Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

25. 5. 2023 16:22

Tisková konference po jednání o situaci na středních školách, 25. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání k aktuální situaci ve středním školství. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem svolal toto jednání v souvislosti s tou situací, která se objevuje a která je i široce diskutována veřejností, a to je nedostatek míst na středních školách. Střední školství je věc, ve které mají kompetence jak kraje, tak samozřejmě stát prostřednictvím ministerstva školství, tak je důležité, aby ti klíčoví aktéři se setkávali a spolu tímto způsobem diskutovali.

Naší snahou bylo, a to bylo i v jenom z cílů tohoto jednání, dát dohromady data o dostupnosti škol v jednotlivých regionech a najít jak krátkodobá, tak dlouhodobá řešení tohoto problému. Samozřejmě ta vypovídající data, detailní, budou k dispozici až za několik týdnů, až skončí jednotlivá kola přijímacího řízení. Nicméně už teď některé věci jsou jasné. Potvrdilo se, že ta situace se velmi liší nejen podle jednotlivých krajů, ale i podle toho, jestli se jedná o větší město, velké sídlo nebo naopak.

Nejvíc samozřejmě je ta situace závažná v Praze a hlavně ve středních Čechách. Naopak, jak se ukázalo, některých regionů se tento problém vlastně téměř netýká. Situace je samozřejmě komplikována i tím, že některé obory jsou nerovnoměrně rozmístěny v regionech z hlediska nějakého zájmu nebo poptávky po nich a to všechno se potom promítá do těch jednotlivých zpráv o nedostatku míst na středních školách.

Problémem, o kterém jsme tady také mluvili, je nedigitalizovaná forma přijímacího řízení, která má spoustu negativních dopadů, ale taky prodlužuje nejistotu žáků a rodičů. Další komplikací je, že některé školy otevírají druhé kolo přijímacího řízení ještě před uzavřením prvního, a tak vlastně rádoby nepřijatí žáci, kteří ještě výsledek nemají, jsou zapsání na druhé kolo na jiné škole, a tím vlastně virtuálně blokují více míst. A tak bych mohl pokračovat v těch příčinách, které potom vyvolávají nespokojenost a neklid ve veřejnosti.

My jsme se nebavili ale jenom o tom, jak to v jednotlivých krajích je a co tu situaci způsobuje, ale bavili jsme se také o řešeních. A ta řešení určitě potom představí podrobněji pan ministr a předseda Asociace krajů, ale ta řešení jsou krátkodobá a pak jsou samozřejmě úkoly dlouhodobé. Tím krátkodobým řešením aktuálního nedostatku pro příští školní rok, tedy rok 2023/2024, na kterém jsme se shodli, je plné využívání maximální kapacity, kterou systém umožňuje. To je až 34 žáků ve třídě, samozřejmě za podmínky, že nedojde ke snižování kvality vzdělávání. Tam, to je další krátkodobé řešení, kde to rejstříkové kapacity umožní, by se mohly otevřít také nové třídy v těch nejžádanějších oborech.

Pak jsou samozřejmě dlouhodobá řešení a tady se musíme zaměřit na, nebo střednědobá řešení, zaměřit na elektronizaci přijímacího řízení. Je nutné propojit informační systém, který by umožnil podávat více přihlášek a určovat prioritní obor, a také musíme diskutovat o tom, jak vypadá oborová soustava v Česku a ta nabídka v jednotlivých regionech a jakým způsobem vůbec přistupovat k té strategii rozvíjení středního školství. A to je věc, kterou musejí dělat společně kraje a stát.

Stát tady má zásadní úkoly toho strategického směřování a celkové vzdělávací politiky. Ale musí to dělat ve spolupráci s kraji. Na tom jsme se dnes domluvili a domluvili jsme se také na tom, že zástupci krajů se budou pravidelně setkávat s reprezentanty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a budou se dál zabývat těmi otázkami tak, abychom se v příštích letech co nejvíce vyvarovali podobné situace, jako na některých školách v některých regionech nastala letos.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, já můžu být poměrně stručný, protože to podstatné vlastně řekl pan premiér. Důležité je vědět to, že zatím nikdo nemá přesná čísla, která by mapovala rozsah toho problému, ale máme jasné indikace ze strany krajů, že je ten problém výrazně lokalizovaný a týká se především těch největších měst a jejich bezprostředního okolí.

Za druhé bych chtěl říci, že ministerstvo školství je připraveno vycházet maximálně vstříc krajům, kde bude existovat velký nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, a budeme hledat cesty, jak pomoci krajům navýšit kapacitu tam, kde opravdu dochází k očividné nespravedlnosti z hlediska těch potřebných výsledků pro přijetí.

Samozřejmě ta krátkodobá řešení nebudou dostačovat pro vyřešení celého toho problému, který eskaluje s nárůstem populace patnáctiletých, který bude pokračovat v příštím roce. A také souvisí ta velmi zjitřená situace kolem přijímacího řízení s migračními trendy, které ovlivnily to, jak vypadá populace v okolí velkých měst.

Já považuji za logické, že samozřejmě lidé, kteří žijí za hranicemi Brna nebo Prahy, chtějí umístit své děti do škol, které mají vlastně na cestě do práce. Logisticky je to srozumitelné. My musíme hledat cesty k tomu, jak prostě přizpůsobit nabídku té nové poptávce, která se výrazně vychyluje ve prospěch všeobecného vzdělání na středoškolské úrovni v těch centrech, o kterých teď mluvíme. Tedy zejména kolem Prahy, v Praze, kolem Brna, ale také se rýsují podobné problémy v dalších krajských velkých městech.

Největší problém na straně ministerstva školství dlouhodobě vidím v zanedbané digitalizaci celého toho procesu podávání přihlášek a jejich zpracování. Tady prostě střední školství zaostalo za vysokým školstvím o celé dekády. Já jsem hned po svém nástupu ustavil pracovní tým, který se tomu tématu věnuje, právě za účasti expertů z některých vysokých škol, které mají zkušenosti s implementací informačních systémů, které umožňují elektronické podávání přihlášek.

Já v tuto chvíli nemohu garantovat, že se vše podaří za rok, ale uděláme pro to naprosto všechno. Jenom je důležité vědět, že ta změna není jenom čistě technická, není to jenom zavedení nějakého informačního systému. Má to své souvislosti právní, má to souvislosti logistické a je třeba ten systém také před jeho ostrým startem řádně otestovat. Takže slibuji, že uděláme maximum pro to, abychom za rok mohli mít ten proces mnohem rychlejší a méně stresující pro jak uchazeče o studium, tak pro jejich rodiče, ale lze čekat, že v září, říjnu budu s to říci závazně, jestli se nám podaří už do roka ten systém změnit.

Je také jasné, že ta změna v příštím roce by nebyla úplnou revolucí v tom systému. Myslím si, že v zásadě ty obrysy by byly podobné. Dále by se zřejmě konaly dva pokusy o ten jednotný test, přičemž by se počítal ten lepší výsledek. Otázkou je, zda by bylo možné podávat tu přihlášku na dvě nebo na tři školy, ale odpadla by ta fáze toho odevzdávání toho lístku, který pak vyjadřuje ten skutečný zájem. Celá ta doba, která teď je řada týdnů, kdy panuje nervozita mezi rodiči a jejich dětmi, by se zkrátila velmi radikálně na pouhé hodiny či dny.

O tom jsme debatovali se zástupci krajů. Já jsem jim přislíbil velmi intenzivní spolupráci ministerstva školství při řešení těchto problémů jak v tom krátkodobém měřítku, tak v těch koncepčnějších krocích, které by měly tu situaci napravit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poprosím předsedu Asociace krajů Martina Kubu.

Martin Kuba, předseda Asociace krajů ČR: Tak hezký den, dámy a pánové. Já chci zaprvé poděkovat za toto setkání. Myslím si, že je důležité si tady říct, že opravdu je to věc, která kompetenčně se dělí na úrovni vlády a krajů. Na druhou stranu nelze si představovat, že jednotliví hejtmani by měli být ti, kteří vlastně říkají, kolik míst v kterých středních školách bude. Ono to ani takhle nikdy nefungovalo, protože my, když chceme měnit kapacity a někde navýšit kapacity, tak vždycky se ten krajský úřad musí dotazovat na ministerstvo a to ministerstvo v rámci dlouhodobé strategie, kterou má určenou, říká, jestli kraj má v této oblasti, v těchto vzdělávacích programech navyšovat, nebo nemá.

My jsme deklarovali jasnou připravenost o tomhle se bavit. Budeme rádi, když na tom budeme s panem ministrem spolupracovat a budeme velmi rádi, když budeme definovat jako stát a samozřejmě jednotlivé kraje společně, jaké to procento těch dětí zhruba v těch jednotlivých krajích vlastně má dosahovat, nebo jaké ty kapacity pro jaké procento mají být připraveny.

Jsme přesvědčeni, že to nemá být nějaké definované procento, tolik a tolik dětí to bude, ale myslíme si, že by nemělo být možné, aby někde, kde prostě dosahuje to dítě úspěchů a kvality třeba sedmdesáti pěti bodů a je to skutečně talentovaný student, tak se prostě na to vzdělání není schopno dostat, zatímco někde jinde by se na ty gymnaziální obory dostávaly děti s řádově menším počtem bodů.

Ono to vždycky tak bude, vždycky je to nějaké, řekněme, rozdělení. A není to jenom o Praze a o středních Čechách. Při pohledu na Českou republiku jsou centrem střední Čechy a Praha. Při pohledu na jednotlivé kraje už je to zase krajské město a okresní. Samozřejmě je jasné, že dostat se třeba na gymnázium v Českých Budějovicích nebo v nějakém krajském městě je trochu něco jiného, než když se dostávají třeba v nějakých menších okresních městech.

Právě proto, abychom dosáhli co největší spravedlnosti a abychom vlastně připravili ten systém, tak my o tom chceme s ministerstvem diskutovat. Je také třeba si uvědomit, že by měl být do určité míry flexibilní, protože jsme se shodli na tom s hejtmany, že těmi našimi středními školami historicky procházelo i mnohem více dětí, že ty kapacity v podstatě byly schopné to pobrat a měly by být flexibilní. A to vzhledem k tomu, že když potom bude klesat ten populační ročník a my budeme jenom striktně držet nějaké kapacity, tak se nám může stávat, že se na ty školy budou dostávat děti, které už by třeba na ně neměly.

Ono se to, přiznejme si, trochu někde taky děje, ale pak je to vidět na tom, že ty děti třeba nedokončí ty střední školy s maturitou. My bychom měli stát o vzdělávání, které není nastaveno jenom na tom, kdo chce na školu, tak se na ni automaticky dostane, ale měli bychom stát o vzdělávání, že nabízíme takové obory, které jsou potom ku prospěchu tomu člověku, aby se mohl uplatnit v praxi a aby to jeho vzdělávání dávalo smysl.

Souhlasíme s panem ministrem, že to rozhodování těch dětí je někdy vlastně děláno relativně ve věku, kdy ještě ho dělat nechtějí, čili do určité míry ta obecnost vzdělávání by tam měla být. Ale toto jsou skutečně strategie, které musí zaznít z ministerstva, a my je pak můžeme proměňovat do těch kapacit.

Co se týče digitalizace přihlášek, my to považujeme za klíčovou věc, protože přiznejme si, že tady čtrnáct dní prožíváme něco, co ještě nikdo neumí popsat a vlastně nikdo neví, jak dopadne. Řada kolegů tam vlastně tvrdila, že obvolává gymnázia, která mají sotva patnáct nebo dvacet těch přihlašovacích lístků, a přitom se tam hlásily stovky dětí, a je to dáno tím, že si ještě vybírají a nikdo pořádně neví, kam půjdou. Je to samozřejmě velmi složitá doba, kdy společnost tady prožívá čtrnáct dní, a všichni jsme nuceni komentovat něco, co vlastně ještě finálně ani nevíme, jak dopadlo.

Ale je jasné už teď, že situace kolem Prahy a středních Čech je jiná než v jiných regionech a bylo to tam jasně slyšet. Je to úplně přirozeně tak, jak popisuje pan ministr, dáno pohybem lidí a jejich životním stylem, toho, kde bydlí, v nějaké vzdálenosti od hlavního města a do toho hlavního města dojíždějí a chtějí, aby ten život jejich dětí byl vázán na ně, protože je to pro tu rodinu úplně správné a přirozené. Tohle se děje v okolí většiny krajských měst, tady kolem Prahy je to nejvíce, a na to opravdu bude třeba, na to bude třeba reagovat.

Krátkodobá reakce v téhle chvíli musí být taková, kdy musí být umožněno maximální navýšení kapacit. Co se týče té dlouhodobé, tak je to o tom, co jsme tady říkali a kolegové prezentovali. My bychom velmi rádi, aby ta digitalizace proběhla co nejdříve, protože když si představíte, že by vaše dítě se mohlo přihlásit třeba na pět škol a ten systém by automaticky potom srovnával, protože jsou jednotné přijímačky, tak tady na tu první, co on preferoval, se s body nedostal, automaticky by ho řadil na druhou. Tam by se nedostal a zjistilo by se, že svými body uspěl na té třetí a tam by ho to zařadilo. Tak bychom během možná jednoho dvou dnů dokázali prostě projít tohle to a většina rodin by měla poměrně jasno.

Ty děti by mohly preferovat, kolik těch škol by chtěly a v jakém pořadí. To by tomu velmi ulehčilo, protože tyhle ty lístky, které se někam nosí, a pak druhá kola to samozřejmě velmi protahují a komplikují.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, otevírám prostor pro dotazy. Tlačí nás čas, musíme být co nejstručnější. Česká televize jako první

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den, já mám první otázku na pana ministra a pak mám ještě jenom tři otázky na pana premiéra. Nejprve tedy na pana ministra: Chtěla jsem se zeptat, jestli už jste se stihl sejít se šéfem Cermatu kvůli té případné digitalizaci přijímacího řízení? A pak jestli už máte nějaký termín, kdy byste se kvůli tomu setkal s panem prezidentem Pavlem?

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za otázku. Samozřejmě s panem ředitelem Cermatu jsem se setkal hned první den při svém jmenování a od té doby asi šestkrát k tomuto tématu. On je klíčovou součástí toho týmu, který řeší otázku elektronizace podávání přihlášek. Zatím s panem prezidentem jsme nenalezli termín, ale hledáme ho podle především jeho časových možností. Ale věřím tomu, že se setkáme brzy, protože pan prezident už při mém jmenování vyjádřil zájem na dialogu o strategii v oblasti vzdělávání. Já předpokládám, že bude hrát i určitou roli moderátora v té debatě o reformách vzdělávacího systému.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Adéla Davidová, Česká televize: Pak tedy na pana premiéra: Vy jste se ještě před touto schůzkou sešel s náčelníkem generálního štábu a s paní ministryní obrany Černochovou. Týkalo se to údajných sporů mezi těmito dvěma představiteli. Pan prezident na tiskovce v Kraji Vysočina řekl, že podle něj, nebo formuloval to tak, že ten problém je v mezilidských vztazích, tak jestli se vám nějak podařilo urovnat ten spor, případně co s tím nějak pak dál plánujete dělat?

Petr Fiala, předseda vlády: Já myslím, že to dnešní setkání a jeho výsledky jasně ukázaly, že žádný spor není. My jsme se bavili o tom, jakým způsobem dále zlepšovat spolupráci mezi civilní a vojenskou složkou Ministerstva obrany, o těch úkolech, které před naší armádou a Ministerstvem obrany stojí. Všichni zúčastnění na té schůzce, tedy jak paní ministryně, tak pan náčelník generálního štábu Řehka, mají zájem na tom, aby se zvyšovala obranyschopnost České republiky, abychom posilovali bezpečnost našich občanů, abychom modernizovali naši armádu, abychom dostáli všem těm výzvám, které před námi stojí. Na tomto úkolu budou v dobré spolupráci intenzivně pracovat.

Adéla Davidová, Česká televize: Můžete jenom upřesnit, jak chcete tu spolupráci zlepšovat?

Petr Fiala, předseda vlády: Ta spolupráce funguje. Debata byla o tom, jakým způsobem ještě více třeba komunikovat mezi tou civilní a vojenskou složkou Ministerstva obrany. Ale všichni vidíme, že pokud jde o naši obranyschopnost, tak se posouváme kupředu, měníme věci, které se tady dlouhodobě neřešily, jako jsou třeba akvizice, výrazná modernizace armády.

Včera jsme rozhodovali o pořízení bojových vozidel pěchoty, jednáme o nových stíhacích letounech, výrazným způsobem se podílíme na posilování východního křídla Severoatlantické aliance. Zabýváme se těmi věcmi, které je potřeba řešit aktuálně, ale které je potřeba řešit i dlouhodobě. Vláda rozhodla o tom, že budeme dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu už od příštího roku.

To jsou všechno věci, se kterými si musí poradit jak armáda, tak to civilní řízení Ministerstva obrany. A tady je důležité, aby všichni táhli za jeden provaz, a to se děje.

Adéla Davidová, Česká televize: A ta druhá otázka, jenom váš krátký komentář k tomu, že senátní ústavně-právní výbor včera zamítl nebo nepodpořil dva kandidáty na nové ústavní soudce, které navrhl pan prezident Pavel. Tak jenom jestli to můžete v krátkosti okomentovat?

Petr Fiala, předseda vlády: To je otázka na kolegy v Senátu, z jakých důvodů se tak rozhodli. Pokud vím, tak to bylo jenom v případě jednoho senátního výboru. Ta představování kandidátů budou v Senátu pokračovat v dalších dnech, ať už v dalším výboru, nebo v klubech, a pak teprve dojde k tomu finálním rozhodnutí Senátu. Takže toto je otázka na kolegy ze Senátu.

Adéla Davidová, Česká televize: A ještě jenom poslední otázka na zvyšování věku odchodu do důchodu. V důchodové reformě počítáte se zvyšováním věku odchodu do důchodu, kdy dnešní padesátníci půjdou podle návrhu MPSV do penze o pár měsíců později. Proč jste tady doteď říkal, že se ta reforma dotkne čtyřicátníků, a padesátníků nikoliv a proč je nutné zvyšovat věk odchodu do důchodu i po roce 2030? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Myslím, že je to jasné a je to jasné z těch čísel, že pokud bychom nic neudělali s důchodovým systémem, potom bychom nepřistoupili k důchodové reformě, tak že by ten systém byl neudržitelný. Znamenalo by to, že lidé, kteří dnes mají pod čtyřicet let, by se nemohli spolehnout na to, že od státu dostanou slušnou penzi. Navíc bychom se už ve čtyřicátých letech dostali do takových deficitů ve výši třeba 300 miliard korun ročně jenom na důchodovém účtu, které by nikdo nedokázal splácet nebo vyřešit.

Proto musíme přistoupit k důchodové reformě, k úpravě těch parametrů a myslím, že je chyba, nebo určitě je chyba, že k tomu nepřistoupily předcházející vlády, přestože ten problém znaly a upozorňovali na něj všichni odborníci. Teprve naše vláda má odvahu tuto situaci řešit.

Ano, my musíme upravovat i věk odchodu do důchodu. Ale my tam nevolíme nějaké pevné datum, ale volíme, nebo pevný rok, ale volíme tam ten ukazatel průměrné délky, ve které lidé potom v tom důchodu jsou, abychom zachovali ten současný stav 21,5 roku, který bude prostě na základě jasných dat odpovídajících institucí potom dán. Takže všichni budou včas vědět, kdy budou chodit, kdy se jich bude týkat ten odchod do penze.

Ten nárůst bude velmi pozvolný, takže skutečně dnešních padesátníků se to prakticky netýká. Každý bude včas vědět, a to je na tom systému důležité, nejpozději kolem svého padesátého roku, jak a kdy on půjde do penze, to v tom systému bude garantováno. A proč se drobná úprava v řádu týdnů nebo měsíců bude týkat po roce 2030 už padesátníků, ale to bude opravdu jako drobný posun, tak to má jediný důvod, že tam nemůže nastat skok. Tam prostě nemůže nastat nějaký skok, který by prostě nedával žádnou logiku, ale trvám na tom, že v podstatě ty změny, které děláme, se lidí nad padesát v podstatě nedotknou. Budou se hlavně týkat těch mladších ročníků.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Viděl jsem Rozhlas, že má zájem o dotaz.

Eva Mikulka Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den, moje otázka míří zřejmě na pana ministra Beka. Já bych se chtěla zeptat na ta aktuální, okamžitá opatření kvůli té právě teď vypjaté situaci. Mě by zajímalo, kdy se s nimi tedy bude moci začít, jaký bude teď další proces? Sami jste tady přiznali, že zatím ta situace není úplně přehledná. Mě by zajímalo, jestli třeba budete nějak apelovat na školy, na úřady, aby začaly zjišťovat, jak na tom vlastně ti žáci přijatí – nepřijatí jsou. Jestli se v tom dá třeba udělat už nějaký pořádek a jestli budete třeba školy nějak instruovat, vyzývat k tomu, aby začaly přemýšlet nad zvýšením těch svých kapacit pro příští rok. Kdy se s tím tedy začne?

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuju za tu otázku. Ono už se to děje. Dělají to zřizovatelé, tedy kraje. Ta dnešní debata ukázala, že řada krajů již vyslala pokyn svým středním školám k tomu, aby využívaly toho limitu, který je dán legislativou. Takže například v Libereckém kraji už teď zvyšují tu kapacitu na 32, v krajním případě na těch maximálních 34 dětí ve třídě. Tohle je krok, který už v tuhle chvíli probíhá a školy ho dělají.

Samozřejmě závisí na tom, jak rychle budeme mít ten obraz statistických dat k dispozici, abychom mohli případně i ze strany ministerstva ještě apelovat na zřizovatele či školy a zároveň jim tedy nabídli nějakou efektivní pomoc. Takže už se to děje v tuto chvíli, ale je to samozřejmě primárně rozhodnutí těch škol a jejich zřizovatelů, tedy krajů.

Martin Kuba, předseda Asociace krajů ČR: Já to jenom potvrdím. Není to něco, co by se muselo někde změnit zákon, vydat nějaká vyhláška, ty školy to dělat mohou. Je jenom třeba, aby se k tomu využily veškeré součinnosti třeba s hygienou tak, aby se upravily všechny ty podmínky. Ale ten každý ředitel ví, že tuhle tu možnost má, a samozřejmě většinově je z krajských úřadů instruován, aby se snažil naplnit tu kapacitu na maximum.

Petr Fiala, předseda vlády: Já k tomu jenom doplním, že souběžně probíhají jednání v pracovní skupině, která se týkají Ministerstva zdravotnictví, jakým způsobem upravit ty předpisy, aby se daly velmi rychle zvýšit ty kapacity, využít místnosti lepším způsobem a tak dál. Těch jednání se účastní hlavní hygienička, zástupci Ministerstva zdravotnictví a velmi rychle dospějeme k úpravě i k úpravě této vyhlášky, to bude taky pomoc.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Eva Mikulka Šelepová, Český rozhlas: Takže jestli mi dovolíte pro mě nějaké shrnutí. Znamená to, že v následujících dnech, týdnech mohou ještě ti nepřijatí žáci očekávat, že se jim školy budu ozývat a budu říkat: Navýšili jsme kapacitu, pojďte k nám, máme tady místo.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ano, ono se to očividně děje i v těchto dnech. Podle zase výroků kolegů na tom dnešním jednání probíhá intenzivní komunikace jak mezi zřizovateli a těmi školami, tak mezi uchazeči a školami. Bohužel ten systém je takový, že vlastně pořád se ta situace dynamicky vyvíjí vzhledem k tomu rozhodování těch uchazečů, na kterou školu se nakonec rozhodnou jít.

Eva Mikulka Šelepová, Český rozhlas: Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poslední dotaz ještě tady v přední řadě.

Matěj Kučera, Právo: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana předsedu Kubu. Chtěl bych se vás zeptat, jak moc hejtmani jsou ochotni nově, i ve spolupráci s ministerstvem, otevírat nové všeobecné střední školy, jako jsou gymnázia nebo lycea. Kestli tam je nějaká ochota ty kapacity navyšovat? Děkuju.

Martin Kuba, předseda Asociace krajů ČR: Bezesporu tam ta ochota je. My jsme připraveni komunikovat a myslím, že to bylo na té schůzce nejvíc cítit, že my jsme připraveni o tom diskutovat. Ale znova: Ono to není prostě jenom o té ochotě. Česká republika má nějaký dlouhodobý vzdělávací systém, ten určí ministerstvo, tomu se pak musí přizpůsobit kraje. A když pak kraje napíšou: My bychom rádi otevřeli, teď mě neberte za slovo, další víceleté gymnázium, tak z ministerstva vám napíšou – neotvírejte, protože to nezapadá do té strategie.

To znamená, tady to není o tom, že by si to měl vymyslet kraj. Ale tady musíme společně s panem ministrem vlastně přizpůsobovat co nejvíc ty typy vzdělávání tomu, co dnes poptávka vyžaduje. A to, co vy říkáte, do určité míry navýšit tu formu toho obecného vzdělávání, kdy to rozhodnutí pro ten konkrétní daný obor nebo budoucnost tomu člověku dáme trochu delší čas na to, aby si to v tom vzdělávacím systému osahal, tak to je jedna z věcí, na které jsme se shodli, a my jsme samozřejmě na toto připraveni.

Ale není možné, aby to dělal Jihočeský kraj, protože si to hejtman vymyslel, a třeba to nedělá Liberecký. Musí to být nějaké koncepční řešení, které potom platí pro celou Českou republiku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X