Tiskové konference

11. 1. 2023 17:59

Tisková konference po jednání vlády, 11. ledna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, děkuji za pozornost. Jsem v časové tísni, tedy opustím tiskovou konferenci potom o kousek dříve.

Já bych vás chtěl informovat, že vláda dnes rozhodla o zřízení funkce vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny a zároveň rozhodla i o personálním obsazení této pozice. Tímto vládním zmocněncem byl jmenován Tomáš Kopečný, kterého již můžete znát z předchozího působení na Ministerstvu obrany, kde působil jako náměstek.

Pan Kopečný bude mít agendu, která se zaměří na koordinaci české pomoci Ukrajině v humanitární, rekonstrukční, obranné či hospodářské oblasti. Ale nebude to agenda jednoho ministerstva, právě proto je vládním zmocněncem, aby jednotlivé resorty propojoval, aby hovořil za Českou republiku navenek jednotným hlasem právě, když se budou domlouvat různé mechanismy mezinárodních spoluprací, tak jak to vidíme v celé řadě mezinárodních formátů, které se právě k těmto otázkám scházejí. Formálně bude zařazen ve stavu Ministerstva zahraničních věcí, které mu bude vytvářet základnu pro jeho činnost.

Já bych chtěl říct, že to zřízení toho vládně-zmocněneckého postu je vlastně logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace, a právě proto, že máme celou škálu aktivit, ať už vládních podnikatelských nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer, dámy a pánové. Já už jsem několikrát zmínil a rád bych to zopakoval, že jádro je a bude základem naší energetiky. A já jsem rád, že jsme dnes na vládě schválili návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm.

Zajištění konce palivového cyklu je podmínkou dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice a naším cílem je dostát odpovědnosti, a tudíž i v této oblasti nastavit jasná a transparentní pravidla hry a to tento zákon umožní. To znamená, že zákon určí, jaká další práva nad rámec stávajících pravidel a postupů budou mít při výběru vhodné lokality právě dotčené obce.

Návrh zákona v té podobě, ve které jsme ho dnes schválili, rozšiřuje práva obcí oproti minulosti a také lhůty pro vyjádření zájmů a stanovisek jejich strany. Návrhem zákona posílíme legitimitu výběru lokality hlubinného úložiště.

Schválili jsme také, že výběr finální lokality bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu. O tomto závěru jsem informoval i nově zvolené zástupce dotčených obcí v těch čtyřech vytipovaných lokalitách začátkem prosince loňského roku. Vzhledem k významu a dlouhodobosti úložiště to považuji za správný postup. Parlamenty jsou v otázce úložiště zapojeny i v jiných zemích, například v Německu.

Návrh zákona dále počítá s tím, že bude zřízena pracovní skupina pro komunikaci a zapojení dotčených územních samosprávných celků do procesu přípravy výstavby a provozování hlubinného úložiště.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Já teď tady především budu informovat o agendě, která se týká Ministerstva životního prostředí, protože dnes vláda také projednala výstupy z koncepce, jakým způsobem řešit problematiku sucha v České republice. Toto bylo uloženo na úrovni vlády v roce 2014, když jsem byl tehdy ministrem zemědělství, tak jsme s tehdejším kolegou, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem tady tuto společnou meziresortní komisi ustanovili. Vytyčili jsme jasné cíle, zpracovali jsme tehdy strategii a dnes vláda dostala k rozhodnutí za prvé informace, které se týkaly vyhodnocení toho, co se podařilo na území České republiky.

Já připomenu, že se díky těmto krokům dokázalo napojit nově na systémy zásobování pitnou vodou distribučními soustavami více než 104 000 obyvatel v České republice. Dokázali jsme udělat nově více než 34 úpraven pro čistu vodu. Dokázali jsme v 63 projektech více propojit vodárenskou soustavu v České republice.

A je to opravdu téma, které je důležité, klíčové pro budoucnost, protože, i když se nám to mnohdy nezdá, tak v těch posledních extrémně horkých a suchých letech jsme měli stovky obcí v České republice, kde se muselo řešit nouzové zásobování pitnou vodou, protože vodní zdroje, které tyto obce mají, prostě na dobu třeba několika týdnů nebyly dostatečně kapacitní, kvalitní nebo nebyly vůbec.

Takže i pro naši současnou vládu je oblast zásobování pitnou vodou, zajištění kvalitní pitné vody a řešení celé problematiky sucha, které se týká nejenom lidí, průmyslu, ale celých dopadů právě na krajinu, na zemědělskou výrobu, na životní prostředí, důležitou prioritou.

Takže i to dnešní rozhodnutí vlády jasně také říká, že budeme na těchto klíčových věcech pracovat i v budoucnu. Máme to i v našem programovém prohlášení vlády a do příštího roku ještě doaktualizujeme na základě, řekněme, i některých těch nových věcí, které tady vyvstaly za poslední dobu, tuto strategii tak, aby se na tom společně pracovalo. Aby opravdu pro české občany, pro české vesnice, průmysl, pro naši krajinu jsme udělali maximum toho, co můžeme. Aby tady prostě byla živá krajina, abychom měli vodu, abychom lépe hospodařili s vodou.

Jenom podotýkám, že ročně ten objem investic do této oblasti z resortů zemědělství a životního prostředí je zhruba 16 miliard korun.

Takže toto je také důležitá věc, i když jsme dnes tady v zimě a máme radost z toho, že je teplá zima a že ušetříme na nákladech, které jsou spojené s vytápěním, tak podotýkám, že z pohledu toho, co nás bude čekat na jaře a v létě, to, že tady máme zimu prakticky bez sněhové pokrývky, rozhodně není dobrou zprávou, protože se nedokáží adekvátně doplnit zásoby především podzemní vody, které se v tomto obdobní doplňují. Takže tady zase na nás budou čekat jiné problémy, které pocítíme za dva za tři měsíce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám děkuji za slovo, hezký večer nebo odpoledne všem. Já bych chtěl informovat o materiálu, který jsem dnes předložil na vládu a vláda ho schválila. Je to návrh, podle kterého by se mělo postupovat postupně v převedení státních webů pod jednotnou doménu gov.cz a zároveň navrhnout jednotný vizuál, ne pouze grafický, ale i funkční, pro další ústřední orgány státní správy.

Ona to je věc, která se v různých cyklech zde během dvaceti let otevírá už potřetí, ale já musím říct, že dnes jsme se dostali nejdále. Ten vládou schválený návrh byl nakonec předložen bez rozporu, což mimo jiné dokazuje, že v tom postupném cyklu ta vůle na resortech panuje velmi silná a je čas k některým důležitým změnám, zejména z pohledu občanů a čerpání služeb státu, postupně přikročit.

Neoddělitelnou součástí vlastně toho materiálu je část uživatelské přívětivosti a ten vizuál webu. Když se dnes podíváte na jednotlivé weby ministerstev, a nikdo nebere loga ministerstev nebo nějaké jejich prvky tak, že by byly a priori špatné, ale je to v podstatě historickým vývojem každý pes jiná ves. A to skutečně v řadě případů nedělá státu dobré jméno a i v případě, kdy třeba jednáme s nějakými partnery, zahraničními, tak vlastně struktura webu státní správy a její vzhled nás často uvádí do rozpaků.

Z pohledu občanů my prostě dlužíme občanům stát, který působí přehledně, bezpečně, a důležitá věc, protože to je otázka i bezpečnosti, důvěryhodně. A to ať z pohledu převodu do té domény gov.cz, což je i bezpečnostní prvek, kdy dokážeme bránit to internetové prostředí a ty domény proti útokům, tak i z pohledu třeba nedávných událostí, já možná o nich budu jen krátce mluvit.

Aha… Potřebuji přepnout prezentaci, pardon. Ano, děkuji.

O nich budu dále mluvit. Jsou to třeba phishingové útoky na občany, na weby jednotlivých ministerstev.

My chceme, aby ten převod webů, které už nově vznikající weby, třeba DIA a další, mají v sobě, ty prvky, ale chceme, aby postupně vznikal závazný harmonogram pro ty nejnavštěvovanější stránky a ty nejčastější služby a postupně ty důležité stránky ministerstev nebo nějakých podřízených organizací do toho přibližně daného standardu přecházely.

Já jsem zmínil i bezpečnostní riziko z pohledu občanů. Nedávno jsme třeba v souvislosti s jednotlivými dávkami pomoci v nouzi, zejména v energetické krizi, viděli ty případy phishingu, kdy se třeba v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí objevila jakási falešná doména, která nabízela formulář, kam když občan vyplnil své údaje, tak následně ty byly třeba zneužity. Lidé riskovali to, že by mohli přijít o peníze.

Právě to, že bude i možnost přistupovat skrze jednotnou doménu gov.cz, což je mezinárodní standard – má to takto Estonsko, má to takhle Anglie, má to takhle další Austrálie. I v mezinárodním měřítku je vidět, že to gov tečka a zkratka země funguje. Má i vlastně tu vlastnost, že občan, který bude konzumovat nějakou tu službu, bude vědět, že se nachází v systému, který patří pod tento stát.

Ty staré domény samozřejmě budou dobíhat. Nebavíme se o tom, že od druhého dne už nenajdete Ministerstvo pro místní rozvoj na mmr.cz, ale budou samozřejmě fungovat s nějakým časem potom odkazy. Ten plán je skutečně na roky, ale je potřeba začít hned a ty nejčastější služby sjednotit.

Jinak součástí toho předkládaného záměru je i jednotný vizuál těch webových aplikací a mobilních aplikací státu. Opět zde existuje již od roku 2020 dokonce podle zákona systém, který se jmenuje design systém gov.cz, což je sada nástrojů, která umožní jednotlivým resortům v případě, že vyvíjí nějaké aplikace, dělají upgrade, soutěží nový web, už využívat vlastně nástroje, které jsou standardizovány. A to ne pouze graficky. A zde vidíte, že to není úplně věc, která by diktovala, toto všechno tady na vašem webu musí být, ale ukazuje barevnou škálu, typy prvků a zároveň je laděna i s normami, například přístupnosti stránek pro zrakově postižené lidi.

Skutečně ten samotný design systém je velkým nástrojem i proto, aby v případě, že se nějaký resort rozhodne designovat svoji aplikaci, tak aby mohl použít již prvky, které jsou předpřipravené, otestované a dají se do toho systému zapojit.

Ten jednotný manuál už existuje. Jsou některé případy už i celých webů, které jsou v něm vlastně publikovány. Nicméně spousta resortů historicky měla rozsoutěžené nějaké projekty nebo má nějakého dodavatele v tom systému, kdy nemůže aplikovat různé změny. Proto historicky za předchozích vlád, ačkoliv ten systém již existoval, se pracovalo s různými výjimkami. Byla zde malá propagace možnosti využití tohoto režimu, který šetří peníze.

My bychom chtěli, aby skutečně do budoucna využívání toho design systému bylo použito v maximální míře, neboť to šetří peníze, občanům to dá důvěryhodnost využívání toho systému a je to samozřejmě jednoduché a je to v technologii, která jednak je otevřená, tzv. open source, ale je to i jedna z nejčastějších technologií, ve které vznikají ty webové stránky, takže najít odborníky na design, na programování, pro případnou údržbu, byť outsourcingově, by neměl být problém. 

Jinak my bychom samozřejmě chtěli, a je to velký požadavek od občanů libovolného věku, aby bylo možné, aby občan, který přistupuje ke službám státu, se dokázal v nich rychle zorientovat. Aby tam byly prvky, na které je zvyklý z komunikace státu, například z Portálu občana, který v tom designu je. Aby věděl, kde jsou formuláře, kde jsou žádosti. I na toto je pamatováno v návrhu onoho design systému.

Jinak ten web již bude použit například pro web Digitální agentury, která teď vznikla k 1. 1. a bude nabíhat, aby mohla začít fungovat od čtvrtého měsíce tohoto roku. Myslím si, že ta cesta potom koordinace těch jednotlivých resortů bude i jednou z dílčích náplní činnosti třeba nějakého kompetenčního centra.

Co je podle mě podstatné: Ke spolupráci na tomto tisku i na celém tom konceptu jsme spolupracovali s Národním marketingovým týmem i Komisí pro jednotnou prezentaci České republiky v zahraničí. My se prezentujeme stále i značkou Country for Future, kde vznikaly tyto jednotlivé komponenty, a do budoucna bychom samozřejmě chtěli, aby ty nejčastější služby navenek i služby občanům prostě šly tímto standardem, který je moderní, intuitivní a poskytuje nespornou výhodu. Když se rozhodnete něco změnit v rámci tohoto standardu, tak automaticky je to použitelné ve všech využitích tohoto standardu na jednotlivých resortech.

Neoznačil bych to za nějakou revoluci. Těch stránek státu, ať jsou to resorty, podřízené organizace, ústřední orgány, jsou jich samozřejmě tisíce. Pojďme i na základě analýzy, kterou už částečně máme, dělat ty věci, které jsou nejčastěji využívané, se kterými jsou vnímány největší problémy, a do budoucna pojďme tedy sjednotit v nějakém standardnějším grafickém rozhraní skutečně systémy státní správy. Myslím si, že to občanům skutečně dlužíme.

Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já bych měl dva dotazy, pane ministře, na vás. Vy jste dnes se měl setkat i s prezidentem Milošem Zemanem, tak, co jste spolu řešili? Předpokládám energetiku, ale konkrétně, jestli on měl nějaké dotazy na to, vlastně jak to teď funguje. Zda případně jste spolu řešili nějaké jiné věci, nějaké personální věci, zda s vámi řešil fungování vlády, o čem jste spolu mluvili prostě? A ten druhý dotaz pak byl k tomu vládnímu zmocněnci. Nevím, jestli tedy někdo z vicepremiérů mi třeba odpoví. Já jsem se jenom chtěl zeptat na jednu věc, protože on by měl to hlavní penzum práce, předpokládám, mít na starost v době, kdy už bude po válce, kdy opravdu bude ta rekonstrukce. Ale co vlastně bude dělat v těch příštích týdnech, měsících, jaká bude teď ta náplň jeho práce v té nejbližší době? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak jednalo se o zdvořilostní návštěvu. Já jsem samozřejmě popřál panu prezidentovi do nového roku všechno nejlepší a pevné zdraví. Informoval jsem ho o výsledcích českého předsednictví a samozřejmě jsme se dotkli i témat energetiky, a to nejen tedy toho, co se odehrálo do teď, ale i o těch prioritách našeho ministerstva na příští období. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím stručnou poznámku k té vaší otázce na vládního zmocněnce, protože už dnes běží velká řada aktivit, které dělají jednotlivé resorty, ať už z hlediska té nejakutnější pomoci, kterou poskytujeme Ukrajině, ale zároveň jsou věci, které už se, řekněme, plánují, připravují, tak je komunikujeme my i s jednotlivými svými protějšky velmi intenzivně. Do toho samozřejmě tady máme dnes nevládní organizace, které vyvíjejí své aktivity, a už také i ten firemní sektor dělá ty kroky.

Takže bez ohledu teď na to, kdy se podaří ukončit ten válečný konflikt a kdy Ukrajina vyhraje nad Ruskem a bude mít své území plně pod kontrolou, tak už dnes vlastně se dějí ty rekonstrukční práce, řekněme i například z ranku třeba Ministerstva životního prostředí, sanační práce atd. Takže myslíme si jako vláda, že je potřeba, aby logicky tady byla pozice člověka, který bude tyto aktivity koordinovat, ať už za vládní resortní agendy, tak i v propojenosti právě na ten neziskový, veřejný sektor a také i na firmy.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já jestli ještě toto můžu doplnit: My už jsme vlastně loni v říjnu schválili program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině, který má pokrývat ty roky 2023 až 2025. A rok 2023 už tu máme. Já si dokonce myslím, že už nyní máme spoustu agend, které je důležité okamžitě začít řešit s panem zmocněncem.

Byl zde v rámci našeho předsednictví summit Evropského výboru regionů, kde se hodně řešila ta rovina region – region, pomoc ukrajinským regionům, nebo dokonce v režimu partnerských měst. Byl zde i primátor Kyjeva. A tato spolupráce probíhá. Takže my i v tuto chvíli – a jsou to Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – skutečně ty jednotlivé agendy faktické pomoci s válečnou krizí, materiální, humanitární nebo třeba ve vojenském vybavení v tuto chvíli běží, ale ta obnova Ukrajiny třeba už na těch osvobozených místech se prakticky rozjíždí. A i mise vlády na Ukrajině, kdy vláda tam jednala, tak otázka té faktické pomoci, účasti třeba firem, nejenom třeba i té ekonomické, kde se teď vlastně celá Evropa zavázala i tou finanční půjčkou Ukrajině, tak v podstatě už je v plném běhu. 

Takže si nemyslím, že bychom teď byli v nějakém několikatýdenním vakuu či že by pan zmocněnec musel čekat na nějaké, řekněme, zásadní rozuzlení ve věci ruské agrese na Ukrajině. Ta pomoc v tuto chvíli probíhá a ta koordinace je velmi důležitá, neboť i třeba na úrovni jednotlivých resortů s Marianem Jurečkou, s Jozefem Síkelou a s dalšími řešíme vlastně v koordinačních, s našimi náměstky, ty kroky, jak pomoci Ukrajincům zde v České republice, tak jakým způsobem přistupovat k zahraniční pomoci.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

TV Prima: Dobrý den, se zakázkou, která se týká mimo jiné i toho, že by se měla vrátit munice do Vrbětic, vás dnes měla seznámit ministryně obrany. Tak mě jenom zajímá, jestli se tak stalo, a pokud ano, tak jestli k tomu jenom řeknete nějaké podrobnosti? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si myslím, že je na místě, aby potom tuto záležitost komunikovala přímo paní ministryně, takže poprosím, abyste tyto věci potom komunikovali přímo s ní. Myslím si, že jsou tam i věci, které z důvodu například strategických, bezpečnostních není na místě komentovat. Takže takhle bych to asi v tento okamžik odkázal.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další nevidím… Nova, potom Echo.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, váš kabinet by měl ve Sněmovně v následujících dnech zřejmě čelit hlasování o nedůvěře. Bude to mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, tak bych se chtěla zeptat, jak se na to načasování díváte a jestli očekáváte, že to může nějak ovlivnit výsledky prezidentských voleb v tom druhém kole?

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak jestli můžu k tomu první věc. Už jen ten moment, kdy se včera opoziční hnutí ANO vyjádřilo, že vzhledem k tomu, že nebyly zařazeny na program jednání schůze jejich opoziční body tak, jak si přáli, tak na základě toho je zde nutnost vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, jsou naprosto liché. My jako opoziční strany v minulém volebním období, tak naopak jest velkou slávou, když se oproti vládním stranám podaří zařadit nějaké body na plánovaný program schůze, kde je ten harmonogram domluvený z grémia.

Vzhledem k tomu, že tou záminkou, která jako byla jasná, bylo nezařazení bodu do programu jednání schůze, nikoliv nezabývání se těmito tématy, neboť, jak vidíte na dnešní tiskové konferenci, tak otázky energetiky, otázky zdravotnictví řešíme aktivně jako exekutiva na denní bázi, tak já za sebe to samozřejmě vnímám jako tah, který má nějakým způsobem vytvořit zase mediální prostor mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby za předpokladu, že by kandidát na prezidenta Andrej Babiš do toho druhého kola postoupil. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si tady dovolím ještě také komentář v tom, že je to necelý měsíc, co předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO paní Schillerová deklarovala veřejně, že nebudou vyvolávat hlasování o nedůvěře vlády, že k tomu, že to není na pořadu dne. Tak nevím, co se za ten měsíc fakticky změnilo, ale je evidentní, že to je prostě spojeno se snahou využít teď ten prostor v rámci finále prezidentské kampaně. 

Myslím si, že to vnímají všichni rozumní lidé. My za vládu jsme na to připraveni. Rozhodně jsme připraveni jako ministři vystoupit, obhájit svoji práci, kroky, které vláda udělala v souvislosti s energetickou krizí, s pomocí českým občanům, že jsme se zachovali odpovědně. To všechno logicky v té debatě padne. Nicméně samozřejmě je to právo opozice takovýto krok vyvolat. O tom, jak to bude probíhat, jak to bude dlouho a jestli to bude větší či menší blábolení, no tak to si udělá každý potom obrázek sám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Echo.

Jan Křovák, Echo24: Dobrý den, já mám dotaz na pana vicepremiéra Jurečku. Vy jste minulý týden říkal, že považujete za nutné alespoň dočasně zvýšit některé daně. Vloni jste jako vláda schválili daň z mimořádných zisků, teď se mluví o těch změnách v souvislosti s pravidly DPH. Tak se chci zeptat, jestli nějakým způsobem hodláte v nejbližší době do daňového systému ještě nějakým dalším způsobem zasáhnout, případně do kterých daní konkrétně. Mluví se třeba o zvýšení spotřební daně z tabáku a alkoholu. A pokud ano, tak jestli budete ty daňové změny nějak reflektovat v té probíhající revizi programového prohlášení? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já musím říct, že pro naši vládu a pro naši koalici je na prvním místě logicky hledat úspory, mít tady efektivnější, štíhlejší stát. Na tom se shodujeme všichni, všech našich pět stran. Pokud jde o další věci, tak myslím si, že těch výstupů k tomuto jsme jako jednotliví představitelé koaličních stran dali dostatek, a teď je především důležité, abychom během prvního kvartálu se na těchto věcech parametricky dohodli. Ta jednání nebudou jednoduchá. My jsme je zahájili a potom řekneme výsledek té dohody. Nemáme ambici detailně komentovat ten proces. Tolik alespoň za mě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejme pěkný večer. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter