Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 30. září 2022

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po právě proběhlém zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Dovolte mi zde přivítat ministryni pro vědu, výzkum a inovace paní Helenu Langšádlovou, která je zároveň předsedkyní Rady, a dále nově jmenované místopředsedy Rady profesora Jiřího Homolu a profesora Tomáše Polívku. O úvodní slovo poprosím paní ministryni.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, dámy a pánové. Rada vlády měla několik bodů, některé byly tradiční, některé byly nové. Určitě jsme se dotkli rozpočtu, který v pondělí projednala vláda. Dotkli jsme se otázek velkých výzkumných infrastruktur, hovořili jsme o ELI ERIC. Dalším bodem našeho jednání byl výzkum v oblasti energetiky, protože jsme v situaci, kdy čelíme velké energetické krizi a chceme, aby i věda, výzkum přispěly k řešení a posílení České republiky. Myslím si, že je tam velký potenciál, jak již v oblasti úspor energií, kumulace energií i obnovitelných zdrojů, anebo třeba i vodíku. Dále jsme probírali body, které se týkaly aktualizované koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva životního prostředí, a další body.

Úvodem bych však ještě chtěla zdůraznit, že Rada vlády se sešla v novém složení. Navrhla jsem vládě velkou obměnu Rady vlády a dnes jsme se v tomto složení sešli poprvé. Současně jsem Radě vlády navrhla jako místopředsedy právě zde po mé levici stojící pana profesora Jiřího Homolu a pana profesora Tomáše Polívku.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkuji, mohu o slovo dále požádat jednoho z místopředsedů?

Tomáš Polívka, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, já se jmenuji Tomáš Polívka, jsem tedy nový místopředseda Rady a mým úkolem, nebo tak, jak já vidím svoji misi v Radě, je věnovat se zejména hodnocení vědy a výzkumných organizací v České republice, což je činnost, které se věnuji už téměř deset let a i od svého vstupu do Rady letos v lednu jsem měl tuto část do jisté míry na starosti, takže teď budu v tomto pokračovat nadále i v předsednictvu.

Jiří Homola, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuju. Dobrý den, já se jmenuji Jiří Homola a jsem původem fyzik a v Radě vlády pro vědu a výzkum se budu věnovat rozpočtu. Myslím, že jako fyzik mám velký vztah k číslům a respekt k nim, a věřím, že v Radě můžu svou specializací přispět k tomu, aby prostředky, které vynakládáme na výzkum, byly vynakládány co nejefektivněji. Tady nám nejde vlastně jenom o prostředky na to nejbližší období, ale především o střednědobý výhled, který všem pracovištím umožní fungovat v stabilním a předvídatelném prostředí. Děkuju.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: A nyní je zde prostor pro dotazy médií. Ano, prosím.

Petra Kierová, ČTK: Dobrý den, děkuju. Já bych se chtěla zeptat, jestli by bylo možné upřesnit ten rozpočet, kolik půjde v příštím roce na vědu, a jestli se a o kolik změnil ten původní návrh Rady, který byl ve výši 39,3 miliardy. Děkuju.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Ano, tento rozpočet se podařilo navýšit asi o 860 milionů, z čehož 450 milionů půjde na navýšení rozpočtu pro vysoké školy, 200 milionů pro Akademii věd, ale Akademie věd dostane ještě dalších asi 200 milionů na financování tokamaku.

Současně je potřeba říci, že i u těchto institucí dochází k zastropování cen energií a toto zastropování samozřejmě musí být kompenzováno ze státního rozpočtu a odhadem z těch čísel, které máme, tak to jsou další asi 2,5 miliardy korun, které půjdou na zastropování cen energií pro výzkumné organizace.

A kdybych mohla mluvit ještě o tom střednědobém výhledu, tak oproti tomu, co bylo v původním návrhu, tak pro rok 2024 počítáme také s navýšením o 300 milionů pro projekt tokamak, stejně tak jako pro rok 2025. Dále tam bude v obou letech navýšení po sto milionech pro projekt Sigma, který je pod TAČR. Je to nový projekt, který by měl umožnit flexibilnější reakci na potřeby výzkumu. A dále, a na tom se shodujeme napříč Radou, je pro nás naprosto zásadní, abychom více podporovali excelenci, a proto už i do rozpočtu na letošní rok, tak ale i do střednědobého výhledu, podporujeme projekty pod ERC CZ, to je pod školstvím, kde v roce 2024 by mělo být vyčleněno 90 milionů a pro rok 2025 dokonce 150. To je pro ty velmi úspěšné žadatele, kteří žádají o ERC granty na evropské úrovni, de facto v rámci Horizonu, kteří podají velmi kvalitní projekty, ale už na ně nezbydou finanční prostředky. Tak tyto projekty pro tyto špičkové vědce budou podpořeny z českého státního rozpočtu.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Je zde další dotaz?

Štěpán Sedláček, Český rozhlas: Já bych se chtěl zeptat, jestli byste mohli okomentovat, kde se teda musely najít třeba nějaké úspory v tom rozpočtu na příští rok ve vědě? Myslím, že třeba Grantová agentura ČR tam má nižší množství prostředků.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Tak celkově my jsme ten návrh rozpočtu, který šel z Rady vlády, nesnižovali. Ten se naopak o těch 850 milionů navyšoval oproti návrhu, který projednala Rada vlády a následně vláda. Naopak tam dochází k navýšení asi o těch 860 milionů plus de facto ty prostředky na zastropování cen. No samozřejmě, že meziročně jsou rozdíly zejména u těch agentur, ať už TAČR pro podporu aplikovaného výzkumu, tak z hlediska GAČR, ale ony tomu přizpůsobují ty výzvy. Každý rok je jiný, tam to nejde porovnávat úplně meziročně, protože to záleží na tom, které výzvy tam jsou v podstatě rozjety.

Štěpán Sedláček, Český rozhlas: Ještě poprosím jeden dotaz k tomu výzkumu v oblasti energetiky. Jestli byste mohla přiblížit něco konkrétního, co jste řešili, co by třeba v tom střednědobém horizontu z pozice České republiky bylo zajímavé?

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Já jsem navštívila mnohá pracoviště, která se zabývají energetikou. Je to například báňská univerzita v Ostravě, která je hodně zaměřena na vodík. Je to třeba Západočeská univerzita, která má unikátní řešení bateriových úložišť energií. A takto bych mohla pokračovat.

My jsme vzali systematicky výdaje na účelovou podporu aplikovaného výzkumu, vzali jsme si všechny projekty, které byly v posledních letech financovány, udělali jsme si analýzu, do jakých oblastí to šlo a kde je ta největší perspektiva rozvoje. Současně jsme, protože se tomu věnujeme už několik měsíců, jsme si pozvali vědce z Fyzikálního ústavu, z Ústavu fyziky plazmatu a mnoha dalších, kteří jsou zapojeni, mnozí třeba i do těch projektů společného zájmu pod Horizonem, podílí se na obnovitelných zdrojích. A z toho máme některé návrhy, které právě se týkají oblastí úspor energií, kumulace energií, obnovitelných zdrojů, vodíku. Debatu budeme vést i o vývoji malých modulárních reaktorů, na to teď je pracovní skupina, která ve spolupráci s MPO bude zpracovávat i nějaký dotazník, abychom věděli, v jaké fázi jsou ty tři skupiny, které v České republice na tom pracují.

Ty výstupy nám popisují vlastně to, kam jsme investovali, které projekty se zdají být perspektivní. Ale v tuto chvíli opravdu o tom ještě budeme jednat s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které si také musí vyhodnotit, co třeba více podpořit. Jednáme o tom i s TAČR. Prostředky půjdou samozřejmě například i z Horizonu, jak jsem zmiňovala.

Ale co je velmi důležité, a to je náš obecný přístup, když tady o tom hovořil pan profesor Homola – pro nás je velmi důležité, aby se maximum z toho, co se investuje do aplikovaného výzkumu a má potenciál k tomu, aby to bylo převedeno do komercializace, abychom opravdu s tímto neváhali a aby opravdu tam bylo vyšší propojení mezi zejména aplikovaným výzkumem a firmami.

Protože když jsem na začátku zmiňovala, že nejsme v lehké situaci z hlediska energetiky a z hlediska struktury naší ekonomiky, která je mimořádně energeticky náročná, tak jsem přesvědčena, že je to právě věda a výzkum, která nám může pomoci. Myslím si, že i finanční sektor si uvědomuje, že bude potřeba posílit naše firmy, aby inovovaly. Zatím je to pouze 0,6 procenta firem, které intenzivně inovují a investují do výzkumu. Takže tady je opravdu velký prostor pro transfer a pro to, aby se ještě více propojovaly výsledky vědy s tím praktickým využitím.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Děkujeme, další dotaz, prosím.  

Štěpán Sedláček, Český rozhlas: Jestli ještě můžu poslední dotaz, který by směřoval na pány místopředsedy: Jestli by chtěli nějak okomentovat ten rozpočet na vědu na příští rok, jestli odpovídá doporučením Rady?

Jiří Homola, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Jestli k tomu mohu říct, já jsem vlastně nový člen Rady, takže jsem se projednávání předchozího rozpočtu neúčastnil. Vnímám, že doba je extrémně složitá a že to, co se paní ministryni podařilo vyjednat, je asi v mezích možného. Myslím, že, jak jsem říkal na začátku, není pro nás důležitý jenom ten rok 2023, i když je hodně důležitý, ale i ten výhled, který dává prostě určitou představu, jak všichni můžeme v tom systému plánovat. 

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Já bych možná ještě doplnila, jestli mohu, že tady taky bylo řečeno opravdu, že potřebujeme posílit efektivitu. Proto připravujeme i projekty ve spolupráci s Evropskou komisí, které budou zaměřeny na vyhodnocení efektivity vynakládání prostředků zejména na účelovou podporu. Ono totiž to, co se v tom prostředí děje, tak není jenom o těch číslech, není to jenom o tom rozpočtu, ale i o tom, jak se ty prostředky vynakládají a využívají.

Vendula Kodetová, Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR: Máme zde ještě nějaký dotaz ze strany médií? Dobrá, pro tuto chvíli tedy tiskovou konferenci ukončíme. My vám děkujeme za váš zájem o vědní politiku a témata vědy, výzkumu a inovací.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Děkujeme.