Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 23. ledna 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády:  Vítám vás na tiskové konferenci po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada tedy ještě pokračuje ještě v dalším jednání, ale tiskovou konferenci už začínáme. Vítám zde především předsedu vlády a předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pana Andreje Babiše, místopředsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pana Karla Havlíčka, prvního místopředsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pana Petra Dvořáka a vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci pana Vladimíra Dzurillu. O úvodní slovo prosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Česká republika chce být zemí budoucnosti a Rada pro výzkum, vývoj a inovace, které předsedám, schválila na dnešním pravidelném zasedání klíčový dokument Inovační strategie české republiky 2019–2030, který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Strategie vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by nás mělo do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. Součástí strategie je i zavedení nové značky Czech Republic: The Country for the Future. Takže já vám to tady ukáži, takhle vypadá logo.

Mám velkou radost, že jsme přišli s tímto projektem, protože skutečně věda, výzkum a inovace jsou prioritou naší vlády a my se chceme do roku 2030 zařadit mezi inovační lídry Evropy po vzoru Dánska, Švýcarska a Švédska. Myslím, že pro prosperitu našich občanů je to velice důležité. Chceme skutečně finální produkci, chceme využít potenciálu českých firem, vědy a výzkumu. Nechceme být jen zemí minulosti, ale chceme být orientovaní na budoucnost. Chceme ukázat, že jsme zemí technologických příležitostí, zemí schopných a inovativních lidí. Chceme získat do České republiky významné vědce, inovátory, a udržet u nás nadějné naše mladé lidi.

K tomu máme skvělé předpoklady. Jsme skutečně podle Bloombergu nejstabilnější ekonomikou Evropy. Máme skvělou technologickou základnu, průmysl, školy, výzkum, vědce a máme také velkou politickou vůli prosadit tuto ambiciózní strategii. Proto jsme nazvali ten projekt Česká republika: země pro budoucnost a s panem docentem Havlíčkem jsme na naší cestě v Asii, v Singapuru, Thajsku a Indii tento projekt prezentovali. Zítra odlétám na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde budeme společně pokračovat a v únoru navštívíme Izrael, kde budeme tento projekt samozřejmě propagovat. Mám velkou radost, že to máme na stole, Rada to schválila jednomyslně a poprosím pana docenta, který je hlavním autorem tohoto projektu, aby vám tento projekt představil.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, dovolte, abych vás přivítal. Jedná se o strategii, kterou dnes můžeme spíše nazvat rámcovým plánem, protože na ni bude navazovat detailní jízdní řád, tzv. Akční plán jednotlivých pilířů. Těch devět pilířů vám během několika následujících okamžiků představím, ale ještě před představením bych chtěl vypíchnout, že se jedná o strategii, na které je všeobecný souhlas. Což je nesmírně důležité, protože inovační strategie se pochopitelně netýká jen podnikatelské sféry, týká se akademické sféry, vědecké sféry a těch řádově 35 autorů, které jsem měl možnost a čest koordinovat, je právě ze všech těchto oblastí.

Jinými slovy, máme pozitivní stanovisko Akademie věd, máme pozitivní stanovisko klíčových českých vysokých škol, máme pozitivní stanovisko všech rozhodujících podnikatelských asociací, od Hospodářské komory, Svazu průmyslu, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků přes Asociaci výzkumných organizací, máme pozitivní stanovisko od klíčových inovátorů České republiky a troufám si tvrdit, že je na tomto konceptu všeobecný odborný souhlas. Strategie je apolitická a je nadčasová.

Nyní k jednotlivým pilířům. Vycházeli jsme z toho, co funguje i jinde ve světě. Jinými slovy, inspirovali jsme se od těch zemí, které zde již zmínil pan premiér, které se přesně před patnácti lety rozhodly jít touto cestou. V tuto chvíli se nebavíme pouze o zemích, které jsou všeobecně skloňovány, jako je Izrael, jako jsou Spojené státy nebo Japonsko nebo Německo. Dívali jsme se jakožto na inspiraci k zemím, které jsou nám geograficky a velikostně blízké. Hovořím o Finsku, hovořím o Švédsku, Dánsku, Švýcarsku, respektive například o regionu Bavorska.

V tuto chvíli jsme v situaci, kdy máme devět pilířů. Krátce jednotlivé pilíře představím. Vůbec poprvé má v sobě inovační strategie podporu a to silnou podporu výzkumu a vývoje. Jinými slovy, jeden pilíř, Country for R&D – země pro R&D, se zaobírá financováním a hodnocením výzkumu. Mění se celkově systém hodnocení výzkumu, a to jak institucionální, tak účelové podpory a důležité je říct, že směřujeme financování až ke 2,5 procenta z HDP ve smyslu celkových výdajů na výzkum a vývoj v roce 2025 a v roce 2030, protože tam je finále té strategie. Na absolutní špičku Evropy to jsou 3 procenta.

Nesmírně důležitý je rozvoj startupů. Připravujeme strategie, tzv. národní koncepce pro startupy a pro spin-offy. Pro vznik těchto malých firem, pro vznik spolupracujících podnikatelů s výzkumnou nebo univerzitní sférou, odpovědný bude CzechInvest. Nesmírně důležitým pilířem, je pilíř digitalizace. Je to pilíř, který do určité míry již koresponduje s vládní strategií Digitální Česko. Já bych poprosil pana premiéra, zda by k tomu ještě mohl říci pár slov, protože je to nesmírně důležitá strategie, a poté i pana vládního zmocněnce pro digitalizaci pana Dzurillu, že bychom se maličko zastavili u tohoto pilíře.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Samozřejmě, digitalizace je jedna z priorit naší vlády. Ještě minulá vláda 14. února 2018 jmenovala zde přítomného vládního zmocněnce pro digitalizaci a myslím, že již máme konkrétní výsledky. Důležité je, že postavení vládního zmocněnce je úplně jiné než v minulosti, kdy stále převládal resortismus, a náš hlavní cíl je, aby občané komunikovali se státem z domova nebo z kanceláře a nemuseli chodit na úřady. K tomu mají používat datové schránky, které v této chvíli využívá pouze 8 procent našeho obyvatelstva.

Takže je potřeba dělat propagaci, co dnes už mohou občané zařídit z domu přes datové schránky a svůj portál občana. V tuto chvíli je to z fyzických osob 124 tisíc, fyzických osob, které podnikají, 144 tisíc a firem 533 tisíc. Je obrovský prostor, abychom propagovali, zviditelňovali tu možnost digitalizace. Určitě si vzpomínáte, měli jsme tu premiéra z Estonska. Estonsko je jedním z lídrů digitalizace, měli jsme k tomu konferenci, a proto si myslím, že je to velice důležité i z hlediska komfortu občanů, firem, živnostníků a tak dále, a proto jsme sem pozvali pana Dzurillu.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci: Za mě jen v krátkosti. Dobrý den i ode mě. Koncepce Digitální Česko byla schválena 3. 10. a má tu výhodu, že byla schválena plošně. To znamená, že je na ní shoda jak v akademické sféře, mezi podnikateli, tak i ve veřejné správě.

Co vše děláme: Nyní dokončujeme implementační plán, tím pádem bude koncepce hotová. Dnes pracujeme se 785 záměry, které máme, které seskupujeme do implementačních plánů. Běží nám 133 projektů, máme rozpracované další skoro dvě stovky projektů, které se rozbíhají proto, aby bylo podpořeno to, na co jsme se hlavně soustředili, tedy on-line služby pro občany a firmy, které bereme jako celkový základ toho, abychom mohli komunikovat z domova, aby ty služby byly dostupné jednoduše a on-line. Poté je to rozvoj kontaktních míst. To znamená, že Česká republika má jednu z největších a nejhustších sítí kontaktních míst. Chceme je daleko více využívat jako dnešní Czech Pointy a již dávno se připravuje postup pro nový rozvoj, jakým způsobem to celé pokrývat a co s tím vše dělat.

Poté je to propojený datový fond, po kterém všichni voláme. To je to, abychom měli data předvyplněná, aby všechny formuláře, které máme, abychom data, která už stát má, nemuseli poskytovat znovu. Je to další velký bod toho, na co se zaměřujeme. Poté je to samozřejmě využití sdílených platforem. Vše chceme navázat na to, co zde již bylo. Využíváme základní registry, využíváme datovou schránku, minulý rok představený Portál občana, národní identita. Ohromně velká výhoda, se kterou vstupujeme do jednání s bankovní asociací, a připravujeme vše, aby bankovní identita, kterou máme, to znamená, abychom přihlašování přes bankovní účty mohli též využívat k přihlašování ke službám státu. Zjednodušujeme přístupy, snažíme se to udělat jednoduše, aby se to dalo plošně využívat, a začínáme také hodně mluvit o výhodách. Dnes se již dá podat daňové přiznání z domova a další kroky, které se dají dělat, takže toto za mě. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuji, my jsme zde záměrně vypíchli pilíř digitalizace, protože se prolíná všemi ostatními pilíři. A hned přecházím k tomu dalšímu, což je pilíř tzv. chytré infrastruktury, která je založena na mobilitě. Jsme zemí, která je vysoce závislá na automobilovém průmyslu, který v budoucnosti nebude pouze o výrobě aut, ale o vytváření řešení pro autonomní řízení a podobné náležitosti. Jinými slovy, vypracování strategie mobility dopravního charakteru je nemírně důležité a zásadní a je pochopitelně součástí této strategie, stejně jako elementární nástroje pro stavební řízení a obecně stavební povolování nejen klasických staveb, o kterých je dnes diskuze, ale pochopitelně i těch technologických. Jinými slovy, pokud nedojde k novele stavebního zákona, budeme mít problém s výstavbou technologické infrastruktury.

Stejně tak je důležité, a to je další pilíř, připomenout i investiční infrastrukturu. Určitě jste zaregistrovali, že dochází ke změně zákona o investičních pobídkách. Ale my zde nezmiňujeme pouze zákon o investičních pobídkách, který je provázán s podporou výzkumu a vývoje, protože se předpokládá, že šanci na investiční pobídku budou mít pouze ty subjekty, které budou investovat zcela zásadním způsobem do výzkumu a vývoje, a rovněž zde zmiňujeme tolik diskutované odpočty na výzkum a vývoj. Myslíme tím daňové odpočty, které jsme během minulého roku poměrně zásadním způsobem zjednodušili a změnili, nicméně ještě nejsme úplně u konce. Ještě musíme dostat do myšlení firem to, že toto je velmi důležitý nástroj, nástroj nepřímé podpory. Naší ambicí je, ze současných 2,4 miliardy korun, které jsou tím daňovým benefitem pro řádově 1 300 firem, znásobit to na několikanásobek, a to do roku 2025.

Dalším důležitým pilířem je změna podpory patentové politiky. Doslova a do písmene zde hovoříme o patentové strategii, protože v ochraně duševního vlastnictví zaostáváme za nejvyspělejšími zeměmi světa, a proto jsme to zařadili opět po vzoru nejvýznamnějších zemí jakožto jednu z priorit. Současně si dovolím dát slovo panu profesoru Dvořákovi, 1. místopředsedovi Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, protože další pilíř se týká excelence inovačních center, výzkumných center, která chceme nejen kultivovat ve smyslu, že dostávají do určité míry jiný řád a jiný systém řízení. Určitě sledujete například velké výzkumné infrastruktury, jakým způsobem s nimi po novu pracujeme, ale současně je chceme daleko více přiblížit praxi a ukotvit inovační řetězec od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum a vývoj až po komerční využití. Poprosím pana profesora Dvořáka.

Petr Dvořák, 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuji za slovo. V inovační strategii jsou dva pilíře, které se týkají špičkové vědy. Jeden je o tom, jak začínáme vědu hodnotit a financovat, druhý je o tom, jak budeme řídit, optimalizovat, vylepšovat ohniska centra excelentního výzkumu, a propojení mezi těmito dvěma pilíři je, že s pomocí kvalitního hodnocení budeme identifikovat, hodnotit a zejména podporovat tzv. inovační řetězce, které mohou, ale nemusí být lokalizovány v centrech excelentního výzkumu, ale které by měly propojit celý inovační řetězec od super kvalitního základního výzkumu až po inovace a zejména návratnost těch inovací, které by se zase mohly vracet zpět do vědy. K tomu bych si dovolil jeden krátký postřeh z před několika minutami probíhající diskuze na Radě, která byla velmi pozitivní, konstruktivní, podpůrná, a dokonce dva velmi pragmatičtí, praktikující vědci explicitně prohlásili, že to je první materiál této kategorie, tohoto druhu, ze kterého je jasně vidět, že k něčemu povede. A to jsou vědci ze své profese skeptičtí a toto je pro mě velice pozitivní.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Aby to k něčemu vedlo, musíme to také umět řádně prodat, protože ty nejvyspělejší země rovněž musí to, co se jim podařilo, nebo k čemu směřují, dobře nabídnout, a to nejenom v rámci České republiky, v rámci dané země, kde to vzniká, ale i v zahraničí. Proto jsme připravili rovněž poslední pilíř a to je pilíř, kterým chceme zásadním způsobem změnit propagaci České republiky v zahraničí. Chceme, aby byla Česká republika vnímána jako země technologických příležitostí, jako země inovativní, jako země chytrých lidí, jako země, do které se vyplatí přijít nejen s ohledem na bezpečnost, krásné památky a krásné prostředí, ale i s ohledem na perspektivu, budoucnost, potencionální krásné projekty, případně dobré mzdy.

Proto jsme spustili kampaň Czech Republic: The Country For The Future, země budoucnosti, kdy říkáme: Vycházejme z minulosti, nic nepošlapávejme, nic neničme, ale chceme-li současně udržet mladé lidi, musíme jim nabídnout perspektivu. To znamená, musíme jim ukázat to, že se vyplatí u nás investovat, že se vyplatí u nás zůstávat a tvořit. Mimo jiné i z tohoto důvodu jsme připravili novou značku pro Českou republiku, která nebortí a neboří ty původní, nicméně chceme v zahraničí promovat a ukazovat Českou republiku jako zemi budoucnosti. Děkuji mockrát.