Tisková konference po jednání premiérů zemí V4, 5. listopadu 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád zemí V4. Jako prvního bych chtěla o slovo požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: Dobrý den, dámy a pánové. Česká republika má tu čest přivítat dnes představitele šestnácti evropských zemí. Z toho máme dnes v Praze deset premiérů z Evropské unie. Je to snad největší koncentrace premiérů, kterou tu máme od našeho předsednictví v roce 2009. Navrhli jsme a zorganizovali summit o budoucnosti evropského rozpočtu a kohezní politiky.

Jsem rád také, že naše pozvání přijal místopředseda Evropské komise a komisař pro rozpočet pan Oettinger. Jednání o víceletém rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027 se dostávají do horké fáze a samozřejmě to bude předmětem každé Evropské rady. Uvidíme, jestli se nám povede dosáhnut shody v rámci příštího chorvatského předsednictví.

Země, které jsme pozvali a které dnes přijely do Prahy, spojuje důraz na kohezní politiku jako klíčový investiční nástroj, který umožní našim občanům bohatnout a snižuje rozdíly mezi státy Evropské unie. Proto dnes, předpokládám, přijmeme deklaraci. My jsme se shodli na společných prioritách, které budeme v nadcházejícím vyjednávání o rozpočtu bránit.

Shodujeme se v tom, že je skutečně nezbytné zajistit i do budoucna dostatečné financování kohezní politiky a bez dostatečných zdrojů nemůže Evropská unie plnit cíle, které jí občané dávají. Zároveň také klademe důraz na zajištění vhodných podmínek pro realizaci této politiky. Je pro nás prioritní, aby tato politika umožňovala členským státům smysluplně použít prostředky na další rozvoj, a v rámci České republiky jsou to hlavně investice a hlavně Národní investiční plán, na kterém pracujeme a který představíme do Vánoc.

Musíme se zbavit nadměrné administrativní zátěže, která je s prostředky z evropských fondů spojena, a členské státy by měly mít na národní úrovni možnost rozhodnout, do kterých oblastí budou prioritně směřovat evropské zdroje. Jedině tak je možné reagovat na domácí potřeby a využít tyto prostředky přímo tam, kde bude jejich přínos největší.

Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný, protože ty tradiční politiky vlastně snižuje a zavádí některé pozice, které samozřejmě si myslíme, že by tam neměly být. My máme velice konkrétní představy, kde se dá v rámci rozpočtu ušetřit. Určitě velká debata bude o rabatech, které jsou také v miliardách eur, možná o nákladech celých těch bruselských struktur, protože když si vezmeme minulý rok, rozpočet za 2018 byl 159 miliard eur a rozpočet evropských struktur byl deset miliard eur.

My jsme v rámci V4 probrali nejen ten dnešní summit, ale samozřejmě jsme se bavili i o rozšíření Evropské unie, kde jsme byli velice zklamáni na poslední Evropské radě. Bavili jsme se o všech výzvách, které Evropu čekají. Už potřebujeme rychle, aby začala fungovat nová Evropská komise. Že si představujeme lepší spolupráci Evropské rady s Evropskou komisí. Že jsme připraveni se podílet na řešení problémů Evropy, jako obchodní dohoda se Spojenými státy, máme tady stále sankce s Ruskem, máme tady problém s migrací, s Tureckem, vnitřní trh a další věci. My si myslíme, že nová Komise a Evropská rada by skutečně měly spolupracovat intenzivněji a my všichni jsme připraveni se na tom aktivně podílet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má polský premiér pan Mateusz Morawiecki.

Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polské republiky: Mockrát děkuji českému předsednictví panu premiérovi Babišovi za uspořádání tohoto setkání skupiny Přátel soudržnosti. Je to velmi efektivní platforma k dosažení cílů na fóru Evropské unie, cíle pro celou Evropskou unii, protože veškerá spojení, jak silniční, tak železniční, tak energetická transformace, klimatická transformace, která je přece také částečně financována v rámci tohoto finančního rámce, slouží celé Evropě. A dát toto na vědomí všem našim partnerům skrze formát skupiny Přátel soudržnosti je velmi důležité.

Pro nás je klíčové ukázat spravedlivou transformaci v rámci střední Evropy, ukázat, kolik dáváme Evropské unii. Přece z našich zemí, které jsou velmi pracovité, lidé jsou u nás talentovaní, země západní Evropy čerpají velké, velmi vysoké dividendy. Například z Polska souhrn veškerých dividend včetně procenta z kapitálu je celkem kolem sto miliard polských zlotých, to znamená přes 20 miliard, kolem 25 miliard eur.

To je ten přínos, který mají západní země. A my se snažíme dohnat země západní Evropy. Přece jen s nezaviněným rozdílem po období komunismu musíme mít prostředky na rozvoj infrastruktury a fondy soudržnosti slouží právě k tomu.

Mám radost, že jsou zde s námi i zástupci západní Evropy, kteří to vnímají podobně a kteří sdílí s námi tyto záměry, protože musíme přesvědčit ty nejbohatší země, které měly nejvíce štěstí v minulosti, jako Nizozemí, Belgie, Německo nebo Francie, k tomu, aby toto rozdělení nákladů bylo spravedlivé. A pro spravedlivé rozdělení je důležité, abychom až na nulu snížili veškeré rabaty, veškeré slevy.

Z tohoto důvodu rozpočet Evropské unie ztrácí čtrnáct až patnáct miliard eur v rámci tohoto víceletého finančního rámce. Už jen toto by nám umožnilo mnohem více možností financování. Také v mnoha dalších oblastech, například v obranné politice, kde máme své cíle spojené s NATO.

Také je potřeba se zamyslet, jakým způsobem financovat společný rozpočet. Jednou ze základních zásad, ze základních principů je vytváření rovných konkurenčních podmínek. Rovných podmínek pro spolupráci, pro prodej výrobků a služeb, konkurence na jednotném trhu. Protože jinak by to znamenalo diskriminaci jedněch vybraných zemí ze strany jiných.

Politika soudržnosti a společná zemědělská politika, to je další věc tady. Požadujeme vyrovnat dotace pro naše zemědělce ve střední Evropě s dotacemi, které dostávají zemědělci ze západní Evropy. To je také náš cíl pro nejbližší období.

Krátce jsme také hovořili o klimatických otázkách, které budou diskutovány během Evropské rady v prosinci. A zde také, abychom dosáhli čehokoliv nového, zdůrazňujeme, že ten fond spravedlivé transformace musí být mnohem vyšší než v doposud navrhované výši, pokud máme seriózním způsobem přistupovat k těm obrovským nákladům, které se západní státy Evropské unie snaží přenést na východní část Evropské unie. Zde musí být dosaženo porozumění, dohody, která se bude opírat na spravedlnosti. Musí být vzato v potaz, co jsme udělali během posledních let. Hovořím také o Kjótském protokolu a finančních závazcích.

A mám velkou radost, že máme společný názor na tyto věci. O detailech budeme ještě hovořit v budoucnu. Věřím, že během tohoto fóra, které začne za chvíli, skupina Přátel soudržnosti, tato naše aliance, která sdružuje šestnáct zemí, bude hlasem v rámci Evropské unie, který musí být vyslyšen.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má maďarský předseda vlády pan Viktor Orbán.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarska: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji panu premiérovi Babišovi, že mě sem pozval a zorganizoval toto setkání. Co se týče rozpočtu, návrh, který se diskutuje po celé Evropě, je návrhem stávající Komise. Takže to není návrh nové Komise, ale té staré. A odcházející, stará Komise do toho vnesla různé nedostatky. Je to nespravedlivý návrh a my chceme spravedlnost.

V tom rozpočtu se musí změnit tři čtyři věci, aby byl spravedlivý. Jednak musíme zrušit systém rabatů. Pokud se to znovu přepočte, zohledníme i ty rabaty, kolik jednotlivé členské státy odvádějí vůči vlastnímu HDP, tak je to nespravedlivé.

Druhá věc, kterou musíme zohlednit z hlediska spravedlnosti – co dostávají středoevropské země jako zdroje, se vrátí do západní Evropy. To se musí objevit v tom návrhu.

Třetí nespravedlivá věc je, že chtějí snížit kohezi tak, aby ten, kdo je chudší, dostal ještě méně a seberou mu více peněz, a ti bohatí dostanou víc. To je nespravedlivé.

Nakonec, aby to bylo spravedlivé, musíme zvýšit i flexibilitu. Co se týče návrhu Komise, ten svědčí o opaku. Ten rozpočet nebude flexibilní, spíš rigidní kvůli mnohým podmínkám, kondicionalitám.

Na závěr bych chtěl ještě dodat, že přes to všechno jsme optimisté. V4 má velké štěstí, protože mezi premiéry je vlastně i bývalý ministr financí a byli nejlepší ministři financí v Evropě. A je pro nás příjemné, že máme české předsednictví. Máme tady spoustu skvělých bývalých ministrů, máme tady skvělého bývalého ministra financí České republiky, který tu vytvořil jakýsi zázrak v České republice.

Takže my jsme velice rádi a máme veliké štěstí, že tu máme ministry, kteří mají za sebou takovou skvělou zkušenost, a skutečně my všichni se budeme řídit tím, co Česká republika pro nás bude chtít vyjednat.

Ještě k rozšíření. Všichni jsme zklamaní, ale chtěl bych avizovat, že pokud jsme nezačali jednání s Albánci a se Severní Makedonií, tak je důležité, abychom urychlili jednání se státy, s nimiž jsme již jednání zahájili. Takže toto rozhodnutí můžeme kompenzovat nebo zmírnit tím způsobem, že jednání se Srbskem a s Černou Horou přepneme na extra vysokou rychlost, aby nebyly problémy s dalším rozšiřováním.

Děkuji pěkně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a o slovo bych teď chtěla požádat předsedu vlády Slovenské republiky pana Petera Pellegriniho.

Peter Pellegrini, předseda vlády Slovenské republiky: Také jsem byl ministr financí.

Dámy a pánové, děkuji velmi pěkně českému kolegovi panu premiérovi Andreji Babišovi, že navázal na bratislavskou schůzku Přátel koheze a že dnes budeme moci pokračovat ve stejném formátu i tady v Praze, protože čas neúprosně běží a datum nebo den, kdy se rozhodne o budoucnosti evropského rozpočtu, se blíží.

Já naváži, protože kolegové byli velmi podrobní. Chtěl bych říci, že o kohezní politice se nemůže rozhodovat na základě politického rozhodnutí. Kohezní politika není nějaký politický výmysl, který můžeme měnit podle toho, jaký premiér je momentálně u moci nebo jaké vládnou nálady v Evropě.

Kohezní politika je tu proto, aby se dařilo odstranit vážné a velké regionální rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropské unie. A proto tím základním a rozhodujícím argumentem, jestli má nebo nemá kohezní politika pokračovat a v jakém objemu, nemá být politická nálada, ale reálná čísla, reálná fakta, reálná skutečnost.

A reálná skutečnost říká, že ještě stále jsou mezi novými a starými členskými zeměmi, a dokonce i v rámci konkrétních zemí i západního světa výrazné regionální rozdíly, a proto je naší povinností pokračovat ve financování kohezní politiky do té doby, dokud tyto regionální rozdíly neodstraníme. To znamená, že nemůžeme jít politikou snižování objemu.

Proto země V4 nebojují o udržení rozpočtu kohezní politiky jen proto, že chtějí mít dodatečné zdroje na své vlastní investice, respektive chtějí je vnímat jako nějaký dar. Ty prostředky slouží k tomu, aby v každém jednom koutu Evropské unie měl evropský občan stejnou kvalitu služeb, stejnou kvalitu infrastruktury atd.

A dokud tohoto není dosaženo, do té doby budeme bojovat za udržení kohezní politiky a jsem velmi rád, že dokážeme najít takovou jednotu nejen na úrovni V4, ale na úrovni šestnácti evropských zemí, což je více než polovina celé Evropské unie.

Pevně věřím, že i dnešní společná deklarace, společné závěry, přispěje k tomu, abychom našli, jak říkali kolegové, zdroje na to, abychom zachovali úroveň financování těchto základních potřeb členských zemí.

Když kolegové hovořili o rozšiřování – ano, i Slovenská republika vyjádřila velké zklamání, že jsme vyslali takovýto negativní signál zemím západního Balkánu. Že jsme je opět jakoby připravili o perspektivu. A dokonce si myslím, že ty tři země, které tak zásadně bojovaly proti rozšíření i znechutily občany tohoto regionu. A mám vážné obavy, jestli obyvatelé těchto zemí ještě budou mít chuť podléhat nebo dělat ve své zemi reformy, těžká opatření, které vyžaduje případný vstup země do Evropské unie, nebo přece jen svou perspektivu nakonec uvidí ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou nebo arabskými státy.

Byla to zásadní velká chyba, protože já osobně si myslím, že rozšiřování je pro Evropskou unii investice. A dobrá investice. Nejen ekonomická, ale i bezpečnostní. Budeme velmi zvědavi, a s kolegy jsme o tom mluvili, v případě další velké migrační vlny, jak se tyto země postaví k tomu, až je budeme žádat, aby opět uzavřely balkánskou cestu. V minulém období opravdu udělaly velmi dobrou práci a byly velmi kooperativní s vidinou toho, že pomáhají svým budoucím přátelům. A uvidíme, co učiní tentokrát, protože na jejich místě bychom mohli klidně očekávat, že si řeknou: Jak je libo, starejte se o svou vnější hranici, vážení členové Evropské unie, sami, když se k nám tak chováte.

Takže je třeba to vnímat i takto v širším kontextu a Slovensko společně s kolegy z V4 bude vždy na straně těchto zemí a bude je motivovat a podporovat, aby dělaly všechno pro to, aby vstoupily do evropských struktur.

A když hovoříme o klimatických změnách: Ano, Slovensko patří mezi zeměmi V4 k jediné zemi, která si troufla a přihlásila se k závazku do 2050 mít uhlíkově neutrální ekonomiku. Ale uvědomujeme si a souhlasíme, že to bude vyžadovat velké zdroje, a musíme respektovat i specifika našich sousedních států a strukturu průmyslu a strukturu energetického mixu. A budeme je samozřejmě plně podporovat v tom, aby investice, které budou na to potřeba, byly kryty opět z tranzitního fondu, který ale musí samozřejmě být dobře naplněný a musí představovat dobrou investiční základnu, abychom tuto tranzici zvládli.

Evropská unie by měla být lídrem. Někdo na světě musí začít a ostatní se doufám budou muset připojit. Ale nikdy to nesmí být na úkor ztráty konkurenceschopnosti našich zemí, našeho průmyslu, abychom nedopadli jako už mnohokrát předtím, že jsme se začali věnovat zeleným energiím, zelenému růstu, slibovali jsme si obrovské množství nových pracovních míst, a nakonec se všechno zelené, včetně solárních panelů, vyrábí v Číně a my to za těžké peníze dovážíme do Evropy.

Děkuji pěkně.