Tisková konference po jednání vlády, 12. prosince 2018

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. S výsledky vás dnes seznámí pan premiér Andrej Babiš, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra pan Jan Hamáček, ministryně financí Alena Schillerová, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová. Nyní prosím o vyjádření pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové. Začal bych brexitem, protože je to velice důležité pro naše občany, pro naše firmy. Projednávali jsme návrh, jakým způsobem řešit práva občanů našich i občanů Spojeného království v případě, že nastane divoký brexit, a v rámci debaty vyplynulo, že kolegové poukazovali i na problémy, které mohou nastat. Například v dovozu léků nebo z hlediska působení našich firem. Takže jsme se po detailnější debatě domluvili, že Ministerstvo vnitra bude takovým koordinátorem toho, že do pátku tohoto týdne ministerstva předloží jejich návrhy z hlediska mimo práv občanů. To znamená různé situace, které mohou brexitem nastat pro firmy, pro výměnu zboží a tak dále.

Dospěli jsme k názoru, že to nebude zákon o právech občanů, ale kvazi lex brexit. To znamená, že do pátku jednotlivé resorty, kterých se to týká, předloží návrh a poté v novém roce 7. ledna, kdy bude první vláda, tak se budeme snažit připravit zákon, který de facto nejpozději do 29. března 2019 musíme projednat ve sněmovně i v Senátu. Samozřejmě, když budeme připraveni, oslovíme všechny parlamentní strany, předsedy Senátu i parlamentu, abychom to stihli. A podstata je, de facto do 31. 12. 2020 by se nic zásadního nemělo měnit. To je velice důležité.

Dále jsme jednali o dalším postupu v rámci globálního paktu. Tam jsme se domluvili, že ministr zahraničních věcí uloží naší představitelce v New Yorku, aby hlasovala proti globálnímu paktu, tomu tzv. marrakéšskému. Takže to byla jedna věc.

Dále jsme probírali hlavně tzv. střet zájmů, kde bych chtěl za prvé říci, že jsme samozřejmě obdrželi dopis od pana Oettingera, který navrhuje různé alternativy, a na dnešní vládě paní ministryně Dostálová – k tomu určitě vystoupí – navrhla změnu zákona. Chtěl bych k tomu dopisu, který dnes odejde k panu Oettingerovi, říci stručně jeho obsah.

V tom dopise za prvé říkáme, že ten článek o střetu zájmů dopadá na osoby, které přímo provádějí unijní rozpočet. Jednoduše řečeno, které rozhodují o proplácení peněz operačních programů, nebo kontrolují, jestli byly peníze správně proplaceny. Já osobně nedělám ani jedno, ani druhé. Za druhé, navíc jako člen vlády nikdy nerozhoduji sám, ale jako člen kolektivního orgánu. To znamená, že můj vliv logicky odpovídá pouze jednomu hlasu. A zatřetí, především to nové ustanovení finančního nařízení říká, že se mám zdržet jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů, a od 2. srpna letošního roku, kdy nařízení vstoupilo v účinnost, neproběhlo žádné jednání o evropských strukturálních a investičních fondech. Nebyla žádná příležitost, kdybych se mohl do střetu zájmů dostat. A za čtvrté, do střetu zájmů se nemohu dostat ani v budoucnu. Již dnes existují dostatečná opatření, máme zákon o střetu zájmů, svěřenské fondy, které tento střet vylučují, a navíc jsme dnes na vládě dohodli, že odstoupím s okamžitou platností z vedení Rady pro evropské strukturální a investiční fondy, která je poradním orgánem vlády. A dále, pokud bude vláda v budoucnu jednat o evropských strukturálních a investičních fondech, nebudu se jednání o těchto bodech účastnit. Já jsem ve svém vystoupení vyzval i ostatní kolegy, aby to zvážili, protože interpretace toho nařízení, článek 61, je ne zcela jasná, takže proto jsme dnes na vládě takto rozhodli.

V tomto smyslu odchází dopis k panu Oettingerovi, kde de facto vyhovujeme jeho návrhu tři a zároveň konstatujeme, že zástupci jednotlivých ministerstev jsou k dispozici pro další jednání, pokud to bude potřeba. Ale spíše si myslím, že v tomto případě by to mělo být vše vysvětleno.

Dále vláda projednala, tak jak jsme slíbili sestřičkám i na základě dohody Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví, že skutečně příplatek na vícesměnném provozu bude navíc, protože v rámci nějakého administrativního procesu vznikla nějaká situace, že by se to mělo odpočítávat. Tak to jsme určitě nechtěli. Zkrátka držíme to, co jsme slíbili sestřičkám a ten příplatek bude samozřejmě navíc.

Ohledně životního minima byl dlouhá debata a my jsme ten bod přerušili a znovu se k tomu vrátíme v novém roce. Předpokládám, že ty ostatní body budou kolegové dále komentovat.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní prosím o vyjádření 1. místopředsedu pana Jana Hamáčka.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi okomentovat pár bodů. Nejprve bych se zastavil u brexitu. Nikdo z nás si tvrdý brexit nepřeje, protože víme, že by to přineslo celou řadu komplikací jak pro naše občany ve Spojeném království, tak pro britské občany tady u nás. Nicméně vzhledem k tomu, že nemůžeme vyloučit ten tzv. tvrdý brexit, tak na něj musíme být připraveni i z hlediska zákona.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona, který dočasně upravuje vstup a pobyt občanů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na území České republiky. Je to zákon dočasný, který řeší, jaká práva případně budou mít občané Spojeného království na našem území, a během debaty na vládě jsme dospěli k závěru, že ta problematika je daleko širší. Musíme ošetřit například také fungování firem, co říct mají resorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí, takže z toho vzniká tzv. lex brexit.

Ministerstvo vnitra bylo pověřeno koordinací, takže očekávám, že tento týden dostanu od jednotlivých resortů návrhy jednotlivých paragrafů, a pokusíme se přes Vánoce ten materiál sesypat dohromady tak, aby 7. ledna na vládě mohl být ten návrh lex brexitu projednán. Poté budeme vyjednávat v Parlamentu o tom, aby vstoupil v platnost ještě předtím, než dojde k 29. březnu, s tím, že je to může být tak, že budeme pracovat do šuplíku, že dojde k nějaké dohodě. Ale znovu říkám, musíme být připraveni. To za prvé.

Za druhé, komentář k bodům Ministerstva vnitra. Předkládal jsem několik materiálů. Tím prvním je nákup vrtulníků těžké kategorie pro potřeby policie. Chci říci, že vláda dnes dala souhlas se zahájením výběrového řízení, které by mělo vést k pořízení dvou těžkých transportních vrtulníků se vzletovou hmotností 12 tun. Jedná se zejména o stroje pro Útvar rychlého nasazení. Ty stroje mají zajistit schopnost přepravy celého týmu URNY na potřebnou vzdálenost. Tím by URNA přestala být závislá na armádní technice a ty stroje by měly zvládnout přepravu minimálně šestnáctičlenného týmu včetně výstroje. Stroj by měl také sloužit pro Hasičský záchranný sbor. Vzhledem k jejich nosnosti unesou daleko více hasiva než stroje, které používáme teď, takže budou určitě účinnější při živelních katastrofách. Jde o otevřené výběrové řízení, takže teď ho vypíšeme a uvidíme, jací dodavatelé se nám do něj přihlásí.

Dále vláda schválila návrh usnesení k systemizaci policie a hasičů. Víte, že jsme avizovali, že jsme navýšili stav policistů o tisíc tabulek, stav hasičů o sto padesát a teď jsme to technicky schválili do toho materiálu, takže pro příští rok bude mít policie 43 279 služebních míst a hasiči 9 950 a já to pokládám za velmi dobrou zprávu pro všechny občany České republiky.

Jako další bod bych chtěl okomentovat návrh vlády k Nejvyššímu správnímu soudu, kdy jsme navrhli pozastavit činnost či rozpuštění některých politických stran. Je to na základě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a navrhujeme kroky vůči 17 politickým stranám.

Poslední věc ze strany Ministerstva vnitra je takové doladění systemizace. Zvládli jsme ještě drobně upravit systemizaci Ministerstva zahraničních věcí, kde vzniká nové ZÚ v Bamaku a jsou na to potřeba tři tabulková místa, a je tam i úprava na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tolik asi z mojí strany, jsem samozřejmě připraven odpovědět na otázky. Děkuji.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nyní prosím o vyjádření ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, ministryně financí: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já bych se velmi stručně vyjádřila k tomu, že vláda přerušila jednání ve věci nařízení vlády ohledně zvýšení částek životního a existenčního minima, a chtěla bych říci, že se shodujeme jako koaliční partneři v tom, že je nezbytné zvýšit životní a existenční minimum. Neshodujeme se už v termínu a způsobu provedení.

Hnutí ANO požaduje, aby tento systém byl svázán s komplexní revizí sociálních dávek, protože se týká asi 64 nebo 65 000 občanů, kterým by se tímto zvedly dávky ve státní hmotné nouzi, to znamená podpora v nezaměstnanosti, a my naopak potřebujeme tyto občany motivovat, aby šli pracovat. Je pravdou, že se to týká i 69 000 dětí, které pracovat nemohou, ale jsou děti právě těch občanů, kteří nepracují.

Hnutí ANO chce, aby se připravila kompletní revize sociálních dávek, aby se připravil nový zákon o životním a existenčním minimu a nastavilo se toto existenční minimum od 1. ledna 2020. To jako ministryně financí říkám i při vědomí toho, že ty částky budou pravděpodobně vyšší, než jak se navrhuje v tomto nařízení vlády, které by mělo platit už od 1. ledna 2019. Jsme si vědomi toho, že máme určité další minoritní skupiny obyvatel, na jejichž příjmy by existenční nebo životní minimum mělo vliv, ať už je to 1 730 poživatelů starobního důchodu, jejichž důchod je tak nízký, že jim neumožňuje slušný život, ale těmto bude zvýšena solidární část důchodu v souvislosti se zvyšováním důchodů od 1. ledna 2019, které se zvyšují v průměru o 900 korun a všem o 570 korun. Je to částka vyšší, než by byla částka zvýšení životního minima.

Pak máme samozřejmě i další skupiny obyvatel, ať už jsou to matky samoživitelky, osoby, které pobírají peněžité dávky nemocenského pojištění, případně osoby starší 68 let, které nedosáhnou na důchod, protože nesplnily povinnou lhůtu pro pojištění, ale všechny tyto osoby se systémem, tím, že se celá řada sociálních dávek zvyšovala v minulosti, ať už jsou to výše nemocenského pojištění, ať je to karenční doba, v běhu jsou příspěvky na péči pro třetí a čtvrtý stupeň, to znamená, že všechny tyto osoby dosáhnou na jiný způsob dávek, případně jsou zcela odkázány na sociální dávky. Takže my chceme zvýšit životní existenční minimum, ale chceme to svázat s komplexní revizí dávek sociálního systému, protože se domníváme, že je to tak nezbytné. A to znamená rozhodnutí odložit na 1. leden 2020. Nicméně vláda hlasovala, bylo odhlasováno přerušení a vrátíme se k tomu začátkem ledna na schůzi vlády. Děkuji za pozornost.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji za vyjádření. Nyní prosím pana ministra Vojtěcha.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já se stručně vyjádřím ke dvěma bodům. Jednak otázka poslaneckého návrhu Pirátské strany, i když nejen pirátské, je tam podepsáno více poslanců, týkající se legalizace konopí. Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko nikoliv pouze na nesouhlasu mého resortu, ale i dalších. Tento návrh reálně legalizuje konopí nikoliv pouze pro léčebné účely, to je již legalizováno dnes, ale i pro rekreační účely. To znamená, že tímto návrhem by Česká republika kompletně legalizovala užívání konopí v populaci, což by bylo v rozporu s mezinárodním právem, protože nás zavazují mezinárodní smlouvy týkající se nakládání s omamnými a psychotropními látkami, jelikož konopí je stále droga.

Za druhé, dopady na společnost by mohly být velmi negativní. Domníváme se, že konopí má být určeno pro léčebné účely. Dnes už je konopí reálně předepisováno, pacienti ho mohou dostat v lékárnách. Jediný problém je, že to konopí si musí hradit ze svého. Na druhou stranu, když se podívám na statistiky, tak objem konopí předepisovaného tímto způsobem roste. I počet pacientů za rok 2018. Zatím 245 pacientů využilo předepsání konopí. Celkový objem konopí pro léčebné účely za rok 2018 je 4,5 kilo. Jen v roce 2015 to bylo 836 gramů.

To znamená, že ten nárůst je poměrně výrazný, ale my si uvědomujeme, že léčebné konopí je pro některé skupiny obyvatel drahé, například pro invalidní důchodce a podobně. Já mám za úkol a přinesu v prvním čtvrtletí příštího roku řešení, jak zvýšit ekonomickou dostupnost. Chtěl bych, aby konopí bylo ze 75 procent hrazeno. Máme dvě varianty. Jednak buď skrze určitý dotační titul, anebo z veřejného zdravotního pojištění, kde by bylo nutné změnit legislativu, ale udělali bychom to případně poslaneckým návrhem tak, aby ten proces byl rychlejší. Zkrátka je naším zájmem, aby konopí bylo ekonomicky dostupné, ale nechceme, aby konopí bylo používáno široce na veřejnosti pro rekreační účely. Myslím si, že ta rizika jsou velmi výrazná.

Druhou oblastí, kterou jsem předkládal, je hospodaření zdravotních pojišťoven na rok 2019 s výhledem na toky 2020 a 2021. Stručně řeknu, že systém veřejného zdravotního pojištění si vede dobře. My už máme očekávaný výsledek roku 2018, protože rok se blíží ke konci, který bude zhruba 9,6 miliardy korun v plusu. Rok 2017 končil podobným kladným saldem, což je pozitivní. Systém hospodaří v přebytku a v příštím roce je rovněž počítáno s přebytkem zhruba 2 až 3 miliardy korun.

Je pravda, že se poměrně výrazně navyšují výdaje systému. Do zdravotní péče půjde o 23 miliard navíc, to jsou skutečně peníze, které jdou přímo pacientům. Částka vychází z dohody všech segmentů, která byla podepsána na jaře, a takto se všichni dohodli. Ten nárůst je velmi výrazný, zhruba 8,5 % navíc, takže si myslíme, že systém zkrátka v dnešní době je poměrně silný vzhledem k tomu, že se daří ekonomice a nehrozí nám žádné zásadní problémy v příštím roce. Děkuji za pozornost.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní prosím o vyjádření paní ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Já jsem dnes na vládu předložila návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 248/2000 sbírky o podpoře regionálního rozvoje. Tento zákon v paragrafu 18 charakterizuje poradní orgán vlády, tzv. Radu pro evropské investiční a strukturální fondy. Tam je explicitně napsáno, že Radě předsedá předseda vlády.

Novela spočívá v tom, že místo slova předseda vlády je navrženo člen vlády, tedy že vláda si stanoví, který člen bude předsedat Radě pro evropské investiční a strukturální fondy. Samozřejmě je to reakce na dopis pana komisaře Oettingera. Byť jsme stále přesvědčeni o tom a trváme na tom, že předseda vlády nemůže ani v dnešních podmínkách jakýmkoliv způsobem zasahovat a není to osoba podílející se na plnění rozpočtu Evropské unie, tak abychom předešli jakýmkoliv zpochybňováním správy evropských fondů, tak jsme připravili tuto novelu. Pan premiér ohlásil, že se nadále nebude zúčastňovat jakýchkoliv jednání Rady do schválení novely zákona. Tuto povinnost ze statutu poté přebírá místopředseda Rady, což v této chvíli je ministryně pro místní rozvoj.