Tisková konference k závěru českého předsednictví, 29.6.2009

Michaela Jelínková: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi vás uvítat na dnešní závěrečné tiskové konferenci k českému předsednictví. Vítám zde pana premiéra Jana Fischera, kterého za chvilku poprosím o úvodní slovo. Vítám zde náměstky, paní Janu Hendrichovou a marka Moru z Úřadu vlády a prosím, nyní pro vás máme takové krátké shrnutí uplynulých 6 měsíců. Takže to bylo ve zkratce, co nás potkalo za posledních 6 měsíců a nyní prosím pana premiéra.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, já vám přeji hezké dopoledne. Co říci na závěr českého předsednictví, které zítřkem bude končit. Stává se minulostí, ať už to považujeme za méně nebo více spravedlivé, bude překryto celou řadou jiných událostí a určitě vy i my budeme mít tendenci na něj zapomínat. Ještě si ho na chviličku připomeňme. České předsednictví není něco, co začínalo 1. ledna, je to něco nač se ČR v rovině politické i rovině odborné připravovala řadu měsíců. Vstoupila do něj s tím základním sloganem „Evropa bez bariér“, který já osobně považuji za velmi šťastný a s těmi třemi éčky – Energetika, ekonomika a Evropa a svět. První dny českého předsednictví nás přesvědčily, že není příliš mnoho času se rozhlížet, protože prakticky prvním lednem čelilo předsednictví potřebě koordinovat evropský postoj vůči krizi v Gaze a vůči krizi v souvislosti s dodávkami plynu. To byl velký test schopností českého předsednictví, ať je to jakkoliv, já jsme přesvědčen, že tehdejší politická garnitura obstála. Důležité je, že v průběhu předsednictví a možná právě ta plynová krize tomu dala plně za pravdu, že české předsednictví považovalo za nutné, odstartovalo velice dobrý proces, že problémy energetiky a bezpečnosti, není něco co je dobré řešit krizi od krize, co je dobré řešit ad hoc a přijímat nějaká konkrétní opatření v daném okamžiku, ale že je třeba ten problém uchopit systémově a myslím si, že to byl velký vklad českého předsednictví, že se Evropa začala velmi vážně zabývat systémovými otázkami a opatřeními, které y vytvářely pevný systém evropské energetické bezpečnosti. Druhé éčko, ekonomika, nemá cenu se tady obsáhle školit, že české předsednictví probíhalo v době, kdy globální ekonomická a finanční krize v různém rozsahu a důsledcích pro jednotlivé země už neklepala na dveře, ale rovnou vtrhla do evropského domu. Co se českému předsednictví významně povedlo je to, že zabránilo tomu, chuti některých zemí, řešit tyto otázka protekcionistickým způsobem a hledání východisek jeden na úkor druhého. Princip solidarity a globálního postupu na evropské úrovni nakonec převážil a to si myslím, že je vize, která bude s českým předsednictví spojena. To je směrem k ekonomické krizi, myslím si, že je to to hlavní. Předsednictví uspělo i v řadě otázek daňových a i dalších, které souvisely s přijímáním opatření proti krizi, ale ten antiprotekcionismus považuji za nejdůležitější výsledek. Evropa a svět, projekt Východní partnerství patří k té nejhlubší stopě, které české předsednictví zanechalo, jakkoliv nebylo jedlinou. Nikdo jsme se neradovali z toho, že padla vláda. Po 4 měsících probíhajícího předsednictví. Já jsem si tehdy jako prioritu vytknul v rovině vládní i osobní, že udělám všechno proto, abychom tento problém zacelili, nenechali ho žít, dali najevo, že české předsednictví žije a tam jsem koncentrovali síly na dvě věci, aby všechny Rady probíhaly kontinuálně a hlavně , abychom se koncentrovali na úspěšný závěr předsednictví v podobě summitu Evropské rady. Výsledek znáte, to že jsme tu agendu byly schopni zaplnit takovými věcmi, že jsme přispěli velmi výrazně k dosažení politické shody na kandidátovi na nového šéfa Evropské komise, že jsme byly schopni dobře vyjednat irské záruky, v rovině institucionální, že se Evropa po tvrdé a obtížné debatě shodla na některých regulatorních opatřeních vůči finančním trhům a na principech bankovního dohledu a že si dovedla zformulovat stanovisko vůči klimatickým problémům, s kterým může jhít do nadcházejícího prosincového klimatického summitu. To si myslím, že je pozitivní a naprosto konkrétní výsledek. Věci nepřišly samy sebou, důležité je, že při přípravě a průběhu předsednictví plně obstály štáby lidí, které na centrální úrovni zde na Úřadu vlády i na jednotlivých resortech zajišťovali předsednictví. Byli dobře vyškoleni, byli silně motivováni, ukazovali, že česká správa na tom není vůbec špatně, jak jí někdy máme tendenci podezírat. Ty týmy se velmi osvědčily, odvedly skvělou práci, nejen v této zemi, ale i v zahraničí na zastupitelském úřadu při EU v Bruselu. Lidé, kteří zajišťovali předsednictví u dalších mezinárodních organizací, patří jim za to dík, patří jim dík i za to, toho si vážím především já, že se ty týmy nedestabilizovaly, že skutečně jako loajální státní úředníci, to si pamatujme pro futuro, velmi pozitivní výsledek, přes změnu politických poměrů a problémy, kterými země prošla, ti lidé pracovali a věnovali tomu naprosto stejnou energii jako předtím. Tak by měl vypadat kvalitní, kvalifikovaný loajální státní úředník. To je pro mne jedno z největších poučení z celé té akce. České předsednictví dosvědčilo to, že i nová členská země, země která není velká svou dimenzí, může do EU přinést svojí stopu, nejen zvířit prach. To si myslím, že je také důležité. Úplně nakonec, předáváme předsednictví s naplněnou agendou Švédsku, v dobré tvaru ve smyslu obsahovém i ve smyslu administrativním. Ještě jednou využívám této příležitosti aby všem, kteří se na dobré přípravě a průběhu předsednictví podíleli, abych jim upřímně poděkoval, ať už to byli lidé v hladině politické či odborníků na jednotlivých úřadech tady i v zahraničí. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Tiskovka bude pokračovat podrobnějšími informacemi. Já se vám musím omluvit, jdu řídit schůzi vlády, začínáme rekapitulací dalšími opatřeními směrem k povodním, ten program je velmi bohatý, takže mi dovolte, že se omluvím.

Michaela Jelínková: Já děkuji panu premiérovi a nyní bych prosila náměstky Marka Moru a Janu Hendrychovou na jejichž bedrech vlastně ležela veškerá příprava a koordinace předsednictví při Úřadu vlády. Připomenu jen, že paní náměstkyně Jana Hendrychová řídí Sekci pro přípravu předsednictví, na jejích bedrech ležela veškerá organizace a zajištění a Marek Mora řídi Sekci pro evropské záležitosti. Já poprosím Marka netradičně, aby zahájil prezentaci.

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: Dobré dopoledne, dámy a pánové. My jsme si s paní náměstkyní Hendrychovou rozdělili v pořadí, jak bude běžet prezentace, která doufám, bude spuštěna. Já budu mluvit o obsahu předsednictví. Jak jistě víte, priority byly tři, vy je dobře znáte, ta tři éčka – ekonomika, energetika EU ve světě. Myslím si, že okolnosti ve kterých české předsednictví v Radě EU probíhalo ukázalo, že šlo o témata na výsost aktuální a platná. I motto „Evropa bez bariér“, které mělo původně připomínat historický kontext ve kterém se předsednictví koná, tedy 20 let od pádu železné opony, 5 let od vstupu do EU, mělo připomínat i hospodářsko-politické zaměření dovnitř EU posilování a prohlubování vnitřního trhu, zejména odstraňování nedostatků ve volném pohybu osob a kapitálu, ale i navenek, zejména pokud jde o liberalizaci obchodu a pokračování vyjednávání v rámci WTO. Hospodářská krize, které jsme museli čelit, myslím si, že toto motto ještě více podtrhla, vidíte sami, že na začátku našeho předsednictví existovala jistá poptávka po ochranářství a myslím si, že to i dílem českého předsednictví je, že se tomuto trendu, který by dlouhodobě byl škodlivý a myslím si, že se na tom shodují naprosto všichni ekonomové, že se nám to podařilo udržet a právě to motto nabylo další aktuálnosti. Podařilo se nám dosáhnout i mnoha velice konkrétních hmatatelných výsledků, přijali jsme zhruba 80 opatření, 50 legislativních aktů, které byly přijaty v proceduře spolurozhodování, to je procedura poměrně složitá, kde musí dojít ke shodě mezi Radou EU a Evropským parlamentem. 23 legislativních aktů, které byly v té zjednodušené proceduře konzultace a další legislativní záležitosti. Pokud jde o tu ekonomiku, tam jsme čelili největším výzvám, nejdříve původní finanční krize, která se přelila do té krize hospodářské a dopady na ekonomiku i sociální oblast a zaměstnanost. Víte, že EU přijala již v prosinci Evropský plán hospodářské obnovy. My jsme postupovali k naplňování tohoto plánu a cílem bylo to, co zmínil pan premiér, udržení toho společného koordinovaného přístupu, zabránění tomu, aby jedna země podnikala kroky na úkor zemí ostatních, protože by to v celku vedlo k dalšímu prohloubení problémů. Respektování pravidel vnitřního trhu, hospodářské soutěže, Paktu stability a růstu, byť víme, že celá řada zemí má schodky vyšší než předpokládá paktu stability, ale doufáme, že je to dočasné a i to co se děje nyní je v podstatě v souladu s novým flexibilním paktem stability a růstu. Pokud jde o konkrétní výsledky, podařilo se nám prosadit, to je ten legislativní prvek, který byl rozhodnut v proceduře spolurozhodování a bylo to navýšení financování projektů EU ve výši 5 miliard EUR, nebylo to jednoduché, mělo by přispět také k hospodářskému oživení. Z těch 5 miliard asi 4 jdou do energetických projektů, zbytek jde na podporu širokopásmého internetu a projektů v zemědělství. Byly některé další složité věci, například prosazení snížené sazby DPH u některých služeb, které jsou náročné na lidskou práci. Víte, že debata o snížených sazbách DPH trvala řadu let, nikdy se to nepodařilo, až během českého předsednictví. Samozřejmě že to bylo dílem tím, že ty podmínky byly mimořádně nepříznivé a členské státy byly tlačeny k tomu, aby to podnikly, ale i tak byl velký odpor řady států proti tomuto kroku a i přesto se to ministrovi Kalouskovi podařilo a opatří to k jistému umu že se to podařilo dosáhnout, protože ta shoda musí být jednomyslná. A to není jednoduché dosáhnout. Další opatření bylo zjednodušení nařízení ke strukturálním fondům a fondu soudržnosti či nařízení o Evropském fondu přizpůsobení se globalizaci. Zejména strukturální fondy by měly mít přímý dopad pro ČR, mělo by se podpořit rychlejší čerpání z těchto fondů. Pokud jde o ten finanční sektor, byla přijata celá řada opatření, nebude je všechny vyjmenovávat, jenom ta nejdůležitější v oblasti pojišťovnictví to bylo solventnost dvě, bylo to nařízení o ratingových agenturách, které zpřísňuje fungování a registrace agentur. Směrnice o kapitálových požadavcích bank a to co by se mělo týkat občanů a podnikatelů přímo, záležitosti týkající se přeshraničních plateb v EURech a institucí elektronických peněz. Pna premiér již zmiňoval to, že se vedla debata o posíleném dohledu nad finančními trhy, tma bylo dosaženo pokroku zejména na červnové radě, kde byla dosažena politická shoda na tom, jak mají vypadat legislativní návrhy EK v této oblasti a co se má dít na podzim v této oblasti. Myslím si, že EU byla i poměrně úspěšná na globální úrovni. Podařilo se nám dosáhnout poměrně výrazných úspěchů na summitu G20. myslím si, že to bylo právě i společným postojem EU, že se podařilo zabránit jakýmkoliv protekcionistickým snahám a byl udržen ten společný koordinovaný postup nejen na evropské úrovni, ale i na úrovni globální, tedy mez hráči jako EU, USA, Čína a další. Energetiky byla zmíněna na začátku. Plynová krize jen umocnila důležitost toho tématu, že i ti, kdo to vnímali jako téma méně důležité, že si uvědomili, že to je naprosto zásadní věc. Už jsme mluvil o tom, ež vrámci těch 5 miliard šly 4 na energetiku. Jsou to věci týkající se například energetických propojení, protože jsme viděli, že některé malé přípojky mezi plynovými soustavami prostě neexistují či nefungují a nejde pak přeposílat plyn na příklad obráceným směrem v Evropě, šlo to jen z východu na západ, my to potřebovali převrátit. Posilovala se kapacita kompresorových stanic, plynové zásobníky a některé další. Podařilo se nám alokovat 200 milionů EUR pro projekt Nabucco, který byl také stěžejní pro české předsednictví. Tím se dostávám k tématu energetickému, jižní koridor. Nová hedvábná stezka, kde jsme měli 8.5. summit k jižnímu koridoru, kde s podařilo podepsat deklaraci mezi EU Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem o další spolupráci. Doufáme, že se nám více podaří zaangažovat některé středoevropské země. Dále během předsednictví na březnové Evropské radě byl schválen druhý strategický energetický přezkum, což je jakási energetická politika EU, o čem se na národní úrovni vždy dlouho dohadujeme, to bylo přijato na úrovni evropské a zase jsou tam všechna ta témata týkající se diverzifikace zdrojů, vnější vztahy, energetická účelnost a tak dále. Českému předsednictví se v energetické oblasti podařilo schválit i tzv. třetí liberalizační balíček to je věc velmi složitá, týká se elektroenergetiky, plynárenství. Jde o tu citlivou a složitou otázku vlastnického oddělení mezi výrobou a přenosem. I to se podařilo vyřešit ke spokojenosti členských států, aby balíček mohl být přijat Evropským parlamentem i kvalifikovanou většinou v radě EU. Ještě k energetické účinnosti bych možná řekl, že právě ta novelizace nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj napomáhala tomu, že z tohoto fondu lze čerpat i takovým způsobem, které zvyšují energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů ve stavbách pro bydlení, což dříve nebylo možné. To třetí éčko – EU ve světě. Zase bylo zmíněno jak to začalo. Gaza, na to jsou hodnocení různá, ale my jsme nikdy neměli iluze, že se právě české předsednictví podaří problém na Blízkém východě vyřešit, víte, že to je otázka posledních 50-60 let, ne-li více, možná můžeme říci tisíce let, kdy tam konflikty trvají a prostě to, že se to nepodařilo úplně vyřešit, myslím si, že pro realistu žádné zklamání být nemůže. Naopak, byly oblasti, kde jsem měli výraznější úspěch, již zmíněný projekt Východního partnerství se šesti státy bývalého SSSR. Nebyl zmíněn důležitý summit EU-USA, 5. dubna, kdy se nám podařilo získat pro pražskou návštěvu nového prezidenta USA Baracka Obamu a to jednání bylo velmi zajímavé, jednalo se o některých konkrétních věcech jako je energetika, hospodářská krize, klimatická změna a z zahraničně-politické oblasti to byl zejména Afghánistán, Pákistán a Írán. Proběhla celá řada setkání v trojkovém formátu, zastoupení předsedy rady, generálního tajemníka rady a předsedy EK s řadou zahraničních partnerů, s Japonskem, Kanadou, Čínou, Jižní Koreu, Pákistánem, Ruskem, neformálně proběhl i summit s Jordánskem. S výjimkou Kanady, kde v roli předsedy Evropské rady figuroval tehdejší premiér Topolánek byl ve funkci předsedy Evropské rady byl pan prezident Václav Klaus. Byla i celá řada summitů na ministerské úrovni. Já bych zmínil ještě rozšiřování, víte, že to byla velice důležitá priorita předsednictví, byly tam velké ambice. Řekl bych, že prostě z objektivních důvodů se nepodařilo právě tuto prioritu zcela naplnit. Jednak jsme si přáli výrazný pokrok v jednání s Chorvatskem, tma díky chorvatsko-slovinskému sporu bylo zabrzděno, dělali jsme co jsme mohli, ale bohužel ten posun nebyl výrazný. Vy víte, i pozici nastávajícího švédského předsednictví, které si jistým způsobem od toho sporu distancovalo, když řeklo, že pokud si to země nevyřeší sami, švédské předsednictví pro sebe samo moc prostoru nevidí, podařilo se nám posunout přihlášku Černé hory, kterou jsme dali komisi k vyhodnocení, což také nebylo úplně jednoduché, protože i tento krok podléhal schválení v Radě a přijali jsme přihlášku Albánie a pokračovali v procesu zvolněni vízového režimu pro některé balkánské státy, zejména pokud jde o Makedonii. Tolik ve stručnosti ode mne. Jsem pak připraven odpovědět na otázky a dávám slovo paní kolegyni Hendrichové.

Jana Hendrichová, Sekce pro přípravu předsednictví: Dobré dopoledne, dámy a pánové, j Aviím řeknu několik shrnujících údajů za české předsednictví, které rovněž můžete sledovat na elektronické prezentaci a sice, kolik bylo úvodem akcí celkově během předsednictví v ČR, v Bruselu, Štrasburku a jinde ve světě. Dle našeho součtu na 3000 akcí čímž se velice podobáme ostatním předcházejícím předsednictvím, jednalo se o zasedání Evropské rady, rad ministrů, o řadu pracovních jednání, zastupování EU u mezinárodních organizací, například OSN. O prezentace a diskuse v EP a řadu setkání na úrovni velvyslanců ČR v zemích po celém světě. Z toho jenom v ČR se konalo na 550 zasedání. My v evidenci naší centrální, co pořádala přímo sekce pro předsednictví, máme 101 akcí na té nevyšší úrovni, 80 dalších zajišťovalo ministerstvo zahraničních věcí, kolem 90 bylo doprovodných konferencí a seminářů, které často dělal i neziskový sektor, dělali je zaměstnavatelské organizace, právě k tématům, která se vztahovala k hlavním tématům předsednictví. Mezi těmi odbornými konferencemi můžeme například jmenovat konferenci Holocaust, která právě probíhá, konala se ve spolupráci ministra pro evropské záležitosti a ministerstva zahraničních věcí s Forem 2000. Můžeme mezi nimi uvést energetickou konferenci, která byla už v lednu na aktuální téma českého předsednictví. Pokud jde o kulturní aktivity, napočítali jsme jich kolem 500 a z toho 385 v gesci ministerstva zahraničí, které je pořádalo ve spolupráci zastupitelských úřadů po celém světě, zhruba 20 bylo v naší centrální koordinaci, s organizátory spolupracovali a finančně jsme se podíleli. To, že řada akcí se konala v ČR bylo zcela záměrné, vycházíme z praxe i dobré zkušenosti ostatních. Je známo, že předsednictví pomáhá zpřístupnit to, co se děje, co je atraktivní pro předsednickou zemi, nejen členským státům EU, ale i delegátům z dalších zemí, kteří přijedou a účastní se také, novinářům z celého světa, nejen z EU. Předsednictví přispělo k tomu, že české veřejnosti se zpřístupnily některé agendy EU a samozřejmě i odborníkům pracujícím ve státní správě, systém práce rady EU se stal mnohem bližší než země nepředsedala. Já jsem už hovořila o těch 101 akcích. Jejich rozsah, které jsme zajišťovali ve spolupráci s resorty, těch se účastnilo až 450 delegátů na největších summitech, bylo to sedm vrcholných summitů. Tady ještě nejsou uvedeny dva, které je třeba přidat. K těm zmíněným, s USA, se zaměstnaností, Východní partnerství, jižnímu koridoru, v ČR proběhly summitu s Čínou, Kanadou a Japonskem na úrovně premiéra či prezidenta. Už před předsednictvím bylo setkání celé vlády s konferencí frakcí EP a na zahájení jedna z prvních akcí, setkání vlády s EK. V ČR se konalo 14 neformálních ministerských zasedání Rady EU a byly v Praze v kongresovém centru i v regionech. Já jenom vyjmenuji ty regiony, města, Hluboká, Luhačovice, Litoměřice, Brno a Mariánské lázně, ale samozřejmě akce se konaly i jinde, například zasedání a program zástupců velvyslanců při EU proběhl na Ostravsku a ve středních Čechách a na Královéhradecku se konalo rovněž. V ČR jsme zorganizovali 70 jednání pracovních skupin, konferencí a seminářů. Teď ještě pokračují zajímavá čísla předsednictví. Objevilo se tu v rámci akcí 30000 delegátů, v rámci naší centrální koordinace kolem 15000. Z akcí reportovalo 3730 novinářů, z toho 2049 zahraničních. Úplně nejvíc novinářů bylo na summitu s USA, 900 a 600 na těch třech spojených summitech, tedy na summitu zaměstnanosti a těch následujících dvou, Východní partnerství a Jižní koridor, tam jsem napočítali účast kolem 600 novinářů, na radách Ecofin a Hymnách, na každé kolem 300 novinářů. Webové stránky předsednictví měli velký úspěch, navštívilo je 1,9 milionu návštěvníků, v průběhu té doby, co jsem schopni sledovat, tedy ještě něco se k tomu napočítá do konce června a to bylo tedy nejvíce pokud jde o srovnání s posledními předsednictvími. Jenom v lednu to bylo 500 000 návštěvníků. Můžeme to srovnat s Německem, kde návštěvníků bylo 220 000 v prvním měsíci konání předsednictví a ve Francii 170 000, skutečně to bylo asi trojnásobek. Přeloženo jen rychle, bylo více než 4000 normostran textu, jazyky především angličtina a francouzština, pro veřejnost i delegace bylo vydáno 80 000 výtisků různých brožur, 30 000 akreditačních karet, které byly nejen pro delegáty a novináře, ale i obslužný personál policie a podobně, na akcích rozdáno bylo 14 000 kravat, mluvím jen o české republice a 7000 šátků, 36000 propisovacích tužek a tlumočnické služby jsme zajišťovali v ČR na 65 akcích, největší z nich, Východní partnerství, tam se tlumočilo do 28 jazyků, nejen všech jazyků EU. Jen tam bylo 80 tlumočníků. Zase, ubytovali jsem kolem 30000 zahraničních hostů, styčných důstojníků, kteří pracovali s delegacemi členských států znaly krom AJ a FJ i jazyky té konkrétní země, kterou během předsednictví na různých akcích provázeli, těch bylo 89, studenti posledních ročníků vysokých škol a nebo čerstvý absolventi. Získali jsme od Škoda VW zapůjčení 70 osobních vozů, 70 miniwanů a 70 autobusů jsme používali za úplatu. Já nebudu vyjmenovávat všechny činnosti, které se týkaly logistiky akcí a komunikace. Kdokoliv i je může přečíst nebo představit co se děje kolem významných zasedání. Ani ten výčet není tak zajímavý, jako je to, že musely být předem připravené, aby akce mohly probíhat i současně v Praze i regionech či akce v těsné návaznosti za sebou a aby to klaplo po dobu celého toho půl roku, ne jednotlivé akce, ale celá ta logistika musela být předem designována na polovinu roku a museli jsme si umět představit veškeré souvislosti v tomto kontextu. Tady jeden z posledních údajů uvádí výběr z hlavních kulturních akcí předsednictví. Teď jsme se ocitli na konci, budete to mít elektronicky k dispozici, pokud vím. Můžete se v tom lépe zorientovat. Já vyjmenuji asi to poslední, včera se konal závěrečný večer, kulturní předání předsednictví Švédsku za účasti státní tajemnice pro evropské záležitosti ze Švédska, za účasti pana premiéra v rámci festivalu Smetanova Litomyšl. Patrně si ještě pamatujete, že na zahájení byl večer v Národním divadle, konal se český ples v Bruselu. Před tímto víkendem byla street party a ke komunikačním tématům předsednictví, proběhly některé výstavy fotografií Via Luccis, zohlednění posledních 20 let v otázkách politiky a sociálních otázek. Byla to do historie velice úspěšná výstava dekadence, která proběhla už před tím v Praze. Byla prezentována v Bruselu a Namuru a u každé předsednické akce, která byla v regionu, proběhl eurofestival, kde byly nejen soutěže a diskuse pro děti a dospělé, mohly se tam prezentovat komisaři či ministři, kteří byly na radách přítomni. Snaha byla tedy i prostřednictvím kulturního programu předsednictví zpřístupnit české i světové veřejnosti. Já se nebudu zmiňovat o všech těch akcích, ale můžeme se k tomu vrátit. Předposlední informace je o financování předsednictví, zřejmě tam zanikla, ale to nevadí. Ze všeobecné pokladní správy jak známo bylo pro předsednictví rezervováno pro roky 2007-2009 1,9 miliardy koruna prostředky se rezervovaly také resorty, předběžně to je 1,4 miliardy korun, ale tyto prostředky nepředstavují navýšení oproti běžným rozpočtům. Předsednictví je bráno jako projekt celé státní správy po dobu půl roku, resorty na to věnují i vlastní peníze. Jenom chci říci k tomu finálnímu vyúčtování, máme uloženo od ministerstva financí poskytnout údaje o průběhu financování během léta, do konce prázdnin a poté bude provedeno finanční vyhodnocení. Nemůže být provedeno teď, neboť řada plateb ještě probíhá. Nám přicházejí denně faktury, takže abychom byli korektní, můžeme se s tím finančně vyrovnat až na podzim a ta finální vyhodnocení bude v rámci vyhodnocení čerpání státního rozpočtu i na konci roku. My jsme mimoto používali zdroje partnerství, partneři budou vyjmenováni hned následně a kromě toho částečně některé akce předsednictví financovala Evropská komise, vždy je spolufinancovala spolu s českou státní správou a Rada EU se významně podílela na běhu akcí v Bruselu, byť i tam na zasedání jsme i my finančně přispívali. Také jsme využívali tlumočnickou službu, která působí pro evropské instituce na 19 akcích. Na 5 akcích byla bezplatně a to na těch největších. Na konci je přehled partnerů předsednictví, byl to AW Net, který nám dodal počítače, které jsme měli zapůjčené pro práci v Kongresovém centru Praha, Microsoft odpovídající software, spediční služba DHL poskytovala některé spedice, zejména dekorativní, propagačních předmětů po ČR. Tito partneři nemohli financovat veškeré náklady technicky či spedice, protože ty byly poměrně vysoké a nebylo by možné je zajistit pouze sponzorsky. Měli jsme v celku obvyklé partnery, kteří poskytli minerální vody a pivo, to bývá v zemích EU obvyklé, takže Martini, to plnění bylo za 1,3 milionu koruna Plzeňský prazdroj za 1 milion korun, Nápoje v ČR i Bruselu na vrcholných jednáních a využili jsme také partnerství s O2, které poskytlo dočasně mobilní telefony v počtu 100 kusů. Měli jsme i mediální partnery, jsou zde rovněž uvedeni. Tolik tedy na úvod a máte-li otázky, jsem připravena je zodpovědět. Doufám.

Michaela Jelínková: Vaše otázky, prosím, tady v druhé řadě.

Euroactiv: Dobrý den, já mám otázku na pana Marka Moru. Jednou z priorit v energetice byl i jednotný trh za mezinárodní přenos elektřiny. Tomuto tématu se věnovala konference v Ostravě, také závěry březnové rady. Já bych se chtěl zeptat, jak na ten návrh reagovali členské státy či EP? Jak to vyjednávání skončilo? Děkuji.

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: Toto jsme si předsevzali jako jeden z úkolů, nicméně ambice jsme měli realistické. Nedomnívali jsme se, že bychom to dotáhli ten jednotný tarif. Sám víte, že právě ČR je jednou ze zemí, která tím trošku trpí, protože je česká přenosová soustava je využívána, je to dáno geografickou polohou ČR, je využívána i jinými energetickými operátory, aby si přes nás posílali proud a bohužel za to není platba či nejsou jednotné. Nepodařilo se dosáhnout tohoto jednotného energetického tarifu, budeme o tom dále jednat, doufejme, že se něco odehraje na podzim, ale i to, že jsme to otevřeli je důležitý počin, navíc ona na tom není shoda ani v asociaci jednotlivých operátorů, která nevím jak se jmenuje a ani tam není shoda, bohužel, není.

Michaela Jelínková: Děkuji, prosím ČTK:

ČTK: Pan premiér tady vyjmenoval co se všechno podařilo, nicméně neřekl blíže nic k tomu, co se nepodařilo, až na pád vlády. Vy jste sám zmínil, že se nepodařilo úplně postoupit v integraci západního Balkánu. Kdybyste to mohl shrnout a říci tři až pět věcí, které se oproti předpokladům nepodařilo udělat tak, jak jste si to představovali? Nějak stručně, děkuji.

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: Já přemýšlím. Ne že bych si myslel, že by vše bylo úplně tak dokonalé, ale kromě velkých priorit, které jsem sledoval já, nedokážu za všechny resorty říci do úplného detailu, ale z těch velkých je ten Balkán téma, kde jsme si mysleli, že to bude lepší, ale to není vina naše, to se zaseklo na slovinsko-chorvatském sporu. Na druhé straně, pokud jde o ostatní země, Černá hora, Srbsko, Makedonie, tak tam je to dáno tím, že v mnoha státech EU, těch silných, není příliš výrazná. Já si myslím, že na to jsme se nepřipravoval, když mne necháte přemýšlet, možná si vzpomenu, teď skutečně nevím.

Michaela Jelínková: Prosím.

Radiožurnál: Já bych se chtěla zeptat, z těch priorit, u čeho byste si přály, aby na to Švédové navázali?

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: My máme představu, že oni navážou na všechno. Oni budou muset pokračovat v těch ekonomických záležitostech, to nejde bez toho. V oblasti energetiky, tam si myslím, že se budou koncentrovat na energetickou účinnost na rozdíl od naší diverzifikace. Zapomněl jsme na důležité téma, to se omlouvám, pod hlavičku energetika určitě musíme zmínit problematiku klimatických změn. To bude velké téma pro Švédy, kde my jsme to posunuli pro některé státy to bylo zklamání, ale jak EU tak ostatní si mysleli, že náš postup byl velmi realistický, nemá cenu na t globální úrovni příliš brzy odkrývat karty, kolik vydáme peněz na financování adaptačních opatřeních v nejchudších státech. Nechť se vyjádří i ostatní a podle toho se přizpůsobí EU. Tam budou pokračovat velmi intenzivně. Během jejich předsednictví se odehraje konference v Kodani, která se tím bude zabývat,. Z těch zahraničně-politických témat je pro Švédy klíčovou otázkou rozšiřování, ale myslím si, že jste sledovali výroky z minulého týdne, kde se vyjádřil velmi realisticky. Turecko, zapomněl jsem, u těch neúspěchů, tam jsem doufali, že se nám podaří otevřít alespoň dvě vyjednávací kapitoly, bohužel se tak nestalo z různých důvodů. Třeba u energetiky je to je navázáno na Kypr. Všechna tato témata jsou citlivá a myslíme si, že Švédové budou pokračovat a co bude důležité, byť to neříkají nahlas jako my, protože jsme se soustředili na ty politiky s výsledky, ale bezesporu to bude otázka institucí. Během předsednictví proběhne druhé irské referendum a jeho výsledek ovlivní průběh předsednictví. Musí doběhnou nominace EK, potvrdit se naše politické rozhodnutí o předsedovi EK, to bude velké téma. Viděl bych to ve všech oblastech, větší odchylka bude v klimatických změnách a trošku v energetice.

Michaela Jelínková: Děkuji, prosím.

Respekt: Já mám dvě otázky, jedna se týká úředníků. Když jsme mluvila se spoustou politologů i diplomatů, jedna věc, že co šlo dobře byl ten tým. Mne by zajímalo co s těmi lidmi bude? Nejsem si jistá, zda je to otázka na vás či politiky. Před časem se objevila věc, že premiér Fischer by je rád udržel ve státní správě, jestli se v tomto směru něco děje? Druhá otázka se týká debaty o zástupci ČR v EK, možná na pana náměstka, vzhledem k jeho známosti prostředí. V lednu, když se řešila plynová krize, že ČR tedy může pomýšlet na energetiku či podobné portfolio, jestli si myslíte, že tyto šance se nějak změnily či bude hrát roli fakt, že české předsednictví je závislé na pádu vlády a to téma otevřelo a dosáhlo úspěchů třeba v Jižním koridoru a podobně, děkuji.

Jana Hendrichová, Sekce pro přípravu předsednictví: Jednalo se o dočasně netermínované pracovní smlouvy 336 úředníků. My jsme v evidenci jak vypadá jejich osud do budoucna začali před několika týdny, kdy už je šance, aby oni začali myslet na to, jak se rozhodnout, zda setrvat ve státní správě a co už mají předem připravené. Kolem 100 lidí bylo na stálém zastoupení v Bruselu. My zatím podle současných údajů víme, že ta situace je poměrně optimistická neboť kolem 115, více než třetina už uplatnění ve státní správě má. Tam byl zájem na tom, aby tito lidé, kteří prošli velmi náročným výběrovým řízením, v naprosté většině se osvědčili, aby se neztratili ze státní správy. Pokud se uplatní nějak jinak v rámci svých kontaktů v evropských institucí či soukromé sféře, není to jistě na škodu, ale bylo dobře motivovat všechny úřady, aby jim věnovaly zvýšenou pozornost. Na základě těchto údajů ti lidé jsou na 19 úřadech, nejen centrální koordinace či zahraničí, byť na MZV jich je nejvíce, v zemědělství jich bylo 72, u nás 33 včetně několika pracovníků sekce pro evropské záležitosti. Tito lidé by měli provádět personální pohovory týkající se zájmu těch, kteří dosud to uplatnění nenašli, o zájmu o další uplatnění ve státní správě. V případě, že projeví zájem, budou jim vydávána doporučení na úrovni vedoucího pracovníka až po úroveň náměstka ministra či ministra. V případě hodných zvláštního zřetele pan ministr pro evropské záležitosti bude jednat s dalšími ministry o uplatnění konkrétních pracovníků, kteří se budou chtít uplatnit na nějakém jiné úřadu. Já jsme asi neřekla na úvod, jak to vypadá s těmi 115 lidmi. Oni často například když šli na stálé zastoupení v Bruselu byly uvolněni buď ze svého sektoru či už v té době uvažovali o perspektivě na MZV v diplomatických službách, takže pokud byli uvolnění, tak se na své původní místo bez problémů vracejí. My také vyhodnocení k čemu všemu tyto korky povedou, to zjišťování zájmu, jednání o lidech, kteří se dosud neuplatnili a jejich data budou poskytnuty v databázi výboru EU, budou dostupná všem pracovníkům státní správy kteří se zabývají předsednictvím na vedoucích pozicích. Toto první vyhodnocení uděláme v červenci, zda se uplatnili další z nich. Vyhodnocení budeme dělat měsíčně a předpokládáme že v září bude jasno. Můžou tam být nějaké zbytkové zájmy, můžeme se k některým lidem vracet i přesto, že i oni budou poskytovat své údaje, pokud státní správu opustí, tak se k nim můžeme vracet i v budoucnu neboť budeme vědět, kde budou, když budeme vědět, že zájem mají. Doufám, že jsem to dopověděla.

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: Pokud jde o tu druhou otázku, zástupce, myslíte komisaře? To máte pravdu, předsednictví nám otevírá lepší šance k tomu, abychom dostali nějaké zajímavé portfolio. Víte, že v rozhodnutí z červnové Rady stojí, že komise se začne konstituovat až ve chvíli, kdy bude jasný právní základ. Podle všech informací bude jasný až začátkem října po referendu v Irsku. Proběhnou nějaká jednání předtím než bude potvrzena nominace José Manuela Barrosa na předsedu EK, nevím, ale je pravděpodobné, že vyšší šance na získání vlivného portfolia jsou tehdy, pokud máme k tomu i kandidáta, který má schopnosti, aby byl komisařem, který bude mít výkonnost a kompetence a vše co k tomu patří. Takže, my jsme měli obrovskou příležitost se ukázat a myslím si, že i pan Barroso poznal celou řadu českých politiků ve funkcích předsedů jednotlivých rad a tak dále. Myslím si, že to nám dává lepší šance než ostatním členským státům, abychom si sáhli na něco zajímavého, ale jak říkám, budeme muset podat kandidáta k tomu portfoliu.

Michaela Jelínková: Děkuji, prosím.

Rádio Česko: Já bych se zeptala, jak bude vypadat spolupráce se Švédskem, protože ten program předsednictví se připravoval v té trojce Francie-ČR-Švédsko, jak bude ta spolupráce intenzivní, jestli na resortech budou vyčleněni lidé, kteří budou komunikovat a pracovat se Švédskem na jejich záležitostech.

Marek Mora, vedoucí Sekce pro evropské záležitosti: Speciální lidé vyčleněni nebudou, ale záleží na Švédsku, pokud požádá a víte, že probíhají nějaké konzultace, například s velvyslancem pro energetiku panem Bartuškou, nebudou žádní další zaměstnanci na to vyčleněni. Všichni, kteří jsme spolupracovali jsem ochotni kdykoliv pomoci. Myslím si,, Švédsko o tom ví, na druhou stranu jsme v tom velmi opatrní, nechceme vzbudit sebemenší dojem, že bychom chtěli do toho ingerovat. Pokud Švédsko požádá, jsme ochotni a otevřeni k jakýmkoliv konzultacím.

Michaela Jelínková: Děkuji, pokud nejsou žádné další dotazy, což se zdá, že nejsou. Já si dovolím ukončit tuto tiskovou konferenci. Závěrem bych vám všem chtěla poděkovat za toho půl roku intenzivní spolupráce, myslím, že to předsednictví bylo v lecčems překvapením pro všechny aktéry. Máme to za sebou, docela úspěšně a teď uvidíme jak to půjde Švédům, přejeme hodně štěstí a děkujeme ještě jednou za spolupráci. Nashledanou.