Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

14. 11. 2022 18:31

Tisková konference po jednání tripartity, 14. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí pověřený řízením Ministerstva životního prostředí: Dobrý večer, my jsme dnes na jednání předsednictva a potom i celé tripartity diskutovali celou řadu poměrně zásadních témat. Začínali jsme debatou o nástrojích pomoci, především pro firmy, pro malé, střední firmy a pak také ta debata byla hodně i o té pomoci velkým firmám, energeticky náročným oborům.

Tady jako Česká republika i jako vláda se snažíme na národní úrovni jednak v rámci opatření, která jsme zavedli z hlediska zastropování, ale i z hlediska Dočasného krizového rámce hledat cesty, jak opravdu pomoci firmám stabilizovat situaci, protože jsme si vědomi, že ta situace je pro český průmysl složitá a vážná.

Zároveň se snažíme taky velmi intenzivně vyjednávat na úrovni celé Evropské unie, protože, co je pro nás zásadní – aby se z této formy pomoci nestala soutěž síly národních rozpočtů. Aby tady například Německo nebylo státem, který výrazným způsobem bude tyto finanční zdroje do svého průmyslu pumpovat, a bude to znamenat potom zhoršení konkurenceschopnosti pro naše firmy, ale nejenom pro nás v České republice, ale pro mnoho jiných států.

Takže opravdu na všech politických úrovních, od pana premiéra až po úroveň všech ministrů, tam, kde to má relevanci, se snažíme na toto opakovaně poukazovat, upozorňovat a hledat dohodu. Ta dohoda se stále ještě bude hledat také i na úrovni jednání ministrů pro energetiku. Takže věříme, že nakonec se podaří udržet tu solidaritu, která doposud, řekněme, poměrně dobře fungovala, byť s určitými výhradami a byť ty dohody jednotlivých 27 států nejsou úplně jednoduché, ale věříme, že se to podaří zvládnout i v této oblasti.

Pak jsme se také bavili o tématu využívání finančních prostředků z evropských fondů. Tady Česká republika uzavírá prakticky končící programové období. Tady si musíme říct, že patříme k jedněm z nejlepších států z hlediska čerpání těchto finančních prostředků. Prakticky už dočerpáváme a máme dneska víc než sto procent těchto finančních prostředků pod závazky. Takže nestane se, že by Česká republika nevyčerpala nebo musela v posledních měsících nějak nesmyslně, nelogicky a neefektivně tyto finanční prostředky vyčerpávat.

Pak jsme také vedli debatu o dopadech, řekněme, záměru v oblasti ať už Green Dealu jako celkového balíku zelené dohody, nebo opatření, která jsou definovaná v balíčku Fifty for 55, na českou ekonomiku. Jak ty dopady budou dopadat tedy nejenom na ekonomiku, ale i na domácnosti, na veřejný sektor. To byl materiál, který připravilo především Ministerstvo průmyslu a obchodu, který popisuje ty dopady.

Ano, jsme si vědomi toho, že tady jsou ta rizika. Těžko lze predikovat přesně ten vývoj někdy po rok 2050, především v okamžiku, kdy se přehoupneme přes rok 2030. Co je pro nás zásadní, tak v okamžiku, kdy takovýmto směrem vlastně postupuje opravdu naprostá většina vyspělých ekonomik, ale nejenom vyspělých, dnes už i státy na východ od nás, jako je Indie, Čína a další berou ty dopady klimatické změny vážně a opravdu masivně investují do té zelené infrastruktury, do obnovitelných zdrojů, tak pro nás jako pro Českou republiku je důležité, abychom v tomto neztratili tempo, abychom dokázali tu transformaci využít jako velkou příležitost pro náš průmysl, pro rozvoj nových oborů, nových odvětví a dokázali jsme z toho profitovat i pro české občany.

Dalším tématem, které jsme ještě dnes také probírali, byla otázka Modernizačního fondu, který je také významným nástrojem pro ty příští roky, kde ten rozsah finančních prostředků může dosahovat někdy až k 450 miliardám korun, které budeme moci využít pro české teplárenství, pro české firmy, ať už ty největší, energeticky nejnáročnější, až opravdu po malé a střední podniky, pro živnostníky, pro obce města, pro veřejný sektor, veřejnou dopravu, ale také pro domácnosti. Takže to je velká příležitost pro Českou republiku.

Samozřejmě jsme se také dotkli problematických oblastí, a to je nutnost zrychlit některé legislativní kroky, abychom byli schopni být rychlejší, abychom byli schopni některé věci dělat jednodušeji v té oblasti těchto investic. A třeba máme také problémy s dodávkou některých komponentů nebo s rychlostí anebo s dostupností lidských kapacit v těchto oborech, jako jsou právě povolání elektrikáři atd. Takže i na to musíme reagovat nejenom v jedné oblasti legislativy, ale je to opravdu společný úkol pro nás i pro firmy i pro školství atd.

A závěrem jsme se dotkli posledních dvou témat. To byla otázka novelizace zákoníku práce. Tady chci poděkovat sociálním partnerům za konstruktivní dialog. Děláme tady implementaci dvou klíčových směrnic, ale zároveň také jsme se dnes dohodli, že bychom měli navázat na dosavadní, řekněme, gentlemanskou praxi, že u změn zákoníku práce by vždy vládní návrh, pokud se dohodne se sociálními partnery, tak už by měl být takto ctěn na úrovni Sněmovny a Senátu a neměly by potom být podávány nějaké nepředvídatelné, ojedinělé, nahodilé a podobné pozměňující návrhy poslanců, které by upravovaly potom ty podmínky pro pracovní trh v České republice.

No a posledním tématem byl kurzarbeit. My jsme dnes za MPSV po zhruba měsíci a půl pracovních jednání odeslali návrh kurzarbeitu do meziresortního připomínkového řízení. Je to ta část kurzarbeitu, která je připravena reagovat na to, kdy by došlo k nějaké úplně nepředvídatelné situaci a byla by tady krizová situace v oblasti dodávek plynu, ten plyn by nebylo možné dodávat, tak abychom zaměstnavatele ujistili, že tady budou mít tuto formu podpory.

Pracujeme taky ještě na tom druhém opatření kurzarbeitu, které by mělo být jistotou pro další firmy v tom dodavatelském řetězci, kdyby se někde stalo třeba i u zahraničního odběratele, že by došlo k zastavení těch dodávek, tak aby i tyto firmy v tomto dodavatelském řetězci měly nějakou elementární jistotu.

Omlouvám se, byl jsem delší, ale bylo dnes vícero témat k diskuzi, takže tolik za mne, za vládu stručné shrnutí. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Příjemný dobrý večer, dámy a pánové. Jsme v krizi. Složité krizi, válečné, energetické, inflační, dodavatelsko-odběratelské a špatně fungující světové námořní kontejnerové dopravy, což se odráží v našich firmách.

Říkal jsem na tripartitě, že nemůže očekávat vláda ani kolegové odbory, abychom sumárně říkali, v jakém stavu firmy jsou. Komu se daří, komu se nedaří, protože to je těžká krizová chvíle a každá firma si dává pozor na to, o čem informuje, protože je financována bankovními domy a jakákoliv špatná informace nebo nesprávná informace by tyto firmy mohla poškodit.

Já chci poděkovat sociálním partnerům, protože to byla poslední tripartita, za tu dnešní tripartitu, že jsme společně, a to jsem hrozně rád, viděli jediný cíl a to je, přestože jsme už v recesi, udržet konkurenceschopnost české ekonomiky, konkurenceschopnost našich firem, a to především v tom bodě cen elektrické energie.

Poděkoval jsem vládě za opatření, kdy se zrušil poplatek za obnovitelné zdroje. Jsem rád, že se vyřešily malé a střední firmy, které jsou napojeny na odběrná místa a bude jim zastropována elektrická anergie a zemní plyn. Upozorňuju vládu i veřejnost, že to není vyřešeno u všech zdaleka, protože řada malých, středních firem nemá svoje odběrné místo, je v pronájmech a tento problém zatím vyřešen není. Stejně jako nejsou vyřešeny velké firmy, kde je budeme muset dotáhnout v Dočasném krizovém rámci, a naše zásada je, že má být rovnost pro všechny firmy, malé střední či velké, čili zastropování všech.

Uvidíme, co se odehraje 24. listopadu na jednání ministrů průmyslu a zda se podaří některé věci dotáhnout. Souhlasím s panem vicepremiérem, že by žádná země v Evropské unii se neměla povyšovat nad ostatní tím, že je bohatá, že si může dovolit všechno. Jednou jsme vstoupili do Evropské unie, jsme si rovni, máme společný vnitřní trh, takže nikdo by svojí minulostí a bohatstvím se neměl povyšovat nad nové členy.

Ekologická legislativa, těžká věc. Já jsem byl hrozně rád za vystoupení pana ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, který správně řekl: Nedívejme se až do roku 2050, ale hleďme to, co jsme zvládli, co zvládneme do roku 2030, kdy možná ještě někteří z nás budou žít. A na to se soustřeďme, na tyto opatření hleďme a na tyto finanční prostředky, odhadněme, co budou stát stát firmy a občany.

Implementace evropských fondů… Máme přesah za to minulé období. Správně říkal pan předseda odborů Josef Středula, že je potřeba vyhodnotit, co to přineslo pro plnění HDP, co to přineslo ve zlepšení konkurenceschopnosti firem anebo jaký přínos to mělo pro občany.

Modernizační fond. Výborný fond. Samozřejmě velice ovlivnitelný cenovou politikou za europovolenky. My zatím počítáme, nebo ministerstvo, se strategií, že povolenka bude stát 80 eur, což tam přináší 385 až 390 miliard.

Důrazně upozorňuji, že základ Modernizačního fondu je v tom, že je určen na čtyři základní programy týkající se dekarbonizace naší ekonomiky, firem, že je to pro růst podílu obnovitelných zdrojů, zlepšení bezpečnosti energetické sítě, případně zlepšení účinnosti všech zařízení týkajících se energetiky.

Dvě sociální věci. Zákoník práce. Myslím si, že jsme se dohodli. Pracovalo se na tom asi dva měsíce, expertní týmy. Je to implementační norma, čím bude minimální a čím nebude složitější, a bude-li použita gentlemanská dohoda, která tady řadu let platí, tak si myslím, že se to zvládne velmi rychle a zodpovědně.

A otázka kurzarbeitu. Ano, potřebujeme ho. Je to náš český kurzarbeit, potřebujme ho, kdyby byl nedostatek plynu. Zatím nám díky úsporám firem, úsporám a zodpovědnosti občanů, a hlavně matka příroda přeje, takže máme plné zásobníky a věřím, že první kvartál zvládneme. A to, co někde vyhlásil ministr Síkela, že je potřeba ještě ušetřit v prvním čtvrtletí asi 800 milionů kubíků, což je patnáctiprocentní úspora meziroční, tak si myslím, že tohle i společně zvládneme.

Na závěr vyzývám všechny: Nebojme se toho, že to nezvládneme. Buďme k sobě slušní a hlavně věřme, že společně dokážeme víc. A nenechme se znervóznit těmi, co nepřejí firmám a nepřejí této zemi. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuju a poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké pozdní odpoledne. Co se týká těch závěrů, tak začnu možná tou naší představou. Situace příští rok rozhodně lepší nebude. Jestliže všechny předpoklady hovoří o tom, že má být dokonce pokles HDP, jestliže proti letošní odhadované šestnáctiprocentní inflaci má být příští rok deset procent inflace, tak to žádná pohoda není. To, co řekl pan prezident Hanák, firmy nemluví o svých problémech a my se je budeme dozvídat až následně, až se budou propouštět lidi.

Sdělili jsme vládě, že se obáváme ve střednědobém období nebezpečí přesunu výrob z Evropy do Asie nebo do Spojených států, a to je pro nás velký vykřičník. Vítám, že vláda si je toho vědoma a že při jednání Evropské komise u některých bodů, které jsme dnes projednávali, tak se snaží jak jen je možné ze strany jedné členské země učinit všechno pro to, aby česká ekonomika i nadále byla funkční i po roce 2030.

Co se týká cen energie. Připomněli jsme, že ČMKOS dlouhodobě požaduje od 4. ledna letošního roku, aby vláda využila zákon o cenách, jak jen je možné, a pokusila se srazit inflaci. Protože naše inflace, bohužel, patří mezi ty nejvyšší. Bez ohledu na ten malý skok, ke kterému teď došlo, ale bohužel v příštích měsících se očekává další zvýšení a, jak už jsem řekl, příští rok bude pokračovat dále.

Potřebujeme, aby vláda pomohla jak lidem, tak firmám. V této souvislosti jsme přivítali, že i ty kroky, které teď byly provedeny vládou, tak jsou dobrým směrem. Samozřejmě v tomto případě kdo rychle dává, dvakrát dává, a proto dnes jsme také ocenili ten nový program, který tady pan ministr práce a zároveň ministr životního prostředí dnes spustili. To je ten program Light na pomoc lidem, kteří jsou na tom, co se týká finančních prostředků mnohem hůře než ostatní, s využitím Modernizačního fondu.

To je přesně ten krok, a ty kroky, které považujeme za vhodné. Věřím tomu, že ti žadatelé, potenciální, to zvládnou a že kolegové na MŽP pomohou i třeba s vyplněním tak, aby mohli využít těch prostředků právě ti méně majetní, ti, kteří budou mít velké problémy s tím, aby své náklady na život vůbec zvládli.  

Co se týká elektrické energie, ještě poznamenám, že jsme požadovali, aby vznikla cenová mapa. Ale světová, abychom si uvědomili ty rozdíly, jaké jsou v těch cenách a čemu všemu bude čelit český průmysl, čeští vlastníci nebo malé a střední firmy, protože si myslíme, že to je jedna z mála věcí, která může i obyvatelstvu ukázat, že ten boj i české vlády musí být daleko silnější, a věřím tomu, že se to ve finále povede. Problém však je ten, že ty ceny jsou všechny násobkem toho, co bylo ještě před nedávnem, a zvládnout tu cenovou hladinu opravdu nebude jednoduché.

V této souvislosti vzpomenu na jednání pracovního týmu pro hospodářskou politiku, který sice nebyl dnes, ale my vnímáme nesmírně negativně mnohé náměty NERV. Od prodloužení věku pro odchod do důchodu, zavádění školného, návrh na zavádění karenční doby a podobně. To považujeme za velmi nebezpečné a místo toho, aby to uklidňovalo situaci, tak to ještě zhoršilo náladu

Takže věřím tomu, že při jednání porady ekonomických ministrů, která je rozšířena o sociální partnery, 7. 12. se na to téma také dostaneme a jsem rád, že i tady pan ministr práce a sociálních věcí už rozptýlil ty obavy třeba z prodlužování věku pro odchod do důchodu. Věřím, že k tomu také ani nedojde, ani náznakem, protože to jsou věci, které lidi rozhodně v klidu nenechávají.

Co se týká bodu dopady ekologické legislativy EU na ČR. Musíme poděkovat, protože to je po dlouhé době materiál, který skutečně je velmi podrobný, důkladný, a jsem rád, že si vláda uvědomuje tu tíhu a váhu. Problém je v tom, že když jsme to projednávali v roce 2021 právě na výzvu sociálních partnerů, tak tehdy byly odhady nákladů na dekarbonizaci české ekonomiky nad deset bilionů korun. To je pět plných státních rozpočtů České republiky. A to rozhodně není jednoduché.

Potvrzuji tady i to, co tady bylo řečeno: Dívejme se raději na rok 2030, protože rok 2050 je v této chvíli tak zahalen nejistotou, že nikdo nevíme, jak se bude pokračovat, a pan ministr Bek zdůraznil, že Evropská komise pravděpodobně v příštím roce přistoupí k poměrně zásadním změnám i v tom směřování, a věřme, nebo rád bych věřil, že to bude i pozitivní pro Českou republiku.  

Co se týká těch dalších bodů, co se ekologické legislativy týká, tak jsme zdůraznili i to, že pan premiér byl na jednání týkající se závazku na snížení metanu o třicet procent, ale také zdůraznil, že Česká republika již tento závazek má de facto splněn. Takže to je pozitivní zpráva, protože další zhoršování těchto ukazatelů může způsobit do budoucna další a další problémy. Přesto všechno se obáváme, že v těch návrzích, které jsou, tak už teď je zakomponován další cenový růst, protože ty náklady se někde musí promítnout a pravděpodobně na konečného spotřebitele v tom čase, jak bude přicházet.  

Co se týká stavby implementace programu EU, tak jsme byli spokojeni, protože zprávy na adresu České republiky jsou velmi pozitivní. Čerpání jde velmi dobře, což je po dlouhé době výborná zpráva. Měli jsme jenom dodatečné dotazy týkající se projektů, které jsou v problémech. Je to skoro 300 projektů, které mají v současné době problémy z důvodu vysokého cenového růstu v současné době, a žádali jsme o to, aby otázka implementace, přesněji řečeno absorpce systému, to znamená, aby ti příjemci to zvládli, tak bylo řečeno, že v případě, že se někteří žadatelé dostali do problémů, tak ať co nejdříve kontaktují příslušné správce toho operačního programu.  

Co se týká Modernizačního fondu, už jsem se tady částečně zmínil o té jedné části. Pokud si pamatuju, tak je tam takřka 330 miliard korun, které už jsou předpokládané v těch výzvách, což je poměrně hodně peněz, tady ale bojujeme s takovou, s tím dvojitým pohledem.

Na straně jedné, že je tam hodně peněz je dobrá zpráva, na straně druhé, je nutno si uvědomit, proč tam tolik peněz je. A to je z důvodu toho, že emisní povolenky se skutečně dostaly na velmi vysokou cenovou hladinu, pohybují se kolem 75 až 85 eur za tunu C02, a to samozřejmě se potom promítne do těch cen.

Takže tady bychom si spíš měli přát, aby ty ceny byly nižší, cena energie nižší, a z tohoto pohledu, aby těch peněz k rozdělování bylo méně, ale přesto ty prostředky jsou a požádali jsme i zapojení sociálních partnerů na expertní úrovni, jak navrhl pan ministr. To znamená, abychom u té debaty o tom směřování byli a abychom mohli případně z titulu znalosti informací z ekonomiky pomoci v tom nasměrování.

Co se týká novely zákoníku práce, tak tady rád poděkuju panu ministrovi i panu premiérovi, protože ten návrh týkající se dohody sociálních partnerů nad zněním zákoníku práce je významně stabilizační. Sice ještě nemáme úplně dohodnuto, ale věřím tomu, že ty tři pětiny, co už máme, tak ten zbytek zvládneme poměrně jednoduše. I když to nejsou žádná jednoduchá témata, ale věřím, že to dáme a jsme připraveni a deklaroval jsem i za odbory připravenost tu dohodu podepsat tak, aby mohla být následně v Poslanecké sněmovně a v Senátu bez zbytku realizována.

A co se kurzarbeitu týká, tak kolem kurzarbeitu, dnes vstoupil do vnějšího připomínkového řízení, takže očekáváme, že bude do těch deseti dnů, ty připomínky od všech partnerů. Ale ještě jsme otevřeli jedno téma kolem kurzarbeitu a to je, abychom v příštím roce otevřeli debatu na jiný typ kurzarbeitu, který je v této chvíli k dispozici třeba rakouským podnikatelům a zaměstnancům a německým. To znamená i jiná forma, kterou je možno využívat i v průběhu kalendářního roku při různých problémech, což v současné chvíli české firmy, čeští podnikatelé k dispozici nemají, a jsou tak v horším postavení v tom konkurenčním prostředí právě proti těmto dvěma zemím, což by neměl být rozhodně náš cíl.

Další tripartita bude 16. 1. v 16 hodin. Témata už jsme si taky v podstatě domluvili, takže věřím tomu, že všechno takto proběhne, a chci poděkovat, protože dnešní debata byla velmi otevřená a myslím, že taky velmi dobrá, a věřím tomu, že sociální dialog bude pokračovat stejnou měrou i v příštím roce.     

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat asi na ten kurzarbeit. Jestli tedy máte signály, pane ministře, o tom, jak by měl probíhat ten schvalovací proces Evropské komise, kdy by to mohlo být finálně připraveno? A pak, jestli můžete přiblížit tedy tu druhou podobu, jak by vypadala, kdy by mohla být připravená? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My uzavřeme meziresort, který teď ode dneška běží. Počítám se schválením toho návrhu nařízení na vládě, což by mohlo být také poměrně brzy, v řádu, řekněme, dalších třech čtyř týdnů, a v okamžiku, kdy už budeme mít ten hotový text, který půjde na vládu, tak si myslím, že už v ten okamžik rozeběhneme ty kroky k notifikaci. Když jsme usilovali v únoru o to, aby nám Komise notifikovala náš kurzarbeit jako jeden rámec, tak nám Komise řekla, že právě proto, jak už tu bylo zmíněno, ty naše parametry kurzarbeitu, které máme dneska v legislativě, nejsou úplně tak adresné jako například v Německu, takže je nutné, abychom potom, v okamžiku, kdy to nařízení uděláme, tu notifikaci provedli.  

Takže to počítáme i na základě jejich sdělení, kdy nám řekli, že to udělají s vysokou prioritou, opravdu ve velmi krátkém časovém termínu. Takže bychom ten kurzarbeit mohli mít nachystaný do konce roku. Ale znovu tady chci jasně říci, že já to beru jako pojistku. Opravdu pojistku, protože v tento okamžik nic nenasvědčuje tomu, že bychom měli něco takového aktivovat třeba v průběhu prvního nebo začátku druhého kvartálu. Máme prakticky 99% naplněnost zásobníků s plynem. Takže v tento okamžik to není něco, co by akutně hrozilo, ale myslím si, že je důležité to mít připraveno.      

Připravujeme potom i tu druhou část, která by měla reagovat na to, kdyby se stalo, že vypadne nějaký významný odběratel a v tom dodavatelském řetězci to způsobí právě to, že najednou by ta firma měla problém s odbytem, nikoli z důvodu, že jí samotné by například nebyly zajištěny dodávky plynu, tak abychom i na tyto případy pamatovali.  

Takže to prakticky startujeme v těchto dnech. A pak samozřejmě vnímám i to, co tady bylo také už zmíněno a to znamená, abychom se ještě podívali na tu samotnou zákonnou úpravu a tam zkusili ještě upravit ty podmínky třeba právě po vzoru Německa nebo Rakouska, případně to ještě nějakým způsobem na základě i poznatků z těchto zemí vylepšili a třeba v průběhu příštího roku toto dokázali legislativně zrealizovat.

Ale to není běh v řádu týdnů, to je opravdu potřeba udělat dobře, promyslet to, i ty mechanismy, jak potom říkat, které obory, které sektory, které firmy, protože to je ta nejklíčovější věc. Protože vždycky se u kurzarbeitu budeme bavit, v okamžiku kdy to aktivujeme, opravdu o velkých výdajích ze strany státního rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek večera. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 14. listopadu 2022

Související zprávy