Tisková konference po jednání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a s Konferencí předsedů Evropského parlamentu, 16. června 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkný den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky s Konferencí předsedů Evropského parlamentu. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, je pro mě ctí a radostí, že jsme tady dnes mohli před samotným začátkem českého předsednictví v Radě Evropské unie přivítat předsedkyni Evropského parlamentu paní Robertu Metsolaovou a další členy Konference předsedů Evropského parlamentu. Je to vlastně svým způsobem taková první akce našeho předsednictví, která přímo navazuje na včerejší představení priorit, motta a našeho programu pro předsednictví.

Já musím velice ocenit přístup paní předsedkyně Metsolaové k České republice, k českému předsednictví. My jsme měli příležitost se setkat jak v Bruselu, tak se opakovaně setkávat na jednáních Evropské rady a musím říct, že doporučení a přístup paní předsedkyně nám velice pomohl při přípravách předsednictví.

Myslím, že to je dobře a že to je důležité, protože Rada a Evropský parlament jsou partneři v unijním procesu. Je proto opravdu klíčové, abychom si už na začátku, před začátkem předsednictví řekli, co kdo očekává, jaká jsou naše očekávání a jak si můžeme navzájem pomoci.

My jsme měli s Konferencí předsedů Evropského parlamentu teď velmi otevřenou a důkladnou diskuzi, kdy jsme se bavili jak o prioritách českého předsednictví, tak o těch výzvách, kterým teď Evropská unie čelí. A my jsme si dobře vědomi toho, že výzvy vyplývající z ruské agrese na Ukrajinu výrazným způsobem ovlivňují naše předsednictví a zvyšují ta očekávání, která jsou do něj vkládána.

My jsme samozřejmě už tomu uzpůsobovali priority, které jsme včera představili, a byla to tedy i významná část té dnešní diskuze, kterou jsme s reprezentanty jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu vedli.

Kdybych měl zdůraznit ta témata, která v té diskuzi zaznívala. Samozřejmě to byla Ukrajina a všechny věci, které s tím souvisejí. Bavili jsme se hodně o těch dalších krocích, které musíme udělat pro podporu Ukrajiny v nejbližší době, i jsme se bavili o nějaké dlouhodobé perspektivě. Myslím, že s velkým porozuměním se setkal náš úmysl věnovat se během našeho předsednictví, pokud to bude možné, i poválečné obnově Ukrajiny. Mluvili jsme také o důležitosti některých kroků, které Česká republika dlouhodobě podporuje, jako je například rychlé udělení kandidátského statusu Ukrajině.

Bavili jsme se ale o dalších tématech, které souvisejí s rozšiřováním Evropské unie. Například o tom, jak posunout dopředu otázku zemí západního Balkánu. Mluvili jsme pochopitelně také o energiích, energetické soběstačnosti Evropy, energetické bezpečnosti Evropy, což jsou témata, která se dotýkají každého občana členských států Evropské unie.

Zjistili jsme shodou okolností, že důležité hlasování Evropského parlamentu týkající se taxonomie, o tom jsme také mluvili, se bude odehrávat ve stejný den, kdy já budu v Parlamentu představovat priority předsednictví a to, co budeme v době předsednictví dělat. Já jsem hodně zdůrazňoval to, jak je pro některé země včetně České republiky důležité, aby taxonomie v té navržené podobě byla schválena, abychom mohli rozvíjet náš energetický mix tak, jak potřebujeme, včetně jádra.

Dotkli jsme se také samozřejmě těch dalších priorit, které Česká republika si pro evropské předsednictví stanovila. Vedle řešení ukrajinského problému a uprchlické krize, čemuž jsme se věnovali velmi důkladně, a poválečné obnově Ukrajiny a energetické bezpečnosti, což už jsem se zmínil, tak jsme se bavili také o posilování evropské obranyschopnosti, strategické odolnosti evropské ekonomiky, což je ta další priorita českého předsednictví, a odolnosti evropských demokratických institucí.

Myslím, že všichni si uvědomujeme, a tak bych tu diskuzi shrnul, že přes rozdílné politické postoje je nesmírně důležité, aby Evropská unie vystupovala jednotně. Abychom v těch klíčových věcech dokázali dávat najevo, že máme stejné hodnoty, sdílíme stejné hodnoty, máme společné cíle, a když čelíme tak velkým výzvám, jakou představuje ruská agrese na Ukrajinu, že jsme schopni postupovat odhodlaně, jednotně a společně. Tady si myslím, že je důležitá role Evropského parlamentu a že je důležité, aby klíčové evropské instituce tuto jednotu v klíčových věcech dávaly najevo.¨

A protože role Evropského parlamentu a vlastně to, jak bude úspěšné předsednictví, nezávisí jenom na vládě a na tom, co se bude odehrávat v Radě, ale jak budou spolupracovat další instituce, tak jsem rád, že návštěva delegace Evropského parlamentu nekončí tady na Úřadu vlády, ale bude pokračovat v rámci debaty se zástupci obou komor našeho Parlamentu. A pak jsem byl informován, že paní předsedkyně bude také diskutovat se studenty, což si myslím, že je také důležité bavit se o budoucnosti Evropy s těmi, kteří tu budoucnost budou tvořit.

Takže věřím, že to dnešní setkání, bylo, nebo jsem si jist, že to dnešní setkání bylo velmi užitečné. Posunulo nás to zase dál. Já jsem měl velmi dobrý pocit z té otevřené debaty. Měl jsem pocit pochopení a porozumění pro to, co Česká republika jako své priority představila, a dostalo se mi i od zástupců jednotlivých frakcí ujištění, že nám přejí hodně štěstí a budou nás podporovat v těch nelehkých úkolech, které předsednictví přináší. Tak věřím, že i ve spolupráci s Evropským parlamentem to dobře zvládneme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a nyní poprosím předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou.

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu: Děkuji, děkuji mnohokrát. Děkuji, vážený pane premiére, vážený Petře Fialo, děkuji za vaše pozvání setkat se, abychom my a celá Konference předsedů Evropského parlamentu se setkala s vámi a s vaší vládou zde v Praze. Setkání s nadcházejícím předsednictvím Rady ještě před zahájením takového předsednictví je dlouhodobá tradice a je zásadní pro to, aby byla nastavena úspěšná spolupráce mezi našimi institucemi.

Toto je první návštěva, kterou já takto vedu, od té doby, co jsem se stala předsedkyní Evropského parlamentu, ale my už během posledních měsíců jsme měli možnost se s panem premiérem setkat, vyměnit si názory i spolupracovat při řešení války na Ukrajině a řešení ekonomických priorit či sociálních dopadů, s nimiž se nyní musíme potýkat v této velmi důležité chvíli a momentu, kdy začíná vaše předsednictví.

My jako Evropský parlament se velmi těšíme na spolupráci s českou vládou, a zdůraznily to všechny politické frakce Evropského parlamentu, a čekáme, že se pustíme do pilné práce hned od zahájení 1. července. Protože to, co uděláme v nadcházejících měsících, bude utvářet budoucnost naší Evropy.

Já jsem zmínila představení priorit a myslím si, že načasování tohoto předsednictví je zásadní ze dvou důvodů. Jednak přichází v době, kdy se Evropská unie musí vypořádat s výzvami v souvislosti s brutální ruskou agresí na Ukrajině. Stávající bezpečnostní a geopolitická situace bude mít pravděpodobně velký dopad na práci předsednictví, a to včetně vojenské, finanční i ekonomické podpory. A také bude třeba řešit dlouhodobější kroky, jako zajištění místa Ukrajiny v rámci naší evropské rodiny, a začít také plánovat obnovu a rekonstrukci Ukrajiny. Proto ty nadcházející dny jsou velmi důležité.

Příští týden na Evropské radě znovu jednoznačně přednesu jménem bezprecedentní jednoty Evropského parlamentu, že my podporujeme, aby Ukrajině byl udělen status kandidátské země. Potom ale také se musíme snažit zajistit nejenom místo Ukrajiny, ale i ten plán obnovy. A to bude na českém předsednictví. Zajistit, abychom nedopustili, že převáží únava z války, a my chceme i zde vás ujistit plnou podporou Evropské parlamentu.

Druhá věc: v tuto chvíli se stále vypořádáváme s dopady světové pandemie. To zmínila i řada mých kolegů. A musíme řešit i sociální a ekonomické dopady této krize.

Musíme také ještě udělat velký pokrok v oblasti digitální a ekologické transformace. My jsme spoluzákonodárcem, čili náš klíčový mandát začíná ve chvíli, kdy musíme začít jednat spolu s Radou. Ty velmi ambiciózní a dlouhodobé ambiciózní legislativní cíle v oblasti environmentální legislativy pro celou naši planetu. A tady bych chtěla říci, že balíček Fit For 55 a naše klimatické ambice jsou velmi důležité a nesmíme polevit v našem úsilí. Naše klimatické cíle jsou o záchraně naší planety, o zajištění dlouhodobé bezpečnosti a opravdu tady nesmíme polevit, nesmíme tuto příležitost promarnit.

My dnes odpoledne budeme mít možnost ještě jednat s členy vaší Poslanecké sněmovny a Senátu a také se velmi těším na diskuzi se studenty. To je něco, co já velice vítám. Já na všech svých návštěvách různých části Evropské unie se vždy na toto těším.

My se připravujeme na další evropské volby v roce 2024, ale také když se podíváme zpátky těch dvacet let, tak právě v roce 2024 budeme tedy slavit těch dvacet let od vstupu mnoha nových zemí do Evropské unie a nacházíme se ve chvíli, kdy hodně občanů nám říká, že chce více Evropy. Chce, aby Evropa více se na věcech podílela, že by raději i viděli více Evropy během pandemie a řešení těch velkých krizí, které se nedotýkají nás jednotlivě, které se dotýkají nás všech, a je potřeba ukázat vedoucí pozici, ukázat koordinaci, ukázat společné úsilí. A my doufáme, že v roce 2024 budeme moci ukázat výsledky, na které budeme pyšní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Nyní prostor pro dotazy, jako první Česká televize.

Barbora Maxová, Česká televize: Dobrý den. Já bych poprosila paní předsedkyni, jestli by mohla nejdříve zhodnotit vlastně celkově ty priority českého předsednictví. Jestli si myslí, že jsou dostatečné, jestli tam něco chybí? A pak jsem se chtěla vás obou  zeptat konkrétně, o čem jste jednali v souvislosti s Ukrajinou, a taky jestli třeba přišla řeč na to, jak jste, pane premiére, říkal, že je samozřejmě ve hře, že by se mohl prezident Zelenskyj zúčastnit toho summitu v říjnu. Tak jestli třeba i mluvíte o tom, že by se mohl zúčastnit prostřednictvím videokonference v případě, že by na Ukrajině zavládl mír?

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu: Děkuji, děkuji mnohokrát. Když jsme se seznamovali s těmi prioritami a také s tím, že tam je také návaznost na odkaz Václava Havla a to jeho motto Evropa jako úkol, tak musím říci, že to vyvolalo diskuzi ve velmi dobrém směru. Tedy jednak to vítáme, že je to velmi pragmatické, že vám je jasné, o co se snažíte, ale zároveň neztrácíte ze zřetele tu širší vizi, že svět by mohl být lepší.

Já opravdu se chci během příštích šesti měsíců soustředit i na toto motto, na tato slova, a ať už tedy se budeme snažit o zvýšení odolnosti nebo se budeme věnovat digitální transformaci nebo budeme hovořit o tom, jak zareagujeme na akt přenesené pravomoci týkající se taxonomie a celou řadu dalších legislativních priorit, tak je třeba se soustředit na to, co chtějí naši občané. Jak si přejí, abychom řešili ty sociálně-ekonomické dopady nejenom pandemie, ale rostoucí ceny energií, ceny potravin. Naše země jsou jiné, mají trošku jinou situaci, ale zároveň jsme jednotní v tom, že demokracie a svoboda jsou nevyčíslitelné hodnoty. To je něco, na co nesmíme zapomínat.

Jednou z věcí, o které jsme hovořili, byla migrace. Tak aby Parlament a Rada se zamyslely nad tím, co můžeme zlepšit v tom dlouhodobém měřítku, kdy některá legislativa byla zablokovaná, a to pro mě, jako zvolenou poslankyni Evropského parlamentu a nyní předsedkyni Evropského parlamentu, to je něco, co já jen velmi obtížně vysvětluji svým občanů, svým voličům. Ale jsem tak, řekněme, opatrně optimistická, že snad tedy posuneme i zde věci dopředu.

Také se mluvilo o tom, že v několika nadcházejících týdnech bude třeba, aby české předsednictví se chopilo velmi důležitých témat, jako je i minimální mzda, rovné zastoupení mužů a žen a také diskuze o tom, kde by se mohly protnout pozice Parlamentu a Rady. A bude to obtížné nejenom u těch geopolitických otázek, ale i jakým směrem se vydat v budoucnosti Evropy. Zda tedy dokážeme být dostatečně otevření.

Budeme třeba i hledat nástroje, které zatím nebyly nalezeny, zkusme tedy najít nějaké protnutí mezi těmito institucemi. Parlament je velmi ambiciózní, já mám velmi silný mandát a těším se tedy na další diskuze na nadcházejících Radách s panem premiérem a dalšími kolegy.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A já ještě jenom velmi stručně odpovím na tu otázku, která se týká summitu a účasti prezidenta Zelenského. My si musíme uvědomit, že přebíráme předsednictví v neobvyklé době, v době extrémních výzev, v době, kdy se spousta věcí mění, a musíme být připraveni i v průběhu toho předsednictví pružně reagovat. To slovo flexibilita, které používáme třeba pro využití některých finančních nástrojů, je tady naprosto na místě.

My bychom si přáli, aby ten summit, který připravujeme na podzim, se týkal poválečné obnovy Ukrajiny a aby se ho mohl zúčastnit prezident Zelenskyj osobně poté, co válka na Ukrajině skončí. Ale to nevíme, jestli taková situace nastane. A podle toho, jak bude vypadat situace na Ukrajině, podle toho budeme přizpůsobovat ten neformální summit, který chceme pořádat.

Samozřejmě není to jenom rozhodnutí České republiky jako předsednické země. My jsme dnes v jiné situaci, než jsme byli v tom prvním předsednictví v roce 2009. Je po Lisabonské smlouvě. Evropská rada má svého předsedu. Charles Michel tuto pozici vykonává a s ním bude potřeba domluvit tu podobu toho summitu a jsme v kontaktu a budeme prostě jednat flexibilně podle toho, jak se situace bude vyvíjet.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Český rozhlas.

Pavel Novák, Český rozhlas: Otázka pro paní předsedkyni Evropského parlamentu. Neměla by v té krizové době Evropská unie mít nějakého krizového manažera? Možná vyčlenit některého z komisařů, možná ne přímo pana Borella, ale někoho jiného, zvláštního, kdo by byl tím, kdo bude řídit Unii v takových krizových letech a třeba bude pomáhat i té členské zemi, která je právě předsedou Rady? Děkuji.

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu: Děkuji. Takovou otázku mi nikdy nikdo zatím nepoložil. Myslím si zaprvé, kdybych se vrátila pár měsíců zpět, kdo by si byl kdy pomyslel, že budeme mít šest balíčků sankcí přijatých v rekordním čase. Kdo by si byl pomyslel, že teď budeme diskutovat to, kdo je zodpovědný za válečné zločiny na našem kontinentu. Že budeme hovořit o tom, že jako kontinent se musíme transformovat, a to nejenom z pohledu životního prostředí, ale i z pohledu geopolitické bezpečnosti.

Takže já vidím zde velké změny, ke kterým dochází v rozhodování v Evropě. Tradičně to byla rozhodnutí, která byla přijímána v Evropské radě, pak se to dostalo do Evropského parlamentu atd. A teď jsme ale viděli i bezprecedentní zapojení veřejnosti, především v této zemi, v podstatě, kdy lidé sledují, co dělají vlády v reakci na válku.

Nezapomínejme však na to, co řekl jeden z kolegů dnes dopoledne, že zde dřív jsme vždycky řešili jednu krizi, ale teď řešíme několik krizí zároveň a to si bude vyžadovat, abychom my všichni dohromady, ne jednotlivě, ale abychom byli jednotní, věnovali se tomu jednotně.

Bude to horší a horší, protože naši občané zaprvé potřebují mít takový polštář, aby byli ochráněni před těmi ekonomickými dopady, ale také i musíme přijímat rozhodnutí na ochranu demokracie, spravedlnosti, svobody, ale zároveň zajistit, aby ty země, které vzhlížejí k Evropě, že jim pomůže vyřešit krize, tak abychom jim nezavírali dveře.

Určitě tady mezi námi, mnou a panem premiérem, panuje shoda a budu se těšit na to, že i podobná prohlášení určitě uslyším i dnes od představitelů Francie, Německa a dalších, kteří se odebrali do Kyjeva. Takže zároveň bych chtěla poděkovat panu premiérovi, že v podstatě byl tím průkopníkem, kdy jako první jel do Kyjeva. Já jsem to učinila pár dní nato, což v podstatě potom je něco důležitého. Jinak nás potom vidí občané a představitelé Ukrajiny, protože my jim nabízíme cestu. A to jak cestu v tom, aby vyhráli válku, ale také i v tom, že je uvítáme v naší rodině. Určitě pro ně je to velmi zásadní, podstatné, a proto to, co děje teď, v těchto a příštích dnech bude důležité a určitě to bude výsledek kolektivního úsilí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, AFP.

Jan Flemr, Agence France Presse: Děkuji, dobrý den, já mám otázku na vás oba. Jednou z českých priorit pro předsednictví je ekonomická odolnost Unie, posílení odolnosti. Česká republika není členem eurozóny a teď, co se týče inflace, tak je na tom hůře než eurozóna. Vidíte to jako potenciální hendikep pro předsednictví, pro to, co chcete dělat v oblasti ekonomie?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Česká republika není členem eurozóny a máme skutečně jednu z nejvyšších inflací v Evropě, ale ta situace není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Protože nad námi jsou státy, pokud jde o výši inflace, které v eurozóně jsou a euro mají. Takže ta odpověď, že inflace více zasahuje ty, kteří nemají euro, ta by určitě nebyla z hlediska faktů správná.

Čeká republika, pro Českou republiku přijetí eura v době této vládní koalice, a tedy i v době předsednictví tématem určitě nebude. Nebylo by to ani z objektivních důvodů možné. Třeba míra inflace určitě v České republice je způsobena některými vnitropolitickými faktory, ale nepochybně také i tím, že jsme jednou z nejprůmyslovějších evropských zemí, a protože inflaci táhnou nahoru ceny energií a samozřejmě další ceny, tak ten dopad u nás je takový a s tím, jestli máme euro, nebo nemáme euro, to souvisí jenom velmi okrajově.

Ale to, co je důležité na zvyšování odolnosti evropské ekonomiky, to je přece to, že i tato krize nás poučuje, nejenom v oblasti energií, že musíme být v některých věcech nezávislejší a ekonomicky silnější a že nemůžeme být tolik závislí, jako tomu bylo v minulosti, na nedemokratických zemích, které se v kritických chvílích ukazují jako nespolehlivé, anebo že nemůžeme riskovat, že při nějaké nové podobné mezinárodní krizi, jakou třeba způsobil covid, budeme v některých oblastech nedostatečně ekonomicky připraveni. A to je taky ta ekonomická odolnost.

My musíme pracovat na tom, abychom byli více nezávislí v oblasti energií. Musíme pracovat na tom, abychom byli více nezávislí na jednom zdroji, pokud jde o suroviny, ať už je to kdokoliv, ale musíme pracovat také na tom, abychom některé produkty, které jsou klíčové pro koncové produkty, které vyrábíme, abychom v nich byli soběstačnější.

Jako příklad bych mohl uvést čipy, kde si Evropské unie dala za cíl dosáhnout tam výrazného podílu na světovém trhu v krátké době a být více soběstačná a méně závislá na dodavatelích z jiných zemí, protože třeba otázka čipů má zásadní význam pro produkty, které v Evropě vyrábíme.

Takže ta ekonomická odolnost, tu musíme chápat v širších souvislostech. Netýká se to jenom bezprostředně Ruska a znamená, to mimo jiné, také třeba uvažovat o rozšiřování zón volného obchodu a obchodních vztazích s dalšími zeměmi. Abychom byli silnější a současně diverzifikovanější, pokud jde o zdroje a suroviny, které potřebujeme.

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu: Děkuju. Já to slovo odolnost, abych navázala na pana premiéra, vidím jako podporu strategické nezávislosti Evropské unie. To by vycházelo z toho, že potřebujeme energetickou unii, a ty země, které nemohou být soběstačné, umožněme jim tu možnost, aby kupovaly energie spíše od přátel než od nepřátel.

My jsme se už příliš dlouho dívali jiným směrem. Některé věci jsme ignorovali spíše, než abychom podporovali naši vzájemnou provázanost, a teď nás čekají velmi těžká, složitá rozhodnutí, pokud jde o energetickou unii.

Já si myslím, že také ta odolnost by nám měla pomoci lépe zvládat budoucí pandemie. Proto třeba také hovoříme teď také o unii v oblasti zdraví a zdravotnictví. To je něco, kde v minulosti Evropská unie neměla mít žádné pravomoci, ale pokud bychom to nyní neudělali, určitě bychom nedokázali řešit pandemii takto společně a nepřijali bychom tak velkou ekonomickou podporu.

Hovořil jste rovněž o inflaci. Ano, máme zde poměrně dlouho nevídanou míru inflace. Uvidíme, jaké dopady bude mít další revize ECB v červenci. Hovořili jsme o flexibilitě během té covidové doby, nyní se nám situace trošku mění a máme tady trošku jiný scénář. Hovořili jsme o válce a také o tom, že v řadě členských států roste rozpočet na obranu.

A rovněž je třeba nějakým způsobem řešit ty devastující dopady rostoucích cen energií na naše občany. Ty nárůsty ale začaly již před válkou a odráží to určitou ekonomickou trajektorii.

A možná ještě jedna věc, o které jsme tolik dnes nemluvili, ale hrozí nám tady také potravinová krize. Což může být další důsledek prudkého nárůstu cen a může to vést k tomu, že miliony a miliony lidí na této planetě začnou trpět hladomorem.

Čili je potřeba na věci opravdu pohlížet komplexně, musíme řešit celou řadu těchto otázek naráz. Nicméně já vím, že pan premiér si je tohoto všeho vědom a že je to velmi kompetentní člověk na svém místě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A poslední otázka. Polský rozhlas.

Wojciech Stobba, Polskie radio: Paní předsedkyně, pane premiére, můžete, prosím, se vyjádřit k dnešní návštěvě pana prezidenta Macrona, pana Draghiho, pana Scholze na Ukrajině? Vy oba, jak jste zmínili, jste byli v Kyjevě spolu s dalšími evropskými představiteli. Proč myslíte, že jim to trvalo tak dlouho a co ta jejich dnešní návštěva by mohla znamenat pro Ukrajinu a další členské státy?

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu: Děkuji. Také je tam pan prezident Iohannis. Já myslím, že spíše, než abychom říkali, proč jim to trvalo tak dlouho a mluvili k těm jednotlivým národním pozicím, že by bylo lepší zmínit velmi bezprecedentní jednotu.

Situace je taková, že každý má nějakou politickou realitu ve své zemi, nějakou realitu ve svém parlamentu, ale já myslím, že dnešní návštěva je nejen symbolická, ale politicky zásadní pro to, co budeme řešit nebo o čem budeme rozhodovat příští týden. Chtěla bych ocenit nejen prezidenta Zelenského a jeho kolegy, ale i ukrajinský parlament, se kterým náš parlament velmi úzce spolupracuje. Chtěla bych říci, že oni opravdu ze všech sil se snažili reagovat na to, co po nich chtěla Evropská unie.

Vždy samozřejmě je třeba dělat různé kroky v souvislosti s rozšiřováním. Každá země má svou vlastní cestu, ale my bychom zklamali nejenom Ukrajinu, ale i nás samotné a celý evropský projekt, pokud bychom jim příští týden zavřeli ty dveře. Zavřeli dveře ukrajinským lidem, kteří nasazují vlastní životy a bojují proti této brutální agresi. Kdybychom jim neumožnili vydat se tou cestou sdílení společných hodnot, práv, svobody a demokracie, o níž se moje generace snažila celá desetiletí.

To samé bych přála i mladým lidem, zejména mladým lidem na Ukrajině, kteří také se snaží o stejná práva a svobody. A zaslouží si to.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčen, že všechny ty návštěvy na Ukrajině mají svůj význam. Každá se třeba odehrává v jiném kontextu, ale všechny jsou důležité. Je důležitá návštěva, která třeba míří do obklíčeného Kyjeva a je první. Je důležitá návštěva, kterou uskuteční předsedkyně Evropského parlamentu mezi prvními politiky a dá tím najevo určitý signál. A je samozřejmě důležitá i návštěva, kterou společně uskuteční představitelé velkých a silných evropských zemí a dávají tím taky najevo svůj zájem o Ukrajinu a svoji podporu Ukrajině.

Je důležité, a to, myslím, můžeme říct oba z vlastní zkušenosti, je důležité mít možnost mluvit s prezidentem Zelenským a s ukrajinskými politiky tváří v tvář. Vidět na místě, co oni každodenně musejí rozhodovat, s čím se potýkají. To si musíme uvědomit, to je země ve válce. Jejich rozhodování, jejich strategické úvahy, každý jejich krok má bezprostřední dopad na lidské životy. Oni jsou si toho vědomi, ten tlak je enormní. A to máme všichni možnost poznat na místě, když jsme tam s nimi a když to vidíme.

Jsou také věci, které se obtížněji sdělují prostřednictvím obrazovky a v on-line diskusích nebo v telefonu. Přeci jenom něco jiného je ten osobní kontakt. Takže i z tohoto důvodu je důležité, že pan prezident, páni předsedové vlád tam jedou a tohle všechno zažijí. A samozřejmě každá ta návštěva je mimořádně důležitý signál naděje a povzbuzení pro naše ukrajinské přátele.

Znovu si musíme všichni uvědomit: To není normální situace. Je to země, která je ve válce. Ve válce, kterou nezpůsobila, kterou nechtěla. Je ve válce, kdy se brání obrovské přesile nesmírně statečně, nesmírně vytrvale. Myslím si, že úkolem evropských zemí – a já jsem rád, že jsem měl i z té dnešní debaty s představiteli Evropského parlamentu pocit, že to tak všichni chápeme – obrovským úkolem evropských zemí je dávat Ukrajině najevo, že v tom není sama, že jsme si vědomi toho, za co bojuje, že jsme si vědomi toho, že potřebuje naši podporu. A té podpory se jí musí dostávat všemi prostředky. Ať už je to podpora humanitární, ať už je to podpora vojenská, ať už je to podpora morální anebo je to podpora symbolická.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z dnešní tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.