Tiskové konference

29. 10. 2012 12:39

Tisková konference po česko-slovenských mezivládních konzultacích, 29. října 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, začíná tisková konference předsedy vlády České republiky Petra Načase a předsedy vlády Slovenské republiky Roberta Fica po společném zasedání vlád obou zemí. V úvodu tiskové konference budou podepsány tři dohody. Prosím proto ministra obrany ČR Alexandra Vondru a ministra obrany SR Martina Glváče, aby podepsali prováděcí protokol k dohodě mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v zajišťování vojenského leteckého provozu.

Tímto protokolem se zajišťuje praktické naplňování dohody po technické stránce. Jde zejména o vytvoření letových oblastí na společné hranici, organizaci společného výcviku a cvičení a podmínek zajišťování úkolů plněných v rámci Severoatlantické aliance.

Nyní oba pány ministry prosím o podpis dodatku k dohodě mezi ministerstvy obrany obou zemí o rozdělení a využívání dokumentů vzniklých před zánikem České a Slovenské Federativní republiky, podepsané v Bratislavě v únoru 2007.

Jde o nezbytnou technickou novelu stávající resortní smlouvy, podepisované v návaznosti na legislativní změny na slovenské straně.

Děkuji ministrům obrany. A nyní prosím ministra spravedlnosti ČR Pavla Blažka a ministra spravedlnosti SR Tomáše Borecu, aby podepsali dodatkový protokol, který navazuje na bilaterální smlouvu z 29. října 1992.

Tento dokument mimo jiné stanovuje obecný princip přímého styku justičních orgánů při poskytování právní pomoci a upravuje některé právní vztahy v občanských a trestních věcech.

Děkuji ministrům spravedlnosti za podpis protokolu.

Dámy a pánové, a nyní prosím o vystoupení předsedu vlády ČR Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem skutečně velmi rád, že se dnes mohlo uskutečnit historicky první společné zasedání vlád ČR a SR, a že je také počátkem nového formátu, který posunuje naše vzájemné vztahy do vyšší roviny, tzn. formátu vzájemných mezivládních konzultací. Je to nesmírně důležitý krok a jenom podtrhuje to, jak vynikající jsou vztahy nejenom mezi ČR a SR, ale také mezi Čechy a Slováky, a to považuji za zvlášť cenné. Jsem také velmi rád, že se toto jednání a setkání mohlo uskutečnit tady v Uherském Hradišti, na jehož teritoriu a v jehož okolí s vysokou pravděpodobností existovalo jedno z klíčových center Velké Moravy, čili toho společného počátku české a slovenské státnosti, kultury, jazyka, ale i víry. Je to také region Moravské Slovácko, v němž jsme dnes. Mimochodem anglický překlad Moravské Slovácko bývá zpravidla Morevien Slovakia, takže naši slovenští přátelé se tady mohou cítit o to více doma. Region, který má tradičně ke Slovensku velmi blízko, svým dialektem, svými lidovými tradicemi i mezilidskými kontakty na obou stranách. Jak na moravské, tak slovenské hranici.

My jsme dnes projednávali celou řadu velmi důležitých témat, kde jsou společné zájmy ČR a SR. Chci zdůraznit, že velice úzce kooperujeme na evropské úrovni, jakkoli naše postavení v některých aspektech je odlišné, protože Slovensko je členskou zemí eurozóny, ČR je mimo eurozónu se svou vlastní národní měnou a ani nehodlá z tohoto pohledu do eurozóny spěchat. Nicméně i tady nalézáme celou řadu společných postojů, které teď i v debatě o vytvoření bankovní unie, jednotného bankovního dohledu, fungování národních regulátorů se velmi pozitivně projevily synergické efekty, vzájemně podobné a někdy až totožné pozice při tomto jednání.

My jsme dnes s panem premiérem Ficem projednávali několik klíčových témat. V prvé řadě jsme se shodli na tom, že máme silný zájem na dalším úspěšném fungování jaderné energetiky v Evropské unii. Obě dvě naše země mají silný průmyslový potenciál a bez stabilních a cenově dostupných dodávek elektrické energie se neobejdou. Tzn. další pokračování programu jaderné energetiky jak v SR, tak v ČR je v našem společném zájmu a u obou zemí je to národní zájem. Máme velký zájem i o vzájemnou spolupráci v oblasti dalších energetických oblastí, ať se to již týká plynu, kde v současné době probíhají i jednání o potenciálním vstupu českého investora do klíčového slovenského podniku PSS a získání minoritního vlastnictví v tomto klíčovém slovenském podniku. Velmi intenzivně jsme se bavili o dodávkách ropy. O tom, kde se naše země mohou vzájemně podpořit z hlediska některých projektů, kde jak v oblasti dodávek plynu, tak ropy můžeme spolupracovat. A naopak vzájemnou výměnou informací zabránit tomu, aby jedna země nechtěně poškodila svými kroky zemi druhou. Obě dvě země máme zájem na maximální diverzifikaci zdrojů plynu i přepravních tras, tzn. včetně propojení Sever – Jih, dobudování některých interkonektorů a podobně. To samé se týká i oblasti dodávek ropy, které jsme velice intenzivně spolu diskutovali. Velký potenciál vidíme i v možnosti spolupráce v oblasti dopravy, včetně úvah, které vedeme o spolupráci v oblasti nákladní dopravy a spolupráci obou těchto společností, které působí jak v ČR, tak na Slovensku.

Poměrně významný potenciál vzájemné spolupráce, který chceme s panem premiérem Ficem velmi významným způsobem popostrčit, je oblast spolupráce v oblasti obrany a vojenství. Jsme přesvědčeni, že je tady obrovský prostor, vzhledem k tomu, že obě naše armády pochází ze stejných kořenů, vzhledem k tomu, že je tady jazyková blízkost, že firemní kultury obou armád jsou velmi podobné, postavení armád v obou společnostech je velmi podobné, skutečně nakročit, musím říci v uvozovkách, od pouhé spolupráce ke skutečnému sdílení kapacit počínaje výcvikem a vzděláváním, logistikou, až po bojové jednotky. Konec konců společné působení v některých zahraničních misích ukázalo, že naše dvě armády jsou nesmírným způsobem kompatibilní a operabilní, a toho musíme využít, protože to může v situaci, kdy obě dvě země řeší problém konsolidace veřejných financí, a kdy současně chceme být dobrými spojenci v rámci Severoatlantické aliance, tzn. donekonečna neškrtat v obranných rozpočtech, tak vést k tomu, že velmi efektivně budeme nakládat s výdaji na obranu a s panem premiérem Ficem jsme se shodli, že tady je obrovský potenciál pro oba dva resorty jak v SR, tak v ČR.

V poslední části, která zdánlivě nedosahuje těch politických rozměrů, jako je strategická energetická bezpečnost a spolupráce v oblasti dopravy, propojování železničních dopravců a spolupráce našich armád, byla otázka společných sportovních soutěží a pořádání společných sportovních akcí. Protože úvaha, která by se vedla např. o zřízení společné slovensko-české, nebo česko-slovenské fotbalové ligy, je věc, která je určitě hodna zřetele. Jakkoli jsme si vědomi, že příslušné fotbalové svazy jsou na státu naprosto nezávislými entitami, tak tato úvaha je podle mého názoru naprosto legitimní. Tam, kde by přispěla k vyšší kvalitě těchto soutěží jak v ČR, tak na Slovensku, a k vyššímu konkurenčnímu prostředí např. i u hráčů, tak by to bylo velmi pozitivní. Zrovna tak tady byla zmíněna i možnost spolupořadatelství mistrovství světa v hokeji. ČR bude pořádat tento šampionát v roce 2015 a i úvahy o možné spolupráci mezi ČR a SR, mezi českým hokejem a slovenským hokejem jsou naprosto na místě. A v případě, že např. hokejové svazy k této spolupráci přistoupí, tak budou mít plnou podporu obou vlád, jak vlády SR, tak vlády ČR.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A o slovo poprosím slovenského premiéra Roberta Fica.

Rober Fico, předseda vlády SR: Děkuji pěkně. Pane předsedo, nejprve ve jménu celé vlády SR děkuji za pohostinnost. Oplatíme ji v Trenčíně za několik hodin a těším se, že budeme pokračovat ve velmi zajímavé diskusi, kterou jsme otevřeli na tomto historicky prvním společném zasedání vlád ČR a SR. Nejprve tak osobně, ráno, když jsem odjížděl z Bratislavy, jsem přemýšlel, jak projevím úctu, co bych si měl s sebou vzít z ČR, zda už s sebou do kapsy nebo někde jinde. Nemohl jsem dlouho nic najít. Potom jsem našel hodinky Primky, tak jsem aspoň těmito hodinkami chtěl uctít přátele v ČR. Teď k setkání.

Nevnímám toto společné zasedání vlád jen pracovně. Já ho skutečně vnímám především symbolicky. Protože to, jak jsme se dnes poprvé historicky sešli, je výsledkem nejen klidného rozdělení, ale i vynikajícího dvacetiletého společného soužití a spolupráce. A jsem úplně přesvědčený o tom, že tak občané SR, jako občané ČR velmi pozitivně přijali informaci a vnímají, že dvě vlády spolu sedí, hovoří a přijímají společná rozhodnutí. Za vládu SR mohu potvrdit, že máme zájem na založení tradice pravidelných setkání těchto dvou vlád v intervalech, na kterých se vlády dohodnou.

Nyní konkrétně k tématům, která byla otevřena na jednáních a která už jmenoval i pan předseda vlády ČR. V evropských tématech neexistuje mezi SR a ČR žádná zásadní otevřená otázka. Přestože Slovensko je členským státem eurozóny, máme euro se všemi výhodami a nevýhodami, a že ČR se rozhodla si ponechat svoji vlastní národní měnu. Vítám komunikaci, a především chci potvrdit zájem vlády SR, i přesto, když jde o otázky, které se týkají jen eurozóny, dostatečně informovat české partnery o tom, co se děje, jaké jsou postoje a vtahovat nečlenské státy eurozóny do rozhodování o evropských věcech. Můžu dnes s radostí konstatovat, že společný postup ČR a SR na fórech Evropské rady v Bruselu přináší své efekty.

Za prvé bych připomněl souvislost s jadernými elektrárnami. Dámy a pánové, buďme velmi upřímní a otevření, ne každému se v Evropě líbí, že ČR a SR staví svojí energetickou bezpečnost na atomových elektrárnách. Naopak, myslíme si, že jsou země, které by nám nejraději kladly překážky. Které by byly nejraději, kdyby tyto atomové elektrárny měly stále nějaké problémy, anebo dokonce v nějakém okamžiku měly být zavřené. Toto za vládu SR, a jak jsem slyšel i z úst premiéra pana Nečase za vládu ČR, principiálně odmítáme. Každá země má suverénní právo se rozhodnout pro energetický mix, tedy kolik procent elektrické energie se bude vyrábět z jádra. Na Slovensku si bez atomových elektráren neumíme představit energetickou bezpečnost. Z tohoto důvodu vítám, že jsme spolu s panem předsedou české vlády na zasedání Evropské rady, myslím, že to bylo červnové zasedání Evropské rady, zabezpečili, že se konstatovalo ukončení tzv. zátěžových testů, které se realizovaly na atomových elektrárnách ve více zemích, včetně ČR a SR. Zátěžové tesy, málo o tom hovoříme, málo se tím chlubíme, potvrdily, že tak české atomové elektrárny, jako i slovenské atomové elektrárny mají vysoký standard bezpečnosti v porovnání s jinými elektrárnami, které fungují v Evropě, a v tomto okamžiku nevyžadují žádná opatření, která by měla vést ke zvýšení bezpečnosti. Samozřejmě obě vlády si uvědomujeme, že doba přináší další a další požadavky, každá země má svůj národní plán zvyšování bezpečnosti. Na těchto plánech budeme pokračovat, ale odmítáme, aby politické orgány Evropské unie problém bezpečnosti atomových elektráren politizovaly. Toto je výsostně odborná, technická otázka a žádáme naše partnery na úrovni Evropské komise, Evropské unie, aby objektivně a férově informovali o tom, kde se nachází jaderná bezpečnost v našich zemích. Na velmi vysoké úrovni. Vyměnili jsme si s panem předsedou názor i na další postup při výstavbě jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích, postup a nějaké parametry. Věřím, že všechny dohody, které byly uzavřené, se budou realizovat ve smyslu našich rozhovorů.

Jak je všeobecně známé, do slovenského plynárenského průmyslu vstupuje velmi významný český partner. Vláda SR odsouhlasila na zasedání, že ministr hospodářství má pokračovat v jednání o podmínkách tohoto vstupu. Zopakuji podmínky SR. SR bude akceptovat, když němečtí a francouzští majitelé 49 % slovenského plynárenského průmyslu prodají svůj podíl české společnosti EPH za podmínky, že se posílí postavení SR ve slovenském plynárenském průmyslu. Pro tuto chvíli můžu konstatovat, že jednání se vyvíjí tímto směrem a je vysoce pravděpodobné, že dotáhneme proces do úspěšného podepsání dohod. Požádal jsem pana předsedu vlády, abychom politicky vyvinuli tlak na společnosti, jako je na Slovensku Transpetrol a v ČR Česká rafinerská a Paramo, protože stále není podepsaná dohoda o tranzitu ropy, což nám způsobuje určité těžkosti. Věřím, že do konce roku 2012 tyto společnosti udělají významnější krok než do této doby.

Opětovně jsem před panem předsedou otevřel otázku postavení železniční společnosti Cargo na Slovensku. Informoval jsem českou stranu, že na Slovensku se momentálně hodnotí nabídky na poradenské služby pro vstup strategického partnera do Carga. Privatizace je slovo, které vláda SR nemá příliš v lásce. My nechceme privatizovat, hledáme vstup partnera. Hledáme někoho, kdo by s námi vytvořil společný podnik. Přijal jsem s velkým zájmem informaci pana premiéra Nečase, že nadále pokračuje na české straně diskuse na téma, zda je možná anebo není možná fúze českého Carga a slovenského Carga. Politicky odpovídám, že by to bylo pro všechny nejlepší řešení. Avšak vždy je ďábel skrytý v detailech. Musíme se podívat na věci, které s tím souvisí. Pravda však je, a řekněme to stejně otevřeně slovenské i české veřejnosti, společný podnik by znamenal poměrně významnou a velmi citlivou restrukturalizaci celého společného podniku s konkrétními sociálními a ekonomickými dopady. Ale pokud má přežít železniční doprava na Slovensku a v ČR, jen spojení se a vytváření velkých celků je perspektiva, a ne rozdělování se a drobení.

Vojenská oblast. Pane předsedo vlády, vítám vaše poselství a jsem připravený taktéž politicky ovlivňovat ministra obrany, aby se hledaly podstatně hlubší formy spolupráce než jen výměna důstojníků, výměna informací, memoranda mezi zbrojařským průmyslem slovenským a českým. Velmi správně jste, pane předsedo, pojmenoval několik oblastí, ať už je to oblast vzdělávání, výcviku. Máme stejné kapacity prakticky stejně hovořících lidí. Jsou tu i jiné možnosti pokud jde o samotný výkon činností, které jsou spojené s armádou. Pokud budou existovat překážky, budou mít ministři obrany, přinejmenším na Slovensku politicky krytá záda, že může přijímat rozhodnutí přes možný odpor profesionální části armády vůči některým rozhodnutím.

Na závěr, někdy se od premiérů vyžaduje zajmout postoj k věcem, do kterých nám nic není, a to je přesně fotbal a hokej. Pokud jde o hokej, SR má zájem zúčastnit se spolupořádání mistrovství světa v hokeji v roce 2015. Pokud bychom se na tomto dohodli, SR zase naopak je připravená nabídnout spolupráci ČR v roce 2018. Ukázalo se, že tato spolupráce má význam, je to nejlepší cesta, jak reprezentovat obě země ve světě. Proto, jak se dohodnou český a slovenský hokejový svaz, my jim v tom bránit nebudeme. Naopak, budeme je v tom podporovat. To samé se týká i fotbalu. Tato myšlenka vznikala minulý týden, kdy jsem byl informován představiteli slovenského fotbalu, že probíhají intenzivní jednání mezi slovenským a českým fotbalovým svazem Jsou už nastavené nějaké parametry, hovoří se o nějakých letech. Opět za mě, za předsedu vlády SR, a myslím, že to můžu říct i za předsedu vlády ČR, protože mě tak informoval na setkání, opět pokud to vyjde, tak jim v tom bránit nebudeme. Protože mít společnou dobrou federální ligu, chodit na zápasy Slovan – Sparta nebo Slovan – Slávie nás všechny bude určitě těšit. Ještě jednou děkuji za pohostinnost a za velmi užitečné jednání.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedům vlád ČR a SR za jejich úvodní vystoupení a nyní už je prostor pro vaše dotazy.

ČRo, Václava Marešová: Já bych měla dva dotazy. Vy jste tady vyjmenovali celou řadu oblastí a témat, ve kterých tedy ČR a SR spolupracují a budou spolupracovat. Ale můžete říci, jaké konkrétní kroky tedy z toho dnešního jednání vzešly a které oba pokládáte za nejdůležitější? A ještě možná jedna otázka, jestli můžete stručně říci, v jaké atmosféře se vůbec to vaše dnešní jednání nese? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já možná začnu. My jsme kladli opravdu důraz s panem premiérem Ficem na konkrétní projekty. Tzn., nikoliv politické a diplomatické řeči o tom, jak si budeme vzájemně vyměňovat informace, vzájemně spolupracovat na bilaterální i multilaterální úrovni, ale skutečně debata o konkrétních krocích.

Tzn., když začnu u jaderných elektráren, tak naše spolupráce na evropské úrovni, tak jak ji popsal pan premiér. Tzn. společný zájem zabránit evropskou cestou torpedování dalšího rozvoje jaderné energetiky v Evropské unii, tedy vč. ČR a Slovenska. Konkrétní debata o dostavbě jaderných bloků jak v ČR, tak na Slovensku navíc je obohacena o to, že na Slovensku existuje společnost JES, kde je 49% podílem také zastoupena společnost ČEZ, která je zase majoritně vlastněna ČR. Opět debata o konkrétním projektu.

V oblasti plynárenství, konkrétní debata o projektu SPP a možném vstupu českého investora. Co to znamená z hlediska fungování obou plynárenských soustav. S tím spojená otázka toho, že vlastník RWE bude v ČR prodávat svoji společnost NET4GAS. Co to znamená z hlediska fungování obou plynárenských soustav. Jaké jsou konkrétně naše priority, tzn. pokračovat v oblasti interkonektorů tras Sever a Jih, napojení na terminály s kapalným plynem, prostřednictvím plynovodu Gasela mít napojení i na plynovody Nord Stream apod. Otázka reversních toků, aby bylo možné posílat plyn v obou směrech, tzn. i ze směru ze západu na východ, tzn. z ČR na Slovensko. Jak se to osvědčilo v době plynové krize na začátku roku 2009. Otázka dodávek ropy, opět debata o konkrétních projektech, o společném zájmu např. posílit kapacitu transalpského ropovodu TAL, která je v zájmu ČR. Možnost dodávek ropy na Slovensko jdoucí přes ropovod TAL, IKL a Družbu směrem do Slovenské republiky. Debata o konkrétních propojeních Schwechat – Bratislava v oblasti ropy, Břeclav – Braugarten v oblasti zemního plynu, čili byla to skutečně debata o konkrétních projektech, o konkrétních věcech. Zrovna tak debata o spojení obou nákladních dopravců, jejich fúzi. Co to znamená, jak by to bylo z hlediska restrukturalizace, o které tady mluvil pan premiér Fico. Tzn., tyto společnosti, pokud mají přežít i na národní úrovni, budou vyžadovat hlubokou restrukturalizaci. Pokud by se propojily, opět by to muselo být doprovázeno hlubokou restrukturalizací, ale vznikla by skutečně silná společnost v oblasti železniční dopravy tady ve střední Evropě. Pokud se nepletu, tak svými výkony by byla evropskou trojkou nebo čtyřkou. Možnost spolupráce s dalšími partnery, jako je polský nákladní dopravce atd. Byla to debata o konkrétních projektech. Nikoli všeobecná politická diskuse, ale vždy jsme řešili konkrétní ekonomickou záležitost a českou a slovenskou spolupráci v této oblasti. A atmosféra vynikající.

Rober Fico, předseda vlády SR: Opravdu jsme šli do detailů, ale pokusím se shrnout tři oblasti, kde považuji dnešní setkání za velký posun z hlediska politických vztahů mezi SR a ČR. Dnes jsme dohodli s panem premiérem to, co jsme dělali, ale kde ještě chceme jít podstatně dále, úplně společně a s tvrdým postupem, pokud jde o ochranu českých a slovenských národních zájmů v oblasti jádra.

Za druhé vidím velký posun, pokud jde o zájem české strany v oblasti nákladní železniční dopravy na Slovensku, v Cargu.

A dohoda s českým premiérem vytvořit velký politický tlak na ministry obrany, aby podstatně hlouběji spolupracovala česká a slovenská armáda, protože jsme pod velkým hospodářským tlakem. Obě země musí konsolidovat veřejné finance a věřím, že za méně peněz se dá společně udělat víc, než když to obě země dělají individuálně. Oba dva státy, Slovenská i Česká republika jsou v období hluboké krize. Jsme v období, kdy musíme přijímat ne právě nejhezčí opatření ve vztahu ke státu, ke společnosti a k veřejnosti, ale i tady přestože jsou odlišné vlády, pokud jde o orientaci, myslím si, že máme shodu, že dnes musíme prokázat přísnou finanční disciplínu. Musíme ukázat Evropě, že jsme země, které si umí udělat pořádek s domácími úkoly.

A pokud jde o atmosféru, paní redaktorko, dvacet let, co spolupracuje ČR a SR, byly vztahy premiérů vždy na velmi vysoké úrovni. Bez ohledu na to, ze kterého politického tábora pocházel premiér z jedné anebo z druhé země. A já věřím, že takto to bude i dále. Bez ohledu na to, zda na Slovensku bude premiér levicový a v ČR premiér s konzervativními hodnotami či naopak, myslím si, že máme takové vztahy, které by nám mohli závidět jiní premiéři a jiné státy. Komunikujeme, umíme spolu telefonovat, když je potřeba. Máme k sobě velmi blízké linky, umíme přímo na místě komunikovat i citlivá témata. Velmi intenzivně spolu hovoříme na Evropských radách. Proto i komunikace premiérů potvrzuje, jaká je míra nadstandardností vztahů mezi ČR a SR. A v tomto duchu se vedla i dnešní jednání.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A ještě dáme prostor slovenským médiím. Poslední otázka prosím.

Slovenská televize, Vlado Lichvár: Dobrý den. První otázka je na českého pana premiéra. Na slovenské straně, v Trenčíně podepíšete dohodu o prodloužení tzv. Baťova kanálu, možná, kde jsou výhody pro obě dvě strany. A otázka na slovenského premiéra, jak vám chutnala česká slivovice?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začnu drobnou opravou, to byla moravská slivovice. K Baťově kanálu. Já tam vidím obrovský potenciál pro rozvoj turistického ruchu. Každý, kdo např. má možnost se podívat tady na Uherskohradišťsku nebo Hodonínsku, jak se úspěšně turistická infrastruktura rozvíjí v oblasti vodní turistiky, ale např. i cykloturistiky. V létě tady potká tisíce a tisíce lidí a stává se to stále vítanější turistickou atrakcí. Tak vidí tady obrovský potenciál. A vzhledem k tomu, že dolní tok řeky Moravy je v podstatě společnou záležitostí SR a ČR, tak další prolongace této velice intenzivní turistické oblasti z té české části dolního toku řeky Moravy i na území Slovenska dává obrovský potenciál pro rozvoj turistického ruchu, pro rozvoj ochrany kulturních památek a historických památek, pro rozvoj vodní turistiky a cykloturistiky a pro obě dvě země. Vzhledem k tomu, že jsme v Schengenském prostoru a je možné naprosto volně spolu komunikovat a cestovat, tak to představuje skutečně velkou příležitost v oblasti, která dejme tomu ještě před pěti nebo deseti lety nemusela být zrovna považována za centrum turistického ruchu, ale jak moravský břeh řeky Moravy, tak slovenský břeh řeky Moravy mají co nabídnout turistům a skutečně ten potenciál, který jde velmi výrazným způsobem nahoru v posledních letech, by měl být využit.

Rober Fico, předseda vlády SR: Děkuji za otázku. Premiéři někdy musí protokolárně velmi trpět. Nevím, čím to je, ale je to možná někdy talent, a to při veškeré úctě a respektu k protokolu, když je nejtepleji, jsou vždy postaveni na slunce, a média jsou ve stínu. Když je největší vítr, tak postaví premiéry na největší vítr a déšť. Dnes byla opravdu venku mimořádná zima, proto vůbec nevnímám to, co jsme pili jako slivovici, ale v daném okamžiku to byla pro nás opravdu medicína. Bylo to velmi dobré, děkujeme pěkně.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové. Čas tiskové konference se naplnil a tím končí i historicky první česko-slovenské jednání, konzultace na české straně a společné jednání vlád bude odpoledne pokračovat v Trenčíně. Hezké odpoledne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter