Tisková konference po jednání vlády, 12. listopadu 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministra obrany pana Metnara.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych začal z pohledu ministra obrany tím nejdůležitějším a to tím, že dnešním dnem jsem informoval vládu o ukončení rozhodovacího procesu na nákup dvanácti víceúčelových vrtulníků, kdy do konce roku hodláme s vládou Spojených států uzavřít mezivládní dohodu na nákup, jak jsem říkal, dvanácti vrtulníků.

Jedná se o nákup systému H-1, který se skládá z osmi kusů víceúčelových vrtulníků Venom a čtyř kusů bojových vrtulníků Viper. Kombinace těchto vrtulníků nejlépe zajistí armádou požadované schopnosti na podporu pozemních i speciálních sil, transport vojáků i případný transport raněných.

K tomu bych ještě rád uvedl, že tyto typy vrtulníků jsou v 85 procentech, co se týče jednotlivých komponentů a dílů, což velmi usnadní poté logistiku a náklady na další provoz.

Jak jsem říkal, smlouvu chceme uzavřít ještě letos. Vrtulníky budou dodány, všech dvanáct kusů, v roce 2023. Cena těchto vrtulníků je 14,6 miliardy korun bez DPH a je to shodná cena, za jakou by vláda Spojených států pořídila vrtulníky pro svou armádu. Další velmi podstatnou částí je zapojení našeho domácího obranného průmyslu, které vyplývá z případně uzavřené smlouvy více než 30 procent.

V ceně, kterou jsem avizoval, je zahrnuto, zjednodušeně řečeno, všechno. To znamená nejen vrtulníky, výzbroj, munice, náhradní díly, výcvikový simulátor, prvotní přeškolení jak pilotů, tak pozemního personálu.

Naše řešení, které tým Ministerstva obrany vybral, je v naprostém souladu s domácí i evropskou legislativou, kdy chceme pořídit vojenský vrtulník s certifikovanou výzbrojí a formou vláda – vláda. Takovou nabídku od počátku realizace nenabídl nikdo, pouze Spojené státy.

Jak víte, zakázky, které Ministerstvo obrany realizuje, tak formou vláda – vláda se jedná o nejbezpečnější a nejtransparentnější formu zakázky, která také umožňuje i širší vojenskou spolupráci.

Nové vrtulníky armáda nutně potřebuje a potřebujeme i nahradit současné vrtulníky Mi-24, které jsou na hraně životnosti, a potřebujeme se odvázat od závislosti na ruské provenienci, to znamená, co se týče náhradních dílů a různých komponentů z hlediska zpoždění a kvality potom těch oprav a servisů.

To by za mě bylo všechno, děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr životního prostředí pan Richard Brabec.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Já jsem vládě dnes předkládal balíček odpadových zákonů. Jednalo se o zákon o odpadech, zákon o obalech, zákon o výrobcích s ukončenou životností a změnový zákon.

Tyto zákony nejen transformují do českého právního řádu příslušné evropské směrnice, především balíček k oběhovému hospodářství nebo oběhové ekonomice, evropský, popřípadě novely zákona o obalech, ale zavádí některé revoluční prvky do našeho právního řádu, protože ten zákon, především zákon o odpadech původně už je vlastně více než patnáct let starý.

Takže to není jen o evropských směrnicích, ale i o jistém zmodernizování, a hlavně o zavádění prvků, které mají ekonomickou motivaci pro jednotlivé účastníky toho trhu, především pro obce, které jsou tam. Jim se třeba zavádějí třídicí slevy, je tam návrh na růst skládkovacího poplatku, a proti tomu ale, pokud samozřejmě příslušné obce budou dobře třídit, tak ten skládkovací poplatek může zůstat na stávající výši, a nebude tak žádný důvod, aby ten zvýšený poplatek byl přenesen na občany.

Zásadní ambicí těchto odpadových zákonů je, aby se odklonil větší objem odpadu ze skládek, protože Česká republika stále skládkuje zhruba 45 procent z komunálních odpadů. Ještě před deseti lety to bylo takřka 65 procent, takže snižujeme skládkování, nicméně máme přísné parametry, přísné závazky vůči Evropské unii, kdy recyklovat musíme postupně 55 procent komunálního odpadu v roce 2025, 60 procent v roce 2030 a 65 procent v roce 2035 a k tomu nám ještě samozřejmě zbývá ještě pár procent skutečně dotáhnout, takže máme ještě hodně práce v této věci.

Vláda, pan premiér si vyžádal ještě nějaké další údaje, které se týkají především odpadových toků a jednotlivých účastníků, ale hlavně odpadových toků mezi nimi. Zajímal se právě i o návrh zákona o obalech, ale ty zákony jsou samozřejmě natolik provázané, že nebylo možné propustit některé zákony dál a jeden z nich tam nechat, takže proto vláda přerušila projednávání všech těchto čtyř zákonů a vrátíme se k nim za čtrnáct dní. Za čtrnáct dní proto, že já jsem příští týden v zahraničí, pracovně se Svazem průmyslu, takže bude vláda projednávat zpátky tyto zákony 25. listopadu, opět všechny čtyři. A my ještě dodáme všechny požadované informace nad rámec informací, které byly v důvodové zprávě, popřípadě v RIA.

Kromě toho jsem vládu dnes informoval o problematice dolu Turów a vláda vzala na vědomí informaci, kterou jsem jí poskytl. Informace spočívá v tom, že Ministerstvo životního prostředí v rámci mezistátního procesu EIA, tedy té tzv. Espoo úmluvy, vydá nesouhlasné stanovisko s tímto závěrem. Mělo by to proběhnout do 16. listopadu.

My už jsme po jednání minulý pátek, víte, že jsme po jednání s regionem avizovali toto nesouhlasné stanovisko. Hlavní důvod, který k tomu máme, je, že samozřejmě je tu souhrn podmínek, který byl vyjednán a projednán s polskou stranou v rámci expertních jednání. Ta jednání trvala velmi dlouho. Region, Liberecký kraj a příslušné obce ale stále vidí riziko především v oblasti ztráty vody, protože přestože budou udělána technická opatření, například ta těsnící zeď, přestože bude monitoring vody atd., tak tam stále hrozí, i podle názoru regionu, nezanedbatelné riziko, že může pokračovat stav, který se tu už reálně stal před desítkami let, kdy skutečně došlo k výraznému poklesu hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí a o vodu by tak mohly přijít tisíce lidí.

My proto v této chvíli říkáme, že nesouhlasíme s tím záměrem, nicméně v případě, že by se Polsko rozhodlo pokračovat v přípravě toho záměru, tak máme stanoveny, a ty budou ve stanovisku, které dáme do konce tohoto týdne, několik zásadních podmínek, které Česká republika, Ministerstvo životního prostředí, chce, aby byly splněny.

To znamená, jedná se právě o především parametry té těsnící, antifiltrační zdi proti úniku vody, respektive proti poklesu spodní vody, jedná se o monitoring, jedná se tam o val proti znečištění nebo proti prašnosti, další opatření proti hluku. Ale to, co říkáme polské straně, že nemůžeme souhlasit s tímto záměrem, který je pouhých 70 metrů od hranice s Českou republikou a od prvních obydlených budov je zhruba kilometr – až tam se přiblíží to těžební pole. A z logiky věci má to negativní vliv na kvalitu života, na život našich lidí, českých občanů a samozřejmě – znovu říkám – je tam nezanedbatelné riziko ztráty podzemní vody, které by bylo velmi obtížné nějakým způsobem, ať už časově či finančně zajistit z náhradních zdrojů na české straně.