Tiskové konference

13. 6. 2018 19:50

Tisková konference po jednání tripartity, 13. června 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne dámy a pánové. Vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Vítám pana premiéra Andreje Babiše a také pana Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svozů, a rovněž pana Wiesnera, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských svazů. Prosím pana premiéra o úvodní slovo.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den dámy a pánové, dnes velice rychle. Absolvovali jsme čtvrté zasedání Rady hospodářské a sociální dohody. Na předsednictvu jsme se domluvili, že navrhované body programového prohlášení vlády a přípravu návrhu státního rozpočtu odložíme na speciální zasedání tripartity, a to 9. července, těsně před předpokládaným hlasováním sněmovny o důvěře. Také jsme se domluvili, že budeme 19. června vyjednávat o platech ve veřejné správě.

Velká debata dnes proběhla ohledně minimální mzdy, kde nedošlo k žádné dohodě. Zaměstnavatelé navrhují zvýšení minimální mzdy o 800 korun, Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje 1 500 korun, naše představa je 1 000 korun, takže o tom budeme nadále jednat. Také jsme diskutovali o určitém vzorci na výpočet minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Jsou na to rozdílné názory, takže budeme v těchto rozhovorech pokračovat.

Poté jsme probírali velké investiční stavby, především v dopravní infrastruktuře, a máme v plánu předložit tripartitě avizovaný investiční plán. Ten připravujeme na základě našich výjezdů do krajů i jiných aktivit. Dlouhá debata proběhla také na téma kultury a dnes večer proběhne další kolo jednání o rozpočtu. Rozpočet kultury za období 2014, respektive 2013 až do roku 2016, stoupl jen o dvě miliardy za čtyři roky. Dnes už je navýšení o jednu miliardu a večer jej chceme navýšit o další miliardu do investic a kulturních památek. Pokud by se to povedlo, tak by byl nárůst dvě miliardy meziročně, což by bylo skvělé.

Diskutovali jsme, že mzdy v subsektoru kultury jsou velice nízké. Prosil jsem naše partnery, aby nám pomohli s podporou u krajů, protože kraje samozřejmě mají prostředky a bylo by dobré, aby i obce a města investovaly více. Stručně jsme diskutovali o strategii o finančním rámci společné zemědělské politiky. Zítra se budeme společně s ministry připravovat na strategii vyjednávání na nové programové období.  Chceme bojovat za to, aby koheze v zemědělství nebyly kráceny a aby programy, které jsou navrhovány mimo tyto dva jasné cíle, nebyly až v takovém rozsahu jednotlivých členských zemí. Za mě je to vše.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Prosím pana předsedu Středulu, máte slovo.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne. V první řadě bych chtěl poděkovat panu premiérovi za termín jednání o platech, protože to byl jeden z našich požadavků, a jsem rád, že se 19. června v jedenáct hodin sejdeme a věřím tomu, že najdeme cestu k dohodě. Byla by to ideální situace a věřím, že to atmosféru významným způsobem zklidní.

Druhá věc, týkající se už samotného programu. Jak řekl pan premiér, odbory vyžadují minimální mzdu 1 500 korun a pro nás je to situace skutečně tristní.  Česká republika má jednu z nejnižších úrovní minimálních mezd. Když ji přepočteme na standard kupní síly, tak je na tom Česká republika téměř nejhůře.  Před námi jsou všechny země, jako jsou Rumunsko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a další země. Už nemáme kam jít zpátky a v poměru k minimální mzdě jsme jedni z absolutně nejhorších. Buď první, nebo třetí, záleží podle toho, jakou hodnotu používáme.

Stejně tak je česká minimální mzda neustále pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Za českou minimální mzdu v podstatě nejde vyžít. Přesto vedeme diskuze o tom, zda to bude o 800, 1 000 nebo o 1 500 korun více, a přitom ten poměr je tak strašně nízký.

My si myslíme, že by se měl brát v potaz devadesátiprocentní výkon ekonomiky a také poměry minimální mzdy. Já jsem na jednu stranu rád, že se otevírají diskuze o automatickém možném zvyšování, což má samozřejmě své klady, ale i zápory. Je pro nás však neakceptovatelné, aby poměr mezi průměrnou mzdou a minimální mzdou byl pod úrovní čtyřiceti procent, což bohužel ten dosud předkládaný model umožňuje.  Navíc někteří přišli s návrhem, aby se to odvíjelo od mediánové mzdy. To znamená fakticky pokles minimálních mezd a to je pro nás neakceptovatelné. My si myslíme, že by nejnižší cena práce měla dát jasně najevo, že ten kdo poctivě pracuje a plní fond pracovní doby, má mít více, než je hranice chudoby pro jednotlivce. To by měl být základní úzus, ale nejde toho dosáhnout ani navýšením o tisíc korun.

Proto navrhujeme 1 500 korun, abychom se dostali v tomto poměru alespoň na úroveň něco málo přes čtyřicet jedna procent a směřovali nejlépe k hodnotě blížící se padesáti procent poměru průměrné mzdy k minimální mzdě. Taková středová hodnota je v Evropské unii kolem čtyřiceti pěti procent. Například zpráva z dnešního dne z kongresu rakouských odborů, že budou požadovat navýšení minimální mzdy v Rakousku a jejích stanovení na tisíc euro měsíčně. V poměru k české průměrné mzdě nedosahujeme těchto hodnot ani náhodou a ještě nám hodně velký kus chybí. Takže z našeho pohledu věřím, že vláda v tomto bodě určitě podpoří rozvoj ekonomiky. Protože lidé, kteří pobírají částky blížící se minimální mzdě, to z tohoto pohledu přivítají, zvýší se spotřeba, podpoří to ekonomiku a to, jak věřím, je velký cíl.

Co se týče investorské přípravy, myslím si, že ta diskuze byla a je velmi otevřená a jsem rád, že i zaměstnavatelé velmi silně ocenili práci, kterou současná vláda v této věci již odvedla. Samozřejmě bychom si ideálně přáli, aby vznikla síť dálnic, která propojuje například Hradec Králové s Olomoucí, dálnice ze severu na jih nebo dálniční tahy do Rakouska v obou směrech. To je ovšem samozřejmě ještě trochu hudba budoucnosti. Věřím ale, že tak, jak to vláda uchopila, je dobrý směr. Také například zákon o nových stavbách, na kterém jsme se dohodli , že vzájemně podpoříme. Přišli jsme i s námětem, že bychom se rádi sešli i s Dopravním výborem Poslanecké sněmovny společně se zaměstnavateli, abychom mohli společně argumentovat.

Co se týče situace v kultuře, tak ta je skutečně tristní.  My jsme velmi ocenili, jakým způsobem pan ministr Šmíd přistoupil za své dosavadní období k situaci a přednesl všem zúčastněným velmi jednoznačnou informaci o situaci v kultuře. Ta v žádném případě není dobrá. Ukáži vám to na příkladech některých čísel, jednom pozitivním a jednom negativním. Ten pozitivní je, že investice do české kultury jsou nyní takové, že jedna koruna investovaná přináší tři koruny v efektu, což si myslíme, že je multiplikace a velmi dobrá cena. To i včetně hudebních aktivit, jako je například Pražské jaro. Porovnání, kdy při obrovské efektivitě a investici asi 85 milionů proti podobné koncertní události v Rakousku se stejnou efektivitou a investicí více než jedna miliarda korun na podobný festival, ukazuje, že česká kultura má obrovskou multiplikaci.

Problém je ovšem v lidském kapitálu. Byly zveřejněny asi tři takové případy a já přednesu alespoň jeden. Člen Severočeského divadla v Ústí nad Labem, čili orchestru tohoto divadla, má při sedmnáctileté praxi, vyšším odborném vzdělání na konzervatoři 18 500 korun hrubého to znamená 14 000 korun čistého. Z toho se opravdu nedá příliš vyžít.  Dále třeba člen Plzeňské filharmonie s 35letou praxí s příplatkem za vedení 1 500 korun má 19 500 korun. Taková je realita v české kultuře. Přitom česká kultura přináší obrovské efekty ze strany příchozího cestovního ruchu i domácího cestovního ruchu a my věříme, že najdeme nějaký způsob jak toto zlepšit.

Jak řekl pan premiér, chystá se zvýšení těchto investic či zvýšení finančních prostředků pro kulturu. My bychom byli rádi, kdyby se částka dnes dohodnuté jedné miliardy ještě zvýšila o šest set milionů, což by odpovídalo požadavkům, které by zvládly i přidání nejen těmto lidem, ale i podporu zejména kulturních institucí, které fungují na regionální bázi.  Takže z tohoto pohledu si myslím, že byl cíl bodu, který jsme požadovali při posledním jednání, naplněn.

Dále bych chtěl poděkovat panu premiérovi za vstřícnost v případu ArcelorMittal Ostrava, kde nám zatím management není schopen nebo ochoten a nemá kompetenci sdělit, kdo se přihlásil jako možný zájemce o ArcelorMittal s více než 7 000 zaměstnanci. Pan premiér nám přislíbil, že tuto věc při nejbližším jednání na úrovni Evropské unie projedná a že nás bude informovat. Přímo se nás zeptal, zda bude vhodné se setkat i s vedením ArcelorMittal. Potvrdil jsem, že by to z naší strany bylo velmi vítané, protěže tady se jedná o citlivý region, obrovskou firmu s obrovskou multiplikací a s velkými důsledky i v souvislosti například s celní válkou, momentálně mezi Spojenými státy a dalšími partnery. Takže z naší strany je to vše.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: O shrnutí také poprosím pana prezidenta Wiesnera.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Co se týče přípravy návrhu státního rozpočtu, tak jsme se tedy dohodli na posunu na 9. července. Z dostupných materiálů, které máme, jsme zpracovali i naše připomínky jak k Svazu průmyslu a dopravy, tak i Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a ty jsme odeslali vládě, konkrétně panu premiérovi, aby je mohl vzít v potaz, a popřípadě abychom to mohli zahrnout do návrhu, který bude dopracován někdy koncem června.

Co se týče minimální mzdy na rok 2019, tak my trváme na tom, aby bylo navýšení ve výši maximálně 800 korun. S tím, že pro rok 2020 bude zpracován, nebo dopracován návrh, který zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Chtěli jsme, aby byly vytvořeny základní podmínky pro další zvyšování a aby to nebylo každý rok dohadem sociálních partnerů s vládou. Také však, aby si jednotliví podnikatelé a podniky mohli zpracovávat své plány, protože potřebují tyto věci vědět dopředu. Potřebují vědět nejen to, jak se budou vyvíjet daně, ale také minimální mzdu, platy atd. Nadále se na tomto bude pracovat, jelikož chceme, aby byl algoritmus řečen jasně a platil po delší dobu. Samozřejmě také záleží na tom, jak dopadnou naše debaty. Zastáváme takovýto názor, protože musíme brát v potaz naši současnou situaci a současnou ekonomiku našich podniků tak, aby to bylo zhruba do výše čtyřiceti procent.

Co se týče investorské přípravy, hodnotili jsme kladně fakt, že se za poslední období udělalo hodně příprav jednotlivých staveb. Samozřejmě to pořád není dostatečné, pořád jsou tam skluzy a brání tomu i současná legislativa, odvolávací procesy, soudy atd. Čili toto všechno hraje proti tomu, aby nedocházelo ke skluzům a aby se dal stanovit počátek stavby a samozřejmě i průběh výstavby, což dělá obrovský problém v rozpočtu státu. Stát poté také nemůže dopředu plánovat prostředky tak, aby odpovídaly skutečnosti. Myslím si tedy, že je podstatné, aby už konečně byla dopracována nová legislativa, nový stavební zákon a všechny věci, které s tím souvisí tak, aby pravidla byla jasná a aby bylo možné dopředu říct, že příprava staveb bude trvat 5 až 7 let, a ne jako v současné době, kdy je to 12 až 14 let.

Co se týče oblasti kultury, tak jsme zapojeni do pracovního týmu tripartity, který řeší tyto problémy. Nebudu to opět opakovat, protože už to zde bylo řečeno. Souhlasíme s potřebou udělat řadu navýšení, jelikož oblast kultury je na tom velice špatně.  Ať už odměňování, udržování památek a dalších věci, které s tím souvisí.  To by za mě bylo tedy vše.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 13. června 2018

Související zprávy