Tiskové konference

18. 10. 2021 13:24

Tisková konference po jednání tripartity, 18. října 2021.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes ráno zasedla tzv. tripartita, to znamená zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, kterou jsem svolal a kde jsme řešili dva hlavní problémy, které rezonují v ekonomice a samozřejmě mezi našimi občany. A to je situace v automobilovém průmyslu z titulu akutního nedostatku čipů, a tím de facto omezování výroby aut. Druhým bodem byla aktuální situace v energetice, zvyšování cen energií a tepla a možnosti jejich řešení.

Ten druhý bod my dnes budeme intenzivně řešit na vládě a přijmeme opatření, která jsme už avizovali, ale začal bych se situací v automobilovém průmyslu, kde celá vertikála dodavatelů pro naše výrobce je ohrožena, a proto jsme diskutovali, jakou formou podpoříme zaměstnanost. Je tady ten program Antivirus, který se osvědčil v rámci covidu, to znamená příspěvek 60 procent náhrady mzdy plus pojistného, tedy nákladů za dobu překážky v práci, maximálně 29 000 korun na zaměstnance a měsíc.

My tento program máme schválený plošně od Evropské komise do konce roku, ale zároveň Ministerstvo práce a sociálních věcí a ÚOHS vyjednávají jednak o tom novém zákoně o kurzarbeitu a také o prodloužení.

My jsme se domluvili, aby nebyly pochybnosti o tom návrhu, který podpořila většina účastníků tripartity, to znamená variantu, kde podpoříme automobilový průmysl a plus navazující segmenty, tak já se dnes obrátím dopisem na komisařku paní Vestagerovou a požádám ji o schůzku. Ve čtvrtek budu na Evropské radě v Bruselu a chci s ní projednat, jestli by Komise tento náš návrh prodloužení do konce roku v této modifikované variantě podpořila, nebo ne.

Ten měsíční náklad se pohybuje řádově od kolem půl miliardy korun. My to chceme poskytnout našim firmám zpětně od 1. října, to znamená říjen, listopad, protože to zúčtování v prosinci by bylo už problematické. Na tom jsme se domluvili, na tom postupu, a já myslím, že po stanovisku Evropské komise budeme schopni hned reagovat. Vláda by to mohla schválit co nejdříve, nejpozději 7. listopadu s tím, že by to bylo poskytnuto zpětně od října.

Ohledně situace v energetice, tam určitě bude mluvit pan vicepremiér Havlíček. Chceme jenom ubezpečit lidi, že nehrozí žádné ohrožení přerušení dodávek tepla nebo elektřiny do domácností. My dnes na vládě schválíme tu podporu, kterou jsme avizovali. To znamená, pro 4,3 milionu domácností, a celkově je to 5,3 milionu odběratelských míst, navýšíme tu podporu podle kritéria až 3 megawatty. Doposud jsme mluvili o 2,5 megawattech, ale ten průměr spotřeby jsou už 3 megawatty. To bude stát osm miliard korun. To projedná vláda a o tom vás budeme zvlášť informovat, pravděpodobně ještě před zasedáním vlády.

Ohledně podpory pro firmy jsme se domluvili, že hlavně zaměstnavatelé se k tomu vyjádří a budou jednat s panem vicepremiérem Havlíčkem. Já samozřejmě na Evropské radě ve čtvrtek budu znovu aktivně vystupovat a navážu na to mé vystoupení ohledně změny směrnice MiFID ohledně vyloučení spekulativního kapitálu na emisní povolenky, ohledně zastropování, protože to je skutečně vážný problém všech členských států v Evropské unii a v Evropě.

Takže velice konkrétní jednání. Chci poděkovat tady partnerům za konstruktivní spolupráci. Samozřejmě, naše vláda bude pracovat až do posledního dne, co budeme ve funkci, bez ohledu na to, že samozřejmě všichni víme, že nás nahradí nová vláda. Důležité je ale samozřejmě, abychom i s novou, nastupující vládou tyto věci měli odsouhlasené.

Předpokládáme, že nebudou mít problém, když podpoříme naše občany, naše obyvatele. Ano, je tady nějaký různý návrh, různý názor, jak kompenzovat. My si myslíme, že ta naše cesta je správná, že musíme zásadně podpořit naše lidi, protože ten nárůst energií je obrovský a my nemůžeme dopustit, aby nějakým zásadním způsobem se změnily jejich životní podmínky. Děkuji

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, já jsem chtěl poděkovat za dnešní velmi konstruktivní jednání se všemi členy tripartity, a když se jedná o velmi důležité oblasti, tak jsem rád, že jsme našli tu základní shodu.

Co se týká Antiviru, respektive kurzarbeitu, to znamená podpory automobilového průmyslu, tak jsme chtěli, aby ta podpora byla rychlá a aby byla motivační. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme čekat na notifikaci kurzarbeitu, ale rozjedeme program již schválený – Antivirus. A to, že je motivační a že nebude zneužíván, je dáno tím, že ten příspěvek státu by byl ve výši 60 procent na tu částku, kterou přispěje zaměstnavatel, protože i on přispívá určitou částí, například 60 nebo 80 procent, tak je zřejmé, že vlastně zaměstnavatel si bude platit 50 procent až 70 procent a zbytek by připlatil stát.

Myslíme si, že to je v tuto chvíli férové. Jedná se o klíčové odvětví české ekonomiky, které generuje deset procent hrubého domácího produktu, dvacet procent exportu a bylo by ohroženo v řádu statisíců pracovních míst. Co je důležité, shodli jsme se po náročné diskuzi, ale shodli jsme se na variantě 2B, takzvaná rozšířená varianta, alespoň tak jsme si ji pracovně nazvali, a jedná se o to, že je tato podpora pro zaměstnavatele, kteří jsou v takzvané CZ-NACE číslo 29, což je výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů a tak dále, a – a to je důležité – současně všichni ti, kteří nejsou v této takzvané CZ-NACE 29, ale alternativně čestně prohlásí, že důvodem vzniku překážek v práci je odřeknutí zakázky ze strany odběratele nebo dodavatele, který má registrovanou ekonomickou činnost právě v tom oddíle CZ-NACE 29, jinými slovy v tom oddíle výroby motorových vozidel.

Zjednodušeně řečeno, v tuto chvíli jdeme s návrhem na Evropskou komisi, aby nám odparafovala Antivirus, který už je schválen, na tuto skupinu nikoliv pouze výrobců, ale rozšířenou skupinu dodavatelů, subdodavatelů do automobilového průmyslu, což jsou firmy, které jsou zejména menší a střední velikosti. Jedná se o vyšší stovky nebo nízké tisíce subjektů, které budou moci tento program, tak jak zde padlo, využít.

Co se týká energetiky, tak budeme ještě dnes k tomu dávat jasné stanovisko. Já bych se teď omezil pouze na to, že i zde jsme se shodli na tom, že není možné separátně, a stát na to nemá žádné nástroje, ani Energetický regulační úřad, podporovat ty, kteří jsou postiženi bezprostředně tím, že skončili například u Bohemia Energy. V tomto případě by to bylo porušení soutěže a byla by to nedovolená podpora.

Nicméně stát může a udělá tak, podpořit plošně ať už spotřebitele, nebo odběratele jakožto rodiny, nebo případně firmy. Platí to, co jsme řekli, to znamená, co se týká spotřebitelů, tak jak už zde padlo, jedná se o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje do průměrné spotřeby, která je tři megawatthodiny, což celkem bude činit osm miliard korun. Současně je ve hře varianta, o které dnes rovněž budeme informovat, a to je snížení DPH. To je to, co se týká spotřebitelů.

Co se týká firem, tak jsme se ještě nedohodli na definitivní variantě, nicméně v tuto chvíli je otevřená varianta opětovné podpory přes obnovitelné zdroje. Abych to ještě číselně dokreslit, tak stát v tuto chvíli za obnovitelné zdroje, jejichž výdaje nebo náklady, které jsou na naše, jsou celkem 47 miliard korun, tak stát v tuto chvíli platí již 27 miliard korun. Zůstává dvacet miliard korun, které se dělí mezi spotřebitele a mezi firmy.

Osm miliard korun jsme se dohodli, že stát převezme ve prospěch spotřebitelů, další čtyři miliardy korun jsou ty, které jsou nad ty tři megawatthodiny, to jsou pro větší domácnosti a do těch už zasahovat nebudeme, a zůstává zde osm miliard korun, které musí vynakládat firmy vůči obnovitelným zdrojům. Toto je částka, o které se ještě bude diskutovat se zaměstnavateli a se zástupci zaměstnanců. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobrý den, dámy a pánové. Já velmi vítám, že dnes jsme mimořádnou tripartitu měli, protože situace skutečně je vážná. Co se automobilového průmyslu týká, tak je nutno si uvědomit, že ten časový úsek není jen do konce roku. Ten časový úsek se v této chvíli odhaduje do půli roku 2022.

Problém je v tom, že nemáme pro tento časový úsek žádný nástroj. Jediný nástroj, který je v této chvíli k dispozici a možný k využití, je právě program Antivirus. A tady se ukazuje, jak řekl pan premiér, že je to nástroj, který skutečně pomáhá bez ohledu na to, v jakém časovém úseku byl vytvořen.

Problém je ale ten, že ve hře je Evropská komise. Evropská komise může na jedné straně říct: Nemáme problém, schvalujeme a možná tento měsíc ještě dojde k prolongování tohoto programu do června 2022. To by byla ideální situace.

Ale v případě, pokud bychom přistoupili, a je tady obava, na zúžení toho programu pouze pro některé odvětví, což je například automobilový průmysl v té širší variantě, tak se může stát, že přestože vláda rozhodne, pomoc poskytne, tak se může stát, že ty subjekty budou muset vrátit tu podporu, protože ji může shledat Evropská komise jako neoprávněnou. A tomu bychom se chtěli vyhnout.

Proto vítám to, co dnes navrhl pan premiér, že okamžitě bude jednat s Komisí, aby tato varianta pouze pro automobilový průmysl byla reálná. A pokud ne, je nutno schválit tu širokou variantu, to znamená prodloužit ten stávající Antivirus B tak, jak je, a s ním pracovat i pro další subjekty. Je to jediná možnost, protože hoří požár a musíme ho rychle uhasit a potom můžeme řešit věci další.

My jsme si vědomi toho, kolik zaměstnanců v tomto oboru pracuje. Je nutno si uvědomit, že bylo nevyrobeno asi 250 000 vozů a je to největší zásah u Škody Auto, který v historii byl zatím proveden do jeho výroby. Proto jsem rád, že jsme se v podstatě shodli na směru. Jen jsou tady dvě cesty a doufám, že ta cesta ideální, to znamená ta podvarianta pro automobilový průmysl, vyjde.

Ale také jsme upozornili, že jsou i subjekty, které nemají automobilovou výrobu jako převážnou, a myslíme si, že i ti by měli dostat pomoc v případě, že budou přerušeny směny, tak jak je to definováno. Jsou různí výrobci. Nejsou jen ti, kteří dělají jen autoprůmysl. Jsou i ti, kteří to mají jako dodatečnou výrobu.

Co se energií týká, považujeme situaci za extrémně vážnou. Extrémně vážnou z mnoha důvodů. Za prvé důvod, proč ty ceny takto rostou. A my si myslíme, že velkou vinu na tom má právě systém emisních povolenek, a oba sociální partneři jsme řekli panu premiérovi, aby operoval s naší podporou při jednání ve čtvrtek. To proto, že je zřejmé i z historických informací, že i ten rezervní systém byl manipulován. Prosím, manipulaci teď nepovažuji za něco negativního, ale byl počet povolenek různě redukován právě proto, aby cena vystoupala nahoru.

Ale v této chvíli jsme v situaci, že musíme zatáhnout za ruční brzdu, jinak občané EU a v České republice samozřejmě, tak jako v jiných zemích, zejména ti, kteří mají nejnižší příjmy, to nemusí zvládnout.

Ještě před půl rokem se málokdo zabýval problémem energetické chudoby. ČMKOS na to poukazovala celou dobu od chvíle, co dokument s názvem Green Deal vznikl, abychom se tím zabývali. Jenomže energetická chudoba se nebude týkat jen občanů a problémů, které vznikají s nedostatkem financí, ale také firem, které nemusí mít dostatek energie pro svou budoucí výrobu. A to je skutečně vážný problém.

Teď v červenci Evropská komise přišla s návrhem na tzv. balíček Fit for 55. Tam jsou další problémy, které jsou s tím spojeny. Je tam i klimatický fond, ale klimatický fond s tím, že jeho aktivizace by mohla být až v roce 2026. Ale to už může být mnoho evropských občanů postaveno do situace, že nebudou mít prostředky na elektrickou energii a další.

Dnes ráno největší společnost oznámila zvýšení cen elektrické energie od 1. ledna o třicet procent, plynu dokonce o více než padesát procent. To jsou jednoznačné dopady na obyvatele a my si myslíme, že musí se pomoci zejména těm nejslabším – rodinám s dětmi, důchodcům, samoživitelům, samoživitelkám, kteří už tak mají napnuté své rozpočty.

Další problém je, že vše se pročte do cen. To znamená, inflace a její snížení je v tuto chvíli spíš v řádech, nebo přesněji řečeno v pozici science fiction. Takže měli bychom dbát na to, aby příští vláda se spolu s Českou národní bankou zabývala velmi intenzivně otázkou udržení hospodářského růstu, protože pokud nebude hospodářský růst, tak se ty problémy ještě zvětší.

A ještě jednu poznámku: Měli jsme i dotaz na pana místopředsedu vlády Havlíčka týkající se relativního detailu a odpověděl na to, že to vláda sleduje, a to je hrozící nedostatek pro automobily v podobě látky, která se jmenuje AdBlue. Protože se může stát, že nové vznětové motory, které jsou produkovány a které jezdí po našich silnicích, už nemusí jet dál proto, protože nedovolí další provoz v případě, když vám tento dodatek vypadne na trhu. Takže věřím tomu, že se situace zvládne a že se už k těm problémům, které máme, nepřidá problém další.

Děkuji .

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže, dámy a pánové, příjemné dobré poledne. Automotive, zlaté vejce naší ekonomiky, po mnoha let klíčové odvětví, je ve velkých problémech. Je potřeba si říct pravdu, kde ty problémy jsou a kde vznikly. Problémy jsou v tom, že je nedostatek čipů. Proč je nedostatek čipů? Protože se prostě nevyrábí. Výroba se omezila dramatickým způsobem kvůli covidu ve Vietnamu, v Malajsii, výrobu omezila Čína, Tchai-wan, Jižní Korea, ale i Spojené státy.

Čipy do automobilů dělají devět procent světové produkce a nejsou tak ziskové a nemají takovou přidanou hodnotu jako čipy pro zbrojní průmysl, IT průmysl a další. To je právě ta pravda, proč dramaticky čipy pro automobilový průmysl chybí. Automobilový průmysl, jak říkal pan viceprezident, vicepremiér, pardon – může být viceprezidentem někdy do budoucna, to je pravda, omlouvám se – automobilový průmysl dělá 26 procent z celé produkce průmyslu, automobilový průmysl dělá devět procent HDP a dělá 24 procent exportu. Z toho pohledu je to naprosto klíčové odvětví.

Celý automotive má velké problémy. A není to jenom autmotive, ale jde to dál, třeba až do logistiky firem, které jezdí just in time jenom právě pro automobilový průmysl. Takže já jsem velice rád, že dnes jsme se shodli a že půjdeme cestou Antiviru. Musím říct, že to bylo nejlepší opatření, které vláda udělala v době covidových problémů naší země.

Na rozdíl od pana kolegy Středuly já jsem optimista, že nebude problém s Evropskou unií přijmout tu naši variantu, na které jsme se shodli, a mě přesvědčuje signál, že jestliže někdo v Bruselu uvažuje o tom, že by to prodloužil do 30. 6., tak proč by komplikoval a nesouhlasil s nasazením v České republice na říjen a listopad a případně pak pokračování. Tak já děkuju sociálním partnerům, jsem velice rád, že tyhle věci budeme řešit. Kdo rychle dává, dvakrát dává a já vám, pánové, děkuju.

Co se týká energií, ano, je to vážný problém. Je to vážný problém, protože cena roste nejenom u elektrické energie a plynu, cena roste u nafty, benzinu a dramaticky, jak hovořil kolega Středula, i u AdBlue, které navíc hrozí, že budou výrazně omezeny dodávky, což by mohlo velice zkomplikovat veřejnou dopravu a zásobování obyvatelstva potravinami. Na to vládu upozorňuji, že by to může být velmi vážný problém.

Dnes jsme se shodli a pan vicepremiér bude přednášet na vládě vlastně opatření, komplex ve vztahu k problémům, které vznikly nezodpovědnými firmami, Bohemia Energy, ale i dalšími, ono je jich tam hodně. Takže ta opatření, která byla vyjmenována a budou dnes schválena na vládě, proti tomu nic nemáme.

Jen připomínám, že jsou tady nejenom občané a chápu to, ale jsou tady i firmy, a jak říkal pan vicepremiér, ano jsme připraven zítra spolu s reprezentací zaměstnavatelů, nebo jak se vrátíme, pardon, z Ukrajiny ve čtvrtek, tak jsem připraven jednat o tom, jak pomůžeme i firmám. Protože řada firem dramatický nárůst cen energií, vstupových, nebude schopna dát konkurenčně do ceny svého finálního výrobku nebo své služby a samozřejmě může dojít i ke krachům. Možnost pro firmy je v poplatcích OZ, dohodneme se, připravíme varianty a ještě jednou děkuji, že se na firmy nezapomene.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy prosím, Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den. Já bych se, prosím vás, chtěla zeptat k programu Antivirus. Vy jste zmiňoval, že by platil zpětně od 1. října a na jak dlouhou dobu by se s ním, prosím, počítalo? Potom by mě zajímalo, jak velký dopad v těch odstávkách v automobilovém průmyslu očekáváte do HDP, pokud by dál ty výpadky pokračovaly? A třetí věc, jestli se dostalo i na téma minimální mzdy. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak my bychom si přáli, aby Antivirus platil až do 30. 6. 2022. O tom jednáme s Evropskou komisí, ale potřebujeme zjistit tu variantu automobilový průmysl plus návazné firmy na automobilový průmysl. To bude předmětem toho dopisu a mého jednání. Takže určitě ten cíl je až do pololetí příštího roku.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A co se týká dopadu HDP, tak to samozřejmě bude záležet na tom, jak dopadne poslední čtvrtletí. Záleží samozřejmě na všech producentech. V tuto chvíli, pokud bychom vycházeli z toho, že se ta produkce sníží řádově o deset až patnáct procent, a to samozřejmě ještě uvidíme, jak nakonec ty čipy budou v listopadu, prosinci, potom ten zásah do HDP by mohl být někde blížící se k jednomu procentu. Ale to samozřejmě uvidíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já mám jenom poznámku, na ten přesný dotaz, jak jste se ptala, tak náklady by mohly být pouze za dva měsíce, pokud by stav zůstal takový, jaký je dnes, tak pouze za měsíc říjen a měsíc listopad v případě, že to vláda prodlouží. Protože měsíc prosinec už nebude možno do toho programu započítat. Takže současný stav bohužel pouze na dva měsíce. Proto ta snaha, o které tady hovořil pan premiér, prodloužit program do 30. 6.

Co se týká dopadu do HDP, nechci spekulovat, problém ale nastane ve chvíli, kdy se nám automobilový průmysl zastaví. A tam už ten dopad do HDP opravdu bude značný a bude dlouhodobý, protože jakmile zastavíte ty subjekty, tak některé to přežijí déle, některé kratší dobu, a zejména by se v tom případě jednalo o subjekty, které nad sebou nemají nějakou bohatou mateřskou společnost, což jsou převážně čeští subdodavatelé, české malé, střední firmy. A to nechceme připustit, proto je ta situace tak vážná.

Takže spíš bavme se o tom, jak pomoci, jak tu situaci vyřešit, abychom přesně ten dopad do HDP nemuseli následně řešit. Protože to znamená samozřejmě pokles ekonomiky, další dopady do státního rozpočtu, zejména do příjmové stránky, a potom samozřejmě další náklady, které jsou s tím spojeny. Takže opravdu, ten automobilový průmysl bez ohledu na svůj charakter je klíčový pro Českou ekonomiku, tak stejně pro vnitřek, tak stejně pro vnější. To znamená jak pro výrobu v České republice, tak pro export.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Měsíční dopad Antiviru, jestli bude schválen tak, jak jsme ho dnes projednávali, bude od 400 milionů do 1,5 miliardy. Samozřejmě otázka je, jaký…

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Měsíčně.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Měsíčně, však já jsem myslel měsíčně. Protože se tam pohybuje v automobilovém průmyslu 180 000 lidí a v celém dodavatelském řetězci asi 550 000 lidí. Bude-li nevyrobeno 200 až 250 tisíc vozidel jenom u Škody Auto, je to ztráta pro ně přes 200 miliard obratu a spočítejte si i na daních, jaké jsou to obrovské peníze.

Minimální mzda se neprojednávala, protože si myslím, že v souvislosti s prvními dvěma body by to nemělo ani logiku. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Jenom podotýkám, že ten dopad na HDP by byl větší potom v příštím a v přespříštím roce, protože jestliže ty firmy nebudou generovat zisk, logicky nebudou v roce 2022 a 2023 tolik investovat a to je to, co by nás bolelo více. Taky proto prostě ta opatření teď děláme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz.

Dominika Janochová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dva dotazy na pana premiéra. Za prvé, vláda by měla dnes jednat o snížení DPH na energie z 21 procent až na nulu. Proč chcete toto snížení prosadit a jaký by to mělo vliv na koncového uživatele? A druhá otázka by byla, co říkáte na plány pana předsedy Fialy na sestavení státního rozpočtu se schodkem do 300 miliard korun? Je to, podle vás, v této situaci reálné? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ten návrh snížení DPH je samozřejmě zásadní pomocí pro naše občany. To znamená, že 21 procent můžou ušetřit. A my dnes na vládě to projednáme. Máme i jeden velice dobrý návrh, okamžitý návrh. No a potom je tady návrh, který musí schválit Poslanecká sněmovna. Takže my jsme přesvědčeni, že ta naše podpora v rámci toho, že domácnostem, které mají spotřebu maximálně tři megawatty, zaplatíme ty obnovitelné zdroje z titulu toho solárního tunelu, který se nám podařilo zdanit, že jim vrátíme ty peníze. To je jedna věc.

Druhá věc je samozřejmě to DPH. To je samozřejmě 21 procent, velice důležité na podporu našich občanů. No a zabýváme se i tím návrhem, který navrhoval pan předseda Fiala z hlediska těch doplatků na bydlení, ale to se týká velice malého okruhu spotřebitelů. Takže všechny tyhle varianty budeme diskutovat a dneska vláda si myslím, že minimálně dvě schválí.

Dominika Janochová, TV Nova: A ještě bych se chtěla zeptat, co říkáte na ten plán pana předsedy Fialy?

Andrej Babiš, předseda vlády: No, ano, tak my samozřejmě očekáváme, že pan předseda vlastně dostojí svým slibům, že teda sníží náklady rozpočtu o 125 miliard. To by bylo skvělé. Já myslím, že to sliboval všem před volbami. V podstatě si myslím, že to je nesmysl a že to byla lež, ale možná se stane zázrak a pan předseda jako předseda nové vlády nám ukáže konkrétně, kde najde těch 125 miliard. My jsme je nebyli schopní najít, protože podle mého názoru neexistují a bylo to jenom předvolební, předvolební lákadlo, které nemá žádné opodstatnění ekonomické.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já ještě jednu poznámku. Každé takovéto opatření na straně DPH má samozřejmě svůj dopad, a když to vezmu ve světle toho vašeho druhého dotazu, tak si neumím představit, jak se dá dosáhnout dostat se pod 300 miliard, protože pokud by to bylo na nulu, tak náš hrubý odhad, prosím, je někde, že ten náklad by mohl být v ročním vyjádření být někde třicet až čtyřicet miliard korun.

Takže to znamená, k současnému plánovanému deficitu v rozpočtu 370 miliard musíte přičíst dalších třicet až čtyřicet. Takže myslím si, že jakákoli, jakékoli informace o tom, kolik v nominální hodnotě lze snížit deficit rozpočtu, je v této chvíli spíš přání než možnost reality. Ale jenom to říkám proto, že každá takováto operace má svůj náklad a ten je nutno, samozřejmě, propsat do státního rozpočtu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, chci se zeptat, možná krátkou reakci od všech. Někteří ekonomové, konkrétně pan Kovanda z NERV říká, že vlastně ten kurzarbeit, respektive Antivirus pro automobilky je chyba. Že je to zkrátka zhmotnění byznysového rizika, že to není vyšší moc jako v případě pandemie, že to českou ekonomiku poškodí, tak možná kratičkou reakci. A potom na pana premiéra: Pane premiére, budete mít vy, nebo cítíte to tak, že byste měli se ucházet o post předsedy Sněmovny, ať už pro vás anebo pro pana Vondráčka, pokud teda pan Vondráček má ještě vaši důvěru po té návštěvě u pana prezidenta? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ohledně nominace na předsedu Sněmovny. My samozřejmě vnímáme, co říká opozice nebo příští koalice, která nám vyhrožuje, že když nebudeme konstruktivní, tak nám nedají vlastně nic. Totiž nechtějí asi dodržet ty principy, demokratické, které tak vždycky zdůrazňují. Takže my, já jsem deklaroval jasně, že je tady sto osmička a očekáváme, když my jsme teda konstruktivní, že bude i příští koalice konstruktivní. Ale já si myslím, že předsedu Sněmovny, jak nám vlastně už dali na vědomí, nám určitě nedají.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká podpory toho Antiviru, jestli je to správné, nebo ne: Každá takováto podpora je samozřejmě vždycky velmi ošemetná. Musí se vážit na miskách lékárenských vah. Kurzarbeit není věc, kterou bychom vymysleli my tady. Antivirus je velmi podobný program a kurzarbeit se spouští ve světě, když je naprosto mimořádná situace. Ať už to byl covid, ať jsou to různá tornáda, povodně nebo mimořádná ekonomická situace. Mimo jiné spouštěl se ve většině zemí i v době světové hospodářské krize. A okolní země skutečně začínají spouštět kurzarbeit.

My se domníváme, že toto dává smysl. Není to totiž krize poptávky ve smyslu toho, že by firmy neprodávaly, protože by nebyl o jejich produkty zájem, ale ve smyslu toho, že nejsou schopny býti zásobovány. A uvědomme si to, že deset procent HDP, dvacet procent exportu a stovky nebo tisíce malých a středních firem a dodavatelů budou v následujících týdnech, možná měsících bez práce. Prostě jednoduše nebudou mít kam dodávat a to by ohrozilo jak pracovní místa, tak samozřejmě existenci těch firem.

A my si nemůžeme v tuhle tu chvíli dovolit, aby takto klíčový segment zásadním způsobem zahaproval. Byly by z toho dalekosáhlé následky v následujících několika letech. Proto se domníváme, že v této relativně omezené formě, nejenom co se týká odvětví, ale současně i toho příspěvku, který je šedesát procent z té částky, kterou dává ten zaměstnavatel, takže je to třeba třetina nebo čtyřicet procent z té celkové částky, co zaměstnanec dostává běžně. Takže to je věc, která není nemotivační a která v dané chvíli pomůže.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom doplním, že Antivirus je správně nastaven na tuto krizi z toho pohledu, že to je vlastně dopad covidových opatření nebo covidového vývoje v polovině roku, kdy řada firem nevyráběla v Asii, ve Spojených státech byla zima taková, že tři týdny nejela výroba a teď je obrovský covidový problém ve Vietnamu, v Malajsii. Čili má to základ v covidových opatřeních a nastavení Antiviru je správné. A jestli kurzarbeit funguje řady a řady let v Německu, tak je to asi docela dobrý nástroj. Jestli se panu Kovandovi nelíbí, to je jeho problém.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Jestli můžu ještě poznámku. Já jsem v pátek volal do Bavorska a ptal jsem se, protože je to spolková země, která má vysokou koncentraci automobilového průmyslu, a kolegové mi sdělili, že kurzarbeit je již aktivován. Firmy již využívají jeho možnosti. Takže české subjekty jsou momentálně v situaci, že jsou v horší konkurenceschopné situaci než firmy na západ od nás. A myslím si, že to, jakým způsobem k tomu teď vláda chce přistoupit, že je zcela na místě.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě poslední dotaz, ČT.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já bych se chtěl ještě prosím doptat. Energetický regulační úřad vyzval tuzemské dodavatele, aby doložili, jestli jsou schopni plnit ty své závazky vůči zákazníkům. Těch licencovaných firem je 434. Kolik z nich si ještě může český trh, řekněme, dovolit, aby skončilo, nebo při jakém čísle by hrozil kolaps? Hrozí vůbec něco takového u nás? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Kolaps nehrozí. Zjednodušeně řečeno, ten by hrozil, kdyby byl nedostatek energie, plynu nebo elektřiny. A on není nedostatek. Jde pouze o to, že určité firmy, které byly nespolehlivé, nebo firmy, které měly příliš agresivní politiku anebo které používaly různé šmejdské metody, nabízely levnou ať už elektrickou energii, nebo plyn, tak vlivem cenových turbulencí z toho trhu odcházejí. Jsou to jednotky firem. Odehrává se to všude ve světě a úlohou státu a povinností státu je, a což jsme udělali, aby odběratelé dostali veškerou možnou energii.

Samozřejmě žádný stát na světě ani v Evropě, pokud bychom se nedívali do nějakých specifických regionů někde v Korejské lidově demokratické republice, nemůže v tuto chvíli udělat to, že do toho trhu vstoupí a že začne ten liberální trh ovlivňovat například tím, že začne určovat nějaké cenové parametry.

To prostě není možné, je to riziko těch, kteří odebírají, a riziko těch, kteří dodávají. Stát musí zajistit to, když k tomu dojde, že nikdo nebude bez energie, a to jsme zajistili. Druhá věc je, že teď se dělá nějaký scoring těch firem ve smyslu toho, aby prokázaly, jak mají nakoupeno, jak mají prodáno. Ale i za předpokladu, že prokážou něco, co v dané chvíli se třeba nám nebude líbit, tak Energetický regulační úřad, stát vůbec, nesmí sebrat těmto firmám licenci. Je to na zvážení toho zákazníka a je to na zvážení toho dodavatele.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, pokud už k tomu nikdo nechce nic dodat, děkujeme a na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 18. října 2021.

Související zprávy