Tiskové konference

22. 2. 2021 13:51

Tisková konference po jednání tripartity, 22. února 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Nejprve bych o slovo chtěla požádat vicepremiéra pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych poprosil spíš paní místopředsedkyni tripartity paní Maláčovou. Jí to spíš přísluší a já bych potom ještě doplnil.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuju. Dobrý den dámy a pánové, pokusím se být maximálně stručná, abychom tady nebyli hodinu, a je toho skutečně hodně, co se dnes projednávalo.

Já bych chtěla první věc, která je z mé perspektivy ta nejdůležitější, zmínit. Ve středu má Senát jednat o návrhu tzv. izolačky a já pevně doufám, že Senát tento návrh schválí. Je to jedna z nejdůležitějších cest jak zvládnout pandemii. Asi nemusím připomínat, že se jedná o bonus pro zaměstnance a dohodáře k nemocenské tak, aby se nikdo z finančních důvodů nemusel obávat toho jít do karantény nebo do izolace v případě nákazy koronaviru, a také, aby se nám zlepšila chytrá karanténa, protože v tuto chvíli lidé skutečně nahlašují velmi málo kontaktů, mnohem méně než odpovídá skutečnosti. Izolačka musí být ve středu schválena. Jinak nám hrozí, že nebude od 1. března účinná. My k tomu ještě zítra svoláváme pracovní tým tripartity tak, abychom skutečně byli za jedno a aby vyšel z tripartity jednotný signál vůči Senátu.

Dnes jsme se také v bodě různé lehce dotkli kurzarbeitu. Jak jistě víte, tak v pátek, minulý pátek rozhodla Poslanecká sněmovna o navrácení tohoto důležitého návrhu zákona do druhého čtení. My tento týden se za MPSV pokusíme strukturovat ještě jednou tu debatu tak, aby se příští týden mohlo uskutečnit setkání na úrovni předsedů parlamentních stran, předsedů poslaneckých klubů, mě plus zástupců tripartity, a skutečně chceme se už po těch dlouhých měsících diskuzí dobrat ke kompromisnímu návrhu tak, aby kurzarbeit mohl být schválen a dokončen legislativní proces.

Zároveň dnes nesu na vládu návrh na prodloužení programu Antivirus. Je to nejúspěšnější vládní antikrizový program a navrhujeme prodloužit Antivirus do konce měsíce dubna. Navrhneme tam jednu drobnou změnu, a to, aby nárok na podporu z Antiviru měli pouze vlastně zaměstnanci pro ta pracovní místa, která byla, nebo nastoupili, lidé, kteří nastoupili za poslední tři měsíce před tím, než je čerpána podpora. To je důležité tak, aby nedocházelo ke zneužívání. Jinak Antivirus poběží v tom známém režimu. Myslím si, že to velmi dobře funguje, všichni jsou spokojeni a chceme v tom pokračovat.

Další věc, které jsem se dotkla, v bodu různé, tak v momentě, kdy bude dokončen legislativní proces na návrh státního rozpočtu, týká se to té novely, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou minulý týden, tak po diskuzi se zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, to znamená s paní předsedkyní Žitníkovou, ale také s panem prezidentem Horeckým z Asociace poskytovatelů sociálních služeb, tak vyhlásíme další kolo mimořádných dotací na odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách.

Máme zde částku 6,3 miliardy a chceme, jakmile dostaneme ty peníze z novely státního rozpočtu, tak chceme vyhlásit ty odměny a co nejrychleji je dostat k lidem. Budou zde také peníze na dofinancování provozu v souvislosti s koronavirem.

Dnes na vládě také budeme jednat ohledně distribuce roušek, eventuálně respirátorů pro potřebné přes potravinové banky. Tam bych chtěla říci, že cílem Ministerstva práce a sociálních věcí je kromě roušek distribuovat také respirátory. Budeme o tom jednat na vládě a cílem je ty lidi, kteří nemají finanční prostředky, tak co nejvíce chránit přes ochranné pomůcky bezplatně.

V této situaci bych chtěla co nejvíce a co nejsrdečněji poděkovat potravinovým bankám za spolupráci. My jsme ve čtvrtek přišli s tímto návrhem, ve čtvrtek to schválil Ústřední krizový štáb, v pátek jsme s potravinovými bankami jednali a ta spolupráce je opravdu výborná, fantastická. Moc si toho vážíme.

Bavili jsme se také o Národním plánu obnovy. Tam je potřeba říci, že se současným zněním, tak jak je Národní plán koncipován, a vím, že ta jednání jsou velmi složitá, vím, že to není lehká situace, vím, že to pan ministr průmyslu a obchodu má velmi složité v roli koordinátora, tak já jako ministryně práce a sociálních věcí nesouhlasím. Myslím si, že ty investice do lidí jsou stále velmi nízké a že současný návrh Národního plánu obnovy stále nereflektuje tu situaci, které budeme čelit v době, kdy korona krizi zvládneme.

Myslím si, že těch sedm procent, které jdou z celkové alokace na investice do lidí, do digitalizace úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení jsou stále velmi nedostatečné a já udělám ještě maximum pro to, aby se to současné znění změnilo. Zejména bych si přála, abychom využili tyto mimořádné finanční prostředky na financování spravedlivé důchodové reformy.

Dnes jsme také projednávali čerpání fondu EU a nastavení budoucího programového období kohezní politiky. Tento materiál jde na vládu. Jsou tam stále mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a mým rezortem, to znamená Ministerstvem práce a sociálních věcí, rozpory. Nerozumíme tomu, proč je zde navrhnuta desetiprocentní relokace z ESF ve prospěch Fondu soudržnosti.

Upozorňuji, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a operační program Zaměstnanost plus bude oproti současnému programovému období mít o 20 miliard méně, což půjde pak bohužel v budoucnosti na vrub státního rozpočtu, protože ty problémy, kterým náš rezort čelí, to znamená proměna trhu práce, zejména ve smyslu průmyslu 4.0, demografický vývoj, to znamená stárnutí společnost, ale také vlastně narůstající sociální nerovnosti, chudoba, růst vyloučených lokalit, tak to nás bude o to více v příštích letech zaměstnávat.

Ty peníze budou chybět a budou chybět hlavně sociálním službám a také seniorské populaci. Slíbila jsem, že budu stručná. Takže tolik za mě v rychlosti snad vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan vicepremiér Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Děkuji za slovo. Já začnu pandemickým tématem, které se bezprostředně dotýká podniků. Diskutovali jsme o tom, že dnes na vládě představíme plán testování ve firmách, a to už tedy ať z úhlu pohledu dobrovolnosti, tak z pohledu takzvaného schváleného seznamu dodavatelů a výrobců, který musí uznat Ministerstvo zdravotnictví, tak ve vazbě na příspěvek státu na testování a současně vůbec na celý průběh včetně toho, jakým způsobem se to bude vypořádávat.

Náš návrh bude, aby to šlo prostřednictvím snížení odvodů na zdravotní pojištění, na což se samozřejmě váže i určitá legislativní změna, ale je to prodiskutováno a podle našeho názoru je to správná cesta, s tím, že dnes na vládě budeme diskutovat detaily. To pochopitelně členy tripartity velmi zajímalo.

Co se týká témat, která nejsou bezprostředně spjata s pandemií, tak je třeba zmínit dopady Zelené dohody pro Českou republiku. S ohledem na to, jaká je struktura našeho hospodářství, našeho průmyslu, tak ty dopady jsou zcela fatální. Vyčíslujeme je postupně, předložili jsme první studie zaměřené na dopady na hutnictví, což mimo jiné bude zcela zásadním způsobem ovlivňovat i budoucí zabezpečení nových energetických zdrojů.

Stejně tak jsme diskutovali dopad na stavebnictví, papírenský průmysl, chemii a tak dále. Samozřejmě jsme se nevyhnuli ani Uhelné komisi, protože energetika a odklon od uhlí je bezprostředně spjat se Zelenou dohodou. Tady se tripartita celkem jasně vyjádřila k tomu, že žádá, aby byly dodrženy závěry Uhelné komise. To znamená jízdní řád, který byl nastaven odborníky až do roku 2038.

Důležitým tématem byl i Národní plán obnovy, který se částečně týká pandemie, ale nikoli pouze pandemie. Abych upřesnil, jedná se o plán, který bude  v sobě zahrnovat 171,5 miliardy korun, což je ten nejnovější přepočet s ohledem na poměrně dobré výsledky naší země za minulý rok ve smyslu HDP. Čili je to méně, než jsme předpokládali, bylo tam původně 182 miliard korun.

Podstatnější je to, že v tuto chvíli dotahujeme už to finální schéma, které je rozděleno na šest pilířů. Pilíř zaměřený na digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, výzkum, vývoj, inovace, instituce a zdraví. Jasně tím říkám, že je to plán, který není pouze ekonomického charakteru. Je infrastrukturálního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku.

Samozřejmě, že je tam celá řada nadpožadavků, protože ad 1 musíme vyjít vstříc Evropské komisi, která žádá 37 procent podílu ze zdrojů z tohoto plánu na boj s klimatem, 20 procent na digitalizaci. Je zde celá řada požadavků rezortů, jsou zde požadavky profesních organizací, sociálních partnerů a samo o sobě je to dnes v situaci, kdy je tam téměř o sto miliard víc nadpožadavků, než kolik je schopen ten plán v sobě zahrnout.

Já rozumím i požadavkům Ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme navyšovali průběžně alokaci, na druhou stranu musíme tam dávat takové zdroje, které jsou vyčerpatelné ve smyslu jejich zazávazkování do konce roku 2022 a které půjdou na reformy, které máme pod kontrolou, což třeba v případě důchodové reformy nelze říct.

Ale není to nic proti jednotlivým požadavkům. Já spíš na tom jenom deklaruji to, že jedna věc je, co kdo by si představoval, druhá věc je, že to musí taky směřovat k nějaké přidané hodnotě České republiky ve smyslu budoucí budoucnosti.

Musíme tam mít zakomponovanou dekarbonizaci, musí tam být zohledněny požadavky přestrukturování průmyslu. Máme tam požadavky na tzv. chytrou dopravu a pochopitelně požadavky na vzdělávací systém a na podporu vzdělávání včetně rekvalifikací. A nemůžeme pominout ani to, co zmínil pan premiér dnes, a to je, že nemůžeme cuknout z požadavků na budování infrastruktury v oblasti zdraví.

Takže já tím jenom deklaruji to, že těch požadavků je obrovské množství, a v dané chvíli už jdeme do finále. Nicméně budeme to diskutovat na úrovni sociálních parterů ještě, samozřejmě na úrovni všech rezortů a pokusím se všem vysvětlit jasně proč dnes je ten plán tak, jak je, a větší změny už tam v danou chvíli už si nedovedu představit. Ty menší samozřejmě ano.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Svaz průmyslu a dopravy, pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže příjemné odpoledne. Já chci říci, že na požadavek sociálních partnerů jsme dnes předřadili bod o pandemii. Přítomen byl pan ministr Blatný a pan profesor Dušek. Pan profesor Dušek provedl podrobnou analýzu té rizikovosti současného stavu.Je to opravdu mimořádná situace a situace, která se může ještě dílče zhoršovat podle ohnisek v jednotlivých regionech.

V návaznosti na to jsme hovořili, a pan předseda vlády slíbil a pan vicepremiér to teď potvrdil, že se tím dnes bude zabývat samozřejmě vláda. Vláda se bude zabývat tím, co požaduje podnikatelská sféra, to znamená zabezpečení a odsouhlasení testování, ne povinného, ale dobrovolného – máme Ústavu a máme taky nějaký režim ve firmách, takže dobrovolného.

Očekáváme seznam firem, které budou certifikovány přes Ministerstvo zdravotnictví, aby firmy mohly okamžitě, i když samozřejmě řada z nás testuje už dávno, ale ta oficiální cesta bude řečena až dnes.

K očkování se nebudu vyjadřovat, to je odpovědnost ministra zdravotnictví. Systémově to třeba mohlo být jinak, ale já nejsem odborník.

Z jednotlivých bodů, které byly dány předem: Zelená dohoda pro Evropu, říkal to pan vicepremiér, to je velice těžká karta pro nás, pro průmysl, pro občana do budoucnosti. Bezemisních 55 procent 2030 už je s velkých vykřičníkem a úplně bezemisní Evropa 2050 bude pro naši zemi znamenat obrovské výdaje, protože jsme nejprůmyslovější zemí. Ekonomika byla je a bude postavena na průmyslu a teď je potřeba říct, že na jeho úspěšnosti.

Evropa neudělala žádnou dopadovou studii, protože Evropský parlament i Evropská rada rozhodla tak jak rozhodla. Já jsem rád, že Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na dopadové studii. Pro nás budou velmi těžké náklady a dopady především v hutnictví, ale i teplárenství, klasický průmysl od automobilového přes strojírenství až ke speciálnímu průmyslu.

Myslím si, že vláda, než to odešle, musí mít jasno, jaké budou dopady i na jednotlivého občana, protože to budou dopady obrovské, když budou předtím mimořádné ve stovkách a stovkách miliard na průmysl. Takže opravdu složitá situace, náročná a odpovědné zpracování bude základním požadavkem.

Národní plán obnovy, jeden z těch systémů přítoku evropských peněz, který přijde v této periodě. Myslím přes osm set miliard, Národní plán obnovy, slyšeli jste 172,1 miliardy. Národní plán obnovy, už ten název říká, že to je plán obnovy čili obnova ekonomiky, obnova průmyslu, budoucnost věcí s přidanou hodnotou, věci efektivní. Ne lepení chyb státního rozpočtu anebo některých sektorových mimořádnosti vytažených ze šuplíku.

Zatím jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu trvale týden co týden. Šest těch pilířů postupně projednáváme a také jsme poslali na předsedu vlády požadavky. Je tam málo prostředků na digitalizaci, celoživotní vzdělání, čistou mobilitu, říkal to pan ministr, oběhové hospodářství a další. Čili to by měly být ty priority v těch jednotlivých pilířích a myslím si, že jestli chceme, aby to byl opravdu ten název Národní plán obnovy, nemůže dostat podnikatelská sféra něco mezi 15 a 20 procenty, protože pak to není Národní plán obnovy.

Digitalizace. Digitalizaci přednesl vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla. Digitalizace svým způsobem běží. Jsou na to různé názory, ale většinově oceňujeme spolupráci jak s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s panem náměstkem Óčkem, s panem Dzurillou. eGovernment se posunuje do té perspektivy bohužel až roku konce 2023, ale takhle ta strategie je zpracována. Řada programů se posunula i díky nutnosti digitální změny vztahu občana a každého z nás tady v té pandemické oblasti. Typické jen školství, kde se to posunulo úplně dramaticky do jiné dimenze.

U toho eGovernmentu je naprosto klíčové, aby opravdu občan už nebyl otravován státem. A jestliže znají mé rodné číslo, jestli znají identifikační číslo naší organizace, tak už si nepřeji, aby mě s něčím otravovali. A budou-li dělat jakýkoli průzkum, budou-li chtít daně, program Moje daně, program občana, tak už předpokládám, že mě stát otravovat nebude.

Stejně se těším, už se nemůžu dočkat, až u stavebního řízení, kde jsme skoro nejhorší na světě, 156. místo ve Světové obchodní organizaci, že u stavebníka dám požadavek, jedno řízení, jedno razítko. Velice se těším, jak to vláda zvládne a jak to tam bude samo běhat, abych dostal to jedno jediné razítko místo čtyřiceti. To je cíl digitalizace, to je cíl eGovermentu a já se na to hodně těším.

Poslední bod – otázka čerpání evropských fondů. Myslím, že paní ministryně Klára Dostálová to podala velmi přesně a razantně. Dokončujeme čerpání, a zatím docela úspěšně, za periodu 2014 až 2020. NDU-N3 věřím, že bude naplněno. Pomůže to rozpočtu 2022, 2023, budou-li čerpány i nové fondy.

U nových fondů jsme se zatím nerozjeli. Nemáme přesně kritéria, nemůžeme nastartovat, protože k tomu nemáme notifikace Evropské unie. Požádali jsme za podnikatele, aby ministerstvo nebo vláda, mě to je jedno, zlepšily monitorovací systém. Ten 2014+ byl pomalý, byrokratický, složitý. Takže doufám, že jsme se posunuli, a že tento bude lepší.

V různém bylo řečeno paní ministryní - kurzarbeit. Pan předseda vlády řekl, že to není to nejdůležitější. Asi chápu v době pandemie. Ale tím, že na tom jsme pracovali měsíce a měsíce, je mi smutno, že už to není schváleno. To se na mě politická reprezentace nesmí zlobit, ale umění v politice je taky umění dohody a rychlé dohody. Proto jsem za podnikatelskou sféru, a stejně tak pan předseda Středula, požádal, aby se posunula platnost na dnešní vládě dál programu Antivirus, protože bez toho asi fungovat nemůžeme.

Ještě poslední věc, do toho Národního plánu obnovy předcházela diskuse: Podnikatelská sféra nemění a trvá na svém názoru na výsledek práce Uhelné komise. Rok 2038 je pro nás jasný, je zpracován odborníky a myslím si, že vláda by se měla přizpůsobit nebo správně rozhodnout.

A stejně tak je to u jádra. Byl bych rád, aby každý občan si uvědomil a představil si a prostudoval si čísla, co bude v roce 2040, 2042. Nepodceňujte to nikdo z vás, jaká bude spotřebitelská cena energie. A budeme mít opravdu svoji elektřinu? Budeme soběstační, když bude končit 6 400 MWatt starých uhelných elektráren? Minimálně dva bloky Dukovan a další teda možná nové jiné modernější jádrové zdroje, ale tahle země do jádra půjde a jít musí. Děkuju pěkně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A Českomoravská konfederace odborových svazů, pan předseda Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji vám dobrý den. Odbory na dnešním jednání tripartity přišly s návrhem, aby se vyhlásil velikonoční lockdown. My tu situaci považujeme za neuvěřitelnou. Chaos, který všechno doprovází, byl jedním z důvodů, proč jsme požádali, odbory, aby dnes téma epidemiologická situace bylo zařazeno jako bod číslo jedna.

Není pro nás akceptovatelné netečně se dívat na situaci, kdy z deseti přijímaných pacientů do jednotek intenzivní péče umírá z desíti devět. Lidé jsou extrémně přetíženi. Systému hrozí totální kolaps a počítá se na dny, nikoliv na týdny ani na měsíce. A my tady stojíme před situací, co budeme dělat. Mnoho opatření je ad hoc. V pátek se vyhlásí, v pondělí platí. V neděli se vyhlásí, v úterý platí.

Lidé dělají run na respirátory, ale já tady mám zprávu z jedné firmy, která je sousední firmou jednoho uzavřeného regionu, kde se doslova píše: „Netestují nás, asi volám o pomoc. Nikdo neřeší pracující ve fabrikách. Myslím si, že by měly být oficiální častější i zdravotní přestávky. Do této firmy sváží denně Poláky. Nikdo je netestuje. To už chce asi psát do médií. Všichni mají klapky na očích, řešte to!“

Také ta stejná osoba napsala, že dostávají tři textilní roušky, přes které jde vidět, a v šatnách je hlava na hlavě. Jestli toto si myslíme, že jsou opatření na to, jak nešířit koronavirus, tak tady říkám, že lockdown je jedna z mála možností, která nás ještě může zachránit. Navíc Velikonoce budou mít už tak přirozené čtyři dny volna od Velkého pátku do Velikonočního pondělí.

Pojďme za co nejnižších nákladů učinit přerušení toho komunitního šíření, které je nejčetnější. Všichni, kteří ví, jaká je situace, tak z toho opravdu zoufají. A my se tady pořád bavíme o detailech? Na to není čas! Pojďme udělat akci, která předejde té ještě horší situaci.

Možná se někomu zdá, že to je za pět týdnů, takže máme ještě dost času. Ale v tomto případě to není jen za pět týdnů. To je už za pět týdnů a my jsme se vždycky těmto opatřením, a pro připomenutí jsme v listopadu přišli s tím, že 16. listopadu, to znamená pondělí mezi svátkem, který byl v úterý, uděláme volno, abychom udělali malou proluku. I toto bylo kriticky přijato, jak je to možné a proč? Ale tady ztrácíme daleko více tím, že to neřešíme. Tím, že to komunitní šíření je jednoznačně nejvíce přenášeno právě v situaci, kdy lidé chodí každodenně do práce. Ať už to v prostředcích veřejné dopravy, tak v zaměstnání, ať už se jedná o zaměstnání jakéhokoliv typu.

My jsme dnes přišli na tripartitu s tím, že se dozvíme, co vláda chystá v nejbližším období. Reakce pana premiéra byla, ať členové vlády neříkají, co se dnes chystá, protože to potom dělá chaos, budou to dneska projednávat na vládě. Ale my jsme požádali proto, abychom věděli, co se bude dít. Ne že se nedozvíme, co se dít bude v nejkratším období.

Jak je možné, že někteří budou mít předepsané asi respirátory, a v podnicích budou textilní roušky? Vždyť to vypadá jako absurdní svět! Jako svět, kde neplatí žádná pravidla a kde se pravděpodobně virus nešíří přes bránu příslušné továrny nebo zaměstnavatele, kde je velký počet a velká koncentrace lidí. Podívejme se tomu opravdu přímo a přestaňme se už vytáčet, protože jsme se tak dlouho vytáčeli, až jsme se dostali na první příčky ve světě ve všech oblastech v souvislosti s koronavirem.

Další věc. Hovořili jsme o Zelené dohodě. Mám pocit, že si to tu všichni ještě plně neuvědomují, co to znamená. Cena emisních povolenek roste. České republice hrozí, že budou padat další firmy z důvodu ekonomické nemožnosti dál produkovat svou produkci. Ještě nedávno byla cena emisní povolenky na počátku roku pod 30 eury za tunu CO2. V tuto chvíli máme 40 eur za tunu CO2.

Sokolovská uhelná a propouštění tisíců lidí bylo právě proto, že už nejsou schopni ekonomicky zvládnout tu situaci. A takových subjektů v České republice rozhodně málo není. Ale v této chvíli nemáme žádnou predikci budoucího vývoje, ale je jisté nebo takřka jisté, že ceny emisních povolenek díky dalším krokům Evropské komise porostou dál.

Zelenou dohodu pro Evropu Česká republika schválila v prosinci roku 2019 a premiér pro ni zvedl ruku. Takže v tom případě očekáváme, že tady někdo řekne, jak se budeme s tím potýkat. Protože v této chvíli to vypadá tak, že nemáme žádný plán, který by to řešil. A ten plán by měl řešit otázku ztráty zaměstnání, řešení hledání nových pracovních příležitostí nebo taky budování infrastruktury pro to, aby mohli přijít noví investoři. Ale to v této chvíli nevypadá.

Takže my tady máme před sebou obrovskou zásobárnu peněz, kterou musíme vydat, abychom to zvládli, do roku 2050 bezuhlíkovou ekonomiku, ale už před půl rokem řekla společnost, která to dělala pro MPO, že to bude stát 4,5 bilionu korun.

To je tak nepředstavitelná částka, že jen upozorňuji, že tím, že jsme si snížili i příjem státního rozpočtu díky daňovým operacím, tak že nebudou ty prostředky. Takže odkud to chceme vzít, když nejsme přesvědčeni, že na to máme.

Takže je perspektiva České republiky, že bude zemí s vysokou nezaměstnaností? Že se dostaneme na úplně jiné příčky, než jsme v současnosti? To jsou otázky, které ale musí být zodpovězeny a musí být řečeny obyvatelstvu, jak to bude. Ale taky podnikatelům nebo investorům. Protože nedá se za takových podmínek pracovat.

A letošní rok bude pravděpodobně průlomový v souvislosti s kroky Evropské komise v dalších věcech, které zdraží tyto vstupní věci. A to se promítne buďto do ceny, a tím pádem se zvýší inflace a zvýší se náklady pro obyvatele, anebo to vezmou podnikatelé na sebe, ale to jim dlouho nevydrží. Jakmile překročí cena emisní povolenky 50 eur, tak začnou padat ty subjekty daleko rychleji, než jsme byli dosud zvyklí.

Takže pro nás je to zásadní. Navíc se chystá v Německu tajně nová legislativa pro výrobu osobních automobilů, takzvaná EURO 7. Dopad této legislativy by měl být takový, že ukončí výroba nebo že se může ukončit výroba spalovacích motorů. Takže to znamená, že například pro zaměstnance na Vysočině, v Boschi, Diesel Jihlava, to je zpráva, že pravděpodobně po tomto roce už nebudou mít práci, pokud nepřijde nějaký nástupce.

A vezměme na vědomí, že rozdíl mezi počty dílů elektroauta a počty dílů u auta se spalovacím motorem je zásadně odlišný v neprospěch toho spalovacího motoru. Takže to může znamenat zásadní problémy v České republice, a to to říkám jenom na jednom příkladu.

Takže podle našeho soudu je potřeba předejít těm událostem, ne čekat, co schválí Komise a s naším souhlasem, a potom teprve řešit jaké budou dopady, ale jít tomu napřed a začít to analyzovat skutečně dopředu.

Co se týká Národního plánu obnovy. Národní plán obnovy je z našeho pohledu zejména nástrojem pro to, jak nahradit chybějící prostředky státního rozpočtu. Bohužel. Paní ministryně financí to udělala doslova a do písmene. Naštěstí Komise zasáhla, když chtěla v tomto fondu uplatnit 50 miliard korun na špatné daňové rozhodnutí České republiky, a to jak v podobě loss carry back, tak v podobě snížených odpisů. Mimochodem tento nástroj, za tím si stojíme. Myslím si, že to byl dobrý nástroj. Ale není možné, aby nám to platil někdo jiný z jiných členských států.

A v této chvíli je zřejmé, vezměte, že to je ze 170 miliard, celých 50 miliard tam bylo. Ty tam už teď nejsou, protože Komise řekla, že toto nelze uplatnit, takže je zřejmé, že my opravdu nevíme, kam směřujeme. A nebýt toho, že si Komise určila, co je nutno čerpat, tak bychom ani nevěděli, jakým směrem podle mého soudu jít.

Že je to možná odvážné? Ano, je. Ale ten problém s chybějícími zdroji je opravdu obrovský a my tímto způsobem lepíme díry, které jsme si sami ve státním rozpočtu způsobili. Kritizovali jsme to při přijímání i v současnosti a ten bohužel současný deficit, který je 500 miliard korun, jsme předvídali už v době, kdy se teprve projednával státní rozpočet na rok 2021. A bohužel to bude pokračovat i v roce 2022.

Jen několik ještě poznámek. Co se týká obsahu Plánu obnovy, tak bychom byli rádi, aby se tam posílila jak oblast digitalizace, například to, aby se vykryla bílá místa. Je více než sto obcí v České republice, které nemají adekvátní připojení k internetu, což považujeme za nebezpečí i s ohledem na vystěhování těchto lidí nebo budoucích generací z těchto míst.

Tak stejně problém i v tak dílčí věci, jako je například česká veřejná doprava. To znamená zejména vlaky, kdy vlak působí jak Faradayova klec, a tudíž je problém, aby tam bylo připojení, což bychom samozřejmě všichni rádi. Ale také bychom byli rádi, a to zejména, aby se podpořila prostředky z Národního plánu obnovy celá oblast dalšího vzdělávání.

Víte, že odbory už mnoho let požadují vznik fondu celoživotního vzdělávání, aby lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní, se na ty změny, které nás čekají, mohli připravit. Bohužel stav je takový, jaký je, a stále takovýto nástroj, který je například k dispozici v Dánsku, v Norsku, Česká republika nemá a mohla by velmi výrazně pomoci české pracovní síle.

Zároveň, a to jsme s paní ministryní práce také projednávali a podporujeme, aby nezaměstnaný obdržel bonus v případě jeho aktivity, kdy se snaží získat novou kvalifikaci, a tím se oddělil aktivní od neaktivního uchazeče o zaměstnání. Bylo by to výborné, motivující, podporující, a hlavně by ten člověk měl vysokou motivaci se vrátit rychle s novou dovedností na trh práce a pomohlo by to samozřejmě také zaměstnavatelům.

Tolik za odbory.

 

 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz, Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý den, zeptala bych se paní ministryně i pana ministra, co říkají na ten odborářský návrh čtyřdenního velikonočního lockdownu. Jestli by mohl být ve hře, nebo třeba i dřív vzhledem k tomu, čím teď prochází české zdravotnictví. Jestli se k tomu třeba nějak vyjádřil pan premiér nebo pan ministr zdravotnictví. Potom, pane Havlíčku, na vás otázka k rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část omezení pro maloobchod. Konkrétní dopady to mít nebude v tom smyslu, jak jsme se dnes dozvěděli, ale zajímalo by mě, nad jakými důsledky přemýšlíte, co se týká třeba odškodnění podnikatelů nebo otevírání maloobchodů do budoucna? A potom ještě, prosím, otázky k jednání vlády na vás oba. Jednak co se týká volebních změn, které byste měli projednávat, tak jestli se ČSSD a ANO staví za tu jednuobvodovou nebo za tu čtrnáctiobvodovou variantu? A k návratu dětí do škol, měl by se podle vás zrušit ten současný tendr na testy, nebo jeho výsledek, jak chce pan premiér? A měly by děti vůbec za této situace do škol jít 1. března? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká návrhu odborů, já si myslím, že v tuto chvíli bychom měli projednávat všechna opatření, která povedou k omezení kontaktů. Myslím si, že to je vysoce žádoucí. Já s napětím čekám na dnešní vládu, kde se dozvíme další návrhy Ministerstva zdravotnictví, protože to je rezort, který je zejména zodpovědný za ta protiepidemická opatření.

Situace epidemická je vážná, vím, že už to slýcháváme téměř rok s různými přestávkami, nicméně tento týden skutečně ta situace je na hraně kapacit všech nemocnic po celém území České republiky. Samozřejmě jsou okresy a místa, kde je ta situace obzvláště vyhrocená, nicméně celkově lze říci, že ta situace je opravdu velmi vážná. To znamená, budeme to diskutovat na vládě, já jsem také osobně zastánkyní toho, abychom to vydiskutovali ve vládě a pak teprve komunikovali, takže více vám k tomu neřeknu.

Co se týká tendru na testování pro děti ve školách, tak aby se děti mohly co nejdříve vrátit do škol, tak to je také věc, kterou budeme probírat na vládě, a poté se dozvíte všechny aktuální informace.

Pak vím, že tam byla ještě třetí věc, a teď jsem ji pozapomněla, poprosím o připomenutí.

Mariana Novotná, Česká televize: Týká se toho volebního zákona nebo změn pro volby už v letošním roce. Za co se staví ČSSD?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ta jednání probíhají. Další termín zase na úrovni předsedů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně i Senátu, myslím, že proběhne zítra. To znamená, že důležité je teď se opravdu posunout z toho místa, najít řešení, které by bylo vyhovující pro obě komory, protože v tomto návrhu zákona jsou obě dvě komory Parlamentu České republiky rovnocenné. A myslím si, že pan předseda Hamáček pro to dělá jako ministr vnitra maximum, a myslím si, že by každá strana měla ustoupit, abychom se skutečně co nejrychleji shodli.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak, co se týká mě, návrh odborů na ten velikonoční lockdown, to je věc pro epidemiology. To je věc pro ministra zdravotnictví. Já myslím, že nám dnes nepřísluší to komentovat. Musí se to zdravotně odůvodnit, těch výzev je velké množství, reflektujme to, berme to a musí se k tomu udělat odborná diskuse, jinak tady budeme mít deset milionů epidemiologů.

Co se týká nálezu Ústavního soudu, my to teď analyzujeme. V tuto chvíli na tom pracují týmy ministerstva průmyslu, Ministerstva financí, Úřadu vlády, odpoledne to budeme určitě prodiskutovávat na vládě, vydáme k tomu stanovisko. Zatím podle těch předběžných informací je to vlastně tak, že se navrhlo zrušit něco, co už mezitím bylo zrušeno. Nicméně reflektuji to spíše jako určitou výzvu do budoucna, jakým způsobem případě okomentovávat jednotlivé výjimky a restrikce, které jsou. Ale zatím víc k tomu nemáme, budeme mít odpoledne.

Stejně tak, co se týká tendru, ten bude rovněž diskutován na vládě, myslím tím tendr na testy do škol. Myslím, že to bylo všechno.

A pak ještě tam byla otázka, do jaké míry se to dotkne otevírání maloobchodu. Tady je třeba říct jednu věc: To je vždycky úhel pohledu. Mě, kdy vidím tu dnešní diskusi, tak skutečně někdy zůstává rozum stát, protože to, že se přeci zavřely maloobchody na podzim, nebylo z důvodu toho, že jsme chtěli někomu škodit.

Maloobchody se zavřely prakticky v celé Evropě. Maloobchody se zavřely proto, aby se nešířila epidemie, proto, aby se snížila mobilita, proto, aby se zamezilo problému, který by měl nepochybně vzrůstající charakter. Proto jsme to udělali a udělaly to všechny ostatní země.

Nejdřív jsme zvolili rakouský model, to znamená, že hypermarkety byly ještě otevřené, a specializované prodejny už musely být zavřeny. Pak jsme přešli na belgický model, který je férovější vůči konkurentům, vzájemným, a podnikatelům, ale zase méně komfortní pro zákazníky, proto se musely udělat ty šňůry.

Takže jakékoliv řešení, které se zvolí, tak samozřejmě někomu bude vadit, ale ta podstata je v tom, že obchody se na podzim zavřely, a nejenom obchody, služby, restaurace, hotely atd. proto, aby se snížila mobilita. Kdyby se to neudělalo, dnes je ten problém výrazně větší. Řešme nuance, řešme detaily, jestli má být k tomu ve výjimce obchod A, nebo obchod B. Mimo jiné i toto víceméně kopíruje například Slovensko, například Rakousko nebo Německo. Ale určitě s těmi závěry budeme pracovat.

Mariana Novotná, Česká televize: Můžu ještě doplnit? Ten volební zákon, budete mít dvě varianty Ministerstva vnitra: jeden obvod, čtrnáct obvodů. Pro co vy zvednete ruku? A otázka i na vás, paní ministryně, co vy podpoříte zatím dnes na té vládě? Děkuju. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Za mě je to tom, že si nechám od kolegů nejdřív vysvětlit nebo ukázat všechny parametry toho, říct plusy a minusy a teprve poté se budu rozhodovat. Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Za sociální demokracii, my se domníváme, že ten jeden volební obvod je spravedlivější, čistější ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu, protože tam skutečně pak platí to, že každý hlas má stejnou hodnotu. Nicméně platí to, co jsme řekli v několika posledních dnech a týdnech, že důležité je se dohodnout. To znamená, i ten systém čtrnáct krajů jako kompromisní řešení je přípustný. Ale pokud máme striktně se podívat, co je čistější a spravedlivější, tak je to jeden volební obvod, ale v tuto chvíli to směřuje k těm čtrnácti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den, já ještě budu pokračovat v těch otázkách na paní a pana ministra. Aktuálně Lukáš Wagenknecht, senátor, řekl, že Senát bude chtít vrátit pandemický zákon Sněmovně. Jak moc to komplikuje situaci s koncem nouzového stavu 27. února, co teď s tím?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já už jsem v minulosti řekl, že pan Wagenknecht je vlastně novodobý Gustáv Husák, který nemá rád podnikatele, nemá rád korporace, nemá rád obchod a neustále se snaží něco vracet, něco rozbourávat.

Pokud by se toto skutečně stalo, toto by se ukonalo, v tom případě nevím, v jakém režimu bychom zde měli fungovat po skončení nouzového stavu. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že by se tím opět oddálilo pro podnikatele, proto to říkám v tomto kontextu, jakékoliv odškodnění.

Ta diskuse nad pandemickým zákonem byla velmi náročná. Myslím si, že to byl kompromis, rozumný kompromis, dlouho jsem neviděl tak, že by se opozice s koalicí byla schopna domluvit na těchto parametrech. Myslím si, že ta klíčová věc, která byla v tom, že podnikatelé budou moci mít dokompenzováno to, co nedostanou v běžné podpoře specifické nyní, čili až do výše 100 procent, takže je velmi férová a vstřícná vůči podnikatelům, takže když se to bude oddalovat, o to později budou mít zdroje.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Pardon. Bude to pro vás téma na dnešním jednání vlády? Budete se tím zabývat, tou podporou Senátu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To neumím teď říct, pravděpodobně, máme tam hodně bodů, určitě tématem vlády bude ten Ústavní soud. Ale jestli prostě nějaké další výzvy, které jednotliví senátoři pouští do éteru, budou součástí jednání vlády, spíše si myslím, že ne.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká mě, tak já se nebudu vyjadřovat k výrokům, které jsem sama neslyšela. Víte, že pak lítají v prostoru různá nedorozumění.

Za mě platí to, co jsem řekla na úvod. Ve středu bude projednávat Senát ten návrh tzv. izolačky. Už v tuto chvíli se objevují před projednáním příslušného sociálního výboru senátního dva pozměňovací návrhy. Za mě osobně se ten fakt, že by ve středu Senát neschválil izolačku, blíží katastrofě. Znamenalo by to, kdyby Senát izolačku vrátil, že ta nebude platit k 1. 3., a protože legislativní proces je nastaven tak, jak je nastaven, víte, že tam jsou různé lhůty, tak by Sněmovna mohla senátní vratku hlasovat až příští týden.

To znamená, že bychom nestíhali 1. 3. účinnost. Tím pádem bychom ztratili klíčový nástroj na to, jak zkrotit pandemii. Víte, že ten hlavní důvod, proč lidé nenahlašují kontakty, nejdou do karantény, nejdou do izolace, tak je to, že mají finanční a existenční strach. Bojí se, že přijdou o peníze, jdou na šedesátiprocentní nemocenskou, a proto je pro mě izolačka klíčová.

Udělám všechno pro to, aby Senát ve středu izolačku schválil. A pokud se to nepodaří, tak budeme o tom určitě dnes diskutovat na vládě, tak uděláme také všechno pro to, aby ještě tento týden Sněmovna tu senátní vratku přehlasovala, protože potřebujeme k 1. 3., musíme mít funkční zákon, potřebujeme funkční izolačku, to je opravdu klíčové.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Jenom bych se zeptala, jak odborů, tak zaměstnavatelů: Vy jste tedy dnes chtěli vědět na tripartitě nějaká opatření, o kterých vláda jedná, která zvažuje v této epidemiologické situaci, a nedozvěděli jste se nic? Nebo jste se dověděli nějaký návrh, o čem se případně bude jednat?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já začnu. Nedozvěděli jsme se nic. Dozvěděli jsme se, že kurzarbeit je problém, protože hnutí ANO ho úspěšně blokuje a pana premiéra to teď příliš neinteresuje, protože Evropská komise odsouhlasila prodloužení Antiviru, možnost prodloužení Antiviru. Takže vlastně to teď není priorita.

Je to priorita. Ale jsme ve stejné situaci, jako jsme byli. Antivirus jsme podpořili spolu se zaměstnavateli. Dokonce si umím představit, že by byl na delší časový úsek než na konec dubna. Už jsme to tady řekli při poslední tripartitě, tento návrh, byli bychom rádi, kdyby to vláda podpořila. Protože tady se jedná také o jistotu pro zaměstnavatele. A jakmile nebude, tak to budou muset řešit. A když si vezmeme lhůty propouštění, tak už by to také mohla být neřešitelná situace v mnoha případech.

A co se týká dalších opatření, tak já jsem to shluknul do té věty, že pan premiér řekl, že ministři ať neříkají své návrhy, ať si je projednají na vládě a potom teprve ať to sdělí. Ale my jsme to nesvolali. My nechodíme na tripartitu proto, abychom jenom staticky seděli a poslouchali, ale proto, že chceme vidět konkrétní návrhy.

Takže chceme znát konkrétní návrhy na řešení situace s celou tou škálou opatření, protože pokud si pamatuji, tak všechny informace, které sdělil pan profesor Dušek s panem ministrem Blatným, hovoří o zhoršování a pokračování zhoršování situace a hrozícím kolapsu zdravotnictví ve vztahu již ke známým skutečnostem. S dovolením bych to neopakoval.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom za nás, potvrzuji slova pana předsedy. My jsme to svolali nebo požádali ten bod, abychom dostali informace. Ty jsme dostali, klobouk dolů, od profesora Duška. Ale čekali jsme, jaká opatření nebo co bude doporučeno firmám v oblasti testování a zlepšení i systému očkování nebo distribuce těch očkovacích látek, ale to jsme bohužel nedostali. Je pravda, že pan předseda vlády nedovolil ani členům vlády, aby na to reagovali. Řekl, že to bude projednáno na vládě.

Kurzarbeit. Já už jsem to říkal. Mě už to ani nebaví o tom něco říkat a vysvětlovat. Je to jenom politická válka. Zbytečná. Antivirus se teda prodlouží. Naštěstí v Bruselu jsou možná chytřejší jak doma, že to nechali až do 31. 12. A mně se zdá, že tam chceme postupovat až tomu datu. Takže, není to dobré.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:

Já to doplním jenom. Co se týká toho pandemického stavu, tak ta diskuze nebyla o tom, že něco nechceme říct. Ale poslední dobou je čím dál častější to, že kdykoliv cokoliv řekneme ve smyslu návrhů nebo ve smyslu nějakých opatření na úrovni jednání s asociacemi, s odbory a tak dále, během několika hodin už o tom mluví prakticky všichni.

To znamená, ta dohoda je taková, že jsme nastínili, co budeme probírat. Jasně jsem řekl, jak bude vypadat systém testování, který chci předložit. Ten jsem mimo jiné i o víkendu diskutoval s kolegy ze Svazu průmyslu a nemohli jsme samozřejmě definitivně potvrdit to, že například toto bude finálně schváleno, protože ta vláda bude teprve probíhat.

Čili ta diskuze je dnes o tom, abychom nejdříve ty věci na té vládě projednali, schválili, nebo neschválili a pak jsme je řekli ven. To znamená, samozřejmě že kolegové věděli, co se probírat bude, ale rozumím tomu, že to rozhodnutí musí padnout až na té vládě.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká kurzarbeitu, tak my jsme měli minulý týden ke kurzarbeitu koaliční radu a pan premiér mi přislíbil na koaliční radě, že se kurzarbeitem bude zabývat, což doposud říkal, že nebyl ten případ. Že si to nastuduje.

Přislíbil mi také pan premiér, že se příští týden na to setkáme ve stejném složení tak, jak se projednával minulý týden pandemický zákon, a že se co nejrychleji dohodneme. Protože cílem je mít ten kurzarbeit připravený a schválený.

Takže ještě jednou. Nově, od minulého týdne, máme příslib pana premiéra, že se tím bude zabývat a že příští týden se dohodneme tak, jak tomu bylo u pandemického zákona. A nebude to předmětem, teď se omlouvám, odcituji to, těch válečných tažení jednotlivých poslaneckých klubů.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já ještě s dovolením poznámku. Když tady pan ministr řekl, že to projednávali. Ne s odbory. Nikdo s odbory neprojednával otázku testování. My jsme požadovali dnes na tripartitě, aby se rozvolnila možnost nákupu samotestovacích sad pro lidi, aby se sami mohli otestovat, aby tak přispěli k tomu, aby se virus nešířil. Taky k tomu nebyla žádná reakce.

Ptali jsme se, jak to bude s firmami. Také žádná reakce. Přestože dlouhodobě, řeknu poslední čísla třeba pana sociologa Prokopa, který říká jednoznačně, že šíření je v prostředí, které v této chvíli nebo celou dobu pandemie prakticky omezeno není.

Takže z toho pohledu si myslím, že je to dostatečné, abyste si uměli představit, v jaké pozici jsme. A vadí nám to. Protože si myslím, že se má diskutovat s relevantními partnery, což zástupci zaměstnanců a zástupci zaměstnavatelů jednoznačně jsou. My je zastupujeme, takže já jim dnes sdělím, že vláda nám neřekla vůbec nic. To jim určitě udělá velkou radost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Veronika Polášková, TV Prima: Dobrý den. Pane ministře, paní ministryně, já bych se vás zeptala, co říkáte na návrh Svazu obchodu a cestovního ruchu, aby vláda předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nevidíme dnes důvod předkládat jakýkoli nový návrh, protože my jsme schválili pandemický zákon, respektive je teď v legislativním kolečku, který řeší nejenom odškodňování pro obchody, ale my se musíme bavit o všech podnikatelích, ať už je v průmyslu, ať je obchod, dodavatel, ať je prodejce, ať má prodejnu uzavřenou, či neuzavřenou.

Co se týká maloobchodu, tak rozhodně kompenzace od té podzimní vlny nejsou špatné. Pojďme to počítat ještě jednou. Díky programu Antivirus dostávají stoprocentní kompenzace mezd a odvodů. Pokud je někdo živnostník, dostává 15 000 měsíčně. Teď to bude 30 000. Dále dostává a dostal hrazeno nájemné a současně s platností od poloviny října dostávaly maloobchody na každého zaměstnance navíc pro majitele navíc 400 korun. Čili deset zaměstnanců, 4 000 za den krát třicet dní, 120 000 korun.

Rozhodně maloobchody nebyly s ohledem na kompenzace nijak uzurpovanou skupinou. Naopak, maloobchody a restaurace dostávaly velmi seriózní podporu. Samozřejmě čímž neříkám, že dostali sto procent toho, co by si možná představovaly, ale ty kompenzace rozhodně nebyly špatné. A od 1. 3., bude-li pandemický zákon schválen, tak rozdíl mezí tím, co dostanou, a tím, jakou prokážou škodu, navíc ještě dostanou vykompenzováno.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Za mě jako ministryně práce a sociálních věcí. Děláme to od začátku té pandemie, to znamená už rok. Jsou důležití zaměstnanci a všichni pracující, to znamená i živnostníci, dohodáři a tak dále. Pro mě důležité, aby lidé, kteří pracují, a byli zasaženi pandemií, tak aby nezůstali bez peněz. Děláme to, Antivirus je nejúspěšnější vládní program.

Druhá věc, která je prioritou, a už jsem to tady dnes zmiňovala. Dnes v důsledku těch vládních opatření bychom chtěli distribuovat roušky, ale i respirátory, říkám i respirátory, ne jenom roušky, pro lidi, kteří nemají peníze na to, aby si pořídili ochranné pomůcky. To mi přijde velice zásadní. A pak tu máme celou řadu dalších věcí, jako je například izolačka.

To znamená moje priorita je, aby lidé, kteří pracují a byli zasaženi pandemií, anebo lidé, kteří si nemohou prací zajistit dostatečný životní standard, tak aby nezůstali bez pomoci. A myslím si, že se to Ministerstvu práce a sociálních věcí velmi dobře daří.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter