Tiskové konference

12. 7. 2021 17:33

Tisková konference po jednání vlády, 12. července 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiér pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s některými body necovidovými, s tím, co dnes projednávala vláda. Především bych vás chtěl seznámit s tím, že na návrh ministryně spravedlnosti byl akceptován návrh na jmenování nejvyššího státního zástupce pana doktora Igora Stříže. Vláda k němu zaujala jednohlasně souhlasné stanovisko.

Současně byl, rovněž na návrh paní ministryně Benešové, přijat návrh kandidátní listiny s kandidáty na soudce Evropského soudu pro lidská práva za Českou republiku s tím, že tento list nebo tato listina byla schválena přesně podle návrhu Ministerstva spravedlnosti.

Současně byl přijat bod, který byl pro informaci, nicméně jedná se o začlenění podniku PKÚ, Palivový kombinát Ústí, pod společnost DIAMO, pod státní podnik DIAMO, a to z důvodu úspory nákladů, z důvodu jasných produktových synergických efektů a z důvodu transparentnosti v jedné významné, silné státní společnosti, která vlastně bude sanovat, rekultivovat a dělat činnosti v rámci jednoho podniku, nikoliv dvou podniků. Tento proces začíná v následujících dnech, tedy okamžitě poté, co vláda tento bod vzala v rámci bodu pro informaci.

Současně byl přijat, respektive bylo zaujato stanovisko neutrální k některým návrhům ze sociální oblasti, které určitě rozvede za chvíli paní ministryně Maláčová, ale principiálně se jednalo o návrh poslanců Chvojky, Richterové a Aulické-Jírovcové na vydání zákona o integračním sociálním podniku, a následně bylo zaujato i neutrální stanovisko k některým návrhům v oblasti důchodových změn, respektive důchodové částečně i reformy. Jednalo se o poslanecké návrhy.

Co se týká ostatních bodů, tak ty považujeme za bezproblémové. Byly přijaty návrhy na dovoz střelných zbraní a to si troufám tvrdit, že z té hlavní vlády bylo vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den. Tak děkuji. Ve stručnosti ty čtyři zákony, které se týkaly rezortu práce a sociálních věcí a na kterých se Ministerstvo práce a sociálních věcí podílelo.

Integrační sociální podnik. Je to zákon, který tady dlouhodobě chybí a má pomáhat všem lidem, kteří mají nějaký handicap z pohledu trhu práce, tak je integrovat právě zpět do normálního života, pomáhat jim najít si práci, získávat pracovní návyky, ale také prostřednictvím sociální práce pracovat na odstranění těch překážek, které jim brání v tom, aby si vlastně úplně normálně na otevřeném trhu práce našli práci a začali fungovat tak, jak si všichni přejeme a chceme.

Týká se to nejenom osob se zdravotním postižením, ale také lidí, kteří mají nějaký další sociální handicap, například bývalí vězni nebo také rodiče malých dětí. Vím, že to zní teď asi trošku absurdně dávat všechny tyto lidi všechny do jedné skupiny, ale to je ta praxe.

My jsme se na přípravě tohoto poslaneckého návrhu, který předložil pan poslanec Chvojka, podíleli jako rezort práce a sociálních věcí a vlastně využili jsme těch zkušeností, které máme za posledních několik let s podobnými projekty. Takže jsem velmi ráda, že vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko.

Nicméně, ta mnohem zásadnější zpráva: Vláda také zaujala neutrální stanovisko ke všem třem zákonům, které vlastně dohromady tvoří celek spravedlivé důchodové reformy. Týká se to nejenom změn té architektury důchodového systému – nultý a první pilíř – poslední rok a půl jsme o tom mluvili na rezortu práce a sociálních věcí, ale zejména také náročných profesí a potom tzv. výchovného.

Ten návrh pro náročné profese, aby mohly odcházet do důchodu dříve bez zkrácení důchodu, tak je zpracován podle principu kategorií práce a ten princip je jednoduchý – za každých deset odpracovaných let o rok dříve. To znamená, že když má někdo odpracováno 40 let, tak může jít až o čtyři roky dříve bez toho, aby mu byl krácen důchod. Týká se to všech těch složitých, těžkých profesí, které lidem ničí zdraví, protože v nich pracují desítky let, a já si myslím, že to je obrovský krok kupředu, a pevně doufám, že se nám podaří dřívější odchod do důchodu pro náročné profese prosadit ještě do voleb, protože to taky je jedna z priorit programového prohlášení vlády.

Ta druhá věc, která je pro sociální demokracii zásadní, tak je to takzvané výchovné. To znamená pětistovka za vychované dítě pro ty, kteří mají odpracováno. Upozorňuji, že se nejedná automaticky pro všechny lidi, ale pro ty, kteří mají nárok na důchod, to znamená, v tuto chvíli mají odpracováno 35 let, a zároveň převážně pečovali alespoň o jedno dítě.

Ten důvod je jednoduchý: Ženy mají kvůli péči nižší mzdy, a pak v důsledku toho mají ve stáří nižší důchody a my se snažíme tuto nespravedlnost narovnat a tím bonusem pětistovka za každé vychované dítě, tak jim pomoci, aby chudoba ve stáří v podstatě nebyla převážně ženskou záležitostí. Vlastně přejeme si, aby nikdo nemusel po poctivé celoživotní práci trpět chudobou.

Takže to je ta druhá velmi potěšující zpráva a já mám radost a pevně doufám, že se jak výchovné, tak náročné profese, že se nám podaří prosadit ještě do voleb v rámci pozměňovacích návrhů v té předloze, která se týká valorizace důchodů o 300 korun, a konec konců tento týden budeme v Poslanecké sněmovně pokračovat ve druhém čtení. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové i ode mě. Já jsem dnes vládě navrhl dvě mimořádná opatření, respektive jejich změny. To první již avizováno, dnes bylo i projednáno na Radě vlády pro zdravotní rizika, a tedy zkrácení doby mezi první a druhou dávkou vakcíny COMIRNATY, tedy od společnosti Pfizer/BioNTech na 21 dní u všech, kteří jsou nově registrováni od 15. července.

To znamená, platí to pro ty, kteří zatím nebyli očkováni první dávkou, ale mají například tedy registraci, tak tito budou mít zkrácenou tuto dobu. Pokud jde o děti 12 až 15 let, tam i když měli už první dávku aplikovánu, tak se jim ta doba zkrátí. Ten důvod je zřejmý: Potřebujeme, abychom co nejvíce dětí měli naočkováno před začátkem školního roku. Mmyslím si, že je to zcela na místě, a věřím, že právě tato změna celkově povede k tomu, že skutečně budeme mít co nejdříve doočkovánu populaci dvěma dávkami.

Takže to je první věc, kterou vláda schválila. Druhá věc, druhé mimořádné opatření se týká hromadných akcí, kdy my jsme navrhli a vláda schválila, že s účinností od 19. července 2021 všichni pořadatelé hromadných akcí v České republice s předpokládanou účastí nad 1 000 osob budou muset konání takové akce oznámit místně příslušné krajské hygienické stanici s tím, že bude nutné uvést datum, dobu, místo konání akce, předpokládaný počet účastníků a telefonický kontakt na pořadatele akcí.

Je to z toho důvodu, že zkrátka víme, že tyto akce, různé, se konají, a pokud má hygiena řádně dohlížet na jejich konání, tak o nich musí dopředu vědět, musí si naplánovat tu příslušnou kontrolu, jestli jsou tam zejména dodržována ta opatření typu O-T-M, to znamená prokázání se bezinfekčností, jestli člověk byl očkován, testován nebo prodělal onemocnění, případně další opatření, tak jak jsou nastavena v těch jednotlivých mimořádných opatřeních.

Takže v tomto směru tedy každý organizátor bude mít tuto povinnost ohlašovací příslušné hygienické stanici. V případě akcí konaných do 22. července je tato povinnost bezodkladná, pokud jde o akce konané od 23. července, tak nejpozději pět dnů před dnem zahájení akce.

Takže prosím všechny organizátory, aby skutečně tuto svojí povinnost vnímali a místně příslušné krajské hygienické stanici vždy v tom daném regionu tyto akce ohlašovali. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Dobrý podvečer. Já se omlouvám, že jsem přijela později, ale mohu vám s radostí oznámit, že máme od zítřejšího data nového nejvyššího státního zástupce, doktora Igora Stříže, který dnes na můj návrh prošel jednomyslně vládou, hlasy tedy přítomných ministrů, a který se své funkce ujme zítra. Takže jsem ještě zajišťovala doprovodné materiály, písemné, abych je mohla odvést zítra do Brna.

Jeho životopis znáte. Je to profesionál, který prošel všemi stupni státního zastupitelství, pracoval jako statutární zástupce a první náměstek nejvyššího státního zástupce, a v současné době tedy se bude ujímat funkce. Má bezpečnostní prověrku na Tajné a byl doporučen i Unií státních zástupců, která mu dala kladné hodnocení a jednoznačné doporučení. Je respektován v soustavě soudnictví a myslím, že to byla dobrá volba. Takže k tomu asi všechno.

Dále pokud jde o další agendu, kterou tady představila jistě paní kolegyně Maláčová, to byly ty poslanecké návrhy, které dostaly neutrální stanovisko dnes, tak z mého portfolia ještě prošla kandidátní listina na evropského soudce pro lidská práva a teď už bude následovat poslední krok, kdy tedy se kandidátní listina dostane do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které vybere patřičného soudce za doktora Aleše Pejchala, kterému 31. října končí mandát.

Takže z mé strany asi všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, Čeká televize.

Ondřej Topinka, Česká televize: Dobrý den. Já bych se nejdřív zeptal paní ministryně spravedlnosti k tomu jmenování pana Stříže nejvyšším státním zástupcem. Vy jste říkala, že to bylo jednomyslné schválení. Možná předcházela tomu nějaká větší diskuze, nebo to bylo rychlé schválení? Protože v mediích se objevovaly zprávy o tom, že konkrétně pan premiér měl mít údajně problém s tím jménem, s tím návrhem. Dokonce Lidové noviny psaly cosi o jakési výhružce vám, že pokud bude nominován on, tak že vás odvolá. Můžete se k tomu nějakým způsobem vyjádřit?

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: No tak, pan premiér, pokud vím, hlasoval rovněž pro dnes. A jestli tam byly nějaké výhrady, tak si myslím spíš, že to bylo z neznalosti, že kandidáta neznal. Samozřejmě byl mu představen, takže měli tu čest se poznat v minulých dnech, a pokud vím, nemá v současné době výhrady žádné.

Pokud šlo o výhrady tisku, tak ty byly k jeho vojenské minulosti, ale on opakovaně prošel všemi stupni různých prověrek a tam to bylo velmi přísné, u vojáků, a naopak pracoval v komisi pro vyšetření 17. listopadu a tam by si ho disidenti jistě nevybrali, kdyby to byl takový jakoby padouch, jak bylo někde prezentováno.

Navíc on se stal prokurátorem v roce 1989 v únoru, takže těžko mohl něco spáchat za půl roku do sametové revoluce. Asi tak.

Ondřej Topinka, Česká televize: Pan premiér ještě včera říkal, že je variantou, že by nejvyššího státního zástupce jmenovala až vláda po volbách.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: No to padlo.

Ondřej Topinka, Česká televize: To už teď tedy víme, že nenastane. Řešili jste vůbec tuhle variantu dnes, nebo jste rovnou přistupovali k tomu potvrzení?

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Ne, ne, vůbec dnes to bylo rychlé a jednomyslné.

Ondřej Topinka, Česká televize: Ještě se zeptám: Pan prezident měl také, řekněme, rezervovaný postoj k jménu Igora Stříže a argumentoval tím, že jestli byly nějaké problémy možná mezi vámi a panem Pavlem Zemanem, tak by mohly být i mezi vámi a panem Střížem, protože je to člověk, řekněme, z týmu Pavla Zemana. Nemáte z toho obavy třeba?

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Nemám ani trochu obavy. Pana doktora Stříže znám. A pokud šlo o Pavla Zemana, tak ten měl pouze výhrady tomu, že jsem na něj měla tlačit, což v rezignaci vůbec nezaznělo a zaznělo to jenom na tiskové konferenci a nikdy to nezdůvodnil.

Ondřej Topinka, Česká televize: A poslední věc na vás. Myslíte, že se nějak teď změní chod Nejvyššího státního zastupitelství oproti tomu, jak vlastně už dočasně byl pověřen pan Stříž jeho vedením?

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak o tom jsme zatím nemluvili. Pan nový nejvyšší stání zástupce zítra, pokud jsem s ním teď krátce mluvila, udělá tiskovou konferenci a tam budou určitě média, tam budou obeznámena, co bude mít za nápady a jakou invenci představí. No myslím si, že jako každý nový nejvyšší státní zástupce přichází s něčím novým, tak i zde vtiskne tomu úřadu trošku novou tvář.

Ondřej Topinka, Česká televize: Já vám děkuju. Ještě bych měl dotazy na paní ministryni Maláčovou a na pana ministra Vojtěcha. Nejdřív bych se zeptal tedy paní ministryně práce. Vám se podařilo přesvědčit asi kolegy, aby to stanovisko k těm důchodovým předlohám bylo neutrální navzdory tomu doporučení legislativců, kdy dvě ze tří měla být záporná. Tak čím jste přesvědčila své kolegy, aby to podpořili?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Argumenty. Je to skutečně dobře propracovaný návrh. Máme tady po dlouhé době komplexní návrh spravedlivé důchodové reformy v paragrafovaném znění, a jestli, já si myslím, že alternativa k tomuto návrhu v podstatě je pouze privatizace důchodů anebo další a další a další krácení, a to si myslím, že nikdo z nás nechce.

Takže my přicházíme s návrhem, který jasně říká, že důchody se do budoucna kvůli stárnutí populace budou muset systémově dofinancovávat ze státního rozpočtu, který bude muset kvůli tomu změnit daňový mix. Bude muset, protože to je věc, která nás čeká, a pevně doufám, že se toho hned ujme příští vláda. A zároveň chceme narovnat ty nespravedlnosti, které v tom systému dlouhodobě jsou.

To jsou náročné profese, my si přejeme, aby odešly dříve do důchodu bez toho, aby jim byla krácená penze, pokud mají zničené zdraví. A potom samozřejmě nižší důchody žen, které jsou způsobeny právě tou koncentrací na péči. A pak zároveň děláme důchodový systém předvídatelným, transparentním a samozřejmě i srozumitelným.

A my jsme konec konců, jako rezort práce a sociálních věcí o víkendu nastartovali důchodovou kalkulačku. To je také jedna z těch změn, které v rámci spravedlivé důchodové reformy plánujeme. A to jsou přesně kroky, které potřebujeme do budoucna, abychom věděli, na co se připravit.

Ondřej Topinka, Česká televize: Vy jste říkala, že doufáte, že se vám to podaří prosadit do voleb. Jak realisticky to vlastně vidíte? Je na to ještě dost času, nebo musíte zkracovat lhůty, popohánět to, řekněme?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak my jsme ty dva důležité návrhy, to jsou náročné profese a výchovné, pětistovka za vychované dítě, načetli v rámci valorizace důchodů o ty tři stovky. V úterý by mělo proběhnout druhé čtení.

Ty pozměňovací návrhy jsou načteny, načetl je pan předseda Chvojka, pan předseda Hamáček a pak pan předseda Chvojka, a pevně doufám, že najdeme podporu pro tyto pozměňovací návrhy. Budeme o tom vyjednávat v příštích dnech. To znamená, je to velmi realistické, ukáže se v rámci toho hlasování k valorizaci důchodů o tři stovky, zda se nám polovičku spravedlivé důchodové reformy podaří prosadit.

Ondřej Topinka, Česká televize: Děkuji. A ještě tedy poprosím pana ministra zdravotnictví. To hlavní téma dnešního dne je zkrácení intervalu mezi první a druhou dávkou na 21 dní. Byly tam jisté, možná, nesrovnalosti v průběhu dne, koho všeho se to týká a za jakých podmínek, případně jestli se to nějak dá vymáhat. Tak kdo všechno vlastně může požádat o posun toho termínu a komu se posune automaticky?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Znovu opakuji, týká se to těch, kteří zatím ještě nejsou očkováni první dávkou, ale jsou například registrováni, ale zatím zkrátka nemají ten první termín na druhou dávku a u těch skutečně se to automaticky zkrátí, ta doba, na 21 dní. Pokud jde o děti 12 až 15 let, tam to platí i pro ty, které už mají za sebou první dávku očkování.

Takže takto je to nyní nastaveno s tím, že samozřejmě, pokud někdo bude chtít delší dobu, tak i to je možné. Je možné, že někdo zkrátka počítal v rámci nějaké dovolené a podobně s tou delší lhůtou, to samozřejmě bude možné zachovat. Ale řada lidí, bezesporu, předpokládám, že chce tu kratší dobu, zkrátka tak, aby byli co nejdříve plně naočkováni, a na ty zejména se zaměřujeme.

Ondřej Topinka, Česká televize: Právě vlastně sám jste říkal, že se snažíte přesvědčit co nejvíc lidí, aby byli co nejdříve naočkováni. Chápu tedy správně, že člověk, který je po první dávce, už má daný termín na druhou, tak tohle zkracování se ho netýká oproti tomu předchozímu kolu, kdy ze 42 dnů se zkracovalo na 34, tak teď už si to lidé stáhnout nemohou?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Zatím v tuto chvíli nikoli, tak jak máme naplánováno očkování v těch očkovacích místech. Nevylučuji, že k tomu může dojít v čase i pro tyto osoby, ale zatím to možné není. Takže to je ten aktuální stav.

Ondřej Topinka, Česká televize: Ještě se zeptám, jestli už máte nějakou představu nebo konkrétnější strategii toho, jak se bude očkovat poté vlastně, až skončí ta velká očkovací centra, což by mělo být kolem srpna, potažmo září. Tak jakou máte v tomhle směru představu? Jestli už je třeba jasnější, jak budete chtít zapojit praktické lékaře i v kontextu toho, že Pfizer vyžaduje minus 70 na přepravu? A poslední věc: Pan premiér dneska na tiskové konferenci na Hlavním nádraží řekl, že je potřeba nějak řešit tu situaci s tím rostoucím číslem R s ohledem na ty denní nárůsty. Tak jestli chystáte třeba nějaká nová opatření, jestli něco v uvozovkách hrozí?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu očkovací strategii, my skutečně předpokládáme, že na podzim bude více zapojena primární péče, nejenom dospělí praktičtí lékaři, ale praktičtí lékaři pro děti a dorost taktéž pro právě děti 12 plus, pro které je registrována v tuto chvíli jedna vakcína. Je možné, že bude registrována vakcína od firmy Moderna, zatím tu informaci ještě nemáme.

Každopádně soutěží se nyní distributor všech vakcín, nejenom vakcíny Pfizer, ale všech vakcín, na další čtyři roky. Soutěží to zdravotní pojišťovny, ta soutěž, to výběrové řízení probíhá a znovu od podzimu by tedy toto mělo být nastaveno tak, že skutečně i vakcína Pfizer, která bezesporu bude dominantní vakcínou, protože pokud jde o vakcínu AstraZeneca, ta už ani nebude objednávána ze strany Evropské komise, tak tato vakcína, vlastně bude moci být, i vakcína Pfizer tedy bude moci být dovážena do ordinací praktických lékařů a tam skladována.

Ono to odborné stanovisko se posunulo. Jedna věc je ta distribuce té vakcíny, druhá věc je pak to skladování a tady skutečně je možné, aby byla ta vakcína skladována i v běžné lednici tzv. u toho praktického lékaře. Takže tady by ten problém být neměl a počítáme s tím, že pokud nastane skutečně přeočkování, což jsou věci, které velmi pečlivě sledujeme, sledujeme situaci v Izraeli, nějaká vyjádření firmy Pfizer atd., tak jsme na to připraveni. Máme dostatek vakcín objednaných, abychom byli schopni případně přeočkovat celou populaci, byť si myslím, že to bude spíš otázka nějakého rozdělení, stratifikace.

Zaprvé samozřejmě z hlediska času, protože něco jiného jsou lidé, kteří byli očkováni v lednu, něco jiného třeba lidé, kteří jsou očkováni dnes, ale hlavně z hlediska vlastně těch konkrétních osob, protože se ukazuje, že třeba u těch, kteří mají nějaký imunodeficit, případně senioři, chronicky nemocní pacienti, tak tam je možné, že skutečně to očkování bude potřeba, to přeočkování bude potřeba dříve. Ale jsou to věci, které se cizelují každým dnem, a potřebujeme v tomto směru mít nějaká jasnější stanoviska.

Pokud jde o otázku nějakých dalších opatření, v tuto chvíli zvažujeme, jak k tomu přistoupit. Je pravdou, že přestože rostou počty nakažených, tak zatím ta nákaza se neprojevuje pávě v té rizikové populaci, v seniorní populaci, a tím pádem ani v nemocnicích. Máme dnes asi 25 hospitalizovaných.

Takže vše toto zvažujeme a hygienici pracují zkrátka na nějakém vyhodnocení té situace a případně opatřeních, ale které by spíše měly být možná toho regionálního charakteru. Ale teď v tuto chvíli vám ještě neřeknu, jaká ta opaření přesně budou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan vicepremiér Havlíček by doplnil.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já považuju ještě za správné, abych doplnil to neutrální stanovisko na to důchodové pojištění. Je třeba říct, že zde došlo – a odpovídám na tu vaši otázku – k politickému kompromisu, nikoli zatím k odbornému kompromisu, a to z toho důvodu, že my jsme jasně říkali, že je třeba, aby důchodová reforma byla.

Konečně tato vláda se postarala o to, že důchody rostly zásadním způsobem. Než začínala tato vláda, důchody byly necelých 11 000, dneska jsou přes 15 000 průměrné důchody. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že vlády předtím zvedaly důchody řádově o desetikoruny nebo o stokoruny.

Věděli jsme, že to je důležité, nicméně stále není odborná shoda. Poslanecké návrhy expirovaly a i přes to, že někteří členové vlády měli na to jiný názor, tak považujeme za férové vyjádřit neutrální stanovisko s tím, že to bude náplní jednání koalice a tam se potom budou cizelovat a doplňovat nebo upravovat ty jednotlivé odborné části tohoto návrhu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den. Já se nejprve chci zeptat na ten zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. My jsme o tom četli na twitteru pana Hamáčka, nicméně tady to ještě nezaznělo. Tak prosím. Ono to nejprve nevypadalo, že ta shoda na něm bude, že ho vláda podpoří, nakonec tedy ano. Tak kdo změnil názor? Jaká ta podpora tedy nakonec byla?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Bylo to rozhodnuto jednohlasně, to znamená, nebyl tam žádný protinávrh proti tomu a vláda dosspěla k návrhu, že je tento postup správný.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Takže 660 milionů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak jak byl tento návrh předložen, tak byl odsouhlasen všemi členy vlády.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobře. Pak se chci zeptat pana ministra Vojtěcha na testování. Antigenní testování. Ona jsou čtyři do měsíce, ale jeden antigenní test na týden, ale platí jenom čtyři dny – tři dny, pardon. A je to poměrně složité to nějak naplánovat, aby člověk mohl fungovat třeba z hlediska sportování. Kdo chce chodit pravidelně například plavat každý druhý den, tak nemá šanci to zdarma pokrýt. Bude si muset pravděpodobně na ty testy připlácet. Proč je tam nutné to pravidlo antigenní test na jeden týden? Proč to nemůže být volně čtyři během měsíce tak, aby si to každý přizpůsobil, jak potřebuje?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Zatím je to nastaveno takto. Ono zase na druhou stranu není jenom antigenní test, je i PCR test, který je také hrazen – dva PCR testy, každý je platný sedm dní, takže když to celkově sečtete, tak je to vlastně 26 dní pokrytých v měsíci testy, ať již antigenními, nebo testy PCR. Takže nemyslím si, že v tuto chvíli by to byl nějaký zásadně nízký počet.

Pokud jde o tu frekvenci, na tu se můžeme případně ještě zaměřit, ale když se podíváte na ten celkový čas, který vám kryje testování, hrazené nebo preventivní testování, tak je to 26 dní. Takže i kdybychom to brali tak, že máte antigenní test na sedm dní, pak tři dny například, pardon, PCR test na sedm dní, pak tři dny antigenní test, pak možná je nějaká pauza, zase PCR test na sedm dní. Myslím, že se to dá nakombinovat v tomto směru. Ale podíváme se na to z pohledu té frekvence. Takto to bylo nastaveno spíše z hlediska organizačního.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Ono by to bylo asi mnohem jednodušší, kdyby si ty antigenní testy mohl člověk využít, kdy je potřebuje, a ne jednou za týden, protože potom třeba odjede na dovolenou a podobně. Takže to je jenom takový námět, pokud to budete řešit, bude to asi fajn i pro nás pro všechny, co sem docházíme třeba do Strakovy akademie. No a pak se chci zeptat na termín čtrnáct dní plně očkovaný po druhé dávce. Podle údajů, které nedávno vydala EMA, už týden po té druhé dávce má člověk 95% odolnost vůči viru. Není možné tam nebo neuvažujete o tom, že byste tu lhůtu zkrátili?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ono to není úplně stejné u všech očkovacích látek. Například u vakcíny Moderna je to čtrnáct dní, u těch dalších taktéž, u vakcíny Jansen. Takže my jsme zkrátka to nastavili jako jednu lhůtu pro všechny vakcíny, protože ono se to liší, Máte pravdu, že u pfizeru je to sedm, ale u těch ostatních je to čtrnáct.

Z toho systémového pohledu zkrátka pro nás je jednodušší to nastavit tak, aby to byla jedna lhůta, a vyjádřila se k tomu i klinická skupina v tomto směru, že těch čtrnáct dní an block pro všechny vakcíny je optimální doba. Takže vycházíme v tomto směru i ze stanoviska klinické skupiny.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych se nejdřív zeptal na odškodnění občanů u Vrbětic. Protože do voleb už je poměrně krátká doba, tak aby se to stihlo, tak se musí zvolit nějaké mimořádné postupy, aby to Parlament schválil. Bude vláda nějakým způsobem apelovat na poslance, abyste to schválili bez možnosti projednávání ve výboru, změn, abyste to schválili v nějakém urychleném režimu? Druhá věc souvisí s tím, že vy jste, pane ministře, při interpelacích minulý týden řekl, že do budoucna mají lidé počítat s tím, že když pojedou někam do zahraničí, že není samozřejmé, že jim to stát hradí, nebo že je jim to propláceno ze zdravotního pojištění, a že byste odhadl, že někdy na podzim, že by to mohlo skončit. Dnes pan premiér řekl, že je velký předpoklad, že se to změní a že to stát nebude platit. Tak do kdy zazní nějaké jasné slovo, kdy lidé mají počítat s tím, že si budou, podobně jako v jiných evropských zemích, pokud je nepošle lékař na prověření, zda nemají covid, že si budou muset zaplatit ze svého to testování? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká toho návrhu odškodnění za Vrbětice, tak je to poslanecký návrh, za kterým stojí pan první vicepremiér Hamáček, ale pak celá řada poslanců zejména ze Zlínského kraje, a je to vymyšleno tak, že je navrhnuto schválení v režimu 90, to znamená ihned po prvním čtení.

Takže mám tu informaci, že pan první vicepremiér udělá jako poslanec vše pro to, aby se to podařilo co nejrychleji zařadit a skutečně po tom prvním čtení se to i schválilo. Když se podívám na celou řadu těch dalších předkladatelů, kteří jsou opravdu ze všech politických stran, tak v tom vidím i velkou šanci na úspěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o hrazení toho preventivního testování, zdůrazňuji skutečně preventivního testování, pokud jde o indikované testy lékařem, hygienickou stanicí v rámci epidemiologického řešení a podobně, tak tam samozřejmě musí být standardně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Ale u toho preventivního testování předpokládáme ukončení hrazení od 1. 9.

Takto o tom dnes jednala i Rada vlády pro zdravotní rizika a byla na to shoda. Myslíme si, že to je doba, kdy skutečně už budeme v situaci, že ten, kdo se mohl nechat naočkovat, tak se naočkoval nebo ta možnost mu byla dána využít tuto hrazenou možnost. I pro systém je samozřejmě mnohem efektivnější, protože je to jednorázová úhrada očkování oproti stabilní úhradě testů, a myslíme si tedy, že od 1. 9. je ten termín, kdy budeme chtít toto zrušit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan vicepremiér se omlouvá, má další pracovní povinnosti. Seznam Zprávy.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den. Tak první dotaz bych měl, prosím, k Vrběticím, jestli někdo z členů vlády nebo pan premiér pojedou tento týden do Vrbětic, případně jestli se tam něco bude řešit, jestli jste to na vládě probírali? A potom dva dotazy na pana ministra Vojtěcha: Premiér Babiš dnes říkal, že se chystají mimořádná opatření právě ve vztahu k mladší generaci, tak jestli to nahlašování těch akcí nad 1 000 účastníků už je jeden z těch kroků a jaká se případně chystají další? A poté jestli se Ministerstvu zdravotnictví zpracovávají nějaké studie nebo analýzy na to, co se může omezovat, nebo ne v souvislosti s covidem po těch rozhodnutích soudů. Jestli z toho byla nějaká zpětná vazba. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká pracovní návštěvy Vrbětic, tak dnes je pan první vicepremiér na návštěvě Zlínského kraje, a pokud mám správnou informaci, tak byl právě i ve Vrběticích na pracovní návštěvě. Takže já doufám, že to zodpovídá váš dotaz.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o otázku opatření protiepidemických, ano, toto je jedno z těch opatření, protože dnes ta režimová opatření nastavena jsou. Skutečně každý, kdo se účastní například hromadné akce, navštěvuje noční klub a podobně, tak musí mít průkaz bezinfekčnosti, tzv. O-T-M – očkování, test nebo prodělání onemocnění. Ta otázka je hlavně jejich dodržování. A právě proto chceme, abychom o těchto všech, o těch větších akcích věděli, aby o nich věděla hygiena, aby věděla, kde se konají, kdo je organizátor, a mohla je tak skutečně cíleněji, efektivněji kontrolovat. Takže to je skutečně jedno z těch opatření.

Pokud jde o nějaká další opatření, jak jsem říkal i kolegovi, nyní hygienici to vyhodnocují, i jestli by šlo třeba o regionální opatření v rámci Prahy a podobně. Zatím v tomto směru nemáme úplně finální stanovisko. Ale toto opatření jsme dnes schválili a je od 19. července účinné.

Pokud jde o vyhodnocení právních dopadů těch rozhodnutí soudů, nejenom Nejvyššího správního soudu, ale i Městského soudu v Praze, tak určitě my všechny tyto rozsudky vnímáme. Byť samozřejmě můžeme třeba mít na některé věci odlišný názor, ale respektujeme, že to je zkrátka rozhodnutí soudu, a určitě se jimi řídíme a koncipujeme bezesporu ta nová opatření ve světle těch judikátů.

Některé věci nejsou ještě judikovány, takže samozřejmě nikdy nelze úplně stoprocentně říci, že uspějí u soudu, ale zkrátka tam, kde nějaká judikatura už existuje, tak z ní vycházíme. Jeden z příkladů, například testování po návratu ze zahraničí, kdy jsme nastavovali vlastně nově ten systém od pátku, návrat ze všech zemí že musí být podmíněn testem, tak víme, že Městský soud v Praze řekl, že to není možné vyžadovat předběžně před návratem do České republiky u individuálních cest, a takto je to i nastaveno. To znamená, u individuálních cest ta povinnost není, je až po návratu.

Takže to je jeden z příkladů, kdy skutečně reflektujeme judikaturu soudů a budeme v tom pokračovat i nadále. Já jsem jasně řekl po mém nástupu a doložil jsem to pak i následujícími činy, když jsme rozvolnili pár dní na to služby, že byť si můžeme, znovu říkám, myslet o těch rozhodnutích své, nemusíme vždy být z nich úplně šťastni a souhlasit s nimi, tak je budeme respektovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě ČT.

Ondřej Topinka, Česká televize: Já ještě vás poprosím jenom o krátké doplnění, bych se doptal paní ministryně Benešové, jestli už je jasnější, kdy zítra budete uvádět pana Stříže do úřadu nejvyššího státního zástupce. A pak ještě pana ministra Vojtěcha bych se zeptal, jestli nějak budete řešit aktuálně výrazně přeplněná testovací místa? Protože jak musí mít lidé test po návratu ze všech zemí, tak v některých krajích na výhled dalších tří dní jsou nižší desítky míst volných, zbytek je obsazený. A poslední věc ještě k tomu cestování: Zazněla i řada nepřesností, jak je to s tou čtrnáctidenní lhůtou v případě, že člověk je naočkován, vycestuje a těch čtrnáct dní uplyne, až když je v zahraničí. Považuje se při návratu za bezinfekčního, nebo musí ta čtrnáctidenní lhůta uběhnout během pobytu v České republice, než vycestuje za hranice. Děkuji.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak já začnu. Zítra předpokládám, že to bude někdy po obědě. Teprve si zavoláme. Protože já mám ještě ráno práci, musím ji odbavit, papíry, ty jsem vyřizovala, a musíme tam také dojet, a protože je D1 nevyzpytatelná, tak někdy v horizontu od jedné později.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu otázku testování, tam je lhůta v těch jednotlivých případech do pěti dnů, případně do deseti dnů u těch černých zemí, takže myslím si, že to není tak, že člověk musí mít hned ten první den, co přijede do České republiky, nebo není to tak určitě, aby musel být otestován.

To znamená, proto je tam ta určitá lhůta a třeba u těch zelených, oranžových zemí ani mu to nebrání ve fungování, nemusí být v samoizolaci, může chodit do práce, pouze musí nosit respirátor FFP2, a pokud se otestuje šestý sedmý den, tak to není žádná blokace.

U těch červených zemí, tam je ta minimálně pětidenní izolace a pátý den tedy test PCR. U těch černých je to desátý den. Takže myslím si, že to není skutečně tak, že by se člověk musel hned ten den, kdy přijede, otestovat, a ta lhůta na objednání se třeba za pět nebo sedm dní, tak si myslím, že by měla být dostatečná tak, aby ty kapacity byly využity.

A znovu je třeba zopakovat, a to i pokračuju tím vaším druhým dotazem, že ten, kdo je plně naočkován, a takových lidí bude přibývat, tak nepotřebuje test. A tím pádem si myslím, že i ty kapacity testovací se budou přirozeně uvolňovat, protože těch plně naočkovaných bude přibývat a tam nepotřebují test z jakékoliv země a platí ta lhůta všeobecná. To znamená skutečně druhá dávka plus čtrnáct dní.

Jestli uplynou v zahraničí nebo v České republice, na tom nesejde, ale skutečně musí to být druhá dávka plus čtrnáct dní a poté je člověk považován za plně chráněného, bezinfekčního a není nutné, aby se podroboval samoizolaci nebo byl testován.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz prostřednictvím videokonference, Hospodářské noviny, pan Pokorný. Haló, slyšíme se, pane Pokorný? Nevypadá to. Tak pokud už tady žádný další dotaz není… Slyšíme se, pane Pokorný? Ne. To je poslední dotaz a zdá se, že se neslyšíme. Tak tím dnešní tisková konference končí. Děkujeme, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter