Tiskové konference

11. 1. 2021 18:20

Tisková konference po jednání vlády, 11. ledna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, co se týče Ministerstva financí, tak jsme dnes projednávali asi dva nejdůležitější body, které bych tu chtěla dnes zmínit.

První z nich je už včera mnou avizované. Požádala jsem si o mandát vlády, abych mohla v rámci kompetencí ministryně financí, nebo ministra financí, prominout daň z příjmu generálně všem medikům a vůbec těmto studentům, kteří pracují ve zdravotnictví, kam byli přesunuti, a to ať už tedy povinně, nebo dobrovolně.

Přistoupila jsem k tomuto návrhu a mandát jsem získala od vlády, takže zítra generální pardon podepíši. Po diskuzích, které se rozvinuly napříč republikou, kdy bylo zjištěno nebo jsem zjistila, bylo mi avizováno, že ne všechny kraje postupují jednotně, a abychom nevytvářeli další nejistotu, nestresovali studenty, nevystavovali je nějakým povinnostem plnění daňových povinností dodatečných, byť s největší pravděpodobností u většiny z nich žádná daň ani nevznikne po uplatnění slev. Ale může se stát, že tam bude kombinace různých příjmů, tak jsem navrhla tento generální pardon.

V generálním pardonu, který podepíšu, jak už jsem řekla, už zítra, bude podrobně popsáno, jak se bude postupovat. To znamená, že ty kraje, a těch je méně, které daně nesrážely, tak se pro ně nic nemění. Ty, které srazily, tak jim bude tato srážka vrácena. Pro studenty se nemění vůbec nic, nebudeme je zatěžovat žádnými dalšími povinnostmi. To znamená, že vše zúřaduje vlastně zaměstnavatel. On je nemusí reflektovat v celoroční daňové povinnosti, není potřeba řešit žádné potvrzení o příjmech daňového přiznání a není třeba žádat ani o zúčtování záloh. Takto to bude přesně explicitně popsáno technicky v tomto generálním pardonu.

Také jsme debatovali o pojistném. Já předpokládám, že mě doplní mí kolegové po obou stranách stojící, jak paní ministryně, tak pan ministr. Tam jsme dospěli k jinému závěru, tam bude postupováno prostřednictvím dotačních programů. Já tady mám už namodelované konkrétní příklady, ale nebudu kolegům brát slovo.

Bylo dohodnuto, že já budu koordinovat jednotný postup, který se popíše v konkrétním dopise všem krajům. Budu ho koordinovat jak za Ministerstvo financí, tak za Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak za Ministerstvo zdravotnictví, a jakmile si tento text vzájemně odsouhlasíme, tak bude zaslán na krajské úřady, aby věděly, jak mají konkrétně postupovat.

Každopádně jasná zpráva pro studenty: Nebudou zatěžováni žádnými dalšími odvody, ať už daňovými, tak odvody sociálního nebo zdravotního, protože se této povinnosti ujme stát. Ale jak říkám, vysvětlí vám to mí kolegové, já případně doplním na konkrétních příkladech, pokud by to bylo třeba.

Dalším tématem nebo dalším bodem, který na vládu předložilo Ministerstvo financí, je Aktualizace studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii. Je to materiál, který zpracovávalo Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou. Také jsme společně s panem guvernérem tento materiál obhajovali.

Řekla bych asi čtyři základní body, proč jsme vládě navrhli společně neusilovat prozatím o vstup do bankovní unie. Prvním z nich je skutečnost, že bankovní unie stále není dokončena. Probíhají a ještě nějakou dobu budou probíhat jak jednání o podobě a parametrech zatím neexistujícího třetího pilíře Unie, což je jednotné pojištění vkladů, tak také jednání o dílčích úpravách ve stávajících pilířích. A v tuto chvíli ani není jasné, jak přesně tato pravidla ve své finální podobě budou vypadat.

Druhým důvodem je, že vstupem do bankovní unie by celá řada kompetencí v oblasti dohledu a řešení selhání v bankovním sektoru přešla z České národní banky na centrální úroveň, čili na Evropskou centrální banku a Jednotný výbor pro řešení krizí. A to je zásadní změna, která má celou řadu konsekvencí a ne vždycky je hodnotíme jako pozitivní, protože například při současných problémech krizových určitě Česká národní banka je schopna reagovat a různé výkyvy na českém trhu vyrovnávat.

Za třetí, bankovní sektor České republiky je stabilnější ve srovnání s řadou jiných členských států Evropské unie. Tedy Česká republika není zemí, pro níž by vstup do bankovní unie znamenal posílení stability jejího bankovního sektoru.

No a v neposlední řadě je to, že žádný členský stát EU, který v tuto chvíli neusiluje o zavedení eura, a víte, že před časem jsme společně s panem guvernérem předložili vládě materiál a vláda ho schválila, abychom zatím nestanovovali termín pro vstup do eurozóny, takže žádný členský stát, který neusiluje o zavedení eura, čili o vstup do eurozóny zatím do bankovní unie nevstoupil.

Takže to byly takové základní čtyři pilíře, proč jsme navrhli vládě zatím neusilovat o vstup do bankovní unie, a vláda tento materiál jednomyslně schválila. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás informoval o dalším programu podpory, a to je program podpory takzvaných ski areálů neboli lyžařská střediska. Ve čtvrtek tím, že jsme neumožnili sjezdové lyžování, respektive provoz jednotlivých areálů, tak jsme jasně řekli, že bude připraven program podpory, což dodržujeme mimo jiné už od podzimu a každá restrikce je okamžitě následována, de facto okamžitě, i programem podpory daného konkrétního segmentu.

Zopakoval bych jenom to, že se jedná o významný sektor. Je sice pravda, že se v něm nachází pouze řádově 450 podnikatelů, na druhou stranu týká se služeb, které obsluhují dva a půl milionu zákazníků, tedy lyžařů, a které přinášejí státnímu rozpočtu ročně 13 miliard korun a zaměstnávají 45 000 pracovníků.

Od čtvrtka jsme intenzivně pracovali skutečně nonstop. Děkuji Asociaci horských středisek, děkuji Fóru cestovního ruchu a Asociaci lanové dopravy, které s námi až do včerejšího večera připravovali tento program. Děkuji i Ministerstvu financí, které se na tom aktivně participovalo.

Program je následující: platí, že od 27. 12., čili od doby, kdy nemohou provozovat tyto aktivity, až do 22. 1., to znamená podle vládního usnesení, kdy by měly končit tyto restrikce, uvidíme samozřejmě, jak bude pokračovat situace dále, tak bude platit kompenzační program, který bude vázán na typ lanovky nebo vleku. Přičemž jsme stanovili tři různé typy, a to takzvaný základní vlek, poté lanová dráha takzvaně neodpojitelná a za třetí lanová dráha odpojitelná.

Kompenzace bude ve výši 210 korun na den základního vleku, 340 korun té neodpojitelné dráhy a 530 korun té dráhy odpojitelné s tím, že limit, podobně jako například Covid – Nájemné nebo ostatní podpůrné programy, které jsou u nás zásadně vázány na náklady, nepřekročí 50 procent celkových nákladů za poslední dva roky. Myslíme poslední dva roky - rok 2019 a rok 2020.

Současně bychom chtěli říct, že na tento program je alokována až jedna miliarda korun s tím, že předpokládáme, že bude vyčerpáno méně, řádově 700 800 milionů korun. Nicméně jedná se o limitní částku. Během následujících dnů bude program notifikován, současně bude vypsána výzva a předpokládáme, že v závěru měsíce, čili poté, co skončí ta lhůta toho 22. 1., by se mohlo čerpat.

Já věřím, že tento program přispěje k tomu, aby se situace v tomto segmentu stabilizovala. Uvědomujeme si, že ti provozovatelé musí v současné době vydělat na celý rok, a věříme, že bude platit i dohoda, kterou jsme s nimi ukonali, a to dohoda taková, že se pokusí v maximální možné míře zabezpečit současný stav sjezdovek, a to tak, že tam budou mít částečně i svůj personál, přičemž věříme, že pomůžou i obce, případně policie. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, hezký večer. Já velmi stručně. V podstatě bych začala tím, že se nám tady rozmohl takový nešvar. My jsme pro všechny zaměstnance v sociálních službách vyjednali k 1. lednu navýšení finančního ohodnocení o deset procent. Pro všechny zaměstnance. A terénem se nám bohužel šíří informace, že to je pouze pro některé.

Já bych chtěla upřesnit, že my jsme přes vládní nařízení o platových podmínkách o deset procent navýšili zaměstnancům v přímé péči a potom také sociálním pracovníkům. Zároveň, a to je potřeba říci, že celkově na vyšší finanční ohodnocení pro sociální služby jde v porovnání s minulým rokem o 1,63 miliardy korun více, a tím pádem je zde dostatek finančních prostředků pro navýšení finančního ohodnocení o deset procent pro úplně všechny zaměstnance sociálních služeb. To znamená, tak jak to bylo slíbeno vládou.

Já jsem dnes vysvětlující dopis, který se mnou, jako ministryní práce a sociálních věcí, podepsal také pan prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb a také paní předsedkyně odborů Žitníková. Tak tento vysvětlující dopis jde všem poskytovatelům sociálních služeb dnes a také visí na mých sítích tak, aby si každý mohl zkontrolovat a přečíst, že skutečně finanční prostředky pro navýšení o deset procent je zajištěno a každému se musí zvednout plat nebo mzda o deset procent, tak jak to bylo slíbeno.

Pokud tomu tak není, pokud nedostanete těch plus deset procent, tak se na mě prosím obraťte. A nebavíme se jenom o sociálních pracovnících a zaměstnancích v přímé péči, ale také ale o kuchařkách, uklízečkách, pracovnících v prádelně atd. atd., protože všem jsme slíbili plus deset procent. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já bych rád krátce informoval o tom, co se týkalo zdravotnictví na dnešním jednání. Jednak podpořím i to, co řekla paní ministryně financí, a co se týká nařízené pracovní povinnosti studentům lékařských fakult, tak jejich odvody budou hrazeny. Nejenom daně, které prominulo Ministerstvo financí, ale i odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění. Jsou hrazeny z toho dotačního programu, které kraje dostanou uhrazeny. To znamená, studentům nebude tato částka strhávána z jejich platu nebo z jejich výplaty.

Potom jsem také vládu informoval o stávající epidemické situaci, která není růžová, nicméně v průběhu víkendu došlo  – samozřejmě tak jako to bývá – ke snížení těch čísel. Musíme vyčkat první dva tři dny tohoto týdne, abychom si potvrdili, zda se opravdu jedná o trend, který znamená zlom v té křivce, nebo ne. To budeme vědět dejme tomu do středy. A i když k tomu dojde, což si moc přejeme, tak bude potom trvat ještě minimálně týden, než se to projeví v nemocnicích. O tom budeme průběžně informovat.

A také byli členové vlády seznámeni se zapracováním připomínek, které měli zejména hejtmani a jednotlivé rezorty k metodickému pokynu očkovaní. Měli jsme dnes opakovaná jednání i s hejtmany. Tato problematika zazněla na Radě vlády pro zdravotní rizika. Vzešly z toho ještě některé další připomínky, které budou zapracovány do poledne zítřejšího dne a následně budou zveřejněny dopoledne příštího dne těmi subjekty a do šesté hodiny večerní budou zapracovány do finální verze, která bude následně na mimořádném jednání vlády ve středu vtělena do mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, která budou předložena vládě.

A to, co si myslím, že je poměrně podstatně – a berte to i částečně jako oživení tohoto dnešního sdělení – je krátká prezentace, kterou jsem představil vládě a rád ji představím i vám a vašim prostřednictvím i veřejnosti, jakým způsobem se lze dívat na stávající situaci ve srovnání České republiky s ostatními zeměmi.

Vidíte zde prezentaci, je za mnou vidět. Jedná se o analýzu v rámci zejména některých zemí Evropské unie ve srovnání s Českou republikou. Zde vidíte naprosto jasně, že bohužel napříč celou Evropou prochází koronavirus tak, že zasahuje všechny země závažně, včetně České republiky. Tam velké rozdíly nejsou, jedná se opravdu v současné době o stav, který je vážný všude.

Abychom srovnali protiepidemická opatření, jakkoli máme samozřejmě informace o všech těchto zemích, které jsou v okolí i v rámci Evropské unie, tak já jsem zde vybral ty, které jsou nám blízké. Ať už geograficky, nebo třeba populačně.

Takže zde vidíte srovnání omezení volného pohybu osob. Vidíte zde, že všechny země to mají nastaveno v podstatě velmi podobně jako Česká republika. Některé dokonce ještě přísněji. Tam patří Francie, která má ještě kratší možnost vycházení než my, Slovinsko, kde je zákaz pohybu mezi jednotlivými částmi země. Slovensko je na tom vlastně stejně jako my. Irsko omezuje možnost vycházet dokonce do vzdálenosti pěti kilometrů. Maďarsko má rovněž kratší dobu, kdy je dovoleno vycházet. A Německo – zejména některé země – mají také jistý perimetr vycházení umožněný.

Pokud se týká provozoven stravování, tak ve všech těch zemích, které zde máte vypsány, a v řadě dalších se jedná opravdu o uzavření provozoven. To znamená, zde bych chtěl říct jednoznačně, že Česká republika nedělá nic, co by bylo výjimečné. A všechny tyto země se k tomu tak staví, protože opravdu tento sektor – jakkoli je mi to velice líto a není to namířeno proti stravovacím službám – je velmi rizikový a všechny země v současné situaci se k němu chovají shodně.

Pokud se týká maloobchodu a obchodních center, tak zde vidíte jediné Maďarsko, které je na tom ještě o něco přísněji než my. Všechny ostatní země mají uzavřeny obchody, a když jsou otevřeny, tak jsou to jenom obchody s důležitými artikly. Stejně tak je to i ve školství, kde většina zemí má buď úplně uzavřené školy, nebo jsou otevřeny ty školy tak, jako u nás – jenom nízké ročníky. Takže ani tam na tom nejsme nijak jinak než ostatní země. Chci, aby bylo jasně patrno, jasně řečeno, že Česká republika postupuje velice podobně jako všechny ostatní země.

Stejně tak je to v kultuře, kde, když bych to měl shrnout, tak bohužel je mi to velmi líto, protože si uvědomuji důležitost kultury, ale v současné době i v těch zemích, které tady máte, a v řadě dalších jsou kulturní akce bohužel nyní zastaveny.

O sportu to platí úplně stejně. To znamená vnitřní, vnější sportoviště jsou v těchto zemích rovněž uzavřena. V některých zemích včetně České republiky je umožněno sportování profesionálním sportovcům bez diváků. Takže ani tady na tom nejsme nijak jinak.

Co považuji za naprosto zásadní informaci, kterou bych chtěl sdělit, je srovnávání mezinárodních dat zejména v oblasti testování a mortality, protože bohužel základním problémem je, že dosud nedošlo k tomu, že by byly nějakým způsobem sladěny metodiky pro sběr těchto dat. Můžeme to považovat třeba i za selhání centrálních – tím myslím evropských – a koneckonců i globálních institucí, které se tím zabývají, ale ta situace taková opravdu je.

Neexistují žádné jednotné metodiky a to potom vede k tomu, že hlášení úmrtí i hlášení testování a všeho ostatního je ovlivněno tím, jakým způsobem to ta která země nestandardně dělá. Někde se jedná o podhodnocení, někde se jedná o nadhodnocení těchto čísel.

Zde je úplně typický příklad toho, jak se to dělat nemá. Toto je tabulka, která nedávno kolovala i po sítích. V ní Česká republika vypadá jako někdo, kdo testuje velice špatně. Jedná se mimo jiné o zdroj, který je v podstatě robotickým serverem, který sbírá data z různých – často i neoficiálních zdrojů – a nějakým způsobem je zpracovává. Nejsou to, prosím, oficiální data.

A když se zaměříte na to, jak byla tato data zpracována, tak ta limitace je v tom, že uvedená tabulka ukazuje kompletní počet testů v přepočtu na milion obyvatel za celé období pandemie. To znamená i za první vlnu, kdy u nás v podstatě v nemocnicích ležely možná nějaké desítky osob a nebyl důvod k tomu provádět nějaká zásadní opatření ve smyslu extrémního testování a tak podobně. Určitě to nebyla situace srovnatelná například s Itálií a s jinými zeměmi.

Realita je ale taková v současné době, a to bych chtěl jednoznačně podtrhnout, že podle aktuálních statistik ECDC, což je Evropská agentura pro kontrolu onemocnění, v prosinci 2020 předstihuje v počtu testů v rámci Evropské unie Českou republiku pouze Dánsko z větších zemí a menší země jako například Kypr, Lucembursko, Malta a podobně.

Tady máte obrázek, který ke konci minulého roku, protože vždycky ta data jsou zveřejnována s určitým zpožděním, právě uveřejnilo ECDC a vidíte zde, že Česká republika – čím tmavší barva, tím více testů a Česká republika je na tom v tomto počtu třeba výrazně lépe než Německo, Francie a další země.

Chtěl bych také vyvrátit mýtus o tom, že počet testů závisí na počtu nově diagnostikovaných. Je to přesně naopak. Právě proto, že tolik testujeme a že děláme svoji práci dobře, právě proto zachytáváme tolik nově diagnostikovaných pacientů a je to cíl, protože jsme schopni je následně izolovat. Když se podíváte na čísla, tak vidíte, že před námi opravdu je ze srovnatelných zemí jenom Dánsko, Irsko má zhruba poloviční populaci než my a jinak Malta, Lucembursko, Kypr. Takže není pravda, že by se v České republice málo testovalo.

Příklad obtížného srovnávání dat při neexistenci jednotlivých mezinárodních standardů jde ale ještě dále. Zde máte velice podstatné křivky. Ta červená je pro Českou republiku, ta žlutá je pro Německo. Podívejte se, prosím, vlevo, kde vidíte denní počet nově diagnostikovaných pacientů a zde je jasně patrné, že Česká republika má čísla daleko vyšší než Německo. Na druhé straně vidíte počet mortalit nebo srovnání mortality na tisíc osob. A zde vidíte, že česká mortalita klesá, zatímco německá roste.

Jak by bylo možné, že by se v Německu zvyšovala mortalita a přitom by tam byl neustále menší počet nemocných než v České republice? To možné prostě není. Je to dáno jenom tím, že Česká republika provádí více testů a více vykazuje a lépe vykazuje. A díky tomu dochází k tomuto rozporu. Když to řeknu trošku s nadsázkou, tak nejlepší bychom byli, kdybychom přestali testovat a přestali vykazovat. Potom bychom se ihned dostali na špičku světových žebříčků.

Podívejte se, prosím, dolů, kde poměr počtu případů k počtu úmrtí v Německu je 3,2, v České republice 1,6. A když to dáte takhle dohromady, tak je zcela jasné, že v Německu v současné době nedochází k účinnému testování a hlášení případů tak jako v České republice.

To prosím vůbec není v žádném případě kritika Německé spolkové republiky. To ani náhodou. Jedná se jenom o to, že chci dokladovat, že každá země k tomu přistupuje jinak a nejsou zavedeny standardy v testování ani standardy v reportování těchto údajů. Dokonce některé země, jako Belgie, přestaly testovat rizikové kontakty a nehlásí průběžně veškerá úmrtí. Takže ve srovnání potom může paradoxně vypadat lépe země, která není schopna dodat data, než ta, která je opravdu lepší.

V žádném případě prosím neberte toto moje sdělení jako podcenění současné situace. Současná situace je velmi vážná. Je velmi potřeba se jí nadále stavět a reagovat na to adekvátně. Jenom upozorňuji na to, že Česká republika pro to, aby se tak dělo, dělá všechno, co je možné, a dělá to dobře.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A teď dotazy. Prosím, Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý den, měla bych více dotazů, omlouvám se za to množství. Byly by hlavně na pana ministra zdravotnictví. Pane ministře, já bych ještě zůstala u toho zahraničního srovnání opatření, které jste tady uváděl. Vzhledem k tomu, jak je teď třeba momentálně zatížený zdravotnický systém, některé konkrétní nemocnice už zavírají oddělení, proběhla třeba dnes minimálně debata o tom, jestli nebýt v těch opatřeních ještě přísnější právě po vzoru některých zemí, co se týká třeba zákazu pohybu nebo škol? Pak ještě, prosím, jeden dotaz k povolení návštěv právě v nemocnicích ode dneška. Tak jestli to nemůže ještě víc zatížit jejich personál a jestli se lidé mohou domáhat té návštěvy, i když jim to nemocnice nepovolí, což se prý děje. A potom, prosím, pane ministře, k očkování by mě zajímalo jednak to, jestli byste teď dokázal říct, kolik z vakcíny, která tady je teď, už bylo naočkováno lidem a jak popřípadě ten proces zrychlit. A potom taky otázka na ten registrační systém, který se má v pátek spustit pro nejstarší seniory. Jestli už je plně připraven. Poslední otázka na pana ministra Havlíčka. Pane ministře, myslíte, že je reálné, že potom 22. lednu se právě skia reály už otevřou, a že tak doženou tu ztrátu po dobu jarních prázdnin? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká diskuse o tom, zda opatření mohou být ještě přísnější, tak ano, tato diskuze probíhala. Proto jsem řekl, že během první poloviny tohoto týdne budeme vědět, jak se situace vyvíjí. Jestli se vyvíjí směrem k lepšímu, nebo směrem k horšímu. Podle toho budeme následně jednat. Konkrétní návrhy zatím nepadly. Věřím, že to nebude potřeba, vyloučit to určitě nelze.

Pokud se týká návštěv v nemocnicích, tak potom se jedná o jednu zásadní změnu. To znamená, dříve návštěvy v nemocnicích předtím, než byly úplně zakázány, vlastně nebyly nějakým způsobem specificky upraveny. Nyní došlo ke dvěma změnám. V léčebnách dlouhodobě nemocných, to znamená v dlouhodobé následné péči, je postupováno stejně jako v domovech seniorů, protože to je vlastně velice podobný režim a nachází se tam stejná skupina obyvatel, která dlouhodobě nebyla v kontaktu se svými bližními. U akutní lůžkové péče jsme zavedli možnost, nikoliv povinnost, umožnit návštěvy, ale nutně a povinně s respirátorem minimálně třídy FFP2, který účinně chrání proti šíření během té návštěvy.

Není to prosím povinnost. Ty nemocnice, které nemohou toto umožnit, protože nejsou schopny to zajistit nebo kontrolovat, tak to umožnit nemusí a nelze se toho tedy domáhat. Je to snaha pomoci, ale rozhodně ne na úkor toho, že bychom chtěli ohrozit chod těch nemocnic, to určitě ne. Musíme si ale uvědomit, že i v těchto nemocnicích mohou ležet chronicky nemocní pacienti, kteří tam leží už týdny.

Počet očkovaných přesáhl 40 000. Ta čísla vám vždycky jednou za týden budeme souvisle reportovat mezi těmi jednotlivými dávkami. Zrychlit určitě bude možno a připravuje se to – je to koneckonců jedna z těch věcí, která je hlavním meritem toho metodického pokynu – tak, aby se dále umožnila přesná a přesně definována činnost většího počtu očkovacích center, která do 15. ledna kraje nahlásí a budou jim nainstalovány softwary a podobně.

Ten software, na který se ptáte, je nyní ve zkušebním provozu. Jednotliví zástupci krajů dostali vstupní kódy k tomu, aby mohli ten software začít zkoušet. A například v Brně bude tento týden probíhat testování velkokapacitního centra, kde se plánuje možnost oočkovat i přes tři tisíce lidí za den. A když jsme u seniorů, tak senioři – ten jejich vakcinační systém bude spuštěný k 15. 1., ale jenom pro osoby starší 80 let. Teprve následně se bude uvolňovat pro ostatní.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká data 22. 1., tak pochopitelně všechno bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet epidemická situace. Je pravda, že kolem areálů byla velká diskuse. Mimo jiné i z toho důvodu, že je to pohyb, který je venku. Mimo jiné víme, že se to dá řídit ve smyslu odstupů už jenom tím, že vlastně lidé jsou na lyžích. Obvykle jsou sami o sobě poměrně dobře chráněni. Pokud se doplní respirátorem například FFP2, to je takzvaný rakouský model, a vytvoří se specifický režim na lanovkách, potom bude-li ta epidemická situace skutečně lepší, je pravda, že to bude určitě jeden z prvních oborů, který se bude pouštět.

Dává to logiku. A je třeba rovněž si uvědomit, že ta podpora tam není levná. Stojí nás to všechny jednu miliardu korun za měsíc. Když se podíváme, tak celkem už jsme dali do podpory podnikatelů – za minulý rok to bylo kolem 200 miliard korun. Beru jenom podnikatelům, neberu ostatní výdaje do ekonomiky. V tomto roce a v tom, co bylo už na cestě, je to dalších 50 miliard korun. Takže ono se to nezdá, ale jsou to obrovské částky, které do toho podnikatelského prostředí dáváme, a samozřejmě není žádnou snahou cokoliv prodlužovat. Na druhou stranu je pravda, že zdraví je v tomhle na prvním místě, ale věřím, že se ta situace v druhé půlce ledna zklidní a bude šance vleky pustit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dva dotazy na pana ministra Blatného. První by mě zajímal váš komentář právě k otevření ski areálů. Přeci jen ti lidé se tam teď poměrně nekontrolovatelně shlukují, tak z hlediska ministra zdravotnictví, je to za vás teď lepší, než když jsou ty vleky rozjeté? A jako druhé by mě zajímalo: Vládní očkovací strategie nepočítá v první fázi s očkováním strážníků a například v Moravskoslezském kraji už někteří strážníci říkají, že pokud nepřijdou do té první fáze, tak nebudou pomáhat v boji s koronavirem. Jak by se za vás tato situace měla řešit a neuvažujete právě o přesunu strážníků do té první fáze? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já neumím odhadnout, jestli ve chvíli, až bude možno pustit ski areály, jestli to bude znamenat menší, nebo větší přísun lidí. Spíš bych klidně si myslel, že i větší, protože navíc kromě těch rekreantů, kteří tam chodí teď, tam přijede ještě řada lyžařů. Ale je určitě pravda, že tomu bude dán lepší řád.

Já prosím v současné době určitě nechci říkat, kdy se to stane. Jakkoliv bych si to moc přál, tak jenom upozorňuji na to, že se podívejme do našich nemocnic. V současné době v žádném případě není možnost hovořit o nějakém rozvolňování a teprve tento týden uvidíme, jak se situace vyvíjí dál a následně za týden, jak to bude vypadat v nemocnicích. A musíme si také uvědomit, že teď je potřeba ty nemocnice opravdu vyprázdnit, protože kdyby přišla nějaká další vlna nebo třeba i jen vlnka, tak nastoupí do nemocnic, které jsou přetížené už tak. Takže je potřeba se k tomu postavit opravdu velmi čelem.

A pokud se týká strážníků, já tuto konkrétní informaci nemám, ale znovu vám jenom odcituji to, co je i v rámci té očkovací strategie. V té skupině 1 A v současné sobě je něco kolem 700 000 lidí a do České republiky v průběhu ledna a února přijde zhruba 600, 650 000 dávek, pakliže se držíme těch čísel, která máme nyní k dispozici a pakliže přijde všechno, co má.

Tato čísla se velmi dobře potkávají, ale dále navyšovat tuto skupinu by nebylo ani smysluplné, protože tolik dávek v České republice v průběhu těch prvních měsíců ani nebude. A my musíme zajistit to, aby byli proočkováni ti, kteří jsou nejvíce zranitelní, kteří mají největší riziko ohrožení zdraví, případně smrti, a ti, kteří se o ně starají.

Umím si představit, že ty osoby, a to není dáno přímo jejich konkrétním zaměstnáním, jestliže třeba někdo, kdo je strážník, pomáhá v nemocnici, nebo medik, který pomáhá v nemocnici, potom do té kategorie spadá. Ale uvědomme si, co je prioritou. Není to snaha upozaďovat ostatní lidi, ale je to snaha co nejefektivněji využít vakcínu, protože to pomůže nám všem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych měl tři dotazy také na pana ministra Blatného, týká se to tří témat. První je k vakcíně Moderna: Kdy dorazí do České republiky a v jakém množství, kam bude směřovat, protože pan premiér předeslal, že by to mělo být dnes a že by tu vakcínu přednostně měl dostat Moravskoslezský kraj. Tak to je první otázka. Druhá se týká toho, že praktici by podle vás, a zubaři, měli očkovat vakcínou AstraZeneca, tak jestli se k nim dostanou i vakcíny jiných výrobců a jestli jimi budou moci očkovat? A úplně poslední otázka míří potom na sestřičky. Jak to, že nemají v tuto chvíli nárok na příspěvek, mimořádnou odměnu, ty sestry, které pracují v zařízeních, která nemají lůžkové oddělení? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Vakcína Moderna, která měla opravdu původně přijít ve vyšších počtech do České republiky, předpokládalo se, že v pondělí, tak podle informací, které mám nyní k dispozici, tak první várka 8 000 vakcín přijde do České republiky zítra s tím, že by byla bezodkladně distribuována tato první dávka do Moravskoslezského kraje, kde opravdu je velká zátěž právě v domovech seniorů a v nemocnicích.

Je to velký kraj, takže toto je snaha vyřešit tam tu situaci, protože spolu s Karlovarským krajem jsou to kraje, které jsou na tom nejhůře stran zátěže těch nemocnic, nebo jedni z nejhorších, kteří jsou nejvíce zatíženi. V budoucnosti potom samozřejmě Moderna bude distribuována do celé České republiky.

Pokud se týká AstraZeneca, tak praktičtí lékaři, určitě pro ně, pro ambulantní specialisty, pro další osoby nebo lékaře, kteří očkují v ordinacích, je toto ideální vakcína. Zatím ale není ještě zaregistrována, takže já vám neumím přesně říct, kdy do České republiky přijde. Praktičtí lékaři nicméně budou pomáhat, i ambulantní specialisté, i v očkovacích centrech, takže do styku přijdou samozřejmě i s ostatními vakcínami.

A pokud se týká sester a jejich vyplacení té podpory za tu předchozí vlnu, tak tam byl ten celý projekt postaven tak, že byl zaměřen na zdravotníky pracující na lůžkových zařízeních. Takže tak byl postaven a je prostě potřeba ho takto naplnit. Ale v případě dalších podpor do budoucna se počítá se všemi zdravotníky bez ohledu na to, jestli jsou v nemocniční lůžkové péči nebo jinde.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jestli jste se už dohodli, kdy podáte další žádost o prodloužení nouzového stavu a kdy by ji měla projednávat Poslanecká sněmovna? A druhý dotaz na pana vicepremiéra: Jak jste na tom s Programem Covid – Záruka pro cestovní kanceláře?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To asi odpoví hlavně pan vicepremiér. Já jenom k tomu z pohledu Ministerstva zdravotnictví řeknu, že v současné době jsme ve stavu rizika číslo pět a pravděpodobně v něm ještě nějakou dobu budeme, a i kdyby se podařilo přejít do rizika číslo čtyři, potom to v žádném případě nebude dřív než na konci ledna.

Pokud se týká těchto dvou stavů, tak u nich je nouzový stav nezbytný. Upozorním na to, že například Německá spolková republika, o které často mluvíme jako o srovnávacím partneru, má něco, co je velmi podobného. Čili oni říkají epidemický stav zákonem daný od března minulého roku do března tohoto roku, takže celý rok. Nejedná se tedy o něco, co by bylo výjimečné, ale něco co vyžaduje stávající situace.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká záručního systému mechanismu pro cestovní kanceláře. Velmi poptávaný program, který jsme v posledních dnech rovněž dodělávali, připravujeme ho, myslím tím MPO, společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a rovněž ve spolupráci s Ministerstvem financí. Tento týden bude definitivně předložen, respektive vložen do systému do e-klepu, a v příštím týdnu, respektive na příští vládě, pravděpodobně to bude v pondělí příštího týdne, bude předložen ke schválení.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Česká televize ještě.

Mariana Novotná, Česká televize: Paní ministryně financí, chtěla jsem se zeptat: Vy jste v prosinci s panem premiérem po schvalování rozpočtu vystoupila a co se týká Ministerstva obrany a toho, že přesunulo se deset miliard, jste společně řekli, že na prvním lednovém jednání vlády by se to mělo projednávat. Já jsem se ptala Ministerstva obrany, které říkalo, že dnes to také nebylo na programu. Tak jsem se chtěla zeptat, co to zdržuje, na co se čeká? Jestli stále platí, že rezort obrany s těmi penězi může počítat? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Samozřejmě, platí to, ty peníze jsou ve vládní rozpočtové rezervě a nebude na ně v žádném případě sáhnuto. Patří Ministerstvu obrany a budou použity pro vojáky. Myslím si, že všichni vidíme, jak pomáhají v první linii, co to jde. Začátkem měsíce tomu bránily především technické práce, kdy se ukončovaly závěrky. Materiál musí předložit Ministerstvo obrany, pan premiér zařadit a určitě k tomu přesunu dojde v průběhu měsíce ledna.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter