Tisková konference po jednání premiérů V4 a představitelů regionu západního Balkánu, 12. září 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po summitu předsedů vlád Visegrádské skupiny a západního Balkánu. O úvodní slovo bych chtěla požádat premiéra České republiky pana Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svým přátelům, kolegům z V4 za jejich účast na dnešním setkání. My jsme se už ráno setkali, kdy jsme řešili hlavně evropské otázky, předtím než jsme přivítali kolegy ze západního Balkánu, a samozřejmě jsme řešili situaci v brexitu, řešili jsme ambice v klimatu ohledně konference v New Yorku, kde se zúčastním a kolegové tam nebudou přítomní, budou tam jejich prezidenti. Nicméně myslím si, že na to máme stejný názor, a také jsme zdůraznili, že musíme všichni definitivně přesvědčit Evropskou komisi, že jádro je čistý zdroj, nemá emise a je potřeba ho i takto i v Evropě titulovat.

Probírali jsme samozřejmě složení nové Komise a potom jsme probírali víceletý finanční rámec, probírali jsme migraci a novou situaci. Strávili jsme spolu asi hodinu a půl a za mne aspoň to ještě bylo ne úplně dost času. Takže tak jsme začali.

Následně jsme přivítali naše kolegy ze západního Balkánu. Těm bych chtěl samozřejmě také poděkovat. Jsou to naši tradiční partneři a jsem rád, že se podařilo zorganizovat dnešní setkání a že naše pozvání přijali. My jsme dlouhodobě velkými zastánci úzkých vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dohodli jsme se proto, že dnes jsme přijali deklaraci, ve které deklarujeme naše společné přesvědčení, že skutečně politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě.

Domnívám se, že Evropská unie musí celému západnímu Balkánu nabídnout nezlomnou vizi evropské perspektivy, a to jsme si i s kolegy z V4 potvrdili. Musíme skutečně na úrovni Evropské konečně už začít mluvit o tom, proč tak dlouho trvá přijetí do schengenského prostoru například Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Že musíme skutečně asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru, který samozřejmě je velice důležitý z hlediska bezpečnosti a z hlediska migrace.

Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem, které nastartovalo přijetí historické Prespanské dohody, a že se bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a také Albánií.

Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve, ideálně ještě před koncem budoucího víceletého finančního rámce Evropské unie, tedy před koncem roku 2027. Rovněž zastáváme názor, že reformní procesy v Bosně a Hercegovině posílí vyhlídky celého regionu na členství v Evropské unii.

Celé znění naší deklarace, deklarace premiérů V4, naleznete na webových stránkách Úřadu vlády.

Region západního Balkánu je také naším klíčovým partnerem při řešení migrace a bezpečnostních otázek. Proto oceňuji úsilí našich partnerů ze západního Balkánu při řešení přílivu migrantů do Evropské unie.

My jsme dnes také dlouho mluvili o situaci v Sýrii, o situaci v Turecku, o tom návrhu prezidenta Erdogana. Já jsem nedávno navštívil Turecko a myslím, že Evropa na to musí reagovat. Musíme udělat maximum pro to, aby skutečně v Sýrii zavládl mír a abychom začali proces, který by měl vyvrcholit tím, že těch šest milionů uprchlíků, kteří se nacházejí hlavně na území Turecka – čtyři miliony, Jordánska – 1,3 a zbytek v Libanonu, se vrátí domů.

To je podle mne jediné řešení a my jsme se domluvili s kolegy z V4, že se v tom budeme angažovat. Budeme se v tom angažovat nejen v Evropě, ale i celkově mezinárodně. My samozřejmě jsme solidární. Poskytujeme finanční, materiální i technickou podporu západnímu Balkánu při řešení migrační situace, ale my to už musíme konečně vyřešit systémově.

Takže já považuji toto setkání za velice důležité. My jsme samozřejmě v očekávání, jakým způsobem bude fungovat nová Evropská komise. Jsem přesvědčeno o tom, a nebyl jsem to já, kdo to vymyslel, ale paní Merkelová, když v Sibiu řekla, že Evropská rada – to je to, kde my sedíme – má být koaliční vládou Evropy. Ta má rozhodovat. Také se asi setkávat častěji a řešit a diskutovat o všech problémech, ne jen o těch problémech, které nám naši kolegové a úředníci naplánují.

Takže jsem pozitivní, protože nová předsedkyně Evropské komise plní své slovo, podle toho, jak se chová, potvrdila důležitost našeho regionu. Šla samozřejmě nejdříve do Paříže, ale potom šla do Varšavy, já jsem ji navštívil jako třetí v Bruselu a už to, že jsme získali V4 dva místopředsedy Evropské komise, je vidět, že – a o to nám šlo! Proto jsme vždy říkali, že posty šéfa Evropského parlamentu a hi-rep a šéfa Evropské rady nejsou až tak důležité jako obsazení té Komise a to si myslím, že dopadlo pro nás dobře.

Takže ještě jednou děkuji kolegům, že jsme měli znovu možnost spolu tady mluvit, postupovat, jsme jeden tým, fungujeme skvěle a ještě jednou děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má předseda vlády Polské republiky pan Mateuzs Morawiecki.

Mateuzs Morawiecki, předseda vlády Polské republiky:  Mockrát děkuji. Děkuji Andrejovi za uspořádání tohoto velmi plodného a dobrého setkání a rád budu pokračovat tou myšlenkou, kterou pan premiér Babiš zakončil. Nebyl by ten úspěch tak zřetelný, tak viditelný v Evropě, pokud bychom netáhli za jeden provaz, pokud bychom nepracovali jako jeden tým. Protože před nedávnem bylo vyhlášeno složení nové Evropské komise a nové rozložení rezortů a vidíme, jak důležitou roli bude hrát Visegrádská skupina.

Především již nejsou slyšet hlasy, které hovořily o tom, že Visegrádská skupina nemá žádného místopředsedu, protože nyní máme dva místopředsedy. Je to obrovský úspěch a blahopřeji Andrejovi, blahopřeji Peterovi a jsem moc rád, že naši blízcí partneři v Evropě, kteří myslí stejně jako my, budou mít takové silní zastoupení a zároveň budou zodpovědní za velmi důležité, klíčové oblasti. Stejně tak Viktor a i v případě Polska jsou ty oblasti, které jsme hned od začátku chtěli obsadit. V případě Maďarska je to rozšíření a v případě Polska je to zemědělství, jedna z nejdůležitějších částí rozpočtu Evropské unie.

Tímto bych chtěl přejít k druhé velmi důležité otázce, o které jsme hovořili, a sice víceletý finanční rámec. Chci říci velmi jasně: Všechny visegrádské země hovoří jedním hlasem, co se týče struktury víceletého finančního rámce. Jakým způsobem by rámec měl být financován, tj. strukturální politika, zemědělská politika. Nechceme omezovat potravinovou bezpečnost Evropy, chceme ji zvyšovat. Proto zemědělská politika musí mít financování na dostačující úrovni, a proto budeme spolupracovat a zajistíme, aby takové financování bylo.

Také strukturální fondy, to znamená silnice, železnice, internetové spojení, jsou klíčové pro rozvoj celého světadílu. Podívejte se na hospodářský růst našich čtyř zemí – nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Rekord má samozřejmě Česká republika, ale my pomalu doháníme naše české kolegy, a přes skvělý hospodářský růst čím dál tím více vyrovnaný, což také vnímá Evropská komise. To vše bylo možné díky změnám hospodářského modelu a silné podpoře hospodářského růstu při solidárním modelu. Je to solidární model, takový, který zavádíme v Polsku.

Tento rozpočtový proces vyjednávání víceletého finančního rámce, který teprve začíná, bude určitě velmi závislý na tom, jakým způsobem jak Visegrádská skupina včetně přátel politiky soudržnosti, bude prezentovat naše stanoviska. V Praze se sejdeme na začátku listopadu a budeme hovořit o tom, jakým způsobem skupina přátel soudržnosti bude přistupovat k rozpočtu a víceletému finančnímu rámci. Je to skupina, která čítá patnáct šestnáct sedmnáct zemí, to znamená většinu Evropské unie, silný hlas.

Zdůrazňujeme to, jak jsou důležité tradiční oblasti, a přitom souhlasíme, že skrze nové zdroje financování, které ukazujeme, například financial transaction taxs a jiné, musí být financovány z těchto zdrojů nové politiky – také inovace, obranná politika. A přitom ukazujeme, že Severoatlantická aliance musí být klíčem pro zajištění bezpečnosti v Evropě.

O brexitu již hovořil pan premiér a my se snažíme, jako Visegrádská skupina, přivést ke kompromisu, a přitom samozřejmě respektujeme mandát Michela Barniera a Evropské komise, ale snažíme se, aby nedošlo k brexitu bez dohody, protože to může způsobit určité problémy v obchodě mezi Velkou Británií, našimi zeměmi a ostatními zeměmi.

Hovořili jsme pak také o dalších důležitých tématech, jako je například klimatická politika. Samozřejmě, vycházíme ze závěrů, které doposud Evropská rada odsouhlasila. A toto je základ. Toto je základ jakýchkoli dalších rozhovorů v této věci. Zároveň ukazujeme, že výchozí bod musí být brán v potaz. Polsko nemělo po druhé světové válce vystavět svůj energetický systém jinak než na základě uhlí a dnes musíme zajistit energetickou bezpečnost všem Polákům. A proto veškerá transformace, kterou máme do činění a všichni Poláci v Polsku o tom vědí, musí být reálná. Musí odrážet reálie, ve kterých žijeme. A zároveň ukazujeme našim evropským partnerům, že vynakládáme obrovské úsilí na to, abychom to změnili.

Ještě bych rád řekl dvě slova na téma druhého setkání, které se konalo dnes, a sice setkání zástupců Visegrádské skupiny s našimi přáteli ze západního Balkánu. Dalo by se říci, že je to pokračování Berlínského procesu a poslední schůzky v Poznani, kde jsme zdůraznili nutnost integrace zemí západního Balkánu s Evropskou unií. Je to velmi důležité, dámy a pánové, pro zajištění celého světadílu, pro zpracování určitých mechanismů omezení velkých migračních vln do Evropy.

Zároveň je to určitá šance pro země Visegrádské skupiny, pro země střední Evropy. Proto hodně času na naše setkání v malém formátu a také potom během rozhovorů s premiéry států západního Balkánu. Hovořili jsme o rozvoji infrastruktury, silniční, železniční, právě v tomto směru sever–jih. Plynová spojení, to, co zvýší bezpečnost Polska také z hlediska energetické bezpečnosti a také vytvoří nové šance pro rozvoj.

Politika nemá ráda vakuum. Pokud my, Evropská unie, neučiníme nabídku státům jižní Evropy, západního Balkánu, tak tam budou velmi aktivní státy jako Rusko, Turecko nebo Čína. Přičemž západní Balkán jsou evropské státy, jsou to přirození partneři Evropské unie. Proto mám velkou radost, že dnes jsme učinili velký krok kupředu k posílení integrace států západního Balkánu s Evropskou unií, což je v zájmu Visegrádské skupiny i Polska.

Děkuji moc.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o slovo předsedu vlády Maďarska pana Viktora Orbána.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Dobrý den. Jestli dovolíte, řeknu vám jen pár stručných vět. Především bych chtěl poděkovat panu Babišovi za pozvání. Pro Maďara přijet do Prahy, to je vždy skvělý úkol, protože Maďaři, i když to zůstává nevyřčené, Česko považují za jakési měřítko a jsou trochu smutní, když se Čechům daří lépe. My jim nechceme brát šanci, jen je chceme dohnat. A Češi v tomhle jsou úspěšnější než Maďaři.

Takže bychom chtěli porazit Čechy, ale tu výhodu zatím pevně drží pan Babiš ve svých rukou, protože zde je nejnižší nezaměstnanost, my jsme pouze za nimi. A nechceme se vzdát a chceme se od našich českých přátel něco naučit.

Druhá věc, že jsme vyhodnotili rozdělení funkcí v Evropské komisi a jednu věc můžeme bezesporu konstatovat: Síla V4 vzrostla. Pokud porovnáme portfolia, která měly země V4 dříve během pětiletého období, tak ten rozdíl je evidentní. Nabrali jsme na síle. Dokonce máme dva místopředsedy. Co se týče slovenského místopředsedy, já osobně považuji jeho kompetenci za nejdůležitější, protože lidé mnohdy nerozumí celému fungování Evropské unie, ale to portfolio, které jako místopředseda Evropské komise získal, patří mezi nejdůležitější portfolia. Protože to je jakýsi přístroj, kde se musí nastavit spolupráce mezi Komisí a Parlamentem, a nejvíce věcí se zasekne v tom, jestli je ta spolupráce mezi Parlamentem a Komisí úspěšná, či nikoli. Až se bude projednávat záležitost těch kandidátů, tak teprve uvidíme, jaký význam má toto portfolio, takž jsem rád, že to zůstalo v rámci V4.

Samozřejmě nás těší, že další rozšiřování Evropské unie bude mít na starost maďarský zástupce. My jsme delegovali člověka, který dlouho pracoval v Komisi a byl i ministrem u nás, takže když někdo by měl rozumět této oblasti, tak si myslím, že on je na to odborník a doufám, že získáme potřebnou podporu.

Co se týče rozpočtu, také jsme to projednávali. Možná bych to shrnul ve třech větách. Pokud můžeme otevřít další evropské politiky, ale v žádném případě na jejich úkor nelze snížit podporu těch dřívějších. Nová politika nesmí sebrat finanční prostředky od těch starých.  Druhé tvrzení: Členské státy, co se týče využití finančních prostředků, potřebují větší flexibilitu. Ten stávající proces někdy zpomaluje tu flexibilitu, takže se této oblasti musíme věnovat. Maďarsko se neuzavírá před novými zdroji příjmů, pokud se budou držet ty dřívější politiky a současně financovat ty nové politiky.

Jestli ještě dovolíte jedno slovo, jednu větu. Má základní věta zní, že pokud by Evropská unie nezaspala a přijala dříve Severní Makedonii a Srbsko mezi členy EU, tak dnes by nebylo tolik nelegálních migrantů v Evropě. Mohli jsme zabránit té migraci a ten prostor musíme my vyplnit. Ty země musíme přijmout do EU. A pak se vlastně podívejte, že přes Rumunsko nepřešli migranti do Evropské unie. A přitom tam byli migranti. Šli přes země, které ještě nebyly členy EU. Je evidentní i z historie, že Srbsko, Černá Hora i Makedonie a když jsme takhle, tak i Albánie, tyto státy mají v zájmu, aby byly součástí Evropské unie.

Tím jsem chtěl říci, že jsme přesvědčeni, že přijetí balkánských zemí není výzva, není to zátěž pro EU, ale spíše je to příležitost. EU bude silnější, pokud přijmeme tyto balkánské státy a i ty státy, které jsem před chvílí nejmenoval. Samozřejmě v závislosti na úspěšnosti přístupových jednání my podporujeme všechny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má teď slovenský premiér pan Peter Pellegrini.

Peter Pellegrini, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji. Na úvod mi dovolte opravdu poděkovat českému kolegovi, panu premiéru Babišovi za zorganizování dvojí schůzky, nejprve V4, ale hlavně mu chci poděkovat za formát V4 plus země západního Balkánu, který se uskutečňuje poprvé na úrovni předsedů vlád.

Myslím si, že touto vysokou úrovní vysíláme Evropě jasný signál, že země V4 mají eminentní zájem přivítat co nejdříve další nové členy Evropské unie a že plně podporujeme otevření přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií ještě v tomto roce.

My se budeme muset snažit přesvědčit ostatní členy Evropské unie, že rozšiřování nebude znamenat pro Evropskou unii problém, jako to prezentují někteří premiéři jiných starých členských států, kterým se nechce do dalšího rozšiřování. Právě naopak – my je musíme přesvědčit, že rozšiřování Evropské unie směrem na západní Balkán je naopak strategickou investicí Evropské unie – jak ekonomickou, tak bezpečnostní.

To znamená, že benefity daleko, daleko převyšují případná negativa a obavy. A já jsem proto velmi rád, že nové portfolio rozšiřování Evropské unie bude v rukou našeho maďarského souseda pana premiéra Orbána a jeho komisaře, který bude za tuto oblast zodpovídat, a myslím, že je to ta úplně nejlepší kombinace. Komisař pochází z regionu, který je pozitivně nakloněný rozšiřování, a ne naopak. Horší by bylo, kdyby komisař odpovědný za rozšiřování pocházel ze země, která odmítá jakýmkoli způsobem rozšiřovat počet zemí Evropské unie.

Kolegové hovořili o migraci. Ano. Také chci veřejně vyhlásit a souhlasit s nimi, že řešení migrace nemůže být jen v rukou Evropské unie. To znamená: Nemůže to být jen strategie EU, ale musí to být evropská strategie, kontinentu jako takového. A tady potřebujeme zásadní kooperaci zemí západního Balkánu a my jsme jim i na jednání poděkovali za to, jak přistupovali k migrační krizi a pevně věřím – a jasně to deklarovali – že budou stejně spolupracovat i v případě potřeby řešit další migrační tlaky nebo další vlny, které pravděpodobně v dalších obdobích přece jen přijdou.

Velmi souhlasím se slovy pana polského premiéra, který potvrdil, že musíme začít více spolupracovat na vertikálním principu. To znamená nesoustředit se více už na spolupráci jen východ – západ, staří – noví, ale abychom fungovali na vertikálním. V oblasti infrastruktury je to nesmírně důležité a myslím, že budeme moci vyzkoušet, zda jsme připraveni diverzifikovat dodávku energetických zdrojů možná už – a nepřeji si to – v lednu tohoto roku, protože končí smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou o dodávkách zemního plynu a musíme všichni velmi pozorně sledovat, jakým způsobem bude zabezpečena dodávka zemního plynu do střední Evropy, k nám. A v případě, že bychom byli svědky nějaké další plynové krize, jako že už jsme jednou byli, budeme muset využít i propojení na jiné části plynové a rozvodné sítě v Evropě, abychom tak mohli zabezpečit dodávku energií pro naše země i z jiných oblastí.

I proto plně podporuji pokračování v těchto investičních projektech. Dokončuje se propojení mezi Polskem a Slovenskem. Už se dokončilo propojení mezi Maďarskem a Slovenskem a to nám dává velmi dobrou perspektivu, abychom uměli reagovat na velmi výrazné krize, kterých také můžeme být opět svědky, ačkoli si přejeme, abychom jim nikdy nečelili.

K brexitu mohu jen potvrdit, že i Slovenská republika, stejně jako kolegové z V4, si přeje, aby nenastal brexitu bez dohody. To znamená, aby členské země Evropské unie společně s premiérem Johnsonem našly takové řešení, které nezatřese evropskou ekonomikou a které nepřinese škody ani na jedné, ani na druhé straně.

Velmi se raduji i z portfolia Polské republiky, protože pro země V4 a pro Slovensko určitě jako čistého příjemce patří koheze a zemědělská politika mezi klíčové oblasti, které jsou pro nás extrémně důležité při přípravě budoucího víceletého finančního rámce Evropské unie, a v tomto se spoléháme na dobrou spolupráci s komisařem z Polské republiky, který bude mít v Evropě na starost zemědělskou politiku.

Ještě jednou, pane premiére Babiši, velice děkuji za zorganizování tohoto setkání, které bylo velmi plodné, a chci poděkovat i za rozšíření naší diskuse i o oblast klimatu, kterou jsem měl možnost svým příspěvkem otvírat. A tady chci říci, že ano, na jedné straně je důležité, aby Evropská unie byla lídrem v oblasti boje proti klimatickým změnám, ačkoli se nepodílí na celkové produkci extrémním procentem. Je to důležité, aby byla lídrem, aby byla vzorem pro jiné země. Ale na druhé straně musíme motivovat i jiné části světa a jiné země mimo Evropskou unii, aby se také připojily k této iniciativě a k těmto aktivitám. V opačném případě tyto nepřinesou požadovaný efekt.

Na druhé straně ale – na jedné straně můžeme mít stanovené ambiciózní cíle, na druhé straně ale budeme muset brát do úvahy i specifika konkrétního regionu, specifika konkrétních zemí. A v tom plně podporuji slova jak pana premiéra Polské republiky, tak i pana premiéra Babiše a Viktora Orbána, že jsou země, které musí samozřejmě hůře reagovat vzhledem na jejich energetický mix nebo celkové složení průmyslu.

My jsme země, které jsou velmi průmyslově zaměřené, těžký průmysl je na našem území, je to energeticky náročný průmysl, a proto budeme žádat o tzv. zelenou solidaritu. To znamená, abychom při naplňování těchto cílů byli solidární se zeměmi, které potřebují investovat více peněz, aby dosáhly těchto ambiciózních cílů, a tady si myslím, že ve V4 opět najdeme jednotný postoj a nebudeme mezi sebou soupeřit, kdo si dá ambicióznější cíl. Naopak, budeme dělat všechno pro to, aby to naše ekonomiky zvládly, ale hlavně, aby to zvládly tak, aby si zachovaly tento velký, dobrý, zdravý ekonomický růst, kterého jsme svědky, a který je nad průměrem hospodářského růstu celé Evropské unie nebo eurozóny.

Děkuji velice.