Tisková konference po jednání vlády, 12. října 2022

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké dopoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My se samozřejmě stále zabýváme tím a pracujme na tom, abychom měli dostatek energií do budoucna, nejenom na tuto zimu, ale i na další. Aby občané také měli jistotu, že za elektřinu, plyn a teplo, že za ně nebudou platit násobky tohoto, co minulý rok. Víte, že jsme udělali v tomto směru řadu klíčových rozhodnutí, která takovou jistotu občanům dávají. Máme rekordně naplněné zásobníky s plynem, zastropovali jsme ceny elektřiny a plynu, zajistili jsme dodatečné kapacity plynu, koupili jsme kapacity v LNG terminálu v Nizozemsku a dále samozřejmě jednáme o možných kontraktech od dodavatelů, kteří jsou spolehlivější než Rusko, a to s tím výhledem, aby to nebylo jenom na letošní zimu, ale abychom zajistili dostatek energie i do budoucna.

Probíhala tady i jednání kolem a na okraj a v rámci jednání Evropského politického společenství a neformálního jednání Evropské rady. Měl jsem možnost jednat s katarským emírem. Důležitá byla i ta jednání o celoevropských kontraktech, ať už třeba se státy jako jsou Turecko, Ázerbájdžán a další, které se právě zúčastnily summitu Evropského politického společenství.

Kromě toho je samozřejmě důležité, abychom se dívali do budoucna na jedné straně na to, jak energii ušetřit na všech stranách, ale samozřejmě také na to, jak transformovat naši energetiku takovým způsobem, aby byla dlouhodobě udržitelná, financovatelná a zajišťovala nám dostatek energie.

I z tohoto důvodu jsme také dnes na vládě projednali možnost půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, která by právě mohla sloužit jako zdroj financování energetické transformace České republiky. V tomto případě jde o evropský nástroj velmi výhodné půjčky, ve které by Česká republika mohla dosáhnout až na více než 14 miliard eur, což je nějakých 350 miliard korun. Ale to je jakoby ten horní limit. A to by mohlo České republice výrazně pomoci zajistit energetickou bezpečnost a také provést potřebné investice do infrastruktury.

Jenom připomenu, že žádost o tuto půjčku nebo možnosti požádat o tuto půjčku již využilo sedm evropských zemí včetně Polska nebo Slovinska. Pokud my bychom chtěli toto využít, tak se na to musíme dobře připravit, protože tam je důležité předložit nebo je nutnou podmínkou předložit seznam reforem a investic, které mají být z půjčky financovány.

My jsme před časem zřídili pozici vládního zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky, kterou zastává Tomáš Hruda, a právě tento vládní zmocněnec zpracuje do konce listopadu analýzu, na jejímž základě vláda potom bude rozhodovat, na které projekty bychom tyto peníze případně využili.

Myslíme si, že je to správná cesta. Já jsem přesvědčen, že je potřeba analyzovat a hledat všechny možnosti, jak uskutečnit a financovat energetickou transformaci. A v té situaci, kdy čelíme nárůstu cen energií a kdy jsme převzali státní rozpočet v takovém stavu, v jakém ho nechala minulá vláda, tak by tato půjčka mohla být možností, jak pomoci české ekonomice a české energetické transformaci do budoucna.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní předávám slovo ministrovi zahraniční panu Janu Lipavskému.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda dnes také projednala několik otázek, které jsou ve vztahu k situaci na Ukrajině, k ruské válce proti Ukrajině. Já bych nyní vám chtěl zhruba tato tři témata, která jsme projednali, představit.

Za prvé jsme upravili nařízení vlády, které upravuje režim žádostí o víza pro běloruské a ukrajinské studenty. V případě běloruských studentů je nyní nově možnost, aby běloruští studenti, kteří mají stipendium udělené nějakou českou institucí na základě mezinárodního režimu, mezinárodního stipendia, tak aby požádali o vízum a mohli sem přijít studovat. To je výjimka, která zahrnuje určitou skupinu lidí, a my se budeme i dívat na to, jak s tím dále pracovat. Ale je to i první krok k nějakému vstřícnému kroku vůči běloruské mládeži.

Druhým krokem je, že ti Ukrajinci, kterým byla udělena dočasná ochrana skrze toho, že jsou válečnými uprchlíky z Ukrajiny, tak ti mohou nově žádat na všech zastupitelských úřadech o pobytové tituly právě také s ohledem na studium například. Do dneška to možné nebylo, takže jsme upravili to nařízení takovým způsobem, aby, pokud chtějí nějakým jiným způsobem než právě na základě té dočasné ochrany legalizovat svůj pobyt v České republice, tak aby tak mohli činit. To byla oblast první.

Druhou oblastí je, že Česká republika se dlouhodobě připravuje, strategicky se připravujeme na znovu vybudování Ukrajiny, na asistenci Ukrajině s poválečnou obnovou. V rámci toho jsme vyčlenili finanční prostředky pro roky 2023 až 2025, které pro každý z těchto roků určují částku v hodnotě půl miliardy korun, která se ještě dále dělí mezi resorty Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství na jednotlivé projekty. A dále připravujeme další opatření, abychom byli připraveni nejenom Ukrajině pomoci, ale také zapojit náležitým způsobem například český průmyslu nebo další instituce.

Bez nějakých základních peněz v českém rozpočtu bychom nebyli na Ukrajině platnými hráči a musíme na to být připraveni, až skončí ta válka, v což samozřejmě všichni doufáme, že nastane co nejdřív, ale abychom byli připraveni a jako Česká republika tam dokázali realizovat i tyto projekty.

Poslední věcí, kterou vláda projednala a nějakou dobu už jsme to měli připravené, je další restriktivní opatření vůči občanům Ruské federace, kteří by chtěli cestovat do České republiky. Konkrétně k 25. říjnu zavedeme opatření, kdy občané Ruské federace, kteří jsou držiteli schengenského víza za účelem turistiky, sportu či kultury, opakuji, jsou to ta krátkodobá schengenská turistická víza za účelem turistiky, sportu či kultury, tak jim nebude do České republiky umožněn vstup. Je to především ve vztahu k občanům, kteří takto dnes vstupují na letišti v Praze.

Je potřeba vnímat, že toto opatření zavedli naši spojenci ve Finsku, v Polsku a pobaltské země. Mají pro to velice dobrý důvod a v situaci, kdy se ruský režim naprosto bezskrupulózně hlásí k tomu, že bombarduje civilní cíle – otevřeně to přiznávají, ani se nesnaží nějakým způsobem vymlouvat na to, že to snad byl omyl – tak nad tím nemůžeme zavírat oči a musíme hledat taková opatření, která vyšlou jasný vzkaz i do Ruské federace.

Takže to je poslední věc, na které vláda přijala shodu, a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra toto opatření bude zavedeno a všichni budou náležitě informováni.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím o doplnění také prvního vicepremiéra a ministra vnitra pana Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Jenom krátké doplnění ode mě k tématu, které teď zmínil pan ministr zahraničních věcí. Jak již bylo řečeno, toto opatření vstupuje v platnost od 25. 10. Samozřejmě, že Cizinecká policie má veškeré instrukce, jak v těchto případech konkrétně postupovat.

Pokud tedy přicestuje do České republiky občan Ruské federace z vnější hranice schengenského prostoru, tak v té chvíli, pokud tedy bude platit toto opatření, on musí odcestovat zpátky do země původu, anebo může odcestovat z letiště, aniž by vstoupil tedy na území České republiky, do jiné země. Je ovšem jednoznačné, že tento občan Ruské federace nesmí zůstat na území České republiky.

Toto opatření bylo připravováno spolu tedy s Ministerstvem zahraničních věcí. Chci říci, že na vládě na něm byla jednoznačná shoda a my si skutečně myslíme, že i toto je jedno z těch opatření, která prostě vedou k vyjádření jasného postoje České republiky. A myslíme si, že to je i jedno z těch opatření, která ve svém důsledku mohou mít bezpečnostní charakter pro Českou republiku. Děkuju.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím také ministra zemědělství pana Zdeňka Nekulu.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Dobrý den. Vláda dnes schválila strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027. Je to tento materiál, který má téměř 900 stran. Já tomu pracovně říkám tři kila emocí. Ano, tento materiál vzbuzoval v průběhu letošních deseti měsíců řadu emocí.

Co to obnáší? Čeští zemědělci, potravináři, ale i lesníci budou mít zajištěno financování v příštích pěti letech v celkovém objemu 200 miliard korun. Je to kombinace evropských a českých prostředků. Když to vezmeme v eurech, dohromady je to 8 miliard eur, z toho český podíl činí 2,3 miliardy korun.

Tím tématem, na kterém se hodně někteří točili, je redistributivní platba 23 procent na prvních 150 hektarů pro všechny zemědělce. Zdůrazňuji pro všechny zemědělce bez rozdílu velikosti. Toto číslo je na straně 238 v tomto materiálu, ale ta matérie obnáší řadu důležitých a řekl bych ještě důležitějších věcí.

V krátkosti, o co se jedná: Jde o to, aby české zemědělství hospodařilo v krajině šetrněji a současně abychom zajistili dostatek potravin pro následující roky.

Dnes na vládě jsem měl ještě další dva materiály. Kromě informace o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu v loňském roce jsme rovněž projednali návrh zákona, kterým se zrušuje zákon o zemědělských skladních listech. My nejenom, že posíláme další zákony, tvoříme nové zákony, ale ty zákony, které se nepoužívají, tak rušíme. Zákon o zemědělských skladních listech se již více než čtrnáct let nepoužil. Proto jsem navrhl zrušení tohoto zákona.

Tolik v krátkosti.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nyní prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, prosím, k těm vízům za účelem studijního pobytu pro Ukrajince. Jestli můžete, prosím, klidně po lopatě říct, co se tam tedy mění oproti stavu, který byl doteď? Ti ukrajinští studenti tady i tak mohli studovat, nebo nemohli, co se tam zkrátka mění? A potom by mě ještě zajímalo, jelikož už začal akademický rok, tak jestli třeba pro běloruské studenty se to nějak projeví až v dalším akademickém roce, v dalším semestru nebo budou nějaká mimořádná dodatečná přijímací řízení, něco takového? Děkuji.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: My jsme na to opatření pracovali přes léto, aby při určité benevolenci se to dalo stihnout ještě nyní. Já si uvědomuji, že ta opatření přicházejí, když už akademický rok začal, ale věřím tomu, a je to pak už na dohodě, že třeba někteří studenti to stihnou ještě nyní. To opatření začíná platit od dnešního dne nebo co nejdříve a přeji si, aby i akademické instituce třeba vycházely vstříc.

Prakticky pro ty ukrajinské studenty: Pokud oni získali tu dočasnou ochranu, tak oni mohli dnes studovat, ale ta má nějaké trvání. Většina lidí o to požádala během března, dubna. To znamená, pokud by dnes začali studovat na té vysoké škole, tak by byli v určité nejistotě. Neměli by to víceleté vízum, studijní. Logicky si to chtějí překlopit do režimu, který i vůči té škole jim vlastně dává nějakou jistotu, a tohle je ten moment, kdy jim to dovolujeme, aby o to požádali třeba i na zastupitelském úřadě mimo Českou republiku, a ne na Ukrajině.

Doteď to opatření bylo napsáno způsobem, kdy jsme jim to neumožňovali. Řekněme, že když se to opatření tvořilo, tak se nemyslelo na všechny možné varianty a toto je logické zlepšení.

Kateřina Trnková, Česká televize: Pak by mě ještě zajímalo u těch Bělorusů, jestli máte přehled, jak četně to bude využíváno, jestli je nějaký masivnější zájem o takové vízum v Česku?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: My dokonce víme, kolik takových stipendistů je a jsou to vyšší desítky osob.

Kateřina Trnková, Česká televize: Děkuju a potom mám poslední dotaz na pana ministra vnitra s ohledem na kontroly na hranicích. Jak se to vyvíjí, jaké to přináší výsledky, do kdy se s tím počítá a včera, tuším, byla nějaká zpráva od pana Olafa Scholze, že budou nějaké nové kontroly na hranicích česko-německých. Jestli to můžete okomentovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuji za dotaz. Ta situace každopádně vedla ke zklidnění situace s ilegální migrací na území České republiky. To znamená to, co nám nikomu nedělá radost, že jsme museli znovu zavést kontroly na hranicích se Slovenskou republikou. Nedělá to radost slovenské straně, nedělá to radost české straně a rozhodně to z naší strany od začátku nebyl žádný krok vůči Slovensku, ale pro bezpečnost občanů České republiky, a to je potřeba zdůraznit.

Výsledky to přineslo. Počet jenom zadržených převaděčů, to znamená těch reálných zločinců obchodujících s lidským neštěstím, je v téhle chvíli někde mezi padesáti šedesáti. To je obrovitánské číslo. Ten počet zadržených migrantů na hranicích stoupá každým dnem, nicméně to celkové číslo těch, kteří jsou v současné době na území České republiky, výrazným způsobem pokleslo. A to má dopad i na to, jak vypadá situace na česko-německé hranici. My jsme tam třeba včera měli dokonce zaznamenáno, i z té německé strany potvrzeno, že tam prostě nebyl žádný ilegální migrant.

My říkáme a vzkazujeme to samozřejmě i německé straně, že to naše opatření, které jsme v té těžké chvíli udělali, s těžkým srdcem a těžkou hlavou, to znamená znovu zavedení kontrol na slovensko-české hranici, přineslo pozitivní výsledky a že ta tranzitní migrace skrz Českou republiku směřující na Německo výrazným způsobem poklesla.

Zítra a v pátek je námi vedená Rada ministrů vnitra v Lucemburku, kterou využiji samozřejmě i k bilaterálním setkáním. Jedno z nich bude se slovenským ministrem, kde se budeme bavit o danostech té readmisní dohody a třeba vyjasňovat některé věci, které nejsou úplně jasné. Procesní věci, které nejsou úplně jasné. Chci se setkat i s německou ministryní vnitra. Mimochodem příští týden tak jako tak s ní budu mít bilaterální jednání přímo v Berlíně. Takže my samozřejmě ukazujeme německé straně na exaktních datech, že naše opatření v České republice přinesly výsledky.

To, že opozice, což je legitimní postoj opozice v německém Bundestagu, to téma zdvihla, že o tom pravděpodobně bude diskutovat německá vláda, to je samozřejmě jejich právo. Stejně jako česká vláda o té situaci diskutuje v podstatě na každém svém zasedání. Ale my se argumenty, daty, čísly, statistikami budeme snažit přesvědčit německou stranu, že ilegální migrace přicházející z České republiky v současné době Spolkovou republiku Německo výrazným způsobem nezasahuje. A ještě jsme spolehlivým partnerem. Když se tak stane, Česká republika od začátku respektuje readmisní dohody.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, chci se zeptat, jak daleko je to plánování společného zasedání 31. října ukrajinské vlády a českých ministrů? Jestli je jasné, kdo z české vlády tam pojede, a jestli nějakým způsobem zohledňujete i tu bezpečnostní situaci teď v posledních dnech, kdy bylo Rusko, respektive Ukrajina pod ruskou palbou? Děkuji. 

Petr Fiala, předseda vlády: To jednání se připravuje. Zohledňujeme bezpečnostní situaci a ladíme i to, kdo se tohoto jednání zúčastní, ale další podrobnosti k tomu teď říkat nebudu.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz… Nevidím. V tom případě vám děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou.