Tiskové konference

29. 6. 2020 10:40

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. června 2020

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po 358. zasedání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jako první promluví prvý místopředseda rady Petr Dvořák. Prosím.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobré odpoledne, dámo a pánové, dnešní Rada byla opět náročná. Dohodli jsme se, že, protože máme spoustu agendy, spoustu práce, zdrželi jsme se trošku nebo zkomplikovala se nám situace s koronavirovou infekcí, tak že uspořádáme mimořádné zasedání Rady 24. července.

To zasedání bude mimořádné, nebude mít číslo, ale bude velmi závažné, protože na něm by mělo dojít k vypuštění návrhu rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace České republiky do jednání vlády. Takže to je posunuto, harmonogram přípravy rozpočtu České republiky, jak víte, je posunut a my jsme po dlouhých jednáních a úvahách a vymýšlení alternativ zvolili mimořádnou Radu, která se tímto jako hlavním tématem bude 24. července, pravděpodobně zde na půdě Strakovy akademie, zabývat.

Druhým bodem byla, tak jako vždy, implementace hodnocení výzkumu, tzv. Metodiky 2017. Tady, jak víte, se debatuje velmi o tom, jak to hodnocení zkvalitnit. V rámci toho zkvalitnění hodnocení proběhlo několik pracovních jednání, kde byly navrženy některé úpravy zejména z pohledu kvality hodnocení aplikovaného výzkumu. Máme navrženou řadu opatření, které se budou postupně implementovat a Rada to bude kontrolovat nebo ověřovat si, zda ty návrhy jsou implementovány.

Není to nic, co by měnilo smysl hodnocení výzkumu, je to snaha o to zkvalitnit ten proces. My jsme od samého začátku říkali, že hodnocení výzkumu je velmi složitá věc, která je živá, která bude upravována na základě zkušeností nebo nových informací nebo vývoje systému, a to se teď děje v rámci toho zkvalitňování.

Také jsme se dohodli, že v rámci tzv. Komise pro hodnocení výzkumných organizací, což je poradní orgán Rady, něco jako steering committee pro Metodiku 2017+, bude vytvořena pracovní skupina z odborníků na aplikovaný výzkum, která se tím bude stabilně, dlouhodobě zabývat a bude dávat doporučení KHV, to je Komisi pro hodnocení výzkumných organizací, potažmo Radě, na další úpravy, protože ten proces je prostě dlouhodobý, náročný a nemůže být vymyšlen teoreticky, aniž by prošel tím ověřením praxe. To je první věc důležitá.

Třetím bodem byla diskuze o schválení poněkud metodického materiálu, který by měl sloužit k správnému rozlišení hospodářské a nehospodářské činnosti na úrovni výzkumných organizací. Tady byla jakási diskuze poměrně intenzivní, ten proces stál obrovské úsilí, Je to důležité zejména z pohledu následných kontrol, ať z Evropské komise, nebo od našich orgánů kontrolních, tak to dalo strašnou práci na dnešní Radě, protože máme informaci, že Evropská unie vydá pravděpodobně do konce příštího měsíce svůj závazný materiál týkající se toho.

Tak jsme ten materiál, tak jak byl připraven pracovním týmem, který se tím zabýval téměř dva roky na půdě Rady, tak pošleme do mezirezortního připomínkovacího řízení s tou podmínkou, že v průběhu toho mezirezortního připomínkovacího řízení bude harmonizován s tím, co se objeví v tom nařízení Evropské komise. To myslím dává smysl, protože nechceme dělat něco, co pak bychom museli modifikovat. Ono vlastně časově to vyjde, tak jsme se dohodli na racionalizaci toho procesu, že vlastně současně s připomínkami od našich poskytovatelů a relevantních připomínkovacích míst, tak bude vlastně laděn ten materiál s evropským materiálem, který sice nebyl oficiálně vydán, ale byl, jak my víme, schválen DG Competition a je vlastně napsán a vlastně i oficiálně se k tomu textu můžeme možná dostat i před tím, než bude úplně zveřejněn, a vlastně sladili to tak, abychom si usnadnili práci do budoucna.

Třetí informace, která padla jenom jako informace, nebyla v žádném řádném programu, je, že Ministerstvo školství velmi správně naplánovalo, připravilo na 15. července konferenci, která má být v krčském areálu Akademie věd v Ústavu molekulární genetiky, která vlastně bude se zabývat přispěním českých výzkumníků do řešení problému s covid-19. Což je asi důležité si říct, zda bylo uděláno ze strany výzkumu dost, dostatečně rychle, v dostatečné kvalitě, co se bude dít dál a podobně.

To jednání nebo ta konference bude za přítomnosti, myslím, i pana premiéra a bude hodně zaměřena na to, co vlastně, kde vlastně sklízíme ovoce těch minulých let tím, že jsme vybudovali expertní a technologická centra, která v tuto chvíli, a možná z tisku vy to víte sami, protože o tom píšete, se do toho třeba testování, screeningu covid pozitivních jedinců zapojila svými technologiemi a svými kapacitami.

Myslím, že se nám to velmi osvědčilo. Chceme si říct, že jak to vlastně bylo, jak to pomáhalo, zda by nebylo důležité nebo dobré udělat něco víc. Takže vy jste samozřejmě na tu konferenci zváni, je to 15. července v Ústavu molekulární genetiky v krčském areálu. To je všechno a poprosil bych Pavla Barana o doplnění.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Ano, o slovo poprosíme Pavla Barana, místopředsedu Rady.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuji, dobrý den. Já mám několik sdělení, které se týkají dalších bodů na jednání Rady. Zabývali jsme se také návrhem kandidátů na člena nebo členku Výzkumné rady Technologické agentury. Nakonec jsme se dohodli, že tyto významné pozice a návrhy na ně i s ohledem na volbu projednáme na podzim. To znamená, pootevřeli jsme, abych tak řekl, dvířka a získali tím i čas pro další nominace, protože, možná by vás to mohlo zajímat, ve Výzkumné radě Technologické agentury je to tak, že máme tam řekněme v uvozovkách tři koše – koš, který reprezentuje těch členů výzkumné rady, tu sféru podnikatelskou, sféru rezortů, to jest zejména ministerstev, a sféru akademickou, v tomto smyslu těch, kdo reprezentují vysokoškolský výzkum a výzkum na pracovištích Akademie věd nebo jiných veřejných výzkumných institucí.

Zabývali jsme se také Grantovou agenturou České republiky, a to vlastně v podobné souvislosti. Je připravena výzva k podávání návrhu, nebo připravována výzva návrhu na tři členy nebo členky předsednictva Grantové agentury. Výzva bude zveřejněna standardně na www.vyzkum.cz. Přijali jsme rezignaci jednoho z členů vědecké rady ze zdravotních důvodů s tím, že jsme požádali odbor Rady, aby připravil příslušnou výzvu na podzim.

V neposlední řadě jsme se zabývali, a velmi konsenzuálně a to bych tady chtěl podtrhnout, Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací, což je de facto klíčový a nejvyšší dokument. Tedy, abych to řekl přesně, Národní politikou 21+. Po, myslím, že nepřeháním, několikaletém jednání, jsme se dostali do situace, kdy jsme schválili vypořádání připomínek meziresortního a připomínkového řízení k tomuto materiálu a s uspokojením jsme mohli požádat pana předsedu, v tomto případě předsedu vlády, o předložení materiálu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací vládě, tak jak to přísluší Radě.

Myslím si, že tento dokument je připraven tak, aby reflektoval i, řekněme, některé nové podněty, které pro výzkum a jeho infrastruktury v tom nejširším slova smyslu vyplývají a vyplynuly ze situace a i ze zkušeností nejen s poslední pandemií a s výzvami, které přináší, včetně těch sociálních, ekonomických a dalších, ale že je koncipován tak, aby směřoval k posílení podílu na výzkumu na to, co bychom mohli nazvat směřováním a určitě žádoucím, k tomu, co se běžně nazývá v odborné literatuře jako odolná společnost a odolný občan. Věříme, že ta národní politika v tomto směru pro to vytváří a vytvoří koncepční předpoklady.

Zabývali jsme se také, doufám, že vás tím neunavujeme, financováním výzkumu na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tam ta situace byla poměrně komplikovaná a ukázalo se, že po zkušenostech s pandemií je zapotřebí posilovat výzkum tohoto typu. Jistě jste zaregistrovali všechny, nebo možná ne všechny, ale řadu variant podpory ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí právě v té, věřme, že post-covidové době, a Rada uložila předsednictvu Rady, aby v návrhu rozpočtu na příští období, to jest 21+, dle možností byl navýšen rozpočet ministerstva až o, pokud to bude možné z toho celého rozpočtového hlediska, až o řádově 11 milionů korun, a to jako trvalou změnu počínaje rokem 2021.

Probírali jsme také, a tím se už dostávám k závěru, informace standardně a opakovaně týkající se infrastruktury. A teď nemyslím výzkumné infrastruktury, ale té komplexně pojaté infrastruktury připravované v Břežanech u Prahy, tedy ELI ERIC. To máme pravidelně jako Rada na programu každý kvartál.

A schválili jsme také stanovisko Rady ke Koncepci aplikovaného výzkumu úplně z jiného soudku, v oblasti národní a kulturní identity. To se týká agendy Ministerstva kultury, a sice v letech 2023 až 2030. Probírali jsme i programy, vyhodnocení programů a stanovisko Rady k programům OMEGA a BETA. To jsou programy Technologické agentury. To je z mé strany vše, domnívám se, že jsme snad na nic podstatného nezapomněli.

Možná poznámku pod čarou, připomenu ten poslední bod, už ne tedy v těch bodech s rozpravou, ale bez rozpravy, kdy jsme se zabývali také a myslím, že konsenzuálně, pokud se nepletu, problematikou velkých výzkumných infrastruktur a vzali jsme na vědomí jednak informace zpravodaje a požádali Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby v koordinaci s Ministerstvem školství, které je gestorem v této oblasti, zaslalo přehled tematických priorit právě do sektorové platformy fyzikální vědy a inženýrství, kde jsme nebyli, nebo zpravodaj nebyl zcela spokojen.

Tak to je za mě opravdu rychlý a stručný přehled toho, co jsme dnes projednávali. Tedy za mě vše a děkuji za trpělivou pozornost, vím, že toho je hodně, pokud jsou nějaké dotazy, určitě jsme schopni na ně reagovat.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Ano, k dotazům přejdeme, ještě je tady zřejmě komentář pana profesora Dvořáka.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Možná jenom rychlá informace, která vás bude možná zajímat, a ta se týká informace o vyhlášení Národní ceny Česká hlava, vyhlášení významné ceny Ministerstva školství – Ceny Františka Běhounka. Takže obě dvě ty ceny. Teď se budou nominovat kandidáti a v září budou vybráni vítězové těch nominací, atraktivní věc, děkuju.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Tak v tuto chvíli je prostor pro dotazy, Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den, možná ta moje otázka bude hloupá, to se předem omlouvám, ale já bych ještě jednou vás poprosila o ten důvod, proč se musí konat to mimořádné zasedání v červenci. Jde o to, že máte strach, že dostanete z rozpočtu málo peněz?

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Ne, to jde o to, že Rada má ve svých zákonných povinnostech připravit návrh rozpočtu výzkumu na další roky a předložit to vládě. V tuto chvíli vláda rozhodla o tom, že celý rozpočet bude posunut až na podzim, to znamená, že my jsme požádali nebo prostě bylo dohodnuto, že i ten rozpočet vědní, který bude zvažován v kontextu toho, co se děje okolo, bude předložen až toho 24. července. Což je termín, kdy je možné, aby se tím vláda seriózně zabývala. A současně jsme nevymýšleli něco, co třeba je naprosto nerealistické anebo vlastně nereflektuje tu situaci, která se děje.

My jsme třeba navrhli do toho rozpočtu, navrhujeme a navrhneme a budeme o tom toho 24. diskutovat, že se vydělí poměrně slušná částka – až půl miliardy korun, velmi flexibilní, takového v uvozovkách fondu, který by mohl být použit na řešení výzev typu covid-19. V tuto chvíli toto nebylo možné. Takže my, to je dynamická věc, a to posunutí je jenom proto, co se stalo, co se děje a abychom zase nedělali práci zbytečnou, ale dobrou.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji. Dále je tu dotaz ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já bych měl ještě dotaz k tomu rozpočtu. Vím, že to budete řešit tedy finálně až toho 24. července, ale už v červnu zaznívaly nějaké návrhy té částky, která by to měla být na příští rok z toho rozpočtu. Původně to bylo 37,5 miliardy, hovořilo se o více než 38 miliardách. Měli jste nějaké neformální zasedání v červnu k tomuto, tak zda už je nějaká větší shoda na nějaké konečné částce, kterou byste pak chtěli navrhovat vládě? Děkuju.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Já to považuju, tu sumu 38,2 miliardy, což je ta původně rozpočtovaná ve střednědobém výhledu suma plus jakýsi převod z minulosti, který se děl mezi MPO a dalšími rezorty, tak za reálnou. Ale zaznívají poměrně významné hlasy, a zase bude záležet na tom, jak se k tomu postaví Ministerstvo financí, ale i pan ministr Havlíček říká, že výzkum za této situace, kde u výzkumu se hledá řešení prostě problému zase znovu typu covid, tak by neměl být snižován rozpočet, ale může být dokonce navýšen. Takže optimisté z Rady říkají, že by rozpočet mohl vystoupat třeba na 42 miliard. Realisté říkají 38,2, 39. Pesimisté říkají 37,5. Uvidíme.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Jestli mohu k té otázce snad doplnit. Nic jiného neplatí pro vyjednávání o rozpočtu na výzkum jako o vyjednávání o všech ostatních složkách a kapitolách rozpočtu. Je to politikum a uvidí se, jak se nám společně tedy s panem místopředsedou vlády a koneckonců s panem premiérem podaří obstát v konfrontaci s ekonomickou realitou a s pozicí Ministerstva financí, které samozřejmě hájí to, co Ministerstvo financí hájí vždy, to znamená racionální rozpočet jako celek, uvidíme.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Je zde ještě nějaký dotaz, ano, ještě jednou od ČTK, prosím.

Marek Opatrný, ČTK: Ještě bych měl dotaz k tomu dokumentu ohledně rozlišení hospodárné, nehospodárné činnosti výzkumných organizací, že jste se na tom shodli. Tak jestli byste mohli popsat krátce prostě, o co jde konkrétně? Děkuju.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Tam jde o to, že to je jakýsi výklad toho, jak lze kategorizovat, prostě škatulkovat ten typ vyvíjené činnosti, který výzkumná organizace, třeba i veřejná výzkumná organizace, provozuje. Je to extrémně důležité z finančního hlediska, že se řekne – toto je hospodářská, toto je nehospodářská činnost, protože to souvisí s tím, jak se na to dívají třeba NKÚ, Ministerstvo financí nebo kontrolní úřady z Evropské komise.

Takže my to potřebujeme proto, aby lidé věděli, na čem jsou, aby věděli, jak to správně zařadit, aby se vyhnuli různým sankcím. A je poměrně významná zkušenost z minulého programového období, v případě těch tzv. VaVpl projektů z prioritní osy 1 nebo z prioritní osy 2. Že vlastně to, co se takto jako nějak nastaví a nenastaví se to ideálně, tak i když potom všichni ví, že to je nesmysl v tuto chvíli, tak přesto horlivý úředník z kontrolního úřadu udělí sankci. Takže toto je extrémně důležitý materiál a my chceme, aby napříč systémem jak ve firemním výzkumu, tak na vysokých školách, tak v Akademii věd lidé s tím byli spokojeni.

Ten český systém má bohužel trošku špatnou zkušenost a chceme se tomu vyhnout a chceme to definovat dobře a říkáme si, že abychom alespoň jednu tu nejistotu eliminovali, tak to v tuto chvíli nejenom podrobíme mezirezortnímu připomínkovacímu řízení důkladně, ale současně to i sladíme dobře s evropskou legislativou, která vlastně visí ve vzduchu, nebyla ještě zveřejněna.

Takže jde o čas, ta věc se vleče dlouho, ten systém to potřebuje a snažíme se to udělat tak, aby to prostě zklidnilo výzkumníky, organizace, aby prostě nehrozilo ve vzduchu nebezpečí nějakých potenciálních sankcí. Je to prostě trošku takový boj s administrativou, ale jak víte, to je jako český evergreen.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Já, jestli mohu doplnit. Určitě se nedoporučuje opravovat sedmou velmoc, ale je třeba dát pozor na terminologii. Nejedná se o hospodárnou či nehospodárnou činnost, ale já bych si nedovolil ten háček nad tím písmenkem opravovat, ale v tomhle případě opravdu to nemá nic společného s efektivitou nebo neefektivitou výzkumu, případně činností, které jej doprovázejí, ale s identifikací toho, jak na základě těchto záležitostí, o kterých pan profesor mluvil, máme nahlížet na, řekněme, zdroje, které do výzkumu vstupují, a současně zdroje, které výzkum sám může získávat, ať už prostřednictvím aktivit těch nebo oných, ale aktivit, které mají ekonomické parametry.

A ty aktivity mohou být nahlíženy různě. Pokud nebude shoda v systému, jak na ně má být nahlíženo, povede to k tomu, o čem tady byla řeč, to jest k nejistotě a ta nejistota se bohužel ale může přetavit, nebo v minulosti to tak občas bylo, i do velmi nepříjemné podoby potom sankcí často i finančního charakteru. Takže pro výzkumné organizace, vysoké školy, rezorty, podniky, veřejné výzkumné instituce, ať už v Akademii věd nebo mimo ni, má toto téma poměrně zásadní význam, přestože je to pro laika téma velmi obtížné a není jednoduché jej správně interpretovat, tak se omlouvám za to doplnění.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: A ještě jeden dotaz, Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Mě by ještě zajímal ten dokument, o kterém jste hovořil, že ho budete předkládat vládě, a mluvil jste o tom, že by se měl zaměřit na ty aktuální výzvy v situaci kolem koronaviru – odolná společnost a odolný občan. Můžete to trochu rozvinout, na co by se to třeba mělo zaměřovat a co to vlastně skrývá, tenhle název?

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: No, ten dokument, myslíte tím asi Národní politiku, ten má samozřejmě daleko širší dopad, a to jeho působení nebo vůbec gesce toho dokumentu je dána zákonem bez ohledu na to, jaká je momentálně, abych tak řekl, aktuální situace, ať už v oblasti zdravotnictví nebo zdravotnického výzkumu. To není úplně podstatné.

Ale na váš dotaz, myslím, že je třeba odpovědět. Ten dokument, o kterém jsme mluvili dnes a jednali dnes, má přece jenom v sobě založenu jednu zvláštnost, a to je, a to doporučuju nahlédnout i z vaší strany, opatření 27. Je to, myslím, jedna necelá stránka v tom dokumentu samotném, které, jak už o něm byla řeč, i s ohledem na rozpočet de facto otevírá prostor pro redefinici nebo nový pohled na jiný, starší dokument, který se nazývá, nepletu-li se, Národní priority orientovaného výzkumu v České republice a umožňuje, řekněme, flexibilněji reagovat, nebo dokonce ukládá z koncepčního hlediska výzkumu celé oblasti výzkumu flexibilněji reagovat na případné výzvy a problémy nebo aktuální výzvy a problémy s celospolečenským dopadem.

V tomto smyslu by výzkum svojí kapacitou měl podporovat to, co jsem označil pojmem, nebo to, kam bychom chtěli, aby se směřovalo – k pozici odolné společnosti a odolného občana. Ale nejen vůči výzvě typu pandemie nebo epidemie. Takových nebo podobných problémů s celospolečenským dopadem, ale dopadem do života každého z nás, si dovedeme představit jistě mnoho. Nebudu tady mluvit o klimatické změně, to by byl evergreen. Mohli bychom si o tom popovídat někdy jindy a věnovat tomu více času, ale tímto směrem ten dokument je zacílen také. A je to něco, co v těch předchozích dokumentech tohoto typu, v těch koncepčních dokumentech, nebylo, a v tomto smyslu ten dokument pro to otevírá prostor.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji, ještě nějaké dotazy? Jsme u konce, děkuji vám za účast a za zájem o vědní politiku.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkujeme za zajímavé a určitě podnětné dotazy. Díky a rádi vás uvidíme zase příště. Přijďte se podívat, zejména ta červencová Rada bude pro média jistě zajímavá, doufejme.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. června 2020

Související zprávy