Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

11. 5. 2011 16:25

Tisková konference po jednání vlády, 11. května 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu pana Martina Kocourka. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR dnes projednala několik důležitých bodů, já bych si některé z nich dovolil vypíchnout. Chci jen předeslat, jak jsme avizovali s panem ministrem Pospíšilem na speciální tiskové konferenci k občanskému zákoníku, tak ten, přestože byl formálně uveden v programu této vlády, tak bude projednán spolu s dalšími dvěma souvisejícími zákony příští týden, protože my jsme vzhledem ke sněmovně nemohli vědět, kdy skončí dnešní poslanecká sněmovna a tudíž, kdy začne jednání vlády. Tolik jen na případné dotazy, které by se toho týkaly. Z těch bodů, které jsme dnes projednali, tak vláda se zabývala záměrem, to chci zdůraznit, že záměrem a nikoliv rozhodnutím, na řešení problematiky nemovitostí pro diplomatické mise ČR a SRN, který předložil pan první místopředseda vlády a ministr zahraničí. Ten záměr se zabývá myšlenkou prodat Lobkovický palác, který je sídlem německé ambasády v Praze, do vlastnictví SRN, o což má spolková vláda velká zájem. Mimo jiné i proto, že pro myšlenku německého sjednocení má tato budova poměrně silný symbolický význam z podzimu roku 1989, kdy vlastně tisíce utečenců z bývalé NDR přes tuto ambasádu se dostalo do SRN. S tím, že by se zároveň zakoupil v Berlíně pro účely nové ambasády ČR v Německu pozemek v diplomatické čtvrti, kde by byla postavena nová budova ambasády a rezidence a prodaly by se stávající nemovitosti vlastněné pro diplomatické účely. Ten předpoklad je takový, že celkově ta finanční transakce včetně výstavby nové ambasády a tady je nezbytné zdůraznit, že ta stávající v Berlíně je opravdu hrůzostrašná budova, jejíž provozní náklady jsou opravdu neuvěřitelné, to opravdu není perspektivní budova. Tak ta operace by měla být pro ČR v podstatě plusová. To znamená, že hodnoty nemovitostí vlastněné ČR v Německu používané pro diplomatické účely a Lobkovického paláce jsou odhadovány zhruba na 650 milionů korun a náklady na zakoupení pozemku a výstavbu sídla ambasády v Berlíně jsou odhadovány zhruba na 408 milionů korun s tím, že vláda schválila záměr. Neučinila rozhodnutí. Součástí těch dalších kroků bude, že ministerstvo zahraničí provede i expertní odhad tržní ceny všech těch nemovitostí a teprve poté vláda se k tomu vrátí a případně rozhodne či nerozhodne ve prospěch těchto majetkových transakcí, protože nemůžeme vycházet z účetních odhadů cen, které teď jsou, ale jak jsem řekl, definitivně vláda rozhodne až poté, co bude známa tržní cena všech těchto nemovitostí. Dalším bodem, kterým se zabývala vláda ČR, byla zpráva o pokroku v řešení dalších změn a nových podnětů za účelem zjednodušení administrace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, kde v obecné rovině vznikají problémy při využívání finančních prostředků z fondů EU střetem evropské legislativy s národním právem a vzniká tu velmi často administrativní bariéra, která brání v čerpání těchto fondů. Jsou navržena opatření dvojího druhu, tedy legislativní, například novela zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vyhláška o způsobu a termínech předkládání pro hodnocení rozpočtů, zákon o podpoře regionálního rozvoje a podobně. Ale také opatření nelegislativní povahy, které vychází z metodiky finančních toků a kontroly programů EU, závazných postupů. Tady musím zdůraznit, že členské státy jsou při využívání finančních prostředků z fondů unie vázány příslušnou evropskou legislativou a současně legislativou národní a právě kombinací těch dvou legislativních systémů vznikají velmi často problémy a ty problémy jsou bohužel v ČR více než reálné. Dalším důležitým bodem byl návrh zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který vláda schválila. Tento návrh zákona kromě transpozice směrnice EU nově upravuje nejenom podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla, ale i druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Bližší podrobnosti řekne pan ministr průmyslu a obchodu. Velmi důležitým návrhem novely zákona je návrh novely zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států EU, který vláda schválila. Chci zdůraznit, že se jedná o návrh, který jsme byli povinni přijmout, protože cílem tohoto návrhu je reagovat na rozsudek soudního dvora EU ze 14. ledna 2010, který ukládá ČR transponovat do jejího právního řádu všechny články směrnice EP a ER o činnostech institucí tzv. zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Pokud bychom nerespektovali toto rozhodnutí, tak bychom se vystavili poměrně značným finančním sankcím. V současné době je v právním řádu ČR tato směrnice transponována pouze částečně, ČR byla toho názoru, že dostatečně, byla v soudním sporu s EK. EK nakonec u ESD uspěla, takže toto částečné zahrnutí směrnice umožňuje působení institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z ostatních členských států EU na našem území, současně u nás tento systém zavádět nechceme. Ten předložený návrh zákona transponuje chybějící články předmětné směrnice a obecně upravuje práva a povinnosti orgánů s tím, že tento orgán by byl určen dodatečně až v případě, kdy by bylo v ČR rozhodnuto zaměstnanecké penzijní pojištění zavést, což nepředpokládáme. Jedná se o právní úpravu technického charakteru, která nemá žádný ekonomický dopad na stávající subjekty, a já teď poprosím pana ministra Kocourka, aby řekl něco k návrhu zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, také dobré odpoledne. Já bych chtěl jen podotknout, že my jsme se zabývali problematikou podpory obnovitelných zdrojů ze dvou důvodů. Jednak proto, že musíme transponovat směrnici EU, která se týká problematiky obnovitelných zdrojů, a chtěli jsme reagovat na některé nedostatky, které současný systém podpory vykazuje. Já uvedu jako nedostatky několik typů, zejména množství obnovitelné elektřiny povinně vykupované provozovateli sítí v jednotlivých hodinách může být v současné době výrazně vyšší než ztráty těchto provozovatelů sítí, přičemž likvidací tohoto přebytku vznikají zbytečné vícenáklady. Dále, stávající systém podpory nedostatečně reaguje na vývoj cen nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, což opět může celý systém prodražovat. Stávající systém podle našich zkušeností zároveň zbytečně může zatěžovat celkovou cenu dodávky elektřiny, což může mít dopad na konkurenceschopnost našeho průmyslu. A zároveň stávající systém neupravuje možnost zastavení vyplácení podpor pro určitý druh obnovitelných zdrojů při dosažení limitů elektrizační soustavy anebo schopnosti absorbovat výrobu z obnovitelných zdrojů nebo při dosažení požadovaného podílu daného druhu obnovitelných zdrojů na portfoliu, které si představujeme. My jsme na to reagovali tak, že jsme vytvořili zcela nový zákon, který systémově slučuje problematiku obnovitelných zdrojů ze dvou zákonů do jednoho. A zároveň v tomto zákoně stanovujeme, že z důvodů kontinuity jsou zachovány některé principy současného modelu, jako například garantovaná návratnost v případě povinného výkupu, dále budou existovat subjekty s povinností vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů vykoupit a zároveň vykupující přebírá odpovědnost za výrobce. Zároveň bude platit pravidlo, že regulované subjekty, tedy provozovatelé soustavy a operátor trhu, nesmí obchodovat s elektřinou. Zároveň se zavádí efektivnější systém podpory, který zohlední uvažované objemy produkce obnovitelných zdrojů v cílovém stavu v roce 2020, nový model platí jak pro výrobu elektřiny z nových zdrojů po účinnosti nového zákona, tak i pro výrobu elektřiny z těchto zdrojů uvedených do provozu před účinností tohoto zákona. Nový model, který jsme dnes schválili, by tak měl přinést snížení dodatečných plateb za potřeby podpůrných služeb z důvodu výkupu obnovitelných zdrojů elektřiny. Zároveň platí náš závazek vůči EU, že v roce 2020 ČR bude mít podíl obnovitelných zdrojů energií na celkové spotřebě ve výši minimálně 13 %.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní je prostor pro několik otázek. Prosím primárně k vládní agendě. Mediafax.

Mediafax: Dobrý den, já se omlouvám, přeci jen k vládní agendě se nezeptám, v tuhle chvíli, i když se to vlády také týká, pane premiére, já bych se chtěl zeptat, jak hodnotíte ten krok Radka Johna jako předsedy jedné z koaličních stran k demisi, který minimálně avizoval demisi? Co to bude mít za důsledky? A obecně, co si podle vás teď lidé mají myslet o vládě, která už ani měsíc nedokáže táhnout za jeden provaz a místo toho ji paralyzují personální spory?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že například vláda dokázala dnes prosadit v poslanecké sněmovně ve třetím čtení tzv. malou důchodovou reformu. Takže naopak ukazuje, že tam kde jde o obsah politiky, tak vláda je akceschopná. Je to krok, kterým jsem překvapen, krok, který mi oznámil pan ministr John poté, co s ním seznámil sdělovací prostředky s tím, že já předpokládám, že o té věci ještě budeme spolu mluvit. Já jsem zatím žádnou oficiální rezignaci z jeho strany v písemné podobě, protože jedině tak je validní, nedostal.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, máte-li ještě nějaké otázky. Štěpánka Martanová, Česká televize.

ČT: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, pane premiére, vy jste svolal na odpoledne jednání K9. Můžete nám říci, co vy od toho jednání očekáváte a o čem byste se tam mohli bavit? Předpokládám, že hlavní téma bude pan Radek John, ale jestli by to mohly být i jiné věci?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já si nemyslím, že hlavní téma bude Radek John. Já si myslím, že hlavní téma bude samozřejmě aktuální politická situace, ale také připravované reformní kroky vlády ČR.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, poslední otázka.

TV Prima: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, co říkáte na to, že o tom svém kroku pan Radek John informoval nejprve prezidenta republiky a nikoliv vás?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli to tak je. Já mám informace, že jako první informoval média než kohokoliv jiného. To já nevím, to bych se musel přesně podívat, jak probíhají jednotlivé SMS a telefony a pokus o vzájemný kontakt, to já teď nechci hodnotit. A já nevím, jestli je to tak.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X