Tisková konference po jednání tripartity, 25. března 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás zde po jednání tripartity. Vítám pana premiéra Andreje Babiše, dále ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu a Jana Wiesnera, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Jako prvnímu bych chtěla dát slovo panu premiérovi.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Rada hospodářské a sociální dohody České republiky dnes řešila program, kde na začátku jsme se rozhodli odložit body, které se týkají zdravotnictví, a to z toho důvodu, že nebyla nalezena shoda mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví ohledně dalšího financování. Hlavně se jedná o státní pojištěnce. Tam je dohoda, která de facto platí až do roku 2020. My jsme běžně projednali doporučení OECD. Budeme mít separátní jednání s kraji, i paní Žitníková mě o to požádala. Také jsme se domluvili, že budeme řešit problém nemocnice v Orlové, kde k tomu pozvu i zástupce Moravskoslezského kraje.

Dalším bodem, který jsme řešili, je e-neschopenka, kde byla diskuse dlouhá. Myslím, že tam byla jasná dohoda mezi zavedením karenční doby a e-neschopenkou v elektronické formě, kde by mělo být vlastně při vystavení neschopnosti to elektronicky sděleno i zaměstnavateli. Toto nastane až od 1. ledna 2020, kdy by měla být vlastně celá elektronická neschopenka komplet, to znamená od začátku až do konce. Samozřejmě, je to teď určitý problém v rámci koalice, ale to si myslím ani nebylo předmětem, aby to řešila tripartita.

Co se týká bodu ohledně novelizace zákoníku práce, tak paní ministryně rozhodla, že novela bude předložena na vládu pouze tehdy, až bude shoda mezi sociálními partnery. Byla na to expertní skupina, ta se sešla asi čtyřikrát. Jsou na to různé názory, takže jsme se domluvili, že to budeme projednávat v rámci koalice a potom se znovu vrátíme na tripartitu.

Ohledně energetických úspor v průmyslu ve vazbě na strategický rámec, ke kterému jsme se jako Česká republika zavázali vůči Bruselu, tak my spotřebu energie v průmyslu vykazujeme od roku 2010, je tam dlouhodobý pokles. Motivační nástroje, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti, jsou programy financované z ESIF nebo z národních zdrojů. Program OP PIK není čerpán. Je tam rozpor mezi tím, k čemu jsme se zavázali, respektive to, co se vykazuje vůči Bruselu, a bohužel tam nejsou zahrnuty ty skutečné úspory. Byla k tomu dlouhá debata, samozřejmě bude třeba se k tomu vrátit a mít i konkrétní čísla a já jsem i vyzval kolegy z MMR, aby se jasně řeklo, proč se to nečerpá. A zástupci zaměstnavatelů by také měli jasně říci, kde je problém, aby naše firmy mohly tento program čerpat.

Ohledně financování vodního hospodářství, tam je hlavním problémem nedostatek finančních zdrojů pro státní podniky Povodí. Ministerstvo zemědělství navrhuje současný systém financování posílit o vícezdrojové financování. Ministerstvo zemědělství zároveň navrhuje snížení ceny povrchové vody pro koncové odběratele, která by tak byla srovnatelná s okolními zeměmi Evropy.  Ministerstvo zemědělství také navrhuje nové příjmu za odběry podzemních vod. Zkrátka je tu rozpor mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí, my to budeme diskutovat dál v rámci vlády a vrátíme se k tomu.

Ohledně správy a realizace projektů sociálních partnerů obsahujících aktivity k prohloubení sociálního dialogu, tam je shoda. Stejně proběhl bod ohledně jmenování nových vedoucích pracovníků týmu Rady hospodářské a sociální dohody.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Paní Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já jen ve stručnosti, protože pan premiér už všechno otevřel. Co se týče e-neschopenky, tak karenční doba nebo zrušení karenční doby a zavedení plné elektronické verze e-neschopenky spolu nesouvisejí, nicméně my jsme v rámci koaličního vyjednávání souhlasili s tím dodatečným požadavkem a uspíšili zavedení té mezietapy k 1. 7. Za MPSV je to připraveno, a pokud bude dokončen legislativní proces, tak první etapa, mezietapa, každý tomu říká jinak, bude funkční k 1. 7. Jsou tam výhrady lékařů, nicméně já jsem za sebe jasně řekla, že plná verze e-neschopenky k 1. 1. 2020 patří mezi mé priority a bude za Ministerstvo práce a sociálních věcí realizována. V tuto chvíli máme jasně stanovený harmonogram v týdenním intervalu a vše běží tak, jak má.

Co se týká zákoníku práce, tak v tuto chvíli je shoda na úrovni sociálních partnerů na těch technických změnách. To znamená vlivem novelizace evropské legislativy. Takže my to probereme na koaliční radě a poté, pokud k tomu s tím budou všichni zúčastnění souhlasit, může novela zákoníku práce v těch technických aspektech být předložena na vládu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předávám slovo panu Středulovi.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:  Ještě jednou hezké odpoledne. Já bych začal tím, co projednáváno nebylo, protože jsme se bavili na jednání předsednictva tripartity na téma financování a budoucího financování zdravotnictví a pan premiér nás ujistil, že nebude zrušena platba za státní pojištěnce, a to bez ohledu na to, že tento bod nebyl projednáván na plenární schůzi tripartity. Přivítali jsme to, byl to naprosto jasný signál a jsme rádi, že tímto směrem nepůjdeme. Také jsme požádali v případě, že by se to dál diskutovalo, abychom byli v tom konzultováni jako sociální partneři a abychom se tyto závažné věci nedozvídali jiným způsobem, protože právě doporučení OECD hovoří o tom, že by se mělo zásadním způsobem podívat také na zdroje financování zdravotnictví, ve prospěch těchto zdrojů a to je pro nás samozřejmě velmi důležité.

Další věc, která se týkala pracovní neschopnosti, tak tam těch rozporů je více. Dnes jsme byli svědky několika takových rozporných stanovisek jednotlivých ministerstev. Tady nebyla zcela shoda mezi MPSV a Ministerstvem zdravotnictví, ale v této souvislosti není žádný důvod pro propojení zrušení karenční doby a nastartování e-neschopenky. Pro zaměstnance se situace prakticky vůbec nemění. Tady se jedná o to, aby se urychlil přesun informace vůči zaměstnavateli, to znamená, aby věděl některé skutečnosti, které se v současné době dozvídá asi devátý den. Takže v této souvislosti my v zásadě problém nemáme a podporujeme zavedení e-neschopenky od 1. 1. 2020, ale v žádném případě nesouhlasíme a jsme proti jakékoli manipulaci s datem zrušení karenční doby.

zajímavé na tomto příběhu je, že tady jsou spíše lékaři, kteří to nechtějí zavádět, ale jak jsme se při diskusi shodli, nebo jak prezentovala odborová strana, EET si také nikdo nezavedl dobrovolně. A v tomto případě si myslíme, že by to mělo být jasné datum, měli by se na to všichni nachystat a je teď důležitý ten čas. Pokud jsou tam nějaké překážky legislativně-technické nebo technické, tak ať jsou zatím v tom mezidobí odstraněny.

Co se týká energetických úspor, to bylo téma opravdu hodně dlouhé a týkalo se více oblastí. Tou první oblastí vlastně byla identifikace, že MPO v rámci OP PIK nedostatečně čerpá prostředky, které jsou věnovány na energetickou úsporu. Alokace necelých dvacet miliard a faktické plnění kolem jedné miliardy. A my se obáváme, že tyto prostředky nebudou vyčerpány. Správně zaměstnavatelé identifikují, že to jsou ty nejsložitější projekty s nejhorší administrativou, která k tomu může být, a proto se k tomu nepřistupuje, jak by se mohlo, a my se obáváme, že tady by mohla nastat situace, že významná část těch prostředků nebude dočerpána. Takže jsme dali signál, že jsme připraveni, aby byl zahájen již nyní nejen ten screening, a pan premiér to podpořil, aby Rada ESIF se tím zabývala a podívala se na ty hrozby, které v tomto případě jsou. My si myslíme, že je třeba v tomto udělat opravdu významný krok, ale musí být také podpořeny subjekty v tom, aby to byly schopny celé zredigovat, ať se nedostaneme v příštím rozpočtovém období do podobné situace, protože není pro to zásadní důvod.

Poté jsme se bavili také o otázkách povolenek pro Českou republiku do budoucna, protože Česká republika na rozdíl od některých jiných zemí nekompenzuje, i když může, zvýšené náklady podnikatelů související s nákupem samotných povolenek. Například Francie dotuje šedesáti procenty, což může. Hranice, kdy je to možné bez souhlasu Komise, je 25 procent, ale Česká republika má nulu. Belgie má kolem 40 procent, Finsko má podobnou hodnotu. Jsou to opravdu obrovská čísla, čímž jsou naše subjekty znevýhodněny i v té soutěži, která probíhá. Tady jednoznačně bychom chtěli a budeme rádi, když MPO připraví nějaký návrh, který je k diskusi, protože to má samozřejmě i dopad do státního rozpočtu. Ale je třeba se podívat na budoucí konkurenceschopnost českých subjektů nebo subjektů na území České republiky, protože cena povolenek se zvýšila z pěti eur v minulosti na 25 eur v současnosti a ta dynamika růstu může být opravdu významná. Hovoří se dnes už zcela otevřeně o budoucích 40 eurech za povolenku a dnes pan ministr životního prostředí dokonce hovořil, že by to v budoucnu mohly být i stovky eur za jednu povolenku. A z tohoto pohledu my se obáváme, a sdílíme obavy pana premiéra, který řekl, že není možné to činit tak, že v České republice zcela zanikne průmysl, protože jsme nejprůmyslovější zemí, a je potřeba jednoznačně učinit kroky k tomu, abychom průmysl ochránili takovým způsobem, abychom nebyli z vnějšího světa takto tlačeni do věcí, které nejsou pro nás akceptovatelné.

A v neposlední řadě jsme řešili také otázku termínu příštího jednání, protože té agendy je opravdu hodně, a předběžný program hovoří například o státním rozpočtu, hovoří také o otázce kalamitní situace v oblasti kůrovce atd., takže jsme se dohodli, že příští jednání tripartity bude 10. 6. v 9 hodin ráno, takže budeme rádi i za vaši účast. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu Středulovi a za zaměstnavatele promluví pan Wiesner.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Pokud se týká zdravotnictví, tak tam byla jasně řečena naše stanoviska, která jsou, čili budeme o tom jednat ještě na dalším zasedání pléna. Pokud se týká elektronického potvrzení pracovní neschopnosti, té e-neschopenky, tak my jsme samozřejmě chtěli, aby ten návrh byl udělaný komplexní, aby něco přinesl zaměstnavatelům, aby zaměstnavatelé měli informaci hned po nastoupení toho pracovníka do pracovní neschopnosti. Pokud se týká karenční doby, tak my zase trváme na tom, aby ten termín byl posunut do doby náběhu skutečně komplexní e-neschopenky, poněvadž o tom jsme jednali i od začátku a myslím, že to není nic proti ničemu, poněvadž vládě to neuškodí. Vláda ve vládním programu má zrušení e-neschopenky, není tam řečeno termín tedy, takže si myslím, že se nic nestane, když to bude až od 1. 1. 2020.

Pokud se týká novelizace zákoníku práce, tak tam jsme se shodli na těch věcech, o kterých tady mluvila paní ministryně Maláčová. Vypustili jsme sporné body, které byly, a dali jsme tam jen to, na čem jsme se dohodli s tím, že ještě samozřejmě i to potvrdíme mezi sebou i že to bude projednané v koaliční dohodě, že nebude nikdo dělat nebo předkládat žádné další návrhy do Poslanecké sněmovny. Čili tak, jak jsme se dohodli, že to půjde potom na schválení do Poslanecké sněmovny. Na čem jsme se nedohodli, tak to že bude řešeno až někdy potom v druhé etapě té novely.

Pokud se týká energetiky a energetické úspory, tak, jak tu bylo řečeno, pro nás je to nesmírně důležité. Každý podnik samozřejmě sleduje energetickou účinnost a každý podnik se snaží energii maximálně ušetřit. To nakonec je vidět i v grafu, který nám byl předložen, kde tedy došlo k úsporám, ale ty úspory nejsou takové, k jakým jsme se zavázali v tom minulém období, nebo minulé vlády se zavázaly v tom minulém období. Je potřeba tedy zejména pro podnikatele udělat podmínky pro to, aby mohli čerpat dejme tomu i některé ty dotační tituly, protože je to na výměnu technologií především, kde tedy samozřejmě návratnost je třeba dlouhodobá a ti podnikatelé na to nemají, nebo nemohou prostě sami toto financovat. Takže tam potřebujeme, aby dejme tomu i z evropských fondů bylo čerpání, aby byly nastaveny takové podmínky pro další programové období, aby tedy mohli o to zaměstnavatelé požádat a aby to byly ne tak administrativně náročné, jako to bylo v uplynulém období. Týká se to zejména OP PIKu, čili tam bylo slíbeno, že tyto věci budou upraveny.

Dalším návrhem, který měl být projednáván, je zákon o odpadech. To je nesmírně důležité, ale jelikož je tento zákon v současné době připravován do připomínek a pro naše podniky, tak jsme to posunuli a na základě toho, jak bude vypadat to připomínkové řízení, a hlavně vypořádání těch připomínek, tak pak teprve že to budeme projednávat v rámci tripartity, pakliže tam budou nějaké zásadní body, se kterými třeba nesouhlasíme, nebo doporučíme nějakou změnu.

Pokud se týká vodního hospodářství, bylo řečeno. Takže tam zase to souvisí se zákonem a těch opatřeních proti suchu. Tam jsme se dohodli, že ten materiál po dohodě ministra zemědělství, ministra životního prostředí a ministryně financí bude dopracován a bude projednán na další tripartitě v červnu.