Tiskové konference

14. 9. 2018 18:47

Tisková konference po jednání tripartity, 14. září 2018

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání a jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Vítám zde paní ministryni financí Alenu Schillerovou, vítám také pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, vítám prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka a samozřejmě vítám také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu. O úvodní slovo poprosím paní ministryni financí.

Alena Schillerová, ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vás informovala stručně o průběhu jednání tripartity, který měl v podstatě jedno jediné téma, a to je návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Já jsem členy tripartity informovala o tom, z jakých východisek vycházelo sestavení rozpočtu, z jaké makroekonomické predikce z upravených příjmů, které jsme samozřejmě na základě nové predikce upravili v prázdninových měsících, a uvedla jsem jim základní priority, kterými jsme se řídili při sestavování státního rozpočtu. Přičemž jsem je informovala, že příjmy státního rozpočtu, tak jak byl předán státní rozpočet do vládního systému, činí 1 465,3 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 505,3 miliardy korun a deficit, jak již jsem avizovala, je na rok 2019 plánován ve výši minus 40 miliard korun, což je o deset miliard méně, než vlastně bylo v tom prvním návrhu, který vláda, ta bývalá menšinová, schválila v červnu letošního roku. Přičemž jsem informovala členy tripartity, že finanční prostředky budou v roce 2019 použity zejména na zvýšení průměrného starobního důchodu o více než 900 korun od 1. ledna 2019 a pro důchodce starší 85 let je potom schváleno zvýšení procentní výměry důchodu o dalších tisíc korun, takže ten průměrný starobní důchod po zvýšení bude činit 13 286 korun.

Dále jsem je informovala, že celkové kapitálové výdaje pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 122,2 miliardy korun, což je o 32,1 miliardy korun více než v roce 2018 a že k meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu Evropské unie, a to o 10,2 miliardy korun, a u českých kapitálových výdajů je nárůst o 21,9 miliardy korun na celkovou úroveň 79,6 miliardy. Také jsem informovala o tom, že se posilují výdaje na výzkum, vývoj a inovace o 1,2 miliardy korun na úroveň národních zdrojů ve výši 36 miliard korun, národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury se zvyšuje o 10,8 miliardy korun na celkovou úroveň 65,5 miliardy korun.

Absolutně druhou nejvyšší položkou po důchodovém a sociálním systému je navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde jsou navrženy celkové výdaje v objemu 204,7 miliardy korun, čili oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 28,6 miliardy korun, přičemž toto navýšení je směřováno především na nárůst platů pedagogů a nepedagogů, dále na výdaje spojené s inkluzí, na provoz mateřských škol, navýšení počtu dětí a žáků a na financování reformy regionálního školství. V oblasti veřejných vysokých škol je potom rozpočtováno posílení výdajů pro rok 2019 ve výši 1,8 miliardy včetně umožnění nárůstu počtu studentů přijímaných do prvních ročníků lékařských a pedagogických fakult vysokých škol.

Výdaje na sport byly zvýšeny o 2 miliardy meziročně, tedy na celkový objem 8,4 miliardy korun a výdaje Ministerstva obrany se zvyšují o 7,8 miliardy na celkových 66,7 miliardy, což prezentuje 1,19 procenta HDP. Národní dotace do zemědělství se potom zvyšují na úroveň 3,8 miliardy. Kompenzovat se budou slevy jízdného ve veřejné osobní dopravě. To znamená, zavádí se nová sleva z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Na kompenzace je tedy těmto dopravcům v příštím roce rozpočtováno 6 miliard korun.

Valorizace. Bude se valorizovat příspěvek na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a rozpočtu hlavního města Prahy ve výši 10 procent, což má dopad asi 1,1 miliardy. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění se meziročně zvyšuje o 3,5 miliardy korun na celkovou částku 73,3 miliardy.

Velmi významnou oblastí, která bude v roce 2109 citelně posílena, jsou platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu. Celkem půjde tímto směrem meziročně o 28,3 miliardy korun více. Růst platů však nebude plošný, jak už jsme avizovali, ale bude se pohybovat v rozmezí od 7,3 do 15,9 procenta podle jednotlivých profesí, přičemž plánujeme to rozdělit následujícím způsobem: pedagogičtí pracovníci v regionálním školství plus 15 procent, nepedagogičtí pracovníci plus 10 procent, civilní zaměstnanci státních zastupitelství plus 15,9 procenta, civilní zaměstnanci soudů plus 13,9 procenta, zaměstnanci příspěvkových organizací v kultuře plus 10,9 procenta, zaměstnanci na Úřadech práce plus 10,5 procenta, zaměstnanci v České správě sociálního zabezpečení plus 9,6 procenta, příslušníci bezpečnostních sborů, policisté a hasiči a podobně celníci plus 8 procent, vojáci a ostatní zaměstnanci státní správy plus 7,4 procenta.

Také jsem informovala členy tripartity, že rozpočet už řeší problém s vysokým množství neobsazených míst ve státní správě, známým pod pojmem tzv. mrtvé duše a to, že vlastně resorty na ně dostávají platy. To znamená, že se připravil koncept, že se vzal počet těchto zaměstnanců ke konci čtvrtletí roku 2018 a redukují se prostředky na platy na 3 procenta, čili 3 procenta se nechávají jako jakási přirozená fluktuace. A nad 5 procent se potom odebírají i ta neobsazená místa. V podstatě se tím bude šetřit, státní rozpočet tím šetří částku 3,4 miliardy. A úspora těch míst je v tuto chvíli asi 1 300.

V podstatě jsem zdůraznila členům tripartity, že příští rok počítáme s rekordními investicemi, více peněz půjde tedy na školství, vědu, výzkum nebo opravy silnic a že toto jsou hlavní priority vedle těch, které jsem uvedla, které vláda má. Následně jsem zodpověděla dotazy členů tripartity, které na mě měli. Děkuji za pozornost.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní ministryni a slovo teď předávám panu Jaroslavu Hanákovi.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Takže, dámy a pánové, paní ministryně, příjemné odpoledne. Já chci na úvod poděkovat vládě v čele s panem předsedou vlády i paní ministryni za solidnost, za pokračování v solidním sociálním dialogu, protože tak, jak jsme se dohodli opravdu v červnu a teď byl se sociálními partnery sociální dialog velmi solidní. Dostali jsme materiály. Kritizoval jsem, že chybí, tak jak bývá v podnikatelské sféře, tabulka, aby z toho bylo poznáno, jak se vyvíjí v letech 16, 17, 18 a 19 klíčové ukazatele. Během jednání nám tabulka byla dodána. Za to bych chtěl poděkovat a doufám, že se to příště nebude opakovat a dostaneme ji dopředu. Takže to je ta pozitivní zpráva.

Já oceňuji tu predikci Ministerstva financí kolem těch tří procent za takovou opatrnou, skromnou, ale asi reálnou. Bavili jsme se o velkých rizicích geopolitických dopadů. Nebudu to tady rozebírat, ale je jich hodně, od brexitu přes rizika obchodní války USA vs. Čína, Evropská unie, Írán a další. Samozřejmě mohou nastat i jiné problémy. Bavili jsme se o tom, že jsme hrdou součástí a dobrou součástí Evropské unie, kterou životně potřebujeme pro vnitřní vývoj naší ekonomiky a budoucnost. A samozřejmě tím geopolitickým nebezpečím jsou i volby Evropské unie v příštím roce, které mohou řadu věcí ovlivnit. Co se týká našeho vývoje ekonomiky, ocenili jsme to a jsme rádi, že podnikatelská sféra napomáhá velmi solidnímu vývoji celé ekonomiky, celé České republiky. Ten dluh 32 až 33 procent je na jednu z medailí v Evropské unii, na to buďme hrdí. Buďme hrdí na svou zemi, že ji nemáme zadluženou a že ta země v posledních pěti šesti letech funguje mimořádně dobře. Jsme šťastní, že šest let vydržel růst, chci být optimista, že to ještě rok dva určitě vydrží, protože cyklické změny, kdo má ekonomické vzdělání, ale to poctivé ekonomické vzdělání s přehledem o makroekonomice, moc nás asi není, ale věřme, že to takhle bude. Ty cyklické věci jsou jasné.

A teď z těch priorit, které drží i podnikatelská sféra a v některých věcech se shodujeme: Na prvním místě a myslím, že ta nejdůležitější budoucnost pro konkurenceschopnost je otázka školství. Souhlasíme s nárůstem platů po tři roky kolem 15 procent do školství. Samozřejmě předpokládám, že tam bude řešena zvlášť tarifní složka a zvlášť pobídková, ale to je samozřejmě na dohodě odborů a zaměstnavatelů v oblasti školství, na ředitelích škol, kteří mají obrovské pravomoci, ale na sobě obrovskou byrokracii. To bych taky poprosil vládu, abyste se podívali na ty dopady byrokracie, která ve školství je. Školství je vlastně největší zaměstnavatel státu, máme asi 460 000 zaměstnanců, nebo stát má, a z toho víc jak polovina je ve školství. Takže tam se podívejte, co se dá řešit.

Jsem rád za příspěvek 1,8 miliardy na vysoké školy. Já bych si, paní ministryně, dovolil přidat. Souhlasím s preferencí a výraznou podporou, dokonce i motivací nějakých benefitů pro ty nové, co půjdou studovat jak medicínu, tak i pedagogické vzdělání. A já zde za průmysl a ekonomiku říkám, že bych byl rád, aby to byly i technické vysoké školy – strojaři, lidé, kteří půjdou třeba na jaderné strojírenství a další, protože i to je ta budoucnost ekonomiky, to jsou ty priority. Velkou prioritou pro nás je dopravní infrastruktura. Probouzí se, já z toho mám radost, díky zákonu o liniových stavbách. Snad se těch sedm osm staveb brzy probudí. Mají se velmi rychle pohnout dvě stavby na D11, dvě na pětatřicítce, okruhy České Budějovice, okruh Otrokovice, okruh Třinec. Věřím, že se pohne a probudí se i výstavba metra trasy D. Nic se nestane ve vodní dopravě, to vláda nezvládne, aby se podpořily oba vodní stupně Děčín a Přelouč. Nemá to šanci za téhle vlády, pokud jsem dobře informován. Když uděláte EIU tak po dvaceti letech, to bude dramatický úspěch.

Jsem rád, že se navýšily částky do Státního fondu dopravní infrastruktury. 10,8 miliardy, 65,5 by mohlo stačit na výstavbu, kterou vám garantuje pan ministr dopravy. Bylo mi odpovězeno, že tam nejsou zapracovány strategicky 4 miliardy na silnice II. a III. třídy, že se to bude řešit jinak metodicky. Doufám, že to tak bude. Paní předsedkyně Asociace krajů Vildumetzová očekává, že se určitě nějakým způsobem dohodnete, protože naši podporu to má.

Věda, výzkum, inovace. To je ta budoucnost, to nás zajímá, to je přímo ve vazbě k nám – aplikovaný výzkum nárůst 1,2 miliardy, za stát těch 36 miliard, to si myslím, že je solidní částka. Ještě mnohem důležitější je kvalita té Rady pro vědu, výzkum, inovace. Vede to jeden z našich podnikatelsky nejúspěšnějších lidí Karel Havlíček, takže doufám, že se to odrazí i v tomto růstu.

Znovu vyzývám vládu a všechny odpovídající ústavní činitele, aby podporovali export. V letošním roce se nějak nepodařilo všem klíčovým ústavním činitelům nás podpořit. Především na podnikatelských misích do zemí Asie, Afriky, Jižní Ameriky nikdo skoro nevyjel. Samozřejmě, byly volby prezidenta, volili jsme vládu, vláda byla v demisi… Vím, že ta situace byla složitá, ale konkurence nespí a podívejte se na prezidenta Macrona a na jiné, kteří opravdu vozí podnikatele v těch obrovských letadlech s sebou a je to přínos. Je to pro budoucnost. Zatím se nám daří, ale my ty trhy do budoucna potřebovat budeme.

A teď to, co se nám samozřejmě nelíbí. A to je otázka byrokracie. Vy jste nám, paní ministryně, naznačila nějaké drobné řešení. Já tomu říkám drobné řešení, protože snížit nějakých tisíc černých míst nebo jak to říkáte těch černých děr, ale mezitím vám za tři roky narostlo sedm tisíc úředníků navíc, takže ono to moc velké řešení není. Takže věřím, že v tomto se výrazně zlepšíte, a upozorňuji, že do budoucna opravdu máme strach ze zvýšení mandatorních výdajů. Já přeju, aby se lidem zvyšovaly platy. Ono se to odráží v osobní spotřebě. Je to možná dobře pro růst HDP. Ale ta výše mandatorních výdajů je opravdu s vykřičníkem a vy jako ministryně financí, když by se náhodou přestalo ekonomice dařit a HDP by nerostlo těmi třemi procenty, budete první, kdo s tím bude mít obrovské problémy. Takže prosím sledovat to, nepodceňovat to.

A řeknu po pravdě dvě důležité informace z dnešní tripartity. První: zodpovědný přístup paní ministryně financí v nárůstu minimální mzdy, kdy garantovala, že ve vládě bude hlasovat o částce 1 000 korun. To myslím že je docela zajímavá, dobrá informace. A to druhé, z té vnitřní kuchyně tripartity: Víte, nepřekvapilo mě dneska, jednali jsme tři hodiny, že drtivou velkou část z toho bylo zase téma zdravotnictví. Téma, které je na tripartitě pořád a stále dokola. Vážím si nového pana ministra, mladého, perspektivního ministra, který vysvětlil principy vazeb úhradové vyhlášky a mezd, a garantoval, a myslím si, že veřejnost by to měla slyšet a on určitě k tomu řekne svoje, že ten nejvážnější problém zdravotnictví jsou zdravotní sestry ve směnách. A jestliže tam pan ministr řekl, že jim garantuje nárůst 22 procent, tak si myslím, že je to hodně dobrá zpráva, solidní, a já mu za to děkuji.

Jinak ještě jednou, paní ministryně, děkuji za přípravu rozpočtu. Věřím, že máte důvěru jako vláda, že rozpočet projde a že od toho ledna budete fakt makat podle toho, co máte napsáno v programovém prohlášení. Děkuji.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu prezidentovi a slovo teď předám panu Josefu Středulovi.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Děkuji za slovo, ještě jednou hezké odpoledne. Já si nemůžu odpustit některé poznámky. Už jsem takový, už to tak u mě chodí. Když tu říkal pan prezident Hanák o té znalosti makroekonomiky, tak my nepotřebujeme žádné dodatečný podklad, protože si přečteme státní rozpočet a rozumíme mu. Taktéž nepotřebujeme vysvětlení pana ministra zdravotnictví, protože chápeme, jak funguje zdravotnictví a že to je něco odlišného. Ale to jsou jen takové maličké detaily, které souvisí s růstem pravděpodobně a se znalostmi a dovednosti a to už tak chodí ve společnosti.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: To je stářím…

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Tak, tak… Tak to máme přesně my nastaveno. Ale to je proto, že jste tak dlouho vydrželi, trpělivě, tak trochu pro oživení. Ale teď skutečně ke státnímu rozpočtu. Já se tak stejně shoduji s panem prezidentem Hanákem, když tady hovoří o kvalitě sociálního dialogu v oblasti přípravy státního rozpočtu. To poděkování paní ministryni rozhodně patří, a jejím spolupracovníkům, protože pracuje se na tom v podstatě od března letošního roku. Finalizovalo se v červenci na tripartitě a dnes máme mimořádnou tripartitu. A poděkování patří i panu předsedovi vlády, protože původně se měl státní rozpočet projednávat 24. září, ale z důvodu posunu z titulu účasti pana prezidenta na jednání vlády, tak se posunula a taktéž se to posunulo, takže z tohoto pohledu to vítáme.

Další věcí, kterou je třeba podpořit jednoznačně, je, aby vláda v žádném případě neustupovala kritice EET, protože si myslíme, že EET musí pokračovat dál, musí se rozšířit co nejširším způsobem, a to včetně kontrolních hlášení, protože už dnes je ten rozpočtový výstup více než 10 miliard korun. A kdo najde kde 10 miliard korun? A na straně nejvyšší vlastně je, že se tím chrání ten poctivý podnikatel před tím nepoctivým, a to si myslím, že je ta největší hodnota, jakou můžeme tady dosáhnout. Týká se to samozřejmě následně i příjmů státního rozpočtu ve všech oblastech a samozřejmě zabezpečení veřejných služeb, právě jako je zdravotnictví, školství, penze a podobně. Takže z našeho pohledu jednoznačná podpora, není možné v tomto polevit, musí se skutečně pokračovat dál.

Taktéž jsme rádi, že se naplňují závazky z programového prohlášení, jako je zvyšování důchodů, platů ve veřejném sektoru, slevy na jízdném, platby za státního pojištěnce, protože to jsou věci, které samozřejmě všichni sledujeme, a je dobře, že se v této věci pokračuje dál, i když samozřejmě bychom byli radši za ještě vyšší tempo, protože například u důchodů není ta situace dlouhodobě ve srovnání s rokem 1990 nikterak dobrá, ale nelze všechny hříchy minulosti okamžitě přetavit, protože bez zdrojů to samozřejmě nejde. To samozřejmě souvisí s otázkou zdanění, výše zdanění a podobně a to jsou velice citlivé momenty, které pochopitelně mají výrazný dopad. Jako například v současné době projednávané zrušení superhrubé mzdy, kdy někteří poslanci navrhují takové dopady, které by byly v rozpočtové výši asi necelých 80 miliard korun a to prostě může znamenat velmi vážnou destrukci. Takže i proto my nabádáme, aby tyto věci se velmi podrobně dojednali.

Také jsem řekl jasný signál, že je možné najít dohodu ve zdravotnictví i přesto, že toto byla pravděpodobně taková nejcitlivější část dnešního jednání tripartity, ale dal jsem signál, že jsem připraven do této věci vstoupit i osobně tak, abychom našli nějakou dohodu, protože partneři jsou schopni najít – já věřím tomu, že jsme schopni najít bez ohledu na to, co se v minulosti odehrálo – a z tohoto titulu věřím v dohodu.

Co se týká minimální mzdy, tak naše stanovisko je zřejmé. Jen mě je trošku líto, že zaměstnavatelé v roce 2017 řekli, že od 1. 1. 2019 má být minimální mzda ve výši 40 procent průměrného výdělku, viz tisková zpráva Svazu průmyslu z dubna roku 2017, a dneska je takřka formulováno, že náš požadavek na 40 procent ve výši 13 700 korun je likvidační. To si myslím, že je třeba trošku se podívat i na některé historické přístupy zaměstnavatelů. Přestože 40 procent není zas tak velká částka, přesto si myslíme, že zvýšení minimální mzdy o 1 500 korun je naprosto komfortní záležitost, pomůže jak atmosféře, tak nikomu neublíží. To se samozřejmě týká i dalších věcí, ale přesto si myslím, že to je věc, kterou má vláda ještě před sebou, protože minimálně to bude projednávat. Proto je tady ta kontroverze, protože toto se bude ještě řešit dál.

Tak stejně máme vážný problém s otázkou aktivní politiky zaměstnanosti a prostředků na ně. To je kritika, že ještě s odstupem času i paní ministryně Marxové, která snížila pro rok 2018 částku z 2,5 miliardy pouze na půl miliardy. Dnes jsou s tím obrovské problémy a jsem rád za signál, který dala paní ministryně společně s paní ministryní Maláčovou, a to, že se dohodli, že dojde k určitému upřesnění a zlepšení té situace, protože půl miliardy je problém sám o sobě, protože jsou tam závazky například pro investory, kterým byla přislíbena podpora na vytvořená pracovní místa nebo na společenský účel na pracovní místa nebo veřejně prospěšné práce a to jsou věci, které pomáhají i ekonomice. Je to vždycky přínosnější, než kdyby měli tito lidé skončit na sociálních dávkách. Takže tam věříme, že se najde způsob.

Stejně tak nám vadí, že nebylo již od roku 2012 valorizováno životní minimum a existenční minimum. To je záležitost, která je pro nás vážná. Věřím, že vláda najde nějaký způsob, protože to je základní hodnota pro všechny ostatní a z tohoto titulu by nebylo dobře, abychom v tom pokračovali dál v nevalorizování, protože to znamená, že potom už to není životní minimum a existenční minimum, ale je to pouze nějaká nominální hodnota, která vlastně nevyjadřuje ten základ, to znamená ty skutečné životní potřeby a potřeby v souvislosti s existenčním minimem.

My bychom samozřejmě byli rádi, aby ty hrozby, o kterých se tady hovoří různě, které by teoreticky mohly přijít, ale my říkáme jednoznačně, že rok 2019 je rokem, kdy Česká republika může excelovat ještě více, než je tomu v roce 2018. Růst kolem tří procent HDP, nominální přibližně pět procent, inflace kolem dvou procent nás pravděpodobně posadí možná na špičku hospodářského růstu zemí Evropské unie a nevidíme důvod pro to, aby se tady pesimisticky hovořilo o tom, že rok 19 a kdo ví, co bude. My na to máme vzpomínku poměrně vážnou. Když v roce 2008, 2009 někteří ekonomové podporovali tehdejší představy tehdejšího ministra financí o hospodářském boomu a jakým budeme – a teď budu citovat tehdejšího premiéra: Že budeme ostrůvkem jistoty v bouři neklidu – a ono to bylo z plus pět na minus pět procent HDP, takže tito nám opravdu nemají co radit v tom, co nás čeká. Žádné Řecko se u nás nekoná a tady je třeba pochválit vlády předchozí i stávající, že drží tu situaci v tom jednom z absolutně nejnižších zadlužení České republiky ze všech zemí EU. Za to má být vláda či vlády chváleny, nikoli haněny, a nemá tady být strašeno Řeckem, ale spíš by se některé vlády mohly i učit možná od nás v této souvislosti. Bez ohledu na to, že my jsme velmi kritičtí k celé řadě dopadů, ale tady pro to není skutečně žádný důvod.

Také jsme řekli a podpořili vládu v aktivitě ve vztahu k Evropské unii a vyjednavačům Evropské unie vůči USA, protože obchodní válka, která tady bohužel už v nějaké fázi je, není důvod v ní pokračovat. Evropská unie neohrožuje Spojené státy, protože tím důvodem pro jejich zavedení bylo tzv. ohrožení národní bezpečnosti Spojených států. Evropská unie nikoho neohrožuje, nemá to za cíl. I z tohoto titulu jsme dali jasně najevo, že vláda má podporu nás i zaměstnavatelů v této věci, aby velice silně tlačila na evropské představitele, kteří jednají se Spojenými státy, aby se ta situace zlepšila, uklidnila a abychom se nedožili obchodní války, kdy se budou pouze zvyšovat ty nároky a to samozřejmě pro světový obchod včetně evropského může být velmi vážná záležitost.

Takže za nás jsou tady plusy, jsou tady minusy, ale celkově je státní rozpočet z našeho pohledu velice sebevědomý, má celou řadu kvalitních prvků včetně investic a my bychom si spíš přáli, aby veškeré investice, které jsou plánovány, to znamená ať již těch 66 miliard či těch přeneseně 120 miliard, aby byly využity bezezbytku a nemuseli jsme na konci fiskálního roku konstatovat, že jsme ušetřili na investicích, protože to by byla ne zcela dobrá zpráva pro budoucnost. A v neposlední řadě měli bychom se opětovně velmi rychle připravovat na rok 21 a dále, protože bude výpadek evropských prostředků. Dostaneme menší částku a stát by se měl nyní připravovat na to, jak zabezpečíme tam, kde jsou to potřebné finanční prostředky, tyto zdroje z finančních prostředků státu, abychom některé služby, zejména v oblasti práce a sociálních věcí, mohli zabezpečit. Děkuji za pozornost.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu předsedovi a k debatě o platech ve zdravotnictví prosím tedy ještě pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Alena Schillerová, ministryně financí: Jestli ještě mohu, já bych zareagovala rychle – protože já budu kratší – já bych zareagovala na dva podněty, které tady zazněly ze strany pana předsedy Středuly, a to je aktivní politika zaměstnanosti a sociální služby. Já jsem na to odpovídala, odpovídala jsem ve shodě s paní ministry Maláčovou, protože jsme dosáhly shody. Budu to deklarovat, zejména co se týče sociálních služeb, na vládě 19., protože teď vlastně v rozpočtu nic není, takže to předložím na vládě. Ale my jsme se dohodly, že v podstatě navýšíme oblast sociálních služeb na částku 630 milionů korun, což odpovídá růstu tarifů pro rok 2019 pět procent. Takže to bude částka nová, kterou vlastně uvedu na vládě. A co se týče aktivní politiky zaměstnanosti, tak je skutečně pravda, že na rok 2019 se tam počítá s půl miliardou. Nicméně já jsem se s paní ministryní dohodla, že jí poskytnu ještě částku půl miliardy z rozpočtu roku 2018, protože se nám podařilo ušetřit nějaké prostředky z obsluhy státního dluhu, takže vlastně formou rozpočtového opatření, což je v mé kompetenci, jí poskytnu částku půl miliardy, a pokud nedojde k jejímu utracení, tak se samozřejmě stane součástí nespotřebovaných nároků, které využije v roce 2019, což znamená částku jedné miliardy.

Jinak já bych velice – jenom ještě jednu větu a už předávám slovo panu ministrovi zdravotnictví – já děkuji za to ocenění zdraví veřejných financí v České republice. Pořád je to potřeba připomínat, že naše veřejné finance jsou opravdu zdravé, a ocenění se dostává nám více v Evropské unii nebo na půdě Evropské unie než na půdě české, takže já si toho velmi vážím. Jsou to tři jednoduchá čísla, a to je výše dluhu, který je čtvrtý nejnižší v rámci Evropské unie, výše přebytku veřejných financí, který je třetí nejvyšší v Evropské unii, a hlavně je důležitý parametr z tzv. strukturálního salda, to znamená, že saldo, které je očištěno od vlivů ekonomických cyklů, a to máme zhruba něco málo přes jedno procento HDP, což je velice skvělý výsledek. Samozřejmě přijímáme ty výsledky s pokorou, proto také ta obezřetná politika, proto čtyřicetimiliardový schodek. Ale jen pro vaši informaci, my to pořád uvádíme v nominálních číslech, ale na to nikdo v Evropské unii neslyší. Ono je to 0,7 procenta HDP, takže i to je prostě zvládnutelné a víte, že je to postaveno na realistické makroekonomické predikci. Nakonec za realistickou ji označil i Výbor pro rozpočtové prognózy. To znamená, naše politika dlouhodobě je spíš konzervativní, takže jsme přesvědčeni, že ten výsledek bude lepší, ale samozřejmě plánujeme to s ohledem na ty nároky, které na rozpočet jsou. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak, dámy a pánové, i ode mne hezký den. Budu se snažit být stručný. Já jsem dnes informoval tripartitu, že právě dnes vyšla ve Sbírce zákonů úhradová vyhláška pro rok 2019. Informoval jsem o procesu jejího vytvoření, že poprvé v historii se všechny segmenty českého zdravotnictví shodly na tom, jak bude ten společný koláč rozdělen s tím, že stejně jako v předchozích letech nejvíce peněz půjde do nemocnic. Informoval jsem o záměru, tak jak byl vlastně i v těch dohodách a tak jak my ho dnes i navrhujeme v rámci těch tzv. tabulek, to znamená určité diferenciace tak, abychom podpořili cíleně ty zaměstnance, ty zdravotníky, kteří nejvíce chybí a kvůli kterým se například musí zavírat oddělení, musí se zavírat lůžka. A to jsou skutečně pracovníci ve směnném provozu, zejména tedy sestry a nižší zdravotnický personál.

To jak tu hovořil pan prezident Hanák o těch 22 procentech, tak to skutečně, pokud se podíváme na tu dohodu, tak jak je – znovu opakuji 5 000 korun příplatek za směnnost navíc pro sestry ve směnném provozu plus tedy pokud bereme ten náš návrh tarifního nárůstu o sedm procent pro všechny zdravotní sestry – tak se skutečně dostaneme na částku nárůstu nominálního někde zhruba kolem 7 000 korun měsíčně pro tyto sestry, které nejvíce chybí, což považuji za poměrně skokový nárůst, který dělá v průměru někde kolem 20–22 procent, což za mě je myslím velmi poctivé a že se skutečně snažíme ty problémy řešit takto cíleně.

Druhá oblast jsou mladí zdravotníci, kteří nastupují a které chceme podpořit. To mluvím zejména tedy o lékařích, kteří jsou v postgraduálním vzdělávání, kteří jsou po škole a kteří se připravují na atestaci. My potřebujeme, aby tito mladí lékaři šli právě do nemocnic. Proto tam diferencujeme a cílíme na navýšení vlastně sedmiprocentní u těchto mladých lékařů. Plus je tam samozřejmě prostor pro další ohodnocení, ale myslíme si, a to je názor Ministerstva zdravotnictví, že nemáme dát všechny peníze dát pouze fixně do platů, ale že tam máme vytvořit prostor pro samotné nemocnice, protože ředitelé zkrátka jsou odpovědni za to, aby tu péči zajistili, a chtějí také určitou personální pravomoc a personální řízení. A to potřebují samozřejmě skrze nějaké osobní ohodnocení. To znamená, že pokud my fixně dáme všechny peníze do platů, tak tam ten prostor pro nějakou diferenciaci třeba těch lepších a těch horších bude velmi těžký.

Plus samozřejmě musíme brát v úvahu i to, a to jsem také informoval, že ty peníze nejsou určeny jen na platy, ale jsou určeny i na rozvoj nemocnic, na zaplacení centrové péče, centrových inovativních léků atd. Musíme se na to dívat v kontextu, že pokud chceme skutečně to zdravotnictví rozvíjet, tak si nemyslíme, že ten rozvoj se zajistí pouze tím, že všechny peníze se zkrátka dají fixně do platů, ale musíme skutečně diferencovat a dát tam určitý prostor i těm samotným nemocnicím, protože v každé nemocnici je situace trošku jiná. O tomto jsem informoval a ta diskuse byla trošku vzrušená, ale myslím si, že snad to bylo dobře pochopeno.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 14. září 2018

Související zprávy