Tiskové konference
11. 9. 2013 15:11
Tisková konference po jednání vlády, 11. září 2013
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na briefingu po jednání vlády, vítám pana předsedu vlády, vítám také pana ministra financí a ministra obrany a předsedu vlády požádám o úvodní slovo.
Jiří Rusnok, předseda vlády: Děkuji. Krásné odpoledne, dámy a pánové, vláda dnes měla poměrně dlouhé jednání, jak je vidět z času, kdy se scházíme. Bylo to způsobeno hlavně tím, že jsme měli poměrně bohatou, jako vždy, rozpočtovou diskusi, nebo další kolo rozpočtové diskuse, které se odehrává v zásadě vždy na stejném principu, tzn., jak nejlépe odhadnout vývoj příjmů v příštím roce, jak tomuto přizpůsobit výdaje v jednotlivých kapitolách. Snahou naší je, jak už jsem minulý týden zdůraznil, udělat rozpočet, který bude přiměřeně prorůstový, v rámci možností, protože ty jsou samozřejmě limitovány, omezeny. Uvědomme si, znovu to zdůrazňuji, že žijeme v zemi, kde HDP bude pravděpodobně nižší, než byl HDP vytvořený v roce 2008, to znamená v zemi, která bohužel 5 let stagnuje, ale je jasné, že nároky jednotlivých rozpočtových kapitol zcela přirozeně rostou, už z toho důvodu, že máme jisté mandatorní skupiny výdajů, které rostou například tím, jak nám stárne populace, máme samozřejmě rozjeté určité programy, do kterých bylo v minulosti investováno, ať už z domácích nebo zejména evropských zdrojů, tyto programy vyžadují nějaké trvalé provozní financování, a to všechno potom jde do velkého napětí s tím celkovým rámcem. My jsme proto velmi zevrubně diskutovali ten celkový rámec, kdy se snažíme při tom, co jsem řekl, současně zachovat ten deficit rozpočtu tak, abychom se vešli do toho maastrichtského kritéria a mohli jsme tedy úspěšně ukončit tu proceduru nadměrného schodku. Takže není to úplně jednoduchá optimalizační úloha, každý člen vlády má samozřejmě svůj rezort, na kterém mu záleží, snaží se, aby věci, které tam zdědil nebo zahájil, aby běžely tak, jak deklaroval veřejnosti, takže ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, to jednání bylo přerušeno, že v rámci předpokládaného makroekonomického vývoje se kolegové na ministerstvu financí podívají na možnosti navýšení příjmů, které by bylo možno seriózně pro to příští období předpovídat, a samozřejmě podíváme se také ještě na strukturu některých alokovaných částek, tak jak už jsme o nich diskutovali v předchozích dnech. Čili ten proces jednání pokračuje, jak už jsem avizoval na začátku, bude pokračovat příští týden jednáním se sociálními partnery, s nějakým závěrem na konci tohoto měsíce. Detaily případně sdělíme v rozpravě na vaše dotazy. Na bod o rozpočtu samozřejmě navazoval i bod o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, kde rovněž výsledkem bylo přerušení toho bodu, protože nemůžeme ty dvě věci od sebe odpojit. Je nejprve potřeba se domluvit na základních parametrech celé rozpočtové soustavy a teprve potom schválit rozpočet dílčího fondu, v tomto případě dopravní infrastruktury. Pak se projednávaly některé dílčí body, které nejsou tak podstatné. Možná bych zmínil, že byly schváleny základní principy dotační politiky vůči neziskovým organizacím, to byl také bod přerušený z minulého jednání. Projednali jsme také bod, který se týká řešení problematiky Kongresového centra Praha, a. s. A naposledy bych zmínil jistě zajímavý a očekávaný bod, který se týkal prodloužení smlouvy na další pronájem nadzvukových letadel JAS 39 Gripen, ke kterým vám může sdělit podrobnosti pan ministr obrany. Za mě tedy tolik, děkuji, jestli páni ministři mě chtějí doplnit...
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Tak možná ještě k rozpočtu, už bylo řečeno prakticky vše, resortní kolegové dnes neodešli s aktovkami naplněnými nějakými sliby nebo definitivními částkami, kolik v jejich kapitolách nakonec skončí, já jsem to ani neočekával. Ta debata byla velmi náročná, týkala se, jak říkal pan premiér, makroekonomického rámce i celého makroekonomického prostředí, makroekonomického sentimentu na příští rok, my jsme si vědomi a na základě posledních indikací a dat může být ten vývoj lepší v příštím roce, než byla ta pochmurná červencová prognóza ministerstva financí 0,8, ale pokud čtete důkladně dokumenty tohoto domu, tak víte, že ta 0,8 je jakýsi střed intervalu, který připouští, že ta prognóza není jenom bodová, ale je intervalová, takže my se asi budeme v tom odhadu příjmu blížit k té optimističtější variantě, nebo hranici té prognózy, podle toho upravíme příjmy. Ještě se zamyslíme nad některými dalšími částkami, samozřejmě daňovým inkasem atd., s tím přijdeme na příští vládu, otevře to prostor pro částečné naplnění té masy požadavků, které inkasujeme z jednotlivých resortů. Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, která přispějí k oživení, revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa a omega všeho. Druhý parametr je jasný, maastrichtské kritérium, oněch magických 3 % podílu deficitu na HDP, to v žádném případě tato vláda překročit nehodlá a neučiní to. Tak to je k rozpočtové debatě. Možná ke kongresovému centru, to vás bude zajímat. Vláda schválila návrh ministerstva financí o vstupu státu do Kongresového centra Praha, a. s., který by měl být sedmdesátiprocentní. Dneska jediným akcionářem je Hlavní město Praha, státu zbývá taková nevděčná role, aby hradil tu emisi na základě garancí za emisi dluhopisů z roku 1999, aby zaplatil to, co by jinak platilo KCP a to toho není schopno, tak jako tak by to musel udělat stát. My nehodláme té situaci jenom přihlížet a po dohodě se zástupci Hlavního města Prahy jsme se rozhodli vstoupit kapitálově do KCP. Ministerstvo financí, pro vaši informaci, tím pádem získává pozici místopředsedy a dalšího člena v představenstvu, získává pozici šéfa dozorčí rady, čili v těch rozhodujících orgánech bude mít patřičné zastoupení. Na druhé straně Praha garantuje postupné uvolňování investic do této budovy. Děláme to i proto, když už se bavíme o tom růstu a jeho podpoře, tak revitalizace kongresové turistiky a facility budovy, která umožňuje využít ten pražský potenciál, a z toho další vyplývající, že ti lidé, kteří sem budou jezdit, tady budou utrácet, Praha má obrovskou šanci v tomto, všechny studie tomu nasvědčují, proto to rozhodnutí, proto ten návrh ministerstva financí, proto to dnešní rozhodnutí vlády takto do toho projektu vstoupit.
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já teď poprosím ještě ministra obrany pana Vlastimila Picka.
Vlastimil Picek, ministr obrany: Děkuji, já bych řekl pár slov k hlavním parametrům nabídky k prodloužení pronájmu letounů JAS 39 Gripen. Co se týká délky pronájmu, je připravován na14 let – 12+2. Máme předběžně domluvenou fixní cenu za pronájem na 12 let. Oproti současnému kontraktu se sleva blíží k 32 %. Na poslední dva opční roky máme domluven pronájem na fixní cenu. Co se týká vlastního servisu a logistické podpory, toto se bude vyjednávat až v letech 2019-2025. Co se týká technického zhodnocení, neboli modernizace, je to v podobě balíčku s označením MS20, je to integrace zařízení do systému letounu, zahrnující softwarové a hardwarové úpravy. Bude provedena postupná modernizace a zdokonalováním projde vše kromě draku letounu, nebude chybět nic, aby bylo možné s letouny provádět plné spektrum operací. Do letounu budou integrována zařízení, jak už jsem říkal, software včetně hardwaru, součástí bude i integrace datového spoje Link16 pro on-line výměnu dat s dalšími prvky. Pokud by se někdo domníval, že po 14ti letech bude letoun zastaralý, není tomu tak, naopak v roce 2019 se bude tento letoun teprve nacházet uprostřed svého životního cyklu. Co se týká dalšího postupu, vláda uložila ministrovi obrany, připravit návrh dodatku smlouvy a zpracovat tento dodatek do prosince tohoto roku, předložit ho vládě, s tím že schvalovat tento dodatek smlouvy bude již nová vláda. Děkuji
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pan premiér i oba ministři jsou vám teď k dispozici pro vaše dotazy.
ČTK, Aleš Sosnovský: Jenom abych si to ujasnil, pane ministře, dneska jste tedy vládu neseznámil s novými odhady příjmů? Protože minule jste říkal, že by to mělo být na tomto zasedání, spíš jste tedy jenom dále diskutovali a s tím návrhem přijdete příští týden?
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Já jsem disciplinovaný člověk zvyklý plnit zadání, takže já jsem ho splnil, já jsem s odhadem příjmů samozřejmě přišel, nicméně ten odhad vyvolal debatu o platnosti, validitě, použitelnosti prognózy růstu HDP, na který ten odhad byl postaven. Vláda se domnívá, že je možné v tom odhadu na příští rok být odvážnější, o kolik, to je předmětem těch propočtů na příští týden.
My jsme původně pracovali na tom, že těch 0,8 se nám zdálo samozřejmě málo, ty propočty byly dělány na nějakém vyšším odhadu, zrovna tak jsem přišel s optimističtějším odhadem například daňových výnosů s tím, že děláme nějaké operace na případném zvýšení platů v nepodnikatelské sféře, z toho se samozřejmě rekrutuje nějaké pojistné, tohle všechno jde do příjmů. My jsme zvyšovali třeba i odhady za aukci kmitočtu, o 2 mld. jsme s ní šli nahoru, to už bylo všecko součástí toho dnešního propočtu, čili to bylo nejen o daňovém inkasu a tak dál. Čili s přesnějšími čísly na straně příjmů přicházíme příští týden, je to prostě proces.
TV Nova, Sylvie Škábová: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana mistra financí v demisi. Pane mistře, vy jste nám ráno říkal, že máte už teď nějakou představu, že 5 až 7 mld. Kč jsou vlastně nad rámec a že víte, že je někde přerozdělíte. Jestli nám můžete říct, odkud ty peníze půjdou a případně kam? A pak bych se ještě chtěla zeptat i pana premiéra, můžete samozřejmě odpovědět také, jak se vlastně díváte na případnou kritiku toho, že to, co teď tady tvoříte, tak veškeré snahy jsou marné, protože opravdu to všechno může být nakonec úplně jinak.? Děkuji.
Jiří Rusnok, předseda vlády: Já začnu tou druhou částí otázky. Tak už to v politickém životě chodí, že všechno bývá jinak a součástí tohoto řemesla je i připravovat návrhy, které se posléze mohou změnit a nebudou úplně přesně realizovány. Nicméně zdůrazňuji, že my se skutečně snažíme velmi poctivě hledat to věcně možné optimum, které stav ekonomiky za daných legislativních pravidel umožňuje transformovat do rozpočtu, čili do jeho příjmů a stejně tak potom na tu stranu výdajů. Takže já nemám vůbec tyto pocity, rozhodně mě to nevede k tomu, že bych říkal, tak nebudeme dělat nic, ono je to jedno, stejně všechno bude jinak. Ono to zas tak jinak nebude, protože ten manévrovací prostor pro kohokoliv, kdo bude ten rozpočet definitivně schvalovat, je mimořádně omezený. Já myslím, že si neuvědomujeme to, co jsem se snažil zdůraznit, že žijeme v zemi, kde 5 let neroste ekonomický výkon, a ten je základem toho, kolik vybereme na daních, rozhodně se nám nepodařilo za posledních pět let nějak dramaticky zvýšit efektivitu výběru daní, naopak některé změny v minulém období vedly ke sníženému inkasu daní, takže to napětí ve veřejných rozpočtech je mimořádně silné a chceme-li se držet té velmi striktní podmínky deficit do 3 % HDP, tak ten úkol je opravdu obtížný. Není mnoho zemí v Evropě, které tuto podmínku dneska plní, už vůbec je nenajdeme mezi zeměmi s takto postiženým ekonomickým vývojem, a proto ta úloha je složitá, trvá to dlouho, ale já myslím, že to má rozhodně hluboký smysl. A k těm číslům, to řekne pan ministr, ty peníze se vezmou jenom z vyššího odhadu příjmů, jinde se vzít nemohou. Můžeme udělat nějaké minimální pohyby na tom deficitu, ale jak říkám, tam máme pevný strop, který nás nepustí, a jinak se mohou vzít jenom z úspor v některých uvažovaných výdajových položkách, pokud se takové najdou, ale to je samozřejmě velmi obtížné, protože spíš všichni říkají, že mají málo. Takže to jenom k té logice sestavování rozpočtu.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Tak já doufám, že nebude všechno tak jinak, jako to bylo v roce 2009, kdy čas oponou trhnul a ministerstvo financí v říjnu 2008 prognózovalo zhruba 2 % růst a my jsme s HDP v prvním kvartále v roce 2009 padali dolů o víc než 4 %. I to se stává, i to patří k dekoru ekonomického uvažování a nakonec makroekonomické reality, tak takovýhle problém to určitě nebude. Ale těm prognózám, věřte, se žije nesmírně špatně, dnes odhadovat výkon ekonomiky jakoukoliv institucí, za předpokladu, že ztrácíme, že jsme v úvrati, dolní tentokrát, tak ten rozptyl těch predikcí je výrazný, od 0,8 ministerstva financí na těch posledních datech, s čímž se ani já nějak nemůžu ztotožnit a považuji to za spíš příliš chmurný odhad, a ČNB, která je na 2,1, a mezitím se vejdou i některé mezinárodní instituce tu s 1,4, tu s 1,6, tady vidíte, jak se to dělá těžko, nicméně nám nezbývá, než ten rozpočet nějak zakotvit a zakotvit ho na co nejlepším odhadu příjmů, my jinou možnost prostě nemáme, v korektním, slušném, poctivém. Tak to je třeba k tomu říct. Já myslím, že teď není potřeba, abych strukturoval ty příjmy, se kterými jsem přicházel, vyčkejte ještě týden, až to bude opravu to, z čeho vláda bude odvozovat alokaci do výdajů, protože dneska by to nedávalo dobrý smysl.
Česká televize, Filip Horký: Dobrý den, já na to navážu. Alespoň rámcově, i když jste to ještě nedokončili to jednání, do jakého rezortu by mělo jít popřípadě nejvíce peněz a zda máte nějakou představu, které naopak byste nepreferoval? A co se týče Gripenů, pokud si správně pamatuji, tak když byla válka v Libyi, proběhla zpráva, že Gripeny tam není možné nasadit do bojové operace, po té modernizaci bude už to teď možné?
Vlastimil Picek, ministr obrany: Tak jak jsem vzpomenul přesně to technické zhodnocení v podobě balíčku MS20 a integrace řádného softwaru, který nám umožní využívat datový přenos Link 16, to byl ten základ toho, že jsme nemohli působit s letouny JAS 39 Gripen v Libyi. Jinak chci říci, že my je v současné době máme konfigurovány na to, aby mohly plnit úkoly vzduch-vzduch, nyní budou mít veškeré spektrum, tzn. jak vzduch-vzduch, tak vzduch-země.
Jan Fischer, 1. místopředseda vlády, ministr financí: Já myslím, že se sluší, abych já to doodpověděl, abych tady nezůstal nic dlužný. Budeme se velice pečlivě dívat na rozpočet takových kapitol, jako je doprava, ale včetně Státního fondu dopravní infrastruktury, budeme se dívat na Fond rozvoje bydlení, posoudíme možnosti věnovat nějakou větší alokaci, ale nedávám tady žádné vyhlídky na něco převratného, Technologické agentuře ČR, tak aby mohla odstartovat některé projekty dlouhodobé a významné aplikovaného výzkumu a měla pro to nějaký výdajový prostor, samozřejmě na řadě bude i požadavek pana kolegy Peciny na navýšený počet policistů, což můžete kritizovat, že není prorůstové, ale zajištění bezpečnosti a pocitu bezpečnosti lidí, kteří v této zemi žijí, také není bezpředmětné, to je naprosto správná, korektní debata. A samozřejmě odvětví, které si zaslouží pozornost i s ohledem na vývoj debaty o zemědělské politice, je zemědělství.
ČTK, Tománek: Já bych se chtěl zeptat, vy jste měli jednat taky o rozpočtu na vědu, tak na čem jste se dohodli, kolik přidáte Technologické agentuře, případně jestli bude rozpočet vědy posuzován podle střednědobého výhledu?
Jiří Rusnok, předseda vlády: My jsme specificky nejednali o rozpočtu na vědu, rozpočet na vědu je součástí kapitol, navíc je to komplikováno tím, že ty výdaje se odehrávají v řadě dílčích kapitol, ale má nad tím nějakou zastřešující, koordinační roli Rada pro vědu, výzkum a inovace. Budeme ještě jednat o nějakém navýšení, jak říkal pan ministr, pro Technologickou agenturu. Ostatní části toho rozpočtu budou zhruba na úrovni minulého roku a let předcházejících, takže tam dojde k minimálnímu nominálnímu nárůstu celkového výdaje na vědu v tom rozsahu prostředků, který bude věnován Technologické agentuře.
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poslední dotaz.
ČTK, Kateřina Krausová: Chtěla bych se zeptat, zda vláda jednala o systému vyplácení dávek, myslím o návrhu pana ministra Koníčka, pokud ano, s jakým výsledkem, jaký bude ten další postup?
Jiří Rusnok, předseda vlády: Vláda ten návrh projednala, vzala ho na vědomí a stručně jasně zhodnoceno, pan ministr má od vlády mandát, aby zajistil chod těch agend, které tam má, tak jak mu umožní předcházející a stávající rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a v podstatě, aby připravoval vypsání nových soutěží, které by překonaly ty problémy, které tam vznikly za minulého vedení.
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, děkujeme za vaše dotazy, díky za pozornost, děkuji také panu premiérovi a oběma pánům ministrům. Na shledanou.
