Tiskové konference

17. 7. 2017 15:48

Tisková konference po jednání tripartity, 17. července 2017

Jan Nechvátal, vedoucí oddělení PR a marketingu, Úřad vlády ČR: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych zahájil tiskovou konferenci po zasedání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky a na tiskové konferenci vítám předsedu vlády České republiky, pana Bohuslava Sobotku, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka a také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, pana Josefa Středulu. A jako prvního o slovo požádám předsedu české vlády.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, hlavním bodem dnešního jednání Rady hospodářské a sociální dohody byla debata o přípravě zákona o státním rozpočtu. Asi víte, že příprava rozpočtu na příští rok už je v plném proudu. Vláda schválila základní parametry, včetně navrženého deficitu státního rozpočtu, se kterým počítáme jako s maximálním ve výši 50 mld. korun. Pro rok 2018. V tuto chvíli probíhají diskuze mezi Ministerstvem financí, které má přípravu rozpočtu na starosti, a jednotlivými rozpočtovými kapitolami a já si myslím, že se nám ty diskuze hned aktuálně promítly do vyjádření sociálních partnerů k návrhu rozpočtu. My se přirozeně ještě k rozpočtu na úrovni tripartity vrátíme, budeme ho diskutovat znovu, až se v září sejde Rada hospodářské a sociální dohody, tak předpokládám, že bychom tu diskuzi na její půdě dokončili. Pokud jde o priority rozpočtu na příští rok, tak já jsem informoval sociální partnery, že mám určitě velký zájem jako předseda vlády, abychom v rozpočtu měli dostatek finančních prostředků na zajištění investic v dopravní infrastruktuře, je tedy zřetelné, že vláda musí zajistit tolik peněz, aby ty stavby, které se tolik let velmi složitě připravovaly, které budou teď vysoutěženy a které bude možné začít stavět příští rok, tak není možné, aby nás limitoval aktuální nedostatek národních finančních prostředků.

Debatovali jsme také o tom, že rozpočet přirozeně bude zahrnovat také zvýšení výdajů na obranu a rozpočet také musí zohlednit nárůsty platů zaměstnanců veřejného sektoru, ke kterým došlo, anebo dojde ještě během letošního roku. Jako speciální, důležité téma vidím zajistit dostatek peněz na sociální služby v roce 2018, tak abychom byli schopni zajistit to, že poskytovatelé sociálních služeb budou mít dostatek peněz na mzdy i s ohledem na zvýšení platů k 1. červenci. Debatovali jsme také o těch dalších rozpočtových prioritách, samozřejmě ne všechny problémy jednotlivých rozpočtových kapitol jsou v tuto chvíli vyřešeny. Nicméně je tady celá řada věcí, které vláda pokrývá v rámci schválené legislativy, a tady si myslím, že jsme přijali řadu užitečných opatření, které konec konců v některých případech podpořili i sociální partneři. Chci zmínit fakt, že například příští rok by se tady měla zvýšit nemocenská a pro dlouhodobě nemocné, chci zmínit fakt, že příští rok se zvýší také dětské přídavky pro pracující rodiny s dětmi, čili to jsou podle mého názoru rozumná sociální opatření, na která v sociálním systému přirozeně musíme peníze najít.

Další důležité téma, o kterém jsme dnes diskutovali, byla otázka bezpečnosti a ochrana zdraví při práci. Projednávali jsme zprávu za uplynulé období, za rok 2016, a porovnávali jsme ty údaje ve vztahu k roku 2015. Já jsem rád, že došlo k výraznému poklesu v roce 2016, pokud jde o smrtelné pracovní úrazy, byť jich ještě stále je velké množství, a je to jedna z klíčových priorit, na kterou bychom se měli soustředit zejména z pohledu prevence. I v důsledku nárůstu ekonomické aktivity a vyšší zaměstnanosti došlo v roce 2016 k nárůstu celkového počtu pracovních úrazů, které byly spojené s pracovní neschopností. Takže určitě ta čísla, tak jak jsme je dnes prezentovali oficiálním partnerům, oficiálním důvodem ke spokojenosti, ale je to pro vládu, pro inspekci, pro odbory, pro zaměstnavatele výzva, abychom udělali všechno pro to, aby se počet pracovních úrazů v příštích letech snížil.

Diskutovali jsme také o otázce, strategie státu při těžbě, využití lithia v České republice.  My jsme s ministrem Havlíčkem ujistili sociální partnery o tom, že cílem vlády je využití lithia, zabezpečení toho, aby surovina nebyla vyvezena mimo území České republiky v nezpracované podobě. To znamená, jde nám o to, aby přidaná hodnota zůstala a co nejvíce vznikala tady na území České republiky, stejně tak jsme i diskutovali o možném budoucím zapojení státního podniku Diamo, pokud půjde o průzkumy a těžbu vybraných strategických komodit, a v tuto chvíli státní podnik Diamo analyzuje analýzu o svých možnostech, jak by se mohl zapojit do výzkumu, průzkumu a těžby strategických komodit. Na základě toho by se pak dále mělo přemýšlet o tom, jestli vláda v této oblasti může využít ten potenciál a navrhnout ekonomickou a personální kapacitu, kterou Diamo disponuje.

Poslední téma, které bych chtěl zmínit a které bylo předmětem dnešní debaty: tripartita dostala na stůl analýzu, která se týká tzv. sdílené ekonomiky, či spíše působení nejrůznějších digitálních platforem ve vybraných oblastech služeb. Bylo to vlastně poprvé, kdy takováto analýza byla z pohledu vlády zpracována a předložena, a dá se říci, že přinese spoustu dalších podložených a zpracovaných argumentů, proč je do budoucna potřeba právně, ekonomicky regulovat sdílenou ekonomiku, respektive výdělečnou činnost nejrůznějších digitálních platforem, se kterými se setkáváme a které řada lidí využívá. Protože často výdělečná činnost nepodléhá zdanění, za zprostředkovanou službu se řídí stejnými předpisy jako zaměstnanci v těchto sektorech služeb, u klasických modelů podnikání. A zároveň je potřeba si uvědomit, že můžeme očekávat další rozvoj těchto digitálních platforem a určitě by tyto digitální platformy neměly být cestou, jak se vyhnout pracovně-právní ochraně zaměstnanců, nebo jak se vyhnout tomu, aby se platily spravedlivě daňové odvody tak jako u těch tradičních způsobů poskytování služeb. Takže tolik jenom velmi stručně k dnešnímu jednání rady české hospodářské a sociální dohody. Další jednání hospodářské a sociální dohody se uskuteční v polovině září. Děkuji.

Jan Nechvátal, vedoucí oddělení PR a marketingu, Úřad vlády ČR: Já děkuji panu premiérovi a o slovo požádám také prezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Nejdůležitějším bodem dnešní tripartity byla debata o státním rozpočtu na rok 2018. Sociální partneři zde řekli své pohledy na vývoj nebo na stav státního rozpočtu z pohledu zaměstnavatelsky-podnikatelské reprezentace. Nám se zdá ten deficit padesát miliard vysoký, vzhledem k tomu, jak pozitivně se vyvíjí ekonomika, která se přiblížila až ke třem procentním bodům, a je šance, že by se to tempo mohlo udržet. My nemáme problém v tom, aby byl propad nebo deficit státního rozpočtu, za investice, nebo prostředky, které půjdou do investic, dopravní infrastruktura, energetická, digitální infrastruktura. Určitě nemáme problém s tím, aby prostředky šly do oblasti aplikovaného výzkumu, určitě ne do oblasti vzdělání či další věci, které jsou pro růst a udržení konkurenceschopnosti ekonomiky.

Také jsme žádali pana ministra financí, zatím se to nepodařilo od žádného získat, určitou přehlednou tabulku, v tom, aby tam byla rozhodující čísla příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu za skutečnost roku 2016 a rozpočet 2017. Tak, aby každý si mohl porovnat tu dynamiku a vlastně z toho poznal i priority vlády ke státnímu rozpočtu. Z naší strany je doporučení panu ministru financí, aby když bude projednávat s rezorty a jejich nároky, které jsou až dramatické pro rok 2017 a 2018, aby páni ministři nebo paní ministryně sdělili popravdě, jaký zůstatek u svého rezortu očekávají ke konci roku. Protože tradicí je, že v rezortech zůstává třicet, čtyřicet, padesát miliard na konci roku a přesto požadavky jsou enormní. Takže i tyhle věci, aby se skloubily. Očekáváme, že pan ministr financí velmi bedlivě a přísně i díky své podnikatelské praxi si bude řešit rozpočet pro období roku 2018. Velký problém, který jsme sdělili, je pro nás otázka nárůstu počtu státních úředníků. Říkám ne státních zaměstnanců, ale státních úředníků, kteří nahrazují tu pomalou až nepružnou digitalizaci, či efektivnost státní správy.

Druhým závažným bodem, i když bohužel nebyl přítomen ministr dopravy Dan Ťok, byla otázka strategie mýtného systému, jeho rozšíření. My jsme podpořili vypsaný tendr na nový mýtný systém s tím, že trváme na jeho maximální efektivnosti, aby byla využita i současná infrastruktura, a pokud možno ne, aby byl systém na nejlevnější cenu, ale aby systém mohl být i levnější pro podnikatele a občana. Co se týče rozšíření mýtného na silnice první třídy, jsme zásadně proti a musím říci, že tady je obrovská jednota všech podnikatelských svazů, sdružení, asociací, včetně Asociace krajů. 900 kilometrů je nezodpovědný rozsah, a myslím, že i studie Deloitte hovořila o jiných variantách než o této maximalistické. Zajímavá debata proběhla o otázce podpory obslužnosti venkova, velice zajímavá část, materiál předložený Ministerstvem pro místní rozvoj, rozvoj zemědělství a místními. Samozřejmě zajímá občany v těch menších obcích a dostupnost služeb v oblasti obchodu, restaurací, případně poštovních, včetně třeba i dopravní obslužnosti. Materiál byl dost obsáhlý, věřím, že bude dopracován. A ten požadavek za oba sociální partnery, aby se provedla analýza situace v těch menších obcích po celé České republice, si myslím, že je správný.

Co se týče rozsáhlého materiálu zprávy o stavu bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ocenili jsme rozsah materiálu, porovnává vývoj 2016 k vývoji 2015. To, co říkal pan předseda vlády, je pravda, že poklesl počet smrtelných a velmi těžkých úrazů, náš zástupce, který prezentoval celý tento bod, pan první viceprezident Rafaj jasně řekl, že my jsme schopni vyhlásit nulovou toleranci k úrazům. Čili vytvořit takové podmínky v našich firmách, které jsou v našich členských základnách, aby docházelo k dramatickému poklesu těchto úrazů.

Sdílená ekonomika. Myslím, že tento materiál je velmi dobrý, zpracovaný Úřadem vlády, a ta analýza, která byla provedena, je to těžký materiál, musím říci, že to je nová forma podnikání, s kterou nejsou zkušenosti i v řadě vyspělých západních zemí. Věřím, že se budeme muset podívat i třeba k sousedům do Německa, do Spojených států a jinde, jak tohle řeší, protože bez určité regulace to určitě nepůjde. Ty služby jsou, nebo ti lidé a jsou jich tisíce, kteří v tomto „podnikají“, ať už v oblasti ubytování, dopravy a jiných služeb, tak prakticky, svým způsobem, neplatí daně a jsou nekalou konkurencí pro ty, kteří běžně v této oblasti podnikají. I když my tvrdíme, že sdílená ekonomika je nová forma, nedá se jí zabránit, bude se rozrůstat, ale je potřeba identifikovat tyhle jednotlivce. Identifikovat ty, co jsou na území České republiky a měli by zde platit daně, nebo prostě vláda tohle umět řešit.

O lithiu hovořil pan předseda vlády, je to nový pohled z hlediska surovinové politiky, je to určitá šance pro Českou republiku, máme určité zásoby, víme, jak je vyřešit a určitě je racionální to, co říkali zástupci obou sociálních partnerů, využít zkušenosti odborníků a odborníků z firmy Diamo. Děkuji.

Jan Nechvátal, vedoucí oddělení PR a marketingu, Úřad vlády ČR: Děkuji a o slovo požádám také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, pana Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne, skutečně, ten dnešní program byl poměrně rozsáhlý a materiály poměrně závažné.

Ke státnímu rozpočtu: Jednak musím poděkovat vládě a panu premiérovi, že takto podrobně se státnímu rozpočtu věnuje, protože už je to podruhé, kdy se jím zabýváme, potřetí to bude právě 18. září, kdy už budeme mít definitivní informaci a hlavně v této chvíli, a vy víte dobře, že bylo zrušeno jednání 25. července k platům, ale důvodem je skutečnost, že všichni očekáváme, jak dopadne červencová predikce Ministerstva financí, která je základem pro sestavení státního rozpočtu pro rok 2018. Z našeho pohledu tou hlavní prioritou pro státní rozpočet je otázka navýšení platů a rozhodně nesdílíme představy některých, kteří si myslí, že když bylo někomu přidáno 1. 1., respektive k 1. 11., tak už k žádnému přidání nedojde. Protože právě u bezpečnostních sborů byla ta částka k 1. 7. letošního roku doprovázena tím správným slovním spojením a skutkem, to znamená, že se tímto nahrazuje to, co bylo za ministra financí Kalouska těmto sborům sebráno. A není proto důvod, aby k 1. 11. nedošlo k navýšení. Takže v této chvíli bude situace naprosto odlišná, navíc ti, kteří dostali přidáno tím, že se zrušily dvě tabulky k 1. 7. letošního roku, tak považujeme za správné, aby dostali také přidáno. Protože právě i s těmi policisty pracují jejich civilní kolegové, kteří třeba byli přesunuti do civilní služby, vykonávají stejnou činnost v některých případech, ale těm přidáno nebylo a jiným přidáno bylo. Takže z tohoto pohledu to bude ještě velmi vážná diskuze. A dohodli jsme se s panem premiérem, že termín tohoto jednání bude 21. 8. 2017 a mezi tím určitě budou probíhat další, interní jednání. Z tohoto pohledu je ale nutno říct, že se situace dramatizuje například ve školství. Nejenom ve vysokém, ale také v regionálním školství. A zaměstnanci jsou odhodlání i protestovat, v souvislosti s tou situací. Protože náš požadavek pro oblast pedagogických i nepedagogických zaměstnanců je požadavek navýšení k platům o 15 % od 1. 11. 2017. Kolem toho bude ještě hodně nepříjemno, ale již bylo formulováno, že u vysokých škol jsou připraveni i dokonce k posunu zahájení nového semestru, a myslíme si, že to bude ještě hodně, hodně, dramatické, než se dostaneme k finální podobě státního rozpočtu, zejména v některých oblastech. Stejná situace, vážná, je v oblasti kultury. Podobná situace v oblasti zdravotnictví, které také patří mezi naše priority. Rádi bychom a navrhli jsme, aby se změnil výchozí počet důchodů, protože to přidání důchodů, které bude od 1. 1., je v průměru o 500 korun, 501 pokud si pamatuji z materiálu. Ale my bychom byli rádi, kdyby se zejména pomohlo těm, kteří mají ty důchody nejnižší. Protože při průměru to také znamená, že ty nízce příjmové dostanou ty nižší přidání a ty vyšší, vyšší přidání. A z toho pohledu bychom rádi, aby se ta důchodová situace zlepšila, přesněji řečeno, aby důchody byly jednou z priorit pro přípravu. Že to bude těžké, tomu věříme, ale tady je opravdu objektivní situace, že tady řada důchodců se nachází v situaci příjmové chudoby a je vhodné rozhodně s tím něco dělat. A vítáme to přidání, které je teď zakomponováno v tom návrhu státního rozpočtu, o těch v průměru 500 korun. My si také myslíme, že ještě státní rozpočet doznal určité změny a to nejenom v tom, že momentální nadpožadavky jsou výše než 100 miliard korun, ale také to, že příjmová strana rozpočtu se pravděpodobně o něco odsune, nejsme tak úplně optimističtí, protože si myslíme, že to může být někde kolem 10 miliard korun, ale o to víc bude důležité, jaké priority pro sestavení rozpočtu 2018 budou formulovány při těch konkrétních jednáních mezi Ministerstvem financí a jednotlivými rezorty. Takže z tohoto pohledu toho bude skutečně ještě hodně, a pokud by pan ministr financí nevěděl, kde se peníze dají vygenerovat, tak mám dobrou radu. A to je konec levné práce, respektive navýšení mezd v tomto případě by mohlo mít velmi pozitivní efekt, za každé procento by to mohlo dělat kolem pěti miliard korun a to si myslím, že je určitě velmi zajímavý motiv. Takže společný tlak na růst mezd, zejména v subjektech, které vyvádějí velké množství prostředků mimo Českou republiku, je naprosto namístě. A jenom k tomu podotknu, třeba situace bankovnictví je velice zajímavá, protože tam je spor o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně a to zrovna charakterizuje to, jaký způsobem se k českým zaměstnancům v tomto případě také umí chovat. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter