Tisková konference po jednání vlády, 13. března 2013

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády, na které vítám předsedu vlády Petra Nečase, ministra financí Miroslava Kalouska, ministra a předsedu Legislativní rady vlády Petra Mlsnu. Pane premiére, poprosím o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR dnes projednala návrhy některých zákonů, poslaneckých i senátních. Bližší informace k tomu řekne pan ministr Mlsna, který je předsedou Legislativní rady vlády. Současně jsme dnes schválili i novelu zákona o státní zemědělské a potravinářské inspekci, jejímž cílem je mít možnost důraznějších kontrol v oblasti kvality potravin. Kvalita potravin je jeden z klíčových úkolů ministerstva zemědělství. Od nového roku bude možné např. uložit zákaz užívání prostor, pokud kontrolovaná osoba odmítne poskytnout součinnost s odpovídajícím oprávněním inspektorů vstupovat na pozemky, do staveb a jiných prostor z hlediska např. kontroly a bezpečnosti jednotlivých potravin.

Současně jsme také dnes schválili návrh změny zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, konkrétně se jedná o uspořádání finančně analytického útvaru. Odpovídá to již dříve uzavřené dohodě na úrovni vlády, že bude zaveden za prvé, kontrolní mechanismus, tzn., že šéf finančně analytického útvaru, jeho ředitel, bude jmenován a odvoláván vládou na návrh ministra financí. Finančně analytický útvar jako součást resortu ministerstva financí bude technicky a organizačně, byť součást ministerstva, tak oddělen od tohoto ministerstva, ale současně bude na základě této politické dohody tak, jak bylo avizováno již dříve, zřízen kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, který bude fungovat analogicky tak, jako fungují např. kontrolní orgány, které se zabývají odposlechy policie, kontrolní orgán bezpečnostní a informační služby, vojenského zpravodajství nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Analogicky pracující a fungující kontrolní orgán bude zřízen i vůči finančně analytickému útvaru, jako vůči zpravodajskému tělesu sui-generis svého druhu.

Za velmi důležité rozhodnutí považuji dnešní rozhodnutí vlády ČR, kterým vláda schválila prodej 44 procent akcií Českých aerolinií Korean Air Lines, renomovanému zahraničnímu investorovi, který jediný podal nabídku. Chci říci, že to považujeme za velmi důležitý krok, který umožní rozvoj Českých aerolinií, ale i letiště Praha. Já jsem přesvědčen, že to, že se jedná o renomovaného světového dopravce, a původně bylo osloveno více než 50 světových dopravců, který přepravil za loňský rok 23 milionů cestujících, tak to vytváří dobré předpoklady pro to, aby se ČSA ocitlo v dobrých rukou. Bližší podrobnosti k tomu řekne pan ministr Kalousek, kterému tímto dávám slovo.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte několik stručných slov k bodům, které jsem měl dnes na vládě. Za ten nejvýznamnější pokládám, že vláda dnes jednomyslně schválila vstup strategického partnera Korean Air Lines do Českých aerolinií. Zakončili jsme tak restrukturalizační proces, který v rámci Aeroholdingu se snažil zachránit budoucnost ČSA. Pochopitelně tím koncem, tím exitem měl být vstup strategického partnera, což jednak bylo logické vyústění toho restrukturalizačního projektu, tak také podmínka Evropské komise, která v rámci povolování veřejné podpory uložila v určitém čase České aerolinie odprodat. My jsme velmi poctěni vstupem právě tohoto strategického partnera. Zahlédl jsem na internetových zpravodajstvích, kolik z toho bude mít stát. Stát z toho nebude mít příjem žádný. ČSA je dceřinou společností Aeroholdingu, který těch 68 mil., které se za akcie ČSA, bude příjmem Aeroholdingu. Ale to není vůbec podstatné. Podstatný je strategický záměr Korean Air Lines, který garantuje budoucnost a rozvoj ČSA, jejich zaměstnanost a především garantuje perspektivu a rozvoj Letiště Václava Havla. Pokládám to za významný úspěch, za vynikající možnost pro rozvoj české letecké přepravy i mezinárodního Letiště Václava Havla.

Dále dnes vláda schválila návrh zákona o emisi dluhopisů, která již byla předznamenána schválením zákona o státním rozpočtu. Sněmovna když schvaluje zákon o státním rozpočtu, tak v případě deficitu se přímo v zákoně říká, jak tento deficit bude profinancován. V zákoně o státním rozpočtu je napsáno, že bude profinancován emisí státních dluhopisů. Nicméně k tomu, aby ministerstvo financí tyto dluhopisy mohlo vydat, emitovat, musí být zmocněno speciálním zákonem. Tento zákon dnes vláda schválila a odeslala do Poslanecké sněmovny.

Zabývali jsme se rovněž revokací k zákonu o loteriích. Já jsem předložil v loňském roce nový zákon o loteriích podle plánu legislativních prací. Nicméně mi vláda uložila, abych dříve, než tento zákon schválí a odešle do Poslanecké sněmovny, abychom notifikovali s Evropskou komisí skutečnost, že jsme pokládali, upřímně řečeno stále pokládáme za optimální, aby subjekty podnikající na sázkovém a loterijním trhu měly povinně sídlo v ČR. Bohužel Evropská komise nepřijala tyto argumenty a tuto podmínku označila za diskriminační a nám nezbývá nic jiného, ať už se nám do toho chce, nebo nechce, ale prostě nezbývá nám nic jiného, než tento zákon přizpůsobit evropskému právu, a vláda dnes revokovala své původní usnesení a uložila mi, abych do konce června předložil návrh zákona, který bude plně v souladu s evropským právem, podle připomínek Evropské komise, které formulovala během notifikace.

Byl jsem velmi potěšen, že mi byl dnes také schválen onen zákon, od kterého si slibuji, že odstraní celou řadu naprosto zbytečných a nesmyslných spekulací o tajemném finančně analytickém útvaru. Jsou to sice spekulace, ale proč by měly existovat. Takže jen potvrzuji slova pana premiéra, ty dvě základní změny spočívají v tom, že stejně tak jako policejního prezidenta, generálního ředitele celní správy, generálního ředitele finanční správy, i ředitele finančně analytického útvaru bude jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra financí a v Poslanecké sněmovně bude, bude-li tento zákon schválen, zřízena Poslaneckou sněmovnou kontrolní skupina analogická těm, které kontrolují BIS či vojenské obranné zpravodajství. Navrhuji sedmičlenné složení pouze z poslanců, nicméně bude záležet na Poslanecké sněmovně, neboť to bude její orgán, zda tento návrh přijme nebo zda si složení této komise jakkoli upraví. Tam už bude suverénem sněmovna. Děkuji za pozornost.

Petr Mlsna, ministr, předseda Legislativní rady vlády: Vláda dnes projednala pět senátních a poslaneckých návrhů zákonů. Jako prvním se zabývala senátním návrhem na zrušení karty sociálních systémů. Vláda zaujala k tomuto senátnímu návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Vláda nadále považuje reformu nepojistných sociálních systémů za potřebnou a prospěšnou. Bez detailní odborné analýzy celého systému nepojistných sociálních systémů a reformy, která byla uvedena do praxe, není možné v tak krátkém čase a tak dílčím způsobem zasáhnout do legislativy, která je účinná poměrně krátkou dobu. Tzn., v současné době probíhá detailní analýza systému karty sociálních systémů ze strany MPSV a předpokládá se, že po provedené analýze zjištěných nedostatků bude zpracován komplexní návrh novel asi dvanácti zákonů, ve kterých je institut karty sociálních systémů obsažen a předložen tento návrh do Poslanecké sněmovny. Vláda předpokládá, že se tak stane ještě v průběhu prvního pololetí roku 2013.

Dále se vláda zabývala poslaneckým návrhem poslance Ratha, který se dotýká novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož cílem je povinnost pro zdravotní pojišťovny vracet na žádost pojištěncům veřejného zdravotního pojištění uhrazené doplatky na léčivé přípravky v případě, je-li pojištěnec starší 70 let, nebo mladší 80 let. Nebo se jedná o osobu, která pobírá dávky v hmotné nouzi, a zároveň ještě kumulativně trpí závažným chronickým onemocněním. Vláda tento poslanecký návrh odmítla, zaujala k němu nesouhlasné stanovisko, neboť sociální situaci určitých skupin osob nelze řešit prostředky výhradně určenými k poskytování zdravotních služeb. Tzn. podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení a nikoli systému veřejného zdravotního pojištění. Návrh zákona navíc ani nespecifikoval rozsah závažných chronických onemocnění, kterých by se měla tato nová úprava týkat a ani žádná kritéria, která by vedla k tomu, jak je identifikovatelné a kvantifikovatelné chronické onemocnění, které by bylo považováno za závažné. Stejně tak ani ten zákon neobsahuje způsob prokazování skutečnosti, že nějaká osoba pobírá dávku v hmotné nouzi.

Třetím návrhem byl poslanecký návrh, který se dotýkal novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda k tomuto návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko. Cílem návrhu zákona je zakotvit trestný čin lichvy mezi trestné činy taxativně uvedené v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, aby i pro tento trestný čin mohly být postihovány právnické osoby. Vláda zaujala neutrální stanovisko zejména z toho důvodu, že taxativní výčet trestných činů obsažených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob vyplývá z mezinárodních smluv, které ČR zavazují, nebo respektive také z práva Evropské unie, kde tento trestný čin lichvy není obsažen. Tzn., přijetím tohoto zákona by došlo k jistému odklonu od koncepce trestání právnických osob tak, jak byl tento zákon v roce 2011 schválen.

Poté se vláda zabývala poslaneckým návrhem na novelu Ústavy a poslaneckým návrhem na novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, kde skupina poslanců navrhuje rozšířit působnost NKÚ tak, aby mohl kontrolovat nejenom hospodaření s majetkem státu, ale také hospodaření s majetkem územních samosprávných celků, popř. právnických osob veřejnoprávní povahy a právnických osob, kde má majetkovou účast stát. Vláda zaujala k oběma předloženým návrhům nesouhlasné stanovisko a to z jednoho důvodu, neboť oba návrhy zákonů nereflektují výhrady, které měl zejména k novele Ústavy Senát, který neschválil rozšíření působnosti NKÚ, a taktéž doprovodná novela zákona o NKÚ není identická, je rozdílná od verze, která byla postoupena k projednání Poslanecké sněmovně. Navíc probíhají intenzivní konzultace se Senátem a senátorskými kluby, aby byly zapracovány do případně poslaneckého návrhu jejich výhrady, které byly zejména ve vztahu ke kontrole územní samosprávy tím důvodem, pro který Senát nesouhlasil s novelou Ústavy. Děkuji.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Děkuji za úvodní vyjádření. A nyní prosím vaše dotazy, nejprve k vládní agendě.

Česká televize, Jitka Sásová: Dobrý den. Mám dotazy ještě k sKartám. Zmínili jste, že vláda vyjádřila negativní stanovisko k senátnímu návrhu. Byl postoj vlády jednomyslný? Nebyl tam někdo, kdo chtěl zrušit, nebo se nadobro rozloučit s sKartami? K vládnímu návrhu, kdy byste mysleli, že byste ho mohli probrat? A možná ještě co říkáte na výtky České spořitelny, že v podobě vládního návrhu ten projekt pro ně postrádá smysl?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda přijala negativní stanovisko k tomuto senátnímu návrhu jednomyslně, nebyl důvod to jakkoli zpochybňovat. O dalším osudu a technickém provedení sKaret se bude jednat, vyžaduje to legislativní změny, mimo jiné i na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů. Je také jasné, že změny jak smluvní, tak případně některé další musí být dohodnuty s druhou stranou, která sedí u jednacího stolu. Tzn. v tomto případě s provozovatelem, tedy s Českou spořitelnou. Česká spořitelna je komerční podnik, který realizuje svoje podnikatelské záměry s cílem dosáhnout zisk. Pokud si vyhodnotí některé kroky, že pro ni nemá z podnikatelského hlediska smysl, tak je to věc, která je věcí jejich suverénního rozhodnutí. Chci zdůraznit, že by tady mělo dojít k dohodě o nějakém konkrétním řešení. Jaké to řešení bude, je v tuto chvíli předčasné říkat.

ČTK, Kateřina Krausová: Vy jste se zmínil o tom, že se nyní dělá analýza, po ní novela dvanácti zákonů, ten návrh už je zřejmě na stole. Příští týden končí připomínkové řízení, takže ten vládní návrh zřejmě tedy, rozumím tomu tak, bude vycházet z tohoto návrhu MPSV?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Samozřejmě základním nosičem je materiál MPSV, nicméně výsledná podoba z vlády půjde až po jednání ve vládě. My chceme, aby na tu přespříští schůzi Poslanecké sněmovny byl již tento návrh poslán do sněmovny.

ČTK, Kateřina Krausová: Jak tedy pokračují jednání s Českou spořitelnou? Zapojil jste se do nich? Jaký je ten výsledek, kam by se mělo dojít?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Primárně je to zodpovědnost resortní ministryně, čili paní ministryně Müllerové, nicméně já jsem několikrát deklaroval, že jsem jednal i s vedením České spořitelny několikrát. Ale primárně ta zodpovědnost za vyřešení této situace je na resortu MPSV.

ČTK, Jakub Dospiva: Já to shrnu. Za prvé, jak dopadl bod týkající se rekonstrukce Národního muzea? A v dodatcích jste měli rozhodnout o způsobu, jakým se bude ve sněmovně hlasovat o protokolu o irské výjimce. Jaký je výsledek?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: U obou těchto případů je výsledek. Tzn., že zatím jsme nerozhodli rekonstrukci Národního muzea, zazněla řada námitek, především vůči tomu, a ty námitky jsem formuloval např. i já, že by to výběrové řízení mělo být tzv. zúžené výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Většina členů vlády se přiklonila k mému názoru, že by to mělo být otevřené výběrové řízení, plus tam byly některé další parametrické změny. Ale chci zdůraznit, že máme zájem na tom, aby byla zahájena rekonstrukce Národního muzea, protože je to jedna z klíčových kulturních institucí naší země i z hlediska architektonického účastí významných českých umělců při výstavbě tohoto objektu. Je to jedna z klíčových pražských dominantních staveb i svým umístěním. Čili její rekonstrukce je krok, který je správný a nutný, nicméně není to levná záležitost, 2,4 mld. korun je poměrně masivní investice. Pozornost a ostražitost vlády vůči této veřejné zakázce je naprosto namístě.

O způsobu ratifikace irského protokolu budeme dále jednat. Vláda si tříbí svá právní stanoviska, protože se jedná svým způsobem o precedentní krok, který zakládá ústavní zvyklost. Zda tedy změna primárního práva, doplněk Lisabonské smlouvy, která byla schválena ústavní většinou, zda má být schvalován jako normální mezinárodní smlouva anebo zda to má být schvalováno také ústavní většinou, jako součást primárního práva. Budeme o těch věcech jednat dále, není to úplně jednoduchý a jednoznačný problém. To, že se tomu vláda věnuje v pečlivé diskusi, je naprosto namístě.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Dobrý den. Já bych měla dvě otázky. První, jestli vláda schvalovala i mandát na nadcházející summit? A druhá, jestli jste řešili i obsazení ministerstva obrany, protože pan předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se chtěl ptát, kdy bude tento resort obsazen, a podle informací Radiožurnálu se jako o jednom z kandidátů uvažuje i o Veronice Šmigolové. Můžete to jméno potvrdit, popř. vyvrátit? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nebudu komentovat žádná jména, nedělal jsem to ani v minulosti, nebudu to dělat ani teď. K těm jménům ode mne žádné vyjádření neuslyšíte. Vláda o tom samozřejmě nejednala, protože o obsazení konkrétního ministerského křesla nerozhoduje vláda, vládě to vůbec nepřísluší. Nicméně o té věci jednáme, já jsem již řekl, že je nezbytné dosáhnout souhlasu všech tří subjektů, které se podílejí na vládě. Čili v této věci jsme jednali a budeme i nadále jednat.

Vláda také dnes schválila mandát pro předsedu vlády pro jednání na Evropskou radu, která proběhne ve čtvrtek a pátek tohoto týdne. Těmi hlavními tématy březnového summitu budou především hospodářská a sociální politika, tzn. podpora konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, ale také prohlubování hospodářské a měnové unie. Také se bude rada zabývat vnějšími vztahy, především vztahy Evropská unie – Rusko. Chci říci, že považujeme za velmi důležitou otázku, která se týká hospodářské politiky, kde se jedná o daňové záležitosti. ČR, resp. vláda ČR si nadále podrží svůj negativní názor na zavedení daně z finančních transakcí, a také velmi rezervovaný negativní názor i vůči tzv. konsolidovanému základu daně z příjmu právnických osob. Toto jsou věci, o kterých budeme také jednat na Evropské radě a vůči kterým na základě mandátu se vymezíme, když to řeknu velmi zjednodušeně.

Česká televize, Rožánek: Dobrý den. Mám dva dotazy. První se týká setkání pana prezidenta Zemana s hejtmany. Zazněla kritika, že vaše vláda s nimi málo komunikuje. Co tomu říkáte? Je ta kritika oprávněná, a co říkáte tomu, že se s nimi prezident sešel dříve než se členy vlády? Druhá otázka se týká ministerstva obrany, to je otázka na všechny, jestli se to do budoucna nemůže stát problémem v koalici? Tzn., že to řídíte vy, pane premiére, a že podle slov vicepremiéra Schwarzenberga máte vliv na víc ministerstev, než jakou máte sílu v koalici. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začnu tím, že s kým se pan prezident sejde a v jakém pořadí, je naprosto v jeho pravomoci. Já v tom žádnou symboliku, nebo žádný velký smysl nevidím. Konec konců, na Hradě byli členové vlády při inauguraci, řekl bych, v prvních řadách, takže bych v tom neviděl nic hlubšího. Za další, stížnosti hejtmanů považuji trochu za zástupné, protože s nimi pravidelně komunikujeme, jsou pravidelná jednání vlády a hejtmanů. Podobně jako vlády a svazu měst a obcí. Nemáme žádný důvod v tom nepokračovat, je tak i intenzivní vzájemná resortní komunikace u odborných otázek, takže to považuju za poněkud laciné. Co se týče ministerstva obrany, je mým zájmem naleznout ministra obrany co nejdříve. Myslím si, že naprosto uměle by z toho neměl být vytvářen konflikt. Je naprosto ojedinělá a exkluzivní procedura, tzn. naleznout ministra, který je nestraník, odborník, kompetentní vést ministerstvo a současně podléhající souhlasu všech tří subjektů, které jsou ve vládě. Plus zde došlo k časovým zdržením, které byly způsobeny např. prezidentskými volbami apod., kdy nebylo jasné, kdo bude šéfovat třeba jednomu z vládních koaličních subjektů atd. Neviděl bych v tom žádný velký problém. Byl by to naprosto umělý a zbytečný konflikt. ODS si na tento resort nedělala a nedělá nadále nároky. Respektujeme to, že jsme převzali zodpovědnost za resort ministerstva dopravy a neusilujeme o udržení ministerstva obrany.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem ujištěn tím, že se pan premiér nebojí, takže pevně doufám, že to bude vyřešeno v historicky krátké době. Ale je to skutečně opravdu věc pouze předsedů stran, takže je na mně, abych se vyjadřoval velmi zdrženlivě.

ČTK, Jakub Dospiva: Když se jednalo o Gripenech před dvěma týdny, tak jste říkal, že budete chtít jednat se švédským panem premiérem. Možná mi to uniklo, ale o žádné schůzce nevím. Tak nesetkáte se na okraji…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To znamená, že pracujeme dobře, že o žádné schůzce nevíte.

ČTK, Jakub Dospiva: Nesetkáte se na okraji blížící se Evropské rady, nebo jakým způsobem se s ním chcete sejít? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Budeme mít schůzku.

Televize Prima, Zikmund: Dobrý den. Na pana ministra financí, váš slovenský kolega uvažuje o zdanění spropitného číšníkům. Podle posledních zpráv od toho trochu couvá. Máte na to nějaký názor, jestli si něco takového dokážete u nás představit? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nedokážu. Ne, něco takového si nedokážu představit. Už jenom proto, že si neumím představit, jak by se stanovoval ten základ pro výměr daně.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jenom můžu dodat, že i kdyby si to náhodou ve své bujné fantazii dokázal představit pan ministr financí, tak já si to v žádném případě představit nedovedu, ani v nejbujnější fantazii. Takže jsem rád, že v tomto se naše bujné fantazie protínají.

Česká televize, Jitka Sásová: Doplňující k tomu setkání pana prezidenta s hejtmany, s představiteli krajů. Řekl jste, že v tom nic symbolického nevidíte. Nicméně, Miloš Zeman na začátek toho setkání před jednáním řekl, že kraje dostali přednost podle něj právě proto, že podle něj fungují lépe než vláda. Co říkáte na tu kritiku? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Neříkám na to nic. Pan prezident si může říkat, co chce. To je jeho vyjádření, které já pouze mohu vzít na vědomí.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, čas tiskové konference se naplnil. Děkujeme za účast, hezké odpoledne.