýt za neutrální postoj.

To dneškem nebo včerejškem, předvčerejškem skončilo. Já ode dneška se účastním zasedání pracovního výboru pro záležitosti Evropské unie právě proto, abych mohl vstupovat do té debaty i s tou pracovní úrovní. A to je vlastně moje poznámka: Jestli jsem něco postřehl během toho půlroku předsednictví o fungování Evropské unie, tak je to toto. V čase krize se ukazuje, že fungování Evropské unie potřebuje lepší propojení politické a pracovní úrovně.

Ten model, kterým funguje Evropská unie, je možná nastaven dobře na časy prosperity, ekonomického růstu a míru. Ale ve chvíli té krize se ukazuje, že často jsou rozhodnutí zdržována tím, že neprobíhá dobře komunikace mezi tou politickou úrovní, která třeba již reaguje na dané okolnosti, ale na pracovní úrovni jsou mnozí spolupracovníci vázáni mandáty, které byly schváleny před rokem, rokem a půl nebo dvěma lety. A tohle je něco, na co musíme teď dát velmi pozor, protože nepochybně i tenhle rok bude probíhat v poměrně rychle se měnícím vnějším kontextu. Takže já se neobávám, že by moje role byla lehčí po skončení předsednictví. Naopak si myslím, že bude o něco náročnější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Tamhle vzadu.

Jan Flemr, Agence France Presse: Dobrý den, já bych měl dvě otázky asi na pana premiéra. Ta první určitě. Vy jste tady zmínil svoji politologickou minulost. Tak jsem se chtěl zeptat, jaký pro vás osobně byl ten střet té politické teorie s praxí? Vy jste napsal velmi obsáhlou knihu o Evropské unii. Nechystáte třeba reedici s tou zkušeností? A pak jsem se chtěl zeptat, jestli už víte, kdo pojede na pohřeb Benedikta XVI.? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuju za tu otázku. Já jsem ji dostával v politice poměrně často, nakolik se to moje teoretické poznání politiky lišilo od toho praktického, a já musím říct, že moc ne. Já jsem pracoval na principu tzv. empiricko-analytické politologie, tedy jsem se nezabýval na rozdíl třeba od normativní politologie, jak by to mělo být, ale jak to je, a proč to tak je. Takže mě ta politická praxe až tak nepřekvapuje.

Musím říct, že pro mě ta zkušenost toho roku, kdy se mohu účastnit Evropských rad a samozřejmě toho půlroku, kdy jsme měli předsednictví, je ale i z hlediska toho, jak Evropské unii rozumím a o čem jsem třeba psal a co jsem i kritizoval, tak je vlastně pozitivnější, než bych čekal.

Ale je to dáno i těmi vnějšími okolnostmi. A mám velmi dobrý pocit z toho, že v Evropské radě skutečně probíhá diskuze, dialog. Že se navzájem posloucháme. Že najednou i zkušenosti, obavy států střední a východní Evropy a těch jakoby novějších členů Evropské unie jsou brány vážně a že si myslím, že pokud tato forma vzájemného naslouchání a dialogu a braní vážně těch obav a zkušeností jednotlivých zemí, a to platí zase i pro nás z druhé strany, pokud toto bude pokračovat, tak se můžeme do budoucna vyvarovat některých chyb, které se v rámci toho integračního procesu v minulosti staly.

To, co já pokládám za důležité a myslím, že to teprve v budoucnosti doceníme, je, jak se povedlo tu v minulosti ne úplně konzistentně a sjednoceně působící Evropu v těch klíčových otázkách, jak se ji podařilo teď v tomto roce sjednotit na těch základních principech. Na základním postoji k Ukrajině, základním postoji k Rusku, k evropské bezpečnosti. A ta jednota v těch klíčových věcech, to je myslím si obrovská síla a velká hodnota, se kterou musíme dál do budoucna pracovat.

Takže těch pozitivních zjištění je celá řada a je otázka a myslím, že to je i pro nás úkol, abychom si toto přenesli i do té doby, která doufám brzo přijde, a to bude doba, kdy skončí válka na Ukrajině, kdy se zase začneme vracet k tomu normálnímu standardnímu životu a standardnímu fungování.

Druhá otázka se týkala, kdo pojede na pohřeb Benedikta XVI. Českou republiku tam budu zastupovat já. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poslední dotaz Nova.

Kristýna Bezděková, TV Nova: Dobrý den, já mám otázku na vás, pane premiére, a to ohledně včerejší večeře,. Jestli můžete říct, jak to probíhalo, o čem jste se společně bavili a jaká byla atmosféra, když tam byli političtí rivalové? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Máte na mysli večeři všech nebo večeři premiérů České republiky od jejího vzniku. Já jsem při příležitosti třicátého výročí České republiky, samostatné České republiky, pozval na slavnostní večeři do Kramářovy vily všechny bývalé premiéry České republiky. Až na dvě výjimky skutečně všichni přišli. Máte pravdu, že řada z nich byla politickými soupeři v minulosti, někteří jsou i teď ještě politickými soupeři.

Jsou to lidé samozřejmě z různých politických táborů, stran, názorových proudů, ale musím říct, že ta atmosféra byla velmi příjemná, společenská, že to naplnilo všechna moje očekávání. Že skutečně nad těmi střety i osobními konflikty z minulosti, politickými pozicemi, nespokojeností s tím či oním nebo se současnou situací, tak převládla ta slavnostní chvíle a ten pocit, že tady jsme všichni, kteří měli z nějakých důvodů tu čest, možnost, odpovědnost vést vládu České republiky, stát na vrcholu výkonné moci, spoluurčovat směřování naší země, a že teď společně chceme oslavit náš svátek, naše výročí. A to byl takový rozhodující moment té večeře.

Pokud jde o nějaké detaily, tak ona byla opravdu neformální, také tam byly manželky či partnerky jednotlivých premiérů pozvány. Snad z takové více formální části bych zmínil to, že jsem po svém nějakém přivítání, přípitku a úvodním slově požádal každého z pánů bývalých premiérů, aby pár slovy připomenul dobu, kdy stál v čele vlády, co považoval za třeba důležité, co se mu podařilo a tak. A myslím, že i toto bylo velmi příjemné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.