Tisková konference po jednání tripartity, 12. dubna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes měli 164. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. Bavili jsme se o řadě věcí, především tím hlavním tématem byly dopady ruské agrese na Ukrajině na Českou republiku a naše občany.

Já jsem rád, že se jak se zaměstnavateli, tak s reprezentací zaměstnanců shodujeme v tom, že je nutné připravovat taková opatření, abychom nenechali nikoho padnout, nenechali nikoho, jak se říká na holičkách. A to samozřejmě ani české občany, na které dopadá zvyšování cen a všechny ty související jevy ruské agrese na Ukrajinu, ale samozřejmě také ne ukrajinské uprchlíky, především ženy a děti, které u nás hledají bezpečí před válkou.

Bavili jsme se rozsáhle i o všech aspektech té uprchlické vlny. Dobrou zprávou je, že ze zhruba 300 tisíc lidí, kteří přišli do České republiky, je jenom asi 900 v ubytování humanitárního typu, a to ani ne někde ve stanech nebo tak, jak je to v některých jiných zemích, ale třeba v tělocvičnách a podobných objektech.

To, že ta čísla jsou takto pozitivní, se povedlo díky skvělé práci nejenom státu, ale samozřejmě krajů, obcí, zaměstnavatelů, všech občanů, nevládních neziskových organizací a za to si všichni zaslouží velké poděkování.

Nicméně teď se dostáváme za tu první vlnu, za ten první náraz, a to, že jsme ho zvládli, neznamená, že celou tu situaci máme zvládnutou. Čeká na nás spousta práce. A my jsme dnes právě se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů projednávali strategické priority vlády a další strategické kroky, které chceme dělat pro zvládnutí té uprchlické vlny. Informovali jsme reprezentanty zaměstnanců a zaměstnavatelů o strategickém materiálu, který zítra budeme schvalovat na vládě, o jeho základních parametrech, a domluvili jsme se na další spolupráci při jeho úpravě a precizaci.

Pokud jde o pomoc občanům České republiky, tak jsem připomenul některé kroky, které udělala naše vláda. Ať už je to zvýšení životního a existenčního minima, které se propíše do zvýšení řady podpor. Snížení spotřební daně na naftu a benzín, přičemž u nafty jsme se už dostali na to minimum, které umožňuje Evropská unie. Rušíme povinné přimíchávaní biosložky. Rušíme silniční daň pro vozidla do 12 tun. Už dříve jsme připravili pomoc pro lidi, na které dopadl růst cen energií a krach dodavatelů energií.

Já to tady připomínám i proto, že toto jsme udělali, a to nejsou jediné kroky. My chystáme další a zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů jsme ujistili, že děláme všechno pro to, abychom pomohli lidem, na které dopadají bezprostředně se zvyšující ceny. Je to cíl naší vlády. Chceme pomáhat konkrétně, adresně, cíleně ale chceme a budeme pomáhat.

A znovu jsem na dnešním jednání zdůraznil, že naším cílem nemůže být v této souvislosti nic jiného než sociální smír. A podle toho postupujeme a podle toho naše kroky děláme a podle toho vypadá také politika naší vlády.

Já bych chtěl poděkovat zástupcům zaměstnanců i zaměstnavatelů za podněty i za vyjádření podpory pro řadu kroků vlády, které zazněly v té diskuzi. Za pochopení toho, jaká je ta situace, a myslím si, že, a to je zcela jasné, že zachování sociálního smíru je cíl nás všech. A právě ve spolupráci vlády, zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců ho můžeme co nejdéle udržet a zachovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, milé dámy, vážení pánové. My jsme také hovořili o tom, že samozřejmě ta situace je dnes velmi složitá pro domácnosti, pro firmy, pro obce, města, kraje i pro vládu. V takové situaci jsme tady nikdy nebyli. Ale přes všechny komplikace, které tady jsou, tak Česká republika za těch posledních šest týdnů tu situaci zvládá i myslím, že velmi dobře v tom mezinárodním srovnání, i právě díky té spolupráci, která tady je mezi firmami, mezi městy, obcemi, kraji a s podporou celého toho systému integrovaného záchranného systému.

Musíme říct, že dnes na tom jednání jsme diskutovali další kroky, jak například pomoci firmám, protože jsou firmy, které jsou v ohrožení z různých důvodů. Například právě z možnosti exportovat na ty trhy do Ruska nebo na Ukrajinu nebo se budou potýkat s výpadkem surovin a podobně. My jsme minulý týden měli pracovní jednání k aktivaci kurzarbeitu. Ty kroky jsme připraveni realizovat.

Nyní čekáme na indikátory ze strany Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a samozřejmě se strany nevládních organizací tak, abychom mohli dobře zacílit tato opatření, abychom mohli pomoci firmám ten čas překonat, přeorientovat se, hledat nové příležitosti, nové trhy tak, aby třeba neztratili své klíčové zaměstnance, svou odbornost atd. To je jedna z věcí, kterou jako vláda vnímáme a budeme v ní určitě velmi aktivní.

Ten proces byl schopný nastartovat poměrně rychle. Když dokážeme ty indikátory si stanovit, tak Evropská komise nám přislíbila, že nám potom bude připravena udělat tuto notifikaci s velmi vysokou prioritou.

V těchto dnech běží také další klíčové strategické kroky, které mapují situaci v oblasti volných kapacit v rámci školských, předškolských zařízení, v rámci pracovního trhu, v rámci ubytovacích kapacit a v rámci kapacit zdravotního systému. Tyto, řekněme, čtyři mapy položíme přes sebe tak, abychom identifikovali, kde jsou lokality, které jsme schopni nabízet válečným uprchlíkům z Ukrajiny pro to, aby měli práci, aby měli vzdělání pro své děti, aby měli ubytování, tak, abychom třeba mohli ulehčit těm přetíženým regionům, především Praze a středním Čechám.

Tyto věci běží. Stejně tak jako běží i zmonitorování lidí, kteří k nám přišli, abychom věděli, jaké je jejich vzdělání, jaká je jejich profese a třeba i jaké mají jazykové znalosti češtiny, protože mnoho z nich potřebujeme velmi rychle například dostat, aby nám fungovali v rámci školského systému a například i z hlediska zapojení do zdravotních a sociálních služeb. I tyto kroky se tady dějí poměrně rychle.

Co je velkým, palčivým tématem a dnes na něj byla také debata a volali po tom především zaměstnavatelé, tak je jazykové vzdělávání. Tady to musíme zvládnout opravdu velmi rychle. Nejenom individuálními jazykovými kurzy, které jsme připraveni podpořit finančně jak u firem, tak u institucí, které to jazykové vzdělávání mohou jako certifikované instituce realizovat. Ale zároveň také chceme udělat poměrně širokou on-linovou platformu pro to, aby ti lidé se mohli vzdělávat i řekněme z domova a podobně.

To jsou věci, které rozhodně musíme zvládnout pro to, abychom tu teď tu fázi, řekněme, adaptační, do které se dostáváme, abychom jako Česká republika zvládli tak, že budeme moci využít ten, řekněme, potenciál lidí, kteří k nám přišli, i ve prospěch české společnosti. Protože ti lidé mají své kvalifikace, když budou pracovat, budou živit jenom sami sebe, odlehčí tomu náporu na sociální systém a zároveň budou také i platit odvody do tohoto systému. Takže to jsou věci, na které když se díváme s nějakou střední a dlouhodobou perspektivou, tak jsou to ty věci, které mohou přinést i ty pozitivní přínosy pro Českou republiku a pro českou společnost.

My také zároveň jednáme s Evropskou komisí, a to je důležité zmínit, o tom, aby nějaká část nákladů, které dnes neseme, byla také profinancovaná ze strany Evropské komise. Ta jednání máme v posledních dvou třech týdnech na úrovni nás ministrů, kteří jsme, řekněme, v těch čtyřech oblastech velmi interesováni, a jednáme s partnery v rámci Evropské komise. A oni vnímají to, že musí přijít Evropská komise s nějakým nástrojem, jak nám pomoci. Takže uvidíme, jak tato jednání dopadnou.

Takže není to jenom o tom, že bychom tady nesli náklady, ale budeme mít také určitě příležitost, abychom část těchto nákladů měli uhrazených z evropského rozpočtu, ale zároveň s tou střední a dlouhodobou perspektivou, pokud ti lidé budou zapojeni do české společnosti, tak i oni budou přínosem.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dámy a pánové, přejemné, dobré odpoledne. Dnešní tripartita měla tři klíčové body. Válka na Ukrajině, její dopady a imigrace válečná a k tomu ekonomika. Potom to byla otázka fungování Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu, Fondu spravedlivé transformace a moc se nemluvilo i o klasických strukturálních fondech, které zatím nefungují. A potom příprava předsednictví České republiky v EU.

K té první otázce za mě poděkování vládě. Zaměstnavatelé i vlastně komplet sociální partneři poděkovali vládě. Když si uvědomíte, že dočasnou ochranu dostalo v České republice 281 tisíc lidí a v celé Evropské unii 900 tisíc lidí, tak jenom můžu říct můj obdiv, který patří tomu vládnímu štábu, krizovému, krajským. Poděkování i obcím, městům, všem těm hnutím, ale hlavně, já tady nahlas říkám, i všem podnikatelům, kteří přispěli, bezplatně přispěli k dopravě utečenců, k humanitárním kamionům, ubytování lidí a v neposlední řadě je už minulý týden zaevidovaných 12 600 žen, které využily možnosti jít pracovat, protože už měly dotaženy ty dvě nejtěžší věci, a to je ubytování a vzdělávání svých dětí.

Při této svým způsobem pochvale, spravedlivé pochvale vládě, ale je potřeba říct hodně nahlas s obrovským vykřičníkem: Nemůžeme se věnovat jenom uprchlické krizi, i když je to morálně správně, ale musíme se věnovat ekonomice.

Ekonomika není v dobrém stavu. Řada odvětví, oborů má obrovské problémy. Řada firem nás prosí, abychom dnes tohle téma zásadním způsobem otevřeli. Je tam řada dopadů. Inflace 12,7, což už je opravdu obrovské číslo. Otázka cen všech energií, cen vstupů, nedostatek surovin, substrátů, polotovarů, samozřejmě nefungující dodavatelsko-odběratelské vztahy a ke všemu ještě ne dobře fungující světová logistika, zvlášť námořní doprava, která bude klíčová při dovozech - a kapacity stačit nebudou, říkám důrazně – zkapalněného plynu.

Jsem velice rád, že pan předseda vlády při své volbě dosáhl rovných sto procent, což bývalo za Stalina a Kim-ir-sena, takže klobouk dolů. Ale musím říct, že slíbil i že budeme všichni účastni, nebo ti naši odborníci, ti nejlepší lidé z našich řad, že budou přítomni na zpracování té energetické strategie, odstupu od surovin z Ruska a případně Běloruska. To si myslím, že je výborná zpráva.

Ta oblast toho Národního plánu obnovy. Je to velice těžká kauza, je tam 180 miliard, ale je tam 240 bodů, které budou čekat na těch 180 miliard. Je tam bohužel řada chyb z toho základního sestavování, na které jsme jako sociální partneři upozorňovali. Znovu tady veřejně říkám: Nejsem přesvědčen, že to dokážeme všechno vyčerpat. A nebude to vyčerpáno především na straně státní správy u některých ministerstev, která si tam dala řadu věcí, které nejsou ani časově ani věcně zvládnutelné.

Je tam navíc 13 až 14 miliard, které přišly. Vyzývám vládu, aby šly jenom na dvě věci, a to na zelenou tranzici energetiky a na poválečnou pomoc, nebo prostě řešení, které přijde s končící, doufám, brzo končící válkou a rekonstrukci, restrukturalizaci Ukrajiny.

Příprava předsednictví České republiky v Evropské unii. Musím říct, že máme co napravovat. V roce 2009 jsme si díky několika socialistům udělali obrovskou ostudu, když zničili vládu Mirka Topolánka, a to si myslím, že je neodpustitelné. Tahle vláda má šanci ukázat, že Česká republika je stabilizovaná země. Země s lidmi, kteří umí organizovat, lidmi flexibilními, a jsme země, která stojí na základech demokracie a svobody, a myslím si, že bychom tohle neměli podceňovat.

Nezávidím vládě, když bude určovat politické cíle, protože řeknu několik aspektů. Ony budou maximálně tři. První klíčový bude dořešit vše po Francii. Pan prezident Macron má spíš starosti o svoje volby, než by řídil Evropskou unii. Takže po Francii toho zbyde pořádný pytel k řešení. Určitě se bude řešit, a to nezávidím panu předsedovi vlády, energetická krize. A bude se řešit dobíhající konflikt, nebo přál bych si, rekonstrukce Ukrajiny, kde jsme vyzvali společně, sociální partneři, vládu, aby připravila konferenci, kongres prostě dárcovské evropské konference ve prospěch rekonstrukce Ukrajiny.

Podnikatelská sféra se bude zúčastňovat, sociální partneři, řady akcí. Jsou to desítky stovek akcí. Zátěž bude velká, ale stojí to za to. Musíme ukazovat, že jsme správnou součástí Evropské unie. Evropskou unii potřebujeme hlavně kvůli vnitřnímu trhu. Bez něho naše exportní ekonomika nemůže fungovat, ač si to někteří nepřátelé země, ať už političtí, nebo z některých hnutí, myslí. A znovu zvedneme dobré jméno České republiky. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne. Situace v České republice má dva základní pohledy. Ten první je: Zvládáme krizi, všechno je v pořádku. Potom je ta druhá, která je mezi lidmi: Situace je špatná, zlá a nevěří tomu, že to vláda je schopna zvládat.

Toto ve zjednodušení jsme dnes za odbory komunikovali s vládou a požádali jsme, a já velmi vítám, co pan premiér a členové vlády hovoří, že chtějí, aby byl zachován sociální smír. A považuju to za strategický cíl. A jsem rád a poděkoval jsem členům vlády, že to ne jednou, ale dnes několikrát zdůraznili, a věřím tomu, že to tak myslí.

Co budeme dělat my. Budeme poukazovat na to, kde už to nefunguje. A jestli lidé říkají, a mají pravdu v tom, že inflace je drtí, a skutečně je to z východu na západ, ze severu na jih, je potřeba přijmout velmi rychlé kroky.

Ministr vnitra předložil dnes nám takovou základní prezentaci, která bude zítra projednávaná na vládě a hovoří o budoucí strategii vlády, která zahrnuje celou šíři. Nejen jednu věc, ne jenom uprchlíky, ale celou škálu věcí, a bylo nám přislíbeno, že po jednání vlády ten dokument obdržíme, že to je dokument otevřený a že budeme moci do toho procesu být plně zapojeni.

To jsme přivítali, protože to, co jsem řekl na úvod, jaké jsou názory mezi lidmi, tak chceme, aby problémy České republiky byly řešeny. To rozhodně nemyslíme, že by neměly být řešeny problémy uprchlické krize, ale nám se tady potkávají tři krize. Krize uprchlická, krize energetická a ještě doznívající krize covidová se všemi těmi důsledky, které to přináší.

My se skutečně obáváme toho, co bude. Požádali jsme a s panem ministrem Jurečkou už jsme komunikovali a já jej i písemně požádám, abychom co nejdříve zahájili jednání o platech. O mimořádném zvýšení v roce 2022 a také o zvýšení minimální mzdy, mimořádně ještě teď, ideálně nejpozději do pololetí.

Důvod: Podívejte se, jak vypadá automatická valorizace u důchodů. Už vypadá, že bude třetí valorizace z důvodů takovýchto enormních nákladů. A my nemůžeme lidi nechat na holičkách. Tak stejně se musíme zachovat vůči podnikatelům, protože ceny u mnoha z nich vyvolávají situaci, kde hrozí, že nebudou moci v podnikání nebo v některých projektech, které mají již rozjednané nebo musí dokončit, tak hrozí, že je nebudou moci dokončit proto, protože nikdo nechce uznat náklady, které jsou zvýšeny z důvodu inflace.

Tak stejně žádáme, aby na dočasnou dobu byla zastavena možnost agenturám práce zprostředkovávat zaměstnání. Proč? Protože jsme už předali Ministerstvu vnitra a ono následně NCOZ podnět, kdy na uzavřených sociálních sítích, a teď se omlouvám za výraz, nepoužívám ho často, ale musím, mafiáni nabízejí těm, kteří utíkají z Ukrajiny následující typ nabídek. Práce šest dnů v týdnu, 12 až 14 hodin denně za 120 korun na hodinu a slibujeme vám tři až desetileté pobytové vízum. Toto přeci nikdo nemůže nabízet ve slušné společnosti!

A my žádáme, aby cíleně jsme toto odstranili. Přece není možné, aby ve stavu nouze někdo takovýmto flagrantním způsobem zneužíval jejich situaci. Rád bych věřil, že to je první signál, který bude identifikován, rozpoznán, vyhledán, ne autor, ale bohužel autoři takovéhoto přístupu, protože to poškozuje jak zájmy České republiky, tak samozřejmě tu situaci.                         

Zároveň ale žádáme, aby se zvýšily sociální dávky, podpory pro všechny skupiny obyvatel. Důvod, doufám, nemusím vysvětlovat. Enormní zvýšení cen je tak obrovské a šílené, že to nelze jen tak propsat na obyvatelstvo. Požádal jsem taky pana premiéra, aby i působil na politiky i na své kolegy, aby rady typu: Nekuřte, netopte, nejezděte, nepomůžeme vám všem, aby byly zapomenuty. Aby se vůbec nepoužívaly, protože to je startovací mechanismus pro sociální neklid, a proto jsem s tím také začal.

Tak stejně jsem požádal pana premiéra, aby se teď o žádných kvótách nehovořilo. Protože včera proběhlo jednání, které mě zarazilo, na němž zazněla, prosím, od jedné osoby, a věřím tomu, že to taky bylo naposled, úvaha o tom, zda by se otevřely kvóty pro cizince ve vztahu ke Kubě a k Venezuele. Buďto ti, co to předložili, žijí v jiném vesmíru, anebo si vůbec neuvědomují, kde se momentálně Česká republika nachází.

Jestli někdo tady chce vyvolat opravdový neklid, který bude mít charakter těžko zvládnutelný, tak toto je bohužel ta nejpřímější a nejjednodušší cesta. Takže naše prosba, a já jsem rád, že pan premiér na to bezprostředně reagoval, že toto není způsob a forma, kterou bychom řešili současnou situaci České republiky včetně těch, kteří tady utíkají před válkou vyvolanou agresorem.

Takže, co se nás týká: Je potřeba udělat velký kus práce, je potřeba zvýšit náklady, které dosud rozpočet nepředpokládal. Je potřeba podpořit sociální sféru a je potřeba také podpořit silně zdravotnictví, které bude mít celou řadu nových typů problémů.

Takže za odbory jsme připraveni spolupracovat, ale také pojmenovávat pravdivě věci, jak jsou, protože pokud to dělat nebudeme, tak bude vytvořena alternativní pravda a tu jenom stěží budeme schopni uřídit. Takže za odbory považujeme situaci za velmi vážnou, atmosféru ve společnosti za velmi křehkou, hrozící nebezpečí. Jestli chceme, a já vnímám, že vláda chce tu situaci zvládnout, takže jsme připraveni pomoci, aby k tomu, k jakékoli eskalaci už tak velkého problému nepřispět.

A jsme také domluveni s panem premiérem, že bude 21. června další jednání tripartity, ale bylo jednoznačně nám oběma přislíbeno, že mezitím bude jednání, které se bude týkat právě toho plánu, který vláda bude zítra projednávat, a to buďto formou mimořádné tripartity, nebo formou porady ekonomických ministrů nebo speciálního jednání k tomu svolaného. Pro všechny formy jsme připraveni, protože tu situaci považujeme za vážnou a jsme ochotni a připraveni pomoci, abychom ji společně zvládli. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Otvírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, vy jste říkal, pane Středulo, že jste nakousli téma minimální mzdy, tak bych se chtěl zeptat vás, pane vicepremiére, jestli navyšování minimální mzdy a možná i obecně platů ve veřejné sféře je pro vás aktuálně téma, ať už kvůli inflaci, anebo možná kvůli modelovým případům, jako jsou třeba úřady práce, kde úředníci asi teď dostávají víc zabrat než kdy před tím. A pak ještě, před samotným jednáním tripartity se hovořilo o tom, že jednak vláda uslyší asi kritiku směrem k tomu, jak zvládá inflaci. Tak jenom, co jste možná řekli teda protistraně, jak to zvládnete, jaká je ta strategie, tu rostoucí inflaci? A také bych se rád zeptal, poslední dotaz, co se týče toho postupného odpoutání se od dovozu ruských energií, tak co jste si vyslechli, co od vás zaznělo, jaká je ta strategie? Bude to nějaké, řekněme, razantní odpoutání se, v jakém horizontu, nebo co si pod tím představit, jak to vypadá? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Vláda samozřejmě si je vědoma toho, jaké nebezpečí pro ekonomiku a pro každého občana znamená inflace. A právě proto od počátku děláme ty kroky, které děláme. Připravili jsme proti-inflační rozpočet, který vlastně… Jsme museli, my jsme vlastně museli napravovat rozpočet připravený předcházející vládou, který by tu inflační spirálu roztáčel dál a dál, a to prostě si nemůžeme dovolit.

Ale když mluvím o proti-inflačním rozpočtu a opatřeních, která vláda dělá, tak toto všechno musíme mít na paměti i při zvažování dalších kroků, abychom třeba i dobře míněným opatřením, které někomu přidá mzdu nebo někomu v něčem jakoby pomůže, aby znovu neroztočilo tu inflační spirálu, protože pak by vlastně ta pomoc byla neúčinná a jenom bychom všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, jejich výplaty, jejich úspory, zvyšovali bychom drahotu a ten život bychom, ten život bychom lidem jenom komplikovali.

Proto budeme pokračovat takovouto rozumnou, racionální, odpovědnou cestou. Budeme velmi zvažovat, jaká opatření uděláme. Vyhýbáme se těm plošným krokům prostě proto, abychom tu inflaci drželi pod kontrolou. Samozřejmě to taky znamená bojovat proti těm faktorům, které tu inflaci zvyšují. Některé jsou mezinárodní, tam je to velmi obtížné, to tady asi nemusím ani vzpomínat. Ale chceme se bránit všemu nebo chceme odstranit všechny příčiny inflace, které jsou na české straně.

Proto jsme taky zasáhli například do cen pohonných hmot a odstranili ty překážky nebo ty zdroje navýšení, které můžeme ovlivnit jako Česká republika. Určitě nemůžeme ovlivnit cenu ropy na světových trzích, ale můžeme ovlivnit například to, abychom u nafty se dostali ve spotřební dani na tu minimální hranici, kterou připouští Evropská unie. Můžeme ovlivnit zdražování prostřednictvím přimíchávání biosložky a můžeme ovlivnit marže a další věci, což taky skutečně děláme.

Čili budeme pokračovat v tom boji s inflací, protože jakékoli neuvážené kroky, které by inflaci zvyšovaly, by jenom vedly k dalším problémům, k zvyšování drahoty a k znehodnocování peněz, které lidi mají.

Pokud jde o snížení nebo zlikvidování energetické závislosti na Rusku, to já považuji za velký úkol, a to není ale něco, co můžeme udělat ze dne na den. Právě proto jsem řekl v sobotu na kongresu Občanské demokratické strany, že vláda takový plán připraví, že to bude plán na pět let a že se k němu dostaneme během příštích několika týdnů.

Já jsem byl velmi rád, že dnes úplně spontánně jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanců tuto myšlenku přivítali, a navíc nabídli, že se na tom budou podílet, což mně připadá jako důležité. Je to něco, co odpovídá ale i záměrům, které má dnes Evropská unie a které jsou například formulovány v závěrech poslední Evropské rady – zbavit se závislosti na ruských fosilních zdrojích do roku 2027. Takže to odpovídá i té celoevropské snaze a my tady budeme pokračovat v tom úsilí, abychom skutečně Českou republiku energeticky zajistili ať už z hlediska bezpečnosti, dostupnosti, tak taky samozřejmě cenové dostupnosti.

Konkrétní kroky samozřejmě představíme v té strategii, na které teď budeme pracovat, ale je úplně jasné, že ta cesta je vytvářením vhodného energetického mixu, což pro Českou republiku znamená další podpora jádra jako energetického zdroje, mnohem silnější podpora obnovitelných zdrojů a samozřejmě i nahrazení těch dodávek plynu, který dnes dominantně přichází z Ruska, od jiných poskytovatelů, rozvoj zkapalněného plynu, popřípadě dalších technologií, o kterých se dnes mluví.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to s dovolením stručně doplním. Tady nezazněla jedna věc, která je opravdu tím základem toho, aby tady byl sociální smír, a to je nízká nezaměstnanost. To je to, aby lidé měli práci, aby se firmám dařilo, aby firmy měly suroviny, aby měly odbytiště, aby mohly normálně fungovat, aby průmysl tady mohl fungovat. A tyto kroky taky vláda dělá.

Já jsem tady zmínil kurzarbeit, na kterém pracujeme, a jsou to i další věci. To byla třeba i politika vlády rozumná ve vztahu ke covidovým opatřením, abychom rychle otevřeli společnost, ekonomiku, cestovní ruch, služby. Tyto kroky s tím souvisí a my musíme toto dobře nastavovat.

Vláda dělá kroky i k tomu, abychom sledovali ty budoucí vývojové trendy. To znamená, abychom například i slova dnes o elektromobilitě, obnovitelných zdrojích, abychom tady měli výroby v rámci Gigafactory na výroby bateriových systémů, protože celý náš automotive, pokud nebude mít tuto klíčovou oblast v budoucnu, tak si řekněme, jestli si udržíme tu pozici, kterou dnes máme. Máme na tom zhruba deset procent postaveného našeho HDP.

A tyto kroky děláme. Snažíme se zajistit strategickou lokalitu, snažíme se navazovat na ty kroky, které už byly v minulosti udělány, abychom byli schopni i třeba realizovat těžbu lithia bezpečně a vytvořili i šanci těm lidem transformovat se z těch pozic, které postupně třeba zaniknou s útlumem těžby uhlí.

Takže to jsou opatření, která jsou velmi důležitá. A samozřejmě to, na co jste se ptal: My jsme to slíbili už zhruba před dvěma měsíci, kdy jsme ještě netušili, jaký bude vývoj na Ukrajině, kdy jsme řekli, že se vrátíme v pololetí k tomu, abychom si řekli, jakým způsobem můžeme řešit otázku růstu platů ve veřejné sféře. Musíme se k tomu vrátit, i k tomu tématu minimální mzdy.

Samozřejmě je to složité, protože my musíme taky sledovat tu situaci u těch firem. My tady máme potenciálně riziko ohrožení tisíců pracovních míst firem, které jsou navázány na exporty na Ukrajinu a do Ruska.

Takže tady je mnoho otázek, ale co je opravdu jako zásadní, vláda se tomu věnuje. Nepodceňuje to a už jsme udělali kroky a dělat je budeme, které souvisí s tím, že jsme zvyšovali podpory těm skupinám lidí, které jsou nejzranitelnější. To zvýšení životního a existenčního minima se dotýká zhruba 400 000 lidí v České republice, kterým touto formou jsme pomohli zvýšit tu podporu pro tyto skupiny, pro jejich rodiny, pro jejich domácnosti. A rozhodně s tím počítáme i do budoucna, že budeme sledovat, jaké jsou ty dopady a jakým způsobem na to máme správně reagovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan předseda i pan prezident chtěli, tak…

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Je pro nás zcela neakceptovatelné, aby jediní, kdo zaplatí tuto vysokou inflaci, byli zaměstnanci. Jestliže se podíváte do predikce Ministerstva financí, která byla zveřejněna v pátek, tak tam zjistíte, že zisky rostou. Subjektů v ekonomice. Takže my rozhodně chceme, aby taky byly propsány do mezd a do platů zaměstnanců. Prostě nikdo si nemůže myslet, že člověk bez peněz podpoří ekonomiku spotřebou. Tam něco nehraje nebo někdo na něco zapomněl.

Další věcí je, když tady, a vítám, co říkal pan ministr ve vztahu k platům a minimální mzdě, ale je potřeba se taky podívat na lidi zdravotně postižené, matky s dětmi, samoživitele, samoživitelky, protože největší tíha teď dopadá na rodiny. Na rodiny s dětmi, které se dostávají do skutečně velmi neřešitelných situací.

Jenom pro představu, v České republice je to tak, že minimální mzda a její výše je nižší, než je hranice chudoby pro jednotlivce. To je prostě naprosto nevídané. Člověk, který pracuje a má minimální mzdu nebo blízko minimální mzdy, tak je pod hranicí příjmové chudoby. A tato hranice se nám bohužel zvýšila tak, že nám skokově vrostl počet lidí pod hranicí příjmové chudoby.

Takže musíme to řešit, protože když to nebudeme řešit, tak to lidé budou řešit po svém. A to jsem rád, že není rozhodně cíl vlády, jak už jsem tady zmínil slova pana ministerského předsedy o zachování sociálního smíru. My jsme připraveni jednat v mimořádných termínech, oba sociální partneři jsme to deklarovali a je to náš společný zájem.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím pana prezidenta.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Co se týká té energetické koncepce. Ano, my jsme se přihlásili, ano, dáme ty nejschopnější lidi ze všech oblastí. Ale uvědomme si, že to bude nová surovinová energetická politika s cílem národního energetického mixu, kdy budeme zvlášť muset mít perfektní analýzu, jak je to u uhlí, vlastní těžba, dovozy. Z Ruska je třeba dovozu uhlí jenom pět šest procent, ale je 70 procent z Polska, které dováží z Ruska. Takže prostě my se musíme naučit říkat pravdu a precizní propočty.

Ještě horší je to u ropy a u plynu je to sto procent, i když z Ruska k nám nejde nic, protože všecko přichází ze západu. Ale je to zemní plyn ruský. V této strategii ještě, pane předsedo vlády, bych doporučoval, abychom nepodcenili i třeba vzácné kovy, vanad a všechno, co souvisí a je základem pro automobilový průmysl a průmysl ICT, který společně dělá 25 procent HDP. A jsme-li u občanů, v potravinách a podobně, nezapomínejme, že z Ruska a z Ukrajiny jde obrovské množství umělých hnojiv, které jsou klíčové pro zemědělství.

Takže musí tam být nejenom ty tři základní komodity, ale i ty další. A k tomu je potřeba pravdivá, precizní analýza a potom jsme schopni to dál zpracovat a pomoct na tom.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, byla tam ČTK, Prima, potom iDnes.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se na ten kurzarbeit. Jak daleko je příprava toho vládního nařízení, kdy případně bude hotovo. Vy jste zmínil, že čekáte na nějaké údaje, další ekonomické zřejmě. Pro koho by případně kurzarbeit mohl být, kdy ho pošleme, to nařízení, Evropské komisi, kdy by se případně tento nástroj mohl začít používat, jaký je ten časový plán? Další otázka by se týkala té případné dárcovské konference, která tady byla zmíněna. Je už nějaký konkrétnější termín, kdy by se mohla konat? Zda by se konala případně místo summitu na Hradě nebo jaká je ta představa? A třetí otázka se týká pracovního trhu. Mluvili jste také o případném otevření pracovního trhu cizincům, o nějakých konkrétnějších plánech. Padla tady zmínka o Kubě, Venezuele. Tak o tom, že by se případně otevřel pracovní trh cizincům ze třetích zemí za nějakých podmínek, protože pracovní síly tady chybí.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Já s dovolením zareaguji. Příprava kurzarbeitu se rozběhla. My jsme požádali zástupce zaměstnavatelů a jednotlivých nevládních organizací, které se opravdu pohybují v těch poměrně zasažených oborech, které jsou náročné třeba na energie nebo na některé typy surovin. Požádal jsem minulý týden Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí, aby oni nám, jako Ministerstvu práce a sociálních věcí, dodali návrhy parametrů.

Já potřebuji vědět pro to, abychom byli schopni to připravit, cílení na obory a cílení, v jakých situacích, v jakých poklesech, budeme kurzarbeit aktivovat. Tyto věci teď realizujeme. Já počítám v řádu jednoho, dvou týdnů bychom tyto informace měli mít jako zpětnou vazbu a měli bychom připravit potom tedy návrh a začít o něm jednat i s Evropskou komisí. 

K té otázce ještě pracovního trhu. Ano, zaznělo to dnes také částečně při té debatě, ale jednoznačně platí, že my tady neplánujeme nějaké masivní otevření pracovního trhu. My dnes máme dost starostí s tím, abychom dobře zvládli teď zapojení především ukrajinských válečných uprchlíků na náš pracovní trh. Celou tu administrativu, celou tu zátěž jazykového vzdělávání, případně i už dnes u ukrajinských uprchlíků firmy realizují individuálně některé rekvalifikace.

Ale jsme v situaci, kdy například v oblasti třeba IT, bavíme se opravdu o specifických profesích, které mají velmi vysokou přidanou hodnotu, dnes například ten náš systém je administrativně tak náročný, že třeba i za mnou se, nebo za mnou přicházejí lidé, jako jsou například velvyslanec Japonska, který mě prosí o to, že vlastně firmy z jeho země, které tady jsou angažované, tak vlastně mají obrovský problém, jak ty lidi sem v nějakém reálném rychlém čase legálně dostat.

To jsou ty momenty, kdy máme, a my jsme to přislíbili, o tom jednat. V průběhu května jsme si řekli, že se na to potkáme jak se zaměstnavateli, tak samozřejmě i potom s odbory. Protože není možné tady udělat nějaký krok, který by znamenal zhoršení pracovních podmínek pro naše české občany, nějaká konkurence v oborech, kde to nedává smysl. Ale bavme se o tom, kde to může být přidanou hodnotou, tito lidé, aby mohli pomoci rozvoji naší ekonomiky.

Petr Fiala, předseda vlády: Skutečně je potřeba rozlišovat ty dva horizonty. Jeden je, že teď musíme zvládnout uprchlickou krizi a všechno, co s tím souvisí, a ty parametry, o těch jsme se tady opakovaně bavili. A druhá věc je potom nějaká dlouhodobá koncepce pracovního trhu v České republice a víte, že i v programovém prohlášení vlády je, že my jsme připraveni otevřít určité segmenty toho trhu pro zahraniční pracovníky, protože to prostě naši zaměstnavatelé potřebují a protože bez toho se ta ekonomika nebude dobře rozvíjet. Ale jsou to věci, které musíme prostě řešit v čase.

Pokud jde o tu konferenci nebo summit, my skutečně zvažujeme víc variant a určitě by České republice slušelo a bylo by to dobré téma, jedno z témat pro předsednictví, nějaká poválečná obnova Ukrajiny. Ale abychom o tomto mohli seriózně uvažovat, tak nejprve je potřeba, aby se ta situace na Ukrajině stabilizovala, aby skončil ten válečný konflikt, protože teď ty priority naší pomoci směrem k Ukrajině jsou jiné. Ale, ano, toto je jedno z témat, které zvažujeme a které určitě by v rámci předsednictví bylo dobré, pokud pro to ty podmínky budou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima. 

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Dobrý den, já bych začal u odborového pana předsedy. Pane Středulo, říkal jste před tím, než začalo to jednání tripartity, že nejste spokojen s tím, jaké kroky vláda dělá. Teď, po tom, co jste viděl ten plán Ministerstva vnitra, o kterém jste mluvil, jste už spokojen nebo stále ta nespokojenost trvá? A potom na pány premiéra a vicepremiéra: Jak se momentálně daří zařazovat Ukrajince do pracovního procesu? Třeba Společnost všeobecného lékařství varuje, že se neobejde bez ukrajinských lékařů, protože momentálně třeba praktici jsou naprosto zavaleni novými příchozími a potřebovali by pomoct. Tak jestli nám nehrozí, že třeba ti ukrajinští lékaři přejdou do jiných oborů, do kterých se budou moct dostat teď? A poslední dotaz osobně na pana premiéra: Pane premiére, hodně se teď v médiích mluví o možnosti americké vojenské základny na území České republiky. Jaký je váš osobní názor na tohle téma?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže já začnu s tou vaší první otázkou, pane redaktore. Mezi ránem a odpolednem se fakt toho nestalo víc než to, že jsme viděli prezentaci. Ale obsah té prezentace je velmi zajímavý. Já se vlastně těším, až ji obdržím spolu s dalším dokumentem, který uvádí, protože tam poznáme a budeme mít možnost případně dát připomínky.

To znamená, že mírný optimismus je zcela na místě a bude záležet, jak to bude dál pokračovat, protože, mimochodem, ten materiál obsahoval informaci o tom, že náklady se už v této fázi odhadují na 54 miliard korun. To znamená, potřebuje vláda také připravit podklady pro změnu státního rozpočtu na rok 2022. No a pochopitelně to, co jsme tady všechno řekli, musí se do toho plánu dostat, aby to byl plán realistický.

A pokud se to tam dostane, tak to znamená, že ta částka nejenomže bude vyšší, dokonce i významně vyšší, ale je nutno říct, že Česká republika a stát a státní rozpočet je beneficientem vysoké inflace. A v souvislosti s tou vyšší inflací se dá očekávat, že státu přijde do státního rozpočtu částka přibližně 70 miliard korun. Dalších 70 miliard korun. A tyto prostředky musí být použity pro sanaci ekonomiky, na pomoc občanům, a abychom měli hospodářský růst, který zabezpečí ty věci.

Takže my si umíme představit řadu věcí, které lze možno udělat, a mezi tím ránem a současností je vědomí, že pracuje někdo nad tímto plánem. My jsme také řekli, že považujeme za jednoznačné, že existuje jediný možný koordinátor těch prací, a to je premiér České republiky, jak z titulu funkce, tak z titulu toho, že vláda chce, aby ty kroky a všechna ta koordinace byla velmi efektivní.

Tudíž žádného koordinátora, nic podobného. Tím koordinátorem, přirozeným, je pan premiéra a vláda České republiky. Myslím si, že to může fungovat, ale to teď nelze říct s jistotou, protože bude záležet, jak ty kroky budou naplánovány.

Pan ministr vnitra přislíbil, že zveřejní ten dokument v eKLEP, jakmile to jen bude možné po jednání vlády, jestli jsem správně pochopil. Takže myslím si, že i veřejnost bude mít příležitost ten dokument vidět přibližně ve stejném čase jako my. To znamená ten základní dokument, nejen tu prezentaci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já s dovolením navážu na tu část, která se týkala zapojení ukrajinských válečných uprchlíků na náš pracovní trh. Stručně, za březen víme, že jsme na čísle zhruba 13 000 lidí, kteří začali pracovat na našem pracovním trhu. Zhruba dalších více než deset tisíc lidí už je dnes zaregistrovaných, takže jsou uchazeči o práci, chtějí tu práci co nejdříve mít. A z reakcí, kdy já jsem byl za poslední dny mezi ukrajinskými válečnými uprchlíky na KACPech, případně tam, kde jsou ubytování, tak jsem se setkával s reakcemi, že velmi rychle chtějí pracovat, o práci stojí.

Pak ale jenom podotknu, pak mezi nimi byli i takoví, nebo takové maminky především, které říkaly, my třeba dokonce vybíráme dovolenou a rádi bychom se třeba vrátili do Kyjeva, kde vidíme, že ta situace začíná být stabilní. Takže už je evidentní, že část těch lidí se také začne vracet.

Petr Fiala, předseda vlády: No a k těm dalším věcem, na které jste se ptal. Já se ještě vrátím trochu k té strategii. Tak samozřejmě nejprve jsme museli zvládnout uprchlickou vlnu, která nemá prostě obdoby v Evropě po druhé světové válce. Je úplně neuvěřitelná svým rozsahem, ale i svým časem, tedy krátkostí času, ve kterém probíhá. A je potřeba si uvědomit, že Česká republika vedle Polska patří k těm zemím nejsilněji zasaženým tou uprchlickou vlnou, mimo jiné i proto, že jsme cílová země podle všech parametrů.

Takže nejprve jsme museli zvládnout tu první vlnu. To jsme zvládli se ctí. Mnozí mluví o tom, že nejlépe z evropských zemí, já počkám ještě s tím hodnocením, rád ho slyším, ale to jsme prostě zvládli. Ti lidé jsou registrovaní, jsou součástí zdravotního systému, mohou se zaměstnat, řešíme to, aby se jejich děti mohly vzdělávat, to všechno funguje.

Ale teď přicházíme do druhé fáze a tam je potřeba mít strategii. A strategii dlouhodobou. A strategii, která počítá s tím, že třeba ta uprchlická vlna už pomalu ustupuje, nebo že bude ještě pokračovat, nebo že se dramaticky zvýší. Na to všechno musíme mít scénáře, to ta strategie bude obsahovat a kroky, které budeme dělat. Ať už se ti lidé budou vracet, nebo část z nich tu bude zůstávat, na to všechno prostě musíme mít strategii. Tu připravujeme, musíme se o ní bavit, musí o ní být širší diskuse. Jedině tak to bude správný dokument, podle kterého potom se budeme moci řídit.

Ty peníze, o kterých tady mluvil pan předseda Středula, to, prosím, berte s rezervou. To jsou vyčíslené nějaké náklady, ale to neznamená, že to je všechno zátěž státního rozpočtu. Část těch peněz můžeme dostat v rámci solidární pomoci z Evropské unie.

Pokud jde o základnu, tak asi mě znáte, já se rád bavím o věcech, které jsou reálné, o kterých se teď jedná a které můžeme teď aktuálně nějak ovlivnit. Já se nijak netajím tím, že já jsem byl pro radar, jako politolog – já jsem nebyl v politice – jako politolog, že prostě vítám všechny kroky, které vedou k posilování obranyschopnosti České republiky, která je založena na Severoatlantické alianci. Ta je založená na transatlantické spolupráci a bezpečnost Evropy bez Spojených států si není možné prostě představit. Tak tak to je. Ale – nikdo nám základnu nenabízí, o žádné konkrétní základně se nejedná, takže ta debata smysl v tuhle chvíli nemá.

Co smysl má a o čem budeme v příštích dnech a týdnech a měsících mluvit a co bude dojednávat i paní ministryně obrany ve Spojených státech, to je vlastně obranná smlouva se Spojenými státy, kterou má většina zemí v našem regionu. Česká republika ji nemá a to je určitě předmět debaty, který je zajímavý.

My máme jiné aktuální úkoly a já se k nim jako předseda vlády hlásím a hlásí se k nim celá naše vláda a všechny strany koalice. Musíme zvýšit výdaje na obranu. Rychle. Zavázali jsme se k tomu ve vládním prohlášení a budeme se snažit to ještě urychlit. Do roku 2025 jsme se zavázali, že budeme dávat dvě procenta na obranu.

A ty peníze nejenže tam dáme ze státního rozpočtu, ale ty taky musí být dobře využity. Dobře využity pokud jde o nákupy, akvizice. Dobře využity i proto, abychom pomohli rozvoji českého průmyslu, českým zaměstnancům, abychom také podpořili výzkum a všechno to, co dobře vynaložené prostředky na obranu způsobují.

Musíme se také zabývat věcmi, jako je posilování východního křídla Severoatlantické aliance, a víte, že Česká republika je tady aktivní. Já myslím, že velké ocenění naší země a našich ozbrojených sil je to, že teď velíme té nové jednotce Severoatlantické aliance, která vzniká na Slovensku. Tak to jsou teď ty konkrétní kroky, které děláme a kterým se budeme dál věnovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Pan Kopecký, poslední dotaz.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych navázal na to, o čem mluvil pan předseda ČMKOS Středula tady, že mafiáni zneužívají situace těch ukrajinských uprchlíků, kteří sem přicházejí, s tím, že pokud mají jazykovou bariéru, pokud nezvládají jiné jazyky a dohovoří se ukrajinsky nebo rusky, což jich je většina. Sice pan ministr Jurečka sice řekl, že 13 000 se již zaměstnalo a 10 000 je zaregistrovaných, ale oni jsou skutečně v takové situaci, že pokud jenom pasivně rozumí češtině, ale česky se nedomluví, tak jim ty agentury nabízejí práci za těch podmínek, o kterých mluvil pan Středula – vím o tom, protože jsem sám pomáhal shánět ukrajinským uprchlíkům práci – kteří zneužívají té jejich situace, jsou odkázáni na to, že od tohoto státu dostanou 5 000 korun na měsíc. A pan Středula vás vyzval, pane premiére a pane ministře Jurečko, aby vláda pozastavila agenturní zaměstnávání cizinců a aby nějakým způsobem zakročila proti tomuto byznysu, který tady bují v České republice a který staví lidi, a nejenom ukrajinské národnosti, do pozice, řekněme, nějakých nevolníků nebo skoro otroků. Takže jestli s tím budete něco dělat. A druhá věc, která nesouvisí se zaměstnáváním, ale souvisí s jazykovým vzděláváním, abyste jim pomohli, když nechcete nikoho nechat na holičkách, jak jste říkal, pane premiére. Jsou různí dobrovolníci, kteří nabízejí jazykové kurzy. Co hodlá vláda udělat pro to, aby pomohla zlepšit jazykovou výbavu těch uprchlíků, kterých je už tady 300 000, z nichž oni, protože jazyková bariéra mezi ukrajinštinou a češtinou není sice tak velká, ale oni rozumí češtině pasivně, ale nedomluví se. Bude s tím vláda něco dělat a co přesně? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak na agentury určitě odpoví pan místopředseda vlády, ale já chci říct, že přece, ano, řešme všechny problémy, které nastávají a které objevujeme a bojujme proti mafiánům a všem, kteří tu situaci zneužívají. Na druhé straně, já jsem byl v řadě těch krajských center, procházel jsem to s těmi lidmi z Ukrajiny. Všude jsou tam tlumočníci. Je to zajištěno po této stránce, nikdo tam není v situaci, že by nevěděl, co se mu říká. Všechno je tlumočeno. Ministerstvo vnitra od začátku mělo informační stránky, telefonní linky, všechno v ukrajinštině. Takže ti lidé, pokud mají ten zájem, tak se jim v jejich jazyce dostane všech informací, které potřebují.

Tím nechci snižovat to, že jejich situaci může někdo zneužívat, a budeme určitě hledat řešení, jak tomu zabránit. Ale od začátku jsme dělali ta opatření, protože jsme si byli vědomi i té lidsky složité situace těch lidí, kteří sem přicházejí v podstatě s holýma rukama a v ne úplně dobrém psychickém stavu, protože prostě utíkají ze svých domovů, které jim prostě likviduje strašným způsobem, který vidíme každý den v záběrech médií, Putinovské Rusko. Mají strach o svoje manžely. Takže prostě děláme, co můžeme.

K tomu zaměstnávání ale uvědomme si strukturu těch lidí, kteří sem přicházejí. Tady mluvíme o 300 000 lidí, tak se podívejme na ta čísla. Ona se trochu proměňují, ale zhruba, to, co řeknu, je pravda: Přes čtyřicet procent, přes čtyřicet procent jsou děti. A z té dospělé populace osmdesát procent, to číslo se od začátku nemění, to jsou ženy. Především jsou to matky s dětmi. Takto se na to musíme dívat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to jen stručně doplním. My samozřejmě hodně pracujeme s tou komunikací. Aby lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny, věděli, že nepotřebují žádné zprostředkovatele. Nepotřebují nikoho, kdo s nimi manipuluje, kdo z něj těží, kdo na něm parazituje, ale mají opravdu transparentní, volný přístup na ten pracovní trh.

Rozšiřujeme ty komunikační nástroje ještě i o to, abychom jim v lokalitě, kde oni budou, byli schopni nabídnout na základě toho monitoringu, který končí 15. dubna, u firem volná pracovní místa, aby ti lidé mohli vidět: Jsem tady v nějaké konkrétní lokaci, například, řeknu příklad, ve Svitavách, mám takové vzdělání, takovou kvalifikaci, ve Svitavách a v nějakém okolí toho perimetru se mi nabízí tato volná pracovní místa u těch konkrétních firem, kam mohu přijít, mohu napsat například na email a mohu se o tu práci ucházet napřímo.

Počítáme samozřejmě i s podporou úřadů práce, abychom v té věci i my byli aktivními zprostředkovateli tak, jak to mají úřady práce dělat. Rozšiřujeme i ty jazykové mutace nejenom v ukrajinštině, ale i v ruštině a angličtině. Zapojujeme do toho třeba i pana velvyslance, který pomáhá komunikovat také tyto věci do té ukrajinské komunity, aby to i oni mezi sebou sdíleli.

Ale zároveň posilujeme i tu složku represivní. To znamená, zvyšujeme počty kontrol, jasně říkáme, že jestli u těch firem zjistíme, že tam dochází k porušení naší legislativy, tak tam budou ty nejvyšší, nejtvrdší sankce. A samozřejmě, to, co tady zaznělo, je nějaký moment k diskusi, k zvážení, zdali nepřistoupit k nějakým opatřením, kterými bychom upravovali podmínky zaměstnávání přes agentury práce. To samozřejmě je jedna z věcí, o které jsme připraveni určitě jednat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Jenom dovětek, s dovolením, pane Kopecký, ta situace týkající se agentur práce. Do července 2017 měly zakázáno agentury práce zprostředkovávat práci pro osoby z třetích zemí. To je tak jednoduché, ještě ve stavu nouze. I kdyby to bylo na dočasnou dobu, umím si to představit, protože jinak jsou motivováni k tomu, aby překupovali tyto lidi. A jestliže můžeme něco udělat, tak toto je rychlé, jednoznačné a společnost to ocení. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pro tuto chvíli všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.