Tiskové konference

22. 6. 2012 13:36

Tisková konference po jednání V4, 22. června 2012

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference po jednání předsedů vlád členských zemí Visegrádské skupiny. Vítám premiéra České republiky Petra Nečase, předsedu vlády Polské republiky Donalda Tuska, premiéra Maďarska Viktora Orbána a předsedu vlády Slovenské republiky Roberta Fica. O úvodní vyjádření prosíme předsedu vlády České republiky Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: Vážení páni premiéři, dámy a pánové. Jsem velice rád, že jsme dnes mohli pokračovat ve formátu Visegrádské čtyřky, která se jednoznačně osvědčila jako dobrá platforma pro koordinaci našich postojů v celé řadě oblastí. Mě také těší, že jsme dnes završili roční předsednictví České republiky v rámci Visegrádské čtyřky a jsem rád, že máme z toho pozitivní výsledky. Dnes jsme se zabývali celou řadou témat v průběhu dnešního jednání i celého ročního předsednictví České republiky ve Visegrádské čtyřce. Spolupracovali jsme samozřejmě nad evropskými tématy, nad problematikou kohezní politiky, ale vyjádřili jsme také společný zájem nad naším sousedstvím. To znamená, že všechny naše čtyři země spustily program Visegrád for Eastern Partnership v rámci Visegrádského mezinárodního fondu, který je zaměřen na východní partnery Evropské unie. Naše pozornost z hlediska okolí Evropské unie je samozřejmě také zaměřena na západní Balkán. Všechny čtyři naše země podporují vstupní rozhovory a vyjednávání se zeměmi západního Balkánu a jejich vstup do Evropské unie. Klíčovým tématem minulého roku našeho předsednictví, ale i tohoto dnešního jednání byla i energetika. Tady jsou velmi podobné postoje všech čtyř našich zemí. Počínaje tím, že máme zájem na dobudování energetické infrastruktury, propojení našich zemí dalšími plynovody a ropovody, podporou severojižního spojení. Máme také společný zájem na diverzifikaci zdrojů plynů a ropy a také přepravních tras do našich čtyř zemí. Všechny čtyři naše země mají také naprosto jednoznačný názor, že složení energetického mixu musí zůstat v národních rukou, tak jak to garantuje Lisabonská smlouva. Podporujeme společně rozvoj jaderné energetiky, ale také energetiky, která je založena na uhlí. Zabývali jsme se také samozřejmě i otázkami přenosových sítí a energetické infrastruktury. Jsem také rád, že spolupráce Visegrádských zemí běží i ve vojensko-bezpečnostní oblasti. Tady bych chtěl připomenout, že vytvoříme společnou battlegroup v rámci Evropské unie o síle tři tisíce vojáků, která bude k dispozici v první polovině roku 2016. Zabývali jsme se také samozřejmě programem následujícího ročního předsednictví Polska v rámci Visegrádské čtyřky. Velice intenzivní jednání jsme dnes vedli na téma přípravy Evropské rady, která proběhne ve čtvrtek a pátek příští týden, kde je naším zájmem, aby nadále byla zdůrazněna otázka pokračování strukturálních reforem, ale také zvyšování konkurenceschopnosti a podpory růstu v Evropské unii. My vidíme obrovský potenciál v dokončení vnitřního trhu pro ekonomický růst. Samozřejmě intenzivně jsme debatovali také o víceletém finančním rámci a o kohezní politice. Opět máme velký zájem na tom, aby finanční prostředky Evropské unie primárně přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti unie a jejich členských zemí a také samozřejmě, aby tady byla velmi efektivní a silná kohezní politika. V tom máme velmi podobné, nebo takřka totožné postoje. Bavili jsme se samozřejmě i o některých otázkách typu navýšení kapitálu Evropské investiční banky, tzv. projektových bondů. Jsem také ale především rád, že mohu představit dva konkrétní výstupy z dnešního jednání. Prvním je společný dopis čtyř premiérů, který dnes zasíláme předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise a předsedovi Evropského parlamentu. Tento dopis shrnuje naše společné klíčové priority v předvečer jednání Evropské rady a zejména pokud jde o růst, konkurenceschopnost, vnitřní trh, kohezní politiku a evropský rozpočet. Druhým konkrétním výstupem z dnešního jednání je společné prohlášení, v němž připomínáme ty priority, které jsme dosáhli v uplynulém roce. Já považuji toto jednání za velmi přínosné a chtěl bych poděkovat svým kolegům za velmi konstruktivní a přátelskou atmosféru.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. O vyjádření prosím předsedu vlády Polské republiky Donalda Tuska.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Pánové premiéři, drazí přátelé, vážené dámy a pánové. Dovolte mi, abych začal událostí, která vzrušuje Evropu a Polsko stejně jako blížící se Rada, a to mistrovství Evropy ve fotbale. Chtěl bych jménem všech Poláků poblahopřát českému týmu, který po sobě zanechal velice dobrý dojem. Včera většina Poláků na národním stadionu fandila Čechům v tom obtížném zápase s Portugalskem, což bylo i vidět a slyšet. Rád bych vám řekl, že v naší paměti zůstanou dlouho i čeští fanoušci, které zvu už jako turisty do dalších měst Polské republiky, ale také čeští fotbalisté. Nejen ti nejslavnější, jako Jiráček, Pilař a další, kteří jsou dnes hrdiny vlastně také v naší zemi. Takže ještě jednou vám blahopřejeme. Gratulujeme k takovému skvělému týmu, také ke skvělým fanouškům. Ta atmosféra solidarity byla patrná i dnes během dnešního setkání v rámci Visegrádské skupiny. To, co jsme považovali za jednu z priorit, to je rozhodné a solidární stanovisko Visegrádské skupiny pokud jde o podporu politiky soudržnosti. Když hovoříme lidsky, Evropa potřebuje růst. Finanční odpovědnost, disciplína bude možná v případě, bude-li provázena realistickou agendou růstu. A proto zástupci Visegrádské skupiny budou v Bruselu velmi tvrdě hovořit o tom, že každý, kdo usiluje o růst v Evropě, musí stejnou větou říci, že podporuje politiku soudržnosti, kohezní politiku. Visegrádská skupina má v úmyslu vydávat peníze ještě efektivněji, vydávat peníze na investice, udělat takový standard Visegrádu a chceme přesvědčit všechny naše evropské partnery, a to bez výjimky, že dobře vydávané prostředky z politiky soudržnosti jsou dnes klíčovým nástrojem k růstu. A proto tolik místa a času věnujeme naší solidární spolupráci. Ta solidarita se odrazí také v našem hromadném úsilí, bude-li to v zájmu některého z členů Visegrádské skupiny. Jsme přesvědčeni, že dnes už máme na tu solidaritu, protože máme pravdu. Máme pravdu v diskuzi o budoucím rozpočtu Evropské unie. Přivítali jsme iniciativu našeho slovenského kolegy, aby se obnovila setkání přátel politiky soudružnosti. Pravděpodobně takové setkání zorganizuje právě Bratislava. Polské předsednictví udělá vše pro to, aby opravdu skvělé výsledky českého předsednictví prodloužilo, aby v nich pokračovalo. Chceme ještě více času věnovat naší spolupráci v oblasti vojenství, abychom si udělali čas na další krok, na posílení společných akcí, především v rámci smart defence, což by měl být skutečný obranný projekt, nejenom na papíře, ale skutečně se přičiní k růstu našich obranných možností. A všechny státy Visegrádské skupiny na tom mají zájem.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: Zdravím srdečně, přeji vám všem dobrý den. Předseda vlády České republiky nemohl říct to, co teď řeknu já. On nemůže chválit vlastního koně. Naše dnešní setkání začalo tím, že my tři v roli hosta jsme vyjádřili hluboké uznání vůči České republice i vůči osobě pana premiéra. Zorganizoval pro nás skvělý rok po všech stránkách s nemalými úspěchy. Kromě toho již odvedl skvělou práci, byl i naším skvělým leaderem na této úrovni. Takže jestli mohu poděkovat panu premiérovi na této veřejné platformě za práci, kterou odvedl za loňský rok. Co se týče podstaty našich rozhovorů. Když člověk stráví dostatek času v tomto kruhu, tak po čase v něm vznikne přesvědčení, že zde jsou premiéři, kteří jsou si vědomi toho, že ten západní svět včetně Evropy, nebude po té krizi nikdy takový, jako byl před tím. Ani náš život nebude takový jako před krizí. A proto, když se o tom bavíme a jednáme, tak nechceme bránit minulost, ale chceme učinit kroky, abychom zajistili budoucnost. A pro ty změny, které probíhají v našich zemích, mimo jiné v Maďarsku, nejsou to pouhé reformy, jedná se o mnohem více. Jsou to mnohem hlubší a vážnější věci. V podstatě se jedná o politiku renovace nebo obnovy, a pokud všichni odvedeme své úkoly, Maďarsko se o to snaží, tak spatříme za několik let zcela novou střední Evropu díky naší spolupráci. K pravdě patří skutečnost, že co se týče nejúspěšnějších zemí, Maďarsko nepatří mezi nejúspěšnější země. Takže stojíme ve společnosti zemí, ty tři země jsou mnohem úspěšnější než Maďarsko. Česká republika, respektive leadeři České republiky, Polska a Slovenska viděli lépe tu budoucnost a byli schopni ochránit vlastní lid od toho neštěstí, čím trpí dnešní Evropa, a to je zadlužení. Takže Maďarsko dnes má takovou roli dovést Maďarsko na úroveň těch zemí, ohledně ekonomické vyspělosti, v níž je zadluženost pouze padesátiprocentní. Čili dá se říci zhruba poloviční než v Maďarsku. Já osobně i Maďaři učiníme vše, abychom prosadili tuto obnovu Maďarska, aby ta krize v budoucnu v zájmu našeho regionu, prostě aby Maďarsko rovněž patřilo mezi úspěšné země. Mám v sobě i takové přesvědčení, že po těch setkáních s kolegy, že budou úspěšní ti, kteří hlavně už v současnosti mají tu budoucnost. A když poslouchám slova pánů premiérů, tak možná všichni čtyři máme v hlavě již tu budoucnost, takže naším úkolem je pouze to, abychom provedli ty úkoly, které z toho vyplývají. České předsednictví bylo úspěšné z toho důvodu, že se zaměřilo na témata budoucnosti a postavilo to do centra pozornosti. Energetická bezpečnost, otázka levnější energie. Činili jsme nemalé kroky směřující k nezávislosti střední Evropy a k vytvoření levnější energie. Děkuji panu premiérovi, že otevřel otázku spolupráce na vojenské úrovni, na úrovni V4 a jelikož na tom vyrostlo podobné téma, že si myslím, že to přispělo i k rozvoji naší spolupráce. Českému předsednictví chci poděkovat, že i rozvoj ekonomiky zůstane na pořadu dne a musíme ochránit kohezi pro naše země, protože k dalším úspěchům hospodářství, infrastrukturální investice, musíme uskutečnit z nějakých zdrojů. Z maďarského pohledu bylo české předsednictví úspěšné. To, co jsem zde viděl a slyšel, potvrdilo mne osobně i politiku mé vlády. Dospěl jsem k přesvědčení, že Maďarsko musí pokračovat v té obnově. Děkuji českému předsednictví rovněž, že V4 v rámci Evropské unie nezůstala na periferii, ale naše váha vzrostla a doufám v to i během polského předsednictví, abychom zase získali skvělého leadera a pomohl nám prosadit naše zájmy. Děkuji pěkně za pozornost.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji pěkně, vážené dámy a pánové. Po asi dvacetiměsíční přestávce jsem měl opět možnost být účastníkem summitu V4 a s velkým potěšením konstatuji, že význam této instituce mimořádně narůstá. Chtěl bych poděkovat panu premiérovi Nečasovi nejen za pohostinnost, stejně tak celé české vládě a České republice, ale i za to, že roční české předsednictví bylo maximálně pragmatické a věcné. Když čtu program polského předsednictví, tak jsem přesvědčen, že pragmatický rozměr našich setkání bude pokračovat nadále. Slovenská republika je členským státem nejen Evropské unie, ale i eurozóny. Musíme čelit nejen výzvám, které přináší hospodářská a finanční situace v Evropské unii, ale také se musíme podílet na krizových mechanismech, které reagují na různé jevy v rámci eurozóny. Proto vítám, že jsme na dnešním setkání hovořili i o situaci v těch členských státech Evropské unie, které používají společnou evropskou měnu. Vítám i to, že jsme o tomto tématu společně psali i v listě, který zasíláme nejvyšším představitelům Evropské unie v našem společném stanovisku. Nežijme, prosím, v představě, že je možné oddělit eurozónu od Evropské unie. To co se děje v eurozóně se absolutně dotýká každého členského státu Evropské unie. Podporuji návrh, který byl už několikrát zopakován, že eurozóna by neměla jednat o svých tématech sama, ale o významných rozhodnutích by se měla radit se všemi členskými státy Evropské unie, protože propojení je podstatně hlubší, než by někdo očekával. Vítám společné postoje zemí V4. Samozřejmě, že máme na některé věci své vlastní národní pohledy, protože každá země má nejen právo, ale i povinnost chránit si své vlastní národní státní zájmy. Jsou však témata, kde když budeme postupovat společně, tak můžeme více dosáhnout. Prvním tématem je rozpočet Evropské unie na roky 2014-2020. Postoj V4 je jasný. Bez politiky odstraňování regionálních rozdílů, tedy bez politiky soudržnosti, nejsme schopni zabezpečit hospodářský růst, o kterém se dnes tak hovoří v rámci Evropské unie. Proto nemůžeme tolerovat výzvy a návrhy, které hovoří o snižování rozpočtu unie na roky 2014-2020 a o snižování, které má jít na úkor kohezní politiky soudržnosti. Země, které jsou méně rozvinuté, země, které mají často zaostalé regiony, přispěly k hospodářskému růstu celé Evropské unie. A proto by nebylo fér, kdyby to, na čem Evropská unie stojí, bylo porušeno a kdybychom šetřili v rámci Evropské unie právě na této politice. Pokud škrty, tak na úkor všech politik, které jsou v Evropské unii dnes financované. Děkuji za akceptování návrhu, abychom se sešli první týden v říjnu v Bratislavě a jednoznačně opětovně vyslali signál Evropské unii před schvalováním rozpočtu, že bez politiky odstraňování regionálních rozdílů není možné dosahovat ty hospodářské výsledky, po kterých dnes Evropská unie touží. Druhým tématem, kde musíme mít společné postoje, je energetika. Musíme hledat společné cesty, jak diverzifikovat dodávky plynu, elektřiny a ropy, protože jasná odkázanost pouze na některé trhy je pro země Evropské unie nebezpečná. Proto severojižní propojení, na kterém intenzivně pracujeme, je životně důležité pro všechny čtyři členské státy Visegrádské skupiny. Máme stejný názor na atomovou energii, přímo o tom hovoříme v našich dokumentech. Respektujeme právo každé země stanovit si svůj vlastní energetický mix, tedy jakou bude tvořit produkci elektrické energie. Stejně tak jsme toho názoru, že nesmí být žádné pochybnosti o bezpečnosti jaderných zařízení na našem území. Jak Slovensko, tak Česká republika prošly zátěžovými testy z hlediska fungování atomových elektráren a zjistilo se, že naše elektrárny jsou nejbezpečnější elektrárny v celé Evropské unii. Proto odmítáme jakékoliv pokusy prodlužovat tyto procesy a stále vytvářet nějaký obraz, že by mohl přijít úspěšný útok na atomové elektrárny v tomto regionu. To si naše země jednoduše nemohou dovolit. Samozřejmě třetí okruh, na který musíme společně reagovat, je okruh zásadních institucionálních změn, ke kterým má dojít jak v celé Evropské unii, tak v eurozóně. Vláda Slovenské republiky a Slovensko je proevropská země a proevropská vláda. Jen pro vaši informaci, dámy a pánové, před několika okamžiky jsme schválili na Slovensku v parlamentu trvalý euroval, poměrně velkým počtem poslanců Národní rady. Samozřejmě, že to přináší i důsledky pro Slovenskou republiku, především zvyšování veřejného dluhu. Jsme však připraveni hovořit s partnery nejen v situaci v Evropské unii, ale také v eurozóně. Vláda Slovenské republiky podporuje návrhy na vyšší míru integrace, ale jak už jsem dnes řekl ve svém vystoupení, ďábel je vždy skrytý v detailech, proto musíme být mimořádně opatrní při akceptování jakýchkoliv návrhů. Dovolím si alespoň jeden údaj. Velice se hovoří o bankovní unii. Klademe si však otázku, jestli bankovní unie nemá být o tom, aby si matky v zahraničí, které jsou v katastrofální finanční situaci, nezačaly řešit své finanční problémy na úkor dcer. Znám situaci v České republice a na Slovensku, kde absolutní většina bank je zprivatizovaných a je v postavení dcer. Tyto banky dosahují vynikající hospodářské výsledky. Nechceme, aby bankovní unie sloužila na to, aby si matky v zahraničí řešily své problémy na úkor našich bank. Budeme proto sledovat každý návrh, který bude přicházet. Budeme se k těmto návrhům stavět evropsky, ale současně budeme hledět i na naše vlastní zájmy, protože ty jsou pro nás pro všechny důležité. Děkuji ještě jednou panu předsedovi vlády Nečasovi, přeji panu předsedovi Tuskovi úspěšný rok v předsednictví Visegrádské skupiny a přeji všem čtyřem zemím, které jsou součástí této instituce, jen to nejlepší. Děkuji pěkně.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pánům premiérům za jejich prohlášení a nyní je čas pro vaše dotazy, dámy a pánové.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych navázal na slovenského pana premiéra a zeptal bych se i jeho kolegů. Jak vidíte tu diskuzi o prohlubujících se integračních snahách třeba směrem k federalizaci Evropy, které se teď před tím summitem objevují? A v této souvislosti, když tady prezentujete společné postoje, jak se to projevuje v praxi? Česká republika nepodepsala fiskální pakt. Polsko je tradičně daleko více pro užší integraci, než my jsme. Slovensko je zemí eurozóny. Má spolupráce ve čtyřech skutečně reálný dopad na fungování, na dohody v rámci Evropské unie? Jste funkční nátlakovou skupinou? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: Já jsem přesvědčen, že naše spolupráce funguje velmi efektivně. Samozřejmě je přirozené, že úplně ne ve všem se shodneme, ale ve většině klíčových témat ano. Musím říci, že v tuto chvíli žádná konkrétní představa o dalších krocích, o kterých se zatím mluví v podobě různých mediálních balónků, neexistuje a my jsme se dnes i shodli na tom, že nechceme připustit, abychom byli někdy pozdě v noci tlačeni k tomu, abychom na místě rozdané materiály nebo materiály, které přijdou těsně před summitem, byli vlastně tlačeni k tomu, abychom na ně kývli, nebo přijali z nich nějaký politický závazek. Čili je nezbytné vyčkat, jaké budou ty konkrétní návrhy. Pečlivě je zanalyzovat, pečlivě je podrobit diskuzi, a pak teprve učinit rozhodnutí. Myslíme si, a takhle bych si dovolil i shrnout závěr naší diskuze, že jsme pod takovým časovým tlakem, aby byla okamžitě přijímána nějaká rozhodnutí již na této Evropské radě.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: Jestli dovolíte, přidám k tomu pouze jednu myšlenku k odpovědi pana premiéra České republiky. Máte plně pravdu. Na první pohled, obzvlášť když se na to díváme z pohledu Bruselu, na ten region středoevropský, tak ty rozdíly jsou výrazné. Protože Slovensko je v eurozóně, Česká republika nepodepsala fiskální pakt. I o nás se dá říci hodně věcí, jen ne to, že sledujeme tradiční linii. Je pravda, že vaše otázka byla odůvodněná. Ovšem za uplynulých deset let jsem se naučil někdy jako opoziční politik, někdy jako premiér, že tyto rozdíly jsou důležité. Ale politika se musí přizpůsobit faktům našeho konkrétního života a životy v našich zemích mají ten fakt, že jsme mezi Ruskem a západní Evropou, Německem. A tento fakt nemůže předčít žádná jiná skutečnost. Jsme tam, kde jsme a z toho faktu, že jsme ve střední Evropě, z toho vyplývají určité důsledky a následky, a proto máme společné cíle a společné zájmy a kromě uchování národní suverenity se snažíme prohlubovat vzájemnou spolupráci. A to bude dnes i v budoucnu, ať proběhnou jakékoliv institucionální změny na našem kontinentu, vždycky to bude základem života v tomto regionu. A proto mluvíme stejným tónem, přes stávající rozdíly v některých oblastech.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Možná několik slov. Kdyby nikdy nebyly žádné rozdíly mezi námi, nebylo by potřeba, abychom tady byli čtyři, stačil by jeden. A to by znamenalo, že začínáme mít vážné problémy. Takže to, že občas prezentujeme různé názory, neznamená, že Visegrádská skupina nedokáže jednat solidárně. Rozdíly jsou něčím objektivním a úkolem politiků, v tomto případě premiérů států Visegrádské skupiny, je umět spolupracovat a budovat společné cíle a solidární taktiku jednání i přes to, že se občas objevují rozdíly. České předsednictví a dnešní výsledky v podobě dopisu považuji za důkaz toho, že dokážeme stále lépe se dohodnout na společných zájmech v rámci Visegrádské skupiny a stále účinněji prezentujeme tyto výsledky v Bruselu. To je výsledek práce, která ne vždy byla přijata. Ještě nedávno v Bruselu se ozývali skeptické a nedůvěřivé hlasy vůči Visegrádské skupině, ale dnes už všichni bez výjimky, všichni evropští partneři s velikým soustředěním a zájmem naslouchají názoru Visegrádské skupiny. V otázkách energetiky není, řekl bych, žádný rozdíl. Chceme reálně mít společný trh s plynem, chceme podporovat naše iniciativy týkající se jaderné energetiky, chceme působit společně v otázce dobývání břidlicového plynu, podporujeme čistou uhelnou energii. Za tím jdou praktické projekty, které dokončujeme. To je jenom jeden z příkladů, který ukazuje, že visegrádský formát je takovým kapitálním skvělým způsobem, jak ty rozdíly překonat. Je to moderní příklad solidarity mezi státy v rámci Evropské unie.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: Je potřeba říci, že některé rozdíly, které jsou mezi námi, přetrvají. Například všichni tři moji kolegové jsou aktivními fotbalisty, já se aktivním fotbalistou už nikdy nestanu.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Myslím si, že v oblasti jako je energetika, v oblasti jako je odstraňování regionálních rozdílů, jsou naše názory a postoje prakticky totožné a tady vidíme šanci na prosazení našich názorů. Nebyl bych skeptický k budoucnosti V4. Dnes je V4 vnímaná jako velmi solidní regionální mechanismus, který funguje, a budeme dále pokračovat v setkávání před Evropskými radami, čtyři země dohromady představují více než jedna země. Proto vláda Slovenské republiky má eminentní zájem na pokračování tohoto mechanismu.

Polská tisková kancelář: Pane premiére, otázka se týká toho dopisu, který se týká povzbuzení růstu evropské ekonomiky. Máte nějaký způsob na to, jak přesvědčit ty státy, které se snaží spíše o omezení vydání prostředků, tak jak je přesvědčit, aby tak nečinily? Ještě taková sportovní otázka. Jestli se Visegrádská skupina dohodla na tom, když Polsko a Česko už nejsou v EURU, tak komu budou společně fandit? Děkuji.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: K té první otázce, jestli dovolíte. Ten dopis obsahuje argumentaci, která podle našeho hodnocení bude velice dobře podporovat dosavadní persvazi týkající se politiky soudržnosti. Jak jistě víte, z iniciativy nového francouzského prezidenta pana Rollanda doplňujeme fiskální pakt o prvky týkající se růstu. Na poslední Evropské radě snad každý politik bez výjimky řekl, že je potřebná finanční disciplína a růst, a proto je potřeba hledat takové řešení, což není tedy snadné. Čili takové řešení, které by vzalo v úvahu finanční odpovědnost a disciplínu, ale současně nás uchrání před falešným dogmatem, jehož důsledkem by mohlo být to, že zabijeme růst. A proto mimo jiné naše argumentace pro politiku soudržnosti dnes, a to v dopise zdůrazňujeme, získává nový rozměr. Stejně tak naše argumentace pro jednotný trh. Pokud seriózně chceme dosáhnout to, čeho se během krize podařilo dosáhnout některým státům, Polsko je toho příkladem. Vytvořili jsme systém, který garantuje finanční disciplínu, a současně jsme udrželi růst na relativně vysoké úrovni, čili to lze. Politika soudržnosti je takovým nástrojem. Samozřejmě ne sama o sobě, ale je to vynikající nástroj, který umožňuje myslet na zvýšení růstu, nebo udržení růstu v těch zemích, kde se růst udržet zatím podařilo, ale současně nebude překážet tomu druhému nadřazenému cíli, což je finanční disciplína. Proto všichni hledáme takový kámen mudrců, ten mechanismus, který nám dá i disciplínu i růst, a v dopise velice jasně ukazujeme, jaký nástroj k tomu slouží. Politika soudržnosti je takový evidentní nástroj, který má sloužit oběma těmto cílům tím spíše, že my všichni jsme přesvědčeni, že by bylo vhodné vypracovat materiál týkající se ekonomičtějšího, racionálnějšího vydávání peněz. My nechceme promrhat peníze z politiky soudržnosti. My chceme, aby Visegrádská skupina byla regionem, kde standardy vydávání prostředků z politiky soudržnosti byly těmi nejvyššími standardy v Evropě. Domnívám se, že k tomu máme velice blízko a že to může být taková značka pro celou naši čtyřku. To, že dobře vydávané peníze na politiku soudržnosti budou garantovat zdravý růst bez zadlužování a bez ztráty disciplíny. To považuji za nejvýznamnější poslání tohoto dopisu. Současně tedy nevím, komu fandí kolegové. Dnes všichni budeme se zatajeným dechem sledovat nejpolitičtější zápas, jaký si umíme představit, čili Německo a Řecko. Bude to u mě, v mém městě v Gdaňsku náhodou a při té příležitosti paní kancléřce Merkelové předám hlavní teze tohoto dopisu a budu ji přesvědčovat, aby projevila zájem o otázky v tomto dopisu obsažené, stejně jako my. A budeme samozřejmě držet palce jak Řecku, tak Německu, alespoň dneska.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: Co se týče rozpočtu Evropské unie. Vláda České republiky si samozřejmě dovede představit úsporný rozpočet. Ale to, na čem trváme, co tady už formuloval můj slovenský kolega pan premiér Fico, je, že v případě úspor nemůžou tyto úspory jít pouze na úkor kohezní politiky. To znamená, musely by se týkat všech oblastí rozpočtů Evropské unie. Není naším zájmem, aby opět největší suverénně položkou na další sedmileté období byla položka například společné zemědělské politiky a byla vlastně zmenšena kohezní politika. To je něco, co velmi těžko dokážeme akceptovat. A co se týče toho fandění, my jsme se všichni čtyři shodli, že nadále budeme fandit hezkému a dobrému fotbalu.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: Právě mám pouze jedinou myšlenku, kterou budu opakovat v příštích měsících několikrát a je centrem toho zmíněného dopisu. Celá Evropa mluví o tom, jak dosáhnout vyššího růstu. Činí návrhy na všechny možné nástroje, přitom jediný evropský nástroj, který zaručeně vede k růstu, jsou kohezní fondy. Takže naše stanovisko je takové, že pokud Evropa chce skutečně růst, nesmí sahat na kohezní fondy. Je to evidentně nástroj přinášející růst. A zkušenosti musejí předejít filosofii, alespoň v politické oblasti. Díky kohezním fondům vzniklo několik milionů pracovních míst. Lze prokázat, o kolik procent by Evropa dostala v uplynulých deseti letech míň, pokud by nebyly tyto kohezní fondy. Já si myslím, že je to dopis, v němž je toto dostatečně zdůrazněno.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky:V evropských dokumentech se někdy používá výraz, že členské státy eurozóny a Evropské unie by měly ozdravovat své veřejné finance tak, aby to bylo přátelské k hospodářskému růstu. To je fikce. Není možné na jedné straně ozdravovat veřejné finance, to znamená dělat příslušná opatření, a na druhé straně očekávat, že hospodářský růst bude vyšší a vyšší. Je obrovským úspěchem, jak při konsolidaci veřejných financí dokáže zabezpečit příslušná vláda nulový dopad na hospodářský růst. Proto vítáme všechny iniciativy, pokud jde o využití evropských peněz. Věřím, že se nikomu nepodaří rozdělit nás čtyři, pokud jde o postoj k evropskému rozpočtu. Vítáme, že na základě zkušeností, které máme s využíváním evropských fondů, by tyto mohly být významným impulzem pro další hospodářský růst. Přivítali bychom však, a doufám, že hovořím za všechny čtyři premiéry současně, pokud by existovala větší míra pružnosti při zacházení s penězi, které jsou přidělené konkrétní zemi. My jsme například vzhledem k vysokému podílu nezaměstnaných mladých lidí na Slovensku využili nabídku předsedy Evropské komise pana Barossa a přemístili jsme v rámci fondů Evropské unie 345 milionů eur, na české koruny asi 11 miliard korun, přímo na zaměstnávání mladých lidí. Ale narazilo to na obrovské množství byrokracie jak na národní úrovni, tak na úrovni evropské. Je potřebné, aby fondy sloužily na podporu růstu, aby se tyto fondy daly kombinovat, aby se v rámci jedné země mohly používat peníze na různé projekty. Proto budeme žádat v rámci Evropské unie určitě nejen využívání strukturálních fondů a politiku odstraňování regionálních rozdílů jako hlavní nástroj hospodářského růstu, ale budeme určitě žádat o větší pružnost při využívání těchto zdrojů.

Maďarská tisková kancelář: Pana premiéra Nečase bych se chtěl zeptat. Jelikož byly problémy s použitím evropských peněz na podporu, tak Brusel zastavil vyplácení podpor a teď probíhají termíny i mezi Českou republikou a Bruselem. Já bych se rád zeptal pana premiéra, v jakém stavu jsou tato jednání a do kdy očekáváte, že Brusel obnoví vyplácení podpor? Dalších ministerských předsedů bych se rád zeptal, zda jsou takové problémy i v jejich zemích a jaká je situace v této oblasti? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: V současné situaci řešíme velmi závažný problém plynoucí z nedostatků v čerpání v evropských fondech. Vláda pracuje na tomto úkolu velmi intenzivně. Probíhají také velice intenzivní jednání s Evropskou komisí. Byl vypracován konkrétní akční plán s konkrétními úkoly a konkrétními daty, které plníme. Situaci průběžně konzultujeme s klíčovými představiteli Evropské komise a my doufáme, že ty programy se znovu rozběhnou nejpozději v létě či na konci léta letošního roku. Je to samozřejmě závažný problém i s dopady do stavu veřejných financí a státního rozpočtu. Na druhé straně se chceme poučit z této problematiky mimo jiné i v tom, že v žádném případě pro nové programovací období nepřistoupíme na velmi komplikovaný systém 24 operačních programů. Chceme toto číslo radikálně zmenšit zhruba na 5 operačních programů. Chceme více centralizovat systém kontroly a auditu. Čili bereme to také jako nemilou, ale užitečnou lekci pro nové programovací období.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Polsko poměrně dobře využívá evropské prostředky. Jsme jedním z leaderů, pokud jde o úroveň využití evropských prostředků. Rád bych řekl, že jsme sami na vlastní zodpovědnost zavedli velice přísný systém kontroly, pokud jde o hodnocení náležitosti využití evropských prostředků, kontroly jak preventivní na úrovni projektů, a také kontroly během vydávání těchto peněz. Situace, které se dnes řeší v Bruselu, to jsou případy nahlášené polským státem, a proto o ničem nejednáme, pouze jsme sami jednali o těch případech, které jsme sami považovali za pochybné. Domníváme se totiž, že ta naše společná strategie pro politiku soudržnosti a udržení pokud možno vysokého rozpočtu v této části investic vyžaduje od členských států, zejména od takových, jako jsou ty naše, naprostou transparentnost a pokud možno co nejvyšší standardy pokud jde o ohrožení korupcí anebo nesolidním jednáním. Proto se ty případy řeší ne jako konfrontace mezi polskou vládou a Bruselem, nýbrž společně usilujeme o eliminaci takových projektů, které jsou ohrožené buď korupcí, nebo špatnou přípravou. Děkuji.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: V Maďarsku, myslím si, tak jako ve všech jiných zemí, jsou stovky kontrol. Ten systém dobře odolává, ale nejsme s tím systémem spokojeni. V roce 2010 jsme zdědili velice složitý systém, který připravili naši předchůdci. Naše zkušenosti jsou obdobné jako ty české. V následujícím cyklu po roce 2014 chceme mít mnohem transparentnější a jednodušší, mnohem méně byrokratický systém, který musíme provozovat a teď už na tom pracujeme. Přes to všechno, pokud otázku klademe tak, že jaké peníze lze použít přes veřejné zakázky a jaké jsou největší související otázky, tak já na první místo bych dal tu okolnost, že je ještě pořád málo maďarských vítězů. Vidím, že pokud porovnám poměr použití peněz, ať už z Evropské unie, nebo z jiných zdrojů, nakolik to využívají tuzemci nebo zahraniční uživatelé, a když to porovnám s tím, co vidím ve Francii, Německu nebo jiných zemích, tak já musím říci, že naše domácí podniky mají mnohem menší podíl, než jak je tomu v těch větších členských zemích. Otázka tedy zní takto. Jak my můžeme pomoci tomu a podporovat podle evropských norem maďarské podniky, aby mohly čerpat v mnohem větším poměru, než doposud a aby mohly být konkurenceschopnější i v získání evropských zdrojů. A pak další věc je předělání tohoto systému po roce 2014.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Slovenská republika v letech 2007-2013 obdržela z evropských fondů více jak 11 miliard euro. Celkově jsme země, která více dostává z Evropské unie, než platí do rozpočtu Evropské unie, toho si vážíme a pokoušíme se ukázat schopnost čerpat tyto evropské zdroje. Samozřejmě, že i u nás jsou nějaké problémy, které se týkají vztahu Evropské komise a Slovenské republiky, ale celkově považujeme vyčerpání těchto zdrojů za jednu z vládních priorit v následujícím období. Proto využívám tuto příležitost, abych pověděl, že chceme nastavit v nejbližších týdnech a měsících velmi tvrdou kontrolu na úrovni čerpání z evropských fondů s tím, že pokud bude evidentní, že daný operační program je nevyčerpatelný, využijeme všechny možnosti na přemístění těchto zdrojů na různé projekty, především na podporu hospodářského růstu a otevírání nových pracovních míst pro mladé nezaměstnané lidi. Jeden z programů jsem zmínil před chvíli ve výši 345 milionů eur. Potvrzuji i to, že na nové období 2014-2020, kdy by Slovensko mělo získat z evropských peněz ještě větší objem než 11 miliard. Chceme podstatně zjednodušit systém čerpání finančních prostředků jako Česká republika. Především chceme snížit počet operačních programů, přes které se budou tyto finanční prostředky distribuovat. Děkuji.

Slovenská televize: Poprosila bych o názor všechny čtyři premiéry. Slovenský parlament dnes schválil evropský stabilizační mechanismus. Tak jaký na to máte názor, jaký to má podle vás smysl a jakou to má budoucnost? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády České republiky: Je to očekávatelný krok, protože pokud se nepletu, tak s výjimkou jednoho politického uskupení v Národní radě Slovenské republiky tento návrh měl podporu všech ostatních politických uskupení. Od člena eurozóny se schválení tohoto evropského stabilizačního mechanismu, ratifikace celé dohody očekává. Čili z tohoto pohledu to je pochopitelný nepřekvapivý krok.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Každý příklad takové solidární odpovědnosti za to, co se děje v Evropě, je velice významný zejména v situaci, kdy se to týká země z eurozóny. Je jasné, že ta konkrétní odpovědnost spočívá právě na eurozóně, protože problémy této eurozóny je potřeba co nejrychleji vyřešit. Polsko není nuceno žádnými okolnostmi, přesto přistoupilo ke všem těm evropským aktivitám, jejichž cílem je podpořit eurozónu v době této krize a já jsem přesvědčen, že i v ostatních zemích i v Polsku budeme mít podporu parlamentu. Možná ne stoprocentní podporu parlamentu, ale jsem tady mírným optimistou.

Viktor Orbán, premiér Maďarské republiky: Já mám spíše radikální názory a v zájmu klidu a míru, já vám je vyprávět nebudu. Ale můj názor jinak je, ta část, kterou vám mohu říci, zní tak, že nás rozlaďuje to, co my už dva roky jako evropští leadeři děláme. Já si dobře pamatuji, že v létě 2010 jsem se zúčastnil znovu jako ministerský předseda na zasedání ministerských předsedů a od té doby, od toho setkání až dodnes mám pořád stejný pocit, že průběžně běháme za událostmi s časovým skluzem. Dnešní političtí vedoucí neumí schvalovat taková opatření, abychom chránili naše trhy. Jenom slýchávám trhy tak a trhy tak. A když řekneme tohle, trhy budou reagovat takhle. My nejsme pány událostí, a proto není náhodou, že evropští lidé jemným jazykem evropského práva, ale přece jenom to cítí a vnímají. Maďarsko je v takové situaci, že pokud máme změnit tuto situaci, tak naše šance je veliká. Naše váha je taková, jaká je, a navíc nejsme členy eurozóny. To znamená, že to co my Maďaři očekáváme, že členové eurozóny konečně budou mít takovou hospodářskou a ekonomickou strategii, která nejenom že pořád šije záplaty na náš kabát a ne se pořád jenom přizpůsobuje činům ostatních, ale konečně stanoví směr, že konečně budeme pány situace a že evropští leadeři skutečně budou leadeři i co se týče evropské ekonomiky. Takový směr bude Maďarsko vždycky podporovat. To co nás bude odvádět od tohoto směru, tak vždycky budeme proti.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Dovolte mi na vaši otázku odpovědět ve dvou rovinách, nejdříve mezinárodní a poté v rovině slovenské národní. Navážu na slova pana předsedy vlády Maďarské republiky Viktora Orbána, který hovoří o tom, že finanční trhy reagují často jinak, než bychom očekávali. Buďme však upřímní a řekněme, jestli se dostatečně umíme vůči těmto finančním trhům postavit. Jak je možné, že ratingové agentury, které v roce 2008-2009 dávaly bankám, které potom zkrachovaly, nejvyšší známky a teď ti stejní lidé bez problémů snižují ratingy zemí a finančních institucí. Já jsem v tomto ohledu velký zastánce jedné profesionální evropské ratingové agentury, která bude určovat na základě objektivních kritérií, jestli jednoduše instituce je anebo není v dobré kondici. Ne moc dobře vnímáme tyto vzkazy, které dostáváme od různých expertů na finanční trhy. Pokud jde o národní slovenský rozměr. Paní redaktorko, já nepřevlékám kabáty. Na Slovensku jsou politici, kteří, když bylo přijaté euro, tak křičeli hosana, vítej na nebesích, nejlepší věc na světě. A teď když nastaly první problémy, tak z toho vytloukají politický kapitál a doporučují slovenské veřejnosti, aby si vyměňovali eura za nějakou jinou měnu. Moje vláda a já osobně věřím v euro. Euro je dobrý projekt. Euro nemůže za to, že jsou tu nedisciplinované země, nebo že někdo neustále útočí na společnou evropskou měnu. Proto pokud věříme v euro, jsme součástí eurozóny, musíme také být součástí procesu solidarity. Není možné v Evropské unii takto natahovat ruce a říkat dejte nám, dejte. Ale pokud má být země také solidární, tak se postavíme do kouta a řekneme, že s tím nechceme mít nic společného. Já proto velice oceňuji a vítám, že slovenská politická reprezentace napříč vládními a opozičními stranami s výjimkou takových podivínů, všichni souhlasili s tím, že euroval permanentní je životně důležitý jak pro Slovensko, tak pro euro. Ne pro Řecko, ne pro Itálii, ne pro Španělsko, abychom je zachraňovali. Slovensko nikdy nezachrání ani Itálii, ani Španělsko, ani Řecko, ale kvůli tomu, abychom si chránili euro, ke kterému jsme se přihlásili. Pokud někdo neplní podmínky členství v eurozóně, je to klub. Abych to řekl obrazně, pokud jdete hrát golf, tak vám nedovolí na ten trávník jít v kopačkách, ale musíte mít na to připravené vhodné boty. Jste v klubu, tak plňte podmínky. Řekli jsme to velmi jasně v souvislosti s Řeckem. Pokud si Řecko nebude plnit domácí úlohy, pokud Řecko bude způsobovat další problémy v rámci eurozóny, tak se přidáme k těm zemím, které budou trvat na tom, aby existoval řádný proces vyřazení Řecka z eurozóny. Proto my se hrdě hlásíme k tomuto projektu se všemi starostmi a radostmi, které přináší, a přivítal jsem, že 118 ze 150 poslanců Národní rady hlasovalo pro trvalý permanentní euroval. To si myslím je pro Slovensko a pro stabilitu slovenského politického systému velmi důležité.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání V4 - originál, 22. června 2012

Tisková konference po jednání V4 - tlumočeno, 22. června 2012

Související zprávy