Tisková konference po jednání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem, 17. května 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po státní návštěvě rakouského kancléře Karla Nehammera v České republice, kde ho hostil pan premiér Petr Fiala, kterého nyní poprosím o slovo.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den. Já jsem moc rád, že jsem měl možnost zde přivítat pana spolkového kancléře Karla Nehammera, že přijal moje pozvání k návštěvě Prahy a České republiky. Měli jsme spolu velmi přátelský, věcný, konstruktivní dialog, nejprve mezi čtyřma očima, potom s našimi delegacemi a bavili jsme se samozřejmě o celé řadě témat, která jsou nejenom pro obě naše země, ale i pro Evropu velice důležitá. Nemohli jsme se vyhnout důsledkům ruské agrese na Ukrajinu. Bavili jsme se o postoji našich zemí k sankcím vůči Rusku. Bavili jsme se o podpoře Ukrajiny. Bavili jsme se také o tom, o vyhlídkách na mírové řešení nebo na budoucí mír a na to, co je potřeba udělat, abychom Ukrajině pomohli.

S touto otázkou úzce souvisí to, co se také dotýká velmi intenzivně obou našich zemí, a to je energetická bezpečnost. My tady máme řadu společných věcí. Už jenom to, že jsme obě země vnitrozemské, obě země uprostřed Evropy, na konci těch různých vedení, která k nám přivádějí ropu a plyn, už to vytváří určité společné zájmy.

My jsme se bavili právě i o otázce ropy a plynu. Já velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit tu naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, TAL plus tak, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita. Velmi děkuji za tuto otevřenou pozici plnou pochopení, protože rozšíření ropovodu TAL je pro nás klíčové.  

Bavili jsme se také o tom, jakým způsobem mohou naše země snižovat závislost na ruském plynu. V případě České republiky je ta závislost přes 95 procent, ale Rakousko má také velmi silnou závislost na ruském plynu. Shodli jsme se na nutnosti pracovat, spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály, a na navyšování kapacity těch plynovodů, které to přivádí do našich zemí.

Rakousko má specifickou situaci v tom, že je to země, která má možná největší nebo jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. My jsme se bavili i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku tu kapacitu využít. To je samozřejmě otázka ne úplně jenom politická, protože ty zásobníky jsou v soukromém majetku a je tady potřeba jednat i s těmi vlastníky, ale i tady se ukazuje velká vstřícnost Rakouska a možný prostor pro spolupráci, jak si tady vzájemně pomoci.

Řešili jsme i otázky, které se týkají českého předsednictví, ale týkají se dlouhodobě i zájmů evropských zemí a do značné míry také mají nějakou vazbu na ruskou agresi na Ukrajině. Jednou z těch otázek je zrychlení nebo posunutí se integračních snah zemí západního Balkánu, což je v zájmu obou našich zemí z různých důvodů, ať už geografických, politických a dalších. Pro Českou republiku je to samozřejmě významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví a je to jedno z témat, kterým se určitě budeme zabývat.

Já tady vítám velkou angažovanost Rakouska, osobně pana kancléře Nehammera, v této věci. On má řadu zkušeností a kontaktů ze zemí západního Balkánu. Informoval mě o výsledcích své cesty po těchto zemích a nabídl také osobní podporu, politickou podporu při snahách České republiky jako předsednické země někam tu otázku posunout a to já velmi vítám a za to panu kancléři děkuji.  

Řešili jsme také některé bilaterální otázky, jako je třeba posílení dopravní infrastruktury obou našich zemí, ať už je to dobudování dálniční sítě, nebo vysokorychlostní tratě Vídeň–Berlín a podobné záležitosti. Shodli jsme se na tom, že naše vztahy jsou výborné, ale že vidíme prostor pro jejich zlepšování a zintenzivnění. Vidíme ten prostor například ve větší spolupráci v oblasti výzkumu, v oblasti vysokých škol, vzdělávání, ale shodli jsme se i na tom, že budeme se intenzivněji stýkat na té nejvyšší politické úrovni, abychom mohli ty naše kontakty prohloubit a ještě více zefektivnit, a tím posílit spolupráci obou našich zemí i naši roli ve střední Evropě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím o slovo pana kancléře Nehammera.

Karl Nehammer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Děkuji vám, dámy a pánové. Nejprve děkuji za vaši pohostinnost. Známe se už z rozhovorů v Evropské unii, když se setkávají předsedové vlád. Jsem rád, že jsem tady v České republice. Už jsem pozval i pana premiéra do Rakouska.

Máme spoustu společných témat. Bavili jsme se o zajištění energetické bezpečnosti. To jsou důležitá témata pro naše země. Snažíme se mít s Německem jasný hlas v Evropské unii, abychom jasně říkali, co je možné, co možné není. Například embargo na plyn pro naše dva státy nepřipadá v úvahu. Zároveň jsme vůči sobě solidární.

V otázce závislosti na ruské ropě jsou evropské státy na tom různě. Rakousko vyjádřilo jasné stanovisko, že pro všechny musí platit stejné podmínky. Rakousko, Německo, Česká republika uznávají, že plyn je důležitý, a jestliže jiné evropské státy zase považují za důležitou ropu, musí pro všechny státy platit stejné podmínky. Tomu se říká evropská solidarita. Snažíme se získat nezávislost na ruském plynu, ale nejde to ze dne na den. Je to nějaký proces. Je třeba stanovovat takové podmínky, které jsou pro jednotlivé členské státy skutečně přijatelné.

Co se týče předsednictví České republiky v radě EU, prosil jsem o to, aby Česká republika neztrácela ze zřetele západní Balkán. Světová veřejnost se teď soustředí na válku na Ukrajině a Balkánu se nedostává tolik pozornosti. Je jasné, že Ukrajina potřebuje velikou podporu. Česká republika, Rakousko podporu poskytují a jsou solidární, ale naši solidaritu a pozornost vyžaduje také Balkán. V Bosně a Hercegovině je velice napjatá situace a i zde je potřeba pozornosti Evropské unie a například nechci, aby Balkán měl pocit, že jsme zapomněli na jeho kandidaturu pro vstup do Evropské unie. 

Česká republika je zároveň pro Rakousko významným obchodním partnerem. Náš společný obrat obchodu je 14 miliard eur. Přátelství se pozná podle toho, že jsme ochotni rychle reagovat a řešit problémy. To se velice dobře ukázalo v době pandemie. Krásně to fungovalo v oblasti policejní spolupráce a skutečně pro nás podpora České republiky v době lockdownu byla velice důležitá, že třeba i lidé v regionech měli podporu.

Bavili jsme se o dalších výzvách, které před námi stojí, ať už je to zdražování, inflace, válka. Vždycky je potřeba důležitá spolupráce, kterou my určitě budeme nadále rozvíjet, a jsem rád, že jste k tomu ochotni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Jan Řápek, Česká televize: Dobrý den, mě by zajímalo, jaké jsou ty konkrétní kroky, jak snížit závislost na ruském plynu, a zda jste spolu mluvili i o vašem rozdílném názoru na jadernou energetiku? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Konkrétní kroky pro snížení závislosti na ruském plynu jsou jasné a děláme je. Pro Českou republiku to například znamená vytvořit si kapacity, které by nám mohly zajistit ten plyn například v LNG terminálech. K tomu vedla moje návštěva ve Varšavě a v Berlíně a další jednání, která vedeme na vládní úrovni s našimi kolegy v jiných evropských zemích.

Znamená to ale taky mít možnost skladovat plyn z alternativních zdrojů, než je Rusko, třeba blíže od naší hranice. O tom jsem taky mluvil s panem kancléřem. Tam se nabízí ta velká kapacita rakouských zásobníků plynu.

Ale všechny tyto kroky, a na tom jsme se s panem kancléřem shodli, se nedají udělat ze dne na den. Vyžadují jak výstavbu nových zásobníků LNG, tak vytvoření nebo posílení těch stávajících plynových vedení a to všechno potřebuje měsíce, v některých případech i roky. My jsme připraveni touto cestou jít. Chceme to dělat velmi rychle, ale nějaký čas to vyžaduje. Energetická bezpečnost České republiky z tohoto hlediska nebyla v dobrém stavu a děláme všechno proto, abychom se té výrazné závislosti na ruském plynu zbavili. 

Pokud by mělo dojít, a na tom jsme se s panem kancléřem také shodli, k nějakému rychlému ukončení ruských dodávek plynu do Evropy, ať už z jakýchkoli důvodů, pak – a to dřív, než vybudujeme tu alternativní kapacitu – pak bude nezbytná solidarita dalších evropských zemí pro ty země, které jsou na konci těch plynových vedení a které nemají přístavy a nemají možnost samy tu situaci řešit.

Karl Nehammer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Oba jsme už předtím mluvili o tom, že jsme přátelé nejen osobně, ale i na státní úrovni, a přátelé spolu mohou mluvit. K otázce jaderné energie máme různá stanoviska. Rakousko se už v sedmdesátých letech minulého století vyslovilo proti jaderné energetice, ale Rakousko má výhodnější zeměpisnou polohu, co se týče využívání síly vody, slunce, větru, biomasy. Ale právě co se týče bezpečnosti, stále spolu vedeme dialog a konstruktivní dialog.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, já bych k tomu jenom dodal: Já rozumím rakouské pozici a znám tu diskuzi o jaderné energii. Já jsem panu kancléři znovu připomenul skladbu našeho energetického mixu, a proč i z důvodů třeba přírodních podmínek je pro nás jaderná energie naprosto zásadní, máme-li se zbavovat závislosti na fosilních palivech, což samozřejmě chceme, a proč je zásadní z hlediska posílení energetické bezpečnosti. Ujistil jsem ale pana kancléře o tom, že všechno, co děláme, splňuje, a dokonce překračuje všechny nezbytné bezpečnostní standardy a nejsou nám lhostejné obavy okolních zemí a určitě nám nejsou lhostejné obavy Rakouska. Ale jak říkal pan kancléř, v přátelském dialogu, byť kritickém, ale přátelském se dá dosáhnout mnohého a myslím si, že v tom budeme pokračovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím z rakouské strany ORF.

Ernst Gelegs, ORF: Otázka na oba předsedy vlád ohledně plánovaného embarga na ropu. To by mohlo docela narazit na veto. Jak vyřešíte problém Maďarska?

Karl Nehammer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Musí to být řečeno jasně: Státy, které jsou závislejší na ruské ropě, na ruském plynu, musí dostat perspektivu, jak zajistit energetickou bezpečnost. Dokud se nepodaří tyto otázky vyřešit, že budou s tím mít problémy ti, kdo jsou obzvláště závislí. Dovolte mi jednu poznámku. Považuji za vhodné i pro Komisi oznamovat výsledky až ve chvíli, když jsou jednání ukončena. To, co se děje teď, Evropská komise například ohledně otázky se snažila působit shodně, ale teprve potom se k té shodě skutečně dospělo. Co se týče těch sankcí, tak zase skutečně je důležité nejprve jednat s těmi státy a teprve potom oznamovat výsledky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Česká republika dlouhodobě podporuje co nejširší a nejtvrdší sankce a určitě jsme patřili ve všech případech k těm zemím, které to dávaly v rámci debat, ať už na Evropské radě, nebo na jiných úrovních v Evropě najevo, a do jisté míry bychom mohli říct, že jsme byli jedním z motorů těch sankcí. Ale vždycky musí platit ta zásada, kterou jsme si řekli na začátku a se kterou souhlasili všichni členové Evropské rady v těch všech debatách, které jsme vedli. A to je zásada, že sankce musí více bolet Rusko než ty země, které ty sankce uvalují.

A zrovna otázka toho ropného embarga je pro Českou republiku velmi důležitá. My jsme země, která není schopna, není schopna z důvodu kapacity ropovodu nahradit ruskou ropu v nějakém krátkém čase. My jsme s těmi našimi argumenty hned na začátku toho vyjednávání seznámili Evropskou komisi i předsedu Evropské rady Michela. Oni je akceptovali, takže od začátku měla Česká republika přislíbenu, a objevovalo se to i v návrhu toho rozhodnutí o šestém balíčku sankcí, měla přislíbeno dvouleté přechodné období od této chvíle. I to, že se dobuduje a posílí kapacita ropovodu TAL, protože právě to nám umožní zbavit se závislosti na ruské ropě.

Ale myslím si, že toto, co tady říkám, je dobrý příklad toho, jak musíme o těch sankcích uvažovat. Prostě v některých případech ta závislost zemí na ruských nerostných surovinách je tak vysoká, že se nedá změnit ze dne na den a že ty škody, které by to přineslo pro národní společnosti, by byly tak velké, že se to prostě nedá realizovat. Takže všude je třeba postupovat samozřejmě s tím jasným morálním úmyslem a s tím cílem co nejvíce pomoci Ukrajině a co nejvíce potlačit Rusko, ale současně se musí přihlížet k podmínkách a možnostem jednotlivých zemí.

A co mě mrzí na té současné situaci, je to, že navenek najednou, a to jsme neměli ještě jednání Evropské rady, působíme nejednotně. Ta síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a v otázce podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu. Ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoliv složité, vždycky jsme došli jednoznačně k závěru, který jsme mohli všichni prezentovat, za kterým jsme mohli stát a který posiloval autoritu Evropské unie a nakonec i vlastně byl silným znamením pro Rusko – tady stojí evropské státy sjednoceny.

Bohužel, u toho šestého balíčku sankcí se to z nějakých důvodů nepovedlo. Musíme se k tomu vrátit na jednání Evropské rady, jak už pan kancléř to tady zmínil, a postupovat příště tak, abychom to, co je velmi cenné na postoji Evropy, a to je jednota, abychom to udrželi i nadále.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Český rozhlas. 

Pavlína Nečásková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana spolkového kancléře, jestli v souvislosti s děním posledních dní ve Finsku a Švédsku se neotevře v Rakousku znovu otázka neutrality? A pokud Rakousko chce zůstat neutrální, tak jestli třeba poptáváte od vašich evropských partnerů nějaké ujištění toho, že kdyby nastalo nějaké nebezpečí, tak Rakousko ochrání členství v Evropské unii? Děkuju.

Karl Nehammer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Pro Rakousko se tato otázka tolik nenabízí, protože máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální. Máme vojenskou neutralitu, která však má díky tomu, že jsme začleněni v Evropské unii, tak projevujeme solidaritu, jestliže dojde k bezpráví. Podporujeme sankce evropské sedmadvacítky vůči Rusku a vlastně naše solidarita se projevuje tím, že umožňujeme dodávky zbraní na Ukrajinu. U Finska a Švédska je tomu trošku jinak, protože tyto země začaly trošičku proces jinak. Mají dlouhou hranici s Ruskem, a když se člověk ocitne v ohrožené pozici, tak samozřejmě se chce připojit k NATO. Ale pro Rakousko to nepadá v úvahu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A poslední dotaz poprosím Kurier.

Konrad Kramar, Kurier: Otázka na oba předsedy vlád: Uvažovali jste o kandidátském statusu pro vstup Ukrajiny do Evropské unie? Jak vidíte vstup Ukrajiny do Evropské unie?

Karl Nehammer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Jednak jsou tady jasná pravidla pro status kandidáta. Ukrajina podala žádost, teď byl zahájen nějaký proces. Byly položeny nějaké otázky, odpovědi na ty otázky se budou vyhodnocovat a já stojím o to, aby tady byla cesta, která je transparentní, aby byla rovnocenná.

Hovořil jsem tady o balkánských státech, které o tento status také stojí. Čelí řadě požadavků ze strany Komise a je pro nás oba důležité, aby i tady v tomto ohledu panoval jasný a spravedlivý přístup. Rakousko mělo velice jasný postoj k obnově, k podpoře Ukrajiny. Rakousko vždy bude stát na špici těch, kteří snaží Ukrajině pomoct, protože Ukrajina je pro Rakousko důležitá.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pro Českou republiku je ta otázka naprosto jasná. My jsme pro to, aby Ukrajina získala kandidátský status co nejrychleji, a to proto, že si uvědomujeme, že pro Ukrajinu by to bylo znamení velké naděje, otevřených dveří, jakési morální posily v těchto těžkých časech. Takže určitě my jsme už v těch minulých jednáních prosazovali to, aby kandidátskou zemí se Ukrajina stala co nejrychleji, a budeme to prosazovat dál.

Ale samozřejmě platí, co říkal pan spolkový kancléř, že je potřeba, aby ten proces potom měl všechny parametry, které to má mít. A to jak v zájmu jednotlivých zemí Evropské unie, tak samozřejmě v zájmu Ukrajiny.

To, co je důležité a o čem se musíme bavit už v těchto dnech a na co musíme myslet, je, jak pomoci Ukrajině s její poválečnou obnovou. A já bych si velice přál, aby tématem summitu, který bude pořádat Česká republika jako předsedající země, mohlo být něco jako Marshallův plán pro Ukrajinu, poválečná obnova Ukrajiny.

To samozřejmě předpokládá jednu věc, kterou nemůžeme tak úplně ovlivnit, a to je že situace na Ukrajině se z té válečné změní v mírovou a že ty podmínky pro obnovu Ukrajiny budou. Ale tady vidím velkou úlohu evropských zemí, a i zemí střední velikosti, jako jsou Rakousko a Česká republika, se intenzivně do poválečné obnovy Ukrajiny zapojit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou.