Tisková konference po jednání Národní koalice pro boj se suchem, 6. února 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po druhém jednání Národní koalice pro boj se suchem. Vítám zde především předsedu vlády pana Andreje Babiše, dále zde vítám místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Richarda Brabce, ministryni průmyslu a obchodu paní Martu Novákovou a ministra zemědělství pana Miroslava Tomana a samozřejmě i ostatní členy Národní koalice pro boj se suchem. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Já jsem velice rád, že jsem se dnes mohl zúčastnit zasedání Národní koalice. Je to podruhé za její existenci a naše vláda samozřejmě považuje problém sucha za velký problém. V minulosti, vlastně v letech 2010 až 2012, kdy jsme také měli sucho, nebyla přijata žádná konkrétní opatření. Musíme zdůraznit, že voda je naše národní bohatství a je to de facto nejdůležitější surovina, zdroj života, a myslím, že všichni chápeme, o co se tu jedná.

Jsem velice rád, že spolupráce hlavních aktérů, ministra životního prostředí pana Brabce a ministra zemědělství pana Tomana, funguje velmi dobře. To dnešní zasedání bylo i za přítomnosti paní ministryně Novákové a pana ministra Ťoka. Takže my máme velice konkrétní, dlouhodobá opatření, a když možná teď máme pocit, že tu máme obrovské množství sněhu, tak stále 21 procent našeho území je postiženo půdním suchem. Takže máme konkrétní opatření, já to nechci rozvádět, nechal bych tady ministry, aby o těch opatřeních konkrétně mluvili, a znovu opakuji: Je to dlouhodobá strategie a musíme skutečně myslet na budoucnost naší země a voda je skutečně priorita.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji panu premiérovi za úvodní slovo a o komentář poprosím pana místopředsedu.

Richard Brabec, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme, jak říkal pan premiér, se dnes sešli podruhé v tomto složení. Ale mezitím probíhaly skutečně desítky schůzek těch jednotlivých týmů, protože my tu představujeme jakýsi pomyslný vrcholek ledovce, ale samozřejmě pod námi pracují desítky nebo stovky lidí. A já to považuji za vpravdě historické, protože to není jen o velmi dobré spolupráci rezortů, ale je tady i výzkumná sféra, celá řada slovutných vědců, kteří se na tom podílejí. Někteří stojí za námi, někteří stojí skromně tady mezi vámi, někteří tam byli, ale už museli odjet.

Ale co je podstatné: My máme dnes myslím velmi dobře rozjeté projekty. To znamená nejen, že se bavíme o plánech, co bude, ale ty dopady klimatické změny na Českou republiku jsou tak rychlé, že realizujeme konkrétní projekty. Já opravdu je výběrem za Ministerstvo životního prostředí: My jsme zhruba za rok a půl zrealizovali takřka 320 projektů pro 145 000 lidí, kteří díky rychlým dotacím na nové zdroje pitné vody, na prohloubení studní nebo výstavbu nových vrtů získali nové zdroje kvalitní pitné vody.

Desítky, dokonce stovky obcí v tom minulém létě, v roce 2018, kdy vrcholilo sucho po pěti suchých letech, přicházely o vodu. Vyschly jim studny, které nevyschly sto let. Najednou velmi rychle jsme viděli, že se ta situace zhoršuje, a i po dohodě – vždy každý ten projekt je posuzován, zda je možné ho řešit jiným způsobem, například napojením na nějakou kapacitní síť, kapacitní vodovody. Ale 320 obcí, 320 projektů pro 145 000 lidí jsme byli schopni zrealizovat.

Určitě znáte náš projekt Dešťovka. Ta malá Dešťovka pro občany, kde jsme zatím podpořili 3 700 konkrétních projektů lepšího hospodaření s dešťovou vodou. Ta výzva dále probíhá. Kromě toho je i velká Dešťovka, tedy projekt pro obce, města, kraje, úřady, školy, školky, obecní úřady, co si dovedete představit, a tam samozřejmě podporujeme hospodaření se srážkovou vodou, aby si mohly postavit třeba velké nádrže na srážkovou vodu, na dešťovou vodu pod náměstím, propustné povrchy, k tomu nějaké zelené povrchy. A shodou okolností v pondělí tento týden 4. února jsme vypsali novou výzvu s dotací jedné miliardy korun právě na tyto velké projekty Dešťovky.

Celkem jsme za poslední roky, zhruba za pět let, z evropských i národních zdrojů podpořili více než 6 000 projektů na zadržení vody v krajině – stovky rybníků, tůní, mokřadů, úprav vodních toků celkem za sedm miliard korun. V letošním roce by to měly být další zhruba dvě miliardy korun, které pro to máme připraveny, a pro rok 2020 zhruba také dvě miliardy korun.

Z hlediska dalších připravených nebo rozjetých akcí bych rád zmínil velmi zajímavé projekty řekněme ne podle izraelského vzoru, protože my tu máme jeden desítky let skvěle fungující projekt umělé infiltrace na Káraném na řece Jizeře, který zásobuje kvalitní pitnou vodou stovky tisíc lidí, a my chceme takto přírodě pomoci s projekty umělé infiltrace, kdy, velmi zjednodušeně řečeno, využíváme toho, že ve chvíli, kdy je té vody hodně v povrchových tocích, tak ji účelově čerpáme a necháváme ji zasakovat do podzemí, kde ji potom máme jako v té pomyslné „kasičcce“ a můžeme ji použít, až ji budeme potřebovat. Máme dva takové projekty připravené na letošní rok a měly by se stát pilotem, pilotními projekty pro možné stovky oblastí v České republice k využití.

Dále připravujeme a je těsně před předložením do vlády náš výzkumný projekt Prostředí pro život v rámci Ministerstva životního prostředí. Je to sedmiletý projekt, kde by měla být významná částka, zhruba dvě miliardy korun v příštích sedmi letech, věnována právě na výzkum v oblasti boje se suchem. Možná jste slyšeli o našem systému HAMR. To je velmi zajímavá aplikace ve spolupráci Českého hydrometeorologického ústavu, České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu vodohospodářského a CzechGlob, která bude umožňovat, až bude platná, ale vlastně už předtím než bude platná novela vodního zákona, aby příslušné organizace, především v tomto případě vodoprávní úřady, měly k dispozici unikátní nástroj na rozhodování o bilancích vody. Budeme mít přehled o tisících zdrojích a tisících potřebách a bude možné daleko lépe predikovat vývoj vody dispoziční s potřebami a porovnávat požadavky na nakládání s vodami a samozřejmě s aktuálním stavem.

Kromě toho Česká geologická služba připravuje projekt bilance zásob podzemních vod ve třech hydrogeologických rajonech, které by měly pokrývat území celkem 10 000 kilometrů čtverečních, takže velmi významné území České republiky, v oblastech, které jsou velmi zranitelné z hlediska meteorologického sucha, a budeme tak dál vytipovávat lokality, které by bylo možné využít na zdroje podzemních vod.

Tak to asi ve stručnosti vše. Děkuji vám.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a předám slovo paní ministryni Novákové.

Marta Nováková, ministryně průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne ještě jednou, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já budu velmi stručná. Průmysl je velkým spotřebitelem vody a my jsme se zamýšleli nad tím, jak můžeme v tomto směru pomoci. Jednou z věcí je, že do všech stávajících projektů a výzev podpory podnikání zahrnujeme problematiku spotřeby vody, problematiku šetření vody a recyklace a další. Chtěli bychom takto motivovat průmyslové podniky, aby se zapojily do celého národního projektu. Mimo jiné jsme tedy připravili také výzkumný projekt, který bude analyzovat jednotlivé průmyslové činnosti z hlediska spotřeby vody a výstupem by měl být návrh konkrétních opatření pro jednotlivé oblasti průmyslu, které by potom byly využívány v dalších výzvách pro podnikatele. MPO zároveň navrhuje využití důlních vod jako zásoby vody při nedostatku vody. Provádíme analýzy, jak už tu říkal pan vicepremiér Brabec.

Kdybych měla vzpomenout ty programy – jedná se o programy v rámci OP PIK. Je to program Nemovitosti, kde je alokace 1,4 miliardy korun, program Expanze, kde je 2,2 miliardy korun, pak tu máme program Trio, to je program aplikovaného výzkumu, kde máme 1,7 miliardy korun. Takže to jsou úplně ty nejelementárnější podpůrné programy pro oblast průmyslu, a pokud by vás samozřejmě zajímaly nějaké další detaily, tak jsem k dispozici. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já také děkuji a o vyjádření poprosím i pana ministra Tomana.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Takže dobrý den, dámy a pánové. Řešení nedostatku vody a zadržování vody v krajině je primární úlohou Ministerstva zemědělství a našich rezortních organizací. Je potřeba zdůraznit, že Ministerstvo zemědělství má v gesci řádově osmdesát procent území. Staráme se nejen o zemědělskou půdu, ale i o lesy, vodní toky a nádrže. Chci zdůraznit, že zemědělská výroba velice úzce souvisí se zadržováním vody v krajině. Proto se snažíme podporovat podniky, které se věnují živočišné výrobě a vracejí do půdy organickou hmotu, protože ta napomáhá zlepšování stavu půdy tak, aby zadržela maximum vody.

Nám nejde pouze o retenci vody, to znamená krátkodobé zadržení, ale i o její dlouhodobou akumulaci pro období sucha. Voda, kterou nezadržíme v krajině nebo v přehradách, od nás neodvratně odteče a jiný zdroj v naší zemi nemáme. To je důvod, proč dlouhodobě spolupracujeme s významnými vědeckými institucemi. Ať je to Mendelova univerzita, se kterou spolupracujeme na projektu Intersucho. S Českou zemědělskou univerzitou spolupracujeme na přípravě změn v pozemkových úpravách, které zamezí erozi jak vodní, tak větrné. Připravujeme generel vodního hospodářství, který chrání lokality pro možnou stavbu vodních děl. To je zase společným dílem Ministerstva zemědělství, Mendelovy univerzity, Pozemkového úřadu, Agrární komory atd.

Rád bych také zdůraznil důležitou úlohu podniků Povodí, protože pouze díky velkým vodním nádržím jsme loni v létě dokázali zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. Hladiny některých vodních nádrží se dostaly na historická minima. Nyní už je jejich stav takový, že dokážeme zajistit v případě opakování extrémního sucha dostatek vody nejen pro zásobování obyvatel, ale i pro průmyslové podniky nebo chlazení elektráren.

Co se týká konkrétních kroků, tak Ministerstvo zemědělství za poslední tři roky investovalo nebo vynaložilo řádově 29 miliard korun. Z národních zdrojů ministerstvo financuje například program pro obce a obnovu. To znamená, že vzniklo, nebo se zrekonstruovalo 400 nových rybníků. Podpora je přichystána do roku 2020, což bude další miliarda, a už dnes připravujeme program, který bude pokračovat i po roce 2020.

Zároveň jsme připravili projekt, aby si lidé mohli na vlastním pozemku malý rybník postavit snadněji než dosud. Proto jsme iniciovali novelu vodního a stavebního zákona, po které by lidem pro stavbu rybníka do dvou hektarů s výškou hráze do 1,5 metru nově stačilo pouze takzvané ohlášení. Tento zákon se bude projednávat v Parlamentu České republiky řádově v polovině února.

Také jsme navrhli změnu manipulačního řádu Novomlýnských nádrží a změnu nakládání s vodami. To je navýšení hladiny o 35 centimetrů. Pro vaši představu to znamená akumulaci řádově devíti milionů kubíků vody. Významná je také podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací včetně zlepšování technologií pro čištění odpadních vod a vodárenskou úpravu. Do té se investovalo a investuje řádově 1,2 miliardy korun a máme připraveno dalších 1,3 miliardy.

Co se týká vodních děl, tak v plánu, jak už jsme zveřejňovali, je Skalička v povodí Bečvy, na Rakovnicku, které je opakovaně postihované suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se a pokračuje příprava podkladů a pozemků k výstavbě Vlachovic na Zlínsku.

V rámci zvýšení ochrany půdy před účinky eroze Ministerstvo zemědělství zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od příštího roku pěstovat monokulturu plodin na ploše větší než 30 hektarů. Ministerstvo zemědělství také zpřísnilo povinné požadavky na hospodaření. To jsou takzvané ZESy, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na hlavní dotace. A to omezení se týká 25 procent orné půdy a ministerstvo zároveň posiluje budování krajinných prvků, remízků, větrolamů a podobně.

Takže tolik v krátkosti, a když budou jakékoli otázky, jsem připraven na odpovědi. Děkuji.