Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

3. 6. 2022 16:20

Tisková konference po jednání vlád České republiky a Polska, 3. června 2022.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci po mezivládních konzultacích České republiky a Polska. Vítám zde za Českou republiku premiéra Petra Fialu a za Polsko premiéra Mateusze Morawieckého.

Ještě před začátkem tiskové konference poprosím nejprve o slavnostní podpis dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemné spolupráci v oblasti obrany. Poprosím za Českou republiky paní ministryni Janu Černochovou a za Polsko poprosím pana ministra Mariusza Błaszczaka.

Dohoda o obranné spolupráci bude tedy brzy stvrzena podpisy příslušných zástupců vlád obou zemí, ale nebudou to jediné podpisy, které si dnes Česká republika a Polsko vymění. Já poprosím fotku.

Děkuji a poprosím také pana ministra Martina Kupku a pana ministra Andrzeja Adamczyka, aby přistoupili k podpisu memoranda o spolupráci mezi Ministerstvem infrastruktury Polské republiky a Ministerstvem dopravy České republiky v oblasti rozvoje dopravního spojení mezi polskými přístavy a Českou republikou.

Memorandum vyžaduje výrazně méně podpisů. V tuto chvíli máme hotovo, děkuji.

Děkuji pánům ministrům a poprosím v tuto chvíli předsedu vlády České republiky Petra Fialu o slovo.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já mám velkou radost, že jsem tady mohl dnes v Praze přivítat polského premiéra Mateusze Morawieckého. Máme s panem premiérem, Mateuszem, možnost se setkávat poměrně často a tohle byla speciální věc, protože se tady mohlo uskutečnit společné jednání našich vlád, tedy mezivládní konzultace, které mají docela dlouhou tradici. Je to už posedmé, co se vlády Polska a České republiky tímto způsobem setkávají. Nicméně v důsledku covidu a některých dalších okolností zde byla poměrně velká přestávka. Když jsem na pozvání pana premiéra Morawieckého navštívil Varšavu, tak jsme se tam domluvili, že obnovíme tuto tradici a že takovéto jednání uskutečníme.

My se setkáváme ve velmi složité situaci, ve velmi složité situaci pro celou Evropu, kdy čelíme důsledkům ruské invaze na Ukrajinu a jsou to obrovské výzvy pro obě naše země. Ale je to také situace, ve které se právě ukazuje, že Polsko a Česká republika mají na řadu věcí stejný názor. Že vycházíme ze stejných hodnot. Že se na ruskou agresi díváme stejnýma očima a že jsme schopni společně, společným hlasem, dosáhnout i velmi silných výsledků například při tom, když se snažíme o společné stanovisko evropských zemí třeba na půdě Evropské unie. A to, že Polsko a Česká republika jsou takto schopny spolupracovat, je myslím důležité nejenom pro obě naše země, ale jak se ukazuje právě v této kritické situaci, je to důležité i pro celou Evropu.

Samozřejmě těchto věcí se týkalo i to naše dnešní jednání. My jsme hodně mluvili o našem postoji k Ukrajině, o tom, jak můžeme ještě silněji podpořit Ukrajinu, co můžeme udělat společně pro to, abychom povzbudili i další evropské země k maximální pomoci Ukrajině, jak se můžeme posunout i ve věci zastavování ruské vojenské agrese. Shodli jsme se na tom, že pro obě naše země je tím řešením, které se nebojíme pojmenovat, to, že Ukrajina v tom svém zápase o svou svobodu a nezávislost zvítězí a že pro to budeme dělat všechno, co můžeme.

My jsme se dotkli i některých konkrétních otázek a viděli jste tady, nebo řady konkrétních otázek, a viděli jste tady už ty konkrétní výstupy. Podepsali jsme zde rámcovou dohodu mezi našimi ministerstvy obrany o obranné spolupráci. Bylo zde uzavřeno memorandum o spolupráci v dopravě, v oblasti rozvoje dopravních spojení mezi polskými přístavy a Českem. Toto všechno je velice důležité. V této době spolupracovat v oblasti obrany, spolupracovat v oblasti infrastruktury, to jsou klíčové věci a jsem rád, že jsme dosáhli tady konkrétních výsledků.

Když mluvím o infrastruktuře, tak je tu důležitá ještě jedna věc, a to je budování energetické infrastruktury. A tady jsem si dobře vědomi toho, že Česká republika, která v poslední době nedělala dost, v posledních letech nedělala dost pro zajištění své energetické bezpečnosti a jsme silně závislí na ruských surovinách. Závislost je to taková, které se chceme co nejrychleji zbavit. Tak právě v této věci nám může Polsko významně pomoci.

Proto jsme se domluvili na tom, že budou pokračovat intenzivně jednání o infrastruktuře v oblasti energetiky. Tady mám na mysli především plynové propojení mezi Polskem a Českou republikou, tedy obnova toho projektu Stork II, který byl před lety z české strany zastaven. Ale je to také diskuze o možnosti využít budované a rozšiřované kapacity v LNG terminálech na polské straně pro Českou republiku.

Mluvili jsme samozřejmě také o některých otázkách, které se týkají přeshraniční spolupráce. Jsme si vědomi toho, že když jsme mluvili o dopravě, tak je potřeba tady dobudovat ta dopravní propojení, ať už v oblasti silniční dopravy, vlakové a další, tak, aby naše země skutečně mohly navzájem využívat a sdílet ten obrovský potenciál, který mají, a tím přispěly k rozvoji střední Evropy, protože my jsme oba s panem premiérem přesvědčeni o tom, že střední Evropa je prostor, který se bude do budoucna rozvíjet. Je to velmi perspektivní region a jeho úspěch závisí i na tom, jak budou země střední Evropy spolu schopny spolupracovat. A myslíme si, že Polsko a Česká republika ukazují, co všechno může takováto intenzivní spolupráce přinést.

My jsme se samozřejmě také věnovali otázce nastupujícího českého předsednictví v Evropské unii. Já jsem seznámil pana premiéra a pak i při těch separátních jednáních mezi jednotlivými ministry bylo předsednictví Evropské unie tématem. Já jsem seznámil pana premiéra s tím, co zamýšlíme jako české priority. Já samozřejmě nemohu ještě ty priority úplně do detailů zveřejňovat, protože je zveřejníme v souladu s tradicí až v polovině června, ale je jasné, že prioritami bude Ukrajina, důsledky ruské agrese na Ukrajinu, zvládnutí uprchlické vlny, že mezi prioritami bude energetická bezpečnost Evropy, ekonomická a obranná odolnost Evropy a ta témata, které dnes prostě patří k těm v Evropské unii nejaktuálnějším.

Na závěr mi dovolte, abych ještě jednou poděkoval panu premiéru Morawieckému, Mateuszovi, za jeho přátelskost a vstřícnost a abych poděkoval polským kolegům za to jednání, které se neslo nejenom v přátelském duchu, ale bylo i velmi věcné. Přineslo konkrétní výsledky a ukázalo jasně, že hodnotová politika, politika založená na hodnotách, za které se jejich nositelé nestydí, přináší konkrétní výsledky pro obyvatele obou našich zemí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím předsedu vlády Polské republiky Mateusze Morawieckého o slovo.

Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polska: Dámy a pánové, vážený pane premiére. Velmi srdečně děkujeme, jako vláda Polské republiky, za pozvání na toto setkání do Prahy. Na velice významné a dobré setkání, během kterého jsme se dohodli na velice konkrétních krocích, oblastech, které se odrazily v námi podepsaných dohodách, dohodě a memorandu. Ale také jsme se podělili o své strategické připomínky, reflexe týkající se toho, co se děje na východ od nás. A vlivu toho, co se děje na za naší východní hranicí, na naši realitu, každodenní život.

Přivádí mě to ke konkrétnímu závěru, že naše země, země střední Evropy, zejména Visegrádské skupiny – Polska, Česka a dalších, často byly vytvářeny jinými. My jsme často byli, často jsme měli málo představivosti, abychom se dokázali vyrovnat s drobnými rozdíly mezi sebou a abychom společně směřovali ke společné politice v těch nejdůležitějších záležitostech. Tak to bylo po dobu několika desetiletí, a teď je to jinak.

Polsko a Česká republika zejména nejenom sdílíme stejné hodnoty, o nichž tady pan premiér hovořil, ale také máme stejný pohled na strategické výzvy. A já zde myslím zejména otázku Ukrajiny a barbarského útoku Ruska na Ukrajinu, ale také všechno, co je s tím spojené. My jsme hovořili například o inflaci a působení proti ní. V České republice je inflace ještě o trošičku vyšší než v Polsku. Oba jsme se shodli v tom, že všechny ty útoky, které inflaci připisují působení našich vlád a vyplývající z interních důvodů, jsou motivovány politicky a jsou chybné ve své podstatě, protože každý ekonom chápe, že základním činitelem vedoucím ke zvýšené inflaci jsou vysoké náklady energie, plynu, elektřiny, ropy a také další prvky, které jsou s válkou spojené, rovněž ceny potravin.

Takže abychom společně pracovali na tom, jak si poradit s důsledky této situace, to byla zásadní část našich rozhovorů o ekonomických záležitostech. Rád bych, dámy a pánové, poděkoval zejména za to, že Česká republika, třebaže není sousední zemí Ukrajiny, přesto identicky vnímá riziko spjaté s válkou na Ukrajině, a proto od prvních dnů pomáháme v dodávkách obranné techniky, zbraní, které mají umožnit ubránit suverenity Ukrajiny proto, aby se válka nepřelila do našich zemí. Česká republika a osobní rozhodnutí pana premiéra vedly k odvážným krokům a podobně tomu bylo i na naší straně.

Takže hovoříme-li častěji s našimi kolegy ze Spojených států, z Velké Británie, ze západní Evropy, to jsou naši zásadní partneři. A díky našim snahám rozšiřují, zvyšují šance Ukrajiny na vítězství. Ukrajina musí v této válce zvítězit.

Klíčovým prvkem v současné době je energetická bezpečnost. Česká republika nemá přístup k moři, a tím spíše děkuji za postoj pana premiéra, který na jednu stranu bránil na poslední Evropské radě zájmy České republiky, a to velice tvrdě, ale současně dokázal být dostatečně pružný, aby bylo možné vypracovat kompromis a v rámci šestého balíčku sankcí udržet ropu jako hlavní produkt, který přináší příjmy Ruské republice, čili financovat válku.

Vidíte, jak je klíčové chápat hodnoty, dohodnout se na společné strategii. A taktika? O té se už můžeme dohodnout. Je to něco, co mě velice posiluje. My díky tomu jsme silnější, jak jsme si řekli během našeho plenárního zasedání. To není jenom jedna plus jedna jsou dvě. Je to, řekl bych, skoro tři, když pracujeme společně a můžeme působit společně, pokud budeme mít blízké vztahy. Pomáháme ukázat západní Evropě, jak byla nebezpečná ta hypnotizace Putinem, fascinace Ruskem. Tvářili se: My jsme Rusko, normální stát, nebojte se, kupujte náš plyn a další produkty.

Česká republika a Polsko usilují o to, aby ukázaly, jak tato politika byla chybná. A mohu s určitým uspokojením říci, že dnes většina západoevropských zemí náš náhled na situaci sdílí. A to bylo slyšet. Velice silným hlasem tehdy hovořil pan premiér Fiala na Radě Evropy, hlasem, který probouzel z takového pokusu odsunout problémy na stranu. Nelze dát tyto problémy stranou. Je to v centru naší pozornosti, toho všeho, co dělá Česká republika a Polsko, a proto je to tak důležité.   

Já se chci zaměřit na témata, která jsou pro nás nejdůležitější. Energetická bezpečnost, válka a její důsledky, všechno, co je spojené s potravinovou bezpečností. Nicméně hovořili jsme i o tématech, které už shrnul pan premiér, a k nim se tedy nebudu vracet. Jedná se o rozhovory v oblasti financí, dopravy, její rozšíření. Musíme si uvědomit, že Polsko je pro Českou republiku jedním z hlavních obchodních partnerů. Ale je to vzájemné. I Česká republika pro Polsko je významným obchodním partnerem. Takže spojení, dopravní spojení budeme nyní realizovat s dvojnásobným výkonem a urychleně.

Ano, pane premiére, Polsko se vynasnaží pomoci České republice v takových projektech, jako je Stork a další, které jsou pro Českou republiku důležité, aby nebyla závislá na Rusku, aby nebyla závislá na těch, kdo začali válku. Uděláme všechno pro to, aby naše přístavy v Baltském moři byly přístupné pro potřeby obchodu a další České republiky. To je velice důležité.

Dámy a pánové, střední Evropa vyhrává, když je silná, když je společně. Stejně tak sounáležitost v rámci Evropské unie ji posiluje. Naše společné kroky, česko-polské na fóru Evropské rady vedou ke sjednocení stanovisek, k tvrdým sankcím vůči Rusku, ke krokům, jejichž cílem je pomoci Ukrajině vláku vyhrát. Krokům, které mají za cíl zajistit energetickou bezpečnost Polské republiky i Česka, a ke všem krokům, které posilují perspektivu rozvoje našich dvou zemí.

Já velice děkuji, pane premiére, za tuto společnou politiku, za čestnost, upřímnost v našich vztazích. Protože už po tu krátkou dobu, je to půl roku, kdy je u moci vláda pana premiéra, už se podařilo rozetnout celou řadu gordických uzlů a podařilo se nastínit plán do budoucna. A já budu rád, že v budoucnu budeme moci společně realizovat velice důležité cíle, protože tyto cíle posílí potenciál a realizace všech projektů pro dobro Polské republiky a České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Nyní otevírám prostor pro dotazy. Jako první poprosím Českou televizi.

Lukáš Mathé, Česká televize: Dobrý den, vy jste oba, pánové, mluvili o velmi konkrétních závěrech toho dnešního jednání. Budou pravděpodobně v těch memorandech, ale mohli byste nám říci tedy, čeho se týká konkrétně ta spolupráce v obraně, případně i v dopravě, abychom tedy měli s čím pracovat, řekněme.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak pokud jde o tu spolupráci v dopravě, a určitě potom bude možnost se podrobně zeptat příslušných ministrů, ta spolupráce v dopravě se týká rozvoje dopravních spojení mezi Českou republikou a Polskem. Směřujeme k tomu, aby zde bylo i propojení mezi polskými přístavy a Českou republikou. Samozřejmě jde také o rozvoj nízkoemisních železničních propojení, které nám pomohou splnit naše národní i evropské klimatické cíle.

My se musíme posunout v té dopravní infrastruktuře dál, protože to propojení mezi Českou republikou a Polskem není dostatečné. A tady i poctivě přiznávám, že horší situace momentálně u toho dopravního propojení je na české straně, protože my máme sice jako jednu z priorit dostavbu dálnice D11, ale zatím se Česká republika nedostala tak daleko, jak by si naše vláda představovala. Proto naše vláda udělá všechno pro to, abychom nejpozději do roku 2027 měli celý ten úsek otevřený a to propojení dopravní mezi Českou republikou a Polskem bylo zcela průjezdné a kvalitní. Takže to je mimo jiné náš závazek, že do roku 2027 splníme svůj domácí úkol a tohoto klíčového propojení mezi Českou republikou a Polskem dosáhneme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Mateuzs Morawiecki, předseda vlády Polska: Já snad jenom dodám, že je velice důležité tato vzájemná spojení dokončit. Na naší straně už budeme téměř hotovi, silnice S3 až k českým hranicím umožní turistické, obchodní a veškeré další možnosti. A pokud jde o spolupráci v oblasti obrany, tak jedna z oblastí, kde se sbližují naše pozice, to je otázka společných nákupů. Společně můžeme levněji a více nakupovat zbraně. Taky v rámci NATO spolupracujme tedy s Českou republikou i v těch vojenských otázkách.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím z polské strany zástupci polské TVP, televizi polskou.

Grzegorz Bruszewski, Polská tisková agentura: Dobrý den, pan premiér Fiala už to zmínil, myslím české předsednictví. Chtěl jsem se zeptat pana premiéra Morawieckého, jaká jsou očekávání polské strany od českého předsednictví.

Mateuzs Morawiecki, předseda vlády Polska: Očekávání jsou taková, jak řekl pan premiér. My máme identický soubor strategických otázek, které chceme řešit. Nemůžeme samozřejmě nic zveřejnit dřív, dokud to pan premiér sám nepředstaví jakožto čelní představitel české vlády v polovině června. Ale už dnes mohu říci, že naše priority jsou velice sblížené.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, chci se zeptat, pánové, jestli jste řešili i vlastně tu uprchlickou vlnu, tedy uprchlíků z Ukrajiny. Jestli je něco, pane premiére, čím se můžeme třeba inspirovat nebo na té polské straně nějakým způsobem vlastně řešit to podobně jako Polsko? A naopak na polské straně, jestli třeba řešíte to, co řešíme tady u nás, že ti uprchlíci chtějí zůstávat v Praze, nechtějí do těch jaksi menších měst atd. Tak jestli se s tímto potýkáte a jak to řešíte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme se samozřejmě zabývali uprchlickou vlnou, protože Polsko a Česká republika patří jednoznačně k těm nejpostiženějším zemím, a jak víte, tak ty počty lidí, kteří přišli do Polska a kteří v Polsku zůstali, i přepočteny na počet obyvatel jsou naprosto enormní. Přepočteno na počet obyvatel Česká republika také patří k těm naprosto možná dvěma nejzasaženějším zemím v Evropské unii. Máme tu 360 000 uprchlíků, registrovaných uprchlíků. Daří se nám ale integrace, daří se i na polské straně, to je důležité, ta naše zkušenost je podobná. Obě naše země tu migrační vlnu zvládají, já bych si troufl říct, příkladně.

Já jsem měl možnost informovat pana premiéra o tom, že z těch 360 000 registrovaných uprchlíků je 60 000 už na pracovním trhu. Pan premiér Morawiecki má také velmi pozitivní čísla, pokud jde o zaměstnávání lidí, kteří přišli do Polska. Takže po této stránce naše země opravdu obstály. A to není jenom otázka vlád, to je třeba připomenout a jsme si toho oba dobře vědomi. Je to i otázka neziskových organizací a samozřejmě obrovské míry solidarity, kterou projevují naše společnosti vůči uprchlíkům z Ukrajiny.

Ale my jsme se dotkli jiného aspektu uprchlické krize, který je důležitý a kde naše spolupráce je velice důležitá. A to je to, aby se opakovaně deklarovaná solidarita evropských zemí s těmi zeměmi, které jsou postiženy uprchlickou vlnou, jako jsou Polsko a Česká republika, aby se tato solidarita promítla do konkrétních nástrojů, kterými nám bude zajištěna nějaká finanční pomoc.

V minulosti státy, které byly postiženy mnohem menší uprchlickou vlnou, dostaly od Evropské unie určitou formu finanční pomoci. A teď jde o to, aby se ty nástroje neomezily jenom na to, jak to vypadá zatím. To znamená, už v těch existujících programech vytvoříme větší volnost a vy si nějaké peníze použijte. Ale abychom měli skutečně nové finanční prostředky, které nám pomohou zvládnout všechny ty náklady, které v oblasti sociální, ekonomické, školské, zdravotnické těm jednotlivým zemím vznikají.

Tady vidíme prostor pro spolupráci a domluvili jsme se na nějakém společném postupu, kdy budeme přesvědčovat ostatní evropské země a evropské orgány, aby takovýto nástroj byl vytvořen, aby ta pomoc byl skutečně účinná.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan premiér si nepřeje doplnit?

Mateuzs Morawiecki, předseda vlády Polska: Já mohu doplnit pouze, že budeme ukazovat také příklad Řecka, nejenom Turecka, a také dalších zemí. Zejména těch zemí, které v poslední krizi dostaly také nové prostředky. Jsem tedy přesvědčen, že tyto bruselské procedury jsou někdy příliš pomalé, ale my se budeme snažit společným hlasem domáhat se správného zacházení. A dá se říct, že už nyní určité prostředky, sice nepříliš vysoké, k nám dorazily. Z finančního hlediska nemáme žádné zásadní problémy.

Pokud jde o tu otázku pana redaktora, jaké je rozložení uprchlíků v Polsku a jak jsme si s tím poradili, tak i u nás jsou uprchlíci zejména ve městech, ovšem máme to poměrně rovnoměrně rozloženo do různých měst. I ta stotisícová, padesátitisícová města přijala celou řadu uprchlíků.

Čili problém, který ještě před dvěma až třemi měsíci vypadal jako obrovský, nyní z dnešního pohledu už není neřešitelný. Nejlepším důkazem může být můj rozhovor s primátory dvou největších polských měst a pánové primátoři mi řekli, že mají rezervy na to, aby mohli přijmout ukrajinské děti do škol, a také možnosti na trhu práce jsou tam značné.

Čili je tu určitá nerovnoměrnost, nijak zásadní, a nevytváří pro nás nijak zásadní problémy. Ano, také bychom si přáli, aby rozložení populace uprchlíků v naší zemi bylo rovnoměrnější, ale jsou to svobodní lidé a my nikoho nenutíme, nechceme ho nutit, aby přijel do jiného místa. Ukazujeme perspektivy, ukazujeme jim možnosti, a díky tomu se nám daří tu geografickou dislokaci lépe zvládat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poslední dotaz agentura PAP a já poprosím pány o krátkou odpověď, opravdu už nemáme čas.

Małgorzata Gałka, TVP Info: Dobrý den. Na oba pány premiéry: Hovoříte o síle toho společného hlasu. Chtěla jsem se zeptat na budoucnost v Evropské unii. Nakolik ten polský a český hlas bude slyšitelný a bude dost přesvědčivý pro Evropskou unii, pokud jde o sankce, zejména tedy plynové sankce, protože tam už máme mezi sebou rozdíly. A jaká je tedy strategie?

Mateuzs Morawiecki, předseda vlády Polska: Paní redaktorko, tady ukazujeme, že je nutné pracovat na tom zmrazeném majetku ruských oligarchů, Ruské federace. My se snažíme přesvědčit Evropskou unii ke spolupráci. Plyn není nejdůležitějším zdrojem příjmů Ruska- Takovým zdrojem je ropa. Ropa je číslo jedna a plyn je ještě závislejší na infrastruktuře.

Polsko už v dubnu bylo odpojeno od ruského plynu. My jsme schopni si s tím poradit a v září tohoto roku, na podzim otevřeme plynovod z Baltu. V jiných zemích je to jinak. Musíme hovořit o jejich infrastrukturálních možnostech. Nelze to jenom hodit na stůl, ale musí se to projednat v rámci 27 zemí. Ještě důležitější však je, aby naše společné kroky se týkaly všech těch oblastí ekonomického života v Rusku, které by skutečně bylo možné našimi sankcemi ochromit. A takových oblastí je ještě celá řada a na ně se zaměříme.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dá se říct, že už bylo vlastně přijato šest balíčků sankcí. A ty by nebyly přijaty, kdyby neexistoval tlak našich zemí, kdyby neexistoval náš silný hlas, že je potřeba Rusko právě tímto způsobem zatlačovat a že zde máme negativní zkušenosti z minulosti, kdy se ukázalo, že slabé sankce nevedou vlastně k ničemu. A myslím si, že to, že ty sankce jsou takto rozsáhlé, jdou takto hluboko, týkají se konkrétních osob, konkrétních firem, týkají se celých odvětví, které budou bránit do budoucna Rusku v rozvoji v některých oblastech, to je výsledek tlaku, který vyvíjejí země střední a východní Evropy, ve kterých je opravdu velmi silně slyšet hlas Polska, je slyšet hlas České republiky.

Já mám poměrně krátkou zkušenost ze zasedání Evropské rady, tedy zasedání vrcholných představitelů evropských států, ale musím říct, že proti minulosti a tomu, co bylo vidět i navenek, tak hlas střední Evropy je teď mnohem silnější a je brán mnohem vážněji než v minulosti. A to si myslím, že je i výsledek toho, že víme, co chceme, že to říkáme jasně, že vycházíme z jasných hodnot a že argumentujeme společně. A myslím, že v té společné argumentaci je velká síla, a proto v tom budeme i do budoucna pokračovat.

Dámy a pánové, my se omlouváme, to jednání, které jsme měli, bylo delší, protože jsme se intenzivně bavili o spoustě věcí, které jsou důležité pro Českou republiku a Polsko. Teď jsme trochu v časové tísni, takže se musíme s vámi rozloučit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlád České republiky a Polska (česky)

Tisková konference po jednání vlád České republiky a Polska (originál)

Související zprávy