Tiskové konference

10. 6. 2019 16:13

Tisková konference po jednání vlády, 10. června 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako první má slovo místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych uvedla nejdříve bod, který byl shodou okolností první a který jsem také předkládala. Je to novela zákona o České národní bance, což je novela, kterou nestihla projednat bývalá Poslanecká sněmovna před volbami. Zpracovalo ji Ministerstvo financí společně s českou národní bankou.

Základním důvodem a smyslem novely, samozřejmě, je tam řada technických věcí, kterými vás nebudu unavovat, ale základním důvodem je nastavení úvěrových ukazatelů tak, aby ukazatele, které dnes Česká národní banka dává bankovním domům prostřednictvím doporučení, se staly zákonným kritériem. Tato kritéria jsou zejména, aby se poskytovaly většině lidí hypotéky pouze do osmdesáti procent hodnoty nemovitostí, aby mezi osmdesáti až devadesáti procenty hodnoty nemovitostí se poskytovaly jen omezenému počtu uchazečů – zhruba by to mělo prezentovat nějakých pět procent úvěrů. Splátka hypotéky a dalších dluhů by neměla přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu ukazatele a celkového zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu.

Je to důležité zejména pro ochranu hypotečního trhu. Všichni máme na paměti kdysi období, kdy se zhroutil ve světě hypoteční trh. Čili Česká národní banka chce po vzoru zemí, jako jsou Slovensko, Rakousko, mít možnost regulovat tento hypoteční trh. A zejména důvodem je, že není to skutečnost, že by se banky a naše bankovní domy neřídili doporučeními České národní banky, ale zejména skutečnost, že se může stát, že nám přibude v oblasti spotřebitelských úvěrů mnoho nových nebankovních institucí nebo případně bank, které nebudou licencované na území České republiky, a tam potom je velmi sporné, jakým způsobem dosáhnout toho, aby se řídili doporučeními České národní banky, pokud nebudou v úrovni zákona.

Já jsem velmi ráda, že se nám podařilo s panem guvernérem domluvit, aby se tato přísná kritéria netýkala mladých rodin, kde jeden s manželů má věk do 36 let. To znamená, kdy skutečně jsou jejich příjmy nižší a mohlo by je toto opatření drtit. Takže tam je možné, aby bylo sleveno z těchto kritérií a byly mírnější, to znamená, aby tito mladí žadatelé o hypotéku byli specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity, právě proto, že disponuje nízkými příjmy, tak aby tyto ukazatele takto tvrdě nastaveny nebyly. Což se podařilo do zákona dostat, je to tam jako forma zákona, takže určitě to velmi vítám.

Jsem také ráda, že jsme zapracovali a společně jsme byli ve shodě. My jsme se s panem guvernérem xkrát scházeli nad touto novelou, protože jsme si uvědomovali citlivost této problematiky a i to, že byla v tom minulém volebním období velmi kritizována. Také jsme do novely zohlednili všechny připomínky, které rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny v tom předcházejícím období k této novele měl. Jsou v současném znění zapracovány.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobré odpoledne, dámy a pánové, i ode mne. Já se vyjádřím ke dvěma bodům, zejména tedy k vládní novele návrhu zákona, kterým se mění zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně a také zákon o rezortních, oborových a dalších zdravotních pojišťovnách, tzv. zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Tento vládní návrh zákona vláda chválila.

Týká se a reaguje vlastně na nález Ústavního soudu z podzimu loňského roku, kdy Ústavní soud s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Velmi stručně pouze sdělím, že aktuálně ty orgány jsou rozděleny na třetiny. Jedna třetina, tu tvoří zástupci jmenovaní vládou, a dvě třetiny v současné době jsou voleni na základě nominací reprezentativních organizací zaměstnavatelů a odborových organizací s tím, že Ústavní soud dovodil v zásadě to, že je nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců, protože právě mohou kandidovat pouze ti, kteří jsou takto nominováni těmito specifickými organizacemi. To znamená, že řada pojištěnců je vyloučena z pasivního volebního práva, to znamená z práva kandidovat do těchto orgánů, a nemohou tedy být voleni. Ústavní soud rozhodl, že toto je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Proto my na toto reagujeme tímto vládním návrhem zákona, kdy nadále zůstává jedna třetina na základě jmenování vládou, na tom se nic nezmění. Ale pokud jde o ty dvě třetiny členů, tak ty budou nově voleni z řad pojištěnců dané zdravotní pojišťovny. To znamená, jakýkoli pojištěnec té dané pojišťovny bude moci kandidovat, pokud bude mít minimálně padesát podpisů jiných pojištěnců té pojišťovny. To znamená, aby tam byla určitá reprezentativnost.

Takže toto je něco, co se mění. A pokud jde o to aktivní volební právo, tedy právo volit, tak budou volit osoby odvádějící pojistné. To znamená zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, třeba i osoby bez viditelných příjmů. Takže toto by mělo v zásadě vyhovovat nálezu Ústavního soudu a umožní to vlastně jakémukoli pojištěnci kandidovat do orgánů zdravotních pojišťoven.

Pak je tam ještě jedna změna, poměrně drobná, ale v praktické rovině důležitá, a to, že zdravotně pojistné plány nově nebude schvalovat sněmovna, protože v zásadě je dnes praxe taková, že sněmovna většinou tyto zdravotně pojistné plány odkládá. Není to pro ni nějaký zásadní bod. Většinou je buď ani neprojedná, nebo je projedná třeba až za rok. A problém je, že zdravotní pojišťovny pak hospodaří pravidelně v provizoriu. Takže to nedává logiku a v tomto směru to bylo kritizováno i některými poslanci. My tedy měníme stav na to, že bude vlastně zdravotně pojistné plány schvalovat pouze vláda tak, aby pak podle nich mohly zdravotní pojišťovny se řídit.

Takže to jsou dva základní směry. A pokud jde o návrh Pirátské strany, poslanecký návrh, který v zásadě řeší stejnou matérii, tak tento návrh vláda odmítla, tedy vydala nesouhlasné stanovisko s daným návrhem. Ten návrh počítá s tím, nebo navrhuje, že by volby do orgánů byly všeobecné a přímé. To znamená, volilo by se do nich podobně, jako se třeba volí do Poslanecké sněmovny atd.

Je to návrh, který není zdůvodněný kromě toho, že důvodová zpráva je v zásadě opsána z důvodové zprávy našeho vládního návrhu, ale to je asi nějaký charakter Pirátské strany, tak v zásadě ten návrh nikterak neřeší, jak by ty volby měly být administrativně a technicky provedeny. Postavil se proti tomu dnes na vládě i Český statistický úřad, který by měl podle toho návrhu ty volby administrovat. Návrh dokonce počítá s tím, že by stačila volební účast čtyři procenta. To znamená, to je skutečně velmi nízká volební účast, takže tam by potom rozhodovalo možná několik set hlasů o tom, jak budou obsazeny orgány těchto zdravotních pojišťoven, které spravují desítky miliard korun. A v tomto ohledu ho považujeme za velmi nebezpečný s tím, že by pojišťovny mohly být ovládnuty nějakými skupinami aktivistů možná, kteří by v zásadě měli vliv na jejich činnost, což si myslíme, že není správně.

Takže ten návrh z našeho pohledu je těžko realizovatelný a spíše nebezpečný, a vláda tedy s ním vyslovila nesouhlas. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další body shrne ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Já bych dnes ráda uvedla dva body. První bod: Zabývali jsme se výroční zprávou o stavu veřejných zakázek za rok 2018 a je potřeba si říkat také pozitivní zprávy, protože skutečně došlo k velmi výraznému nárůstu celkového trhu veřejných zakázek, a to téměř o 82 miliard na hodnotu 624 miliard. Je to samozřejmě způsobeno dobrou makroekonomickou situací v zemi i zvýšenou investiční aktivitou.

V roce 2019 očekáváme další nárůst, a to právě i vlivem dočerpávání evropských dotací z programového období 2014–2020 a samozřejmě i ty velké, významné investice, které se započaly, tak mnohé z nich budou dokončovány právě v letošním a příštím roce.

Také jsme velmi rádi, že se drží ten standard zadávat veřejné zakázky v otevřených výběrových řízeních a jsme také velmi rádi za to, že tak jak tu byla problematika s jednacím řízením bez uveřejnění, tak pořád se nám už druhým rokem drží počet těchto řízení. To znamená, to není tou otevřenou soutěží pod pěti procenty, což je samozřejmě velmi dobré.

My ten trend očekáváme, dalšího nárůstu a investičních věcí, a bylo velmi zajímavé to dnes provazovat i s analýzou zaměstnanosti a nezaměstnanosti, kde samozřejmě z čísel, které máme k veřejným zakázkám je jasné, že bude stavební trh, a nejen stavební trh, ale i trh jako takový, potřebovat další a další kvalifikované lidi a že je skutečně potřeba všechny rezervy, které v systému zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou, aktivovat.

Druhý materiál: Vláda se opětovně zabývala významnými kulturními a sportovními akcemi s podporou státu. Pan premiér na základě minulého jednání vlády vyslal do území, to znamená do Jihomoravského kraje a všem aktérům, kteří se podílejí na pořádání MotoGP, jasný signál, že je potřeba hledat další úspory. Prosby pana premiéra byly vyslyšeny, Jihomoravský kraj, město Brno i samotný automotodrom našly další úspory ve výši deset milionů. Proto tedy byl ten materiál tedy dnes opětovně zařazen na jednání vlády a vláda schválila podporu Jihomoravskému kraji na pořádání akce MotoGP ve výši 55 milionů korun.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter