Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

10. 6. 2019 14:38

Tisková konference po jednání tripartity, 10. června 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity a jako první má slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, hezký dobrý den. Dnes jsme měli na pořadu jako první bod otázku strukturace zdravotnictví. Já jsem v zásadě jen informoval členy tripartity o základních údajích, které vycházejí z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, z hlediska struktury a vývoje odměňování v českém zdravotnictví. Zejména tedy jsme se bavili o lůžkové péči a taktéž o otázce personálních kapacit.

Kolegové viděli ta data, která ukazují, že skutečně v těch posledních letech, a tento rok není výjimkou, platy v českém zdravotnictví objektivně rostou. Jsou to data, která jsou sesbírána přímo ze samotných nemocnic, takže tam nemůže být řeč o tom, že by nebyla validní. Nárůst je zejména u všeobecných sester, kde je to logické, protože my tam v zásadě pociťujeme největší nedostatek. Nárůst v tomto roce je zhruba dvanáct procent, u lékařů je to někde kolem osmi, u následné péče až deset procent.

To jsou nějaká základní čísla s tím, že co je pozitivní a už jsem to také říkal v minulosti, v těch předchozích týdnech, že se zdá, že se nám pomalu začíná situace stabilizovat, pokud jde o odchody zdravotníků, zejména pak právě těch sester, které v předchozích letech skutečně odcházely v řádu stovek. Na těch posledních datech vidíme, že se situace začíná stabilizovat a ten odchod už není v zásadě tak výrazný, což je určité světlo na konci tunelu.

Ještě podpořeno tím, o čem jsem informoval kolegy z tripartity, že se navyšuje počet zájemců o studium na středních zdravotnických školách, ale i na lékařských fakultách, kde od příštího roku zvyšujeme kapacitu o patnáct procent. A mám informaci o tom, že počet uchazečů znovu v tomto roce v zásadě výrazně převýšil možnosti lékařských fakult, stejně tak jako v případě středních zdravotnických škol, kde se nám taktéž navyšuje počet uchazečů. Takže je to něco, co je samozřejmě běh na trochu delší trať.

Sám jsem říkal, že to samozřejmě není tak, že bychom ty problémy nevnímali, ale na druhou stranu si myslíme, že plošné navyšování platů už v tomto směru není řešení. Nevyřeší to situaci. A že se také musíme zaměřit na to, abychom rozvíjeli samotné nemocnice, zlepšovali pracovní podmínky. A proto jsme se bavili o otázce příštího roku, jak budou růst úhrady.

Počítáme s tím, že příjmy systému budou v příštím roce zhruba 346 miliard korun, což je něco kolem dvaceti miliard plus. To znamená, že je tam stále velmi dobrý trend navyšování peněz do zdravotnictví. Aktuálně probíhá dohodovací řízení mezi jednotlivými segmenty. Většina segmentů se dohodla, aktuálně ještě probíhá dohodovací řízení například právě v rámci lůžkové péče a cílem je, abychom ty peníze, které jdou do systému, jdou do nemocnic, a na tom se v zásadě na závěr shodla tripartita, směřovaly také do investic.

To znamená, nikoliv pouze do navyšování platů, ale právě do rozvoje nemocnic, do investic. Protože nemocnice v řadě případů jsou výrazně podinvestované, jejich infrastruktura je zastaralá a v konečném důsledku se investice do nemocnice vyplatí a bude poté bezesporu přijímána kladně jak pacienty, tak i samotnými zaměstnanci a zlepší se pracovní prostředí apod. Myslíme si, že v tomto směru je nutné se zaměřit právě i na rozvoj nemocnic, a v konečném důsledku jsme se shodli na tom, že ty investice jsou potřebné.

To je v zásadě všechno. Dalších otázek se tam řešila celá řada, ale myslím si, že to je to základní. To znamená: Platy rostou, situace se začíná pomalu stabilizovat, byť určitě není ideální, ale zase na druhou stranu to není vše tak, jak někdy slyšíme, že zdravotnictví je v rozpadu atd. Myslím si, že tomu tak skutečně není, že máme skvělé výsledky, často i na světové úrovni, a nutné je, abychom skutečně investovali do rozvoje, a nikoliv pouze do platů, jako tomu bylo v předchozích letech. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, k přípravě návrhu státního rozpočtu na příští rok nám více řekne paní ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem dnes členy tripartity seznámila s prvním návrhem státního rozpočtu, který byl předložen na vládu do konce května, jak velí rozpočtová pravidla. Seznámila jsem je jak s příjmovou stranou toho rozpočtu, tak s výdajovou. Podle predikce příjmů státního rozpočtu očekáváme, že celkové příjmy pro rok 2020 vzrostou o 6,3 procenta, což bude znamenat zhruba částku 93 miliard korun na celkový objem 1 558,1 miliardy korun. Návrh předběžných výdajů státního rozpočtu na rok 2020 včetně prostředků Evropské unie a finančních mechanismů potom navrhuji na částku 1 598,1 miliardy. Čili navýšení oproti roku 2019 to prezentuje o 92,8 miliardy korun, což je asi 6,2 procenta. Deficit státního rozpočtu pro rok 2020 tedy zůstává na stejné úrovni jako v letošním roce, to je ve výši 40 miliard.

I přes tento navrhovaný schodek plánujeme snižování státního dluhu v poměru na hrubém domácím produktu. Takže pokračujeme, částka by se měla pohybovat zhruba kolem 29,5 procenta. Takže pokračujeme ve snižování státního dluhu. To, jakým způsobem jsou nastaveny příjmy, vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí, která byla zpřesněna v dubnu letošního roku. Posuzoval ji Výbor pro rozpočtové prognózy a ten jsi 15. dubna 2019 shledal jako realistickou.

Stejně tak byla posuzována i v predikci Evropské komise minulý týden a i tady byla označena jako realistická a bylo posouzeno a já jsem citovala, že na základě přepočteného strukturálního salda je i nadále střednědobý rozpočtový cíl dodržován a Česká republika dodrží ustanovení paktu o stabilitě a růstu, což jsou důležité zprávy. Důležité zprávy pro to, jak jsme vnímáni v rámci Evropské unie, jak jsme vnímáni ratingovými agenturami, jak jsme vnímáni na finančních trzích. Takže to je velmi podstatné.

Co se týče daňových příjmů, tak jsem do rozpočtu navrhla celkovou výši 812,7 miliardy, přičemž daňové příjmy bez pojistného odhadujeme meziročně o téměř 44 miliard korun vyšší. Z toho nová daňová opatření představují 26,5 miliardy. Jsou to především posílení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, ale také zavedení digitální daně, a inkaso predikci navyšuje rovněž poslední etapa elektronické evidence tržeb a připravovaná změna pro úpravy pro tvorbu rezerv pojišťoven.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou na rok 2020 rozpočtovány ve výši 578,4 miliardy korun a jsou o 22 miliard korun vyšší než v roce 2019, což se opírá předně o prognózovaný růst průměrných mezd a platů v ekonomice.

Příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů odhadujeme, v tuto chvíli předpokládáme ve výši skoro 109 miliard korun, to je o cca 15 miliard korun vyšší než v roce 2019. A to samozřejmě odpovídá tomu, že jsme v pokročilé fázi sedmiletého cyklu aktuálního programového období evropských strukturálních a investičních fondů.

Ostatní příjmy – nedaňové, kapitálové a přijaté transfery, tady už bez zdrojů EU a finančních mechanismů – jsou pak rozpočtovány ve výši 58,4 miliardy a meziročně rostou o 12,2 miliardy. Počítáme především s příjmy z aukce kmitočtů a počítáme také s dalšími prostředky z privatizačních účtů, což jsou dividendy státních podniků.

Na výdajové straně bych především chtěla podtrhnout výdaje v sociální oblasti, protože jak víte, jednou z priorit této vlády je zvýšení průměrného starobního důchodu, který by se měl od 1. ledna 2020 zvýšit o 900 korun na částku průměrného důchodu 14 358 korun, a tato valorizace zvyšuje výdaje státního rozpočtu o téměř 37 miliard na celkových 509 miliard korun. Dále se zvedá tzv. rodičovský příspěvek o 80 000 korun v souladu s vládním prohlášením pro rodiče, které mají děti do čtyř let a nevyčerpali ty dosavadní příspěvek ve výši 220 tisíc. Takže mohou čerpat až do výše 300 tisíc. Toto znamená další výdajové opatření ve výši 8,6 miliardy.

V oblasti regionálního školství pokračujeme s nárůstem platů pedagogických pracovníků v regionálním školství. Konkrétně pro rok 2020 to bude o deset procent, to znamená dodatečných 11 miliard na výdajové straně, a ráda bych zdůraznila, že držíme dohodu, že v roce 2021 bude průměrný plat pedagogů v naší zemi 45 tisíc. To znamená, že pro rok 2021 počítáme s dalším navýšením o devět procent. Rozpočet také počítá s růstem platů nepedagogických pracovníků tak, jak jsme se zavázali ve vládním prohlášení, které by v následujících dvou letech měly růst každoročně o sedm procent. Dopad na výdaje je ve výši 1,6 miliardy.

Co se týče platů a funkčních míst ve státní správě, tak u ostatních skupin zaměstnanců navrhujeme navýšení objemu prostředku na platy a pojistné o dvě procenta, což je vyšší, než je předpokládaná inflace pro rok 2020. Tu predikuje Ministerstvo financí ve výši 1,6 procenta.

Po platech bych se krátce věnovala funkčním místům ve státní správě. Předložený materiál pracuje s plánovaným snížením počtu funkčních míst, a to o deset procent u ústředních orgánů ministerstev, o pět procent u organizačních složek státu a o tři procenta u příspěvkových organizací, zaměstnanců soudů, státních zastupitelství, civilních zaměstnanců v bezpečnostních sborech. Krácení se nevztahuje na zaměstnance v regionálním školství, příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky a zaměstnance v parlamentních kapitolách.

Ráda bych ještě zdůraznila, že prostředky na platy ke kráceným místům nebudou sníženy v plném rozsahu, ale pouze o polovinu. Druhá polovina prostředků zůstane rozpočtovým kapitolám jako motivační prostředek pro zbylé zaměstnance. To znamená, když si vezmete, že třeba kapitola Ministerstva financí, a teď myslím čistě jen Ministerstvo financí, porostou o dvě procenta všichni, deset procent snižujeme, pět procent se ponechává, takže platy rostou o sedm procent. Jen jako krátký příklad. Očekáváme, že na přibližně 5 700 funkčních místech se tímto podaří uspořit 1,7 miliardy korun.

Co se týče užších provozních výdajů, tak rozpočet počítá s krácením u užších provozních výdajů o deset procent. To znamená, že se kapitoly budou nuceny šetřit v nákupu materiálů, vody, paliv, energií či služeb, a přináší to úspory cca tři miliardy ročně.

K velkým prioritám naší vlády patří rozvoj České republiky. Proto přicházíme s dalším nárůstem kapitálových výdajů o téměř 13 miliard korun na celkových 135 miliard. Z národních zdrojů je přitom plánováno pokrýt investice ve výši 85 miliard. Nesmíme investice v žádném případě podseknout, je to velmi důležité, a proto počítáme s navýšením. O 5,5 miliardy také posilujeme výzkum, vývoj a inovace. V rozpočtu na příští rok je pro ně vyčleněno bezmála 48 miliard, z toho národními prostředky jsou financovány ze 78 procent.

Výdaje na obranu jsou naším aliančním závazkem a počítáme s tím, že jsou navrženy v objemu téměř o 8 miliard vyšším než pro rok 2019, čímž by tedy v roce 2020 měly činit skoro 75 miliard korun. V poměru k hrubému domácímu produktu je to 1,3. Pro roky následující počítáme s dalším růstem a konkrétně až na 1,5 procenta HDP v roce 2022.

Stejně tak počítáme s pravidelnou valorizací příspěvku na výkon státní správy v tzv. přenesené působnosti, který počítáme, že se v příštím roce i v těch dalších bude valorizovat opět pěti procenty. Domníváme se, že rozpočet tak, jak je nastaven, znamená realizaci priorit této vlády, což jsou důchody, platy v regionálním školství. Nerezignujeme ani na platy ve veřejném sektoru, a hlavně nerezignujeme na investice a na rozvoj vědy a výzkumu. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Děkuji, další postup v digitální agendě shrne vládní zmocněnec pro digitalizaci pan Vladimír Dzurilla.

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci: Dobrý den i ode mne. V rámci digitalizace se priority samozřejmě nemění a pokračujeme v tom, k čemu se vláda zavázala 3. 10. To znamená, že pokračujeme v rozvoji on-line služeb pro občany a firmy. Chceme veškeré nutné kroky, které potřebujeme udělat rozvíjet i v on-line prostředí. Budujeme propojený online datový fond, to znamená předvyplněné formuláře, aby už nenastávalo to, že každou jednu agendu, kterou potřebujeme vyplnit, musíme znovu a znovu vyplňovat ta stejná data.

Dále pokračujeme v rozvoji sdíleného a propojeného fondu dál v rámci sdílených aplikací. Chceme tím zaručit, aby se nebudovalo čtrnáct e-governmentů, ale abychom v rámci budování budovali sdílené služby, které budou využity vícero resorty. Dál se hlavně týká budování standardů, to znamená, připravujeme pro jednotlivé resorty standardy, k čemuž jsme se zavázali. To znamená, do konce září připravujeme národní architektonický rámec, národní architektonický plán, aby všechny resorty věděly, jakým způsobem rozvíjet své služby a které ze služeb budou sdílené.

V neposlední řadě je to rozvoj nových technologií, protože hodně spolupracujeme s Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci umělé inteligence, v rámci adopce technologií, jako blockchain, high performance computing, to znamená supervýkonné počítače, rozvoj cyber security a dalších. V nejbližších dnech také představíme rozvoj pro vybudování vysokorychlostního internetu. Je to akční plán, na kterém jsme se také domluvili.

Nic z toho by nešlo bez toho, abychom se zaměřili také na legislativu. Proto vláda v minulém období přijala kladné stanovisko k zákonu o právu občanů na digitální služby, a tím pádem jsme se zavázali k tomu, že po jeho schválení do roku od jeho přijetí postavíme kompletní katalog služeb, který určí, které služby budou vytvořeny tím, že si je mezi sebou vysdílí stát, nebo budou poskytované občanům. Poté počítáme, že do čtyř let od přijetí zákona postavíme veškeré služby on-line.

Dále jsme reportovali, že vše to, co se týče řízení, podléhá dnes Radě vlády pro informační společnost. Všechny výkonné výbory a pracovní skupiny jsou dnes rozdělené, máme přidělené lidi a pracujeme na jednotlivých cílech, které jsou dnes reportovány a vykazovány v aplikaci, do které má každý přístup a každý si tam může svůj progres zaznamenávat.

Jak jsem vzpomínal zákon o právu na digitální službu, také máme v běhu rozvoj Portálu občana, který je dnes ve spolupráci s jednotlivými resorty nejrozšířenější v rámci toho, abychom poskytovali služby. Všechny resorty pracují na svých on-line službách, které ve finále také chceme propojit do Portálu občana. K zjednodušení v přihlašování chceme využít také bankovní identitu, kde už dnes jsme v legislativním znění toho, abychom mohli své bankovní údaje používat také k přihlašování ke službám státu.

Velkým projektem je samozřejmě e-government cloud, který poskytne sdílené služby. Bavili jsme se o digitalizaci zdravotnictví, bavili jsme se o digitalizaci stavebního řízení a o dalších oblastech, které jsou dotčené digitalizací. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Děkuji, slovo má prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dámy a pánové, příjemné dobré odpoledne, já jen velice stručně pohled zaměstnavatelské strany k projednávaným problematikám. Co se týká zdravotnictví – zdravotnictví je citlivá věc, citlivá záležitost, dotýká se každého z nás. Myslím, že hodinu a tři čtvrtě byl dostatek času na diskusi za všechny tři strany. Já jen fakta. Na prvním místě 20 miliard tam půjde navíc příští rok. Za druhé, efektivního zdravotnictví z hlediska pohledu na zdravotnictví z hlediska světového je naše zdravotnictví mimořádně kvalitní. Myslím si, že i v řadě oblastí je světovou špičkou na jedné straně.

Na druhé straně otázka efektivnosti zdravotnictví není úplně v pořádku. Myslím si, že ta extrémně rozšířená práva pacienta v naší zemi v porovnání s běžnými právy pacientů v Německu, v Rakousku. Říkal jsem příklad, že zde si pacient rozhodne, od praktického lékaře jde několikrát na tu samou kontrolu a ta je placena námi všemi, čili je to takový český přístup.

Určitě jsme pro to, aby se investovalo, investovat se nyní musí všude a ve zdravotnictví též. Je to pro budoucno, protože průměrná délka věku se zvyšuje, nároky na zdravotnictví se budou zvyšovat, finanční, kvalifikační i investiční a z toho důvodu podnikatelská reprezentace zásadně nesouhlasí, aby se začaly rozpouštět rezervy všech pojišťoven vzhledem k tomu, že zodpovědně musíme chovat k budoucnosti.

Státní rozpočet. Vzhledem k tomu, že to bylo startovací jednání ke státnímu rozpočtu a to klíčové jednání budeme mít 16. září, kde může být i jiná predikce vývoje ekonomiky po červenci. Přesto několik zásadních stanovisek. Deficit 40 miliard. Nikdy není dobře, když je deficit, ale jestliže tento deficit 40 miliard bude využit pro vědu, výzkum a inovace, to garantovala paní ministryně, bude využit ve školství, vzdělávání a v celém systému. Náš pohled na růst mezd ve školství je 15 procent, 7,5 základní, 7,5 pobídková, protože si myslíme, že je naprosto klíčové pro budoucí konkurenceschopnost země vzbudit schopnost učitelů, a tím celého systému.

Určitě jsme pro investice, a paní ministryně o tom hovořila, do opravní infrastruktury. Musíme se v průběhu prázdnin vrátit k jednání o Státním fondu dopravní infrastruktury, který má na rok 2020 97 miliard, z toho je 65 z národních zdrojů, ale o rok později má jen 79 miliard, 65 miliard z národních zdrojů. To znamená v době, kdy se bude výrazně více staveb zahajovat a výrazně více staveb poběží.

Říkal jsem, že cíl vlády, aby v roce 2030 byla hotová dálniční síť, je nereálný, protože zbývá dobudovat 920 kilometrů dálnic asi za 464 miliard, a jestliže příští rok otevřeme 23,5 kilometru, tak si to zkuste přepočítat, jestli   je to reálné. Ale jsem rád, že máme ministra dopravy, který čísla říká pravdivě, a dnes i po výzvě pana předsedy vlády věřím, že si k tomu sedneme a ty informace budou přesné a pravdivé.

Ctím to, že vláda udělala opatření v oblasti sociální politiky, zvýšení důchodů o 900 000 a řešení mladé generace, rodičovský příspěvek, si myslím, že ani podnikatelé nemohou zpochybňovat.

Jiná je situace v daních. Připravovaná digitální daň 7 procent je bohužel vyšší, než je uvažovaná ve všech okolních zemích v Evropské unii. Protože je to připomínkové řízení a není to konečné, věřím, že o tom budeme debatovat. Nezpochybňuji, že není správná. Ostatní daně nechci komentovat, protože to je věcí rozhodnutí vlády. Ať už je to líh, tabák a další věci, hazard. Myslím si, že je to asi správně, že to po těch osmi nebo kolika letech, říká paní ministryně, řeší.

Poslední věc. Úspory, efektivnost státní správy. Určitě. Státní správa je kromě zahajování staveb nejslabším článkem naší konkurenceschopnosti. Veřejná správa, její schopnost je na 97. místě a to radost není. Jsem rád, že paní ministryně připravuje úspory 5 718 míst. Uvidíme, jaká ta efektivnost bude. Možná by šla ještě razantněji, ale říkám za nás, zaměstnavatele, že bych nerad, aby se objevily agendy, kde by se zbrkle ti lidé zrušili nebo ta místa škrtla a pak ta agenda nebyla vykonávána správně. Doufám, že k tomu výrazně přispěje tady pan kolega Dzurilla digitalizací e-governmentu a vším, co je s tím spojeno, protože od toho je obrovské očekávání jak podnikatelů, tak běžných občanů.

Kůrovcová kalamita. Myslím si, že celá ta skupina, která je vytvořena z Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu za účasti sociálních partnerů, funguje. Z pohledu zaměstnavatelů vyzývám vládu, aby velmi racionálně rozhodovala o dřevě, dřevní hmotě. Připomínám, že průmysl nutně potřebuje smrkové dřevo ve stavebnictví, výrobě teras, výrobě oken a třeba v budoucí výstavbě potřebuje, teď to ukazuji, to smrkové rezonanční dřevo, třeba pro výrobu klavíru Petrof, což je naše světově uznávaná firma. Tak doufám, že se na to nezapomene.

Digitální agendu probíral velmi dobře pan vládní zmocněnec. Z našeho pohledu potvrdím, že opravdu velmi dobře funguje Rada vlády pro informační společnost, máme tam své zastoupení. Ty jednotlivé agendy e-governmentu bych jedině vyčetl, že je potřeba už nyní to výrazně více veřejně publikovat. Veřejnost musí vědět, co to je e-government, veřejnost musí vědět, co to je Portál občana, co to je Portál státu a co z toho může dostat, nebo proč to je. Čili taková ofenzivní kampaň, si myslím, že by měla být zajištěna.

A co se mi líbí, je nasazení Ministerstva průmyslu a obchodu s panem vládním zástupcem a se Svazem průmyslu a dopravy v oblasti umělé inteligence. Je to budoucnost, znovu je to potřeba lidem vysvětlovat, proč to bude, jako to bude ve spolupráci člověka s roboty, koboty, kde se umělá inteligence bude využívat a bude se využívat. Čili větší popularizaci, aby o tom lidé měli přehled.

Dopravní infrastruktura a to jsem již říkal v rámci bodu státního rozpočtu. Pan předseda vlády na předsednictvu i na závěr pléna vyzval, abychom společně s panem ministrem dopravy připravili přes prázdniny materiál pro projednávání na zářijové tripartitě o stavu dopravy. Tím pádem má hájení do konce prázdnin zajištěno, ale věřím, že spolu nějaký materiál, týkající se Státního fondu dopravní infrastruktury, objektivní výstavby železničních, silniční a vodních staveb a i problémů kolem kamionové dopravy, odpočívek, předjíždění kamionů či zákazu jízd v neděli, to všechno s panem ministrem, jsme se dohodli, vyjednáme a vládě předložíme. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Děkuji a za Českomoravskou konfederaci odborových svazů promluví její předseda pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace oborových svazů: Mockrát děkuji, přeji hezké odpoledne. Přiznám se, že mně napadla je jiná taková, když zde pan prezident něco říkal o umělé inteligenci, ono by někdy v České republice stačilo, kdyby rostla ta inteligence, to by byl pozitivní krok, možná, že bychom se dostali ještě dále. A jsem také rád, že tady převzal jeden argument odborů, týkající se Portálu občana, ale já se k tomu ještě za chvíli dostanu.

Nejdříve ke zdravotnictví. Nebýt tlaku odborů na růst mezd a platů, nebyly by finanční prostředky pro růst ve zdravotnictví. Prostě by nebyly. Jestliže příjem se generuje z příjmů na odvodech na zdravotní pojištění, tak to je jednoznačný výsledek. Multiplikace tlaku odboru na růst mezd je jednoznačná, tento výsledek je extrémně pozitivní a bez něj by to nebylo.

Mrzí nás, že se používá při argumentaci o výši mezd a platů v oblasti zdravotnictví taková zvláštní fikce. Ta fikce je, že je velký rozdíl mezi tím, jaká je mzda, ve které jsou zahrnuty různé příplatky, přesčasy apod., i nedeklarované přesčasy, protože tarifní mzda zdravotních sester je 27 000 korun. To znamená opravdu velmi nízká. A ve chvíli, když nebudou přesčasy, tak nebude ta mzda tak vysoká. A samozřejmě mnoho let trvající tlak odborů na řešení situace ve zdravotnictví nese ovoce, jak říkal pan ministr zdravotnictví. Ano, začínají se občané, studenti, studentky orientovat zpátky do zdravotnictví. Bez mzdové složky nebo platové složky by tomu tak rozhodně nebylo a platová je mnohem lepší a jsem rád, že se vláda k tomu, zejména vláda od roku 2014 chová mnohem zodpovědněji, než to bylo v minulosti.

Přes to všechno stále trvá problém například u lůžek následné péče, kde jedna sestra po, to znamená odpolední, noční směna, jedna na 45 pacientů, a to si myslíme, že není dobrá zpráva, protože samozřejmě není jednoduché v takové situaci zvládat veškerou péči, která je s tím spojena. Je tady ale nutno, nevím, proč zaměstnavatelé teď neřekli docela důležitou věc, protože na tripartitě vyzývali k tomu a konkrétně pan prezident Hanák, aby se zvýšila spoluúčast občanů. My jsme zásadně proti takovému kroku. Ano – zapomněl, teď tady říká…

My jsme proti takovému kroku, považujeme to za nezodpovědné a to není důvod. Proto je veřejné zdravotní pojištění, proto jsou veřejné zdroje a Česká republika dává do zdravotnictví velmi nízkou úroveň v poměru k HDP, jednu z nejnižších. Je to něco málo přes sedm procentních bodů a my si myslíme, že je to opravdu málo. A jestli chceme při srovnatelných cenách udržet zdravotnictví, je nutno uvažovat o vyšším přísunu peněz do zdravotnictví jako takového.

Je to způsobeno i tím, že jsou zde technologie, které nepocházejí z České republiky, cenová hladina zodpovídá jiným cenovým mapám než těm, které jsou v České republice. Náklady jsou tím pádem srovnatelné, jen ta platová, respektive mzdová složka je odlišná. Z tohoto pohledu si myslíme, že je stále důvod velmi vážně diskutovat o situaci ve zdravotnictví, hledat řešení.

Otevřelo se také téma sociálních služeb a situace v sociálních službách včetně požadavků do budoucna, protože to jsou věci, které v kombinaci s velmi dobrým stavem českého zdravotnictví kontra budoucí potřeby českého zdravotnictví, skutečně věci, které jsou nutné.

Co se týká státního rozpočtu, tak tady bude těch poznámek možná o kousek více, ale já zkusím jen některé, které ještě nezazněly. Ta první věc je, že si myslíme, že je nutno říci, že návrh na zvýšení důchodů, rodičovské, platů pro pedagogy a nepedagogy je naprosto v pořádku a jsme tomu rádi. Jsme ale velmi neradi, že se u ostatních zaměstnanců považuje růst dvě procenta za něco výborného, skvělého. To není pravda. Růst HDP 2,4 až 2,5 procenta pro příští rok, pro rok následující 2,8 procenta.

To rozhodně neznamená, že se tím pádem zvýší podíl zaměstnanců na tom růstu. To si myslíme, že by mělo být rozhodně zohledněno. Je tady zarážející, že v tom materiálu je napsáno, že u ústavních činitelů se předpokládá růst o osm procent. Proč ústavním činitelům osm procent? Pro to není žádný důvod. Jestliže dvě třetiny zaměstnanců státu budou mít dvouprocentní růst, nevidíme důvod, proč by se ústavním činitelům předpokládal růst odpovídající přibližně osmi procentům. To je rozdělení společnosti, to může způsobit velmi vážné a my si myslíme, že to je důvod, aby se o tom jednalo.

Tak stejně si myslíme, že je realističtější predikce České národní banky o budoucím vývoji ekonomiky, zejména v oblasti nominálního růstu HDP, a abyste věděli, co to znamená pro státní rozpočet, znamená to o deset miliard více finančních prostředků. My si myslíme, že ten důvod tady je, a pokud by taková hodnota byla předložena Výboru pro rozpočtové prognózy, takže bude mít stejný výrok. To znamená výrok, že je to realistická prognóza. Ale my jsme v této chvíli ve fázi, kdy pracujeme s dubnovou, a paní ministryně samozřejmě s týmem bude pracovat na červencové prognóze. Ta je tou, která je relevantní pro přípravu státního rozpočtu na následující rok, takže budeme plni očekávání toho, co se v ní objeví a jakým způsobem to bude odůvodněno.

Už jsme tu při minulém jednání hovořili o námětu na změnu v oblasti nákupu aut pro služební používání. Teď vám řeknu ještě pár čísel, určitě ne nezajímavých, jak dopadl rok 2018, protože jsem vycházel z informací za první čtvrtletí roku 2019, ale ten rok 2018 byl povšechně velmi zajímavý. Třeba máme k dispozici jednu služební bugatku. Tím nemyslím tu starou, ale bugatti, což je trochu jiný stroj, nebo například 43 bentley a pouze jedno je soukromé, těch 43 jsou služební, 361 porsche a 41 soukromých. Těch 341 jsou samozřejmě služební. Nebo 13 služebních rolls-royceů, dva soukromé, anebo také 54 služebních ferrari a 6 soukromých. Jsou i zajímavější vozy, jako je pět lotusů a dva jsou soukromé nebo 43 bentley a jedno je soukromé.

Prostě jsou to takové zajímavosti. Všechny tyto náklady se dají do strany nákladů a samozřejmě se tím sníží daňový základ, takže se tím zkrátí i fiskál. Potom budeme hledat ty zdroje. Takže já oceňuji, že se na to paní ministryně s týmem podívali, určitě se k tomu ještě sejdeme. Trochu se nám rozcházejí informace, jaké to může mít dopady, ale mohu hovořit o tom, že se shodneme na tom, že se jedná o jednotky miliard. My jsme ani o jiných nehovořili, ale v tomto případě záleží na tom, jak se stanoví to, co bude možné dát do daňového základu a co už ne a tam se ty dopady logicky liší.

Jsme přesvědčeni, že je to cesta, která se musí podniknout. V jiných zemích si nemůže podnikatel jen tak dát, například když použiju tady některý z těch lotusů, jako služební vůz, a když, tak si ho rozhodně nemůže dát do nákladů celý. Myslím si, že bychom v tomto měli následovat země, které jsou v tomto standardní, nebo přesněji řečeno země, které tady rozhodně v tomto někdo, kdo podporuje něco špatného.

Tak stejně jsme řekli, že se nám nelíbí návrh KSČM na snížení deficitu na 30 miliard. Myslíme si, že to je špatná cesta. Netušíme, jakou cestou se vydala tato politická strana, ale věříme, že podpoří deficit 40 miliard, protože si myslíme, že to je věc, kterou je možno následovat.

Také netušíme, jakým způsobem chce Ministerstvo financí naplnit odhad objemu mezd a platů, které jsou důležité pro výpočet příjmů státního rozpočtu v roce 2020, na 5,9 procenta, když se navrhují dvěma třetinám jen zaměstnanců státu v tomto případě dva procentní body růstu. To bude určitě nějaká záhada, chybí nám tam přibližně 1,6 procenta v tom výpočtu, ale můžeme věřit, že to proběhne tak, jak říkala paní ministryně, že se ty snížené náklady projeví v tom, že budou ti ostatní mít více. Předpokládám, že se to bude týkat i vlády, že přijde s návrhem na snížení o deset procent počtu ministrů a těm zbývajícím se to rozdělí padesát procent z jednoho ministra. Omlouvám se, toto samozřejmě si dělám s nadsázkou a v legraci, ale myslím si, že by měli jít všichni příkladem, jakým způsobem se to bude dělat a konat.

Také jsme řekli, že se nám nelíbí, že už osm let se ani o milimetr neposunula úroveň životního minima. My už to považujeme za chudinskou dávku, která nemá žádnou relevanci. Bylo by správné, aby byla upravena podle inflace, která se za tu dobu odehrála. Minimálně, aby ta hodnota byla zodpovídající, ale momentálně je situace, jaká je.

Když tu řekl pan prezident Hanák o Státním fondu dopravní infrastruktury, věřím, že se na to ještě podíváme, protože jsou obavy, a to i ze zdrojů Ministerstva dopravy, že ty projekty, které se připravují, by nemusely být dostatečně zdrojově naplněny v souvislosti s tím, když se začnou stavět, což by byla určitě špatná zpráva. Takže věříme, že to tak bude.

Také jsme vznesli, že se nám nelíbí v souvislosti s pokračováním zavádění EET snížení daně z přidané hodnoty u těchto subjektů. Myslíme si, že pro to není důvod, a samozřejmě to následně znamená výpadky na straně příjmu státního rozpočtu. Tolik v rychlosti i k návrhu rozpočtu.

Co se týká kůrovcové kalamity, tak jsme uvítali způsob, formu, a hlavně to, jakým způsobem k tomu Ministerstvo zemědělství přistupuje. Požádali jsme také o to, což je sice minoritní záležitost, ale jedná se o půl milionu kubických metrů dřeva pro občany České republiky, aby se využilo této situace třeba i k určité míře předzásobení, což pan ministr potvrdil.

Co se týká digitální agendy, tak jsme upozornili na to, že Portál občana prakticky nenaleznete na žádném webovém portále. V tomto případě ani Ministerstva vnitra, ani Ministerstva průmyslu, ani vlády České republiky. Vládní zmocněnec slíbil, že tuto věc bude řešit. My, abychom šli příkladem, jsme si jej na našich stránkách umístili. Protože, jestli to má být tak dobrá služba, tak je správné, aby došlo i k propagování, takže se do tohoto rádi zapojíme.

Bohužel vznikla situace, kdy pan ministr Havlíček sdělil, že bude řešit otázku příjmu televizního signálu po zavedení DVBT-2 a s tím, že se obává, že může vypadnout celá řada občanů České republiky z příjmu tohoto signálu, takže to jsme přivítali jako vstřícný krok. Ale také jsme sdělili, že se obáváme, jak to vůbec bude s 5G, protože by bylo dobře, aby se propočetlo, jaké budou dopady, protože ta zkouška, která proběhla mimo Českou republiku při přenosu v 5G, tak výsledek byl, že přenos skončil velmi rychle, ještě dříve než začal, protože vyčerpali všechna data, která měli k dispozici.

Takže toto jsou otazníky nad tím zaváděním bez ohledu na to, že ty budoucí sítě musí být rychlé, ale musí se vyřešit i cenová tvorba, aby se nestala situace, že budou nedostupné. Ne kvůli technologiím, ale kvůli cenové hladině. A z tohoto pohledu je pro nás samozřejmě důležité, aby se investovaly finanční prostředky do sítě 100G+, protože to je bohužel věc, která se z operačního programu, která zpravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu v současném rozpočtovém období bohužel nepovedla. A zřejmě již takovou příležitost v takovém rozsahu mít nebudeme.

Takže z toho pohledu jsme ještě ocenili vládu a pana místopředsedu Havlíčka v souvislosti s aktivitami kolem firmy ArcellorMittal, protože se obáváme budoucnosti této společnosti. Myslím, že vláda v tom dává najevo, že se tím problémem nejen zabývá, ale zároveň že jej chce řešit v případě, že by to mělo mít negativní dopady na region. Sedm tisíc zaměstnanců plus stejný počet, kteří jsou na ně navázáni, je skutečně vážná záležitost pro celý region a pro celou stabilitu toho samotného, takže za ČMKOS tolik vše v komentáři k dnešnímu jednání tripartity.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych s dovolením ještě stručně zareagovala, než dáme prostor pro dotazy. Co se týče makroekonomické predikce Ministerstva financí. Ta je dubnová, byla ohodnocena, zopakuji to znovu, co je relevantní pro Ministerstvo financí. Výbor pro rozpočtové prognózy ji označil jako realistickou a Evropská komise, která minulý týden měla stejný výrok. To je pro mě zásadní. A na základě této makroekonomické predikce odhadneme příjmy. Já si jako ministryně financí nemohu dovolit malovat příjmy, které jsou nereálné. To znamená tolik k té informaci a srovnávání s Českou národní bankou. Vnímám všechny predikce, vnímám všechna hodnocení, ale pro hodnocení práce Ministerstva financí jsou relevantní tyto dva orgány. Takže tolik na okraj.

Co se týče růstu HDP, samozřejmě v příštím roce se nám tam promítnou i opatření, která Ministerstvo financí připravilo a poslalo na příjmové oblasti do legislativního procesu.

Co se týče růstu platů, tak já bych chtěla připomenout tři čísla. A je to výsledek práce této vlády a minulé vlády, která pracovala na podobné platformě koalice. Růst platů učitelů mezi léty 2013 na konci, průměr roku 2013, a prognózou roku 2021, protože dodržíme naše vládní prohlášení, je 74 procent. Růst platů mezi léty 2013 a 2020 ozbrojených složek je o 53 procent. Růst veřejného sektoru mezi léty 2013 a 2020 je o 57 procent. A je to především výsledek práce této vlády a minulé vlády a to chci podtrhnout.

A nyní je rozpočet připraven tak, aby odpovídal tomu, co si stát může dovolit. To znamená, já jsem již dopředu signalizovala, že platy neporostou takovým tempem, protože rozpočet počítá s nějakým růstem příjmů a výdajů, a proto jsem také signalizovala, že musíme prostě dělat úpravy na výdejové straně. Byla jsem první ministryně financí, která začala řešit problematiku neobsazených míst, tzv. mrtvých duší. Teď mám v legislativním procesu a na vládu směřuje novela rozpočtových pravidel, kde to dávám přímo do zákona.

To znamená, že dál je potřeba pokračovat v řešení těchto neobsazených míst, je dál potřeba pracovat s pojmy, jako je optimalizace, systemizace. To znamená slučovat útvary, kdy máme dnes na jednoho představeného pět podřízených. Opakovaně zdůrazňuji, proč? Není důvod. Já chápu, že jsou útvary, které jsou neslučitelné, ale neplatí to všeobecně.

Je potřeba dále pokračovat i v digitalizaci, protože digitalizace nám zefektivnila určité agendy a už do určité míry funguje a dál pokračuje. Není důvod pracovat postaru. To znamená, toto všechno chce samozřejmě práci, chce to od těch resortních ministrů práci. Jednodušší je prostě říci: Nebudu si dělat problém a nechám to, jak to je. A toto všechno potom se snažím namotivovat, aby zůstala polovina ušetřených prostředků v resortu a s ní se hospodařilo.

Co se týče ústavních činitelů, tak chci zdůraznit, že to není v kompetenci Ministerstva financí ani vlády. Je to v kompetenci příslušných orgánů Poslanecké sněmovny, takže pokud ony přijdou s návrhem na snížení, není důvod to nepodpořit. Byla to tato vláda, která loni předložila návrh na snížení platů ústavních činitelů a nechtěla valorizaci, která by znamenala dvacetiprocentní nárůst, a proto je jen poloviční. Takže já si myslím, že jsme se snažili i tzv. střílet si do vlastních řad.

Co se týče těch ferrari. Slýchám to pravidelně a dnes jsem předložila analýzu. Není to pět miliard, jak odhadoval na mimořádné tripartitě pan předseda Středula, nejsou to ani 2,5 miliardy, jak předložil jeho tým, jak mi zaslal. Já jsem upozornila, že zastropování těchto cen aut se může dít v daňových zákonech dvojím způsobem.

Buď se zastropuje možnost uplatnění odpočtu DPH, ale to si nemůžeme říci takhle sami, to je otázka harmonizace směrnice Evropské unie o DPH. A my jsme to tu do roku 2009 skutečně v legislativě měli. Víte, že to byly takové ty mřížky, zapsání v autě, zapsání do technického průkazu, možná si to pamatujete. Poté se od toho ustoupilo, protože to bylo velice složité, obcházelo se to, bylo to těžko spravovatelné, ustoupilo se od tohoto opatření. Nebudu hodnotit, zda správně, nebo špatně v tuto chvíli, prostě se ustoupilo a Soudní dvůr Evropské unie judikoval, že není možné tato historická omezení odpočtů jakkoliv upravovat. A pokud byla zrušena, nelze je znovu zavézt.

V novodobé směrnici existuje ustanovení, které bylo dvakrát aktivováno na žádost Polska a Rumunska, naposledy v roce 2012. Tam se říká, že po konzultaci s výborem DPH příslušným Evropské unie je možné takové opatření zavézt, ale musí proto být hospodářské, ekonomické důvody. Například, že se země nachází ve velkých hospodářských problémech. A ta konzultace trvá zhruba jeden rok

Takže věřím, že se o tom budeme bavit, ale každopádně potvrzuji to, že toto nemůže krýt, tak jak bylo navrhováno, toto opatření není schopno krýt, i kdybychom ho zavedli, dokázali se s výborem domluvit, podložili ho řádnými, relevantními důvody, tak to nebude krýt požadavky na platy, tak jak má ČMKOS.

Druhou variantou je zastropování odpisů. To znamená, že dnes se odepisují hmotné věci, jejichž vstupní cena převýší 40 000 s provozně technickou funkcí delší než jeden rok. S tímto samozřejmě můžeme pracovat a budeme s tím pracovat. Každopádně je to selektivní a nekoncepční opatření, pokud by se týkalo jen automobilů. Navrhuji, ať se týká i vrtulníků, lodí, letadel. I to mají podnikatelé ve výdajích, ať jsme korektní.

Každopádně chci upozornit na to, že jsme toto ustanovení měli v zastropování vozidel v kategorii M1 částkou 900 000 za Špidlovy vlády od roku 2004. Pak se tento limit posunul na 1,5 milionu a toto opatření se zrušilo vládou ODS Mirka Topolánka a vlastně zavedlo se odpisování ze čtyř na pět let.

Čili, já upozorňuji, že pokud zastropujeme toto odpisování, připravíme, tak se ten fiskální výsledek projeví, protože to můžeme udělat do budoucna, to nelze zpětně, od účinnosti takového opatření. To znamená, že se to každý rok bude projevovat fiskálně s konečnou platností až pátý rok. Odhadujeme to na 0,4, možná když to přeženu, půl miliardy. To znamená, že se lišíme nikoliv v jednotkách miliard, ale lišíme se zcela zásadně v inkasu. Jen, abychom byli korektní. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 10. června 2019

Související zprávy