Tisková konference po jednání Evropské rady, 26. března 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání Evropské rady. S výsledky vás seznámí pan premiér.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Včera proběhla Evropská rada. Jenom pro diváky připomínám, že Evropská rada jsou hlavy států, lídři, většina jsou tam premiéři a prezidenti, 27 členských států Evropské unie. Jednali jsme více než osm hodin. Skončilo to nějak po půl desáté večer a bylo to velice náročné jednání, bylo to přes video a probírali jsme celou řadu důležitých témat.

Samozřejmě na prvním místě byl covid-19 a vakcíny. My jsme se shodli v tom, že je nutné, že musíme něco udělat s rychlostí, jak jsou vakcíny do jednotlivých členských států dodávány. Určitě víte, že jsem se připojil k iniciativě kancléře Sebastiana Kurze, který přišel s tímto požadavkem, a v té skupině s námi bojovali chorvatský premiér Andrej Plenković, slovinský premiér Janez Janša.

My upozorňujeme na to, že rychlost dodávek do jednotlivých států není stejná. Že je to v rozporu s tím, co jsme deklarovali v prosinci v roce 2020, kdy jsme jasně řekli, že vakcíny se mají dodávat pro rata podle obyvatel, podle počtu obyvatel.

V červenci budeme mít v Evropské unii dodáno 500 milionů vakcín, což je dost pro 70 procent dospělé populace, ale pokud by ten systém pokračoval tak, jak je nyní, tak některé státy budou mít k dispozici dávky pro 90 procent obyvatel a jiné jenom pro 40 procent a to je nepřijatelné.

Takže ten cíl 70 procent je společný a my jsme žádali, aby Evropská rada tuto situaci řešila. A musím ocenit velice dobrý přístup a podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen i předsedy Evropské rady i portugalského premiéra, který má předsednictví, že chápou tu situaci.

A nakonec se nám tedy podařilo prosadit do závěrů Evropské rady, že těch deset milionů dávek, a to je samozřejmě, celkové množství od Pfizer / BioNTech je sto milionů a sto milionů má být dodáno až ve čtvrtém kvartálu od 1. října, ale Pfizer / BioNTech vnímá tu situaci a ta firma je ochotna dodat deset milionů dávek už ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Takže nakonec jsme se shodli, že těchto deset milionů dávek využijeme na vyrovnání počtu skutečně dodávaných vakcín a bude o tom jednat tzv. COREPER, to znamená, že se bude jednat na úrovni velvyslanců jednotlivých členských států. Takže se nám podařilo prosadit příslib, že problém nerovnoměrných dodávek se musí vyřešit a že státům, které jsou na to nejhůř, se musí pomoci.

To já považuji za velký úspěch a fakt děkuji za odvahu a iniciativu Sebastianovi Kurzovi, který s touto iniciativou přišel, a já jsem byl druhý v Evropě, který jsem ho podpořil aktivně, a měli jsme jednání ve Vídni.

Velkým tématem bylo omezení exportu vakcín. Od 30. ledna byly zavedeny povinné licence a paradoxně Evropský unie je jediná, kdo vyváží vakcíny. Cílem licenčních opatření byla transparentnost, nikoli zákaz vývozu. Takže jsme diskutovali o tom, že potřebujeme opaření o něco zpřísnit a lépe zacílit.

Všem členským státům bylo dodáno z celkového množství vakcín, kterých objednaly Evropská unie, členské státy 2,3 miliardy, jenom 88 milionů vakcín. A zároveň z Evropské unie bylo vyvezeno 77 milionů dávek do 33 zemí. Takže členské státy dostaly 88 milionů a z Evropy se vyvezlo 77 milionů. To je neuvěřitelné množství.

Já tady mám takovou starší tabulku, kde ještě není 43 milionů, ale 41,6, a tady je jasně vidět: Velká Británie vyvezla do Evropské unie nulu, USA vyvezly do Evropské unie nulu. Evropská unie vyvezla, teď je to už 43 milionů, do Velké Británie víc než deset milionů vakcín a do Spojených států pět milionů vakcín a do Kanady a tak dále.

Takže to je situace, kterou jsme samozřejmě kritizovali, protože není možné vyvážet, když nemáme dostatek vakcín v Evropě. Paradoxně bylo podáno 381 žádostí o vývoz a jenom jedna byla zamítnuta. Takže my samozřejmě v Evropské unii klademe důraz na otevřenost, ale musíme zkrátka ty vakcíny rozdělovat spravedlivě.

Potom jsme se hlavně věnovali dodávkám společnosti AstraZeneca, která skutečně nedodává a ty dodávky jsou nepřijatelné. Oproti 120 milionům dávek v prvním čtvrtletí jich dodá bohužel jenom 30 milionů a předpoklad na další kvartál není o nic lepší. My jsme taky měli dostat podstatně více vakcín původně od AstraZeneky 600 tisíc, a dostaneme necelých 40 tisíc.

A tady nám předsedkyně Evropské komise dělala prezentaci, jak to vypadá na druhé čtvrtletí, kdy v podstatě AstraZeneca místo 180 milionů vakcín dodá jenom sedmdesát. Takže je to velký problém, který se řeší, a to je samozřejmě u zemí, které objednali hlavně astrazenecu, obrovský problém.

Rád bych ještě uvedl pár informací o ruské vakcíně Sputnik, na kterou jsme se samozřejmě ptali paní předsedkyně. Ta nás informovala, že Komise je v kontaktu s investorem, který má vakcínu na starosti, a podle informací, které výrobce poskytl Evropské komisi, můžou dodávat až od třetího kvartálu. Údajně mluvili o 50 milionech dávek během čtyř měsíců. Výrobce hledá produkční kapacity i mimo Rusko. Takže probíhá ta autorizace a uvidíme, jak to celkem dopadne.

Probírali jsme digitální zelené certifikáty, které by měly usnadnit cestování po Evropské unii. Je to dobrá iniciativa, ale musíme získat více dat o imunitě a účinnosti vakcín.

Dále jsme řešili zahraniční politiku, hlavně vztahy s Tureckem a se Spojenými státy, a večer se k nám připojil přes video americký prezident Joe Biden. Bylo to vlastně poprvé od roku 2010, kdy americký prezident se zúčastnil jednání Evropské rady. Já jsem měl z jeho vystoupení velice dobrý dojem, byl velice pozitivní. Představil nám vizi oživení transatlantických vztahů, obchodu a investic a vidí velký potenciál pro naši spolupráci a důraz kladl na společné hodnoty, bezpečnost, ale i klimatickou změnu a podporu inovací. Samozřejmě jsme se bavili o geopolitických otázkách a boji proti covid-19.

Samozřejmě, Spojené státy mají velkou výhodu, že hlavní výrobci jsou ve Spojených státech, a očkují velice dobře, protože mají vakcínu. Takže doufáme, že když dokončí očkování, tak samozřejmě ty výrobci výrazně podpoří členské státy Evropské unie.

Spojené státy jsou pro Evropu samozřejmě hlavní spojenec a partner, takže doufejme, že ty resty z minulosti, jako obchodní dohoda a další vztahy brzo domluvíme a ty vztahy se podstatně vylepší.

Taky jsme mluvili o Turecku. Myslím si, že ty poslední kroky Turecka vnímáme pozitivně. Je tady prostor pro dialog a vylepšení vztahů. Turecko je členem NATO, jak je známo.

Taky jsme mluvili o vnitřním trhu a digitálním zdanění a nakonec proběhl i eurosummit v rozšířeném formátu, tedy i za naší účasti nečlenů eurozóny. Takže tolik velice stručně k včerejší Evropské radě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já mám na vás, pane premiére, dva dotazy. První se týká nouzového stavu, který se dnes bude projednávat ve Sněmovně. Vypadá to, že dostanete zřejmě podporu KSČM, která to ale podmiňuje jednak návratem do škol, tam už se mluví o 12. dubnu, a potom také nějakým zprovozněním sportovišť, o tom jsem ještě neslyšela nic dosud. Tak se chci zeptat, jestli očekáváte, že prodloužení projde a jak by to bylo se sportovišti? A pak dám ten druhý dotaz, děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, já jsem pře chvílí mluvil s panem předsedou. Oni v této chvíli mají poslanecký klub, ale výsledek není znám. Já s ním budu mluvit znovu, když skončíme tiskovou konferenci. Ano, já tomu rozumím, že jsou nějaké podmínky, ale pro nás ty nejdůležitější podmínky jsou samozřejmě stav hospitalizovaných a stav lidí na jednotkách intenzivní péče, protože já bych chtěl zdůraznit, že v těch nemocnicích končí podstatně mladší ročníky. Včera přibylo 500 nových pacientů, průměrný věk 65.

Samozřejmě my proti covidu bojujeme hlavně očkováním a těmi novými léky. Znovu opakuju, že praktici by se měli o to více zajímat, o ten bamlanivimab, který já propaguju při každé příležitosti, protože to považuju za nenormální, že tenhle lék, který funguje, tak se tak málo používá. Dnes dorazí regeneron, to je ta protilátka, kterou jsme objednali, kterou dostal prezident Trump.

Takže k tomu prodloužení nouzového stavu. My jsme to poslední rozvolňování, ono se to stále opakuje, taky v červnu minulý rok jsme měli, opozice křičela, rozvolnit, rozvolnit, na Karlově mostě, potom jsme měli koncem srpna, křičeli, nechtěli roušky, potom před Vánoci křičeli rozvolnit, tak jsme rozvolnili, to bylo špatně, no a teďka samozřejmě je to stále dokola.

Takže tentokrát bychom to neměli pokazit. A tentokrát já si taky dávám velký pozor na to, abych něco sliboval, v podstatě se nevyjadřuju, i kolegy z vlády vždycky apeluju na ně, aby neslibovali žádné termíny.

Ano, to znamená, že jsou tady experti, jednoznačně jsme opozici ukázali a prokázali, že to omezení přes okresy funguje. Já to chápu, mě to mrzí, lidi jsou naštvaní, já tomu rozumím, ale zkusme to ještě teď potáhnout dolů, abychom odlehčili nemocnicím, abychom skutečně snížili ten stav, a já myslím, že se k tomu vrátíme po Velikonocích.

Ale uvidíme, samozřejmě, pokud nebude prodloužen ten nouzový stav, tak tím pádem vlastně omezení pohybu končí, ale podle mého názoru by to nebylo dobře. Takže my ještě k tomu povedeme nějakou diskusi, ale vidíme, že ta čísla jsou stále vysoká hlavně v nemocnicích. Takže já nevím, jak to dopadne.

S opozicí je to vždycky stejné. My děláme maximum proto, abychom odprezentovali. Předložili jsme x různých materiálů, analýz, ale oni už vlastně dopředu vědí ty odpovědi, že vlastně děláme všechno špatně. Takže by bylo fajn, kdyby poprvé vlastně vzali ty argumenty, které jsou na stole, a akceptovali ten návrh, který máme na stole, aspoň na těch čtrnáct dnů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Česká televize, poprosím o dotazy k tématu.

Kateřina Trnková, Česká televize: Vy jste, pane premiére, spolu s dalšími unijními lídry vyzval Evropskou unii k podpoře jádra. Ministerstvo průmyslu a obchodu pověří ČEZ, aby oslovil uchazeče o stavbu bloku Dukovan, což kritizuje část opozice i pan ministr Petříček s tím, že už jde v podstatě o zahájení tendru. Já se chci tedy zeptat, jestli je to tedy zahájení tendru? A i kritizují to, že znovu je mezi uchazeči i ruský Rosatom. Tak proč tam zůstává? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Není to zahájení tendru. Pan ministr Havlíček bude mít dnes tiskovou konferenci v 10.30 a ten postup projednal s předsedou ČSSD Hamáčkem i se službami a oni s tím souhlasí. No a pan Petříček se k tomu vyjádřil jako kandidát na předsedu ČSSD, takže je potřeba samozřejmě si počkat na tiskovou konferenci. Já jsem byl ujištěn, že to není zahájení tendru a samozřejmě nového dodavatele jádra bude vybírat příští vláda, určitě ne naše.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima

Jana Schillerová, TV Prima: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat na vakcíny. Výrobci vakcín vyvážejí mimo Evropskou unii. Vlastně jak je to možné? Nebyly by na místě nějaké restrikce nebo nějaká omezení? Vy jste o nich mluvil. Jakým způsobem se Evropská unie domluvila právě na těch restrikcích a na těch omezeních a jak proti nim zakročíte? Není to také tím, že ostatní země přeplácejí tyto vakcíny, a proto je ti dodavatelé vyvážejí?

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, to tak není. Samozřejmě je to problém, my to kritizujeme a možná bylo potřeba lépe vyjednat ty smlouvy, protože jsem zaznamenal vyjádření britského ministra zdravotnictví, který tvrdí, že má s AstrouZenecou lepší smlouvu, než má Evropa, a proto Astra nám nedodává tolik vakcín a ty jejich dodávky jsou fakt katastrofálně nízké.

Takže my ano, samozřejmě, tlačíme na to a Evropská komise slíbila, že skutečně bude tomu věnovat pozornost. Je pravda, že ty licence byly zavedeny pozdě, až 30. ledna, ale teď my skutečně jsme tlačili na to, aby Evropská komise tomu věnovala velkou pozornost, a probíhají bilaterální jednání s AstrouZenecou. Já neznám detaily, ale ta jejich dodavatelská morálka je skutečně nepřijatelná.

Jana Schillerová, TV Prima: Ještě jeden dotaz mám. Vy říkáte, že je tu spoustu dávek bamlanivimabu v Thomayerově nemocnici. My jsme se tam byli i podívat. Opravdu ty nemocnice ne, že o to nemají takový zájem, ale mnohdy o tom ani nevědí a nepředzásobují se. Není na místě větší tlak právě na nemocnice, aby se předzásobily, aby ten lék opravdu byl použit? A navíc jste ještě zmínil regeneron, že se dostane teď do České republiky, ale podle motolské nemocnice je zatím ještě ve výrobě. Tak jenom bych to chtěla nějak upřesnit.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já komunikuju samozřejmě, protože jsem byl u zrodu těch dodávek, také jsem se podílel na jejich vyjednávání, a ano, máte pravdu, ale to musíte říct Ministerstvu zdravotnictví. Já jim k tomu píšu dopisy, už několik. A nejsou to vytýkací dopisy, jsou to konstatování.

Není možné, když jsme ve válce, čekat na nějaké studie. Pokud v Thomayerově nemocnici, a přišla tam dodávka 25. února 500 dávek, a pokud ta klinická skupina od samého začátku má k tomu odpor a dá indikaci skutečně jenom pro velice úzkou skupinu pacientů, a přitom to může dostat podstatně širší okruh pacientů, a pacient, 75 let, ischemická choroba, vysoký tlak, obezita, dostal dávku 6. 3. Nikdy nebyl v nemocnici, nikdy.

Takže to je to, co já vytýkám Ministerstvu zdravotnictví. Že tomu nevěnovali pozornost, že to nepropagovali. Já vím, že to není lék, který je vlastně… Je tady dočasně, na dočasné povolení. Ale mě to nezajímá. Když to funguje, tak to zkrátka mají propagovat. Nejdřív to povolili třiceti nemocnicím, potom to povolili, nevím, 80, teď je to 103 nemocnic a v některých nemocnicích dokonce ani oddělení mezi sebou to nevěděly. Já jsem na to speciálně svolal poradu všech ředitelů fakultních nemocnic, které jsou pod Ministerstvem zdravotnictví, a vojenskou nemocnici.

Ministerstvo zdravotnictví se chová jako byrokratický orgán. Pokud 18. 3. už konečně jsme je dotlačili k tomu, a to nedělám já, já nejsem lékař, ale bavím se hlavně s Thomayerovou nemocnicí, profesorkou Vašákovou, která včera měla službu třicet hodin v kuse a ví, co to dělá a jak to léčí, a jenom včera bylo první školení pro praktiky, kteří to mají doporučovat.

Já říkám občanům, prosím vás, žádejte ten bamlanivimab, žádejte to, protože si myslím, že cena života je víc než 24 000 korun. A pokud Ministerstvo zdravotnictví mělo starost, že to stojí peníze, tak já říkám, že tenhle stát má na to peníze. A to, že se to nedistribuovalo dostatečně, že jsme měli nabídku na březen 10,5 tisíce a ministerstvo využilo jen 2,5 tisíce, tak to je samozřejmě problém klinické skupiny. Takže 18. 3. konečně ty indikace rozšířili a včera jsem se díval na web a ještě to tam nebylo. Nebylo to na webu. Bylo to 5. 3.

Takže já už nevím, jakým způsobem donutit ministerstvo, aby to řešilo. Proto o tom mluvím, budu o tom mluvit i ve sněmovně, mluvím o tom všude. A to, že není na to studie, mě nezajímá. Zkrátka to dostávají lidi a nekončí na jednotkách intenzivní péče. To je podstatné. A je potřeba to podat třetí den od pozitivity a samozřejmě jsou tam jasné indikace, jaké onemocnění, a zkrátka to bylo zúženo jenom proto, že se chtělo šetřit. A proto já mám tento problém, takže mně to nemusíte říkat.

Tady dnes je o tom článek, pan Balík se k tomu taky staví negativně, nevím proč, když Thomayerka, jednoznačně to funguje. Zeptejte se ředitele Zavorala z ÚVN. Tam, kde tomu věnují pozornost, zachraňuje to životy, jednoznačně. Takže ministerstvo to nepropagovalo, já to propaguju, protože zkrátka to funguje, a není to můj výmysl.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz k Evropské radě, prosím ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na přerozdělování těch nadbytečných nebo nových pfizerů. Znamená to, že by se rozdělovaly podle čeho? Nebude tam podmínka toho, že ta země má nasmlouváno hodně AstraZenecy? Ta, které ty vakcíny chybějí? Což my nejsme.

Andrej Babiš, předseda vlády: Nadbytečné určitě nejsou, jsou strašně důležité pro nás.

Soňa Remešová, ČTK: Tak nově dodané.

Andrej Babiš, předseda vlády: Samozřejmě ta množství se mění na ten duben. Jsme počítali Novavax, CureVac, ty nepřijdou. Ano, Johnson and Johnson nakonec nám dodá dvakrát dvacet tisíc. Samozřejmě to je argumentace, kde my znovu opakujeme, že byla dohoda, kde se to rozděluje podle počtu obyvatel. A je úplně jedno, kdo si kolik objednal.

Česká republika si objednala téměř 25 milionů a v rámci tady tohoto dalšího pfizeru bude na 27 milionech a to je pro 13 milionů obyvatel. My potřebujeme naočkovat asi osm milionů dospělých českých občanů, z toho jenom 65 procent v této chvíli má zájem. Takže vakcíny samozřejmě my potřebujeme teď. Máme jich dost.

V roce 2019 jsme spálili 40 tisíc vakcín na chřipku. Tady je nějaká kritika od jednoho vydavatelství, nechci říkat, komu to patří, která bojuje proti českým zájmům. My jsme objednali dost, a kdyby nám zůstalo potom, nevím, miliony vakcín, tak zase budeme kritizováni za to, že jsme jich objednali málo.

Neobjednali jsme jich málo, objednali jsme dost. Ale není možné, aby se vakcíny rozdělovaly mimo ten systém, jak jsme řekli, a to je počet obyvatel. Evropská unie stále mluví o solidaritě, tak teď v rámci COREPER je možnost ukázat tu solidaritu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz? Tak pokud už tady není… Tak ještě jeden z Novy, teda z Primy.

Jana Schillerová, TV Prima: Tak ještě mám jeden dotaz. Vy jste říkal, že se připojil i prezident Biden. Je i na místě spolupráce právě se Spojenými státy, co se vakcíny týče? Vy jste říkal, že zatím se tady z tohoto státu vyplynula nula, nic jsme od nich nedostali. Není právě teď dobrý čas s nimi jednat, aby Evropská unie nějaké dodávky získala právě ze Spojených států?

Andrej Babiš, předseda vlády: Jasně, že je. A já jsem i jednal s guvernéry a i s viceprezidentem Pfizeru a dalšími. Logicky to tak je, že Spojené státy samozřejmě nejdříve naočkují svoje obyvatelstvo. Takže jsme jednali. To bylo stejné, jako když nám někdo radil, že máme jednat o AstraZenece, když jí nikdo nechce. Ale samozřejmě nikdo nám nic ani neprodal ani nechtěl půjčit.

Takže tam asi těžko můžeme něco vyčítat americkému prezidentovi, že tak jako on bojuje, aby naočkoval svoje obyvatele, tak já bojuju za to, aby Češi byli naočkovaní co nejdřív. Takže ano, pokud vím, tam je asi 100 milionů obyvatel naočkovaných. Oni se potýkají s tím, že mají dost vakcíny, ale když doočkují, tak samozřejmě očekávám, že Evropská komise bude jednat. Tak jsme se i včera víceméně domluvili pod čarou, když to nebylo úplně takhle explicitně řečeno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy prostřednictvím videokonference. Deník N paní Boubínová.

Markéta Boubínová, Deník N: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěla zeptat ještě na vakcíny, protože vy říkáte, že jsme objednali vakcín dost. Mně jste nicméně, když jsem se vás na to ptala už 15. března, napsal, že v momentě kdy začalo být jasné, že nejdříve bude Pfizer/BioNTech tak jsme okamžitě doobjednali od tohoto výrobce maximum. Proč jsme ale hned na začátku neobjednali dostatek? Moje zdroje mi tvrdí, že vlastně my s Polskem jsme byli vůbec první země, která vlastně řekla, že nechce maximum pro rata, konkrétně u astrazenecy, a vlastně i u toho pfizeru jsme původně objednali jenom čtyři miliony. A navíc mi Evropská komise tvrdila, že už v okamžiku, kdy potom členské státy podepisovaly ty jednotlivé smlouvy s dodavateli, tak bylo jasné, jak se to bude distribuovat. To znamená, že se vlastně už ukazovalo v tom okamžiku, že ta distribuce bude podle dodávek. A pak se chci zeptat ještě na těch deset milionů od Pfizeru, protože konkrétně pfizeru my máme objednáno vlastně pro rata. Proto jak bychom mohli dostat vlastně od toho Pfizeru z těch deseti milionů teoreticky víc, když v tomhle případě my vakcín málo v téhle chvíli nemáme?

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak na tu druhou otázku vám odpovím, že to je naše strategie, kterou samozřejmě vám neřeknu. Protože vakcín je málo a každá země bojuje za to, aby dostala víc vakcín, a my zkrátka znovu opakujeme, že bylo domluveno, že se očkuje podle počtu obyvatel. A pokud mi vyčítáte, teda mě ne, to objednával Adam Vojtěch, astruzenecu v srpnu, a byla schválena až 29. ledna, tak to je dobře, že jí tolik neobjednal. Prtože kdyby jí tolik objednal, no tak samozřejmě teď bychom byli možná úplně bez vakcíny.

Takže jsme objednali velice dobře, objednali jsme pfizer. Objednali jsme 12,5 milionu, a pokud ještě dopadne ta opce, tak budeme mít čtrnáct. Takže většina je z Pfizeru a Pfizer funguje, je to spolehlivý dodavatel, který i navyšuje ta množství.

Markéta Boubínová, Deník N: Můžu ještě k tomu Pfizeru? Já se omlouvám. Vy jste ale mi sám potvrzoval, že jsme to objednali pozdě víc toho pfizeru a původně jsme objednali jenom čtyři miliony. Proč jsme tam neobjednali rovnou víc, protože to by znamenalo, že by nám teď už chodilo víc toho pfizeru?

Andrej Babiš, předseda vlády: Paní redaktorko, máme objednáno pro 13 milionů lidí a je nás 10,8 a dospělých osm. Takže když doobjednáme pfizer, tak budeme mít vakcíny vlastně pro každého dvakrát a uvidíme, jak ještě přesvědčíme ten zbytek obyvatel. Takže já znovu opakuju, co jsem řekl.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, respekt, paní Šafaříková.

Kateřina Šafaříková, Respekt: Dobrý den, pane premiére, já navážu na kolegu, kolegyni Markétu Boubínovou. Konkrétně tedy ještě k těm pfizerům. Vy jste řekl, že tedy máme objednáno 12,5 milionu dávek pfizeru a dohromady s tou novou dodávkou teď v rámci těch zrychlených deseti milionů budeme mít tedy dohromady čtrnáct. Znamená to, že s těch deseti milionů, které by měly přijít nyní přednostně, dostane jenom Česká republika dodatečných 1,5 milionu dávek ?

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, to určitě neznamená. Evropská unie chce objednat sto milionů pfizerů od 1. října. A Pfizer korektně říká: Ano, vidím, že se neočkuje, že jsou tam velké rozdíly mezi státy, a říká: Ano já Vám dám deset milionů ve druhém kvartále, ve druhém čtvrtletí, které můžete použít na to narovnání. Takže o tom je ta debata. Takže, když to dopadne, Česká republika dostane navíc asi 2,4 milionu, a kolik dostaneme v rámci těch deseti milionů, tak to bude předmětem jednání na COREPER.

Kateřina Šafaříková, Respekt: A můžete, pane premiére, potvrdit informaci, že by se mělo jednat minimálně o vysoké stovky tisíc dávek v rámci té desetimilionové kvóty?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já se k tomu nebudu vyjadřovat, protože vy nám to potom vždycky bouráte. To je stejný, když píšu izraelskému premiérovi, že si to někdo vezme na 106. A my máme nějakou strategii a jsem tady proto, abych zabezpečil co nejvíc vakcíny. A je to boj a každá země bojuje. Já nechci prozrazovat naší strategii. Se omlouvám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas, pan Daněk.

Viktor Daněk, Český rozhlas, Brusel: Dobrý den, pane premiére. Já se chci zeptat na ten vývoz vakcín, protože vy jste teď tady kritizoval Evropskou unii, že tedy podle vás vyváží příliš vakcín. Nicméně velká většina těch vakcín na vývoz, v podstatě drtivá většina vakcín od 1. února, to jsou vakcíny Pfizer/BioNTech, což je firma, která smlouvu s Evropskou unii plní, dodává dokonce více, než se původně předpokládalo. Myslíte si, že by Evropská unie měla přistupovat k zákazu vývozu i v případě této firmy, pokud třeba nějaké zásilky míří do například Velké Británie, která, jak jste říkal, nedodává žádné dávky do Evropské unie? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, ne, určitě Pfizer/BioNTech funguje skvěle, dodávají podle smluv, dodávají podle plánu. My jsme rádi, že jsme si objednali hlavně tuto vakcínu. Takže tady je samozřejmě záležitost toho COVAX. To je ta pomoc jiným zemím a včera někteří lídři jasně řekli: Tak proč dodáváme tolik mimo Evropskou unii, když sami nemáme dost, a Spojené státy to nedělají, ani Velká Británie to nedělá. Takže jde o tu nějakou balanci mezi exportem a tím COVAX, což je tedy pomoc jiným zemím.

Já tady nemám přesně to složení, které vakcíny byly vyvezené, ale hlavní problém je stále AstraZeneca, která ani v prvním čtvrtletí nedodá vlastně 90 milionů a v druhém čtvrtletí nedodá dalších dokonce 110 milionů. Takže to je ten hlavní problém. A samozřejmě ty státy, které objednaly hlavně astru, tak mají obrovské problémy.

Viktor Daněk, Český rozhlas: Tak to jsem špatně rozuměl, tak pardon. Tak AstraZeneca v tuto chvíli do Británie nevyváží žádné vakcíny. Znamená to, že by podle vás měla Evropská unie hrozit, že zakáže i vývoz Pfizeru do Velké Británie?

Andrej Babiš, předseda vlády: To je, já nechci, to je záležitost Evropské komise. Ona musí zkrátka zařídit, aby jednotlivé členské státy dostaly ty vakcíny. My jsme do toho investovali, my jsme do toho dali peníze, to znamená, že členské státy i Česká republika, my jsme předplatili tři miliardy eur těm výrobcům vakcín na jejich výzkum a jejich výrobu. Takže nechci říct, že se chovají seriózně, ale samozřejmě ta astra, teď se našlo nějaké množství v Itálii, tak to všechno se musí prověřit. Ale já detaily neznám.

My jsme zkrátka žádali od předsedkyně Evropské komise, aby – a ona to podporuje, máme společný cíl, to je sedmdesát procent naočkovat dospělou populaci v každé členské zemi někdy do července. A ty rozdíly jsou velké a to je potřeba napravit a je úplně jedno, jaké vakcíny to jsou. Teď je to Pfizer/BioNTech, protože to vážou na další velké množství, těch 100 milionů ve čtvrtém kvartálu.

My samozřejmě musíme jako Česká republika, já jsem k tomu i psal dopis na Ministerstvo zdravotnictví, mít nějakou strategii, co bude dál, kdy se naočkujeme všechny, jak to bude ve čtvrtém kvartálu. Ty vakcíny přeci jenom mají údajně záruku šest měsíců. Jak to bude, ty mutace se mění a tak dále.

Takže musíme mít nějakou strategii a musíme se poučit z toho, jak to teď funguje. Máme stále nedokončený interval druhé dávky, kde tedy experti jako Smejkal, pan profesor Chlíbek a další doporučovali prodloužit tu druhou dávku, ale ne těm, kteří už dostali první dávku, ale těm novým. S tím má přijít Ministerstvo zdravotnictví na Radu pro zdravotní rizika v úterý.

No a potom je tady debata samozřejmě o tom, v některých zemích očkují jenom jednou dávkou ty, kteří překonali covid. Ale to jsou všechno odborné záležitosti, které musí řešit i skupina pana Smejkala i Ministerstvo zdravotnictví.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, a ještě paní Zachová, Euractiv.

Aneta Zachová, Euractiv.cz: Dobré ráno, děkuju moc. Já bych se ještě ráda vrátila k těm deseti milionům od společnosti Pfizer. Když se tom bude jednat na tom COREPER, tak Česká republika bude prosazovat to, aby se ty vakcíny rozdělily na základě počtu obyvatel? Případně jestli se spekuluje o tom, že by se to mohlo rozdělovat spíš podle, řekněme, míry nákazy v těch jednotlivých státech? Protože přece jenom v těch závěrech summitu je zmíněn ten princip solidarity. Takže jestli třeba už nějaká předběžná shoda na to, co ten princip solidarity v tomto znamená. Jestli je to vyrovnávání počtu dávek, nebo jestli je to třeba míra nákazy. A potom druhý dotaz obecně k tomu rozdělování dávek, tak jaké jsou vlastně další kroky? Kdy třeba můžeme čekat, že skutečně ta distribuce pojede podle těch pravidel pro rata? Děkuju moc.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak všeobecně prosazujeme princip rozdělování podle počtu obyvatel a ty dodávky se zkrátka tak nevyvinuly. To znamená,. těch deset milionů vakcín má sloužit na narovnání dodávek všech vakcín pro jednotlivé členské státy. A tam je ta skupina, ke které já jsem se přidal, respektive to byla iniciativa rakouského premiéra, to znamená Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Bulharsko, Lotyšsko, Česká republika. Včera jsme společně prosadili, že se to bude řešit na COREPER, ale jsou tam různé představy, jak to rozdělit, takže já k tomu neumím víc říct.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a to je z dnešní tiskové konference vše. Hezký den.