Tiskové konference

8. 1. 2008 16:22

Tisková konference po jednání premiéra M. Topolánka se speciálním koordinátorem Paktu stability pro jihovýchodní Evropu E. Busekem 8. 1. 2008

Tisková konference po jednání premiéra M. Topolánka se speciálním koordinátorem Paktu stability pro jihovýchodní Evropu E. Busekem 8. 1. 2008:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tomto tiskovém briefingu. Dolovte mi zde uvítat předsedu vlády ČR pana Mirka Topolánka a speciálního koordinátora Paktu stability pro jihovýchodní Evropu pana Erharda Buseka. Pane premiére, poprosím vás o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zdravím, dobrý den. Já jsem velmi rád, že jsem se mohl opakovaně setkat s Erhardem Busekem. Já pokládám výsledky práce, výsledky Paktu stability při rozvoji regionální spolupráce a podpoře stabilizace zemí západního Balkánu za velmi pozitivní výsledek. Chtěl bych poděkovat osobně Erhardu Busekovi, který působí v této funkci zvláštního koordinátora už od roku 2002, to znamená více jak pět let. Ten pakt vznikl v roce 1999 jako reakce na kosovskou krizi a musím konstatovat, s dovětkem bohužel, že po více než osmi letech je ten pakt stále aktuální a situace v Kosovu je pořád na pořadu jednání všech bilaterálních a multilaterálních jednání. Tímto krokem EU iniciovala důležitou regionální strukturu a podpořila proces reforem v celém regionu. To, že tento pakt stability fakticky podporuje vzájemnou spolupráci mezi zeměmi, odstraňuje nejrůznější pnutí, tak tím, samozřejmě, připravuje ty země na politickou, ekonomickou a bezpečnostní integraci s EU. Já bych chtěl říci, že při jednání Erhardem Busekem jsem ho ubezpečil o tom, že politika České republiky na západním Balkáně je v tomto smyslu kontinuální, že nadále představuje zvláštní prioritu v zahraniční politice České republiky a bude také jedním z hlavních bodů, kromě euroatlantické orientace. Dvě základní zahraničněpolitické priority ze tří se budou týkat právě západního Balkánu. Za prvé, a to bych řekl, že musí být náš významný přínos, je dokončení, doufejme, že finalizace, přístupových rozhovorů s Chorvatskem a já jsem s Janem Sanaderem ve velmi úzkém kontaktu a velmi brzy navštíví Českou republiku tak, abychom mohli připravovat jednotlivé kroky, mohli pomoci v některých problémech, které chorvatský integrační, asociační proces provázejí. A tou druhou prioritou, kterou více či méně zdědíme, je situace v Kosovu a v celé této oblasti, které představují jedno z našich hlavních témat v době našeho předsednictví. My samozřejmě vítáme i uvítání Regionální rady pro spolupráci, RCC, která znamená převzetí odpovědnosti regionem za řízení této regionální spolupráce. My se aktivně podílíme na činnosti, zaplatili jsme dokonce příspěvek 50 000 eur, ten jsme již poskytli na činnost v letošním roce, a já pevně věřím, že právě tato Regionální rada se stane užitečným partnerem i pro ČR i v době našeho předsednictví. My jsme ochotni dlouhodobě všechny aktivity, které urychlí integraci tohoto regionu do euroatlantických struktur, podporovat i nadále. To je do úvodu. Ještě jednou bych chtěl poděkovat Erhardovi Busekovi za jeho osobní přínos v této záležitosti, právě v tomto regionu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Prosím pana Erharda Buseka.
Erhard Busek, speciální koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu: Dobrý den. Omlouvám se, že hovořím anglicky a pronáším česky pouze pozdrav. Chtěl bych zároveň využít této příležitosti a poděkovat České republice a její vládě za podporu, která trvá již od roku 1996. Ať se to týká iniciativy pro spolupráci v jihovýchodní Evropě či Paktu stability anebo posledně jmenované Regionální rady, která převezme aktivity koordinační a spolupracující aktivity v této oblasti Balkánu. Chtěl bych také zdůraznit, že všechny události v jihovýchodní Evropě mají přímý vliv na situaci ve střední Evropě a také v celé EU. Všechny tyto záležitosti jsou propojeny a odtud také pochází naše maximální snaha o zajištění míru a stability v této části Evropy. Kdybych měl zhodnotit situaci po čtyřech válkách, které trvaly do roku 1999, tak od roku 1999 si myslím, že se nám podařilo vyřešit řadu problémů a zbývají nám v podstatě dva základní problémy. To je Kosovo se svými návaznostmi na Srbsko a srbskou pozici a zároveň interní problémy Bosny a Hercegoviny. Jinak si myslím, že ty ostatní další problémy se nám podařilo vyřešit. Co se týče přijetí Chorvatska do EU, tak završení tohoto klíčového procesu spadá právě na dobu českého předsednictví EU a zároveň také příští rok bude velice klíčový, co se týče členství některých států této oblasti v NATO, jedná se konkrétně o Chorvatsko, Albánii a Makedonii a já pevně doufám že se to podaří, protože to je další garance stability a bezpečnosti těchto zemí. Dále bych chtěl říci, že ekonomická spolupráce a ekonomický rozvoj v jihovýchodní Evropě bude také sehrávat zásadní úlohu při stabilizaci tohoto regionu a zde se také naskýtají mnohé příležitosti pro české podniky a pro české podnikatele a mnoho z těchto příležitostí je již využíváno. Zároveň bych chtěl také zdůraznit potřebu podpory občanské společnosti v těchto daných zemích, a zde bych rovněž chtěl vyzvednout úlohu ČR, která se zasazuje o liberálnější přístup k vízové politice. Myslím si, že je nutné si uvědomit, že starší generace Srbů mohla navštívit naše země, potažmo země EU, nicméně nyní, ta nová generace, 70-80 % současných studentů v Srbsku v podstatě nemělo šanci vůbec vycestovat do těchto zemí právě kvůli vízové politice. Takže ČR společně s dalšími zeměmi se snaží tuto vízovou politiku uvolnit. Po podepsání Lisabonské smlouvy bych rovněž chtěl vyzdvihnout důležitost strategie dalšího rozšiřování EU. Jsem velice rád, že ČR sehraje velice důležitou úlohu v této strategii během svého předsednictví v roce 2009 a my, za Pakt stability, budeme všemocně také tuto iniciativu podporovat, protože to je záruka stability a záruka dalšího růstu bezpečné Evropy, našeho společného prostoru.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům a nyní prostor pro vaše dotazy. Prosím, Česká televize.
Martin Jonáš, Česká televize: Dobrý den. Otázka na pana premiéra. Vy jste se vyjádřil, že osamostatnění Kosova by měl být proces za účasti Srbska. Domníváte se, že současný vývoj událostí odpovídá tomu požadavku?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám, že obavy, které jsem měl ještě v listopadu a v průběhu prosince, se zatím nepotvrdily. Ten proces se zatím ukazuje jako řízený, kontrolovaný. V tomto smyslu zatím nemáme žádné velké obavy. Nicméně prosincová Evropská rada schválila mandát pro jednotku bezpečnostních sil EU. Javier Solana dostal plný mandát, aby takovou jednotku začal sestavovat. Na první nebo druhém zasedání ministrů zahraničí se upřesní detaily. Myslím si, že bez masivní účasti EU, nejenom v té bezpečnostní a stabilizační roli, ale i v roli ekonomické a diplomatické, ta situace může eskalovat, ale nic tomu nenasvědčuje.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.
Tereza Šípová, Lidové noviny: Kdy by podle vás mohla být uzavřena Asociační dohoda se Srbskem? (další věta překryta překladem)
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že ten problém má dvě roviny. Ta první je skutečné neplnění některých parametrů ze strany srbské administrativy v některých oblastech, a ta druhá je zásadní přístup EU nespojovat tento problém, nespojovat právě se situací Kosova a Srbska a nevytvářet tak dojem, že se jedná o nějaký obchod, protože nejedná. Z těchto důvodů, jakmile bude Srbsko připraveno, určitě to nebude EU, která ten proces bude brzdit. Opak je pravdou a zaznělo to na Evropské radě.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.
Jaromír Janda, ČRo: Dobrý den, dnes přicházejí zprávy z Kosova, že očekávají vznik státu Kosovo, nezávislost Kosova do třech měsíců. Byl bych rád za komentář pana premiéra a také pana Buseka.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak je evidentní, že diplomatické úsilí EU, USA

a dalších zemí na dnešní administrativu Kosova zapůsobilo pozitivně, protože bych řekl, že ty tři měsíce jsou zhruba doba, o které se hovoří jako o době, která je nezbytně nutná pro to, aby ta situace zůstala stabilní. To znamená, toto oznámení tohoto typu mě nepřekvapují.
Erhard Busek, speciálním koordinátorem Paktu stability pro jihovýchodní Evropu: Já plně souhlasím s názorem pana premiéra. Chtěl bych jenom říci za sebe, že považuji zatím to chování dočasné vlády v Kosovu za velice racionální, za velice opatrné a doufám, že v tom budou také pokračovat a rovněž doufám, že stejný postoj bude zaujímat i Bělehrad.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím televize Prima.
Pavel Šuba, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat na něco poněkud jiného...
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Zkusme ukončit dotazy k tomuto tématu, ať nezdržujeme pana Buseka...
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Má ještě někdo dotaz, prosím, k tématu? Takže prosím.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: OK, tak jsem váš.
Pavel Šuba, televize Prima: Výborně. Já jsem se chtěl zeptat, před dvěma hodinami skončilo jednání ministerstva obrany s firmou Steyer. Steyer nebyl ochoten přistoupit na kompromis, který nabízelo ministerstvo obrany. Je to pro vás znamení, že by se mělo definitivně ukončit jednání se Steyerem a že by se mělo postupovat jinak? Nebo jak vidíte další průběh osudu těch transportérů? Menší počet?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já bych chtěl především říct, že to jednání je především se společností, která je nositelem toho kontraktu, to je společnost Defendia, která zastupuje firmu General Dynamics, to je americká firma. To, že se shodou okolností měly ty transportéry vyrábět v Rakousku ve firmě Steyer, to je spíše náhoda, to není nic zásadního. Pokud pominu to, že se jedná, a my jsme o tom včera mluvili s Alfredem Gussenbauerem, o pracovní místa s tím spojená. My máme termín, kdy bude předložen návrh řešení od ministerstva obrany, do konce ledna. Na první vládě, která obdrží tento dokument, budeme tuto záležitost řešit. V této chvíli ukončovat jednání je zbytečné. Pravdou je, že ta smlouva byla vypovězena důvodně pro neplnění základních parametrů dodávek, které vyplývaly z neplnění v téměř 25 z 93 technických podmínek. To znamená, česká strana ta vozidla převzít nemohla, protože nesplňovala základní parametry. Jednalo se o takové porušení, které zakládalo možnost vypovědět smlouvu, já tu výpověď beru za důvodnou a správnou. Jednání budou pokračovat, o tom nepochybuji, protože není zájem na druhé straně. ČR potřebuje transportéry. Potřebuje jich možná menší počet, možná jinou skladbu a v tomto smyslu se buď dohodneme s tím stávajícím nebo tím minulým vypovězením smlouvy dodavatelem General Dynamics, anebo ten proces budeme muset ukončit, ale to je zatím předčasné, protože žádná rozhodnutí v tomto směru ještě nepadla a padnout nemohla.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě Tereza Šupová.
Tereza Šípová, Lidové noviny: Pane premiére, když tady s vámi mohu mluvit před čtvrteční návštěvou pana Tuska, chci se jenom zeptat, z Polska teď zaznívají slova o vyjednávání. Jestli vás to nějak překvapilo a jestli budeme taky zvolňovat?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že ta interpretace není přesná. Donald Tusk, se kterým jsem měl možnost to už několikrát konzultovat, protože jsem se s ním opakovaně setkal, mám pocit, že v poslední době nejméně třikrát, ER počínaje, jeho návštěvou, jeho participací na Visegrádské čtyřce a potom, slavnostně, kolem otevření Schengenu to bylo potřetí. Není to tak, že by Polsko zvolnilo ta jednání. Nicméně Donald Tusk jednoznačně uvádí, že bude trvat na těch požadavcích, které, prozatím, nezakládají pro polskou vládu podepsat ty základní smlouvy. Ty výhrady jsou podobné jako naše a ten postup striktně koordinujeme, to není nic, co by nás překvapilo. Tam jde spíše o diskuzi, která v Polsku předtím byla trochu zastíněna, aby nedošlo k tomu nejhoršímu scénáři, že se v Polsku a v České republice tento projekt schválí a nástupem nové administrativy v Americe dojde k nějakým změnám. Já to pokládám za diskuzi, která je relevantní, a nemyslím si, že by jakákoliv nová americká administrativa zastavila projekt protiraketové obrany. My se o tom budeme bavit, je to jedno ze tří základních témat. Proto jsme také to jednání uskutečnili tak brzy po Novém roce a myslím si, že nebude rozdílných názorů jak na polské, tak české straně. My ten postup opravdu velmi důsledně koordinujeme.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Česká televize.
Martin Jonáš, Česká televize: Já bych si dovolil ještě otázku k problematice olympijských her. Mohl byste potvrdit slova pana primátora Béma, že jste mu slíbil oboustranně na zítřejším zasedání vlády garance pro konání olympijských her.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já odmítám tu směšnou personifikaci olympijských her se jménem Topolánek. Topolánek o ničem nerozhodoval, nerozhoduje a rozhodovat nebude. V této chvíli vláda může nebo nemusí poskytnout právní garance, které více či méně formálně znamenají potvrzení olympijské Charty, některých vízových záležitostí. To si myslím, že není záležitost Bém-Topolánek, ale záležitost vlády a Olympijského výboru. Všechno ostatní jsou spekulace.
Martin Jonáš, Česká televize: Jen doplnění. Jak si myslíte, že to jednání dopadne? Pokud bereme v úvahu výhrady lidovců a části zelených.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nepředjímám to samotné hlasování, budu se snažit přesvědčit vládu, že v dané chvíli vládu nezavazuje k žádným finančním nárokům, že v dané chvíli to znamená pouze to, že respektujeme nějaká pravidla hry, protože kdyby se jednalo v této chvíli o jakékoliv jistotě, tak mám, řekl bych, téměř stoprocentní jistotu, že to vládou neprojde.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Takže já vám děkuji za pozornost. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter