Tiskové konference

4. 3. 2020 13:06

Tisková konference po jednání premiérů zemí V4, 4. března 2020

Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: Dobrý den, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat mým přátelům, kolegům, premiérům z V4, že přijeli do Prahy, abychom probrali aktuální témata, která jsou samozřejmě šíření koronaviru a migrační situace na hranicích Řecka s Tureckem. O schůzku požádal polský premiér Morawiecki, a já si myslím, že to byl velice dobrý nápad. My jsme velice flexibilní a hned jsme schopni se setkat a koordinovat.

Jak víte, koronavirus je hlavní téma. My jsme se domluvili, že budeme velice úzce spolupracovat nejenom ohledně výměny informací, protože Polsko už má taky první případ, ale že uložíme našim ministrům zdravotnictví, aby se taky neprodleně setkali, a že budeme spolupracovat nejenom ohledně výměny informací, ale samozřejmě i ohledně eventuální výpomoci, výpomoci zdravotnických prostředků, a v případě, že by v nějaké z našich zemí nastala mimořádná situace, tak tu spolupráci budeme velice úzce koordinovat.

My jsme konstatovali samozřejmě, že není žádný důvod k panice, že musíme být ale obezřetní a šíření nákazy maximálně omezit. Taky budeme spolupracovat ohledně eventuálně nějakých omezení v případě nějakých velkých akcí. Určitě uděláme všechno pro to, abychom omezili to riziko. Já jsem kolegy informoval taky o tom, že osobně vidím ten případ, co jsme my měli, ty americké studentky v tom systému AirBnb, a ohledně toho taky si chceme navzájem vyměňovat informace a přijmout jasné opatření.

Druhé téma, migrace. Situace na vnějších hranicích Evropské unie je skutečně vážná, nesmíme ji podcenit, a chceme udělat všechno proto, aby se neopakovala situace z roku 2015. My konstatujeme jenom to, že my od roku 2015 jsme jednoznačně jako V4 říkali, jakým způsobem zastavit ilegální migraci, jakým způsobem bojovat proti pašerákům. Já si myslím, že je jasné, že je Řecko akční, že zastavilo tuhle ilegální migraci, a my samozřejmě oceňujeme úsilí Řecka při ochraně vnější hranice. Dnes odpoledne v Bruselu je schůzka ministrů vnitra, ze které samozřejmě vyplynou konkrétní opatření. My jsme připraveni pomáhat, jsme připraveni vyslat naši pomoc, na tom se shodujeme, a uvidíme, s čím naši ministři vnitra přijdou.

Dále jsme mluvili o příštím zasedání Evropské rady, které se uskuteční 26.-27. března v Bruselu. Víceletý finanční rámec, tam samozřejmě konstatujeme, že se čeká, že předseda Evropské rady a předsedkyně Evropské komise nejdřív vyjedná výši příspěvků čistých plátců a vyjedná problematiku rabatu. Hlavní téma příští Evropské rady je samozřejmě situace v migraci, situace i s Tureckem a vztahy s Tureckem a řešení migrační krize. Ohledně víceletého finančního rámce my jsme konstatovali a oceňujeme, že vznikla, nebo se transformovala Skupina přátel koheze na Skupinu ambiciózní Evropy, sedmnáct členských států, které mají jasné představy, jakým způsobem ten víceletý finanční rámec na roky 2021-2027 řešit.

Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polské republiky: Rád bych hned v úvodu velmi poděkoval panu premiérovi Andreji Babišovi za to, že souhlasil s tím, že toto setkání bude uspořádáno zde v Praze, bylo velmi plodné a velmi potřebné, protože si musíme průběžně vyměňovat informace v klíčových věcech, a k těm nejdůležitějším věcem v současné době skutečně patří zamezení dalšího šíření koronaviru v Evropě. Je zřejmé, že v Polsku máme první případ osoby nakažené koronavirem. Chtěli bychom si vzájemně vyměňovat zkušenosti. Velmi důležitá zde je spolupráce v rámci Evropské unie, proto jsme navrhli setkání i na úrovni ministrů zdravotnictví. Tato schůzka se bude konat v pátek a na této schůzce budou diskutovány otázky související s dodávkami léků, zdravotnického vybavení, s určitým nabytím nezávislosti na některých dodavatelích, protože svět je globální vesnice, a je to spojeno s řadou nových příležitostí, ale také s určitými riziky a ohroženími. My jsme o tom všem hovořili a mám velkou radost, že všechny země z Visegrádské čtyřky k tomuto mají podobný přístup. Zmiňoval jsem se kolegům o polském zvláštním zákonu, který byl parlamentem schválen před několika dny, a který je důležitý z hlediska efektivity našich aktivit, efektivity opatření, které mají zamezit šíření viru.

Další věc je výměna zkušeností s konkrétními případy, organizacemi, institucemi, ta výměna byla velmi plodná, mám radost, že v rámci Visegrádské skupiny dokážeme řešit i takto atypická témata, protože to je pohroma, která na nás dopadla relativně neočekávaně v posledních měsících, a právě toto je důvodem, že jsme se dnes sešli.

Chtěl bych také říci, že jsem volal předsedovi evropské rady Michelovi, který si je plně vědom rizik, nejen rizik spojených s veřejným zdravím, která jsou nejdůležitější, ale také rizik pro hospodářský růst. Bavil jsem se i s panem předsedou i Andrejem Plenkovičem, chorvatským premiérem, protože Chorvatsko v současnosti předsedá Evropské radě. Bavili jsme se o tom, jak stimulovat ekonomiku, aby nadále rostla, a aby byl minimalizován vliv koronaviru na hospodářský růst. To jsou všechno důležité věci. Je velmi dobře, že se na naši žádost uvolnily prostředky z evropského rozpočtu, konkrétní reálné prostředky, které mají podpořit všechny členské země v boji s koronavirem.

Na této půdě mohu říci, že všechny naše země používají nejlepší praxi zamezování šíření koronaviru a nejlepší v současné době známá opatření. My jsme tato opatření sdíleli, a jsem přesvědčen o tom, že máme zavedeny nejlepší možné postupy, které na jednu stranu budou zamezovat šíření viru, a budou zajišťovat použití karantény, což bylo modelově provedeno dnes v noci, nebo k ránu, v případě prvního výskytu koronaviru v Polsku. Jde o to omezit potenciál šíření tohoto viru. My jsme už předtím věděli, že se koronavirus v Polsku objeví, a tak se i stalo. Důležité je, že nepropukla žádná panika, protože veškeré aktivity, které jsou řízené panikou, jsou škodlivé pro omezování šíření nákazy.

Andrej už tady hovořil o podrobnostech k bodu dva. Je potřeba zdůraznit, že Visegrádská skupina posledních několik let ve vztahu k problémům migrace hovoří jazykem, kterým v současnosti začíná už hovořit Řecko, země jihu Evropy. Všichni si uvědomují, že je potřeba především hlídat naše vnější hranice. To je to, co říkáme od samého začátku a vždy jsme to zdůrazňovali. Hlídat vnější hranice, aby nikdo, a už vůbec ne pašeráci, velmi krutí pašeráci lidí, nebyli tím, kdo celý tento proces řídí. Proto Polsko prohlašuje, že jsme připraveni poskytnout pomoc, ať už to bude hmotná pomoc, nebo poskytnutí příslušníků pohraniční stráže, kteří mohou pomoci hlídat vnější hranice Evropské unie. V tomto případě se jedná zejména o hranici mezi Řeckem a Tureckem, protože právě z tohoto směru přichází hrozba. Třetím tématem, které jsme řešili, byl rozpočet. Tady jsme velmi jednotní. Vytvořili jsme Skupinu ambiciózní Evropa. Ambiciózní Evropa vyžaduje ambiciózní rozpočet. Nechtěli bychom, aby ta skupina skrblíků v rozhodné míře rozhodovala o snižování ambic Evropské unie. Přejeme si, aby Evropská unie přistupovala ke svým závazkům vážně, tedy kohezní politika, budování infrastruktury, společná zemědělská politika, a podporujeme samozřejmě i politiku inovací, ale takovým způsobem, aby střední Evropa a země V4 tohoto mohly spravedlivým způsobem využívat. Tedy Skupina ambiciózní Evropa apeluje na ambiciózní rozpočet. Děkuji.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: Dobrý den vám přeji, především chci říct, že jsme vděčni panu Andreji Babišovi, že svolal toto setkání, děkujeme. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože ze zpráv z exotických zemí vyplývá, že se virus dostal i na území našich států, zemí V4. Věděli jsme, že dříve či později k tomu dojde, protože v moderním světě neproudí pouze zboží a lidé, ale i viry. U nás v Maďarsku jsme zatím neobjevili nákazu, ale nemáme žádné iluze. Nemůžeme se nechat ukolébávatt tím, že Maďarsko zůstane stranou. Takže se připravujeme i my, jak k tomu došlo v Polsku a Česku, tak se i my budeme muset konfrontovat s tou situací, až se u nás objeví ten vir.

Spolu jsme prošli rizika i ochranná opatření, sladili jsme aktivity našich vlád. Mohu říci, že jsme konstatovali dvě rizika. Týkají se ochrany veřejného zdraví a ekonomické oblasti. Dnes jsme se věnovali hlavně veřejnému zdraví, takže pan Babiš řekl správně, že je zdraví důležitější, než ekonomika. Takže příště se můžeme soustředit více na finance a projít, jaké ekonomické následky přinese tento vir. Jsem rád, že naše státy nejsou při sobě, pouze když se nám daří, a pomáháme si navzájem, i když jsme na tom hůře, nebo jsou problémy. Co se týče mých záležitostí, řekl jsem, jaká je situace v Maďarsku, jaká opatření jsme přijali. Máme laboratoř s mezinárodní akreditací a jsme během několika dnů schopni zjistit nákazu. Kontrolujeme hraniční přechody a kontrolujeme i příchozí do země, takže jsou zde společné rysy v charakteru našich zemí.

Jak Češi, tak i Slováci jsou od nás na sever, tak z jejich charakteru tedy vyplývá, že jsou více zodpovědní. U nás je určitá jižní lehkost přístupu, protože teď vše záleží na tom, jestli budeme dost disciplinovaní. Takže jsem rád, že je disciplína v oblastech přípravy i ve všech třech dalších zemích V4. Takže v budoucnu pokud budeme potřebovat, požádáme je o pomoc. Děkuji.

Peter Pellegrini, premiér Slovenské republiky: Děkuji velmi pěkně, děkuji panu premiériv Andreji Babišovi za dnešní setkání, protože je velice aktuální. Je důležité, abychom tuto jednotu, kterou státy V4 prezentují v mnoha evropských tématech, zachovali i v těchto mírně kritičtějších časech, kterým jsme vystaveni. Informoval jsem kolegy, že zatím Slovensko neeviduje žádný pozitivní nález pacienta s koronavirem, a k dnešnímu dni bylo všech 211 vzorků negativních. I přesto jsme udělali seznam opatření, která jsou již v platnosti. Slovenská republika kontroluje všechny pasažéry, kteří přilétají na slovenská letiště včetně měření jejich teploty. Byly zavedeny hraniční kontroly hlavně v dnech, kdy se vrací lidé z dovolených, ze školních prázdnin. Policisté hraniční a cizinecké policie informují posádky vozidel, jak se chovat v případě, že by u nich byly příznaky nemoci. Klademe důraz na to, aby nám pravděpodobní nemocní koronavirem nešli rovnou do čekárny velkých nemocnic, ale aby se prostřednictvím telefonické link, která je speciálně zřízená, informovali o tom, jak postupovat, aby nedošlo k šíření koronaviru. Jsem velice rád, že se nám podařilo poslat všem občanům SR v zahraničí speciální SMS zprávu, ve které je upozorňujeme na možná rizika při návratu domů. Slovenská republika vyčlenila značné finanční prostředky na nákup ochranných prostředků, kterých je momentálně samozřejmě nedostatek. Proto jsem rád, že z úst premiérů zaznělo, že v případě potřeby si budeme umět pomoci navzájem a překlenout několik dní. S Ministerstvem obrany připravujeme plán vytvoření samostatného uzavřeného městečka přímo v jednom z vojenských výcvikových prostorů tak, aby byli v případě velkého množství pacientů tito odizolovaní od jiného obyvatelstva. Ministerstvo vnitra a obrany mají pokyny vypracovat plány případné karantény celého města, nebo několika obcí, jak jsme toho byli svědky v Itálii, i v rámci zásobování těchto občanů. Pevně věřím, že k takové situaci nedojde, ale chceme být připraveni včetně reprofilizace lůžek, které se ve Slovenských nemocnicích mohou proměnit na až 7700 lůžek s tím, že by některé plánované výkony byly odložené a nemocnice by se věnovaly jen zvládnutí této situace. Také si nedělám iluze: Slovensko jako otevřená země může počítat v krátké době s výskytem takového pacienta. Důležité ale je, že naše nemocnice jsou připravené zachytit takový případ, okamžitě ho odizolovat a snažit se zabránit dalšímu šíření. Dalším významným tématem je migrace. Chci velmi otevřeně říci, že vzhledem k tomu, že na Slovensku probíhala předvolební kampaň, jsme byli kritizováni, že otevíráme téma migrace, byli jsme obviňováni, že téma zneužíváme v rámci volební kampaně, ale ukázalo se, že naše odhady a informace byly správné. Protože dnes opět reálně čelíme možné hrozbě, a potvrdily se slova, která zazněla během mojí návštěvy na jižní hranici Maďarska s Viktorem Orbánem, že jednoduše počet migrantů narůstá a bude výrazně narůstat, a představuje vážné bezpečnostní riziko, a to nejenom pro Řecko, ale pokud to Řecko nezvládne, tak následně pro vícero Evropských zemí. Proto chci deklarovat, že Slovensko bude velmi důkladně a důsledně chránit Schengenskou hranici směrem na Ukrajinu, a že je Slovensko připravené, jak jsem deklaroval maďarskému premiérovi, na jeho požádání kdykoliv vyslat policisty s příslušnou technikou, abychom pomohli Maďarské republice chránit jižní Schengenskou hranici, kterou považujeme i za Slovenskou Schengenskou hranici. Zároveň bude Slovensko dnes na jednání ministrů vnitra v Bruselu deklarovat, že je připravené poskytnout techniku i policisty v případě potřeby organizace Frontex. Na těchto aktivitách se chceme v plné míře angažovat, nadále ale trvá tvrdý a neměnný postoj Slovenské republiky, že Slovensko nikdy nebude nikdy souhlasit s přerozdělováním migrantů, ať už těch, kteří jsou v Řecku, nebo těch, kteří se na území Evropy ještě dostanou. Slovensko je připravené participovat na konkrétních projektech, projevit míru solidarity, ale nikdy ne na úkor ztráty suverenity nad tím, kdo na jeho území může přijít, bydlet, žít nebo studovat. Pokud mi na závěr dovolíte, jelikož na Slovensku byly parlamentní volby, a dnes paní prezidentka pověřila nového pána, vítěze voleb Igora Matoviče sestavením nové vlády a nevím, jak dlouho mu to bude trvat. Využívám tuto možnost, protože to může být jedno z mých posledních setkání s kolegy premiéry V4, abych jim poděkoval za naší skutečně nadstandardní spolupráci, za naše přátelství, které je nejen mezi státy, ale i osobní. Naše osobní vztahy přispívaly k tomu, že rokování šly velmi dynamicky, bez problémů, byly neformální, a moc si přeju, aby Slovensko v zastoupení nového premiéra pokračovalo v tomto trendu nadstandardních vztahů s našimi sousedy a kolegy z V4. Moc si to přeji a vám, páni kolegové, skutečně děkuji za spolupráci a bylo mi ctí se s vámi potkávat ve formátu V4, stejně jako s vámi spolubojovat za náš region na setkání premiérů v Bruselu. Děkuji.

Česká televize, Martin Šnajdr: Rád bych se zeptal na to, co vy jste tady už nastínili. Jak by konkrétně mohla vypadat ta vzájemná pomoc, tedy v rámci poskytování třeba roušek a podobných věcí, ptám se v návaznosti na BRS, která se konala ráno. A zároveň by mě zajímala ta migrace. Paní Von der Leyenová vyzvala členské státy k jakési solidaritě, tak jak tuto výzvu tedy vnímáte a jestli jste s ní někdo třeba o tom už hovořil.

Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: My jsme se domluvili, že se setkají naši ministři zdravotnictví, a jak je známo, my jsme přikázali dělat bilanci respirátorů a všech těch zdravotnických pomůcek, které potřebujeme. Kolegové to také určitě udělají, zjistíme výrobní možnosti a budeme se o tom informovat, a je to úkol našich ministrů. Co se týče migrace, tak my máme jednotnou pozici už dlouho a byli jsme za to kritizováni. V podstatě došlo k tomu, co jsme vždycky říkali, že máme bránit naší hranici, tak konečně jí Řecko brání a my jsme v tomhle solidární. Řecko dostalo od roku 2015 2 miliardy 230 milionů euro. My jsme připraveni a chceme to dokázat i v tom kontextu, že jsme vždycky říkali, že není potřeba navyšovat počty Frontexu, ale že jsme připraveni pomoci tak, jako Česká republika pomáhá v Severní Makedonii, kde máme asi 50 policistů, tak jsme připraveni navýšit tyto počty. Je potřeba to dneska odpoledne vyjasnit a postupovat společně, celá Evropská unie ve prospěch řešení té situace na Řecko-Turecké hranici.

MTV (polská televize): Máme první případ koronaviru v Polsku. Zajímá mě, zda se v Polsku nějak změní závazné postupy, co se bude dál dít. Víme, že například české zdravotnictví provádí detektivní práci. Když se vyskytl první případ koronaviru, že byli objeveni všichni spolucestující, kteří se setkali s nemocnými. Zda u nás to bude probíhat také tak a co bude dál.

Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polské republiky: Postupy, které jsme zpracovali před několika týdny zafungovaly velmi dobře. Ukázalo se, že fungovaly správně. Jak ve vztahu k člověku, který onemocněl a který se nakazil koronavirem, tak ve vztahu k lidem, kteří s ním sdílejí společnou domácnost. Ti lidé, kteří trávili čas s nemocným, jsou umístěni do karantény a tento proces proběhl správným způsobem. Tito lidé byli umístěni do karantény, snažíme se také prověřovat a zjišťovat původní zdroj koronaviru. Děláme to tak, že sledujeme místo, kde se příslušný pacient mohl nakazit. Děláme to pro to, abychom co nejvíce omezili veškeré cesty, jimiž se koronavirus může dostávat do Polska, aby tyto cesty byly identifikovány, lokalizovány, protože v tom případě je pro nás nejsnazší omezovat rozsah té infekce a zavádět příslušná opatření, včetně karantény, léčby. To nám umožňuje využívat zkušenosti, které má k dispozici západní Evropa. Ve Francii, ve Španělsku, v Německu je počet případů výrazně větší a stejným způsobem se tam přistupuje jednak k izolaci, tak k léčbě, ale zajišťuje se tam i karanténa pro ty, pro něž je povinná. Takže naše postupy, které jsme zavedli před několika týdny, zafungovaly velmi správně, ukázalo se, že jsou účinné a jsem přesvědčen, že tomu tak bude i v případě, že by těch případů koronaviru bylo více.

Maďarská televize: Chtěl bych se zeptat pana Orbána, jaký je jeho názor o tom, že Řekové chrání ty hranice intenzivně a Evropská unie už to vidí trošku jinak. Podle vás jsou nové přístupy k EU.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: V Maďarsku jsme postavili plot v roce 2015, vyhlásili jsme politiku proti migraci muslimů, toto zná celé Evropské společenství od roku 2015 a považuji to za úspěšné. Tehdy byly jiné názory v Evropské unii. Byli jsme inzultování, kvůli tomu že jsme se bránili na svých hranicích. Ale maďarská vláda má stanovisko. My neděláme dvě věci, nestěžujeme si a nevysvětlujeme věci. My činíme kroky, a jsme přesvědčeni, že naše kroky pak prokážou ve skutečnosti svojí pravdu. Myslím, že opatření, které jsme zvolili v roce 2015, se stalo všeobecným opatřením uplatňovaným na evropské úrovni. Pokud v tom nebudeme pokračovat, tak budou problémy. Takže to můžu doporučit všem, aby činili to, co dělalo Maďarsko již v roce 2015. Chci upozornit ještě na jednu věc. Teď zpravodajství informuje o tom, jak se snaží další tisícové masy migrantů dostat na území EU. My poskytneme veškerou pomoc k tomu, aby se tomu podařilo zabránit. Ale i kdyby se to povedlo, tak od turecko-řeckých hranic je tam 130 tisíc migrantů. Takže ochránit řecko-tureckou nebude stačit, budeme muset udělat něco i s těmi lidmi, v počtu 130 tisíc kusů, kteří jsou na hranicích a chtějí se posunout směrem k nám, chtějí do Evropy. Řekové některé už pustili, takže musíme je zastavit na hranicích, které jsou za Řeckem – nesmíme zapomenout na pomoc Makedonii, na pomoc Srbsku. Musíme se snažit zastavit tu masu co nejníže na jihu. Pokud se nám to nepodaří, zastavíme je na maďarsko-srbské hranici, to chci avizovat. I kdyby ten pokus Řeků byl úspěšný, tak už přesto je na trase 130 tisíc migrantů, před kterými musíme ochránit vnější hranice EU, a Maďarsko v tom bude aktivní.

Slovenská televize: Já bych měla dotaz na slovenského premiéra. Vy jste, pane premiére, pověřený i řízením Ministerstva zdravotnictví. Zajímá mne, zda na tu páteční schůzku ministrů zdravotnictví půjdete vy. Mluvil jste o tom, že Slovensko vynaložilo prostředky na to, aby se zásobilo zdravotnickými pomůckami. Chci se zeptat, jak je na tom zásobování ambulancí praktických lékařů, zda mají všichni k dispozici respirátory a ochranné pomůcky, stejně tak v nemocnicích, a zda neuvažujete nad zastropováním cen, v ČR se objevily případy, kdy respirátory za 10 eur vyskočily na 250. A už se také možno přistoupí k tomu, že se bude dávat nějaká stropová cena, tak zda to pro vás není varováním, že se to může stát i na Slovensku.

Peter Pellegrini, premiér Slovenské republiky: Na schůze ministrů zdravotnictví mne bude zastupovat naše velvyslankyně zodpovědná za tuto oblast, já jsem včera telefonoval i s paní komisařkou, která se dotazovala na situaci na Slovensku. Já jsem ji informoval, že v pátek tam budeme zastoupení naší paní velvyslankyní. Co se týká nákupu, ten nákup ještě probíhá, protože jsme vyčlenili 2 miliony eur pro státní hmotné rezervy s tím, že opět, jak bývá zvykem, Úřad pro veřejné zakázky a všechny ty předpisy okolo nám komplikují život, proto jsme museli ještě včera měnit usnesení, ve kterém jsme požádali a vzali na sebe zodpovědnost a požádali státní hmotné rezervy, aby využily ty speciální metody nákupu, protože jinak bychom se jich nedočkali ani za půl roku, podle toho, jak to vidím, jak to chodí na Slovensku při veřejných zakázkách. Takže v tomto případě pěvně věřím, že co nejdříve budeme ty roušky v potřebných počtech mít. Samozřejmě se teď prověřuje situace u lékařů, u praktických lékařů, soukromé ambulance – stát nemá dosah, jestli si vybavili, či nevybavili těmito rouškami. V případě, že bude potřeba, státní hmotné rezervy budou už disponovat nakoupenými zásobami. Samozřejmě se potom začnou distribuovat. Nemocnice nějaké zásoby zatím mají, ale samozřejmě nejsou to velké zásoby, které by zvládly nějaké nápory v stovkách tisících pacientů, proto státní hmotné rezervy musí v následujících dnech okamžitě nakoupit. Co se týká zastropování cen, my jsme součástí i centrálních nákupů EU, jak bylo ohlášené, ale samozřejmě my musíme na mezinárodních trzích nakoupit ty roušky, protože na Slovensku nejsou kapacity, které by to dokázali pokrýt z vlastních zdrojů tuto naši potřebu. A zde jsme odkázání, tam každý den ceny na evropských trzích stoupají, tam Slovensko nemá dosah, aby omezilo cenu nějakého mezinárodního dodavatele, který roušky vyrábí. Je to bohužel daň na tu obrovskou poptávku, ale pevně věřím, že to zvládneme a jsem velmi rád, že v případě akutní potřeby, nedostatku roušek, se obrátíme na některou ze zemí, která by nám pomohla pár dní vykrýt nedostatek, pokud státní hmotné rezervy nebudou disponovat tím příslušným a potřebným množstvím.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání premiérů zemí V4 (česky)

Tisková konference po jednání premiérů zemí V4 (originál)

Související zprávy