Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

13. 11. 2019 17:33

Tisková konference po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, 13. listopadu 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěli bychom vás informovat o závěrech druhého jednání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jak určitě víte, je to pro nás priorita. Energetická bezpečnost je priorita a jsou to všechno strategické investice. A já jsem velice rád, že na tom dnešním zasedání vlastně zazněly velice konkrétní termíny.

To znamená, že je jasné, že musíme – a bohužel máme zpoždění, už jsme dávno měli realizovat tyto investice. A jedná se o jaderný blok v Dukovanech, kde termíny jsou následovné: 2021 by mělo být územní rozhodnutí, soutěž by měla proběhnout 2021, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, roku 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být ta investice dokončena.

Ono to má velkou souvislost samozřejmě i s tím, co se děje v Evropě. To znamená klimatická změna, emise. A když se podíváme na to, jak to dnes v Evropě vypadá, tak samozřejmě na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů a která má podíl jádra 75 procent a která je i lídrem vlastně té iniciativy pro snížení emisí a CO2 do roku 2050 na nulu a chápu proč.

My máme takovou interaktivní mapu, kde vlastně člověk může vidět, jak v dané chvíli daná země vyrábí energii a z jaké suroviny. A na té mapě jsou jediné zelené Francie a Švédsko. Švédsko má deset jaderných bloků, samozřejmě mají vodní zdrojem, a proto i tyto dvě země jsou lídry vizí ohledně klimatických investic.

My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent. Máme cíl, a podle toho, jak jsme to dnes slyšeli, tak bychom mohli mít v roce 2040 podíl jádra 40 procent. Je jasné, že uhelné elektrárny musíme zavřít. Úplně nechápu, když někdo demonstruje a protestuje, že nepřijde za námi, my bychom jim to rádi vysvětlili. Máme velkou starost o naši planetu, o klimatickou změnu a naše vláda má úplně jasný plán. Akorát bohužel ti demonstranti za námi nechtějí přijít, nevím proč.

Takže je to úplně jasné, jaké jsou naše plány. Co je pro nás nejdůležitější, je samozřejmě uzavřít smlouvu mezi státem a ČEZ. Je velice důležité, jaká práva a povinnosti bude mít stát a samozřejmě ČEZ, kde my jsme sice většinový akcionář, ale jsou tam minoritní akcionáři, a my jsme našli toto řešení, se kterým i souhlasí minoritní akcionáři, a to bude stěžejní.

Samozřejmě je důležitá i legislativa. Je důležitá samozřejmě i bezpečnost. Je důležité hlavně, abychom obstáli ohledně notifikace v Evropské komisi, protože jsou samozřejmě některé členské státy, kterým se to nemusí líbit a budou na to mít jiný názor. Ale i v rámci naší pozice, kde my k tomu přistupujeme seriózně, ohledně snižování emisí, 2030 budeme někde na 43 procentech a jsem přesvědčen, že když se zveřejní výsledky ostatních zemí, tak na té konferenci o klimatické změně ve Španělsku koncem roku určitě obstojíme.

Takže ono to má souvislost, protože jádro je čistý zdroj, nemá emise a samozřejmě v tomto směru já prosazuji tento názor, který je objektivní, v Bruselu. Protože doposud na to není takový náhled.

Takže pro nás je to velice důležité a samozřejmě jde o to, abychom nebo ČEZ vybral takového dodavatele, který to postaví včas, který to postaví za dobrých podmínek.

My jsme v pondělí měli vládu ve Valticích a Slovensko dostaví své jaderné bloky příští rok a dostane se podílem jádra na 65 procent, ale samozřejmě tam bylo obrovské zpoždění. Takže bude velice důležité, jakým způsobem proběhne výběr dodavatele a aby to byl spolehlivý a kvalitní dodavatel.

Takže za mě všechno. Já jsem tady s panem místopředsedou vlády panem Havlíčkem, který to má hlavně na starost, je tady vládní zmocněnec pan Míl, který nám dnes prezentoval dvě hodiny celkový stav toho procesu investic, a je tu s námi i pan generální ředitel ČEZ, který je náš protějšek, se kterým musíme uzavřít smlouvu.

My jsme strašně rádi, že všechny parlamentní strany na to mají jednotný názor. Všechny parlamentní strany, a ony na tom výboru s námi sedí, mají názor, že jedinou alternativou a jedinou správnou cestou pro nás je jádro. Takže v tomto směru si myslím, že i legislativa by neměla být pro nás problém.

Takže za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vicepremiér pan Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já bych jen doplnil, že vlivem dekarbonizace, a myslím tím dekarbonizace nejen v České republice, ale i v Evropě, je budování dalšího jaderného bloku u nás nezbytná záležitost. Protože pakliže se bude zásadním způsobem, tak jak je dnes jízdní řád, snižovat podíl uhlí, tak celá řada zemí, které jsou dnes čistými exportéry, bude na hraně soběstačnosti. A z tohoto úhlu pohledu je nezbytně nutné, abychom my začali zabezpečovat naši budoucí soběstačnost.

Na to máme velmi kvalitně připravené studie a analýzy vyplývající z formulování energetického mixu jednotlivých evropských zemí až do roku 2040 a vyplývá z toho, že Česká republika, tak jak bude dekarbonizovat, což je v tuto chvíli předmětem diskuse v rámci uhelné komise, kterou jsme za tím účelem zřídili, tak tak, jak budeme dekarbonizovat, se postupně začneme stávat z čistých exportérů zemí, která bude na hraně ve smyslu exportu a importu, to znamená přibližně vyrovnaná, a pokud nebudeme posilovat jádro a pochopitelně, rovnou říkám, i obnovitelné zdroje, tak přibližně po roce 2030 bychom skutečně měli problém a byli bychom závislí na dovozu, přičemž i ten dovoz bude na hraně, protože kolem roku 2040 bude přebytek energie pouze ve Francii, která je jaderně orientovaná, dále ve Španělsku a v jedné severské zemi. Takže i to je důvod, proč nyní tedy musíme posilovat jádro.

A jak tedy bude vypadat náš energetický mix? Ze současné pozice 30 procent bychom měli vystoupat, jak řekl pan premiér, do roku 2040na 40 procent. To je dáno jen tím, že se bude snižovat uhlí, takže ten objem se bude vlastně posouvat, ta hmota, která se rozděluje, ve prospěch jádra v tuto chvíli, a současně musíme posilovat obnovitelné zdroje. My v tuto chvíli odesíláme do Bruselu náš závazek, a to takový, že do roku 2030 v obnovitelných zdrojích deklarujeme 22 procent podílu. Jen podotýkám, že v současné době jsme na 14,5 procentech.

To znamená, že tak, abychom zvládli výpadek našich zdrojů vlivem dekarbonizace, tak, abychom se nestali závislými na dovozu z Evropy, případně abychom se nestali dokonce ohroženými, protože bude těch zdrojů relativně málo, tak musíme posilovat jádro a obnovitelné zdroje. A pochopitelně naší ambicí je bezemisní energetika, přičemž právě touto strategií bychom měli dospět do stavu, kdy kolem roku 2050, pakliže se samozřejmě bude dodržovat ten jízdní řád, bychom měli být z více než 80 procent skutečně zcela bezemisní.

Otázka je prostě, jakým způsobem se nám podaří definitivně dekarbonizovat. Pravděpodobně by se to mělo zvládnout, to znamená, pokud budeme jádro posilovat, můžeme říci, že zvládneme plnou dekarbonizaci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku pan Jaroslav Míl.

Jaroslav Míl, zmocněnec vlády ČR pro jadernou energetiku: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Předmětem jednání bylo v podstatě seznámení členů stálého vládního výboru se stavem projektu. To znamená s povolovacím procesem, potřebnými změnami v legislativním procesu, formou vhodných dodavatelských modelů, základní informace o výkonové bilanci při vstupu jednání s Evropskou komisí a potom pochopitelně i s celkovým harmonogramem celého projektu.

A v neposlední řadě klíčová věc, kterou je mít dostatek kvalifikovaných lidí se zkušenostmi, a to nejen na straně investora a na straně dodavatele, ale i na straně státní správy. Není to mnohdy o platech, je to o tom, že řada těch lidí bude muset dělat víc než, řekněme, je jejich normální standardní pracovní náplň. Bez zaujetí a entuziasmu se prostě úspěšný projekt zrealizovat nedá. A já jsem přesvědčen, že na straně investora budeme schopni zajistit dostatečný počet lidí. Pochopitelně, bude to o výběru dodavatele, aby on ty kvalitní lidi měl, a bude to o tom, abychom stejně motivované lidi měli i ve státní správě.

To, že některé projekty v Evropě nebo ve světě nefungují podle původních představ, vždy, nebo z devadesáti procent je záležitost personálu. To znamená, že vždycky je to záležitost lidí. Málokdy je to technická záležitost, nějaké opomenutí nebo nedostatek financí. V podstatě v drtivé většině je to nekvalifikovanost nebo nezkušenost na straně investora nebo podcenění ze strany dodavatele.

Naší výhodou je, že vlastně všichni ti potenciální dodavatelé v posledních letech prošli tím učícím se procesem a že budeme mít i příležitost odkud vzít i ty lidi, které by v dané chvíli potřeboval ten investor.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A generální ředitel společnosti ČEZ pan Daniel Beneš.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ, a. s.: Děkuji za slovo, rovněž za mne hezký podvečer. My jsme dnes na stálém vládním výboru jednak informovali všechny členy o krocích v rámci povolovacího procesu. Informovali jsme, že jsme po třech letech úspěšně završili posouzení vlivu na životní prostředí, kdy jsme vypořádali více než 16 000 připomínek a získali jsme souhlasná stanoviska dotčených obcí i krajských samospráv. Součástí toho byla i konzultace, mezinárodní konzultace a veřejné projednávání ve Vídni, v Mnichově, nakonec potom v Třebíči i v Maďarsku.

Dále jsme potom informovali, že bychom rádi v březnu příštího roku předložili žádost o 1 600 stranách, žádost o povolení k umístění jaderného zařízení. Dle atomového zákona to předkládáme směrem ke Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.

Dále jsme informovali, že pracujeme na dokumentaci pro územní řízení, což bude dvanáct samostatných žádostí, kdy každá z těchto dvanácti žádostí bude vyžadovat 40 souhlasů dotčených orgánů státní správy. To všechno by mělo proběhnout v roce 2021.

Co se týká výběrového řízení, pracujeme na poptávce. Ta by měla být připravena v červnu. Bude mít řádově 5 000 stran a ve druhé polovině příštího roku by měla být samotná soutěž vypsána s tím, že v roce 2021 by měly být nabídky, kdy očekáváme až pět nabídek, kdy každá z nich bude mít řádově 20 000 až 30 000 stran.

Tomu bude předcházet finální rozhodnutí o dodavatelském modelu. To musíme vědět dříve, než tu soutěž vypíšeme. My jsme dnes informovali stálý vládní výbor o analýze, na které jsme pracovali. Analýza je teď ve fázi, že jsme to zúžili na tři varianty dodavatelského modelu. Jedna varianta je dodávka na klíč, druhá varianta je dodávka od jednoho hlavního dodavatele, který by nám dodával jaderný ostrov a koordinoval vše ostatní uvnitř plotu elektrárny, a třetí teoretická varianta je, že by těch smluv bylo několik a koordinoval to investor. Finální rozhodnutí o tom, který dodavatelský model zvolíme, bude do konce března příštího roku, a to ještě na základě konzultací se všemi uchazeči.

Bude probíhat jednání, a o tom už mluvil pan Míl, ohledně notifikace v Evropské komisi toho modelu a smluv mezi státem a ČEZ. Rámcová smlouva mezi státem a ČEZ je de facto skoro připravena a na to navazuje a probíhá jednání o prováděcí smlouvě na první fázi nebo etapu. První etapa by měla skončit koncem výběrového řízení a územním rozhodnutím. Ostatní milníky v harmonogramu zmínil pan premiér, takže je nebudu opakovat.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, 13. listopadu 2019

Související zprávy