Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

9. 2. 2022 10:55

Tisková konference po jednání tripartity, 9. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné dopoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Protože máme málo času, poprosím rovnou pana premiéra o úvodní slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes měli jednání tripartity, které jsme svolali proto, abychom mohli se sociálními partnery probrat základní parametry návrhu státního rozpočtu. To jednání se uskutečnilo dnes. Samozřejmě je to všechno trošku netypická, ne úplně standardní situace, protože naše vláda je ve funkci od 17. prosince, takže jsme měli něco přes 50 dní na to, abychom připravili upravený návrh státního rozpočtu.

Bylo nám jasné, že ten rozpočet, který připravila předcházející vláda Andreje Babiše a paní ministryně financí tehdejší Alena Schillerová, že je to rozpočet, který Česká republika nemůže mít právě proto, že ten rozpočet je vzhledem k vysokému zadlužení, deficitu 377 miliard korun a všem dalším aspektům, které ten rozpočet měl. Jenom by podporoval zvyšování inflace, znehodnocování úspor občanů, zdražování a ty věci, které prostě odpovědná vláda nemůže připustit.

Proto jsme velmi intenzivně pracovali, pan ministr financí Zbyněk Stanjura, na přípravě upraveného rozpočtu, který naše vláda může a chce předložit.

Splnili jsme ty základní parametry. To znamená, že dnes na vládě budeme projednávat rozpočet, který je protiinflační, rozpočet, kde se výrazně snižuje to zadlužení, deficit. Dosáhli jsme toho cíle, který jsme si dali, že to bude pod 300 miliard korun. Je to 280 miliard korun. A dosáhli jsme i toho dalšího cíle, že budeme šetřit na výdajové straně, že dokážeme lépe nakládat s prostředky daňových poplatníků, že stát bude schopen se chovat hospodárněji, a dokázali jsme snížit ty výdaje zhruba o 77 miliard korun.

To je důležité. K tomu je důležité ale také říct, že ty úspory, se kterými naše vláda přichází, nebo ten racionálnější rozpočet se netýká těch klíčových věcí. Nebude mít dopad na občany a jejich mzdy, nebude mít dopad na investice, nebude mít dopad na ty klíčové věci, na kterých závisí rozvoj naší země.

Já musím poděkovat sociálním partnerům, jak zástupcům zaměstnavatelů, tak zástupcům zaměstnanců, za velmi věcnou diskusi, za řadu konkrétních připomínek, varování, upozornění. Teď nehodnotím to, jestli jedna strana, oni to pánové určitě řeknou, je vstřícnější k té podobě rozpočtu, jak jsme ji předložili, druhá strana třeba kritičtější. Ale chci ocenit to, že ta diskuse byla věcná, že tam zazněla spousta podnětů, které nepochybně využijeme nejen v dalším dialogu, ale i při přípravě prvního skutečného rozpočtu naší vlády a to bude rozpočet na rok 2023.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím pana ministra financí Stanjuru o doplnění.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Já se připojím k tomu poděkování a chci říct, že dneškem nekončí diskuze o státním rozpočtu s našimi partnery, nekončí sociální dialog. My jsme se rovnou domluvili, že se vrátíme v příštích dnech, myslím si, že dnech, k detailnější debatě s odborníky jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany zaměstnanců. Díky tomu, že nejsme v časově komfortní pozici, tak nám to přijde logické a správné.

Vláda, jak jistě víte, bude návrh rozpočtu projednávat za několik desítek minut. Nicméně mohu oznámit aspoň ty základní parametry, které bude projednávat vláda. My předkládáme protiinflační návrh státního rozpočtu, kde předpokládáme schodek v roce 2022 280 miliard. Je to skoro o sto miliard méně, než předložila vláda Andreje Babiše v listopadu loňského roku do Poslanecké sněmovny. Je to o 140 miliard méně, než byl výsledek hospodaření za rok 2021. A je to o 220 miliard méně, než byl plánovaný schodek ve státním rozpočtu pro rok 2021.

Jak říkal pan premiér, ušetřili jsme 77 miliard, z toho 62 miliard na běžných výdajích. Ty užší provozní výdaje, klasické energie, nakupované služby, jsme ušetřili 13 miliard korun. Na celkovém objemu mezd jsme ušetřili devět miliard proti tomu návrhu ve Sněmovně, i tak ale objem mezd pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebované objemy z loňského roku, tak to bude deset, možná dvanáct miliard nárůst proti roku 2021. Zachováme platby za státní pojištěnce v úrovni roku 2021, tím uspoříme v letošním roce čtrnáct miliard korun. Jsou sníženy neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, například osm miliard na podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky.

Současně ten návrh rozpočtu snižuje kapitálové výdaje o patnáct miliard a zde bylo jediným vodítkem vlády a všech ministrů, zda se ten plánovaný výdaj, ta plánovaná investice dá uskutečnit v roce 2022, zda se dá vysoutěžit a podepsat smlouva. Těch 15 miliard je nerealizovatelných a nerealistických. I tak zůstane v návrhu rozpočtu 203 miliard kapitálových výdajů, což je o čtrnáct miliard více, než bylo v loňském rozpočtu plánováno, a je to o 26 miliard více, než byla loňská skutečnost roku 2021, a je to přes deset procent všech výdajů státního rozpočtu.

Současně jsme na základě predikce, lednové predikce aktualizovali příjmy státního rozpočtu, všechny jsme přiznali, 62 miliard korun, a současně jsme identifikovali a navrhli nové výdaje ve výši 42 miliard korun. Nejvýznamnější položkou je valorizace penzí, 21 miliard, zvýšení příspěvku na bydlení tři miliardy, bohužel taky zvýšení úroků za státní dluhy o pět miliard, to musíme říct, a jsou tam tři miliardy na kompenzace podnikatelům. Dodatečné příjmy, ta celková částka bude vyšší, když započteme kompenzační bonus, kompenzace vůči městům a obcím bude to zhruba sedm miliard korun. Kompenzace za období od listopadu do konce roku, v případě kompenzačního bonusu pro OSVČ do konce ledna.

To jsou základní věci, které jsme debatovali s našimi sociálními partnery, a ještě jednou děkuji za korektní debatu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím, aby stanovisko zaměstnavatelů přednesl pan předseda Wiesner.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Děkuji také. Takže my jako zaměstnavatelé podporujeme samozřejmě stabilitu veřejných financí a rozpočtovou odpovědnost. Samozřejmě my podporujeme ty věci a jsou priority v těch věcech, které slouží k podpoře dlouhodobého ekonomického růstu, tak jak jsme o tom mluvili už při minulých jednáních. Čili samozřejmě je to podpora vzdělávání, digitalizace, digitalizace státu i firem, samozřejmě budování infrastruktury, výzkum, vývoj, aplikovaný výzkum a všechny ty věci, které samozřejmě vedou k tomu, aby se podpořila ekonomika a abychom se dostali z té situace, která v současné době je.

My jsme i pokud se týká toho rozpočtu, tak samozřejmě, dostali jsme ho včera večer kolem šesté, takže jsme nestačili to probrat všechno podrobně s našimi makroekonomy. Čili proto jsem požádal pana ministra financí, abychom se mohli v příštích dnech sejít, abychom mohli ještě si ty detaily probrat a abychom mohli probrat i jednotlivé vazby těch jednotlivých ukazatelů, poněvadž řada věcí třeba se přesouvá nebo nebude uskutečněna v tom letošním roce, třeba z toho aplikovaného výzkumu, poněvadž nejsou ty věci nebo nebyly vyzvány výzvami a  nebyly připraveny, takže se ale musí přesunout potom do toho roku 2023 a 2024.

Čili takových věcí a takových vazeb je tam víc a to chceme, abychom to podrobně teda prodiskutovali, ale aby dejme tomu to bylo potom doplněno, jak do stávajícího rozpočtu anebo aby bylo potom přihlédnuto k tomu při tvorbě rozpočtu 2023 a 2024, který už bude tedy tvořit tato vláda.

My jsme v průběhu té přípravy, poněvadž jsme nevěděli, kdy ty materiály dostaneme, tak jsme zejména vypíchli ty věci, které potřebujeme, aby byly řešeny. Čili zabezpečení stabilních prostředků pro vědu, výzkum, inovace. To je to, co jsem říkal. Aplikovaný výzkum. Potom kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku. To znamená to, co by se mělo nebo je u hodně států, tedy podle těch pravidel Evropské unie, financováno z povolenek. Takže to potřebujeme, aby bylo tedy nějakým způsobem stanoveno.

A samozřejmě potom kompenzace nárůstu cen energií podnikům a parametry nastavení těch jednotlivých kompenzací, poněvadž nejedná se jenom o elektrickou energii a samozřejmě o plyn, ale jedná se o všechny ty další návaznosti, které jsou, a navyšování cen, které v současné době ani ještě nejsou všechny promítnuty, poněvadž teprve se promítnou v průběhu roku. A myslím si, že to bude dost problematické a je potřeba, aby toto vláda řešila, abychom společně s ní tedy ty návrhy nějakým způsobem dávali.

Potom jsme požadovali, abychom i pro letošní rok, aby byly zrychlené odpisy schváleny tak, jako byly v roce 2022, čili aby to platilo i na rok 2023.

Pokud se týká evropských prostředků, tak tam samozřejmě to nesmírně důležité pro rozpočet a pro rozvoj vlastně těch našich podniků, to je, ať se to týká Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu, z Evropského sociálního fondu a tak dále. Čili tam abychom jednali, poněvadž ta jednání prakticky, která byla v loňském roce, tak skončila ještě před volbami a je potřeba tyto věci dotáhnout a jsou tam termínově stanoveny velice přísné podmínky ze strany Evropské unie a je potřeba, aby to zaměření tedy zase sloužilo k tomu, aby, dejme tomu, to podpořilo ekonomický růst.

Také jsme mluvili o dopadové studii Zelené dohody a Fit for 55, kde potřebujeme, aby prostě tato dopadová studie byla dopracována, abychom na základě toho mohli dělat ty jednotlivé další kroky. Kladně jsme hodnotili to, že tam byly navýšeny prostředky na české předsednictví, poněvadž prakticky to bude už za pět měsíců a ta příprava, si myslím, že vázne nebo vázla. Je potřeba se prostě tohoto úkolu zhostit velice dobře, aby to nedopadlo jako při minulém předsednictví.

Čili chceme, aby se ta republika tedy ukázala a aby samozřejmě tam byly řešeny ty věci, které jsou v současné době důležité. A tam záleží na tom, jak v současné době i bude ta konzultace s Francouzi a na to návaznost potom těch jednotlivých úkolů, které tedy by se měly dotahovat.

Měli jsme tam ještě připomínky k platbám za státní pojištěnce, poněvadž tam bylo slíbené navýšení pro ten letošní rok. Zatím to tam není a samozřejmě byl tam návrh toho navýšení i pro další léta. Čili to jsou ve stručnosti ty hlavní body, o kterých jsme tedy jednali, a myslím si, že ty podrobnosti ještě budou dotaženy a budou dořešeny tedy v těch následujících dnech. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím na závěr pana předsedu Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji vám hezké dopoledne, děkuji, že jste tady vydrželi a samozřejmě moc bych si přál, abych mluvil jenom o pozitivních věcech, ale bohužel to ve všech okolnostech tak nebude.

Normálně vypadá státní rozpočet na příští rok včetně rozpočtové dokumentace takto. Toto jsme dostali včera v šest hodin odpoledne. To znamená, že jsme dostali podklad, který neobsahoval všechny podklady, a rozhodně i ty nejzásadnější, to znamená ta část, která hovoří o tom, jak to ve skutečnosti je, jak je to s počty zaměstnanců.

Za druhé, neobdrželi jsme část makroekonomickou. To není makroekonomická predikce, ale to je skutečně makroekonomicky rámec veřejných rozpočtů. Tady musím férově konstatovat, že se nám pan ministr financí za to omluvil a slíbil, že nám dnes tyto podklady pošle. Tak stejně se nám omluvil, sociálním partnerům, že jsme obdrželi ten podklad tak pozdě, jak jsme ho obdrželi. A my jsme požádali, aby ta situace pro příští jednání byla tak, abychom se mohli těm věcem skutečně věnovat a nemuseli jsme to řešit nočními službami tak, abychom si to mohli celé prostudovat.

Protože ta situace skutečně jednoduchá není. Vláda rozhodně není v jednoduché situaci, ekonomika je velmi křehká. A ty nejzásadnější problémy, které jsou, je enormní zdražování, už třetí změna makroekonomických predikcí, původně 3,5 procenta v září, na podzim šest a teď 8,5% inflace v průběhu roku. A to ještě Česká národní banka predikuje, že první tři měsíce se bude dotýkat inflace dokonce desetiprocentní hranice.

To také znamená, že celá řada subjektů bude mít ještě i jiné vnímání inflace podle svého vlastního spotřebního koše a to může být dokonce o významnou část víc než ta, o které hovoříme v těch průměrných hodnotách. Takže křehkost vysoká.

Druhým důvodem křehkosti je, že deficit je obrovský. My jsme si propočítali, že pokud by nebyly realizovány v roce 2020 ty daňové změny, které byly realizovány takzvaně pod pláštěm covidu, ale nemělo to s ním nic společného, tak bychom se dnes s vládou, po těch redukcích, o kterých tady hovořil ministr financí a pan premiér, tak bychom se dnes nebavili o 280 miliardách, ale pouze o pouze sto miliardách deficitu veřejných financí. To je hodně velký rozdíl.

Neboli tím chci říct, že problém je na obou stranách rozpočtu, jak na příjmové, tak na výdajové. Proto jsme vyzvali vládu k tomu, aby otevřela, ne dnes, ani příští týden, ale co možná nejdříve diskuzi o českém daňovém systému, protože v něm je ten zásadní problém. A to není jen otázka daní, jejich výše, ale také vyvádění daní a podobných jevů, které samozřejmě nenapomáhají stabilitě veřejných rozpočtů.

Další věc z naší strany, když budeme teď kumulovat ta čísla, a prosím to, co řekl pan ministr financí stejně tak platí jako to, co říkám teď. Rozdíl mezi navrženým rozpočtem předloženým do 30. 9. loňského roku a současností je na příjmové straně plus 69,84 miliardy korun a na výdajové mínus 25,76 miliardy. To dělá dohromady 96,6 miliardy korun. To je rozdíl mezi rozpočtem, který byl předložen minulou vládou, a tím, který jsme obdrželi pro projednání. Co tím chci říct, jsou dvě věci. Ta první je to konstatování a ta druhá, že jsme velmi rádi, že vláda nejen přiznala, ale hlavně zapojila ty dodatečné příjmy do návrhu rozpočtu na rok 2022.

Protože pokud by tomu tak nebylo a bylo by to těch čistých 80 miliard, jak o nich hovořil pan ministr financí, tak bychom opravdu měli poměrně značné problémy. Proto, a nejenom proto v této souvislosti jsme podruhé požádali vládu o to, aby spolu s námi, sociálními partnery, to znamená jak odbory, tak zaměstnavateli a vládou, jsme připravili návrh, řekněme tomu pracovně Národní dohody, která by měla mít charakter hospodářské strategie České republiky.

Jsem rád, že pan premiér řekl, že se bude zabývat touto myšlenkou. Tady znova oceňuji to, co už jsem ocenil minule, a to, že bude vytvořen orgán, kterému se dá říct, prosím, orgán v uvozovkách, ale porada ekonomických ministrů, a bude podle potřeby rozšířena o sociální partnery. Vnímám to jako velmi pozitivní krok pro nás, kde můžeme tyto věci diskutovat na pracovní úrovni a hledat možná řešení. Úplně ideální kombinace.

Co se týká platů, co se týká zdravotnictví. Co se týká platů, vyzvali jsme k tomu, aby se jednalo opětovně o platech, tak jako to bylo v minulém týdnu, s panem ministrem financí, protože zaměstnancům, a tady není tak zcela pravda, co řekl pan premiér, je snížena jejich úroveň platů. Protože pokud inflace bude 8,5 procenta celoročně, tak i ti, kteří dostali šest procent, tak tady budou mít 2,5procentní propad jejich reálných příjmů. A ti, co nedostali vůbec nic, což není malá část, tak budou mít ten propad 8,5 procenta a bude to samozřejmě ještě dokonce individuální.

Chceme, abychom se k tomuto nejpozději v pololetí vrátili, nebo do pololetí přesněji řečeno, a podívali se na dopady na tyto zaměstnance, protože si nemyslíme, že by měli všechno zaplatit nulovým nárůstem.

Byla také diskuze na téma zrušení zvýšení platby za státního pojištěnce na rok 2022. Tam shodu nemáme. My jsme požadovali, aby ta situace napravena byla, a ještě se to diskutovalo. Vláda argumentovala, že rezervy pojišťoven jsou natolik vysoké, že toto by nemělo znamenat problém v oblasti poskytování péče. Věřím, že tu diskusi povedeme dál, protože rád bych věřil, že nikdo nechce snížení, a bude záležet na konkrétních krocích, ať už to zdravotních pojišťoven, poskytovatelů péče a podobně.

Takže toto základní rámec z naší strany. A poslední poznámka: My se skutečně velmi obáváme stagflace v České republice a byli bychom rádi, aby to, co jsme řekli na prvním jednání s vládou, a to je to, aby se koordinovala politika měnová s politikou rozpočtovou. Protože pokud se to potká v nesprávnou chvíli a na nesprávném místě, může dojít k tomu, že se kroky České národní banky a kroky vlády mohou znásobit. To by byla ta nejhorší zpráva pro Českou republiku a věřím tomu, že k tomu nedojde. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, pokud jste skutečně nenašli shodu v tom nenavyšování poplatků za státní pojištěnce, co to znamená? Odbory vstoupily do stávky, máte nějaký od nich příslib nebo komunikaci, jestli budou – do stávky, pardon, do stávkové pohotovosti. Jestli ta stávková pohotovost bude pokračovat, za jakých podmínek by skončila? A jestli můžete nastínit, jakým způsobem vlastně to nenavyšování těch plateb by bylo aplikováno? Jestli to bude zpětně od 1. ledna, nebo jestli to bude do budoucna? A potom ještě doplňující otázka v tomhle směru: Pokud by odbory kývly jenom, v uvozovkách, na tu valorizaci, která vlastně byla nabízena, tak znovu: Za jakých podmínek bude, kam by až mohla ta úroveň být a kdy třeba bude ten zákon? To je k tomuhle tématu. A potom bych poprosil ještě otázku přímo na pana Stanjuru: Vy máte v těch škrtech osm miliard na obnovitelné zdroje. Jestli můžete i, předpokládám, že tady byla komunikace na tripartitě, jestli můžete trochu rozklíčovat, jakým způsobem toho chcete dosáhnout a zda se třeba neobáváte postihu ze strany Evropské unie? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych začal u té vaší první otázky a já chci ještě jednou říct, že ta debata, kterou jsme dnes vedli se sociálními partnery, byla opravdu velmi věcná. Tam nezaznívaly žádné hrozby stávkou ani stávkovou pohotovostí, vůbec jsme se tímto nezabývali. Zaznívaly tam argumenty a naše odpovědi na konkrétní otázky a to byla povaha té diskuze.

Samozřejmě, že jsme se věnovali opakovaně tomu zachování výše plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021. Bavili jsme se o těch argumentech, které jsou na straně vlády. Když si vzpomenete i v té veřejné diskusi, čím se argumentovalo při tom navýšení plateb za státní pojištěnce pro ten letošní rok, tak to byla hrozba snižujících se rezerv zdravotních pojišťoven. Mluvilo se dokonce o tom, že by se mohly dostat někde na úroveň deseti miliard korun. Když se podíváme na tu skutečnost přelomu roku, tak vidíme, že tam ty rezervy jsou kolem padesáti miliard korun. Čili to nenavýšení by opravdu nemělo mít a nebude mít žádný dopad na kvalitu zdravotní péče a finanční stabilitu zdravotnických zařízení.

Co chci ale ještě k tomu dodat, je, že platy ve zdravotnickém sektoru vzrostly od 1. 1. o šest procent. To naše vláda udělala a tohle samozřejmě platí a zůstane to v platnosti. Čili i to navýšení těch platů zdravotníků tímto není v žádném případě postiženo.

A ještě bych dodal jeden údaj, a to je to, že podíl platby za státní pojištěnce je i v tomto roce přitom nenavýšení 6,8 procenta ze státního rozpočtu. To je nejvíc v historii. Ten třicetiletý průměr je kolem 4,5 %. Čili to ukazuje, že to naše rozhodnutí je racionální.

Samozřejmě vnímáme všechny ty obavy, jsme připraveni k diskuzi, jsme připraveni prostě sledovat a budeme sledovat tu situaci a mohu všechny ujistit, že nedojde k jakémukoliv ohrožení kvalitní zdravotní péče pro všechny.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu doplnit, tak ten zákon nebude složitý. Budeme to řešit zákonem a je to vlastně jednoduchá matematická úloha. Bude záležet na účinnosti tohoto zákona. Do doby účinnosti bude platit podle rozhodnutí minulé vlády. Po účinnosti toho zákona bude jiná částka tak, aby ten průměr za rok odpovídal roku 2021. Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně.

Co se týče dotace na obnovitelné zdroje, tak roky tady sledujeme debatu o solárních baronech a kolik se platí zejména na fotovoltaiku a pan ministr Síkela zreálnil výdaje na tuto oblast. Zreálnil. To znamená, ono to záleží také na době osvitu a podobně, ale je to opravdu realistický pohled s tím, že zahájí kontroly přiměřenosti zisku těch, kteří čerpají tyto podpory. To taky znamená, když roste cena silové energie, a my víme, že roste, bohužel, tak se snižuje doplatek. Je to logické, protože tam se garantuje nějaká výkupní cena.

Takže je to realistický pohled, aniž by se nějak omezovala kapacita fotovoltaických elektráren zejména, protože to je ta největší část, i když se to jmenuje obnovitelné zdroje a platí to pro všechny obnovitelné zdroje. Ale podrobnosti určitě je schopen vysvětlit pan ministr Síkela.

Petr Fiala, předseda vlády: A ještě já tedy dodám jednu věc a ta je taky důležitá. My tady říkáme, že ten rozpočet se liší od toho, který předložila předcházející vláda, v deficitu, ve snížení deficitu, v úsporách a tak dále. Ale on se liší ještě v jedné věci. My se snažíme předložit rozpočet, a tak ho připravoval pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který je realistický.

Je to realistický rozpočet, který poctivě ukazuje všechny věci tak, jak jsou. To znamená, navyšujeme prostředky na investice, ale nedáváme tam prostředky na ty investice, o kterých jednotlivá ministerstva vědí, že letos nebudou realizovány. Přiznáváme i navýšené dodatečné příjmy státního rozpočtu, tak jak to nakonec zmínil i pan předseda Středula. A myslíme si, že Česká republika si zaslouží realistický rozpočet a že to je lepší než nějaké jako představy, které se pak ukazují jako naprosto neodpovídající skutečnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já teda poprosím ještě Hospodářky krátký dotaz a pak ukončím tiskovou konferenci. Dostatek času bude po rozpočtu ještě.

Petr Fiala, předseda vlády: Budeme mít tiskovou konferenci po jednání vlády, které by už teď měla začít, a tam se budeme bavit detailně o rozpočtu a odpovíme na všechny otázky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Tak děkuji, tak já skutečně jenom rychle dva dotazy. Jednak, pane ministře Stanjuro, jste řekl, že obsluha státního dluhu se zvýší o pět miliard korun. Jestli to dobře počítám, tak pět, možná i více miliard korun jenom budou stát úroky z dluhopisů Republika, kde si lidé napůjčovali asi 80 miliard korun. Znamená to, že kdyby tyto dluhopisy nebyly limitovány, že udržíte obsluhu státního dluhu na stejné úrovni?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne. Důvodem je inflace a zvyšující se sazby České národní banky. My jsme představili v někdy v lednu strategii financování státního dluhu. Na té strategii se nic nemění. Jenom z důvodu obezřetnosti, vzhledem k tomu, že je vyšší inflace a jsou vyšší úrokové míry, tak jsme tam odhadli, že budeme potřebovat o pět miliard více.  Nesouvisí to s tou emisí dluhopisů.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Pardon, jestli můžu ještě jednu reakci. Vy se ptáte na obsluhu státního dluhu, tady jsou ohrožené ještě úplně jiné finanční prostředky. Jedná se o investice ve dvou oblastech. Ta první je, že část investic pro letošní rok, která nemohla být z objektivních důvodů využita, je přesunuta. To je v pořádku. Problém je ten, aby byla i zahrnuta do rozpočtu 2023. Na to jsme upozornili, že to je potom důležité, aby se nestalo, že to bude věčný škrt.

Druhá věc je, a to se týká vůbec investic jako takových, protože investice byly připravovány zpravidla v období, kdy se neočekával takovýto růst cen těch jednotlivých částí. Požádali jsme vládu, ona to stejně podle našeho soudu by měla to udělat i sama pro sebe, a to je, aby udělala analýzu ohrožení těch investičních projektů.

Protože jestliže v některých projektech dokonce může být zdražení těch projektů i o několik desítek procent s ohledem na to, co za projekty to jsou. A je nutné, aby se tím vláda zabývala, aby to neohrozilo ty plánované investice a vlastně to, jaký efekt z investic pro budoucí hospodářský růst to může přinést.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já bych jenom využil toho, že tady jsou zástupci vlády i odborů a rád bych se teda zeptal na situaci kolem hygienických stanic, kde veřejnost získává rozporuplné informace o tom, zdali dostávají od vlády potažmo Ministerstva zdravotnictví instrukce či informace o nutnosti snížit stavy, tudíž i nutnosti šetřit, nebo nedostaly. Ministerstvo říká, že tam lidi propouštět nehodlá. Šéfové hygienických stanic jedním hlasem říkají: Dostali jsme instrukce, že máme snižovat stavy. Můžete buďto vy, pane předsedo, nebo vy, pane předsedo, nějak teda konečně vnést jasno do této otázky?

Petr Fiala, předseda vlády: Můžeme vnést jasno do této otázky. Pan ministr zdravotnictví dnes znovu na tomto jednání jasně řekl, že nejde o propouštění zaměstnanců. Jde o neobsazená místa, zjištění, jaký je tento stav. Nakonec ministr zdravotnictví ani nemůže propouštět lidi z hygienických stanic a jde taky o nějaký odhad toho, jak se bude vyvíjet ta situace po ukončení některých věcí, které se týkají, které souvisejí s bojem s covidem.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já do toho moc jasno nevložím. Jenom budu citovat z emailu, který jsem obdržel od paní předsedkyně Žitníkové, kde se píše: Vážená paní ředitelko, na základě pokynu náměstka ministra, hlavní hygieničky, paní doktorky Pavly Svrčinové si vám dovolujeme sdělit, že na základě rozhodnutí vlády České republiky dochází ke snížení systemizovaných míst na krajských hygienických stanicích v roce 2022. Ve vazbě na výše uvedené nám, prosím, nejpozději do pondělí 7. 2. do 8. hodiny sdělte za vámi řízenou hygienickou stanici, o kolik míst snížíte zaměstnance podle služebního zákona a kolik podle zákoníku práce. Zašlete atd. Takže jasno mám, máme, otázka je následné interpretace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, tím tiskovou konferenci končím. Děkuji za pozornost, s některými z vás se uvidíme za krátkou chvíli. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 9. února 2022

Související zprávy