Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

12. 11. 2018 10:00

Tisková konference po jednání s Radou Asociace krajů ČR, 9. listopadu 2018

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci. Z časových důvodů poprosím nejprve paní předsedkyni Asociace krajů Janu Mračkovou Vildumetzovou o krátké vyjádření.

Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR: Krásné odpoledne, vážené dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit se k jednání společné asociace krajů s vládou. Chtěla bych se vyjádřit k závěrům dnešního jednání. Především bych chtěla říci, že je to druhé jednání s vládou v tomto roce. To první se uskutečnilo na začátku ledna. Určitě na začátku dnešního jednání jsme poděkovali panu premiérovi a vládě, že uskutečnili jednotlivé výjezdy do krajů, kde se zajímali o konkrétní problémy. Jednotlivé konkrétní problémy se díky těm návštěvám postupně řeší, některé se již vyřešily a jsme také rádi, že paní ministryně pro místní rozvoj vytvořila materiál s názvem tzv. Investiční plán, který bude v budoucnosti a za krátký čas představovat právě Ministerstvo pro místní rozvoj.

Dnes také opět zaznělo, že jsme a chceme být rovnocenným partnerem vlády. Na tom jsme se shodli a chceme společně jednotlivé problémy řešit. Shrnula bych, že dneska se to zaměřilo především na dvě témata. Tím prvním tématem byla doprava, tím druhým tématem bylo školství. Samozřejmě v dopravě jsme hovořili o financování silnic II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů od roku 2001, a hovořili jsme o tom, že bychom chtěli, aby vláda dávala nadále finanční prostředky na opravy silnic II. a III. třídy, aby je našla buď z nespotřebovaných rezerv roku 2018, nebo popřípadě abychom i do budoucnosti se snažili najít to systémové řešení například v rámci rozpočtového určení daní. Ale musím říci, že na závěru, jaké to řešení bude, jsme se jistě neshodli. Ale shodli jsme se na tom, že paní ministryně financí vynaloží maximální úsilí, aby finanční prostředky na příští rok na opravy silnic II. a III. třídy našla.

Také zazněl důležitý fakt, a to je, že kraje nedávají pouze ty finanční prostředky, které dostanou od vlády, ale dávají i finanční prostředky ze svých krajských rozpočtů. V tomto týdnu se také uskutečnilo jednání vlády, kde pan premiér po tomto jednání, které navštívil i pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, tak tady nějakým způsobem rozebíral zprávu NKÚ ohledně právě kontroly nad financováním silnic II. a III. třídy prostřednictvím programu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Já jsem dnes pana premiéra upozornila, že tato kontrola byla nad projekty, které byly v roce 2014 až 2016, kde nadpoloviční většina hejtmanů nebyla ve svých funkcích, takže pro nás není ten materiál úplně relevantní. A jasně zaznělo, že kraje se nebrání žádným kontrolám, zpřísnění toho programu v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. Že jsme připraveni, ale jsme přesvědčeni o tom, že tak, jak je i dnes ten program nastaven z hlediska předkládání podkladů pracovníkům Státního fondu dopravní infrastruktury, z hlediska výběrových řízení, která jsou transparentní, jsou otevřená, podlimitní, musíme všechno zveřejnit na profilu zadavatele, tak si myslíme, že je to nastaveno dobře.

Ale v žádném případě se nebráníme nějakým změnám, protože v rámci toho závěru NKÚ bylo především kritizováno to, že pokud kraje ty finanční prostředky obdrží, tak některé neuzavírají smlouvy právě se Státním fondem dopravní infrastruktury, ale uzavírají to popřípadě jejich příspěvkové organizace nebo akciové společnosti. A na tom jsme se shodli, že to by se mělo v budoucnosti sjednotit a že by takovouto smlouvu měl uzavřít kraj, který pak bude zodpovědný za všechny podklady, které Státnímu fondu dopravní infrastruktury bude předkládat. Takže určitě děkujeme za ten příslib a budeme věřit, že se tento příslib v 1. čtvrtletí příštího roku naplní.

V rámci dopravy jsme také hovořili o tématu, a to je memorandum ohledně rozšíření mýtného systému na silnice I. třídy v délce 900 kilometrů, kde jsem panu premiérovi potvrdila, že všichni hejtmani Asociace krajů souhlasí s tímto memorandem, které jsme uzavřeli společně se Svazem měst a obcí, protože rozšíření mýtného systému by mělo být od roku 2020. Kraje byly po celou dobu proti rozšíření mýtného systému o 900 kilometrů a ten důvod je velmi jednoduchý: Protože pokud by byly některé tyto úseky I. třídy zpoplatněny, tak se bojíme a dá se to předpokládat, že se kamionová a nákladní doprava přesune na silnice nižších tříd, to znamená na silnice II. a III. třídy.

Memorandum přináší to, že každý kraj si rozhodne, jestli daný úsek bude, nebo nebude zpoplatněn. To znamená, že kraje budou hovořit s jednotlivými starosty měst a obcí, přes které třeba vedou ty silnice I. třídy a na základě toho daného rozhodnutí kraje to Ministerstvo dopravy bude respektovat. Takže dnes se vůbec nedá říct, jestli na těch 900 kilometrů bude nulová sazba, nebo popřípadě bude, že 500 kilometrů bude zpoplatněných a 400 ne. O tom budou ti jednotliví hejtmani hovořit se starosty, přes které samozřejmě ty komunikace vedou. Ale součástí tohoto memoranda bylo právě to, že bude na krajích, že ony si to rozhodnou.

Tím druhým důležitým tématem bylo zavedení bodové hranice na přijetí na střední školy, tzv. cut-off score, kde samozřejmě hejtmani vnímají, že kvalita středního školství, si dovolím říct, je opravdu velmi kritická až tristní a hovoří o tom čísla a výsledky maturit z letošního roku. V letošním roce nebylo připuštěno k maturitám a neudělalo maturitu 37,2 procenta studentů. Je to číslo, které hovoří úplně za vše. Čtyři roky tito studenti chodí na střední školy, ale poté nejsou úspěšní u maturity. Proto jsme již v polovině letošního roku požádali pana ministra školství, že chceme hledat řešení, ale napříč všemi kraji. Ne, aby to řešil jednotlivý kraj. My potřebujeme centrální jednotné řešení, aby se ta kvalita na středních školách zlepšila.

Proto jsem ráda, že závěr, na kterém jsme se shodli, že sice tedy uplynula nějaká doba, ale že nám tedy pan ministr školství pošle statistiky a analýzy a že budeme nad tímto materiálem dále nějakým způsobem hovořit. My bychom byli rádi, kdybychom i došli k nějakému výsledku, protože 24. září se uskutečnilo jednání rozšířené celostátní tripartity, kde tedy z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů se došlo k usnesení, a samozřejmě členů vlády, že pan ministr školství musí samozřejmě předložit materiál k podrobné diskuzi, který by bodovou hranici pro přijetí žáků na střední školy zavedl.

Samozřejmě z našich řad pan Ivo Vondrák, předseda komise pro školství, se tomuto tématu velmi detailně věnuje a má zároveň i připraven svůj návrh, který je popřípadě připraven podat tzv. zákonodárnou iniciativou. Úplně v závěru bych ráda řekla jedno číslo, že pokud student navštěvuje čtyři roky tu střední školu, tak se vynakládají finanční prostředky v objemu zhruba 250 000 korun na jednoho studenta. Bohužel kraje jsou zodpovědné za kvalitu středního školství v jednotlivých krajích, ale především na ty střední školy, které kraje zřizují. Ale kraje nemají vůbec žádnou kompetenci na soukromé střední školy. A proto my bychom chtěli, aby bodová hranice a tzv. cut-off score nevztahovalo pouze na střední školy, které zřizují kraje, ale i na ty soukromé střední školy. Proto je nutné, aby do toho vstoupilo Ministerstvo školství a aby bylo zavedeno centrálně, protože my bohužel žádné kompetence vůči soukromým středním školám nemáme. Tyto školy vznikaly v minulosti a vznikaly na základě akreditace, povolení právě Ministerstva školství.

Úplně na závěr bych chtěla poděkovat panu premiérovi za konstruktivní jednání, za všechny kroky, které činí, protože dnes samozřejmě zaznělo především i poděkování za ty 75% slevy pro studenty a důchodce, protože je to velmi pozitivně vnímáno ve všech krajích, samozřejmě z řad studentů, ale především z řad seniorů, kteří vás dnes osloví a řeknou vám, že například z Karlovarského kraje do Prahy dnes cestují za 37 korun, a mohou cestovat v daleko větší míře. Takže za to bychom určitě chtěli poděkovat, ale určitě i za další věci, protože tím, že vláda se zajímá o problémy, tím, že jezdí do krajů, a já věřím, že budou pokračovat v těch výjezdech, tak se nám pak daleko lépe daří ty úkoly plnit.

Takže bych v tuto chvíli poděkovala za pozornost.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji za úvodní slovo a poprosím o komentář pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, velice stručně ke spolupráci. Je pravda, že jsme se setkali jenom podruhé, ale my jsme dvanáctkrát navštívili kraje a na základě těchto poznatků a informací, a byly to vyloženě velice konkrétní pracovní návštěvy, jsme i připravovali dotační programy, které úspěšně fungují, a v rámci programu IROP jsme teď identifikovali všechny převisy, to znamená větší poptávku než nabídku, a postupně to řešíme.

Vyřešili jsme celé zdravotnictví, kam půjde 4,6 miliardy korun. Samozřejmě, ta naše diskuse je vždy o penězích a je potřeba zopakovat, že my všichni žijeme z daní. To znamená stát, kraje, obce, města a to je definováno tzv. rozpočtovým určením daní a plus kraje dostávají tzv. transfery, různé dotace z jednotlivých ministerstev. A já bych chtěl jenom říci, že od roku 2014, to znamená za pět let, to navýšení v transferech a daních pro kraje, je plus 36 miliard. To znamená, že za rok 2018 kraje dostanou 70 miliard daní a zbytek jsou transfery. Meziročně je to navýšení o 14 miliard.

Takže ta debata je vždycky těžká, protože to podinvestování naší země, když to tak řeknu, a kraje mají silnice II. a III. třídy, my máme I. třídy a dálnice. Takže se znovu musím vrátit do minulosti, kde jak říkám, od roku 2015 vláda poprvé na návrh můj ve spolupráci s panem Ťokem jsme začali dávat peníze krajům na opravy silnic II. a III. třídy a celkově za ty roky 2015, 2016, 2017 a 2018 dostaly kraje 15 miliard. Takže ta debata není samozřejmě vždycky jednoduchá, protože stát má stále větší mandatorní výdaje, ale snažíme se hledat řešení.

Ano, řešili jsme na vládě zprávu NKÚ, která byla kritická. Paní hejtmanka to vysvětlila, že to bylo období, kdy vlastně většina těch hejtmanů nebyla v pozicích a že tedy ty nálezy NKÚ vzali na vědomí, my taky, a že by se to nemělo už opakovat, že se to jako už vysvětlilo. Takže v tomto směru jsme se vlastně domluvili, že my budeme hledat příští rok ty čtyři miliardy na ta navýšení na opravy silnic II. a III. třídy. Ale vzhledem k tomu, že státní rozpočet má stále větší požadavky, jen na důchody půjde o 30 miliard korun navíc a pro školství 25 a tak dále a plus samozřejmě hledáme peníze z těch převisů.

Pokud jsme uspokojili celé zdravotnictví, no tak v této chvíli program na mateřské školky, 600 milionů, se vyprodal za 16 sekund. Je tam větší poptávka o 3 miliardy, takže musíme hledat, protože samozřejmě rodinná politika je pro nás velice důležitá. Důležité je, aby matky a rodiče měli kam umístit svoje děti. My na tom sedíme permanentně, vyhodnocujeme evropské peníze, snažíme se nějak ty peníze prioritizovat a hledat tam, kde je to skutečně velká priorita.

Takže samozřejmě doprava je potřeba a my argumentujeme, že ty investice se navyšují. Určitě jste zaznamenali, že chodím přímo na ta kritická místa, obchvat Břeclavi a Znojma a Přerov a vůbec, že stále ještě nemáme dálnici na Rakousko a tak dále. Takže my se snažíme zintenzivnit to, co se v minulosti zanedbalo a to samozřejmě vyžaduje podstatně větší finanční prostředky. Ale já myslím, že v tomhle si rozumíme a že jsme se vlastně domluvili, že budeme pokračovat v té diskusi a v prvním kvartálu příštího roku paní ministryně Schillerová s panem ministrem Ťokem budou hledat ty peníze na opravu silnic II. a III. třídy.

Ohledně mýta, to jsme vzali na vědomí. Je tam to memorandum. Z hlediska školství to ano, tam můžeme jenom souhlasit, ale názor ministerstva je jiný. Takže my jsme se domluvili, že pan ministr Plaga a jeho poradní tým, který je složen ze všech, pokud vím, téměř ze všech parlamentních stran a hnutí, se potká a nejdřív dodá podklady a potká se s týmem pana hejtmana Vondráka, pokud to tak mohu definovat, a dalšími odborníky ze strany krajů a budou to řešit. V této chvíli ještě jednání samozřejmě probíhá, ale z časových důvodů paní hejtmanka má povinnosti.

Zdravotnictví. Já myslím, že včera byla konference, tam bylo vše řečeno. Myslím, že postupujeme velice konkrétními kroky. Samozřejmě uvažujeme o tom, jak řešit ten kritický nedostatek sester na vícesměnný provoz. Vyřešili jsme peníze pro lékařské fakulty, program na 11 let sedm miliard, abychom měli konečně učitele, kteří budou učit ty studenty, kteří se přihlásili na fakulty, udělali zkoušky, ale nebyli přijati, protože jsme měli tento problém.

DRG a další věci. Takže myslím, že tam se dělají velice konkrétní kroky a v této chvíli myslím, že probíhá debata ohledně financování sociálních služeb, ohledně vztahů Ministerstva financí a dalších věcí. Takže my samozřejmě komunikujeme průběžně s paní předsedkyní i s dalšími hejtmany. Není problém, máme online komunikaci, a i když ta jednání jsou tvrdá a nejsou jednoduchá, protože samozřejmě peníze chybí všude, ale my to postupně řešíme a myslím, že je to i vidět v rámci naší země, že se investuje a bude se investovat samozřejmě podstatně více.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji panu premiérovi. Poprosím, jestli chce něco doplnit pan místopředseda, pan hejtman Čunek.

Jiří Čunek, hejtman Zlínského Kraje: Dobrý den, já se omlouvám, pozvala mě ještě paní hejtmanka proto, že proběhla jednání ohledně zdravotnictví. My v zásadě voláme hlavně po systémovém opatření, protože to, v čem nám vláda vyšla vstříc, to znamená ad hoc peníze na navýšení platů v sociálních službách a ve zdravotnictví především u středního personálu, bylo nesmírně důležité, aby všichni neodešli. Nicméně zvyšování platů v té ostatní, tedy veřejné i průmyslové sféře stále probíhá a my musíme stále konkurovat a být konkurenceschopní, abychom udrželi zdravotní sestry a ten střední zdravotní personál plus pečovatelky v sociálních službách a podobně. Takže tam společně hledáme nějaké systémové řešení.

Cesta ve zdravotnictví dle našeho názoru je pouze taková, že máme být všichni placeni stejně, což v tuto chvíli není, za stejné výkony ve zdravotnictví, což dnes jsou ty rozdíly až dvojnásobné za stejnou práci v některých nemocnicích proti jiným. To je jedna cesta. Co se týká ještě školství, tam nezazněla jedna zásadní informace. Od roku 2026 začne klesat počet žáků středních škol v souvislosti s tím, že vymíráme, takže do roku 2036 bude zhruba polovina žáků na středních školách, která je teď. To znamená, že tato vláda i hejtmani ještě dva roky, vláda ještě tři roky by klidně mohla čekat, nic nedělat, protože to nás jakoby nepostihne, nicméně demografická křivka je velmi nemilosrdná. My na ni už teď musíme reagovat, a proto ta opatření, která tady byla.

My jsme ještě mimo – poslední věc, pane premiére, vteřinu – měli jsme ještě zasedání Asociace krajů, kde se řešila záležitost personální, protože dobíhá dvouleté období. Podle našich stanov je to tak, že po dvou letech se mění nebo znovu volí vedení Asociace krajů, a my jsme se dohodli, všichni přítomní hejtmani i tedy hejtmanky na tom, že jsem spokojeni s tím, jak asociace v tuto chvíli funguje, a rádi bychom vedení zachovali v té podobě, jaká je. To znamená paní kolegyně Vildumetzová, ony jsou teď dvě, ještě paní Mračková, jak jsem s překvapením zjistil, proto si mě asi pozvala, tak aby pokračovala coby předsedkyně a samozřejmě místopředsedou je pan hejtman Běhounek, takže v tomto abychom pokračovali dál. Takže toto byla taková zpráva tady z asociace.

Samozřejmě jsem s ohledem na to, že je 13, je 14 krajů včetně Prahy, to znamená je 13 hejtmanů a primátor Prahy je tím čtrnáctým, na toho čekáme, což má být, tuším, v příštím týdnu ta otázka vyřešena, tak chceme být korektní a chceme, aby ta volba proběhla až na příštím zasedání, které má být tuším 6. nebo 7. prosince. Tak na tomto zasedání proběhne volba, ale podle toho dnešního vyjádření, pokud nezmění názor příslušní hejtmani nebo představitelé krajů, tak by tedy vedení mělo zůstat tak, jak je. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání s Radou Asociace krajů ČR, 9. listopadu 2018