Tisková konference po jednání tripartity, 15. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkný večer. Vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo prosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dnes probíhalo jednání tripartity. Podle očekávání jsme se zabývali především dvěma klíčovými oblastmi. Jednak ozdravným balíčkem a jednak důchodovou reformou, tedy těmi našimi změnami, které dovedou Českou republiku, Česko do formy.

Jednali jsme s tripartitou, se sociálními partnery v podstatě tři pracovní dny poté, co jsme vytvořili koaliční dohodu a představili veřejnosti tyto naše kroky. Dnes ji projednáváme tedy se sociálními partnery. Ta opatření jsou důležitá, to jsme dnes znovu zdůraznili. Tempo zadlužování je hrozivé, pokud bychom něco neudělali, pokud bychom, jak se říká, nešlápli na brzdu, tak schodek v příštím roce by byl vyšší o 94 miliard korun, v roce 2025 o 148 miliard, a to prostě není možné. My máme odvahu s tím něco udělat a ta opatření jsme představili.

Větší část tohoto snížení, i to jsme dnes znovu zdůraznili, je možná díky úsporám na straně státu, a to celkově 78 miliard – z toho 62 miliard v roce 2024 a dalších 16 miliard v roce 2025. Tam, kde jsme museli přistoupit i ke zvyšování příjmů státu, a to jsme také museli udělat, ale je to výrazně nižší než v případě výdajů, tak zvýšené příjmy jsme nastavili tak, aby nezasáhly silně jednotlivé sociální skupiny, aby se co nejméně dotkly sociálně zranitelných osob.

Za těmi opatřeními jako vláda a vládní koalice, to je důležité, stojíme. Máme k nim silný mandát z voleb. Slibovali jsme občanům, že takováto opatření připravíme, a taky jsme je připravili. Na tom jednání se sociálními partnery dnes zazněly různé názory. Ta debata byla mnohem věcnější, než jak to někdy vypadá potom z vyjádření některých členů tripartity v mediích. Zazněly různé názory od ocenění odvahy vlády zlepšit stav veřejných financí nebo konečně udělat důchodovou reformu přes různé dílčí výhrady až po zásadní připomínky nebo včetně názoru, že vláda nemá nic takového dělat. Názory, to je potřeba také říct, se lišily i u jednotlivých skupin, v rámci jednotlivých skupin, kdy například jednotlivé odborové skupiny preferovaly rozdílná opatření.

My jsme samozřejmě očekávali, že tady bude vyvíjen určitý tlak proti tomu ozdravenému balíčku, ale, a chápeme, že jsou tu hájeny určité konkrétní zájmy ať už konkrétních sociálních skupin, nebo profesních skupin, ale my stojíme za tím, že toto řešení je správné pro občany České republiky, pro Českou republiku, pro naši dobrou budoucnost a že je po všech stránkách vyvážené.

Znovu zdůrazňuji, že, a na to jsme dbali hodně, aby sociální balíček nezasáhl významně žádnou sociální skupinu a aby se těch nejohroženějších, nejzranitelnějších v naší společnosti dotkl co nejméně. My jsme rádi, že se vede dialog, a očekávali jsme i kritiku a jsme připraveni hájit svoje názory, a dělali jsme to i dnes, a svoje rozhodnutí ve prospěch České republiky a naší dobré budoucnosti. Ale k dialogu určitě nepatří některé nátlakové akce. V tomto kontextu nerozumíme stávkové pohotovosti odborů. Tento postoj vnímáme jako neodpovědný a takový, který nepovede nebo nevede, nepřispívá k tomu dialogu ve společnosti, který je v tomto případě nutný. I odbory by se měly podílet na odpovědnosti za kvalitu života našich občanů, za kvalitu života zaměstnanců, a to i v budoucnosti, nejenom dnes.

Odbory si stěžují, že s nimi vláda nejedná. Dnes zazněla hodně silná slova ze strany představitelů odborů, ale přitom samy vyhlásily stávkovou pohotovost. Není to poprvé, kdy místo dialogu volí demonstrace. Vyhlásily stávkovou pohotovost ještě dříve, než proběhlo jednání tripartity, které se konalo vlastně v nejbližším možném termínu po koaliční dohodě na balíčku opatření. Stejně tak bylo s odbory jednáno z hlediska, už dopředu, pokud jde o východiska důchodové reformy. Já si myslím, že tyto nátlakové akce jsou opravdu nezodpovědné, nepřispívají k dialogu, ale přesto naše vláda ten dialog vede a povede dál a jsme k němu připraveni.

Ty návrhy, na kterých jsme se politicky domluvili a které jsme představili ve čtvrtek minulého týdne, teď budou zpracovány do legislativní podoby. K této legislativní podobě samozřejmě bude probíhat připomínkové řízení, kde se jednotlivá připomínková místa, což jsou i odbory i zaměstnavatelé, budou moci vyjádřit k navržené podobě, včetně té konkrétní legislativní úpravy.

Já chci tedy znovu zdůraznit to, co už jsem řekl a co potvrdili i jiní členové naší vládní koalice. My nejsme připraveni ustupovat tlaku, nejsme připraveni ustupovat v těch zásadních věcech. Jsme ale samozřejmě připraveni naslouchat argumentům tam, kde naše rozhodnutí obsahuje nějaké chyby nebo něco není domyšlené, tak jsme připraveni se o tom bavit. Ale principiálně v těch zásadních věcech zůstáváme na svých pozicích, protože to je politické rozhodnutí. Je to naše odpovědnost, pracovali jsme na tom řadu měsíců a jsme přesvědčeni, jsme přesvědčeni, že obě věci, ozdravný balíček i důchodová reforma, jsou odpovědným, správným a promyšleným rozhodnutím ve prospěch občanů České republiky a jejich dobré budoucnosti.

Mimo rámec těchto konkrétních kroků, kterým se věnovala ta dlouhá debata, jsme na začátku měli i takovou společenskou povinnost nebo společenskou událost, kdy jsem měl možnost jménem všech členů tripartity poděkovat panu prezidentu Hanákovi za jeho dlouholetou činnost nejenom v rámci tripartity, ale i ve prospěch českého průmyslu a českého podnikání. On se účastnil ve své současné funkci posledního jednání tripartity, stejně tak jsem se rozloučil jménem všech zúčastněných také se současným prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým, který také končí svoje dlouholeté působení v čele této organizace, která je pravidelným hostem jednání tripartity.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím právě prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka o slovo.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže dámy a pánové, příjemný pozdní večer. Děkuji za poděkování panu předsedovi vlády i kolegům z odborů. Vám děkuji za skoro 30 let toho, že jste objektivně prezentovali názory podnikatelů, zaměstnavatelů na tripartitě anebo při vystoupení všech těch funkcí, co jsem za 30 let zastával – od prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, Svazu dopravy, různých asociací na mezinárodní úrovni a především 12 let jako místopředseda vládní tripartity. Takže přijměte moje poděkování.

K dnešnímu jednání, samozřejmě těžké jednání, zásadní jednání, nemělo by se vůbec nic podceňovat, co bylo dneska řečeno. Ten stav veřejných financí není dobrý, na druhé straně musím říct, že neplačme, naše země na tom není zas tak špatně. A nebojme se řešení, i když to zadlužování jde strašně rychle od toho roku 2020, kdy přišel covid a další opatření, ale já jsem přesvědčen, a především tady za firmy, drtivou část firem, říkám, že my zvládneme i tento balíček. Já jsem říkal to, co říkám všude: zvládli jsme finanční krizi 2008, 2012, zvládli jsme covid, zvládli jsme vládu Babiše, zvládli jsme energetickou krizi, inflaci, zvládneme a přežijeme i vládu Petra Fialy. Takže věřte mi, my jsme připraveni, my to jako firmy dokážeme.

Problém veřejných financí je samozřejmě na politicích. Ti to svým způsobem způsobili, hlavně předcházející vláda, tahle vláda se snaží něco řešit, ale svoje polínko tam má taky. Nezávidím jí těch pět pytlů blech v té koaliční spolupráci, protože to tedy opravdu asi musí být udatný boj za svoje zájmy, navíc není volební rok.

Co mně vadí opravdu, popravdě musím říct, že jsme očekávali, že budeme přizvání k tomu projednávání toho balíčku. Nestalo se tak. Nejvíc mi vadí, že pan vicepremiér Jurečka nesvolal poradu ekonomických ministrů. Bylo nám slíbeno, že při tak zásadních věcech budeme přizváni jako sociální partneři, on nemá čas na to, aby to svolal, a to se mi nelíbí. Plus vládě, jsem rád, že se konečně domluvili, že je konečně nějaký materiál a že se můžeme o něčem bavit pro budoucno této země.

Dopady samozřejmě budou na firmy, zaměstnance, OSVČ ve všech těch bodech, které tam byly. Co mě osobně mrzí na konci mé kariéry, přes 30 let ve veřejném sektoru, že vláda nepřistoupila k opatřením ještě letos, od 1. ledna nebo od 1. dubna. Všechna ta opatření, která jsou směřována především ve vztahu k veřejným financím, ke státní správě, ke stavu, počtu úředníků, mohlo se zastavit nabírání úředníků. Měly se prostě krátit výdaje, omezit růst mezd, konečně, a stejně jsem se to dneska nedozvěděl, jaké agendy chce stát do budoucna krátit, rušit, podle toho, jak budou potřeba. Jediná agenda je z Ministerstva financí, snížení počtu finančních úřadů, jinak žádnou agendu rušící neznám.

Rád bych od vlády v brzké době slyšel, že budou omezeny činnosti zbytečných ústavů, institucí. Jsou tady výsluhy policie, armády a další věci a z mého pohledu i tři zbyteční ministři. To není arogance, to je prostě osobní pohled na tyhle věci. Chci poděkovat, že předseda vlády slíbil, že k tomu balíčku toho, co se bude brát z těch národních dotací, se sejdeme s klíčovými ministry. Ministr průmyslu přes 20 miliard, zemědělství 10 miliard, doprava 6 miliard, jiné, to je ten zbytek, 13 miliard, takže věřím, že tohle bude dodrženo.

K těm jednotlivým bodům. Samozřejmě, citlivé pro firmy je zvýšení daní právnických osob z 19 na 21 %. To, co jsem říkal, že nás dřív nepoložilo, nepoloží nás ani teď. Samozřejmě je to rozdílné pro velké firmy, mezinárodní firmy nebo se zahraničním kapitálem, ale je to složitější pro menší, střední firmy, ale jsem přesvědčen, že to zvládneme. Nejsem přesvědčen, že se vybere ten objem, co říkal pan ministr financí, protože prostě omezeny finance budou. A tím, že se tam ruší daňové úlevy na benefitech, což je nejcitlivější věc z reakce firem od pátku odpoledne do dnešního rána, protože to je základ sociálního smíru v zemi. To je základ toho, že jsme to léta vyjednávali. To je základ stability firem, protože řada našich zaměstnanců se nemusí ptát jako první na plat, ale ptá se, jaké benefity, zvlášť mladá generace, máme pro ně ve vztahu ke zdraví, odpočinku, stravování a dalších věcí.

Ostatní věci nebudu komentovat, budou-li dotazy, odpovím. Ještě jednou všem děkuji za spolupráci. Firmy to zvládnou, hlavně ať to zvládnou politici, děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže ještě jednou hezký večer, děkuji za vaši trpělivost. První informaci, kterou chci sdělit, je, že to poděkování panu prezidentu Hanákovi a panu prezidentu Dlouhému sdílíme naprosto stejně. Druhá zpráva, poprvé se jednání tripartity zúčastnil zástupce Kanceláře prezidenta republiky v osobě Tomáše Lebedy, to znamená šéfporadce pana prezidenta, což považujeme za velmi důležitý signál i do budoucna. Třetí už se týká toho, co tady částečně řekl pan premiér, ale já se samozřejmě reakci na to nevyhnu.

Je to zcela legitimní právo odborů dát jasně najevo, jakým způsobem se díváme na současnou situaci. Je to právo na shromažďování, na svobodu názoru a takovéto situace se stávají tak stejně mezi zaměstnavateli a odbory, tak stejně se to stává mezi zástupci odborů na celostátní úrovni a vládou. My máme svůj názor a za tím názorem si stojíme. Situace, která je od čtvrtka po zveřejnění balíčku. Tak zaprvé, my jsme vyzývali společně se zástupci zaměstnavatelů půl roku, aby se o těch věcech jednalo. Nejednalo se. Co se týká porady ekonomických ministrů, jak řekl pan prezident Hanák, byla svolána jednou, přestože jsme chtěli, aby toto bylo místo, kde se o těchto věcech na odborné bázi budeme bavit.

Za další, co se týká důchodové reformy, tak tu jsme viděli pouze jednou na prezentaci bez toho, aniž bychom ji dostali. Jsem rád, že pan ministr Jurečka dneska řekl, že nám zítra pošlou upravenou prezentaci, abychom mohli připomínky řešit. Když jsme už více než před rokem žádali, abychom byli zapojeni do pracovní skupiny pro důchody, tak se tak stalo po roce. A to na jednání, které bezprostředně předcházelo tomu, co se následně odehrálo ve čtvrtek. To opravdu není dostatečný dialog, který si představujeme.

Že se můžeme přít, že budeme mít jiné názory. Ano, to je možné, ale v této chvíli, obzvláště poté, co pan premiér v neděli řekl, že se zásadní věci měnit nebudou, tak my prostě nepovažujeme v tom případě následné připomínkové řízení nikdy za formální, ale toto tou formálností skutečně velmi se blíží, protože připomínkové řízení považujeme za důležitou součást legislativního procesu. A my jsme také chtěli přednést věci, které jsou v této věci z naší strany zásadní. To samozřejmě vzneseme, uvidíme, jak bude vypořádání následně připomínek, a podle toho se samozřejmě zařídíme. 

Co se týká toho, co považujeme za daleko jednodušší a co se stát mělo, tak je, že se na konci roku 2022 tak, jak doporučoval NERV, měla vyrušit ta opatření, která byla přijata v rámci těch daňových změn. Podle našeho soudu, neshodujeme se o výši toho dopadu, my si myslíme, že ten dopad bude okolo 55 miliard korun.

To jsou ta opatření týkající se zvýšení pro OSVČ, také tam bylo snížení sociálního pojištění pro zkrácené úvazky, byla tam otázka EET, kterou přijala minulá vláda. A my samozřejmě vidíme největší problém na příjmové straně rozpočtu, protože za minulé a současné vlády došlo k tomu, že se snížily příjmy rozpočtu o přibližně o 320 miliard korun. To jsou tak obrovité částky, že musí vzniknout takovýto systémový deficit. A ten se nedá nahradit jen tak nějakým výpadkem nebo nějakou malou změnou. To jsou zásadní zásahy.

Z našeho pohledu považujeme za špatné např. otázku benefitů. Nevidíme důvod, proč by se benefity měly tímto způsobem zrušit, protože zaměstnavatelé dávají najevo, že pokud toto bude realizováno, to znamená, že se zdaní, tak je nebudou posykovat dále. A říká to 94 % zaměstnavatelů podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů. To znamená, to je faktická likvidace těchto benefitů a my ty benefity dlouhodobě v dosud stabilním prostředí vyjednáváme se zaměstnavateli ve shodě. Neděláme žádné mimořádné ani nějaké manipulace, které by měly se někoho bezprostředně dotknout, protože je to součástí dialogu a součástí zlepšování ať už zdraví a všeho, co se týká vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a umožňují to daňové předpisy. Takže z tohoto pohledu považujeme toto zrušení za zcela neadekvátní a neodůvodnitelné. Samozřejmě z našeho pohledu.

Další věc, která se týká daně z přidané hodnoty. Fakticky u daně z přidané hodnoty z našeho pohledu výnos tohoto je minus 40,1 miliardy, ale fakticky pro občany to bude znamenat zdražení. Protože tam, kde bude se přecházet z vyšší sazby do nižší, tak se nesníží cena toho konečného výrobku. A pokud se jedná o přenášení z nižší sazby do vyšší, tak se obáváme tak, jaká je zkušenost za dlouhou dobu, že dojde k ještě většímu zvýšení, než je pouze úprava sazby DPH. Taková je zkušenost nás za posledních třicet let při jakékoli změně DPH.

Myslíme si, že je to nadbytečné, že to není potřeba a že to zhorší situaci občanů a nebude to řešit v žádném případě, a to bylo i potvrzeno, deficit veřejných financí, protože tam je ještě pokles o 4,1 miliardy korun v prvním roce, myslím tím v roce 2024, a 0 v roce 2025. Alespoň vycházím z tabulky, která byla dána přílohou.

Co se týká ještě veřejných financí. Sedmkrát se v České republice dělala reforma veřejných financí. No to už bychom měli mít přece ty veřejné finance úplně v pořádku. Ale my neustále se potýkáme s tím, že pořád musíme řešit veřejné finance. Tak v tom případě někdo dělá chybu, rozhodně to nejsou zaměstnanci. A nelíbí se nám zavedení nemocenské. Navíc zavedení nemocenské bylo už jednou zrušeno z jiných důvodů, ale tady se jedná o jednoduchý výběr, který se týká všech, to znamená, ať už nízkopříjmových, tak vysokopříjmových.

Ano, je to jistý příjem, ale to přece neděláme kvůli tomuto. A nemyslíme si, že je to takto správné, že by to tak mělo být. Protože to samozřejmě sníží disponibilní příjem zaměstnanců. My zítra na tiskové konferenci v 10.30 zveřejníme, jak vidíme my ty dopady na definovanou rodinu. Nejsou to dopady malé, jsou to dopady opravdu velké a nemyslíme si, že by takové být měly. Odůvodníme to včetně jednotlivých částek.

Takže, co se nás týká, opravdu to nevidíme dobře. Také jsme řekli, že vidíme nebezpečí inflace v roce 2024 vyšší, než jsou predikce. Víte, že se postupně zvyšuje predikce inflace v letošním roce. V příštím roce se obáváme, že dopad tady těchto změn bude oproti 2,4 % stávající predikce až na přibližně 6% hranici, což si myslíme, že je vážné a že ta opatření budou protiinflační, i když pan ministr financí má na to odlišný názor. Nebo respektive my máme odlišný názor od pana ministra financí v oblasti dopadů do inflace. Budeme se rádi mýlit, ale v této chvíli nám to, bohužel, nevychází jinak. Takže to je jedna část.

Co se týká důchodů, tak u důchodů se ta debata povede. Je tam řada věcí, kde věřím tomu, že najdeme způsob a formu, jak nalezneme průchozí s tím, že si myslíme, že na debatu o důchodech je stále dostatek prostoru s tím, že ministr práce a sociálních věcí předpokládá předložit návrhy na změny na podzim letošního roku. S tím, že do legislativního procesu by ty změny měly jít v prvním čtvrtletí roku 2024.

Takže my jsme byli zatím na prvním jednání této pracovní skupiny. Předpokládám, budeme i na dalším, přivítali jsme, že 22. 5. bude první jednání k definování, které profese budou charakterizovány do kategorie těžkých pro možnost dřívějšího odchodu do důchodu. My nadále trváme na tom, aby to byla kategorie rizika 3 a 4, protože u obou těchto kategorií rizika dochází k nemožnosti tato rizika vykrýt ochrannými pracovními pomůckami a z dlouhodobého hlediska to má vliv na zdraví těch lidí, samozřejmě na kvalitu života a v některých případech dokonce na jejich dožití, protože se jedná třeba o takové nemoci z povolání, které mohou mít i fatální důsledek pro toho zaměstnance.

Takže kolem toho bude řada debat, jedna se taky týká i doby pojištění, kde nesouhlasíme se snížením povinné doby pojištění ze třiceti pěti let na dvacet pět let a se zhoršením podmínek pro získání předčasného důchodu, které se má naopak prodlužovat. Ale podle reakcí si myslím, že v tom ještě není shoda, takže věřím, že ta debata bude vedena tak, aby důchodový systém byl stabilní.

Zároveň jsme řekli, že si myslíme, že některé části důchodového systému, pardon, toho, co se hradí ze sociálního pojištění, by mělo být hrazeno z daní. A samozřejmě, deficit na „virtuálním důchodovém účtu“, pokud porostou mzdy a platy, tak zcela logicky bude i vyšší pojistné, a tudíž bude systém i stabilní. Myslím si, že to je zcela zřejmé. Pokud dochází k tomu, že máme vyšší inflaci než růst mezd a platů, tak logicky tam bude docházet k tomu, že nebude tam dostatečný objem prostředků.

Ale znova se vrátím k té první debatě, to znamená, my nesouhlasíme s tím, jak se snížila odvodová povinnost na sociální pojištění u zkrácených úvazků, protože to je taky několik miliard korun, které budou chybět. Takže tolik, co se týká postoje odborů k těmto věcem, bylo to samozřejmě delší, ale není teď účelem, abychom se tady bavili o všech věcech, které proběhly na jednání tripartity. Takhle alespoň to za ČMKOS. Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo, já myslím, že zatímco na straně zaměstnavatelů, já bych jim měl za to poděkovat, zazněla slova, která nezlehčují situaci státního rozpočtu, která říkala: musíme s tím něco udělat, ne pouze jako vláda, ale jako celá společnost, každý musí k tomu přispět, tak bohužel na straně odborů tu akceptaci, v jak těžkém stavu jsme jako země, jsem neslyšel a spíš zlehčování – takové to legendární „zdroje jsou“.

Určitě povedeme dál debatu o mnoha těch konkrétních připomínkách, které tady zazněly. Myslím, že tu debatu nemáme vést teď na tiskové konferenci před vámi a dávat argumenty pro a proti, nicméně občas se nám stává, nebo často se nám stává, že se nepodíváme zpět. Tak já bych nás všechny poprosil, ať se podíváme na komentáře, veřejná vystoupení z přelomu srpna, září a října. Naštěstí všechny ty černé a chmurné scénáře se nenaplnily. Přečtěme si znovu, co mnozí komentátoři a mnohé zájmové skupiny předpovídali. Je to samozřejmě, kromě toho, že jsme jako vláda postupovali uvážlivě, že jsme dělali adekvátní kroky, je to především zásluha zaměstnavatelů a firem.

Česká ekonomika je odolnější, než se čekalo. My jsme čekali, že je odolná, ale ukázalo se, že je odolnější, česká i evropská, ale my jsme pevnou součástí evropské ekonomiky, než si někteří agresoři a diktátoři mysleli. A za to fakt je třeba říct velké poděkování, protože už jsme v květnu a jsme za tou zimou, která měla přinést obrovské problémy. Jsme za tou zimou, která měla přinést obrovskou nezaměstnanost a krachy řady firem a nic z toho se nastalo.   

A druhá věc, kterou bychom si měli zapamatovat. Mně to přijde mimořádné nešťastné, ale v tomto případě i nekompetentní, říkat, že ozdravný balíček, který snižuje deficit státního rozpočtu, není protiinflační. Zapamatujme si, že 11. května letošního roku, nebo 16. května letošního roku, odbory predikují, že inflace roční v roce 2024 bude 6 %. Já nevím, jak na to přišly. Mně to přijde opět černý, chmurný scénář, kterým strašíme někoho dalšího, a to se teda určitě nestane. Pokud přijmeme náš ozdravný balíček, na sto procent se to nestane, aby byla tak vysoká roční inflace ještě i v roce 2024.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize, potom Prima.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den, já mám otázku na pana předsedu Středulu, a pak ještě dvě otázky na pana ministra Stanjuru. Chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaká možnost nebo nějaké okolnosti, za kterých byste tu stávkovou pohotovost stáhli? A ještě bych se chtěla zeptat, vy jste při příchodu na to jednání říkal, že někteří vaši členové požadovali ještě silnější reakci vlastně na ten vládní balíček, tak jestli byste mohl říct, co dalšího navrhovali?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže začnu tou druhou. Ano, navrhovali generální stávku. Ano, taková je realita. Tak to je. Já jsem s tímto tématem konfrontován už dokonce i několik měsíců, a přesto ČMKOS vyhlásila stávkovou pohotovost, nevyhlásila tady to, o čem hovořím.

Co se týká, zda existují nějaké důvody dnes. Ne, dnes ne. Dneska jsme ji vyhlásili a ty důvody trvají. My jsme se neshodli na těch věcech, o kterých tady hovoříme. A jak bude vypadat připomínkové řízení, to já nevím, to bude záležet na vládě, jakým způsobem bude vypadat připomínkové řízení k těm návrhům, jak ty návrhy budou vypadat, protože teď máte rámce a, jak se říká, ďábel je skryt v detailu. Takže uvidíme, až bude to konkrétní znění a podle toho samozřejmě budeme postupovat. Takže my máme představu o dalších krocích, ale teď v této chvíli opravdu není pro to důvod.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já se chci také vyjádřit. My jsme se neshodli s odbory v těch základních věcech. Odbory nejsou přesvědčeny, že je potřeba spravovat veřejné finance, že je potřeba se věnovat důchodové reformě, že je potřeba upravovat ty parametry tak, jak jsme to předložili, a to bych řekl, že je neshoda zásadní. A neshodujeme se ani ve formě toho dialogu. Já pod dialogem chápu výměnu argumentů, jednání, ke kterému jsme vždycky byly připraveni. Nakonec i tady zaznělo, že k dispozici byly ty základní koncepční věci, odbory se už dopředu vyjadřovaly k některým věcem, které jsou třeba obsaženy v důchodové reformě, ale nikoli formou dialogu ale formou demonstrací.

Není to poprvé, odbory mají plné právo demonstrovat, nikdy to nikdo z nás nezpochybnil, naopak, za takové právo bych já klidně bojoval. Také to využívají. Vzpomeňme si na demonstraci v říjnu na Václavském náměstí, kdy jsme čelili velmi obtížné situaci kolem energií. Vzpomeňme si na demonstraci před Úřadem vlády 29. března, kde už protestovali proti věcem, o kterých se vedla diskuze a měla vést diskuze. Čili odbory volí tyto formy nátlakových akcí. Mají na to plné právo. Je to jejich představa o dialogu. Ale já nejsem přesvědčen, že takový dialog by sloužil České republice, jejím občanům a vedl k nějakému dobrému výsledku.

Chtěl bych také říct, že probíhají pravidelně jednání na tripartitě. Loni tripartita jednala sedmkrát, letos už jsme se sešli třikrát. Kromě toho probíhají různé další akce, takže ta jednání jsou prakticky permanentní a teď uvidíme, s jakými argumenty a s jakými připomínkami přijdou odbory k těm věcem, které budeme promítat do legislativy.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Odbory jednoznačně dávají najevo celou dobu od doby, kdy pan premiér Babiš připravoval změny v daňových zákonech, které nakonec podpořilo ANO, SPD a ODS, tak stejně před podzimním balíčkem jsme varovali, dopadl do veřejných financí a máme je tady v plné nahotě. Takže my, naopak, my jsme si vědomi těch dopadů, jsme si vědomi problémů, které to vyvolává, zadlužení je enormní a je extrémně problematické a nám se nelíbí, že se to zadlužení přenáší na zaměstnance a na důchodce. A to nám vadí hodně. A to jsem dneska zdůraznil.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já to zkusím přeložit ta slova. My jsme kritizováni, že chceme částečně některé daně zvýšit v roce 2024. A současně jsme kritizováni odbory, že jsme snížili daně od roku 2023. My se přeme, a to je fakt, že jsme snížili daně, my se přeme s odbory o objem. My jako vládní koalice říkali, snížili jsme daně o 30 miliard a připomeňme jak: zrychlili jsme odpisy, podpořili jsme částečné úvazky tím, že jsme snížili sociální pojištění pro vybrané skupiny až o pět procentních bodů, zvýšili jsme hranici pro povinnou registraci k DPH a s tím jsme logicky zvýšili hranici pro paušální daň. Takže my říkáme, snížili jsme daně o 30 miliard a pro rok 2024 chceme zvýšit daně o 31, což je v zásadě neutrální.

Odbory jsou ještě přísnější. Ty říkají a kritizují nás za to, že jsme pro rok 2023 snížili daně až o 50 miliard. Jenom ať to nezapadne v té debatě, protože v té veřejné debatě se mluví velmi často o tom zvýšení a zapomíná se na to snížení, které už proběhlo a bylo správně a za tím stojím.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Další dotazy?

Adéla Davidová, Česká televize: Ještě bych jenom chtěla se zeptat, pokud tedy se vám nepodaří propustit dostatek zaměstnanců v té veřejné sféře, tak jestli nehrozí, že dojde ke snížení jejich platů, vzhledem k tomu, že by měl být i nižší objem těch prostředků do tohoto sektoru? A ještě jenom poslední otázka. Na víkendové ideové konferenci ODS mimo jiné padlo, že by mohlo dojít v budoucnu k navýšení poplatku na pohotovosti ze současných 90 korun na nějakou vyšší částku, tak jenom jestli plánujete nějak dál o tom na vládě jednat případně předjednat nějakou podporu v rámci koalice? Děkuju. 

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ono to bylo jinak. Na té ideové konferenci padl dotaz na tiskové konferenci, já jsem řekl, že jsem zaznamenal názory Lékařské komory, ale taky těch, kteří slouží tyto těžké služby, že by bylo dobré ten poplatek zvýšit. On už existuje, protože mnohdy je využívají ti, kteří to využívat nemají, a tím ohrožují na životě a zdraví ty, kteří tu bezprostřední lékařskou pomoc potřebují. Je to na debatě ministra zdravotnictví s odborníky, kteří slouží na těch pohotovostech a ty urgentní služby poskytují těm, kteří je potřebují.

Já vlastně souhlasím s panem prezidentem Hanákem. Nic takového, jako plošné propouštění, nehrozí. Já se dostanu k tomu, v čem. Přirozená fluktuace, to, že lidé odcházejí z různých důvodů, je na některých ministerstvech 2, 3, 5, ale i 8 nebo 10 %. A máme ušetřit 2 % mzdového objemu. 2 %. A to jsou jenom přirozené. A teď k tomu je ten trvalý úkol, který stojí před námi. Rušit agendy. A když budu rušit agendy, tak můžu snižovat počet pracovních míst.

My jsme ještě snížili podstatnou část silniční daně, i díky tomu jsme mohli zrušit úřední místa v resortu Ministerstva financí. To je přesně příklad, kdy zrušíte agendu, a pak můžete zrušit pracovní místa. A i kdyby se někde propouštělo, tak jestli něco potřebuje česká ekonomika, soukromý sektor, tak nové zaměstnance. To slyšíme dnes a denně, to vidíme z každé statistiky, z každého měsíce.

Uvědomme si, že Česká republika má stále nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a že by výkon naší ekonomiky mohl být vyšší, kdybychom měli více pracovních sil k dispozici. A tím pádem bychom měli samozřejmě i vyšší příjmy – jak daňové, tak do sociálního a zdravotního systému.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Já bych měl s dovolením dva dotazy. Nejprve bych se chtěl zeptat pana premiéra a pana Středuly, takový osobnější dotaz, protože pan Středula dnes avizoval, že vám, pane premiére, řekne ostřejší slova na té schůzce, že vás obviní z porušení slibů. Tak bych se chtěl zeptat, jestli něco takového mezi vámi dnes na tom jednání zaznělo?

A druhý dotaz, ten by mířil na pana ministra financí. Vy jste říkali sice, že žádnému tlaku případných zájmových skupin nepodlehnete v tom, že by se případně něco změnilo na tom konsolidačním balíčku. Nicméně je možné, že budou ještě probíhat nějaké debaty a k nějaké změně by dojít mohlo? Protože, dám třeba příklad, některá ta opatření nemusejí na první pohled vypadat jako přínosná pro konsolidaci. Třeba mluvím teď o dani na studenta, která by vlastně podle vašich materiálů přinesla ročně státnímu rozpočtu, tuším, 300 milionů korun?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, daň na studenta, nic takového není a není tam ani 300 milionů korun, ani to ne.  Já to pak vysvětlím. Ale to není 300 milionů ta sleva. K té slevě pro studenty. Slevu dneska může čerpat student jenom ten, který si vydělá více než 205 tisíc korun ročně. Do té doby žádnou slevu na studenta nemusí čerpat, protože neplatí žádnou daň. Takových studentů není mnoho. A pokud si vydělá třeba student 300 tisíc, tak dneska neplatil z 300 tisíc nic. A podle toho, pokud to projde, tak bude platit z 300 tisíc jenom z částky 95 tisíc, a to 15 %. To znamená, z 300 tisíc by zaplatil asi 13 tisíc ročně.

A já se ptám, kde ten student studuje, protože to, k tomu jsou i nějaké benefity, které se s vámi spojí jako se studentem, mimo jiné slevy na jízdném, a teď bych mohl pokračovat. Tak my si myslíme, že 205 tisíc bez daně je pro studenty dostatečná částka ročně.

Já hned odpovím. To byla slova pana premiéra, že v podstatných věcech nebudeme, že ta dohoda byla učiněna v podstatných věcech, to je klíčové slovo z celé té věty. My budeme jednat. Čekají nás nejenom připomínková řízení, jednání vlády, ale tři čtení v Poslanecké sněmovně a projednávání v Senátu. Ale v klíčových věcech, v těch parametrech klíčových se to měnit nebude.

Jinak určitě k nějaké změně může ještě dojít, to nevylučuji. Jenom říkám, že na té změně se zase musí dohodnout celá vládní koalice. Jinak je hezké, když jeden, druhý, třetí ministr řekne: Mně by se to líbilo a naše strana by to podpořila. Ale k tomu, abychom to prosadili, takovou změnu rozumnou, pokud dojdeme k tomu, že je to rozumné, tak zase se musíme shodnout všichni, abychom pro to měli hlasy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se týká toho druhého dotazu, ano, měli jsme s panem premiérem přestřelku v průběhu, týkalo se to omluvy za to, co bylo řečeno před volbami a co se děje teď.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se ale omlouvám. My jsme před volbami slíbili, že nezvýšíme daňovou zátěž, vy říkáte, že jsme porušili slib, ještě jsme žádné daně nezvedli, a současně nás kritizujete, že jsme snížili daně o 50 miliard. Myslím, že všichni slyšíme, jak ty věty k sobě nesedí. Nezvýšíme daňovou zátěž, kritika za to, že jsme snížili daně, a požadavek, ať se omluvíme za to, že jsme zvýšili daně. To nedává žádnou logiku.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem žádnou přestřelku nezaznamenal. Pan předseda Středula mnohem mírnějšími slovy, než jak mluví na veřejnosti, a to je bohužel jeho způsob jednání, tak řekl některé skutečnosti, které nejsou pravdivé. Na to jsem mu já odpověděl fakty a informacemi, které pravdivé jsou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Rozhlas.

Kristýna Vašíčková, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych zkusila ještě trochu šťournout do toho dotazu kolegy, a to, když jste zmiňovali ty dílčí změny, drobnější, jestli aspoň můžeme nastínit, které té oblasti by se mohly týkat, popřípadě, kdy byste chtěli s tím jednáním začít? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já to ještě jednou vysvětlím a zkusím to říct velmi jednoduše. My žádné podstatné změny v tom našem návrhu dělat nebudeme. Budeme pouze opravovat věci, u kterých nás naši partneři přesvědčí, že jsme je nerozhodli dobře nebo že jsme udělali nějakou chybu a popřípadě jsme připraveni opravit nějaké technické věci.

Já jsem to říkal už v těch prvních reakcích. My si opravdu nehrajeme na to, že jsme neomylní. Je to několik desítek opatření a je možné, že někde jsme třeba něco, nějaké drobnosti, přehlédli a jsme samozřejmě připraveni toto opravit. Možná bych vám to řekl na příkladu dotací. My jsme rozhodnuti snížit dotace v tom rozsahu a v těch parametrech a v těch částkách, jak jsme o tom mluvili. Ale jsme připraveni diskutovat o tom, zda třeba nějaká dotace nemá význam, který jsme přehlédli. Pokud ano, tak ji třeba snížíme méně, a naopak snížíme jinou více. Ale o tom celkovém objemu diskutovat nemůžeme a nebudeme, protože by potom celý ten balíček nesplnil svůj význam. Tak já snad jsem to na tom příkladu ukázal docela přesvědčivě.

Ale znovu chci říct, my žádnému nátlaku žádných zájmových skupin, a plně respektujeme to, že mají právo ten nátlak vyvíjet, mají právo hájit svoje zájmy a prosazovat je, nebudeme ustupovat. Jsme přesvědčeni, že jsme po řadě měsíců jednání s odborníky, s experty napříč politickým spektrem dosáhli výsledku, který je dobrý pro Českou republiku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý večer, já se omlouvám, pánové, ale ještě do třetice musím zůstat u tohoto tématu s jedním dotazem. Na jedné straně zaměstnavatelé, Hospodářská komora a podobně očekávají jednání s vámi, ale očekávají je s tím, že věří, že vás přesvědčí o tom, že některé kroky nejsou vhodné. To samé mně potvrdili i Svaz měst a obcí, co se týká například daně z nemovitosti. Vy říkáte, že lze měnit pouze technické nedostatky vašich návrhů, ale nikoliv jejich podstatu nebo výši objemu. Takže otázka zní, k čemu ta jednání vlastně budou, když každá strana do toho jde s jinou vidinou nebo s jiným cílem?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já nevím, jestli nemluvíme česky. My jsme říkali, pokud nás partneři přesvědčí, že jsme něco nedomysleli, tak jsme připraveni se na tom dohodnout. A vy říkáte, k čemu jsou ta jednání. Já to nechápu tu otázku. Před chvílí jsme to vysvětlovali, mluvil o tom pan prezident Hanák ve svém vystoupení, mluvil o tom 2x pan premiér. A vy se zase zeptáte, jako by ta tři vystoupení nezazněla.

Omlouvám se, každý, kdo jde do jednání, i já jdu do jednání tady například se Svazem průmyslu s nadějí, že je přesvědčím o svém pohledu, a oni do toho jednání jdou s nadějí, že zase já jejich argumenty uznám. To je normální jednání. Tak já nevím, na co se pořád ptáme dokola. Jednat budeme, základní parametry snížit deficit pro příští rok o 94 miliard platí, nemůžeme z těch jednání vyjít s tím, že snížíme deficit o 40 miliard místo 94, to vylučujeme.

Měsíce jsme hledali řešení pro pět polických stran a představa, protože třeba i když mě přesvědčí třeba moji partneři, tak já musím zase přesvědčit v rámci té vládní koalice. To není tak jednoduché. Opravdu jsme měsíce, týdny hledali to řešení, které jsme ve čtvrtek představili. Věděli jsme, že se mnohým nebude líbit, jsme připraveni to vysvětlovat, argumentovat, potkávat se s nimi. Co je na tom nepochopitelného? Nebo vy v tom vidíte, co říkáme, že nebudeme jednat?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já ještě k tomu dodám jednu věc. My neseme tu politickou odpovědnost. My jsme k tomu dostali mandát od voličů a je na nás, abychom z té politické odpovědnosti měli nejenom výhody, moc nejsou, ale nesli i ty náklady. Takže je samozřejmě neseme a musíme u té politické odpovědnosti myslet na nejenom naše voliče, všechny občany České republiky a její dobrou budoucnost.

A zájmové skupiny, to je jejich definice, už je to v tom názvu, nebo někdy se říká nátlakové skupiny, ale zájmové skupiny je lepší, hájí zájmy konkrétních skupin. Ty nejširší zaměstnavatelů a zaměstnanců, jiné své profesní skupiny a tak dále. A je logické, že přicházejí s podněty: U nás ty úspory nehledejte, hledejte je jinde. Ale vláda je tu od toho a vládní koalice se svým mandátem, aby vyvážila ta opatření, aby je rozložila do společnosti, aby se odpovídala všem občanům a dělala je ve prospěch naší dobré budoucnosti.

A tak jsme k tomu přistoupili, a proto taky říkám: Je to vyvážené, je to dobře udělané, stojí za tím celá vládní koalice a nemíníme pod tlakem ustoupit. To neznamená, a ještě jednou, že nejsme připraveni uznat chybu tam, kde jsme ji udělali, opravit to technicky nebo i věcně, pokud nás všichni přesvědčí, že toto není správné rozhodnutí.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji. Dovolte ještě dotaz na vás, pane předsedo, dotaz, na který mě přivedl pan premiér, ale byl nabíledni, proč jste vyhlásili stávkovou pohotovost pár hodin před jednáním tripartity, když jste nevěděli, jak toto jednání dopadne, zejména s ohledem na to, když jste sám kritizoval vládu, že nekomunikuje? Děkuji.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže první reakce, tak předpokládám, že vláda změní situaci v benefitech, protože se se zaměstnavateli shodujeme, že je to špatný krok, to, co vláda navrhuje. Druhá věc, co se týká stávkové pohotovosti, ta nebyla v žádném případě vázaná na to, zda a jak bude probíhat dnešní jednání tripartity, protože slyšeli jste i z reakcí, které tady zazněly, že jsme shodu nenašli a že je ten rozpor opravdu značný.

To se dalo očekávat, že takto to bude, situace, která nastala za těch několik měsíců, kdy ta komunikace nebyla v této věci, toto je vyústění té komunikace. Máme na to, je to legitimní právo, zcela jednoznačné a já považuji to dnešní rozhodnutí předsedů odborových svazů v rámci ČMKOS za zcela správné a reakce veřejnosti jsou zcela zřejmé v této oblasti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, vidím ještě poslední dotaz, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, pane předsedo Středulo, vy jste řekl, že část vašich kolegů navrhovala vyhlášení generální stávky. Vím, že to je vaše interní jednání, ale přeci jenom, jak byste definoval, jak velká část odborů je natolik radikální, že bych chtěla sáhnout k takovému kroku? A co by se muselo stát, abyste třeba případně přehodnotili to své dnešní rozhodnutí a přistoupili k té tvrdší věci, co navrhovali někteří vaši kolegové?

A když si vzpomeneme na podzim minulého roku, to bylo krátce předtím, než jste chtěl kandidovat na prezidenta, pak jste si to rozmyslel, a byla demonstrace na Václavském náměstí, kam mělo přijít, řekněme, hodně lidí, ale nepřišlo jich zas až tak moc. Tak se chci zeptat, jaký je vůbec mobilizační potenciál, možnosti odborů mobilizovat lidi k nějakým protestům? Jestli jsou třeba větší než v případě pana Rajchla nebo pana Vrabela nebo nějaké podobné.

A na pana premiéra, měl byste obavy z toho, kdyby odbory vyhlásily generální stávku? Děkuju.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ta první věc je, že není cílem, automatickým cílem kohokoli, a v odborech úplně, organizovat stávku. Pokud k tomu dojde, tak se něco zásadního nepovedlo. To se děje tak stejně jako na podnikové úrovni, jako na úrovni celostátní.

Co se týká mobilizačního potenciálu po čtvrteční tiskové konferenci? Obrovský. A my jsme přistoupili k vyhlášení stávkové pohotovosti. Ano, je to tak. Co může vést k opaku? Komunikace, jednoznačně. Nepomůže tomu rozhodně cokoli, co má charakter, že jednání bude probíhat, ale pod nátlakem se tak nebude konat. Pokud toto má být způsob uklidnění, tak garantuju, že takový způsob uklidnění k uklidnění rozhodně nepovede. To je realita.

Ano, máme právo na to demonstrovat, projevit názor. My ho využíváme, jsme demokratická společnost, a to k ní patří. Věřím, že najdeme způsob, jak ty věci, ty, které se nám nelíbí, změnit, ale předpokládám, že ta jednání probíhat budou. Jaká budou, neumím odhadnout. U důchodů předpokládám, že povedou, tak, jak bylo dnes řečeno, ministrem práce. Co se týká balíčku, my jsme k balíčku velmi skeptičtí a nemyslíme si, že to povede, protože to, jak nám to vychází, tak nám to pořád nevychází.

A předesílám, když tady pan ministr financí hovořil o otázce snižování daní, tak já konstatuji, že deficit se netvoří pouze na výdajové, ale také na příjmové schránce. A jakmile podseknete stránku příjmovou, což se v tomto případě stalo vážným způsobem, za minulé vlády 2x a za současné vlády jednou, a máme tady systémový deficit.

Takže z tohoto pohledu je ta situace velmi vážná, proto kritizujeme, že k tomu došlo, protože to znamená, že významná část veřejných financí je pryč, a to samozřejmě způsobuje v té bilanci tento fatální rozdíl a systémový deficit.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My si samozřejmě nepřejeme sociální neklid, a právě proto jsme také velmi dbali na to u obou těch opatření – jak u ozdravného balíčku, tak u důchodové reformy, abychom velmi chránili zranitelné sociální skupiny, nízkopříjmové spoluobčany. A to tam také děláme. Proto dochází ke zlevnění potravin, zdravotnických pomůcek, bydlení. Proto také zvyšujeme tu hladinu garantovaného důchodu. Děláme prostě ta opatření taková, abychom právě tyto zranitelné sociální skupiny ochránili.

Já celou dobu, co jsem ve funkci, se poctivě snažím o dialog, ale zatím musím říct, že na dialog je vždycky potřeba i ta druhá strana. A já si vzpomínám, jak jsme vedli intenzivní jednání s odbory během prázdnin minulého roku, těch jednání byla celá řada. Domluvili jsme se, respektive jsme akceptovali některé požadavky odborů, navýšili jsme platy, platové tarify ve státní správě o 10 % a za chvíli na to odbory pořádaly proti vládě demonstraci, kterou jste vy sám připomenul.

Já bych tady mohl říkat další příklady, kdy ten dialog nefungoval. Naopak, když nás odbory požádaly o spolupráci, jako to bylo v případě jejich neúspěšného jednání s vedením firmy Nexen, tak jsme se do toho zapojili a ta jednání jsme dovedli do výsledku, do dobrého výsledku. A zase, před nedávnem tady před Úřadem vlády pan Středula s komunisty a Andrejem Babišem protestoval proti naší vládě a proti rozhodnutím, která jsme ještě neudělali, která nemohla být ani předmětem toho dialogu.

Takže znovu opakuji. My dialog vedeme, jsme k němu připraveni, ale nebudeme ustupovat, říkám to dopředu, nebudeme ustupovat nátlaku. Platí úplně jednoduchá věc, a ta platí v celém světě a je obecně akceptovaná v teorii zájmových skupin. Slabé odbory stávkují, silné, sebevědomé odbory dokáží věci vyjednat. My jsme připraveni jednat, je na vedení odborů, aby toho bylo schopno také.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.