Tisková konference po jednání premiéra Sobotky s předsedou ČMKOS Středulou a EU tajemníkem Chmelařem, 15. srpna 2017

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, já bych si dovolil zahájit tiskovou konferenci, na které vítám předsedu české vlády pana Bohuslava Sobotku. Také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu a také státního tajemníka pro evropské záležitosti pana Aleše Chmelaře. Poprosím jako prvního o slovo předsedu české vlády.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem se dnes jako předseda vlády dnes sešel tady na Úřadu vlády s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů panem Středulou, abychom diskutovali témata, která jsou hodně důležitá

 a která v příštích měsících mohou výrazným způsobem ovlivnit platy a mzdy stovek tisíc zaměstnanců v České republice. Ale čekají nás také jednání, která mohou ovlivnit i růst platů v České republice v horizontu několika příštích let, čili jsou to všechno důležité, vážné otázky. Já jsem rád, že jsme si dnes našli možnost, abychom o těchto věcech diskutovali, a protože se to téma týká také spolupráce v rámci Evropské unie a schůzky, která bude organizována v Salcburku mezi zástupci Česka, Slovenska, Rakouska a francouzským prezidentem, tak jsem k dnešní schůzce přizval také pana Chmelaře, který je tajemníkem pro otázky Evropské unie. Ale teď už k těm konkrétním tématům, o kterých jsme s panem Středulou dnes jednali. První se týká zvýšení minimální mzdy. Vláda už by na svém příštím zasedání 21. srpna měla hlasovat o výši minimální mzdy v příštím roce. Asi víte, že pravidelné, každoroční zvyšování minimální mzdy bylo jednou z klíčových priorit naší vlády a já jsem strašně rád, že za těch několik let se podařilo výrazným způsobem zvýšit minimální mzdu, protože když naše vláda přišla na začátku roku 2014, tak minimální mzda byla 8 a půl tisíce korun hrubého. V letošním roce, od 1. ledna roku 2017, je minimální mzda 11.000 Kč hrubého. Já jsem informoval pana předsedu Středulu, že budu podporovat na jednání vlády návrh paní ministryně Marksové. Paní ministryně Marksová navrhuje zvýšit minimální mzdu od 1. ledna příštího roku o 1.200 Kč. Pokud by tento návrh byl přijat, pak by to znamenalo, že by minimální mzda příští rok byla 12.200 Kč hrubého, což by představovalo více než 40 % průměrného platu v České republice. Proč si myslím, že je důležité, abychom dále pokračovali ve zvyšování minimální mzdy?

Jednoznačně růst minimální mzdy zvyšuje motivaci pracovat. Je důležité, aby lidé, kteří pracují, měli vyšší příjem než lidé, kteří zůstávají na sociálních dávkách. A jednoznačně zvyšování minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, protože ačkoliv jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, tak stejně pořád ještě jsou informace o tom, že v terénu část podnikatelů kromě minimální mzdy, kterou musí vyplácet ze zákona, tak vyplácí zaměstnancům peníze v hotovosti. Ale samozřejmě, když zaměstnanec si bere takto peníze v hotovosti, tak se mu to nepočítá do důchodu, nepočítá se mu to do podpory v nezaměstnanosti a z dlouhodobého hlediska jsou to samozřejmě úniky a je to šedá ekonomika, která poškozuje Českou republiku. Takže doufám, že se nám podaří v rámci koalice shodnout. Já myslím, že to zvýšení o 1.200 Kč odpovídá hospodářským možnostem, ekonomické situaci České republiky a že bez problémů se s tím nárůstem o dvanáct stovek naši podnikatelé, zaměstnavatelé vyrovnají.

Druhé velké téma, o kterém jsme mluvili s panem předsedou Středulou, je věc, o které diskutujeme delší dobu. Asi víte, že jsme před nějakým časem zahájili vyjednávání s odbory o růstu platů v příštím roce. Teď už se bavíme o zaměstnancích veřejného sektoru pro vaši informaci. Vláda ovlivňuje tabulkové platy 670 000 lidí, takže v těch příštích týdnech budeme rozhodovat o tom, jak se zvednou platy. Díky necelým sedmi stovkám tisíců lidí, jejichž platy se odvíjí od celostátně stanovených vládních tabulek, bavíme se o příslušnících bezpečnostních sborů, ale bavíme se také o učitelích, bavíme se o zaměstnancích, jako jsou pracovníci v sociálních službách, kultuře nebo se třeba bavíme o zaměstnancích na úřadech práce nebo finančních úřadech. Diskutovali jsme s panem předsedou Středulou situaci, možnosti státního rozpočtu, celkový vývoj ve mzdové sféře a já jsem ho informoval o tom, že podpořím na jednání, které nás čeká v pondělí 21. srpna, kdy tedy bude další kolo jednání s odbory, podpořím variantu zvýšení platů. A to ještě v letošním roce, nejlépe tedy od 1. listopadu letošního roku, a byl bych velice rád jako předseda vlády, kdybychom od toho 1. listopadu mohli zvednout všem zaměstnancům veřejného sektoru tarifní platy o 10 %. Tzn. ta tarifní složka platu by se podle mého názoru měla navýšit o 10 % a speciálně u učitelů bych podpořil navýšení tarifních platů o 15 %. Já jsem přesvědčený o tom, že jsme schopni se s tím vyrovnat z hlediska letošního státního rozpočtu, že tam byly ze strany Ministerstva financí identifikovány potřebné úspory, které by nám to letošní zvýšení měly umožnit, a myslím si, že bychom se měli dohodnout tak i s našimi koaličními partnery.  Mám za to, že zvýšení platů o 10 % pro všechny a speciálně 15 % pro učitele, by měla být jedna z klíčových priorit státního rozpočtu roku 2018. Možná jenom ještě jedna poznámka. Já skutečně nechci, aby z toho zvýšení platů byl kdokoliv vynechán, tzn. myslím si, že to zvýšení platů by se mělo týkat příslušníků bezpečnostních sborů i pracovníků v sociálních službách.

A proč u učitelů 15 %? Já souhlasím s těmi argumenty školské veřejnosti, které říkají, že pokud se podíváme na ohodnocení učitelů v České republice, tak je výrazně horší než ve většině ostatních zemí Evropské unie a musíme s tím něco udělat. Já bych byl rád, kdyby naše vláda k tomu dala další výrazný příspěvek. Poté co jsme loni zvýšili objemy platů učitelů o 8 % loni na podzim, tak bych byl rád, kdybychom letos schválili patnáctiprocentní navýšení platového tarifu.

Já jsem rád, že je možnost, jak toto téma diskutovat s předsedou nejsilnější odborové konfederace.

A poslední věc, o které jsme dnes mluvili. Čeká nás schůzka, která se uskuteční v Salcburku a bude navazovat na schůzky v rámci tzv. Slavkovského formátu.  Jak asi víte, je to spolupráce česká, slovenská a rakouská, kterou jsme zahájili před několika lety, a musím říct, že velmi vítám, že se té schůzky v Salcburku zúčastní také francouzský prezident Macron.  Takže to bude zajímavá příležitost. U toho jednacího stolu se sejdou dvě nové členské země.  Slovensko a Česko – a dvě tzv. staré členské země: Rakousko a Francie a budeme mít možnost mluvit o tom, co udělat Evropě pro sbližování životní úrovně mezi Západem a Východem. A já pokládám za strašně důležité, aby země jako Francie, Rakousko přispěly k tomu sbližování životní úrovně mimo jiné tím, že vyzvou své firmy, aby rychleji v příštích letech zvyšovaly platy v České republice. My jsme tady na Úřadu vlády si dělali určitý interní propočet toho, jak vypadá mzdová konvergence mezi Českem a Francií, jak to tedy vypadá s tím sbližováním mezd aktuálně mezi Českem a Francií a musím říct, že jsme dospěli k závěru, že pokud by to probíhalo tím tempem, tak jak je to teď, tzn. jak se sbližují mzdy mezi Českem a Francií, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by ty české mzdy dohnaly ty francouzské. 222 let, což my pokládáme za naprosto nepřijatelné. Pokládáme to za zhola nemožné, a to je jeden z údajů, se kterými bych chtěl seznámit prezidenta Francie pana Macrona a určitě mne bude zajímat jeho názor, co může francouzská vláda skrze své investice tady v Česku nebo skrze francouzské investice tady v Česku udělat pro to, abychom rychleji sbližovali mzdy a životní úroveň mezi západem a východem Evropy.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu premiérovi a poprosím nyní pana předsedu Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

Vážený pane premiére, dámy a pánové, já bych nejdříve poděkoval za tu schůzku, protože si myslím, že jsme během relativně krátké chvíle projednali řadu nesmírně důležitých věcí, které se odehrají příští týden. K minimální mzdě ale samozřejmě bude několik poznámek z mé strany, které bych byl rád formuloval také členům vlády. Mne totiž znervóznilo během mé dovolené vyjádření některých koaličních partnerů, například na téma minimální mzdy. Pan ministr zemědělství začal licitovat mezi nárůstem 1 200 a 800 Kč. A já si myslím, že pro to není důvod. Navíc na Slovensku v poslední době došlo k velmi dramatickému vývoji, co se týká návrhu na růst minimální mzdy, kterým byl poslední návrh Ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky, kdy se hovoří o nárůstu na 480 eur.  Já si kladu otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než zaměstnanci slovenští? Já to nesmírně přeju slovenským kolegům, aby tento růst byl, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem, to je první věc.  Druhá věc: myslím si, že v České republice bychom měli sledovat ten trend, o němž pan premiér neustále i paní ministryně práce hovoří, a to, že by se mělo vyplácet zaměstnancům pracovat. Tzn. aby nejnižší cena práce byla daleko vyšší, než jsou sociální dávky v této chvíli, a bohužel musím konstatovat, že ještě stále je situace taková, že nejnižší cena práce je pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce, což považujeme za neakceptovatelné.  Jestliže chceme do budoucna, aby se pracovat vyplácelo, musí dojít k zvýšení nejnižší ceny práce.

Druhá věc je, že jestliže Ministerstvo financí a vláda předpokládá růst ekonomiky, tak růst české ekonomiky je vysloveně založen na růstu mezd platů a nárůstu spotřeby a tvoří velmi významnou část růstu HDP, takže aniž by se změnily tyto základní věci, nelze dosahovat dlouhodobého růstu ekonomiky a spokojenosti obyvatel.  Takže z tohoto pohledu bychom byli velmi rádi, aby vláda rozhodla o navýšení. Vnímáme důvody vlády pro návrh 12.200 Kč, ale myslím si, že to je ta nejzazší hranice pro nás, protože náš návrh je formován dlouhodobě na hodnotu 12.500 Kč a nevidíme důvod, proč by se měla teď licitovat. Nejsme báby na trhu, jsme zaměstnanci, máme své životy, máme své rodiny a myslím si, že cena práce není o licitaci, ale o seriózním pohledu.  Navíc když k navýšení dojde, tak dojde i ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, to se z jiných záležitostí nedá zcela vygenerovat, takže z tohoto pohledu věřím, že jednání vlády 21. 8. učiní takové rozhodnutí, které bude důstojné vůči zaměstnancům, kteří si to zaslouží. A ti, co si to nezaslouží, ti, o nichž se hovoří, že třeba špatně pracují, tak to předpokládám, že v českých firmách takoví zaměstnanci nejsou, protože to potom znamená, že manažeři neplní svou povinnost, tak jak by měli.

Co se týká druhého tématu a to je růst platů, já velmi vítám postoj pana premiéra a potěšil mě  v tom, že souhlasí s nárůstem od 1. 11. ve výši 10 % pro všechny a 15 % pro učitele, protože si myslíme, že toto je skutečně velmi seriózní návrh. Je to návrh, který odpovídá růstu ekonomiky, nezpůsobuje žádné disharmonie a dává jasně najevo signál celé ekonomice, že vláda svému budoucímu vývoji a vývoji české ekonomiky věří.

Bohužel v této chvíli někteří členové vlády, jako pan ministr financí, je zatím velmi opatrný v těchto vyjádřeních, ale myslím si, že diskuse mezi tím, kolik je to zaměstnanců státu a jak pracují, i to je o manažerech. I stát má své manažery, kteří hodnotí práci lidí. A tak stejně mají právo s nimi dále spolupracovat, tak stejně jako s nimi dále nespolupracovat a z tohoto pohledu není důvod, aby se snižovala platová úroveň, protože to už se tady také stalo. Protože ve chvíli, kdy se různě slibuje v předvolebních bojích, jak kdo navýší mzdy a platy zaměstnancům, tak si myslím, že někteří to teda mohou navíc naplnit. Takže moje výzva členům vládní koalice je: vy slibovat nemusíte, vy ty sliby můžete naplnit a máte k tomu docela brzký čas, můžete být i svůj vlastní důkaz, že ty sliby plníte.

Co se týká třetího tématu, a to je jednání s panem prezidentem Francie Macronem, tady mně dovolte příměr. Doufám, že nebude úplně velmi odvážný, ale tak trošku se mi zdá, že pan francouzský prezident hodil na území východní Evropy, nebo na stranu východní Evropy, klacek. A vůbec si nevšiml, že hodil bumerangem. On ten rozdíl není velký, akorát že ten bumerang je mírně tvarovaný a může se kdykoli vrátit zpátky. A v tomto případě; já to jednoznačně zpátky vracím. Protože v České republice například více než 450 francouzských firem zaměstnává asi 63 000 zaměstnanců a myslím si, že správný vzkaz by měl být, aby francouzské firmy neexportovaly sociální dumping třeba do České republiky. Nikdo nebrání francouzským firmám, včetně například automobilky TPCA, aby velmi dynamicky zvyšovaly mzdy. Těm nikdo nebrání, ale neděje se tak. Takže hovořit ze strany Francie na adresu východních zemí, že my realizujeme sociální dumping, tak já říkám jednoznačně a hrdě, tak nám ho tady neexportujte. A sdělte vašim firmám, aby se tady chovaly slušně, korektně. Ať zvýší dynamicky mzdy.  A to co tady řekl pan premiér: 220 let, to se dostáváme do doby habsburské monarchie. Což je možná pro Slavkovský formát vskutku velmi poetické. Takže, abychom v letošním roce dosáhli, tak bychom museli začít už hodně, hodně dávno, a to si myslím, že tehdejší mocnář by to asi úplně rád neviděl, ale myslím si, že to je docela hezká poznámka. Takže z našeho pohledu si myslím, že by si všichni v Evropské unii měli uvědomit, že profit, který získávají, například díky České republice, ve výši více než devíti procent HDP, které vyvádějí mimo Českou republiku, tak to si myslím, že není už důstojné a že je nutno to vrátit a nejlépe v podobě zvýšených mezd zaměstnancům, kteří například pro francouzské firmy v České republice působí. Takže z tohoto pohledu bych ten politický apel viděl úplně jiným směrem.

Věřím také, že dojde k dohodě o směrnici vysílání pracovníků, ale seriózní dohodě, kterou nezaplatí zaměstnanci, ale bude znamenat navýšení mezd těchto lidí. Ale taky je nutno, aby si uvědomili francouzské firmy, že nemohou poptávat low cost ceny po našich dodavatelích, ale že by je měli seriózně zvýšit, aby na to navýšení mezd měli. Já jsem rád, že pan premiér dal signál, že toto bude jedno z hlavních témat schůzky s panem Macronem a velmi to vítám. Myslím si, že je to správný přístup a děkuji za něj a můžu popřát jenom hodně štěstí a budu se těšit na jakoukoliv v tomto směru pozitivní zprávu.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí Úřadu vlády: Děkuji a poprosím o slovo státního tajemníka pana Aleše Chmelaře.

Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti: Dámy a pánové, dobrý den ještě jednou. Rád bych vám zde představil stručně evropskou dimenzi a ten kontext návštěvy pana prezidenta Macrona v Rakousku a to jednání Slavkovského formátu. V této věci; politika mzdového platového zvyšování nebo obecně platového sbližování je pro Evropu v podstatě dlouhodobým zájmem, ale v posledních letech, zvláště v kontextu krize, výrazně zpomalila. Česká republika byla jednou ze zemí, které na to výrazně upozorňují. Spolu s dalšími státy, zejména tedy státy nových členských států, chceme tady tuto debatu opět otevírat. V Bratislavě minulého roku v září, kdy se uskutečnilo první jednání, již bez velké ryby Británie, na úrovni premiérů a prezidentů, tak Česká republika přišla s dvěma hlavními tématy.

Tím jedním byla bezpečnost vnitřní i vnější. Tím druhým, neméně důležitým, z dlouhodobého hlediska možná nejdůležitějším, bylo právě téma sbližování mezd, sbližování životní úrovně Evropské unie. Je to téma, které prosazujeme systematicky a pro které získáváme partnery. Se kterými jsme již jednali? Již jsme jednali s Německem, kolem data bratislavského summitu, jednali jsme se státy Beneluxu. Minulý měsíc s francouzským prezidentem. A ta schůzka, která se uskuteční 23. srpna, se zapisuje do naší snahy hledat konkrétní nástroje, které by měly vést k rychlejšímu sbližování životní úrovně tak, abychom nemuseli mluvit opravdu o nějakých 222 letech nebo víc. V případě některých členských států, zejména Německa, které teoreticky nemusíme dohnat ve mzdové úrovni nikdy.

Co je důležité si uvědomit, že v Evropské unii probíhá hluboká debata a ta debata bude probíhat další roky, ale týká se právě v budoucnosti Evropské unie, týká se v budoucnosti eurozóny, týká se budoucnosti sociální dimenze Evropské unie a v ní je potřeba, aby nebylo zapomenuto na tento element, abychom se nesoustředili pouze jenom na problémy eurozóny a pouze jenom na sociální dumping. Ale právě aby ty konkrétní návrhy na to, jakým způsobem docílit vyšší mzdové konvergence tak, aby byly nalezeny; máme na to různé nástroje a musí existovat hospodářská politika Evropské unie, kterou prosazujeme, aby byla jasně formulována ze strany Evropské komise. K tomu musí sloužit kohezní politika, která projde určitými změnami, respektive novým vyjednáváním dalšího finančního období. Na to musí sloužit i politický tlak na jednotlivé firmy v rámci vnitřního trhu, aby ten fungoval zkrátka jednoznačně. Francouzský prezident přijede do Salcburku  s takovou vizí; tzn. že chce, aby ty jednotlivé sociální tlaky, které se ve Francii objevily a jsou známé například i ve Velké Británii v kontextu brexitu, to jsou ty sociální tlaky na určité regiony, tak aby byly jasně řešeny. Tzn. on chce svým způsobem řešit to, co se na západě obecně nazývá sociálním dumpingem, na co my upozorňujeme. Naše zájmy jsou v podstatě společné, jestliže starší členské země mají problém s našimi nízkými mzdami, my máme rovněž problém s našimi nízkými mzdami, je to věc, kterou musíme tedy řešit konsensuálně a týká se to opravdu témat jak průmyslové politiky, tak kohezní politiky, tak například jednotlivých nastavení investičních pobídek.

To jsou témata, která musíme a můžeme řešit jedině právě na úrovni Evropské unie.

Dovolte mi poslední poznámku. V současnosti jsou české platy a české mzdy na zhruba třetinové úrovni oproti Německu, čtvrtinové proti Dánsku až pětinové oproti Lucemburku.

To je něco, na čem nemůžeme stavět dlouhodobou stabilitu vnitřního trhu. Je normální, že určité tlaky se zkrátka mohou objevovat.  To něco, co chceme zdůraznit, je, že z vnitřního trhu musí všechny členské státy čerpat podobně a nemůžeme se shodnout na tom, že budeme mít vlastně navždy nějaké dvě Evropy, které se s životními úrovněmi nebudou přibližovat.

Také samozřejmě přichází v úvahu i debata o dvojí kvalitě potravin, které s tímto tématem sbližování životní úrovně blízce souvisí. Já doufám, že ta debata bude úspěšná, že nám dá základ i pro další jednání s Francií a s dalšími členskými státy, ať už o směrnici o vysílání pracovníků nebo k dalším tématům zejména pro nastavení příštího finančního rámce Evropské unie. A naší snahou bude téma mzdové konvergence dovést k nejvyšší prioritě v rámci politiky Evropské unie.