Tiskové konference

12. 4. 2021 13:16

Tisková konference po jednání tripartity, 12. dubna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana vícepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Vy jste na mně hrozně rychlí, tak ještě momentík. Tak dovolte, abych vás seznámil se závěry a probíraným materiálem v rámci tripartity.

Prvním bodem, který jsme projednávali, byl aktuální stav epidemické situace. Dívali jsme se na to z úhlu pohledu zdravotníků, pak samozřejmě zaměstnavatelů a zaměstnanců. Diskutovalo se mimo jiné testování ve firmách, přičemž zaměstnavatelé poměrně jasně sdělili, že testování na bázi vícekrát týdně je v dané chvíli nereálné s ohledem na organizaci testování, s ohledem na velikost firem, ale i pochopitelně s ohledem na ekonomickou náročnost spojenou nejenom s vlastními testy, ale i s organizováním, případně s odstávkou výroby.

V každém případě jsme se shodli na tom, že je třeba zlepšit kvalitu testování ve smyslu důslednosti, a to i kontrol ze strany hygieny, a současně jsme řešili kvalitu jednotlivých testů a to, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví bude škálovat jednotlivé testy, výrobce a jejich účinnost.

Diskuse byla v rámci tohoto i ohledně kurtzarbeitu, kde je shoda v tuto chvíli na dalším postupu. Určitě se k tomu vyjádří kolegové. A na případném prodloužení Antiviru. Současně jsme zaznamenali, že část jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců odsoudila některé útoky opozice vůči současnému konání a aktivitám spojených s řízením covidu.

Další bod, který byl v gesci paní ministryně pro místní rozvoj, ale týkal se i ostatních nástrojů, finančních nástrojů a plánů, jakož to Národní plán obnovy, Modernizační fond nebo Fond pro spravedlivou transformaci. Detailní diskuse byla zejména u Národního plánu obnovy, nicméně z toho globálního úhlu pohledu je shoda na tom, že se musí vytvořit takzvaná matice. To znamená tam, kde se prolínají jednotlivé plány, jednotlivé zdroje, jednotlivé dotace, a to až do roku 2027 s ohledem na účelovost financování a s ohledem na aktuální poptávku i strategické výzvy České republiky.

Hovoříme například o tom, že v současné době čím dál tím více skloňovaná vysoká cena emisních povolenek, což samozřejmě dělá velké problémy tuzemským producentům a 44 eur je za tunu je pro mnohé firmy už za hranicí toho, co jsou schopny ustát, a my na to budeme muset reagovat i novými výzvami a novými nástroji, které jsou součástí právě těch plánů, které zde byly diskutovány.

V rámci Národního plánu obnovy jsem potvrdil, že v pátek odešlo do mezirezortního připomínkového řízení finální znění, samozřejmě finální v tuto chvíli. V rámci mezirezortu se bude diskutovat ještě o případných dalších detailech, ale v tuto chvíli je fundamentální shoda v rámci koalice, v rámci rovněž Ministerstva financí a je zde ta, řekněme, výchozí dohoda s jednotlivými aktéry, ať už tripartity, nebo dalších aktérů společenského a ekonomického života, byť samozřejmě, to vždycky musím zdůraznit, nikdo nikdy nebude spokojený stoprocentně.

Jedná se nikoliv o ekonomický plán, ale o plán rozvoje infrastruktury v dalších sedmi letech a ty zdroje jsou limitované. To znamená, vždy bude někdo, kdo bude požadovat o něco více. Na druhou stranu, jsem přesvědčen, že ty hlavní pilíře tak, jak jsme se dohodli i se sociálními partnery, jsou dodrženy.

Další velmi důležitý bod byl bod týkající se Zelené dohody pro Evropu. Je to jedno z nejvýznamnějších témat, které bude čekat následující vlády a nepochybně i celou generaci, protože je to problematika až do roku 2050. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gesční sektor připravilo základní podkladové materiály, které se týkají řádově osmi odvětví a dopadů na toto odvětví v následujících letech, a pochopitelně je to aktivita, která je de facto v následujících letech průběžná. To znamená, není to o tom, že se vytvoří nějaká analýza, ta se odsouhlasí, ale musí se na tom velmi náročně pracovat.

Vytvořili jsme tím pádem pracovní skupinu ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství a ve spolupráci právě s aktéry tripartity budeme pokračovat v tom, že půjdeme do daleko většího detailu a budeme si vyčíslovat nejenom finanční dopady spojené s Green Dealem, ale rovněž sociální dopady a rovněž požadavky vyplývající z těchto opatření zejména v oblasti nových technologií, inovací a tak dále.

Jinými slovy, mohu to možná říci s trochou nadsázky, bude zde vznikat komise á la Uhelná komise, akorát že ta komise bude zaměřená na Green Deal a budou v ní pochopitelně jak zástupci vlády, tak zástupci tripartity. Považujeme to opravdu za velmi, velmi významné téma. Určitě mě kolegové doplní z toho praktického úhlu pohledu.  A jestli mám z něčeho dobrý pocit, tak musím říci, že opětovně zde, podobně jako v názorech na Dukovany, jsme se zcela shodli v dopadech Zelené dohody a v dalším postupu. Prostě zaměstnavatelé, zaměstnanci i stát na tom postupují v souladu a náš pohled je v tomto velmi podobný, čehož si velmi vážím.

Co se týká dalšího materiálu, už jen velmi stručně, představil jsem tentokrát za rezort dopravy rozpočet spojený s novými stavbami, zejména s těmi stavbami nad 300 milionů korun, ale pochopitelně s ohledem na významnost rozpočtu pro Státní fond dopravní infrastruktury jsme diskutovali konkrétní čísla na rok 2021.

Bylo velmi pozitivně hodnoceno, že tato vláda je v podstatě vládou nejštědřejší vůči dopravní infrastruktuře. Minulý rok byl plán 83 miliard korun, skončili jsme na 120 miliardách a letošní rok jdeme na 127,5 miliardy. Žádná vláda historicky ani poměrově, ani vůči HDP, ani jinak nedávala do dopravní infrastruktury tolik jako nyní. A já to říkám zejména z toho důvodu, že ta diskuse byla o tom, jak dále, protože bude to obrovská výzva pro příští vládu, která bude muset zajistit pokračování těchto výdajů.

To není o tom, že se utratí v tomto roce 127,5 miliardy korun, ale logicky se rozpracují stavby, které budou pokračovat v letech dalších, a pokud zde nebude v nové vládě fungovat elementární shoda a, řekl bych, vysoká forma spolupráce na úrovni ministerstva dopravy, financí a premiéra, což se podařilo v současné době, tak může být velký problém v tom, aby se odfinancovala dopravní infrastruktura v těch částkách, které jsme nastavili a které do značné míry jsou návodem pro další roky.

Pak se diskutovaly rovněž vysokorychlostní tratě, ale i například zemědělská půda, která je pod vysokorychlostními tratěmi, což je mimo jiné problematika, kterou řešíme v současné době. Pochopitelně dotkli jsme se 416, jakožto schváleného zákona, ale zejména stavebního zákona, který tripartita vnímá jako prioritu, aby byl zvládnut v tomto roce, protože je základem pro to, že se bude stavět. Diskutovali jsme i některé konkrétní stavby typu Hulín–Fryštát, 511 kolem Prahy nebo přerovská D1. ale nechci zasahovat příliš do detailů.

A posledním bodem, který se probíral, byl bod týkající se rezortu zemědělství, a to boje s kůrovcem s tím, že se představil stav řešení kůrovcové kalamity, zkonstatovalo se to, že tato vláda investovala do boje s kůrovcem 13,7 miliardy korun, a ukázaly se další plány toho, jakým způsobem to bude dopadat do národního hospodářství. Za mě vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže přeji dobrý den. Dnešní tripartita byla taky prvním takovým oficiálním představením pana ministra Arenbergera a samozřejmě se to týkalo bodu epidemiologická situace aktuální, kde jsme upozornili, krom informací, kde nám představil dnešní prezentaci k aktuální situaci ve zdravotnictví a hovořil tak stejně pozitivně k vývoji epidemiologické situace, tak stejně upozorňoval, že to rozvolnění může také přinést možnost i návratu počtu nemocných s tím ale, že rozhodně počty těch, kteří jsou nemocní v nemocnici nejsou počty, o kterých by osobně on hovořil jako o počtech velmi pozitivních, protože jsme ještě velmi daleko tomu, abychom mohli říct, že jsme z toho venku.

Také jsme se ptali na otázku brazilské mutace a požádali jsme, zdali by nebylo vhodné začít velmi vážně uvažovat po dlouhé době, kdy to spolu se zaměstnavateli o tom hovoříme, o PCR testování, protože přeci jenom obzvláště při těch nových mutacích je důležité, aby se zjistilo, kde jsou, aby se trasovalo a aby se zamezilo šíření obzvláště těch nových mutací, které jsou odolnější vůči očkování, a to samozřejmě je vážné.

Pan premiér také upozornil, že už i Evropská komise hovoří o pravidelném očkování ve věci covidu-19, a to je samozřejmě vážná věc, s tím, že dává za úkol novému panu ministrovi mimo jiné to, aby připravil očkovací ne strategii, ale ten způsob očkování tak, aby byl jednoznačný a abychom se v tom neztráceli a aby to očkování probíhalo mnohem rychleji.

My jsme také požádali, a už to udělali zaměstnavatelé na předsednictvu tripartity, aby se prodloužil Antivirus do konce června letošního roku. Pan premiér požádal Ministerstvo práce a sociálních věcí o aktuální informaci o stavu čerpání prostředků Antiviru. Víte, že Evropská komise toto již schválila a tyto programy mohou jet až do konce roku 2021. Tak zní dosavadní dohoda na úrovni EU a my si myslíme, že tento program by měl být dále aktivován a pokračovat do té doby, dokud nebude kurzarbeit. K tomu jsme také vyzvali pana premiéra, aby se už konečně ta dohoda uskutečnila a mohlo to projít Poslaneckou sněmovnou a následně legislativním procesem až do konce.

Také došlo k tomu, že pan premiér potvrdil to, co řekl již v minulosti, a to, že odměna pro záchranáře by měla být stejná jako v první vlně, což bylo kvitováno i námi i zástupci zdravotnických odborů, takže věříme, že se tato záležitost skutečně zrealizuje v dohledné době tak, aby ti, jichž se to bezprostředně týká a jsou v první linii, aby tu odměnu obdrželi.

Taky odbory upozornily na jeden příklad, který se odehrál v České republice, a jsem rád, a děkuju tady jak vládě, tak i zástupcům zaměstnavatelů, jsme se okamžitě shodli a odsoudili jsme to, že jeden ze zaměstnavatelů usoudil, že je rozdíl mezi tím, za kolik koupil antigenní test a kolik mu za to dává stát, takže rozdíl 109 korun, který takto – pardon 109 korun byla pořizovací cena, 60 korun je cena, kterou obdrží od státu, a těch 49 korun dal zaměstnanci k úhradě s tím, že mu dali dohodu, aby mu to mohli strhnout přímo z výplaty.

Takže to jsme všichni odsoudili a aniž bychom zveřejňovali jméno firmy, tak bychom tímto chtěli dát jasně najevo, že toto rozhodně není způsob a forma, jak by mělo antigenní testování ve společnosti vypadat. Je to věc, která, právě proto zaměstnavatelé požadovali, aby tam byla částečná úhrada, aby ty věci se daly zvládnout, protože je to povinností zaměstnavatele a nemá být rozhodně přenášena na zaměstnance. Takže tolik k té situaci epidemiologické.

Co se týká projednávání zpráv o postupu a přípravě programového období, je nutno si uvědomit, že k dispozici bude částka blízká jednomu bilionu korun. Tady ale musím říct ale. V řadě případů tyto prostředky budou nahrazovat chybějící zdroje ze státního rozpočtu, jenže z veřejných rozpočtů takto odteče částka ročně, podle toho, jak bylo v roce 2020 schváleno, asi čtvrt bilionu korun, takže v sedmiletém období to znamená jeden bilion 400 miliard, a toto je jeden bilion. Takže tam pořád bude chybět poměrně značná částka, i kdyby došlo k přímé náhradě, což samozřejmě dojít nemůže, protože jsou tam zcela ještě jiné tituly, které budou podporovány z evropských prostředků.

Zároveň je nutno si uvědomit, že v této chvíli není znám úplně celý ten obraz toho, jak, co, v jakém čase bude podpořeno. A spolu se zaměstnavateli požadujeme, aby byla vytvořena matice. Pan ministr Havlíček nám řekl, že v rámci už vnějšího připomínkového řízení již ta matice, respektive její první draft je součástí vnějšího připomínkového řízení, ale pro nás je důležité, aby to bylo opravdu podrobné.

To proto, abychom, věděli, které obory jsou podpořeny, které nejsou, protože tady se bavíme o delším časovém úseku, o sedmi letech plus ještě tři roky, což je desetiletý časový úsek, kdy je potřeba následně zmobilizovat finanční prostředky ze státního rozpočtu. A také bychom chtěli vědět, které to budou a zda například ve střednědobém rozpočtu, který se připravuje, tak aby bylo zřejmé, jak to s investičními prostředky v těchto oblastech bude.

Pro nás je samozřejmě důležité, aby bylo jasné, co chceme čerpat. A bohužel dochází i k tomu, že už teď jsme v situaci zpožděného rozjezdu toho období. Nejdříve to vypadá, že by rozjezd mohl být od počátku roku 2022, což je už zpoždění a pro nás dost důležité, protože bychom si přáli, aby to bylo samozřejmě co nejdříve. Ale tady se také jedná o postup Komise v této věci a jen v půli roku by se měly teprve připravovat všechny dokumenty, ne z české strany, ale ze strany Komise, které budou hotovy. I to je důležitý předpoklad.

A o to více je potom vážná věc, jak budou vypadat regiony v České republice, podle čeho to budeme měřit. Zdali naplníme nějaké věci, nesmí být jenom otázka kvantifikace – kolik peněz, kolik objektů, ale hlavně jejich kvalita.

Odbory také přišly s tím, že si myslíme, že může vzniknout rozdíl mezi kraji. To není, že bychom chtěli říct, že kraj Karlovarský nepotřebuje pomoc nebo Ústecký nebo Moravskoslezský, ale jsou i jiné kraje, které mají například dopady z Just Transition Fund a mohly by je čerpat, ale Česká republika se rozhodla jinak, což jsou třeba ta území, která jsou po těžbě – po těžbě uranu, po těžbě ropy, po těžbě plynu, po těžbě štěrku, písku, rud a podobně Takže může vzniknout rozdíl a ten se musí samozřejmě také hlídat, aby nedošel k takovému, že dojde mezi těmi kraji k nějaké soutěži, která nebude mít vítěze.

Takže to jsou všechno věci, které jsme probírali, a já bych tady chtěl poděkovat panu ministrovi za velkou flexibilitu v souvislosti s návrhem sociálních partnerů, aby nejenom MPO, to znamená Národní plán obnovy, ale i další byly řízeny za účasti sociálních partnerů.

My to vnímáme jako velice důležitý stabilizační krok také proto, že v průběhu těch deseti let se budou měnit vlády i s ohledem na volební takt, a je potřeba, aby tam byla zachována v tomto případě ta institucionální kontinuita. Pokud nebude, může z toho vzniknout poměrně vážný problém a nemuseli bychom dosáhnout těch cílů, o kterých se teď bavíme. Takže tolik, co se týká zprávy o postupu.

A ještě těch několik bodů a z toho ten nejzávažnější, což je Zelená dohoda pro Evropu. Pokud byste chtěli vědět, kolik ty náklady Zelené dohody pro Evropu budou pro Českou republiku, tak ty odhady v této chvíli, mohu konstatovat, že rozhodně začnou částkou deset bilionů korun.

Bohužel se nedá v žádném případě doufat, že tyto náklady naběhnou až v roce 2050. Ty budou nabíhat průběžně po celou tu dobu. A když tady říkal pan ministr o ceně povolenky, tak cena povolenky během několika měsíců vzrostla takřka na dvojnásobek – 6. dubna 44 eur za tunu CO2. To už jsou takové částky, které mohou sekundárně začít narušovat ekonomiku subjektů, které v České republice jsou. Může to znamenat zvýšení nezaměstnanosti, pády těch firem, samozřejmě možné konkurzy, pokud nebudou finanční prostředky u těch majitelů na investice ale opravdu ve velkých řádech, opravdu velkých.

Někdo říká, aby zakryl ty dopady, že to má také výzvy. Ano, to samozřejmě má. Ale ty dopady v této chvíli výrazně převyšují všechny ty výzvy, které v této chvíli před námi jsou. Takže je nutno si tady opravdu nalít čistého vína a my požadujeme, aby byly taky zmíněny sociálně-ekonomické dopady.

Nikdo v této chvíli neodhadl ani nespočítal, jaké mohou být dopady do inflace, do nezaměstnanosti, jaké mohou být dopady na rodinné rozpočty, na rozpočty důchodců a podobně. To jsou nesmírně vážné věci a také jsme požádali, aby se rozpracovala témata, jako je napříkla energetická chudoba a další, které jsou v přímé souvislosti s Green Deal. To znamená přístup k energiím, k teplu a dalším věcem.

Takže my to považujeme za opravdu velmi vážné a považujeme také za zcela neuvěřitelné, že Komise přijímá další a další kroky a nemá zanalyzovanou situaci, sotva tak na evropské úrovni, ale rozhodně ne na úrovni jednotlivých zemí, rozhodně ne na úrovni jednotlivých regionů a to samozřejmě může mít fatální dopady.

Mimo jiné také na tripartitě zazněla informace o situaci kolem potravin, že může se dokonce 15 až 20 procent potravin vymístit jejich výroba mimo Evropu, což může mít samozřejmě další dopady na krajinotvorbu a na další věci.

Takže v tomto jsme rádi, že jsme se s panem ministrem, ale i s dalšími účastníky shodli, otázka ale je, jak budou další kroky a co všechno se v tom dál bude dít. Proto ten náš obrovský zájem a víte, že už od přijetí Zelené dohody pro Evropu zaměstnavatelé a odbory požadují analýzu dopadů a požadujeme, aby se v tom dělalo.

Co nám tady ale ještě schází, je, že jde vidět, že i státní správa má vážnou díru ve svém složení, a to že nemá česká vláda k dispozici útvary, které by byly schopny zpracovat takovéto strategické dokumenty. A to, že to dělá ministerstvo průmyslu, tak to dělá při své práci, kterou má, a snaží se udělat toho hodně. Faktem však je, že takovéto strategické oddělení nám tady chybí a určitě by bylo vhodné, aby existovalo.

A teď ještě ty dvě věci, které se týkají dopravních staveb a kůrovcové kalamity. U dopravních staveb jsme požádali, aby byly při jednání zabezpečeny prostředky na spolufinancování těchto projektů, a bohužel se některé stavby začínají časově blížit tomu, co náš pan premiér kritizoval u stavby dálnice D8. Takže některé stavby už jsou velmi dlouhé a hrozí, že na konci roku 2021 minimálně u dvou z nich může vypršet EIA, což by mohlo znamenat, že se ty stavby mohou zastavit a prodloužit dokonce v řádu o několik let, což bychom si samozřejmě nikdo nepřáli. Takže tady je rozhodně podpora za stranu odborů i zaměstnavatelů.

Co se kůrovcové kalamity týká, upozornili jsme také na nutnost spolufinancování. Bylo poděkováno za to, jakým způsobem se vláda k této věci postavila. Ocenili jsme přístup Ministerstva zemědělství s tím, že kůrovcová kalamita rozhodně nekončí, bude dál pokračovat a v některých regionech ta čísla začínají růst, jako je region v Libereckém kraji, kde bohužel ta čísla rostou. Naštěstí nejsou tak veliká, jako jsou na Vysočině, ale v tomto případě je to důležité, aby se to řešilo.

Další jednání tripartity by mělo být 21. 6. a měli bychom probírat první návrh státního rozpočtu na rok 2022. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dámy a pánové, příjemný, dobrý den.

K těm jednotlivým bodům: Bod jedna byla prezentace nového ministra zdravotnictví, který prezentoval výsledky studia podkladů jeho odborných týmů. Pozitivně hovořil o tom, že některé trendy pomalu klesají, přesto upozorňuji s vykřičníkem na stav počtu pacientů v nemocnicích, a především na jednotkách intenzivní péče.

Ocenil a jsem rád, že vláda ocenila, pomoc testování ze strany firem, protože se to týká několika milionů zaměstnanců. Testujeme jedenkrát týdně. Vysvětlovali jsme proč z hlediska technologie nebo technického nejde testovat vícekrát. Mimochodem průmysl nebo naše firmy byly kritizovány, že se testuje více ve školách. Není to pravda, školy testují v prvním týdnu dvakrát, v druhém týdnu nic, pak zase dvakrát, čili je to čtyřikrát za měsíc stejně jako ve firmách. Nemyslím to špatně, ale mám rád, když se říká pravda a čísla se pokládají tak, jak se pokládat mají.

Souhlasím s panem předsedou Středulou, že pan premiér sám říkal, že by bylo moudré do budoucna vzhledem k tomu, že se dá předpokládat, že se bude testovat a možná přeočkovávat vzhledem k složitosti této pandemie a možných další a další mutací, třeba i mutace české, která může nastat, a proto by bylo moudřejší testovat PCR testy.

Jinak si myslím, že je potřeba poděkovat jak firmám, tak zaměstnancům za to, že testování probíhá až na ten jeden exces, o kterém hovořil pan předseda Středula, si myslím, že je potřeba zato poděkovat.

Ten druhý bod a třetí je ve spojitosti a to je otázka přípravy programového období 2020/2021. Ať už je to Národní plán obnovy, Modernizační fond nebo Fond pro spravedlivou transformaci, v návaznosti i na Green Deal.

Vláda nám v pátek v noci poslala do mezirezortního připomínkového řízení návrh Národního plánu obnovy. Blíží se moment, kdy ho vláda definitivně musí schválit a poslat do Bruselu. My jsme jenom za nás připomínali, že doufám, že vláda bude tak zodpovědná, že bude dodržovat všech těch šest klíčových pilířů, z nichž samozřejmě digitální oblast do 20 procent, otázka zeleného klimatu nebo změny klimatu do 37 procent a další a další pasáže.

Z našeho pohledu by bylo dobré, kdyby se nezapomnělo na cirkulární ekonomiku, kdyby se nezapomnělo na celoživotní vzdělání, ať skilling, reskilling a další věci, a samozřejmě v návaznosti i na Green Deal na zelenou tranzici zpracovatelského průmyslu,

Jinak samozřejmě chceme říct, že věříme, že vláda, tady pan vicepremiér, dodrží slovo a vytvoří se řídicí orgán pro tuhle oblast a že budeme přítomni také při nastavování programu a výzev, protože, jak říkal pan předseda Středula, vláda bude končit svůj mandát a v tom přechodném období by tam měl být někdo, měli by tam být lidé a zástupci jak ministerstev, tak sociálních partnerů, kteří budou vědět, jak ta geneze vývoje byla.

U toho Fondu pro spravedlivou transformaci jsem rád, že dnes paní ministryně pro místní rozvoj informovala, že v těch třech klíčových krajích, kterých se to především dotýká, že už mají rozpracovány jednotlivé oblasti, od deseti do dvanácti věcí týkajících se od sociálních věcí přes transformaci regionů a změny na její budoucí rozvoj. Takže to si myslím, že je hodně dobře.

Co se týká dohody zelené, Green Deal, to je, dámy a pánové, asi nejtěžší výzva, kterou tahle země měla vůbec od svého vzniku, ať už stoleté nebo třicetileté historie. Protože půjde o nepředstavitelné peníze a já jsem požádal za nás, za stranu zaměstnavatelů i za sociální partnery, abychom lidem říkali od začátku pravdu. Říkejme lidem, že to bude, je to rozhodnuto Evropskou unií, my jsme pro to hlasovali, byli jsme pro to, částečně uhlíková ekonomika do roku 2030 55 procenty a bezuhlíková 2050 je podporou České republiky

Bohužel je potřeba říci popravdě, že Evropská unie neudělala dopadovou studii. Udělala dopadovou studii jenom za celou Evropskou unii a takové země, jako je Česká republika, která má největší podíl průmyslu v Evropě, samozřejmě bude mít naprosto jiné dopady, než budou mít třeba severské země nebo země jižní Evropy.

Green Deal se bude týkat všeho – celé společnosti, firem, ale každého občana. Všichni se na tom budeme finančně podílet. Podílet se dramaticky a je potřeba to vidět od transformace průmyslu, zásadní změny dopravy, ale i samozřejmě oblasti potravin a dopadů sociálních pro občany.

Čili bylo by dobře, kdyby ta dopadová studie za ta jednotlivá odvětví, jak o tom hovořil pan vicepremiér, těch prvních osm, byla co nejdříve zpracována. Věřím, že pan vicepremiér si je vědom toho, že nemá takovou kapacitu lidí na Ministerstvu průmyslu a obchodu a že využije externí firmu a odborníky, protože to bude náročné dílo. Není to dílo na jeden rok, na dva, ale na desítky let s obrovskými náklady.

Co se týká těch dopravních staveb, ano, oceňuji, protože jsem už opravdu obrovský pamětník, 127,5 miliardy na dopravní infrastrukturu je skvělá částka. Já za to opravdu za celá léta své praxe moc děkuji. Jsem rád, že se pokračuje a dokončí se oprava, rekonstrukce D1, těch zbývajících asi 48 km. Letos otevřeme kolem 46 kilometrů dálnic a rozestavíme asi 100 kilometrů. Bez těch peněz by to samozřejmě nešlo.

Jsou tam ale tři velké vykřičníky a já na ně upozorňuju pana vicepremiéra a ministra dopravy a to jsou ty tři úseky D1 Říkovice–Přerov, přes deset kilometrů, D49 Hulín–Fryšták, 17 kilometrů, kde končí v listopadu letošního roku pětiletá výjimka pro EIA. A chci věřit tomu, že vláda tohle nepodcení, protože odklad, to by nebylo na rok, na dva, ale celá možná dalších pět šest sedm let ztracených. A jsou to klíčové zlomky dokončení té D1 na té moravské větvi.

Stejná tragédie a stejný problém je také s 511, dokončení obchvatu Prahy. Zam správně dneska někdo říkal, že jsme jediné velkoměsto nebo hlavní město v Evropě, které nemá obchvat hlavního města dokončený. A to dobrá zpráva není, takže věřím, že se na to nezapomene.

Co si myslím, že je hodně pozitivní, je i vývoj na železnici. Správa železniční dopravní cesty nikdy neměla ve své historii přes 50 miliard na obnovu železničních tratí. Letos to bude kolem 90 kilometrů, ppraví se devatenáct výpravních budov. Takže si myslím, že je to dobrá zpráva. Startují se přípravy pro vysokorychlostní tratě. Zase jsou to projekty na desítky let, za stovky a stovky miliard, dokonce větší investice než na obnovu energetického mixu, čili výstavbu jaderných elektráren.

Bude to mít svoje problémy, protože jak jsem říkal za nás, budeme muset všechno stavět, nebo z velké části stavět na zelené louce. Čili je to i otázka i zabírání půdního fondu, možná nejlepších půd třeba tady ve středních Čechách.

Z toho důvodu chci věřit, že opravdu Poslanecká sněmovna zodpovědně dotáhne konečně nejdůležitější legislativní počin této vlády, a to je stavební zákon. Takže bez toho by to byl obrovský problém, protože železnice zatím většinou stavěla nebo rekonstruovala na svých pozemcích, ale teď bude muset jít do pozemků soukromých.

Co se týče kůrovcové kalamity, musím říct, že materiál je velmi dobrý, pana ministra zemědělství, skoro dvacetistránkový, který objektivně popisuje tu situaci. A musím říct, že jenom pro představu občanů v roce 2021 bude vysázeno v zemi 85 milionů nových sazenic porostu. Z toho 65 procent budou dělat listnáče. A jak bylo garantováno, přítomnou paní ministryní financí, že bude dál jednat s panem ministrem zemědělství, protože na letošek v porovnání s loňským rokem je tam asi o pět miliard méně, ale věřím, že se dohodnou a že na to nezapomenou i pro rok 2022. Zatím děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptala pana ministra ohledně tématu, které zdvihají některé firmy, že by chtěly očkovat ony samy. Tak jestli toto téma se dnes probíralo, s jakým výsledkem, jak se k tomu třeba staví pan ministr zdravotnictví. Druhá věc týkající se té Zelené dohody – kdy by ta komise měla vzniknout a kdo by v ní měl zasednout? Jestli vedle zaměstnavatelů, odborů samozřejmě, také asi ekologické organizace, kdo by tam typově měl sedět? A potom pana Hanáka a Středuly bych se chtěla zeptat na ten připravovaný zákon o kurzarbeitu. Tady byl poměrně velký rozkol mezi vládní ČSSD a ANO, byly tam ty dva pozměňovací návrhy. Teď je shoda. Tak jestli ten konečný návrh se vám líbí, jestli jste pro a jestli věříte, že skutečně do června se to schválí, tak aby se znovu Antivirus nemusel prodlužovat? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká očkování, ano, i toto téma se otevřelo. Podnikatelé, ale řekl bych obecně i tripartita potvrdila zájem o to, aby společnosti, zejména ty, které mají dnes velmi dobře už propracovaný systém testování, tak v určité době by měly možnost i očkovat. Ta odezva je pozitivní ve smyslu toho, že s tím rozhodně počítáme, samozřejmě ale musí to být podloženo tím, že bude dostatek vakcín pro Českou republiku.

Stále bojujeme s nedostatkem vakcín na úrovni Evropské komise, ačkoli jsme si zarezervovali více třeba Pfizeru, než jaké jsme měli kvóty, máme jedenáct a půl milionu kvótu, zarezervováno máme dvanáct milionů. Přesto zejména u těch ostatních, ať už je to Astra nebo Moderna, se to zpožďuje, takže v následujících týdnech to není na pořadu dne. V momentě, kdy se dostaneme do převisu nabídky nad poptávkou, tak určitě počítáme s tím, že rovněž podnikatelé budou moci očkovat.

Co se týká té komise pro Green Deal, my bychom ji chtěli vybudovat, ale skutečně dnes jsme poprvé vlastně takhle diskutovali. Něco jako komise uhelná na půdorysu vládních činitelů, kde už jsem říkal, že tam musí být zástupci ministerstva průmyslu, životního prostředí, zemědělství a práce a sociálních věcí a současně aktérů tripartity.

Pokud by tam měli být ještě třeba zástupci ekologických organizací, tak samozřejmě je to k diskusi. Nemáme ještě detailní složení, ale v každém případě shoda je na tom, že tato komise musí fungovat nezávisle na tom, jak se budou měnit různé vlády, a možná dokonce třeba i náměstci v nějaké době. Prostě musí to být institut, který zde bude navazovat na to, co jsme tady vytvořili a s čím jsme začali, protože opravdu je to obrovská výzva.

Já zde nechci teď říkat ty cifry, které nás čekají do roku 2050, musí se dopočítat nejdříve, ale to, že to bude extrémně vysoká částka, o tom není nejmenší pochyb, a že se to dotkne zaměstnanosti, že se to dotkne struktury našeho hospodářství a že se to dotkne z gruntu naší energetiky, tak o tom není nejmenší pochyb.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom k tomu očkování. Samozřejmě jsme tento problém otvírali. My jsme připraveni s lékařskými středisky nebo v součinnosti s praktickými lékaři naočkovat svoje zaměstnance. Myslím si, že v součinnosti i se zaměstnanci. Umíme možná ještě lépe než stát přesvědčit své zaměstnance, že by bylo moudré se naočkovat a zodpovědné.

Na náš dotaz, kdy můžeme časově přibližně počítat, odpověděl pan předseda vlády, že to je nejdříve někdy na přechodu konce května a začátkem června. Za zaměstnavatele drtivou částí říkám, že chceme očkovat jenom certifikovanými vakcínami, které jsou schváleny pro země Evropské unie EMA.

A co se týče toho kurzarbeitu, ano, jsme vlastně v poslední fázi. Řada jednání proběhla, naposledy začátkem dubna a podporujeme společně ten poslední platný návrh těch tří poslanců, aby byl už definitivně schválen. Proto dnešní požadavek prodloužit Antivirus do 30. 6.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže za mne, co se kurzarbeitu týká, tak já trvám pořád na tom, že ten návrh poslance Sklenáka, ten komplexní, který tomu předcházel, byl lepší, propracovanější. Ale protože jsme v demokracii a parlamentní práce je v té fázi, v jaké je, takže my vítáme kompromis, který byl dosažen, a podporujeme ho. Takže taková je situace kolem kurzarbeitu.

Co se očkování týká, ta nabídka ze strany firem už je od konce loňského roku. Jsou připraveny, samozřejmě problém je, že očkování neprobíhá v takové rychlosti, jakou bychom si představovali. Ale jakmile se otevře ta kategorie aktivně zaměstnaných, tak si myslím, že to znamená, půjdeme na hranici pod šedesát, pětašedesát let, tak v tu chvíli by ta situace měla být. Pan premiér na to téma řekl, že však toto realisticky nevidí před květnem, pardon, půlí května letošního roku. Takže z toho pohledu je to vážné.

Co se týká ještě Zelné dohody, ještě dvě témata. Do konce roku 2050 máme dvacet devět let a ty náklady, tak odhadované, jenom ten základ těch nákladů, se odhaduje na sedm státních rozpočtů v současné podobě. Takže uvědomme si, co to je za objem. A toto není tak jednoduché zabezpečit, a proto tady i od nás zaznívá, že nemá smysl si tady něco lakovat na růžovo, když to růžové nebude.

A ty náklady někde skončí. A jestli si někdo myslí, že je to tak, že někdo vytiskne peníze v takové hodnotě, tak to se nestane. A to je právě ten největší problém, že ty socioekonomické dopady mohou být poměrně značné. Vůbec nemusí být malé – na občana, ať už mají jakoukoliv strukturu, na podnikatele a samozřejmě taky na strukturu ekonomiky.

A to je právě ten obrovský problém. Proto nás trápí i ta otázka čerpání těch prostředků v tom nejbližším období, protože upozorňuji, že to je jeden bilion korun na sedm let. A tady hovoříme o částce deseti bilionů, což je sedm státních rozpočtů. To jsou úplně jiné částky, tady se bavíme opravdu o násobcích.

A ještě jedna poznámka, co jsme dnes projednávali, tak je v bodě Různé situace v Liberty Ostrava, kde jsem rád, že je shoda mezi zástupci jak zaměstnavatelů, tak vlády, která má v dozorčí společnosti pana náměstka Muřického. A musím tady poděkovat za kooperaci, která tady je.

Pan premiér se k tomu tématu taky vyjadřoval a myslím si, že je tady shoda, abychom udělali vše pro to, aby situace v Liberty nepřerostla do nějakého masivního problému, protože mateřská společnost a její financující společnost jsou v tuto chvíli pod vážným tlakem, a dokonce britská vláda uvažovala, respektive jedna z možných teoretických variant pro budoucnost přichází i možnost zestátnění. A v některých zemích je ta situace vážná i v tom, že někteří uvažují o tom, zda již nepožádají o možnost ochrany před věřiteli a podobně.

Takže to sice není situace v Liberty Ostrava, tam je situace daleko lepší, ale myslím si, že pan místopředseda vlády má v této věci poměrně jednoznačné dispozice, o kterých jsme hovořili právě na tripartitě. Jsme si všichni vědomi toho, že je tam pět tisíc zaměstnanců plus další, kteří dodávají či odebírají zboží, a to je samozřejmě velmi vážná situace.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, pánové, asi primárně pana ministra bych se chtěl zeptat, jak by měla vypadat ta další fáze rozvolňování? Vy jste mluvil, tuším pro Mladou frontu Dnes, od 26. dubna tedy o nějaké další fázi kadeřnictví. Tak co by se podle vás mohlo otevírat a za jakých podmínek? Mám na mysli testování, očkování. A druhá otázka – rozvolnění sportu. Máte to dnes řešit na vládě, jde o sport amatérský a o sportování dětí. Taky ta pravidla už se za poslední dny několikrát změnila. Tak jenom, teď snad to vypadá dvanáct lidí tedy venku s rozestupy, tak jenom k čemu se vy osobně kloníte, jak by to mohlo vypadat? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak děkuji. Co se týká toho sportu nebo toho shlukování těch lidí, tak to budeme řešit teď na vládě. Já teď nechci říkat další parametry, ať v tom není prostě zmatek, protože pochopitelně jsme první den vůbec v režimu pandemického zákona. To tady nikdy nebylo v minulosti.

Ano, je tam velká diskuze, co si právně můžeme a nemůžeme dovolit. Každý ústavní právník na to nahlíží, nebo ne každý, ale minimálně na to nahlížejí různě. To znamená, potřebujeme dnes definitivně to odpoledne dohodnout a já to teď nechci komentovat právě proto, abychom zase nevzbuzovali nějaká očekávání nebo nějaké obavy.

Co se týká rozvolňování, tak ani tam nemám úplně odlišnou odpověď. Já se snažím to komentovat velmi střízlivě v těch posledních hodinách a jasně všem říkám, že zatím nemůžeme vypustit definitivní rozvolňovací plán, a to z toho důvodu, že dnes je poměrně významný den, kdy se skutečně pouští v uvozovkách do ulic, ale v zásadě se zvedá mobilita o 450 000 dětí, jejich rodičů samozřejmě, prarodičů a tak dál. To se nepochybně projeví.

Současně končí okresní lockdown, současně se diskutuje tady to shlukování, to ještě není definitivní, a současně se pouští některé, byť drobné, obchody a služby typu tržnice nebo například papírnictví a tak dále. To samo o sobě bude mít určitý dopad.

My jsme pouze řekli, že nepojedeme už podle schématu PES. PES měl svůj význam na podzim minulého roku, ale jsme v době, kdy je zde prostě britská mutace, jihoafrická mutace a já nevím jaká další, brazilská. V dané chvíli už je za zenitem PES a my pojedeme systémem takovým, kdy se pravděpodobně v periodách jedenkrát za čtrnáct dní vždycky zváží další režim rozvolnění, přičemž budou muset být jednoznačně naplněny klíčové pandemické ukazatele. Ať už jsou to ukazatele počtu infikovaných v určitém horizontu, den, týden či čtrnáct dní, nebo počty lidí v nemocnicích, čili musí být splněny všechny tyto faktory.

Ale pravdou je to, že v těch následujících dnech ukážeme, co vlastně by se rozvolňovalo za předpokladu, že by ty pandemické ukazatele byly skutečně potvrzeny. Za čtrnáct dní, případně poté.

Ano, je pravda, že v té další vlně se chceme soustředit na služby, které jsou takzvaně nenahraditelné ve smyslu například e-shopem nebo nějakým jiným typem prodeje. To znamená, jsou to služby, my tomu říkáme v uvozovkách služby na tělo. Ať už se jedná o kadeřníky, pedikéry, manikéry, a tak dále. Prostě věci, které jsou do značné míry už několik týdnů a měsíců mimo provoz a které obyvatele nutně potřebují.

Samozřejmě, že tam i vážně zvažujeme to, že by tyto služby byly nabízeny za předpokladu, že by se prokázal zákazník ať už očkováním, nebo testem PCR, případně antigenním testem. To znamená, hledáme dnes model a schéma. Jenom prosím ještě několik hodin o trpělivost, protože to řešíme s novým týmem ministra zdravotnictví a chceme, aby na tom byla absolutní shoda.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, ČTK.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Omlouvám se, ještě dovětek tady k tomu dotazu pana redaktora. My jsme na tripartitě za odbory požádali, aby vytvořil automatizovaný systém, který, když se přijme nějaké nové rozhodnutí, tak těm, kteří mají zájem, aby ho obdrželi. Protože stav, kdy v sobotu někdo něco přijme, v neděli to náhodou někdo zjistí a v pondělí už to máte jako zaměstnavatelé nebo zaměstnanci naplňovat, nebo občané, tak to je skutečně nemožné v takovém systému fungovat a v takových rychlostech. Takže my si myslíme, že ten úkol je nejenom věcný obsah těch rozhodnutí, ale také i způsob distribuce těch rozhodnutí k veřejnosti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se ještě k tomu kurzarbeitu. Pan předseda Středula zmínil, že se mu zdál ten Sklenákův návrh lepší. Čím se tedy ta kompromisní varianta, na které jste teď dohodnuti, liší od té předchozí verze, na které byla dohoda. A potom k Antiviru. Kdy by vláda případně rozhodovala? A rozhodovala by o prodloužení do června, nebo je tam nějaký jiný termín? A pak nevím, možná jsem se přeslechla, kdy by případně měla začít fungovat ta zvažovaná komise?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já začnu tou komisí a hned předám slovo kolegům. Je vidět, že ta komise se chytla. To nebylo úplným cílem teď vzbudit nějakou velkou diskuzi nad ní. Ale v každém případě je pravda, že to bude významný akt v rámci usměrňování všech parametrů Green Dealu. V následujících dnech to určitě bude, možná v jednotkách týdnů, ale řekli jsme si, že do příští tripartity už budeme mít jasno, kdo v ní bude, na jakých principech bude fungovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí ji dají dohromady v tuto chvíli, pravděpodobně na příští tripartitě, nebo s největší pravděpodobností, bychom odsouhlasili její model.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se týká té rozdílnosti, my už…

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Antivirus – panuje všeobecná shoda na tom, že, a to jsme vždycky tvrdili, že nebude-li kurzarbeit, respektive do doby, než bude kurzarbeit, tak musíme se snažit ten nástroj využívat, řekněme využívat nástroj Antiviru.

Dnes padl zajímavý názor, který do značné míry, já se pod něj podepisuju: Kurzarbeit není úplně stoprocentním ideálním řešením na pandemii. Ten je nástrojem řekněme dlouhodobým, všeobecným, může fungovat na jakýkoliv problém. Například pandemii, ale třeba taky povodeň nebo cokoli jiného. Zatímco Antivirus je do značné míry napasován, je osvědčený v tuto chvíli.

My jsme vždycky říkali, že netřeba propadat panice, to, že zatím není kurzarbeit, protože Antivirus slouží podle našeho názoru dobře. Ta kritika, která prostě jde například ze strany opozice, že jsme dodneška nebyli schopni udělat kurzarbeit, rozhodně není proti firmám, které dnes mohou využívat Antivirus.

Ale souhlasím s jednou věcí, tato vláda by měla kurzarbeitu schválit, my jsme se k tomu zavázali. A pokud se to podaří, tak si myslím, že je to historická věc i ve spolupráci s oběma aktéry. Myslím, že teď to není o tom, o čem jsme se tam hádali, nebo nehádali. Teď je to o tom, že předložíme to, že tato vláda kurzarbeit zvládne prosadit.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já k tomu Antiviru. Myslím, že dokonce ta situace nastane taková, že protože ještě nejsme zdaleka na konci legislativního procesu, jsme na něm de facto na počátku, tak je zcela zřejmé, že bude situace, kdy může platit Antivirus a zároveň být schválen kurzarbeit. Myslím tím v zákonné podobě. Protože je nutno si uvědomit, že vůbec aktivace kurzarbeitu znamená, že vláda by musela přijmout rozhodnutí v této věci a aktivovat jej.

A s ohledem na to, aby i podnikatelé měli jasná pravidla pro budoucnost, je lepší pokračovat a využívat ten program, který už jsou zvyklí, aby nemuseli přepřahat v průběhu. Ale to už je na rozhodnutí vlády, jak se potom k tomu postaví. Ale pokud Komise souhlasí s využitím těchto nástrojů do konce letošního roku, tak by bylo vhodné pokračovat v těch nástrojích známých a samozřejmě začít pracovat na tom, jak by mohla v případě schválení kurzarbeitu, tak jak ho aplikovat tak, aby to pro podnikatelské subjekty, pro zaměstnance přinášelo více efektu.

A ten hlavní rozdíl, o který jsme se přeli od samotného počátku kolem kurzarbeitu, bylo, zda firmy dostanou tu částku dopředu, nebo ji nedostanou, na výplatu těch prostředků. To znamená zabezpečení cash flow. V tom byl vlastně největší předmět sporu, který se bohužel postupně dostal do jiné, ale my už jsme v této fázi na tom tak, že my jsme rádi, že došlo ke kompromisu a že se to schválí. Protože čím déle to prodlužovat, tím ta budoucí nejistota by mohla být větší. A chtěli bychom, aby to bylo schváleno ještě za působení této vlády.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Jestli ještě pan Hanák chce?

Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Ne, souhlasím.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak tím je to asi vše, pokud již není žádný jiný dotaz… Tak děkujeme, to je konec tiskové konference. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 12. dubna 2021

Související zprávy