Tiskové konference

18. 12. 2019 14:15

Tisková konference po jednání Rady vlády pro duševní zdraví, 18. prosince 2019

Renata Povolná, Odbor komunikace Ministerstva zdravotnictví:  Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na první tiskové konferenci po prvním jednání Rady vlády pro duševní zdraví. Vítám zde ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, vítám zde předsedu Výkonného výboru pro implementaci reformy psychiatrické péče Ivana Duškova, pana místopředsedu Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Anderse a zástupkyni uživatelů péče paní Marii Salomonovou. O úvodní slovo poprosím pana ministra zdravotnictví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, krásný dobrý den. My jsme dnes měli vlastně ustavující jednání Rady vlády pro duševní zdraví, která byla zřízena vládou jako její poradní orgán. Proč jsme tedy vůbec tuto radu zřídili? Z toho důvodu, že na Ministerstvu zdravotnictví samozřejmě probíhá již nějaký čas reforma psychiatrické péče, to znamená, že to je řekněme ta oblast týkající se primárně zdravotnictví. A ta funguje velmi dobře. Troufnu si říci, že skutečně je to úspěšný projekt.

Abych připomněl, tak to hlavní gró celé reformy se týká tzv. deinstitualizace, kdy dnes už funguje sedmnáct center duševního zdraví, těch komunitních center, kam přecházejí pacienti z psychiatrických nemocnic. V listopadu jsme schválili další čtyři centra, jejich vznik. To znamená, že dvacet jedna center nyní bude fungovat v rámci té první fáze a předpokládáme, že brzy schválíme dalších devět. To znamená celkově třicet center duševního zdraví, která běží, která poběží, která fungují v rámci komunitní péče, kde fungují ony multidisciplinární týmy zdravotně-sociální. Myslím si, že ten projekt je skutečně úspěšný.

Abych vám jen dokladoval ten úspěch, tak aktuálně číslo propuštěných pacientů z dlouhodobé hospitalizace, to znamená těch, kteří byli skutečně hospitalizováni v těch psychiatrických nemocnicích, je 1 663. To znamená 1 663 pacientů, dlouhodobě hospitalizovaných, bylo propuštěno, a dnes tedy fungují v rámci oněch komunitních služeb. Což si myslím, že je obrovský úspěch, když si uvědomíme, že vlastně ten projekt nebo ta realizace je v posledních dvou letech. Což je skutečně dobrý výsledek.

Takže jen tolik k tomu, jak funguje reforma psychiatrické péče. Pilotujeme i nové komplexní ambulantní služby v rámci psychiatrie, i třeba pro děti a adolescenty. To je věc, kterou jsme schválili dnes, nebo vlastně včera na poradě ministerstva. Takže touto cestou jdeme, to znamená těch ambulantních služeb. Schválili jsme novou koncepci adiktologické péče.

Ale to jsou zkrátka všechno věci, které se týkají primárně zdravotnictví. A my jsme došli k závěru, že pokud chceme, abychom se zaměřili celkově na duševní zdraví naší populace, což jsme přesvědčeni o tom, že do budoucna bude nabývat stále důležitějších a důležitějších rozměrů, protože uvědomme si, že v současné době 21 procent lidí v České republice trpí nějakou formou duševního onemocnění, ať už nějakého lehčího nebo skutečně závažných chorob, tak je to obrovská zátěž pro celou společnost.

To není jen zátěž pro zdravotnictví. Ale to je zátěž pro sociální systém a obecně pro národní hospodářství, řekněme. A proto potřebujeme řešit tuto oblast na té nadrezortní úrovni, právě na úrovni rady vlády, která se skládá ze zástupců jednotlivých dotčených rezortů, protože my nemůžeme řešit pouze právě jen tu zdravotní část, ale musíme zapojit sociální oblast, musíme zapojit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy z hlediska prevence, protože potřebujeme provádět detekci a intervenci už v rámci škol, univerzit a podobně.

Samozřejmě je tam zapojeno Ministerstvo financí, protože je to také o penězích. Je tam zapojeno Ministerstvo spravedlnosti, protože budeme řešit bezesporu i oblast ochranného léčení, což je také velmi důležité. A pak jsou tam jednotliví zástupci odborné veřejnosti, pacientů, sociálních služeb a podobně.

Takže skutečně ten orgán neřeší pouze tu psychiatrickou péči, ale dívá se na to mnohem širším způsobem, a o tom jsme dnes velmi obšírně diskutovali, co má být tedy náplní, jak v následujících letech má celá reforma péče o duševní zdraví v České republice probíhat, a i proto jsme také mimo jiné, a bude o tom mluvit kolega Duškov, schválili Národní akční plán pro duševní zdraví, což je první vlastně takovýto strategický dokument na úrovni vlády, který jasně definuje cíle a oblasti, na které se chceme zaměřit, který jasně definuje roli právě těch jednotlivých rezortů a jejich úkoly. A tento národní akční plán tedy dnes byl Radou vlády pro duševní zdraví schválen a půjde ke schválení přímo na vládu.

Plán byl konzultován i se Světovou zdravotnickou organizací, jejíž experti nám v této oblasti už nyní velmi pomáhají právě v této oblasti. A je také velmi důležité, abychom měli tento mezinárodní rozměr a srovnání se zahraničím a podobě.

Takže to je tedy nějaký základní výstup. Jinak ta debata o aktuálně probíhající reformě a jednak schválení Národního akčního plánu pro duševní zdraví jakožto komplexního dokumentu do roku 2030. Takže podle tohoto dokumentu pak budeme pokračovat v rámci nějaké následné implementace.

Jinak musím říci, že v radě vlády jsou zastoupeny i zdravotní pojišťovny, což je velmi důležité, protože často se diskutuje o nějaké udržitelnosti toho systému. My dnes primárně samozřejmě financujeme celou tu reformu z evropských zdrojů, což bylo bezesporu velmi důležité pro ten začátek, aby se vůbec celý ten systém mohl začít měnit. Ovšem víme, že samozřejmě evropské zdroje jsou dočasné, byť určitě budeme chtít vyjednávat i v rámci dalšího programového období o nějakých zdrojích. Ale je jasné, že nemůžeme spoléhat navěky na evropské peníze, a proto právě jsme zapojili i zdravotní pojišťovny, které už dnes mají připravené na příští rok úhradové mechanismy na hrazení těchto komunitních služeb.

Skutečně zdravotní pojišťovny, a já jsem za to rád, vím, že někdy v některých jiných oblastech je ta diskuse komplikovanější, ale tady všechny zdravotní pojišťovny jednoznačně podporují celý projekt a financují jak komunitní služby, tak právě i tu, řekněme, transformaci psychiatrických nemocnic, protože tam také potřebujeme investovat a navýšit úhrady, aby se ta péče zkvalitnila. Takže na tomto jsme dohodnuti a je to vlastně obsaženo i v úhradové vyhlášce a i zdravotní pojišťovny v tomto směru zajistily ono udržitelné financování, o čemž jsme dnes také hovořili.

Takže tolik jen k tomu základnímu rámci dnešní debaty. Rada vlády by se měla scházet na určité periodické úrovni, předpokládáme jednou za kvartál, jednou za pololetí, samozřejmě podle agendy, ale zároveň bude fungovat určitá pracovní skupina, která bude složena ze zástupců jednotlivých rezortů a ta bude fungovat na měsíční bázi. To budou skutečně ti zástupci odborní, zástupci z jednotlivých ministerstev, kteří budou na těch věcech pracovat kontinuálně a pak ty výsledky předkládat radě vlády, která je složena zejména tedy z ministrů, případně náměstků. To znamená, že je to určitý vrcholný orgán, ale tu samotnou práci, řekněme, tu odvedou právě experti jednotlivých rezortů.

Takže tolik jen k tomu. Děkuji.

Renata Povolná, Odbor komunikace Ministerstva zdravotnictví:  Děkujeme. Prosím nyní pana Ivana Duškova, aby shrnul dosavadní úspěchy reformy a přiblížil národní akční plán.

Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci reformy psychiatrické péče: Ano, já děkuji za slovo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, pan ministr řekl vlastně taková raison d'être toho našeho snažení i ty nejdůležitější úspěchy. Jak patrně víte, tak strategii reformy psychiatrické péče se Ministerstvo zdravotnictví s drobnými přestávkami věnuje už řadu let, zhruba od roku 2012. Teď teprve, jak říkal pan ministr, tak teď teprve jsou vidět nějaké ty prvotní výsledky.

Že v reálu fungují ty nové multidisciplinární služby, v reálu už tedy někteří pacienti, kteří jsou toho schopni, tak už participují na těch majoritních kontextech společnosti, už nebydlí tzv. v psychiatrických nemocnicích jako v dlouhodobé péči, ale už jsou samostatní, autonomní. Probíhá řada dalších aktivit včetně nějakých destigmatizačních, edukačních aktivit. Máme i robustní projekt na datovou a analytickou podporu reformy, protože všechny změny, které se dějí, vycházejí z tvrdých dat. Nejsou to žádné vymyšlené věci, je to vždy všechno podloženo.

Transformační plány psychiatrických nemocnic jsou rovněž velmi podrobně diskutovány v kontextu, kde se ta psychiatrická nemocnice vyskytuje, jestli tam je návazný typ služeb, aby o ty pacienty bylo postaráno atd.

Jak právě říkal pan ministr, my jsme asi schopni garantovat z pozice Ministerstva zdravotnictví tu zdravotnickou část a vlastně to se daří. Pan ministr tady pochválil zdravotní pojišťovny, které se také zpočátku bránily cokoli nového nasmlouvat, nebo „cizího“, a ten komunitní způsob péče o duševně nemocné byl nový před x lety v České republice.

Ale vlastně i na základě dat se ukazuje, že to má smysl. Zvyšuje to výrazným způsobem kvalitu života lidí, mají daleko lepší asistenci, takže pak nejsou tolik závislí na té pomoci jak zdravotní, tak sociální, protože právě duševní onemocnění s sebou nesou řadu socioekonomických nákladů. Jen pro vaši zajímavost, v roce 2010 bylo odhadováno, že socioekonomické náklady v důsledku duševních onemocnění v celém světě se pohybují zhruba v okolí číslovky 2,5 bilionu amerických dolarů a vlastně se predikuje, že v roce 2030 to má být dokonce šest bilionů amerických dolarů, což jsou obrovské sumy.

Týká se to těch nepřímých nákladů, které souvisejí třeba se ztrátou produktivity nebo se ztrátou příjmů nebo v důsledku předčasného úmrtí, ale samozřejmě i přímých nákladů. A my právě jsme si vědomi tohoto vývoje, který není pozitivní v oblasti duševního zdraví celosvětově. Tak právě proto jsme přistoupili k této iniciativě, že potřebujeme zapojit více zúčastněných rezortů, protože ten rezortismus je tu bohužel zakořeněn a strašně špatně se s ním pracuje. Proto tato rada vlády.

Zase na druhou stranu musíme být objektivní a nemůžeme očekávat, že rada vlády mávne kouzelným proutkem, byť bychom si to asi přáli, a vše se přenastaví a vše bude fungovat dobře.  Takže spíš to bude fungovat v nějakých inkrementálních krůčcích, které povedou ke zlepšení, a tato rada vlády k tomu dnes svým způsobem dospěla, protože pan premiér chtěl velmi dopodrobna vysvětlit některé kontexty jak reformy psychiatrické péče, tak vůbec fungování toho systému a toho, co plánujeme, a nakonec jsme došli k tomu, že jsme vlastně usnesením schválili akční plán a doporučujeme jej vládě ke schválení. Ale čeká nás ještě dlouhá cesta v rámci naplňování jednotlivých opatření.

Pan ministr tu zmínil Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. O tom pohovoří určitě paní kolegyně Salamonová, která má zkušenosti s edukací v rámci středních i vysokých škol. My potřebujeme Ministerstvo spravedlnosti, abychom definovali systém ochranného léčení a nějakou participaci ministerstva na něm.

Potřebujeme samozřejmě to Ministerstvo financí, které by mělo zohlednit náklady v rozpočtu na problematiku duševního zdraví, protože je to investice, která se nám vrátí. Jak jsem hovořil o těch socioekonomických nákladech, tak kdyby tu byl funkční systém včasné intervence, tak k některým nákladům vůbec nedojde, nota bene nedojde k takřka v některých případech zničeným životům.

Takže já jsem rád za tuto iniciativu. A jak říkám, čeká nás spousta práce, ale kdyby se to mělo vyvíjet tak jako doposud, tak jsem veskrze pozitivní. Ale je třeba si uvědomit, že reformovat tak náročný systém péče o duševně nemocné trvá desítky let i ve státech, které jsou mnohem kultivovanější, takže nemůžeme očekávat nějakou překotnou změnu během pár měsíců nebo během pár let.

Děkuji za pozornost.

Renata Povolná, Odbor komunikace Ministerstva zdravotnictví: Děkujeme. Nyní poprosím jako garanta pana Martina Anderse z Psychiatrické společnosti. Děkuji.

Martin Anders, místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně: Dámy a pánové, pane ministře, já asi na začátek bych poděkoval za to, co se dnes stalo, protože je to pro mě jeden z největších vánočních dárků, který jsem kdy dostal. To znamená: Dostali jsme konečně agendu psychiatrické péče na relativně vládě blízkou úroveň a já myslím, že to kolegové, kteří se za ty roky snažili o reformu psychiatrické péče u nás, přivítají s velkým povděkem, protože je to nejdál, kam jsme se dostali za těch posledních možná třicet let, co se týče změny tohoto složitého systému.

Odborná společnost od začátku poskytuje garanci a myslím, že všechny procesy, které prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví jsou činěny, jsou vždy pod pečlivým dohledem a také inspirací odborné společnosti. My současně jako odborníci konzultujeme jednotlivé postoje a jednotlivé postupy se zahraničím tak, abychom nevybočovali, a myslím, že jak Světová zdravotnická organizace, tak Evropská psychiatrická asociace, která nás nedávno navštívila, velmi, velmi pozitivně hodnotí naše kroky a považují Českou republiku za oblast, která se dostala v této reformě nejdál z postkomunistických zemí. Za což jsem moc rád a ještě jednou poděkování všem včetně pana premiéra, který se o to zasadil a je předsedou Rady vlády pro duševní zdraví.

Přeji hezké Vánoce a děkuji.

Renata Povolná, Odbor komunikace Ministerstva zdravotnictví: Děkujeme. Prosím ještě zástupkyni za reformu očima uživatelů paní Marii Salomonovou.

Marie Salomonová, zástupkyni uživatelů péče: Dobrý den, pane ministře, dobrý den, dámy a pánové. Já bych ráda za uživatele dodala, že jsme velmi rádi, že i díky vzniku pacientské rady na Ministerstvu zdravotnictví v minulých letech se podařilo zapojit uživatele péče nebo tedy pacienty do toho, aby měli svůj hlas v rámci tvoření nového systému nebo změny toho stávajícího systému.

My jsme také velmi rádi, že jsme se dostali k samotné tvorbě právě Národního akčního plánu pro duševní zdraví. Chceme vlastně zdůraznit, že pro nás jsou tam důležité body nejen v oblasti zlepšení zdravotní péče a že jsme se velmi rádi zapojili do hodnocení kvality služeb v psychiatrických nemocnicích a dodržování lidských práv v tom sytému, ale právě i ty oblasti dodržování lidských práv v psychiatrické péči a opomíjené, ale klíčové potřeby, jako jsou zaměstnávání, bydlení a omezování toho stigmatu, to znamená nějaká celospolečenská edukace.

Velmi také kvitujeme, že se přestává mluvit o reformě psychiatrické péče, ale mluví se o reformě péče o duševní zdraví, které máme opravdu všichni a jednadvacet procent naší populace je momentálně nějakými obtížemi postiženo, což ale vůbec neznamená, že se to nestane i někomu jinému, a že naopak někdo jiný, kdo už to onemocnění teď má, nemůže třeba projít procesem tzv. zotavení. To znamená včlenit se do společnosti a žít kvalitní a naplněný život.

Pro nás je velmi důležité, že toto všechno jsou věci, které národní akční plán akcentuje a podporuje komplexně. A další věc, kterou bych ráda zmínila, je, že velmi důležitým segmentem Národního akčního plánu právě spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a to na systémech včasné intervence, ale právě i prevence.

Padesát procent chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do čtrnáctého roku života. Bohužel, prevence, tak jak je momentálně nastavená v našem školském systému, úplně toto nereflektuje a nepracuje s nějakým konceptem duševního zdraví a nějakého udržování wellbeingu u našich dětí a mladých lidí. A nám se podařilo do národního akčního plánu v tomto také zasáhnout a podpořit, aby tam byla prevence zdůrazněna a zároveň aby byly podpořeny například vysokoškolské poradny a jejich dostupnost pro vysokoškolské studenty, což je další velmi ohrožená skupina i možná na základě katastrof nebo nepříjemných věcí, které se v minulosti staly okolo vysokoškolských studentů a jejich duševního zdraví. Tam vidíme nějaké souvislosti s tím, že by se mělo něco dělat.

Ještě jednou bych ráda zdůraznila, že pacienti nebo uživatelé péče jsou velmi zapojeni do celého procesu. Někdy tedy máme ještě pocit, že možná tam jsme tak jako, abychom tam byli, ale velmi často už máme svůj hlas a můžeme obhajovat svá práva a říkat, jak by ten systém měl být nastaven.

Je to velmi důležité proto, že jedině uživatel, který je srozuměn s tím, jak ta péče o něj vypadá, jakým způsobem by mu měla pomoci vést ten naplněný život, a který s tím souhlasí a podílí se na tomto procesu, tak může dojít právě k tomu zotavení a být plně zplnomocněn a mít vlastně rodinu, práci a zázemí tak, jako si zaslouží každý z nás.

To je ode mne za nějaký ten uživatelský vstup asi dnes všechno. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání Rady vlády pro duševní zdraví, 18. prosince 2019

Související zprávy