Tiskové konference

1. 3. 2021 20:40

Tisková konference po jednání vlády, 1. března 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat prvního místopředsedu pana Jana Hamáčka.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji. Dámy a pánové, dobrý večer. Máme za sebou první den dalších mimořádných opatření a já chci úvodem říci, že bych chtěl moc poděkovat. Já bych chtěl moc poděkovat všem občanům České republiky za to, jak ta opatření dodržují.

Musím říci, že za celý den jsme nezaznamenali žádné závažnější problémy. Probíhají samozřejmě kontroly za účasti policie, vojáků, celníků a problémy, které vznikají, se řeší na místě a nejsou hlášeny žádné mimořádné incidenty. Takže za mě velký dík našim spoluobčanům. Věřím, že si všichni uvědomujeme, jak důležité je dodržování těchto opatření pro to, abychom měli šanci tu krizi zvládnout. A chci samozřejmě poděkovat všem těm, kteří dbají na dodržování těchto opatření.

Možná na vysvětlenou, protože mi chodí různé zprávy, proč jsme takto masivně nasadili policisty a vojáky a proč část z nich nepomáhá v nemocnicích. Věřte, že vojáci, hasiči a další pomáhají i v nemocnicích, ale ti policisté, ti vojáci a ti celníci, kteří jsou teď venku a hájí dodržování těch opatření, jsou tam právě proto, aby to naši zdravotníci zvládli. Takže ještě jednou velký dík všem.

My jsme se na vládě zabývali několika tématy. Prvním bylo, jak napravit tu situaci, kdy nedošlo ke schválení té tzv. izolačky v Poslanecké sněmovně. O tom bude hovořit paní ministryně práce a sociálních věcí. Ale obecně chci říci, že jsem rád, že jsme našli shodu, která je podle mě tím nejlepším řešením. Stoprocentní nemocenská je něco, po čem odborná veřejnost dlouho volala. Radili nám to odborníci ze všech různých think tanků a skupin, je to něco, co funguje v Rakousku a v dalších zemích, takže za mě jsme zvolili osvědčenou cestu a cestu, která povede k výsledku.

Asi největším posunem nebo průlomem toho dnešního jednání je otázka testování ve firmách, kde se díky usilovné práci podařilo zkrátit nebo urychlit ten termín pro testování firem. Víte, že jsme vedli dlouhé debaty o tom, jak promítnout ta opatření i do průmyslu. Ve chvíli, kdy lidé opravdu teď čelí asi těm nejtvrdším opatřením v historii pandemie a jsou hodně omezováni na osobních svobodách, tak bylo nutné najít nějaké řešení i pro průmysl. A to, že se podařilo dohodnout, že vlastně ve středu ty velké firmy začnou testovat, tak je z mého pohledu klíčový prvek k tomu, aby fungoval nebo začal fungovat ten masivní projekt testování ve firmách a aby i v rámci průmyslu byla přijata adekvátní opatření.

My ještě budeme debatovat zítra a pozítří o tom, jak připravit případná další opatření, kdyby se ukázalo, že některé firmy nechtějí se účastnit toho projektu testování. To je ta debata, kterou vedeme o případném omezování v průmyslu. Ale pokud se nám podařilo takto masivně zrychlit nástup testování, tak je teď prostor pro firmy, aby velmi rychle testovat začaly. A pokud by se ukázalo, že to někde nefunguje nebo že ta spolupráce někde není, tak samozřejmě může přijít na řadu nějaké omezování.

To samé, debatujeme o tom, jak ještě více motivovat firmy, aby tam, kde to jde, zaváděly home office. Státní správa, dá se říci, jde v tomto příkladem, home office ve státní správě funguje velmi dobře a myslíme na to, aby v podobných proporcích, pokud je to možné, byl home office zaváděn i ve firmách. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá řešení, které bude co nejrychleji představeno.

Vláda také schválila, ale to je formalita, nasazení až 5 000 vojáků a 300 celníků v rámci pomoci Policii České republiky k dodržování těch vládních opatření, takže postupně, tak jak budou najíždět, tak se budou zapojovat do práce policie.

Takže z mého pohledu vláda dělá všechno pro to, abychom splnili ten cíl, který jsme si dali. Abychom otočili tu křivku hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče a nově nakažených, jakkoliv, a to si musíme říct otevřeně, ještě po nějakou dobu ta čísla budou stoupat. To je dáno charakterem té epidemie. Nicméně věřím, že tato sada opatření poté, co se takto razantně zrychlí testování v průmyslu, má šanci na úspěch.

Ještě jednou děkuji všem za to, že ta opatření dodržují, a samozřejmě jsem připraven odpovídat na otázky. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A vicepremiér pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, já jsem moc rád, že mohu sdělit, že podniky se v České republice stávají součástí řešení krize. Jsme jednou z prvních zemí v Evropě, která najíždí na plošný systém testování, a to s využitím v první fázi 10 000 podniků, které protestují v následujících nejdéle čtrnácti dnech, ale bude to dříve, 2,1 milionu svých pracovníků, a to na povinné bázi. Současně s námi toto rozjíždí, pokud máme správné informace, pouze Německo, a to ještě nikoliv na bázi podnikové, ale na bázi možného maloobchodního nákupu, takzvaných samotestů.

O co se konkrétně jedná: Přijali jsme dnes, jak už řekl pan vicepremiér Hamáček, zrychlený režim, a to takový, že od středy toho týdne, čili od 3. března, vyvstává povinnost zaměstnavatelů nad 250 pracovníků mít připraveny pro své zaměstnance antigenní testy.

Nicméně vzhledem k tomu, že chceme, aby se testovalo alespoň jedenkrát v týdnu, tak jsme dali pro tu první fázi ještě dva dny navíc, což znamená, že do pátku příštího týdne, což je do dvanáctého, musí být všichni zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců testováni. Postačí na bázi antigenních testů, za chvíli to upřesním.

Firmy mezi 50 až 249 zaměstnanci startují v pátek, čili o dva dny později, a opět platí to, že od pondělí do týdne, to znamená konkrétně do 15. března, musí být testováni všichni zaměstnanci v těchto typech firem.

Je to zcela zlomová věc, která může být realizována na několika bázích. První, a ta do značné míry je nejjednodušší, nicméně chápeme, že si to nemohou dovolit všechny firmy, je na bázi takzvaného závodního lékaře. To znamená, závodní lékař může antigenní testy nabízet a současně testovat všechny zaměstnance v rámci podniku. Může to být i na bázi smlouvy s externím poskytovatelem zdravotním služeb nebo testovat mimo prostory firmy s tím, že to musí být zdravotní pojišťovnou garantované odběrové místo, takzvané odběrové centrum, anebo je to mimo prostory firmy například v ordinaci poskytovatelů zdravotních služeb. Čili tady se nemění nic zásadního.

Je důležité říct, že si toto mohou firmy jakkoliv zorganizovat nebo mohou poslat své zaměstnance právě ke svému lékaři nebo do zdravotního centra nebo do testovacího centra, a vše je hrazeno zdravotní pojišťovnou. Tady dokonce můžeme říci, že je možné to realizovat jednou za tři dny. Nicméně podmínka bude nejméně jedenkrát za týden.

Chápeme, že ne všechny firmy si dokáži toto zorganizovat, a na základě toho přicházíme s další možností a to je možnost takzvaných samotestů. Samotesty je možné si nakoupit od ideálně takzvaných schválených dodavatelů. Těch už je dnes 25. Jsou to firmy, které schvaluje průběžně, a každý den se rozšiřuje seznam těchto společností, Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to firmy, které nabízí produkty, které jsou dostatečně účinné, a jsou to produkty, které jsou s příbalovým letákem v českém jazyce.

Poté, co si firma nakoupí tento test nebo nakoupí tyto samotesty, tak je aplikuje na svých zaměstnancích. Jinými slovy minimálně jedenkrát za týden si zaměstnanci musí v momentě, kdy vstoupí do firmy, nechat tento test udělat. V případě, že je negativní, je všechno v pořádku. V případě, že je pozitivní, je povinností firmy a zaměstnavatele nahlásit tento stav a tuto skutečnost svému lékaři, respektive lékaři dotyčného zaměstnance, který ho následně posílá na PCR test.

Toto bude hrazeno na úrovni 60 korun za konkrétní test, což je spodní hranice, kde se dnes tyto takzvané samotesty pohybují. A bude to řešeno tak, že firma to na konci období, to znamená na konci měsíce, vyúčtuje v rámci své zdravotní pojišťovny. Díky tomuto mechanismu dostáváme do hry 2,1 milionu pracovníků, kteří budou v následujících čtrnácti dnech otestováni, přičemž toto se bude samozřejmě opakovat každý následující týden.

Je třeba říct, že toto všechno musí být dostatečně důrazně kontrolováno a pochopitelně, ačkoliv nechceme nikoho šikanovat, musíme jasně zmínit i to, že budou určité sankce. Na tom právě budeme ještě pracovat s Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, a v každém případě bude se jednat o sankce finančního charakteru, které budou kontrolovat hygieny. Myslíme tímto dodržování. Případně by mohla hrozit sankce i uzavření dané provozovny. Ale podmínky a vše budeme ještě diskutovat.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dobrý večer dámy a pánové. Já velmi stručně. Na vládu, v té klasické agendě, jsem předložila ke schválení žádost o obnovení investic EBRD v České republice, které by mohly dosáhnout minimálně 100 až 200 milionů eur ročně v příštích třech až pěti letech.

Ony byly postaveny v v roce 2007, nyní nám EBRD nabídla znovu zapojení do podpory investiční politiky. Jedná se  o investice soukromého charakteru. To znamená, především by to bylo zaměřeno na digitalizaci, rozvoj obnovitelných zdrojů, infrastrukturní projekty, technickou asistenci. Týkalo by se to jednak podpory úvěrů, i podpory kapitálových vkladů do společnosti. Takže vláda to dnes schválila a my se obrátíme s žádostí na tuto banku nebo na tuto společnost, aby posoudila žádost České republiky a mohly se zapojit konkrétní soukromé projekty do tohoto financování.

Dále jsem v covidové agendě předložila, nebo si požádala o mandát vlády, abych mohla vydat generální pardon k rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z přidané hodnoty v souvislosti s covidem, v důsledku kterého to bylo schváleno. Já vydám zítra generální pardon, kde se prominou všechny sankce vyplývající z nedodržení lhůty k podání daňového přiznání daně z přidané hodnoty a kontrolních hlášení, takže vlastně je možné tato podání učinit až 12.4., aniž by se kdokoliv obával jakýchkoli sankcích.

Proč tam není daň z příjmu? Připomenu, že Finanční správa spustila nejklíčovější IT projekt, digitální, Ministerstva financí včera. Dnes jsme to prezentovali na tiskové konferenci dopoledne, a to je On-line Finanční úřad. Všechny informace jsou na webu Moje daně.

V podstatě je to novinka, kde vám stačí mít internetové bankovnictví. Zatím jsou zapojeny do této bankovní identity tři největší bankovní domy a to je Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Tímto jim srdečně děkuji za spolupráci. Další banky se budou zhruba do léta zapojovat.

Takže se přes tuto bankovní identitu dostanete do on-line Finančního úřadu, nebo máte-li občanský průkaz s čipem nebo samozřejmě jsou tam další přístupy přes datovou schránku, nebo vyzvednete-li si údaje.

Já jsem velice ráda, že vlastně máme dnes jeden a půl milionu lidí, kteří podávají daňová přiznání papírově, a já věřím, že toto číslo se podstatně sníží. A proč to spojuji s daňovým přiznáním na dani z příjmu? Protože ten, kdo využije možnost podat daňové přiznání na dani z příjmu elektronicky, tak se mu automaticky odkládá lhůta pro jeho podání, a tedy i zaplacení až do 3. května, což si myslím, že je v této době zvlášť velice dobrá informace pro poplatníky.

Ještě bych ráda upozornila na jednu věc. Měla jsem zavalené své schránky i dotazy na sítích, psaly mi odborné svazy i komory, k činnosti účetních a daňových poradců v důsledku vládních restrikcí. Takže bych chtěla upozornit na to, že vládním usnesení číslo 217 roku 2021 došlo k odstranění výjimky pro provoz účetních a poradenských služeb v provozovně. Omezení se nicméně týká provozoven, nikoliv výkonu činnosti jako takové.

Samozřejmě, že mohou docházet k podnikatelům, mohou zpracovávat účetnictví, mohou přijímat doklady. Jen jsme prostě chtěli omezit to, aby klienti chodili do provozoven těchto účetních nebo daňových poradců.

Informace je na webu Ministerstva financí, protože to způsobilo poměrně velké debaty a velké vášně Takže jsem chtěla upozornit na to, že to problém žádný v tuto chvíli není. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Já toho mám dnes hodně. Tak zaprvé – stoprocentní nemocenská. Víte, že v minulých týdnech jsem se pokusila prosadit návrh na takzvanou izolačku. Na tento kompromis jsem šla s tím, že to velmi rychle prosviští legislativním procesem, a tím pádem bude moci tzv. izolačka od 1. 3. platit.

To se nestalo. Takže proto přicházíme dnes s návrhem, a mám velkou radost, že to vláda podpořila, který bude podle názoru našeho, a zejména podle názoru odborníků nejúčinnější na zkrocení pandemie – a to je stoprocentní nemocenská. Tak jak je tomu dlouhodobě zvykem v Rakousku a v Německu, protože se ukazuje, že je to skutečně jediný způsob jak zajistit, aby se lidé nebáli jít do karantény, aby se nebáli jít do izolace, aby se nebáli nahlašovat svoje kontakty, protože jinak přijdou o příjem.

Je to stoprocentní náhrada mzdy na čtrnáct dní, tak jak jsme minulý týden na vládě prodloužili karanténu v souvislosti s tou tzv. britskou mutací. A platí pro všechny zaměstnance a pojištěné dohodáře. Živnostníci dostávají kompenzační bonus 500 korun denně za karanténu dle zákona o kompenzačním bonusu.

Zákon bude platit zpětně pro započaté karantény a izolace v měsíci březnu a dubnu. V případě potřeby, pokud by se nám nepodařilo situaci zvládnout, můžeme diskutovat o prodloužení. My si ale myslíme, že březen a duben by mohl fungovat.

Pro zaměstnavatele je nová izolačka nebo stoprocentní nemocenská maximálně jednoduchá. Celou vyplacenou náhradu mzdy si odečtou od odváděného pojistného, a tím pádem zaměstnanci těch čtrnáct dní dostanou společně s výplatou.

Náklady na ty dva měsíce jsou dohromady 2,3 miliardy korun, z čehož však polovinu tvoří výdaje, které bychom jinak utratili v programu Antivirus. Asi víte, že zaměstnavatelům proplácíme 80 procent mzdových nákladů včetně odvodů na lidi v karanténě. To znamená, že se jedná pak zároveň o částečnou úsporu na program Antivirus.

Důležité je říct, že to pak znamená, že na zaměstnance není možno během karantény Antivirus čerpat, pro zaměstnavatele je však ta nová izolačka výhodnější, protože dostanou zaplaceny všechny náklady, nejenom pouze 80 procent, a zároveň je to administrativně mnohem jednodušší než počítání těch denních příspěvků.

Já budu zítra v Poslanecké sněmovně. Bod nebo návrh zákona už dorazil do Sněmovny, bude pevně zařazen na zítra. Zároveň jsem domluvena s panem předsedou Senátu, že návrh zákona bude projednán ve středu odpoledne v Senátu.

Budu usilovat o to, aby návrh zákona byl co nejrychleji schválen, aby v něm nebyly žádné přílepky. To je podle mě důležité, tak abychom kupříkladu ve středu mohli dokončit legislativní proces. Pokud se ptáte, kdo pro návrh zákona hlasoval, tak z těch pěti přítomných členů vlády stoprocentní nemocenskou podpořil pan první místopředseda vlády Hamáček a já.

Co se týká toho druhého bodu, tak vláda také schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na distribuci tří milionů respirátorů, kdy chceme pomoci až půl milionu osobám příjmově nejslabším nebo sociálně deprivovaným. Zároveň budeme vypomáhat kromě těchto osob pěstounům a lidem pracujícím v zařízeních, v těch tzv. ZDVOP, lidově se jim říká Klokánky, což jsou zařízení, která vyžadují okamžitou pomoc pro děti.

Ty tři miliony kusů respirátorů budou distribuovány, tak jako minulý týden, přes potravinové banky pro ZDVOP, a pro pěstouny přes kraje. Nad rámec těch tří milionů respirátorů budeme také distribuovat 170 000 roušek, které se právě nacházejí v péči pěstounů nebo právě v péči těch ZDVOP. Protože asi víte, že děti nemohou používat respirátory, ale mohou nosit roušky. Takže to půjde ještě nad rámec těch tří milionů kusů.

Ještě jedna věc, a to je třetí bod. Ministerstvo práce a sociálních věcí schválilo tzv. covidovou mopku. Ta bude rozšířena a v rámci ní mohou různé osoby, které jsou na tom příjmově špatně, žádat o příspěvek až 500 korun měsíčně na jednu osob na nákup ochranných pomůcek. To znamená, že čtyřčlenná rodina může v rámci té covidové mimořádné okamžité pomoci – mopka, mimořádná okamžitá pomoci – získat až dva tisíce korun. Postup, jak to tu tzv. covidovou mopku na úřadech práce žádat, najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, na úřadech práce nebo také na sociálních sítích ministerstva nebo mě.

Čtvrtá věc. Vláda dnes také schválila návrh zákona, nebo novelu, kterou už jsme projednávali a schválili dvakrát, a to je tzv. překlopení dávek. Je to technická úprava, týká se to zjednodušené administrace zejména příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, zvýšeného příspěvku na péči. V podstatě jde o to, že téměř 300 000 domácností nebude muset v dubnu docházet na úřady práce, ale pokud u nich nedošlo k žádné změně, tak se jejich nároky na dávky překlopí automaticky do toho dalšího čtvrtletí.

Cíl je jasný – zjednodušit administraci, ulevit úřadům práce, a zejména snížit mobilitu a ochránit tak jak klienty, tak zaměstnance úřadů práce. Pokud zákon projde v legislativní nouzi, dnes byl schválen vládou, tak bude mít platnost od 1. 4. A skutečně se úřadům práce i klientům, a ještě jednou opakuji, že se jedná o 300 000 rodin, velmi uleví.

Co se týká těch bodů, na kterých jsme předběžně domluveni, že bychom mohli na vládě schválit zítra, a je to ještě věcí komunikace mezi jednotlivými rezorty na úrovni vlády, tak zítra bychom chtěli doprecizovat ten povinný home office pro celé národní hospodářství.

Zároveň jsme předběžně diskutovali navýšení ošetřovného. Víte, že v tuto chvílí rodiny mají ošetřovné ve výši sedmdesáti procent. A některé rodiny jsou již od října na ošetřovném, protože nefungují školy. To znamená – říjen, listopad, prosinec, leden, únor – v tuto chvíli budou šestý měsíc na ošetřovném a myslím si, že ten výpadek jejich příjmů je enormní.

Zároveň bych chtěla navrhnout vládě systém výplaty odměn pro všechny zaměstnance v sociálních službách. To znamená, nad rámec těch dnes schválených bodů – stoprocentní nemocenská, respirátory a ochranné pomůcky potřebných, pěstounům a ZDVOP a překlopení dávek – bychom zítra chtěli zítra projednávat odměny v sociálních službách, vyšší ošetřovné a pak také povinný home office. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak dobrý den. Já jsem dnes vládě předložila materiál s návrhem rozdělení finančních prostředků evropských fondů, takzvané Politiky soudržnosti, do jednotlivých operačních programů na období 2021 až 2027. Zároveň jsme předložili i alokaci jednotlivých fondů.

Česká republika si vyjednala v rámci vyjednávání s Evropskou komisí možnost převodu mezi fondy, což opravdu je poprvé. Nikdy v historii jsme nemohli převádět mezi fondy, nyní můžeme až 25 procent.

Jako první krok jsme využili pouze částku deset procent, a to z Evropského sociálního fondu do Fondu soudržnosti, protože samozřejmě jdeme tou vizí proinvestovat se z krize. To ale neznamená, že v budoucnu, pokud by si to vyžadovala ekonomika, nemůžeme opětovně k některým přesunům mezi fondy přistoupit.

Zároveň jsme rezervovali 80 milionů eur z Fondu pro regionální rozvoj do nástroje investEU, a zároveň z Fondu pro regionální rozvoj jsme vyčlenili tři procenta pro Prahu tak, abychom mohli investovat do vysokých škol, vědy a výzkumu na území Prahy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ještě jednou paní vicepremiérka Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já se omlouvám, já jsem zapomněla ještě připomenout, kolegové mi to kladli na srdce, že v pátek byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nový kompenzační bonus z dílny Ministerstva financí, který znamená, že osoby samostatně výdělečně činné, společníci malých s. r. o. budou brát tisíc korun denně od 1. února a dohodáři 500 korun denně, abych to řekla úplně přesně.

Nebude už vázán na nouzový stav. Počítá se dvěma bonusovými obdobími únor a březen. Vláda svým nařízením ho může případně prodlužovat. Dosáhne na něj širší okruh žadatelů, protože na rozdíl od podzimu jsme se vrátili k tomu jarnímu pojetí a je to svázáno, bude se zkoumat podmínka, zda se jedná o podnikatele, který má z podnikání více než 50 procent příjmů, a zda meziročně za období před pandemií má propad na tržbách alespoň 50 procent.

Zítra Finanční správa vydá formulář na stránkách a začne přijímat žádosti. Může se dokonce k odeslání této žádosti použít už nový web on-line finančního úřadu Moje daně, takže i ten vlastně takto s tím počítá.

Chci připomenout, že pamatuje kompenzační bonus i na individuální situace typu mateřská nebo dočasný útlum podnikání v roce 2019. Počítá také se začínajícími podnikateli, že mohli začít a vlastně nastoupila pandemie. Takže teď ty situace všechny řeší a řeší tam i kompenzaci vlastně za dobu v karanténě pro ty OSVČ nebo společníky malých s. r. o., kteří nemají omezeno restrikcemi svoje podnikání, ale dostanou se do karantény, takže jim bude náležet 500 korun denně za předpokladu, že si platili nemocenské pojištění.

Ještě bych chtěla doplnit, na co jsme zapomněli, teď jsme si tady špitli s panem vicepremiérem Havlíčkem, že byl přijat zákaz provozování závodního stravování ve vlastně soukromých společnostech. To znamená, musí si to tam nastavit tak, že si budou muset odnášet jídlo v nějakých přenoskách, ale nemohou tam tedy se stravovat, tak abychom zabránili sdružování zaměstnanců v tomto místě.

Co se týče systému výplaty odměn, o kterých hovořila paní ministryně Maláčová, tak novela zákona o státním rozpočtu počítá nejen s odměnami pro pracovníky sociálních služeb, ale počítá s odměnami pro pracovníky ve zdravotnictví jako v loňském roce, takže i pan ministr Blatný připravuje dotační program na tyto odměny. Takže to už je v novele zákona o státním rozpočtu alokováno a teď to musíme zprocesovat.

Ještě malá poznámka: Když už se tady prezentovalo, jak kdo hlasoval, tak já jsem se zdržela u stoprocentní nemocenské. Říkám to otevřeně. Bojím se především toho, že, a ty reakce, které dostávám, bohužel, mám strach, že k tomu povedou, bojím se komplikace v legislativním procesu a bojím se i ohrožení, což také dostávám tyto reakce, zaměstnanosti ve zdravotnictví.

Ze stejných důvodů není zatím shoda na úrovni koalice o navýšení ošetřovného, protože návrh, který byl dnes předložen, počítal se stoprocentním navýšením ošetřovného, což by v podstatě znamenalo, že by někteří zaměstnanci brali více, než když jsou zaměstnáni. A já se skutečně velmi bojím ohrožení zaměstnanosti zejména ve zdravotnictví, což si dnes nemůžeme dovolit. Takže ty debaty se určitě povedou a věřím, že najdeme nějaký kompromis. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize, prosím.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat pana vicepremiéra Hamáčka, co se týče podniků. Je tedy úplně ze hry to omezení provozu podniků, nebo stále s tím ještě počítáte? A co se týče antigenních testů, jestli tedy ty testy, co byly určené pro školy, se použijí právě v podnicích? A potom paní ministryni Maláčovou poprosím, jestli by nám mohla sdělit, jak tedy vypadalo to hlasování o nemocenské? Kteří ministři, předpokládám, že sociální demokracie byla pro, jak to bylo s ministry za hnutí ANO, jak hlasovali a jestli vy se sama neobáváte právě toho zneužívání tím, že bude ta nemocenská takto vysoká, tak že toho budou lidé zneužívat? A možná ještě, jak vidíte tu cestu v Senátu, který je přece jenom trošku jinak naladěn? Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak ten klíčový faktor, který se změnil od, řekněme, rána do teď, byla ta rychlost testování. My jsme upozorňovali na to, že není možné držet velmi přísná opatření na straně obyvatel, to znamená omezovat pohyb, rušit hromadné akce a víceméně nezasáhnout v průmyslu, kde, i podle těch dat, která jsou k dispozici, dochází k velmi vysoké frekvenci kontaktů a je to zdroj častých nákaz.

Samozřejmě tou nejlepší zbraní proti šíření nákazy je právě testování a ten celý koncept byl postaven na tom, že pokud bude trvat, a ten původní návrh, myslím, byl asi týden, vůbec to testování rozjet nebo vůbec stanovit podmínky, tak do té doby, než vlastně se to testování rozjede, tak jsme hovořili o těch případných omezeních.

Ve chvíli, kdy díky spolupráci rezortů se podařilo to, že to testování startuje de facto pozítří, tak nedává logiku ty velké firmy, které testují, teď omezovat. My jsme hovořili i s některými představiteli velkých firem. Oni nás ujistili, že ten harmonogram, jakkoli je velmi ambiciózní, tak je zvládnutelný.

Tak teď je potřeba dát těm firmám šanci, aby urychleně ty svoje zaměstnance protestovaly a v případě, že by se ukázalo, že to nefunguje, že například některá firma to nedodržuje nebo že prostě není schopná ke konci toho období, které je stanoveno do 12. března, ty svoje zaměstnance protestovat, tak by přicházely na řadu nějaké sankce a omezení a o těch právě budeme zítra a pozítří diskutovat.

Ale pro mě ta nejlepší zpráva z dneška je, že se de facto o týden, možná ještě více, podařilo zrychlit nástup toho testování, protože samozřejmě testování je podstatně lepší než nějaké plošné sankce.

Co se týká testů, tak my o tom vedeme debatu, která je, respektive hlavně pan místopředseda vlády Havlíček vede debatu s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy a diskutují se různé možnosti, jak zajistit, aby firmy měly dostatek testů. Samozřejmě z logiky věci primárně by to mělo být na těch jednotlivých firmách, aby si to zajistily, ale je tady debata i o tom, zda a jak případně použít ty testy, které jsou teď na území České republiky. Každopádně, co chci říci, je to, že část těch testů, které tady jsou, bude využita pro testování policie a Hasičského záchranného sboru.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká toho zneužívání, tak ta stoprocentní nemocenská je postavená na infekčnosti, to znamená na nařízení hygieny, která, a týká se to všech infekčních chorob, na tom máme tu karanténu postavenou, tak jak to bylo u izolačky. To znamená, není to jenom covid, ale taky žloutenka, tuberkulóza, úplavice, ale asi se shodneme, že těch je teď v tuto chvíli minimum. Takže je to postavené na diagnóze infekční choroba a buď vás musí hygiena vytrasovat, nebo musíte mít pozitivní test.

Z tohoto důvodu se zneužívání nebojím. Naopak se ukazuje z výzkumu veřejného mínění i ze zkušeností ze zahraničí, že stoprocentní nemocenská a povinné testování ve firmách jsou jediná správná cesta, jak ven z této šlamastyky. A je to ta zkušenost, která ukázala, že Rakousko se právě díky tomuto dostalo z těch čísel, která byla velmi podobná jako v České republice. To znamená, je to postaveno na infekčních chorobách, na nařízené karanténě od hygieny anebo na pozitivním testu. Takže takto je to platné. Myslím si, že je dobře, když se lidé nebudou bát, když jsou nakažení, zůstat doma.

Za mě je i důležité a shodli jsme se na tom i na vládě, že musí začít masivní kontroly. Pokud někdo bude mít stoprocentní nemocenskou a bude doma, tak se musí důsledně kontrolovat a vyžadovat, aby tito lidé tu karanténu dodržovali. To znamená, ne že budou brát stoprocentní nemocenskou, a pak tu nákazu a virus šířit vesele dál. To bude důležité a na tom v tuto chvíli pracujeme.

Co se týká hlasování, tak návrh nepodpořili kolegové: paní ministryně Schillerová, paní ministryně Dostálová, pan ministr Havlíček, pan ministr Metnar a pan ministr Brabec, všichni ostatní hlasovali pro. Takže toliko za nás.

Co se týká vyjednávání v Senátu a ve Sněmovně, pokud nám odborníci říkají: Zaveďte stoprocentní nemocenskou a povinné testování, jinak se z toho nedostaneme, a ty predikce opravdu nejsou potěšující, tak pevně doufám, že názor odborníků, a já si myslím, že bychom jim měli naslouchat, opravdu už bychom měli přestat politikařit, tak bychom je měli konečně vyslechnout, jinak si způsobíme do příštích týdnů a měsíců ještě větší problém, než teď máme. A budu takto argumentovat ve Sněmovně, budu takto argumentovat v Senátu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dovolte ještě, abych krátce doplnil ten průmysl. Já jsem velmi rád, že nakonec došlo k tomuto kompromisu. Ten víkend byl velmi náročný, určitě jste to všichni sledovali a jsme rádi, že se to dostalo do věcné diskuze, protože zavírat průmysl, byť na několik dní, by v dané chvíli mohlo způsobit skutečně nedozírné následky. Naopak, urychlení testování může nesmírně pomoci.

To znamená, v tuto chvíli bych chtěl poděkovat obrovskému týmu lidí, kteří v průběhu víkendu pracovali na té přípravě s ohledem na metodiku, která je navěšena na stránkách ministerstva průmyslu. Každá firma se může podívat, jakým způsobem se bude testovat, co má splňovat a jak má postupovat.

Současně jsme dali dohromady právní rámec, na základě kterého vyplývá i povinnost pro zaměstnance nechat se testovat. To je důležité sdělení pro firmy, není to tedy jenom povinnost pro firmy připravit podmínky pro testování, ale i pro zaměstnance.

Pochopitelně zcela zásadní věcí v tom je dostupnost testů, přičemž stále musíme opakovat to, že je možné, a my to doporučujeme, využívat stávající sítě zdravotních středisek a nechávat se testovat na bázi antigenních testů. Je možné to dělat jednou za tři dny, nic to nestojí.

Čili přijde-li nějaká firma a řekne: Já nechci, aby mě někdo testoval ve firmě, nechci testovat mé zaměstnance, bez problémů může své zaměstnance poslat ať do zdravotního střediska, nebo do nějakého jiného testovacího centra a stačí pouze, aby jednou za týden přišel s tím, že test je negativní.

Takže jsem rád, že v tuto chvíli nemusíme zavírat nejenom průmysl, ale i větší nebo střední podniky, a že naopak oni se stávají součástí tohoto řešení. A opakuji, jsme jednou z prvních zemí v Evropě, která jde na tento velmi plošný systém testování.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ještě bych doplnila, jestli mohu, tak bych doplnila k těm sankcím. Nevím, jestli to tady úplně explicitně padlo. Sankce jsou nastaveny pandemickým zákonem pro zaměstnavatele. To znamená podnikající právnické nebo fyzické osoby je to až 500 000 korun, může ta sankce být uložena opakovaně. Pro zaměstnance je to až 50 000 korun.

Takže si myslím, že jsou to značné sankce. Ale ta domluva té pracovní skupiny, která vlastně zítra zasedne, svolává ji Ministerstvo vnitra, nebo už je svolaná, jak vím od kolegů, tak se bude týkat vůbec hledání cesty. Kdyby existovala firma, nebo prostě zjistí se kontrolou, že tato firma to opakovaně, samozřejmě ty sankce budou ukládány, netestuje, tak jak přistoupit k tomu, že by například jí byla úplně zakázána činnost nebo by byla zavřena. Takže to bude předmětem těch debat, které budou probíhat zítra.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Prima.

Zbyněk Zikmund, TV Prima: Dobrý den. První asi na paní ministryni Maláčovou, která mluvila o tom home office tady. Tak jenom jestli máte tedy představu, pro koho a jak by to mělo vypadat. Jestli máte nějakou konkrétní představu, jak by to mohlo tedy fungovat a od kdy třeba? A potom druhá otázka asi na pana ministra Havlíčka a to se týká, že majitelé prádelen si stěžují, že vlastně vypadli z těch výjimek aktuálních, které teď jsou, a oni vlastně nevědí, jestli mohou být otevřeni, v jakém režimu. Říkají, že perou třeba infekční prádlo z nemocnic a podobně. Tak jenom jestli můžete toto upřesnit, v jakém režimu a zdali mohou být otevřeni? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká toho home office, tak my to vydiskutujeme. Nějakou představu máme, ale vydiskutujeme to ještě na úrovni vlády a pak to poctivě představíme. Jedná se pak, tuším, že o mimořádné opatření v rámci krizového zákona. Ale vydiskutujeme to, vychytáme všechny případné mouchy a pak to poctivě vysvětlíme a zítra představíme, pravděpodobně.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jestli mohou doplnit. Ono je asi z definice jasné, že home office se nemůže týkat dělníka na montážní lince. Takže ta skupina, ve které vybíráme, je daná. Jsou to administrativní pracovníci.

Nicméně to, co potřebujeme vydiskutovat, je, zda i v této skupině nejsou lidé, kteří jsou klíčoví pro chod podniku, a případné plošné nařízení toho home office by poškodilo například fungování té společnosti nebo té firmy.

Takže ten postup je takový, že zítra do poledne všechny rezorty dodají seznam případných výjimek na pozici administrativních pracovníků, kteří by v tom neměli být zahrnuti, a potom bude Ministerstvo práce a sociálních věcí schopno připravit nějaké plošné opatření.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak, co se týká těch prádelen, tak jsou omezeny nebo zavřeny tzv. malé maloobchodní prádelny, ty, které jedou v tom průmyslovém režimu, tak omezeny nejsou. Ale cílem je, aby se nepotkávali lidé nebo neshlukovali v těch maloobchodních centrech.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Český rozhlas.

Václav Štefan, Český rozhlas: Dobrý večer, měl bych jenom takový dotaz, doplnění ohledně té nemocenské, na paní ministryni Maláčovou. Vy jste říkala, že buď tedy pozitivní test, nebo hygiena musí člověka vytrasovat, aby na ni byl nárok. Nicméně do karantény může člověka poslat i praktický lékař na základě nějakých symptomů a tak dále. V takovémto případě bude člověk nárok na tu nemocenskou, pokud ho pošle do karantény praktický lékař? To je jedna věc. A druhá otázka, respektive taková minisérie otázek na pana vicepremiéra Hamáčka, která se týká armády: Jestli jste dopředu prodiskutoval s armádou to nasazení vojáků. Jestli armáda ještě vůbec má nějaké kapacity na to nasadit takto velký počet vojáků, protože vojáci už pomáhají v nemocnicích a v dalších zařízeních. Jestli na to armáda taky bude mít peníze, protože například nedostala ještě stále těch pět miliard z rozpočtové rezervy? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, máte pravdu, i na základě symptomů, ale když už pak máte příznaky, logicky teda test, takže tam už očekáváme, že to je další z podmínek. Zodpovídala jsem ten dotaz, zda se to nebude zneužívat. Pokud jste vytrasován, máte příznaky nebo dokonce pozitivní test, tak si myslím, že to riziko zneužívání je minimální.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: K těm dotazům na armádu. Samozřejmě, že ta věc byla diskutována, jak na úrovni ministerské s panem kolegou Metnarem, tak na pracovní úrovni mezi vedením policie a generálním štábem. To výsledné číslo je právě výsledkem té dohody, toho, co armáda je schopna nasadit.

My samozřejmě víme, že armáda se snaží, pomáhá, vy jste to zmínil, v ústavech sociální péče, v nemocnicích, nicméně tak, jak nám bylo sděleno z generálního štábu, toto číslo je z pozice armády zvládnutelné.

A co se týká nákladů, tak určitě v rámci rozpočtu armády je dostatek prostředků na to, aby ty náklady byly pokryty s tím, že samozřejmě vždycky je možnost, pokud by došlo k nějakým vícenákladům, tak ty náklady refundovat.

Stejně tak to má policie. My máme svůj rozpočet, ale pokud by došlo k nějakému dlouhodobému masivnímu nasazení, tak s ním taky nevystačíme a museli bychom za paní ministryní financí s žádostí o refundace.

Takže prostředky v této fázi na to jsou a to číslo odpovídá schopnostem Armády České republiky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych ráda připomněla, aby se nezapomínalo na Celní správu, protože, já se omlouvám, připomínám, že bude spolupracovat i Celní správa. Děkuju.

Václav Štefan, Český rozhlas: Ještě tedy, jestli můžu doplnit. Potvrdila jste, paní ministryně, že tedy bude moci i praktický lékař člověka poslat do karantény a bude nárok na tu stoprocentní nemocenskou. Není právě toto možnost toho zneužití? Přeci jenom člověk, pokud může říct, že má nějaké symptomy, svému lékaři na dálku a lékař ho pak pošle do karantény, tak tady je očividně nějaká možnost případného zneužití. Neobáváte se právě toho, že lidé budou zneužívat tuto cestu?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Nezlobte se na mě, ale my tady máme situaci, kdy tady máme nejvyšší denní přírůstky na celém světě, máme 20 000 mrtvých a zase celá debata bude o tom zneužívání? Denně nás ta plošná uzávěra stojí dvě miliardy korun. Ty náklady na tu vyšší nemocenskou za celé dva měsíce budou stát tolik, co nás stojí jeden den uzávěry ekonomiky. Pravděpodobně se někdo možná může svézt s tou situací, ale my v tuto chvíli máme primární povinnost ochránit zdraví lidí a lidské životy.

Já si myslím, že celá ta diskuse se hodně liší podle toho, když má někdo osobní zkušenost s úmrtím na covid, nebo nemá. Protože každý, kdo má tu osobní zkušenost, tak říká: Proboha, už něco udělejte, aby se to celé zastavilo. A já si myslím, že to by měl být náš hlavní zájem, a ne diskutovat o tom, zda se to dá nebo nedá zneužívat.

Všechno se dá zneužívat, ale ten systém je nastaven tak, aby to nebylo možné, aby se maximálně pomáhalo lidem, kteří z existenčních důvodů si nemohou dovolit jít na nemocenskou. Celá ta debata je o tom, že ti lidé, protože přijdou o velkou část výplaty, tak ten virus roznášejí dál. Takže to má být tím primárním zájmem. A je to v tuto chvíli i společenský zájem, protože už několik měsíců opět stojíme a už několik měsíců máme uzavřenou ekonomiku. O tom to je.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý večer, já bych se chtěl zeptat na dvě podrobnosti k testování. Omlouvám se, pokud už něco z toho zaznělo, protože těch informací už je hodně. Zda tedy je cílem toho testování plošné otestování všech zaměstnanců těch dotčených firem, nebo se to netýká těch, kteří do práce nedocházejí, tedy jsou už na tom home office třeba delší dobu. A druhá věc – jak je to s firmami, které nemají jeden provoz, ale mají třeba různě po republice a ty jejich jednotlivé pobočky vlastně nedosáhnou na ten limit těch padesáti zaměstnanců, ale celkově ano. A potom na pana vicepremiéra Hamáčka, zda jste rozhodl o výjimce z opatření o omezení volného pohybu pro Turnov, který o to žádal. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká pracovníků na home office, tak ti se nemusí testovat. Je to pro pracovníky, kteří se zdržují v místě podnikání, firmy, provozu, fabriky a tak dále. A pro firmy, které mají třeba vícero poboček v České republice, tak se to sčítá. To znamená, jestliže je firma, která má třeba 300 zaměstnanců, ale má je třeba na pěti pobočkách, bere se tedy v tuto chvíli do podniku, který je nad 250 zaměstnanců, čili platí to pro ni od této středy. Ale má, jak už jsem říkal, ten týden plus dva dny navíc k tomu, aby protestovala první zaměstnance s tím, že tedy ta firma by buď měla zabezpečit to, aby získali její zaměstnanci na pobočkách takzvané samotesty.

Nicméně znovu říkáme, je to doplňková metoda. Úplně nejjednodušší bude, když se její zaměstnanci třeba v těch různých městech půjdou nechat otestovat například na zdravotní středisko, do testovacího centra anebo třeba i ta firma má zabezpečené vlastní zdravotníky anebo zdravotníky externí, kteří to dělají uvnitř firmy. Tam to dokonce může dělat – a znova to musím zdůraznit, protože je dobré toho využívat – jednou za tři dny a je to zdarma. Zatímco my požadujeme alespoň jednou za týden.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan vicepremiér Hamáček.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ano, co se týká žádosti o výjimku pro Turnov, tu výjimku jsem dnes podepsal a udělil. Ta situace je tam velmi specifická. A já jako Mladoboleslavák ji znám, takže mám pochopení pro Turnováky.

Víte, že možná – možná si pamatujete, že svého času byly debaty o zřízení nového okresu Turnov. Tam jsem vyhovět nemohl, protože ty náklady, které by s tím byly spojené, by vysoce překračovaly přínosy. Ale v takovéto krizové situaci je logické, že ty obce, které jsou v působnosti ORP Turnov, mají mít možnost cestovat do Turnova za nákupy. Takže ano, výjimka byla udělena.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další dotazy prostřednictvím videokonference. Nejprve pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, zeptal bych se, prosím, na jednu věc k nemocenské a na jednu věc, která se týká hlavně ministra, který na tiskové konferenci není. Nejdřív ta věc k té nemocenské. Vy jste, paní ministryně, vyjmenovala, kteří členové vlády jak hlasovali o tom zákonu. A vyplynulo z toho, že část ministrů za hnutí ANO pro to nebyla a zároveň má hnutí ANO ve Sněmovně výrazně více poslanců než sociální demokracie. Jestli to nebylo od vás trošku riskantní, paní ministryně Maláčová, tady říkat, jak kdo hlasoval, protože předpokládám, že to nebudete dělat vláda od teď, že nebudete zveřejňovat každé klíčové hlasování, jak hlasoval který z ministrů. A jestli jste nezvýšila v tuhle chvíli riziko, paní Maláčová, toho, že část poslaneckého klubu ANO, který je teda, jak říkám, silnější než sociální demokracie ve Sněmovně, bude tu vaši představu o té pomoci lidem v karanténě chtít ještě nějak výrazně přepsat ve Sněmovně. A druhá otázka se týká ruské vakcíny Sputnik V, kdy o víkendu pan prezident Zeman řekl v televizi Prima, že se obrátil na ruského prezidenta Putina kvůli té vakcíně, která není zatím certifikovaná Evropskou lékovou agenturou. A i vakcínu, která není takto certifikována, jí může dát výjimku ministr zdravotnictví. Chtěl jsem se zeptat, zda jste při jednání vlády o té vakcíně a vlastně o tom kroku pana prezidenta diskutovali a jak vy třeba byste poradili teď ministrovi zdravotnictví, zda má takovou výjimku udělit, nebo ne. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já předpokládám, že stále platí koaliční smlouva, že koaliční poslanci hlasují pro vládní návrhy. Tak tomu bylo doposud a pevně doufám, že v tom budeme pokračovat. Jinak připomínám, že pro stoprocentní nemocenskou hlasoval i pan premiér Babiš. A tak jako poslanci sociální demokracie poslouchají na slovo pana předsedu Hamáčka, tak tomu je tak i v hnutí ANO.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak dobře. Já bych také nespekuloval o tom, co se bude dít při hlasování v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že je dostatek důkazů a argumentů zejména z odborné veřejnosti, že toto řešení, které vláda zvolila, je nejefektivnější. A já myslím, že opravdu nemá smysl teď tady spekulovat a snažit se něco přepisovat. Už ten jeden karambol nám stačil a všichni čekají na to, že vláda přijde s řešením, a de facto vláda už to řešení našla a teď je to na Parlamentu. A nevím, zda by bylo rozumné, aby Parlament podruhé v tomto selhal. Takže určitě je v zájmu všech, aby tady nějaká forma podpory těch, kteří jsou na karanténě, byla. Na tom je shoda a nedělal bych kolem toho takovéto tanečky.

Co se týká rozhodování o sputniku, tak pokud vím, na rozdíl od Bratislavy, tady žádné letadlo se sputnikem nepřistálo, takže pan ministr Blatný tohle řešit nemusí a těžko mu radit. To je jeho rozhodnutí. Já bych pouze upozornil na to, že tady proběhlo jednání nejvyšších ústavních činitelů u pana prezidenta, kde v rámci toho dokumentu, který byl odsouhlasen, je i pasáž o tom, jakými vakcínami se má v České republice vakcinovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Možná bych ještě reagovala, jestli můžu. Tak co se týče té vaší otázky, pane redaktore Kopecký, tak já si myslím, že každý poslanec hlasuje podle svého vědomí a svědomí, že se těžko dá říct, že jedni poslanci řídí jiné poslance. Takže to skutečně se domnívám, že klub hnutí ANO o tom určitě bude debatovat. Ta debata bude legitimní. Ale chci připomenout, že ani klub hnutí ANO se sociální demokracií nemá většinu v Parlamentu, takže tam ty diskuze budou muset být širší.

Co se týče vakcíny Sputnik, tak na vládě jsme to nějak nediskutovali. Určitě ty debaty se ale povedou. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan Ťopek, Hospodářské noviny. Slyšíme se?

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý večer, já bych si dovolil dnes mít tři dotazy, ale všechny budou velmi stručné. První se týká testování, do jehož začátku – myslím ve firmách – zbývají už ani ne dny, ale hodiny, a vede se debata, zdali nevyužít testy, které byly původně dovezeny pro jiný účel. Pane vicepremiére, případně pane ministře vnitra, víme, kolik se v současnosti nachází na území České republiky testů, případně dovozci – kolik jsou jich schopni dodat během zítřka?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já vím, kolik se nachází testů z té dodávky, kterou jsme objednávali. Je to cirka jeden milion testů.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Je to dostatečné na start masivního testování už pozítří?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já mohu doplnit jenom, protože pan vicepremiér Hamáček to říkal s ohledem na vlastně to, co přišlo v rámci té veřejné sféry, ale pochopitelně to je, jenom říkejme, jakási železná zásoba. Ten trh vlastně dneska funguje. Dováží se sem obrovské množství testů. V tuto chvíli, během tohoto týdne – včetně toho, co už je na skladě – by to mělo být kolem pěti milionů testů a další jednotky milionů jsou buď na cestě, nebo se připravují na konec týdne nebo začátek dalšího týdne. A jsou už firmy, které indikují, že jsou schopné sem dovézt řádově třeba do čtrnácti dnů třeba i 40 milionů testů.

Ale jsme zatím při zemi. Monitorujeme to a mělo by to být tak, že pokud nenastane nějaký absolutní kolaps toho, že to někdo začne vykupovat cíleně, což nepředpokládáme, proto tady máme tu železnou zásobu z té veřejné sféry, tak by ty testy mohly být dostačující.

Ale stále zdůrazňujeme jednu věc – jedná se o samotesty. Firmy mohou využívat antigenního testování přes zdravotníky, ve zdravotním nebo testovacím středisku, nechtějí-li využívat takzvané samotesty.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Druhý dotaz ke stoprocentní nemocenské. Už jenom fakt, že paní vicepremiérka Schillerová se zdržela hlasování, zároveň dnes Ministerstvo financí vydalo pokladní plnění k poslednímu únoru a teď přichází další dopad na rozpočet. Paní vicepremiérko, budeme na to mít? Počítá s tím rozpočet? Neblížíme se třeba k tomu, že budete opět letos žádat o navýšení deficitu?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak je to na mě asi dotaz, že, pane redaktore? Dobrý den, zdravím vás. Nepočítá s tím rozpočet. Ten odhad je podle Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud si dobře vzpomínám, je to navrhováno na dva měsíce. Částka to byla, myslím, že 2,2 miliardy, pokud si to pamatuju… 2,3, ano, tak to je maličkost, 2,3, to už nás nezachrání.

Paní ministryně vysvětlovala, že proti tomu se započte Antivirus, který se za ty dny nevyplatí, takže uvidíme. Rozpočet s tím nepočítá. Takto – není to částka, která by ho úplně zničila, ten rozpočet. Samozřejmě nejdůležitější je – a to teď nevíme, kdy budeme zapínat ekonomiku, my v naší makroekonomické predikci jsme počítali s tím, že ekonomika by jela v druhém pololetí tohoto roku, takže jsme tohle první pololetí v podstatě skoro odepsali, když to řeknu ekonomicky v uvozovkách.

Samozřejmě jsme počítali s tím, že pojede průmysl a tyto věci, ale myslím ty další sektory, které jsou vypnuté. Ale nepočítá s tím. Když se mě takto na rovinu ptáte, tak říkám, že nepočítá. A pokud by takovýchto věcí samozřejmě mělo být více, tak by to bylo problematické. V tuto chvíli chci říct, že s tímto by si rozpočet poradil.

Takže pro mě to, že jsem se zdržela, nebyly důvody až tak rozpočtové, i když jsem ministryně financí a logicky chápete, že ten rozpočet je důležitý, ale nebylo to prioritní. Já prostě dlouhodobě setrvávám na názoru, že se bojím ohrožení – a ty esemesky, které mi teď chodí – bojím se ohrožení zaměstnanosti, výpadku zaměstnanců zejména v oblasti zdravotnictví. To jsou moje důvody, proč jsem se zdržela. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Možná ještě vysvětlím. On ten výpočet – to není tak, že když to bude stát 2,3 miliardy korun, tak že ty částky jsou na oba dva měsíce rovnoměrné, ale naopak počítá se s tím, že první měsíc, ten březen, to bude stát, tuším, že 1,6 miliardy korun a potom za duben 0,7 miliardy. A je to takto neproporcionální, respektive degresivní, protože čím více lidí se sebeizoluje díky té stoprocentní nemocenské, o to více se sníží mobilita, o to více se sníží počet kontaktů a o to lépe se nám podaří zvládnout tu pandemii, protože ten růst je exponenciální.

Proto bych to vnímala jako extrémně dobrou investici do toho, abychom se co nejrychleji vrátili do normálního života. Protože čím více lidí bude ochotno jít domů, zavřít se, neroznášet virus, tak tím méně se bude celá ta nákaza roznášet. A to je strašně důležité. Je to vlastně chytrá investice do toho, abychom co nejrychleji mohli normálně fungovat.

A říkám ještě jednou, podle těch různých propočtů – tuším, že Koronervu – stojí jeden den plošné uzávěry ekonomiky – té staré, ne teď té nové, co máme od 1. 3. – dvě miliardy korun. To znamená, že náklady na stoprocentní nemocenskou na oba dva měsíce jsou 2,3 miliardy. To znamená, že nás to bude stát tolik, a ještě ušetříme na Antiviru, co jeden den plošné uzávěry. Myslím si, že je to dobrá investice. A hlavně se tím ochrání lidské zdraví a samozřejmě i lidské životy.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. A poslední dotaz ještě taky na vás, paní vicepremiérko. Týká se to kompenzačního bonusu, nově zveřejněného. Protože podle mých informací na něj nemají nárok lidé, kteří mají nějaký vedlejší příjem, ale nikoliv na tu takzvanou dohodu, ale třeba pro to, že jsou členy statutárního orgánu, za což jim náleží nějaká, řekněme, symbolická odměna ve výši několika tisíc korun. Jestli se tady v tom něco změnilo, nebo změní. Jestli i tito lidé třeba budou mít nárok na kompenzační bonus.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak tuto informaci nemám. Myslím si, že jsme to řešili už na jaře loňského roku, tento problém. A skutečně tam jsou dva testy. První test je ten, že příjmy z podnikání jsou nadpoloviční. To znamená, nejedná se o někoho, kdo pracuje třeba někde v zaměstnání a o víkendu si přivydělával podnikáním. Musí to být obráceně. A druhý test je ten, že má pokles alespoň o padesát procent. Tuto informaci skutečně nemám, prověřím ji a osobně zařídím, abychom vám napsali.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji vám.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já taky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, slyšíme se? Já mám dotaz na paní ministryni Maláčovou a navážu na pana Kopeckého. Chápu to tedy správně, že pokud by poslanci z hnutí ANO neschválili tu stoprocentní nemocenskou, brala byste to jako porušení koaliční smlouvy a důvod k odchodu z vlády? To je první dotaz, děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Paní redaktorko, kdyby poslanci hnutí ANO neschválili vládní materiál, tak by to byla rána do vazu všem, kteří bojují proti epidemii. To je ten hlavní problém, nikoliv koaliční smlouva.

Barbora Janáková, Deník N: Ale jaké vy byste z toho vyvodili důsledky?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já věřím, že se to nestane, protože všichni víme, že tu novelu potřebujeme. To, co tady konstruujete, je spekulace. Já prostě věřím, že napodruhé se to podaří. A kdybychom napodruhé zase nezvládli odhlasovat tu takzvanou izolačku, tak ten boj s epidemií pomalu ztrácí smysl, protože to je tak klíčová věc, že ji prostě potřebujeme.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych to doplnila. Mně zase naopak píše strašně moc lidí, proč už to není dávno, proč už to nebylo dávno, před půl rokem a tak dále. Pojďme si odlehčit. Já budu v tomto apelovat prostě zítra na poslance i senátory. Pojďme to schválit, a udělat tak strašně rozumný krok.

Je to hodně peněz, je to prostě sto procent nemocenské, ale je to strašně dobrá investice na to, aby ten počet nakažených začal opravdu velmi silnou řadou klesat. Je to to nejlepší, co v tuhle chvíli vedle povinného testování ve firmách můžeme udělat. A samozřejmě také maximální zavedení home office tam, kde je to možné.

Je to racionální krok, není to o nějakém politickém vítězství, opravdu to není o politickém vítězství a pojďme společně se na tom dohodnout, protože prostě jsme v tom všichni. Zejména ulevíme zdravotníkům – těm nejvíce, ulevíme sociálním službám, které už jedou rok prostě v krizovém režimu, a ulevíme také všem ohroženým skupinám.

Barbora Janáková, Deník N: A tedy druhý dotaz. Plánujte zavádět povinné testování v nemocnicích?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: To už funguje.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já jsem přesvědčena o tom, že to funguje – povinné testování v nemocnicích. To jsme dnes neprojednávali, my jsme projednávali povinné testování v soukromých firmách, ale jsem o tom přesvědčena. Ale v tuto chvíli tady není ministr zdravotnictví, takže budete se muset obrátit na něho.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já předpokládá, že to funguje tak, jak to funguje v sociálních službách. Tam vlastně od podzimu funguje to pravidelné povinné testování zaměstnanců a nově příchozích klientů. Takže předpokládám, že v nemocnicích to funguje také.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ale co je nejpodstatnější – hlavně ve zdravotnictví probíhá očkování. To je to podstatné. To je důležitější než to testování.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz pan Gavriněv, Seznam Zprávy.

Vojtěch Gavriněv, Seznam Zprávy: Dobrý den, já bych se rád zeptal jenom rychle na to, jestli jste na vládě mluvili o případné změně očkovací strategie v tom smyslu, jak ji dnes ohlásilo Slovensko. To znamená předřazení některých skupin obyvatel před seniory, například prodavačů, řidičů ve veřejné dopravě, průvodčích a tak dále.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, mluvili jsme o tom. A bylo uloženo panu ministru zdravotnictví, aby ji ve velice krátké době připravil.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pan Bartoníček, Aktuálně. cz. Slyšíme se? Vypadá to, že ne. Tak pokud pan Bartoníček není na příjmu, děkujeme a tím tisková konference končí. Hezký večer, dobrou noc.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter