Tisková konference po jednání vlády, 13. dubna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Poprosím předsedu vlády Petra Fialu o úvodní slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Několik informací z dnešního jednání vlády. Vlastně je to spousta dobrých zpráv. Tak ta první dobrá zpráva je, že díky zodpovědnosti občanů, očkování, správně nastaveným opatřením a tomu, že klesá incidence pozitivních testů, tak vláda může zrušit od půlnoci povinné nošení roušek a respirátorů i v městské hromadné dopravě. Můžeme si tak říct, že máme po dvou letech možnost si užít vlastně normální Velikonoce bez omezení a bez opatření. Přesto prosíme všechny, aby se nadále chovali rozumně a zodpovědně, protože právě díky tomu, že naše vláda se mohla opřít o důvěru a odpovědnost občanů, jsme tu situaci i s variantou omikron a podvariantami, které přicházely potom, dobře zvládli. Jedna dobrá zpráva.

Druhá, v té těžké situaci, která dopadá na občany České republiky v důsledcích ruské agrese proti Ukrajině. Víte, že ty dopady jsou přímé, nepřímé, že je pociťuje vlastně každý občan České republiky. Tak v této těžké situaci chci říct, že jsme dnes schválili další opatření, které pomůže ty důsledky snížit. Je to to opatření, o kterém jsme už informovali v tom politickém úmyslu po minulém jednání vlády. To je, že jsme dnes schválili návrh zákona, který snižuje spotřební daň na naftu a benzín o korunu padesát haléřů. To je opatření, které se určitě potom v ceně pohonných hmot pozitivně projeví a naši občané to pocítí.

V této souvislosti bych rád řekl, že naše vláda od počátku roku nasměrovala k českým občanům na zmírnění důsledků vzrůstajících cen energií, cen pohonných hmot, dopadů války na Ukrajině 74 miliard korun. Od počátku roku šlo 74 miliard korun českým občanům, abychom jim pomohli zvládnout dopady těchto negativních jevů.

Když mluvím o válce na Ukrajině a přímých a nepřímých dopadech na české občany, tak samozřejmě to, co přímo pociťujeme, je uprchlická vlna. A proto se vláda dnes rozhodla schválit strategické priority ke zvládnutí dopadů uprchlické vlny z Ukrajiny.

S tím souvisí i několik rozhodnutí. Zřízení funkce národního koordinátora, který bude pracovat na té strategické koncepci a podvede tu strategickou skupinu. Tím národním koordinátorem bude do té doby, než se třeba rozhodneme jinak, pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který už stojí v čele Ústředního krizového štábu.

A budeme… Možná k tomu je potřeba říct, protože už kolem toho běží v mediích různé informace. Tak to, co jsme dnes schválili, jsou strategické priority. Ten materiál, a bude o tom ještě mluvit pan první místopředseda vlády Vít Rakušan, ten materiál, který teď vláda schválila, nabídneme veřejnosti k diskuzi. Je to o otevřený materiál.

Teď se k němu budou vyjadřovat představitelé opozice, teď se k němu budou vyjadřovat hlavně představitelé neziskového sektoru, organizací, které se zabývají pomocí uprchlíkům, mají s tím zkušenosti, a my jsme připraveni tento materiál na základě jejich podnětů upravit a teprve potom vznikne ta skutečná definitivní strategie, podle které budeme postupovat. Čili dnes jsme schválili strategické priority.

Mezi ty priority samozřejmě patří digitalizace, řešení uprchlické vlny, zaměstnávání, integrace na trhu práce, školství, ubytování, adaptace a integrace uprchlíků, vnitřní bezpečnost, financování, ale těch oblastí je mnohem víc, budou tady představeny za chvíli detailněji.

Tolik velmi stručně ode mě k některým těm podstatným bodům, které se týkají hlavně války na Ukrajině a dopadů na české občany. Ještě zmíním jednu věc. Vlády se dnes na začátku našeho jednání zúčastnila také místopředsedkyně Evropské komise paní Věra Jourová. Měli jsme možnost se delší dobu bavit o českém předsednictví, o společném postupu evropských států proti ruskému agresorovi, evropské solidaritě s Ukrajinou a věcmi, které s těmito otázkami souvisejí. Musím říct, že to byla velmi užitečná a racionální debata, kterou jsme na vládě vedli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já porosím prvního místopředsedu, ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dobrý den, dámy a pánové. Já budu trochu monotématický dnes. Budu se věnovat jedinému bodu, a to právě těm strategickým prioritám, strategickým východiskům, která vláda schválila. Ještě jednou mi na začátek dovolte zrekapitulovat situaci, ve které se nacházíme.

Jenom několik týdnů zažíváme nebývalou migrační vlnu. V České republice máme bezmála 300 tisíc uprchlíků. V této chvíli se nám povedlo vydat 285 tisíc víz o dočasné ochraně. Celá Evropská unie jich vydala jenom něco málo přes 900 tisíc a Česká republika tvoří v této chvíli bezmála třetinu všech vydaných víz o dočasné ochraně. Ukazuje to efektivitu celého toho vstupního systému, který jsme v té krizové době vytvořili.

Nemáme lidi na ulicích, nemáme lidi, kteří spí v parku na lavičkách. Máme lidi, kteří v drtivě většině mají svoji postel, v drtivé většině jsou to mámy s dětmi, které přišly do České republiky a našly tady zázemí. Z celého počtu těch 300 tisíc uprchlíků je jenom nějakých 900 v některém z typu humanitárního ubytování. Nějakých tělocvičnách, halách, noclehárnách a podobně. Nemáme tady uprchlické tábory. Nemáme tady žádné modulární buňky, které by byly smontovány někde na krajích měst. Nevytváříme ghetta, která by byla určena pro uprchlíky.

Nikdy jsme si neuměli představit, že za nějakých pět, šest, sedm týdnů jsme schopni přijmout 300 tisíc uprchlíků bez toho, aby krachovaly nejrůznější systémy péče i o české občany v České republice. Ta prvotní fáze, krizová, a myslím si, že to uznává i evropská úroveň, slyšeli jsme to dnes od paní eurokomisařky Jourové, skutečně oceňuje, že Česká republika je vzorem pro ostatní státy.

Teď přecházíme do té další fáze. Určujeme strategická východiska. Už měsíc pracuje pod Ministerstvem vnitra strategická mezirezortní skupina, složená z lidí ze všech rezortů, většinou na té náměstkovské úrovni. Koordinuje ji generál Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, a ta připravila ta základní východiska po externí konzultaci s externími konzultanty.

To, co řekl pan premiér, je zcela stěžejní. My jsme tento dokument jako priority schválili dnes, jako vláda. Dnes to dáváme do systému. Dnes to posíláme zaměstnaneckým svazům. Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, posíláme to Asociaci krajů. Posíláme to sdružení nebo Svazu měst a obcí České republiky, všem relevantním partnerům včetně zástupců neziskového sektoru.

Ten dokument je otevřený. Ten dokument se bude vyvíjet a jeho dalším zásadním limitem je samozřejmě to, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, jak Putin zareaguje, co se teď bude v těch dalších týdnech dít. Jestli uprchlická vlna bude, nebo nebude pokračovat.

Ale dovolte mi krátce odprezentovat ta základní východiska, která daná strategie nebo strategické priority obsahují. Chci říci, tato prezentace pouze popisuje ta základní východiska. To není samotný materiál. Ten je textový, má desítky stránek, zabývá se jednotlivými oblastmi.

Máme řečeno, co už bylo dosaženo, to jsem celkem shrnul. Celkem stabilní situace při příchodu takové uprchlické vlny, na kterou žádný typový plán v České republice nikdy nepamatoval. Další kroky, které nás teď čekají, je právě ta odborná veřejná diskuze nad těmito strategickými východisky, a pokud možno hledání politické shody, byť to nebude jednoduché, nad základním směřováním v těch dalších měsících.

Strategické cíle vlády České republiky v téhle chvíli jsou samozřejmě poskytnutí efektivní pomoci, což se nám minimálně krátkodobě daří. Zároveň se snažíme a musíme snažit o minimalizaci negativních dopadů na občany České republiky při zachování sociálního smíru. Důležité je, že kriminalita v důsledku uprchlické krize z Ukrajiny nestoupá.

Ten loňský rok byl extrémní. Měli jsme covid, byla nejnižší kriminalita od revoluce. Ale pokud to srovnáme s obdobím, které bylo před covidem, tak jsme níže za první tři měsíce roku s kriminalitou, než tomu bylo například v roce 2019. To je obrovitánský úspěch našich bezpečnostních složek.

Zároveň je potřeba, a o tom jsme dnes diskutovali i s paní eurokomisařkou Jourovou a pana ministra Beka jsme nominovali jako toho finančního koordinátora pro to, aby sdružil požadavky všech rezortů a vyjednával na té evropské úrovni o výrazné finanční pomoci ze strany Evropské unie do České republiky, kde je obrovskou podmínkou to, a to naštěstí na té evropské úrovni už je chápáno, že Česká republika vedle Polska a Rakouska patří k těm třem nejpostiženějším zemím uprchlickou krizí.

Rychlá stabilizace, to je v případě 250 až 300 tisíců lidí. To je ten aktuální stav a tím se naše priority, naše strategická východiska v této době hlavně zaobírají. To znamená rychle stabilizovat situaci a budeme doufat, že nedojde k té postupné eskalaci, kdy by měly přibýt další sta tisíce lidí v České republice. Zatím, a to chci říci, tomu vývoj z posledních týdnů nenapovídá. V posledních týdnech čísla klesají. Máme dokonce vyšší počet lidí, kteří vlaky opouštějí Českou republiku, než počet lidí, kteří přicházejí do České republiky.

Podle záznamů od operátorů mobilních sítí dokonce klesá počet přihlášených ukrajinských karet tady do jejich sítí. Zdá se tedy, že ta situace v těch posledních dnech je stabilizována. Pan ukrajinský velvyslanec nás informoval o tom, že Kyjev jako hlavní město se začíná zaplňovat. Ty opuštěné byty opět nacházejí své staré majitele. Tedy lze předpokládat, že v této situaci spíše došlo ke zpomalení, možná i zastavení přílivu uprchlíků do České republiky.

Nicméně naše strategická východiska počítají i s tím středním scénářem. S tím nejhorším scénářem nepočítáme. Ten nejhorší scénář tady jmenujeme jako záležitost, která by musela být řízena už jednoznačně v rámci celoevropského krizového řízení zvládání takovéhoto typu migrační vlny. To by samozřejmě znamenalo, že by opustily Ukrajinu další miliony lidí, což v současné době nevypadá jako pravděpodobné.

První fáze krize, boj o bezpečí, tu máme za sebou. Poskytli jsme jídlo, bezpečí. Poskytli jsme to základní bezpečí dětem a ženám, základní zdravotní péči a logistiku. Teď jsme ve fázi číslo dvě. To je fáze adaptace, kde dáváme důraz na jazykové kurzy, vzdělávání. Poskytli jsme 300 milionů městům, obcím a neziskovým organizacím na projekty adaptace v této fázi a tato částka bude v té třetí fázi rozhodně navýšena.

Snažíme se o to, aby lidé našli uplatnění na trhu práce. Jejich počet zaměstnaných stále stoupá. Snažíme se pracovat s daty, vyhodnocujeme je velmi pravidelně. Máme informační systém HumPo, který vylepšujeme a někdy do začátku července bychom ho chtěli mít v definitivní podobě se všemi důležitými, relevantními daty.

Zásadní věcí v druhé fázi je i to, že začne naše předsednictví Evropské unie a téma Ukrajiny a zvládání ukrajinské krize je určitě prioritou, kterou jsme si nevybrali, ale která bude celé naše předsednictví provázet.

Pokud se podíváme na ta dlouhodobá řešení, tak tam se dostáváme k návratové politice, jakým způsobem, kdy, za jakých okolností se lidé budou vracet. Dočasná ochrana jim je zatím udělena na jeden rok. Anebo jakým způsobem případně ty, kteří se rozhodnou zůstat, skutečně integrovat do české společnosti, a to zcela.

Tahle otázka bude vyžadovat obrovitánskou citlivost, protože je nutné si uvědomit, že v zájmu Ukrajiny je, aby se co největší počet lidí vrátil do vlasti a pomáhal znovu budovat Ukrajinu poničenou válkou. I v této době nás provází evropské předsednictví.

Naše základní priority a principy jsou humanitární vstřícnost. Tu jsme projevili. Podpora a spolupráce se všemi segmenty společnosti. S neziskovým sektorem, krajskou úrovní. Praktičnost a jednoduchost. Nevymýšlet složité systémy. Nedublovat nějaké krizové řízení. Mít jednoduchou strukturu. Nikoli na úkor občanů České republiky. Samozřejmě pracovat a pomáhat i jim v nelehké situaci a zároveň jim dokázat a prokázat, že zvládání uprchlické krize je vlastně v zájmu všech občanů České republiky. Flexibilita a agilita, to znamená otevřenost tohoto dokumentu, prověřování strategických východisek v čase a rychlá reakce na změněnou situaci, která může samozřejmě nastat.

Dále máme třináct základních priorit. Můžete si je přečíst. Koordinace, právní status, digitalizace, ubytování/bydlení, zaměstnání, integrace, školství, sociální oblast, zdravotní zajištění, adaptace/integrace, vnitřní bezpečnost, evropská mezinárodní strategie, financování a strategická komunikace. Tomuto odpovídá struktura celého textového dokumentu, který dnes vláda schválila. Je rozčleněn do těchto kapitol a každou se v nějaké míře podrobností zabývá.

Další věc, která už se v mediích objevila, byť jsme doufali, že budeme první, kdo vám ji sdělí, to znamená první vyčíslení nákladů, které jsou spojeny s tím, s čím počítáme v té fázi, kdy bychom tady měli 250 až 300 tisíc uprchlíků. Tyto peníze, prosím, abychom správně rozuměli, nebyly ještě utraceny. To jsou odhady nákladů, které Českou republiku za jednotlivé rezorty budou čekat.

Četl jsem kdesi analýzu neziskového sektoru, který odhadoval nějakých šedesát miliard korun. Nám ty dosavadní propočty vycházejí na 54 miliard korun. A bavíme se o tom, že se budeme snažit značnou část těchto prostředků získat právě z evropské finanční pomoci a tady bychom chtěli mít do konce května jasno, po našem jednání na evropské úrovni, jak vysoká a v jaké struktuře bude pomoc ze strany Evropské unie České republice.

Samozřejmě, je potřeba si uvědomit, že v případě, kdy lidé začnou pracovat, začnou přispívat do systému. V případě zdravotního pojištění, pokud třicet procent lidí bude pracovat, dospělé populace, tak už to přestane být prodělečné pro systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak se stoupajícími čísly začne dokonce z toho finančně systém veřejného zdravotního pojištění těžit a podobně. Je potřeba se i podívat, a to je také důvod, proč aktivovat lidi na trhu práce, dát jim dobré nabídky, abychom viděli, že samozřejmě nejenom výdaje jsou spojeny s uprchlickou krizí.

Další slide ukazuje to, co jsem říkal  jednoduchost. Nevymýšlíme nové struktury. Rozhoduje vláda, spolupracuje s kraji, městy a obcemi. Máme strategickou pracovní skupinu vedenou koordinátorem. Ta už vznikla. Spolupracujeme s neziskovým sektorem, asociacemi, komorami a svazy a s externími oborníky i zahraničního formátu, kteří už se podíleli na zvládání migračních krizí i v jiných zemích Evropy. Německo v roce 2015 a podobně.

No a poslední věc rychle projité prezentace. Finalizujeme sběr dat. Jmenování národního koordinátora, jak sdělil pan premiér Fiala. Teď v téhle fázi dokončení strategie vláda rozhodla, abych tu práci, kterou jsme na Ministerstvu vnitra započali, abych ji dokončil, abych vedl ty debaty s relevantními partnery. Ale vláda bude diskutovat o tom, zda posunout tuto roli na vládní úroveň, na úroveň Úřadu vlády a zda mít koordinátora, který i pro budoucnost bude jakousi střechou pro všechny aktivity napříč různými rezorty.

Máme formulována východiska, strategické priority. Ten textový dokument je poměrně podrobný. Prvotní náklady, které jsme ve spojitosti s uprchlickou vlnou byli schopni nadefinovat, a myslíme si, že tento dokument tak, jak nám Poslanecká sněmovna dala termín, to znamená 14. 4., tvoří dobré východisko pro celospolečenskou debatu o strategii.

Ta debata musí být celospolečenská, protože my tady, a to je věc, se kterou Česká republika nemá moc zkušeností a v covidu ji příliš dobře nedělal, my musíme najít co nejhlubší společenskou shodu. My se nesmíme bát obhajovat naše východiska a nesmíme se bát i uznat, že v některých věcech jsme se třeba mýlili. Opravit je na základě zkušeností a přijít s takovým dokumentem, který zajistí České republice, jejím občanům, ale i uprchlíkům dobrou budoucnost. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já taky děkuji a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji vám, dobré odpoledne, já naváži na to, co říkal pan premiér a pan první vicepremiér. Opravdu tyto strategické priority, které se tvořili ve spolupráci s jednotlivými rezorty, které jsou dotčeny těmi oblastmi, o kterých mluvil pan vicepremiér Rakušan, tak ty priority byly dávány na základě opravdu relevantní situace a odhadu toho vývoje v těch různých scénářích.

Já mohu říci za tu oblast Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou tady pro nás stěžejní kroky, které teď budeme dělat a už je děláme. Jednak to mapování trhu práce tak, abychom byli schopni ty lidi, kteří mohou pracovat, přišli k nám z Ukrajiny, aby co nejdříve pracovali, ideálně, aby pracovali s využitím i své odbornosti, svého vzdělání. Tak na tyto věci se dnes ptáme. Ptáme se jak těchto lidí, kteří přišli coby občané Ukrajiny. Zároveň do 15. dubna běží velké šetření, kdy se ptáme všech zaměstnavatelů, všech firem v České republice, jaká teď mají volná pracovní místa, jaké lidi oni poptávají.

Tyto věci opravdu chceme velmi rychle dokázat napárovat, abychom i díky například webové aplikaci byli schopni poskytnout možnost, aby lidé z Ukrajiny, ale i čeští občané byli schopni jednodušší formou najít v místě svého bydliště a v okolí ta volná pracovní místa, na která se mohou kontaktovat napřímo. Prostě využít nástroj digitalizace k tomu, abychom dělali daleko lépe aktivní politiku zaměstnanosti a abychom ty lidi rychle nasměřovali na ta volná pracovní místa k těm zaměstnavatelům.

Je to pro nás o to víc důležité, protože jsme si vědomi toho, že potřebujeme, aby tito lidé pracovali legálně, aby nepracovali přes žádné zbytečné zprostředkovatele, zbytečné neférové agentury, aby opravdu věděli, že si oni mohou přijít říct naprosto rovnoprávně o pracovní pozici u české firmy a pracovat legálně a mít z tohoto pracovního vztahu také ty adekvátní odvody, které do českého systému, ať už je to zdravotní pojištění, sociální pojištění a daňová oblast, také veřejné rozpočty mohou mít.

Tyto kroky tedy běží. Budeme schopni v polovině dubna už mít velmi přesné výsledky z těchto šetření tak, abychom byli schopni lidem říci, kde je tedy ta mapa zaměstnání, volných kapacit ubytovaní, volných kapacit ve školských a předškolských zařízeních, případně kapacity zdravotní péče. Abychom byli schopni z těch exponovaných míst, kde dnes jsou, tyto lidi nasměřovat do lokalit, kde jsme schopni je více zapojit tak, aby i jejich komfort i jejich dětí v České republice byl vyšší.

Co je pro nás dále důležité, rozbíháme už ve spolupráci s firmami a ve spolupráci s certifikovanými organizacemi jazykové vzdělávání, které bude nejenom formou on-line jako nějaký základní balíček pro to, aby ti lidé se mohli už učit velmi rychle a sami, tak ale i formou jazykových kurzů, které budou poskytovat firmy i certifikované organizace. Protože mnoho profesí už potom vyžaduje řekněme vyšší jazykové znalosti a dovednosti.

Tyto kroky děláme. Je pro nás také důležité, abychom se podívali například na tu oblast dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, protože potřebujeme mít i přehled. Potřebujme mít registrace, takže i tyto věci, proto abychom předešli té šedé zóně, abychom předešli těm problémům, které s tím jsou spojené, abychom i tyto kroky dokázali vyřešit.

To stejné, tento materiál pamatuje i na celou oblast sociální péče. Jednak zapojení těchto lidí, aby mohli pracovat v tom systému sociální péče, a zároveň těm, kteří potřebují tu pomoc, různou formu intervence, psychologické podpory a podobně. Abychom jim ji byli schopni poskytnout. Ale, co je pro nás důležité a co stále běží přes to všechno, co jsme tady doposud řekli, je podpora a péče o české domácnosti, české občany a české firmy. Já jenom si dovolím shrnout v nějaké větší míře detailu to, co říkal pan premiér.

Od začátku roku jsme nasměřovali finanční prostředky k českým domácnostem a firmám, nebo jsou tyto prostředky tak říkajíc na cestě, je o nich více méně už rozhodnuto v nějaké fázi a jsou to částky: 28 miliard korun od 1. ledna valorizace důchodů, 15 miliard korun zvýšení slevy na poplatníka, 21 miliard korun mimořádná valorizace od června, 4,2 miliardy korun snížení spotřební daně u pohonných hmot, čtyři miliardy korun odpuštění silniční daně u vozidel do 12 tun, dvě miliardy korun zvýšení životního existenčního minima, které se propisuje zhruba do osm typů podpor, které čerpá zhruba necelých 400 tisíc lidí v České republice.

Když to sečteme, je to zhruba těch 74,2 miliardy korun, které směřují jako podpora českým domácnostem především a částečně i malým a středním firmám a živnostníkům.

Dnes na tom jednání s paní eurokomisařkou Jourovou zazněla velmi důležitá informace, že Evropská komise hledá nástroje, jak pomoci členským státům včetně České republiky uhradit významnou část nákladů, které jsou spojeny s péčí a podporou těchto válečných uprchlíků. A tím rozhodným datem, kdy budeme moci potom nárokovat tyto náklady, je 24. únor. To znamená, zpětně ty náklady, které už jsme vynaložili, tak nějaká významná část bude moci být také proplacena. O tom se samozřejmě povedou ještě další jednání.

Dovolím si ještě závěrem stručnou rekapitulaci. Pokud jde o humanitární dávku, tak my jsme už přijali celkem 252 000 žádostí o tuto dávku. Z toho webového rozhraní, které je pro nás velmi důležité, abychom dokázali snižovat tu zátěž lidí na úřadech práce, a pokud možno snižovat i ty fronty, bylo podáno zhruba 100 000 žádostí za poslední dva týdny elektronicky a 154 000 těchto žádostí je vypláceno na účet, což zase snižuje tu administrativní náročnost.

Za poslední dva dny, za pondělí a úterý, bylo podáno od českých domácností 8 653 žádostí o ten solidární příspěvek na ty domácnosti, které ubytovaly někoho z Ukrajiny, což je také poměrně slušné číslo za ty dva dny.

Musím také férově říci, máme určité problémy, které registrujeme od pondělka, s průchodností našeho IT systému. Pracujeme na tom, za to se samozřejmě omlouváme, ale děláme za poslední tři týdny věci, které v IT se roky nedařily. To znamená, ty kroky v té digitalizaci tady evidentně jsou a nějaké problémy prostě provozní u toho jsou také.

Tímto se omlouvám, ale zároveň chci poděkovat všem lidem, kteří na tomto pracují na úřadech práce, protože za poslední tři čtyři týdny předvádí opravdu obdivuhodný výkon. A nárůst agendy, jenom připomenu, my standardně, běžně měsíčně zpracováváme na úřadech práce 1,3 milionu různých typů podpor pro české občany. Teď přibylo to číslo zhruba dalších 300 000 navíc, ale zvládáme to v rámci možností. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám všem také přeji hezký den. Já bych začal dvěma poděkováními. Jednak poděkováním všem týmům a rezortům, které se jak na těch strategických východiscích, tak na těch konkrétních řešeních, která už se teď dějí, podílely a budou se dále podílet. Je to práce, která ke standardní agendě, kterou vykonávají ministerstva a jejich zaměstnanci, je navíc. Podobně jako tomu bylo s covidem, myslím si, že tato vláda tu situaci zvládá tak, jak jsme zvládli tu poslední vlnu a existence toho otevřeného dokumentu je toho důkazem.

Zároveň, a i když kolega Rakušan zmínil, že ta situace se, řekněme, zmírnila s příchodem lidí na naše území, ta válka a ruská agrese na Ukrajině, pokračuje. My v tuto chvíli máme na českém území něco málo pod 300 000 válečných uprchlíků a skutečně musíme řešit všechny aspekty, které k tomu náleží.

První vlnu toho, řekněme, rychlého ubytování v té první fázi Česká republika zvládla. Byly to ty domácnosti, co si vzaly konkrétní lidi domů, bylo to dobré nastavení systému, které umožnilo zapojit i ty soukromé zdroje, hotely a různé ubytovny, do toho systému ubytovávání těchto lidí. Ale velká část samozřejmě ležela na našich krajích a na obcích, které řešily na úrovni hejtmanů nebo jednotlivých starostů a radních právě to ubytování, a ty nesly tu tíhu a ty náklady řešení té první, řekněme, vlny pomoci.

A Ministerstvo pro místní rozvoj i v těch strategických prioritách vlády hraje důležitou roli, a to zejména v oblasti bydlení. To krátkodobé bydlení stát zajistil a i díky systému Ministerstva práce a sociálních věcí jsou tam ty příspěvky, které mohou jít třeba na to solidární ubytování. Ale my se musíme dívat teď již nyní na to, co bude potom, a musíme myslet dál.

Z tohoto vyplývají pro Ministerstvo pro místní rozvoj dva úkoly. V té strategii je zpracování úpravy návrhu stavebního zákona. Ono teď hodně zákonů má u sebe to lex Ukrajina, který pomůže se zrychlením stavebního řízení pro toto specifické období. Z toho pohledu veřejného stavebního práva je třeba, aby Česká republika byla připravena na situaci, kdy ta kapacita, kterou v tuto chvíli máme, nebude pro ubytování stačit a budeme potřebovat dělat jisté rychlé stavební úpravy, či dokonce stavět nějaké modulární, ale to je až v tom nejkritičtějším scénáři, modulární bydlení pro lidi prchající před válkou.

My jsme na toto připraveni. Vzniká zákon o opatření v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s tím ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Říká se mu lex Ukrajina a jde o dočasném zjednodušení stavebního řízení pro řešení této specifické situace.

Ve vládní strategii, a to je bod druhý a je to úkol největší, je jasně řečeno, že Ministerstvo pro místní rozvoj také předloží návrh dotačního programu na financování oprav a rekonstrukci bytů a nebytových prostor, v tuto chvíli nebytových prostor, ve vlastnictví obcí a krajů. My ten návrh jsme samozřejmě v průběhu vzniku té strategie už diskutovali jak s partnery v regionech, s hejtmany, se zástupci obcí, ale i s neziskovými organizacemi, protože to bydlení musí mít nějaké standardy.

A MMR má tento dotační titul již hotový a připravený a ten program pro obce a kraje, na který v tom výčtu, který ukazoval zde Vít Rakušan, v tuto chvíli máme vyčleněnou jednu miliardu korun, bychom představili zítra na Ministerstvu pro místní rozvoj ve všech jeho detailech. Myslím, že by to mělo být v 12 hodin. Tímto bych vás chtěl pozvat, pokud vás tento program bude více zajímat.                 

Osobně jsem taktéž jednal v Bruselu a jsem rád, že pan ministr Bek přebírá tuto roli za celou tu strategii, za ty strategické priority, protože Evropská unie se v tomto tváří vstřícně. Ve věcech třeba nastavení kohezní politiky té soudržnosti již vznikl jakýsi balíček, ale Česká republika v tuto chvíli skutečně je jedna z těch zemí, je jich asi devět, která je nejzatíženější. Je to vnímáno a ty náklady budou, a já v to pevně věřím, hrazeny potom v rámci solidarity v Evropské unii.

Já bych chtěl zmínit jednu důležitou věc, protože už jsem opět četl řadu dezinformací a hoaxů. Takto vzniklé ubytovací prostory, opravené byty nebo třeba zrekonstruované ubytovny, zůstávají v majetku obcí. Tím pádem se posílí ten jejich bytový fond, k tomu budoucí možnost využití těchto bytů jako standardních bytových jednotek v těch obcích nebo třeba jako nějaké dostupné či sociální bydlení.

Já bych na závěr chtěl říct asi dvě věci. Zdůraznit, a zaznělo to i od mých kolegů: Já chci všechny jednoznačně ujistit, že si plně uvědomujeme tu situaci českých občanů, na které doléhá ne přímo ten příchod většího množství lidí na naše území, ale inflace, která byla už od minulého roku, ceny energií a i ty dopady nárůstu cen různých komodit způsobené válkou na Ukrajině.

Proto ty standardní programy a třeba investice do bytové výstavby jsou nastaveny tak, jak byly. Jenom na výstavbu sociálního bydlení je vyčleněno na tento rok 1,3 miliardy korun. Je zde projekt Výstavba, je zde spousta programů v Národním plánu obnovy, který míří právě směrem k renovacím, k brownfieldům a k dalšímu.

Rozhodně to není tak, že by tato vláda jakýmkoli způsobem zapomínala na to řešit problémy občanů v České republice. Ostatně premiér Petr Fiala zde již na začátku řekl tu celkovou částku, kolik šlo na přímou finanční pomoc nebo v úlevách občanům České republiky. A je důležité si i říct, že my jsme zdědili dluh této země v hodnotě stovky miliard, rekordní inflaci a krizi důvěry. A já věřím, že právě takovýmito strategickými postupy a tou otevřeností jsme jiní. Snažíme se tu důvěru obnovit a myslím si, že společně všichni, jak vláda, tak lokální politici, tak občané, tuto krizi, která je způsobena válkou na Ukrajině, zvládneme. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A poprosím také místopředsedu vlády Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, součástí toho materiálu, se kterým jste byli seznámeni, je pochopitelně i zdravotnická strategie a Ministerstvo zdravotnictví vydává několik materiálů. Toto je jeden z nich, který jasně definuje, jakým způsobem zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny.

A tento materiál a ostatní distribuujeme jednak v rámci krajů, jednak do zdravotnických zařízení, ale protože nelze jednoduchým materiálem plošně ošetřit všechny ty varianty maminek z Ukrajiny, které sem se svými dětmi musely uprchnout před šíleným řáděním Vladimira Vladimiroviče Putina na Ukrajině, tak jsme zřídili speciální linku na Ministerstvu zdravotnictví, kde kterékoli zdravotnické zařízení jednak získá informace jak postupovat, ale může také posílat dotazy a já jsem vyčlenil část zaměstnanců, kteří se budou jenom touto problematikou zabývat.

A my jsme vláda České republiky, já jsem ministr zdravotnictví České republiky, a proto jsem využil této situace k tomu, abychom některé procesy, které jsme tak jako tak plánovali, urychlili a ty procesy mají vést k tomu, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče pro občany České republiky. Ty procesy, které dnes realizujeme, v těchto hodinách některé z nich probíhají a během tohoto a příštího týdne je budeme dokončovat, vedou k tomu, že zveřejníme mapu dostupnosti jednotlivých odborností v České republice až na úroveň okresů. Každý starosta České republiky, každý starosta dostane informaci do datové schránky o tom, kde je nejbližší pediatr, praktický lékař, stomatolog, gynekolog s volnou kapacitou.

Spolu s Asociací krajů, se zástupci měst, se zdravotními pojišťovnami chci dosáhnout toho, že začneme daleko lépe spolupracovat na tom, abychom zajistili v těchto čtyřech klíčových oborech dostupnost zdravotní péče. A protože pořád jsem univerzitní profesor, tak jsme se domluvili s hejtmanem Kraje Vysočina, a já mu za to tímto velmi děkuji, že prakticky ihned spustíme jakousi prospektivní studii, pilotní projekt, kde zkusíme zjistit, co jsou ty problémy, proč tam ta nedostupnost je, kde ta nedostupnost je, jak se liší data pojišťoven od dat Ministerstva zdravotnictví, od dat kraje.

Já jsem si jistý, že tento pilotní projekt bude mít velmi rychlé výstupy. Během půl roku budeme mít data, která využijeme k zlepšení dostupnosti zdravotní péče nejenom v tomto kraji, ale k některým systémovým opatřením, která povedou ke snížení administrativy pro praktické lékaře – na tom jsme se už prakticky dnes dohodli s asociací – a která povedou ke zjednodušení, řekněme, dostupnosti té péče.

Já věřím, že to nebudou jenom teoretické studie a plány, které by měly říkat, co bude po roce 2300, ale že to budou opravdu praktické kroky, které povedou ke zlepšení zdravotní péče pro české občany.

Takže tento materiál, zaměstnávání zdravotníků, zdravotnických pracovníků z Ukrajiny v České republice, by se stejně tak mohl jmenovat Materiál zaměstnávání zahraničních zdravotníků mimo Evropskou unii v České republice a stejně tak by se mohl jmenovat Zlepšení dostupnosti zdravotní péče pro české občany.

Ukrajinská krize a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, a ta je klíčová a ta je zásadní, je to otázka vyššího mravního principu, je to otázka Hippokratovy přísahy, nemůže nikdo nepomáhat těm ženám a jejich dětem, ta nás jenom donutila dělat některé kroky ve zdravotnictví a některé změny daleko rychleji. A já bych tímto chtěl velmi poděkovat všem zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví, protože opravdu tomuto věnují obrovské úsilí nejenom ku prospěchu ukrajinských uprchlíků, ale především ku prospěchu pacientů České republiky. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, prostor pro dotazy, Česká televize, Prima, Rozhlas potom.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, já bych měl první dotaz na pana ministra a koordinátora Rakušana. Jenom jestli byste mohl upřesnit ty částky, které vy jste v té strategii představoval na určitý počet uprchlíků, to je částka finální pro přijetí a integrování toho počtu, anebo je to částka pro nějaký časový horizont, popřípadě, jestli se bude opakovat? Potom bych poprosil asi pana premiéra. Navázal bych na to snížení spotřební daně u pohonných hmot, tak jestli se něco podobného v tuhle chvíli chystá třeba i u energií, něco, co by zasáhlo spíš pomoc domácnostem, protože tohle je asi spíš pro firemní záležitosti. Navázal bych dotazem na pana Jurečku. Vy jste to už zmiňoval tím díkem zaměstnancům úřadů práce. Oni už před týdnem vlastně zmiňovali, že třeba se tam uvažuje, díky té navýšené agendě, nebo kvůli té navýšené agendě, že tam je velké přetížení a že se tam uvažuje třeba i o stávkových pohotovostech. Tak jestli se tahle věc podařila vyřešit už za tu dobu? A potom bych poprosil reakci na věc, která není z dnešní agendy, a to je ta Evropská komise, která dnes oznámila zahájení řízení s Českou republikou kvůli tomu, že zjistila, že dostatečně netřídíme odpadky jako Česko před tím, než jdou na skládku. Tak jak bude Česká republika k tomuto řízení nyní postupovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, jestli mohu, pane premiére, já začnu. Takže první otázka: My se tady bavíme o 300 000 uprchlíků, to znamená ten scénář jedna, který se v této chvíli zdá být pravděpodobným, a na to jsme nastavovali ty náklady ministerstev pro tento rok. To znamená, tyto náklady by se měly objevit v nějaké novelizaci zákonu o státním rozpočtu v průběhu roku, ale my tady postupujeme, vláda, jasně a říkáme to od začátku.

My chceme do konce května mít přehled o tom, jaká bude pomoc z Evropské unie. Máme kvantifikovány náklady. Je to první verze a samozřejmě po té společenské debatě se můžeme dostat ještě k drobně pozměněným číslům, ale nemyslíme si, že bychom se měli dostat nad 60 miliard korun. A samozřejmě toto se potom projeví i v návrhu státního rozpočtu, jeho změněné verze v rámci tohoto kalendářního roku.

Samozřejmě, že kdyby krize eskalovala a na našem území, nedej bože, se ocitly další statisíce, musí být adaptovány i náklady. S tím také počítáme. Ty verze existují, nicméně ta strategická východiska to plánují pro tu současnou situaci, to znamená okolo 300 000 uprchlíků na tento rok.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan premiér…

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, na mě byla, myslím, ta otázka, která se týkala spotřební daně na naftu a benzín. No, to je opatření, které by mělo dopadnout na všechny, nejenom na firmy, ale samozřejmě i pozitivně by se mělo projevit pro občany na té ceně pohonných hmot.

Já bych k tomu měl dát ale jedno vysvětlení. Toto je… My se snažíme jako česká vláda odstranit všechny příčiny, které by mohly být na straně České republiky, které zvyšují ceny pohonných hmot nebo ceny energií. A tady jsme přistoupili k opatření, které má plošný charakter, mimo jiné proto, že se díváme na to, jak se spotřební daní pracují, u pohonných hmot, pracují okolní země, a tohle je potřeba v tomto případě zohlednit.

Takže například u té nafty jsme šli na nejnižší možnou daň, jakou umožňuje Evropská unie. A udělali jsme to mimo jiné proto, že některé země v našem okolí už k tomuto kroku přistoupily. To znamená, my odstraňujeme všechno, co by na české straně jakkoli mohlo zvyšovat cenu pohonných hmot.

Nebylo to jedno opatření. Připomínám, že odstraňujeme to povinné přimíchávání biosložky, která je vlastně dražší než ta samotná cena toho ropného produktu, a udělali jsme také některá další opatření, jako je třeba zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. Plus kontrolujeme marže, abychom měli jistotu, že se obchodníci neobohacují nad rámec toho, co se odehrává na světových trzích.

Co se ovlivnit nedá, je cena ropy na světových trzích. Ale můžeme občanům s klidným svědomím říct, to, co by mohlo způsobovat navýšení ceny na české straně, to jsme vyřešili a odstranili.

U těch energií je to samozřejmě mnohem složitější, protože ten vliv na tu výslednou cenu energií z české strany takovýmto jednoduchým opatřením prostě snížit nejde. Čili u těch energií jdeme tou cestou, kterou jsme vyhlásili obecně, to znamená, že se snažíme pomoci občanům, na které ty ceny dopadají, aby si s tím dokázali poradit.

Proto jsme taky hned na začátku udělali to opatření, které se týkalo zvýšení počtu lidí, kteří mohou přijímat sociální dávku, v tomto případě konkrétně příspěvek na bydlení, a tím jim pomáháme překonat problémy, které mají s placením cen energií. A udělali jsme další opatření, jako je zvýšení životního a existenčního minima, a budeme v těch krocích pokračovat, v cílené pomoc těm, kteří se kvůli cenám energií dostanou do problémů.

Ty ceny energií musíme ovlivňovat na celoevropské úrovni. Musíme dělat další kroky, ale to už musíme dělat ve spolupráci s dalšími zeměmi. To, co je z dlouhodobého hlediska důležité, z hlediska zajištění energetické bezpečnosti a také dostupnosti energií a také jejich rozumné ceny, to je zbavení se závislosti na Rusku, ruských energetických surovinách a, jak jsem už vyhlásil, vláda k tomu připraví během několika týdnů strategii na příštích pět let, jak budeme postupovat a jaké kroky budeme dělat. S tím souvisí také už to rozhodnutí, které jsme udělali, a to je o tendru na dostavbu dalších bloků v Dukovanech, protože to jsou všechno ty kroky, které nám zajistí dlouhodobě nejenom to, že tu energii budeme mít a že bude bezpečná, ale taky že bude cenově dostupná.

Pokud jde o tu poslední otázku, která se týkala zahájení řízení ze strany Evropské komise. Já se musím podívat nebo my se musíme podívat na to. My jsme tu informaci dostali v průběhu jednání vlády, takže opravdu neznáme podrobnosti. Jenom obecně bych řekl, že to, že Evropská komise zahajuje řízení s nějakou zemí, to se děje naprosto běžně. Ale musíme se podívat, o co tady v tomto případě konkrétně jde a co s tím můžeme dělat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, teď se hlásila Prima, potom Rozhlas, potom ČTK. Jo, pardon.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já na to stručně jenom navážu. Přiznám se, já nemám informace oficiální o zvažované nebo připravované stávkové pohotovosti u pracovníků úřadů práce. Já tomu věnuji pozornost. Vím, že ta situace tam není jednoduchá, je napjatá. Já jsem i na začátku ledna slíbil za vládu, že určitě budeme v letošním roce se věnovat mimořádným odměnám, a to jsem udělal jako ministr.

Před čtrnácti dny jsem rozhodl po konzultaci s vedením Úřadu práce opravdu o navýšení budgetu na mimořádné odměny pro všechny ty, kteří se intenzivně zabývali agendou DPI, oblastí pomocí lidem v energetické krizi, a abychom opravdu mimořádně odměnili všechny pracovníky úřadů práce, kteří dělali na těch krajských asistenčních centrech a kteří teď v posledních třech čtyřech týdnech, táhnou tu agendu i na přepážkách úřadů práce.

To jsme udělali, ty částky opravdu jsou mimo rámec běžných odměn, které v minulosti byly. Já jsem si nechal i vyžádat přehled o tom, za celý Úřad práce, za těch více než 11 000 zaměstnanců, kam přesně v rámci, kterých krajů ty odměny byly nasměrovány, na které lidi, co ti lidé dělali, tak, aby když jsme o tom rozhodli, aby to neskončilo jenom u vedoucích pracovníků, ale aby to opravdu doputovalo k těm lidem, kteří tu agendu dělali.

To je ten první akutní krok. Tady tato strategie počítá s tím, že jsme připraveni i navýšit personální kapacitu na úřadech práce, ale já upřímně říkám, pro mě je to až to nejzazší řešení. Já teď dělám maximum pro to, abychom agendy nejenom spojené s pomocí lidem, kteří přicházejí z Ukrajiny, ale abychom i agendy pro české občany velmi rychle, v řádu příštích týdnů a měsíců, dostali do té digitální formy. Ať opravdu v 21. století nepřepisujeme papíry, nestahujeme a nepřepisujme data od lidí, které ten stát má, abychom toto dokázali propojit.

K tomu děláme i personální změny, které vedou k posílení našich kapacit na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a daří se nám to. První vlaštovkou, první plně digitalizovanou sociální podporou je vlastně od pondělka administrovaný solidární příspěvek na domácnosti, který nám jede opravdu v plně online digitálním prostředí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, omlouvám se pane vicepremiére. A teď Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: První dotaz bude mířit na pana vicepremiéra Rakušana, další dva potom asi na pana premiéra jako předsedu vlády. Tak, pane Rakušane, mě by zajímalo ještě k té strategii na zvládnutí uprchlické vlny, vláda měla minulý týden už vyčlenit ty čtyři miliardy 600 milionů korun z rozpočtové rezervy. Tak jestli už se ví, na co konkrétně tyto peníze budou rozhodnuty. A ještě potvrdit tu informaci, případně vysvětlit, že o tom bylo rozhodnuto v utajovaném režimu, protože opozici se třeba úplně nelíbí, že o tom společnost není informována transparentně. A teď ty dotazy na pana premiéra. Vy jste říkal, pane premiére, na konci března, že Česko zmrazilo ruský majetek za stovky milionů, ale že vás limituje legislativa, pokud si dobře vzpomínám. Tak jak konkrétně má vypadat ta změna a v jakém časovém horizontu se to bude řešit? Jestli pracujete třeba i na nějakém zvláštním sankčním zákonu? A ten druhý dotaz, nebo tu informaci, kterou tady prezentoval pan ministr zemědělství Nekula, že by se mohly kontrolovat marže obchodníků u prodeje potravin, tak jak to chcete udělat, protože podle některých odborníků je to právně trošku problematické. Tak není to spíš jenom takové strašení a vzkaz těm obchodníkům, jak to chcete provádět, ty kontroly? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak poznámka k tomu, co jste říkal, tak 4,6 miliardy, to je alokováno na ty konkrétní výdaje jednotlivých ministerstev, které už proběhly v té první fázi. Ano, ty peníze jsou alokovány, Ministerstvo financí přislíbilo jejich proplacení podle reálně kontrolovaných požadavků a výdajů jednotlivých rezortů. To je to vstupní číslo.

A potom jednu věc. My jsme nikdy o tomto dokumentu nejednali v utajovaném režimu. Vláda někdy jedná v utajovaném režimu, ale tohle nebylo součástí toho jednání. Jenom chceme postupovat úplně jinak, než postupovala ta předchozí vláda. My chceme přijít s dokumentem, který je projednaný. My chceme přijít s dokumentem, který je schválený. Pokud to jenom trochu vyjde, tak aby se v tom veřejném prostoru objevil v té chvíli, kdy vláda má jistotu, že s tím jednotliví členové vlády souhlasí. Takhle se musí rozhodovat, nevypouštět do toho veřejného prostoru žádné dezinformace.

A chci se ohradit proti ještě jedné věci. Poslanecká sněmovna nám dala přísný termín. Přísný. Já bych byl radši, kdybychom měli 30. 4. a kdybychom měli čas na ty konzultace, kulaté stoly s odboráři, zaměstnavateli ještě před tím, než ten materiál dáme do Poslanecké sněmovny. Ale my jsme splnili termín. 14. 4. teprve bude. My posíláme materiál do Poslanecké sněmovny. Tedy výhrady opozice, že něco tajíme, když my plníme termín, který nám dala opozice, a v té chvíli mají ten materiál k dispozici – zítra se jdu účastnit Bezpečnostního výboru, poslanci ten materiál budou mít na stole, teď už je nahrán do eKLEPu, do systému, posíláme ho všem organizacím, kterým jsme slíbili.

Já si neumím představit transparentnější nakládání s tímto materiálem, ještě při poslechu toho, co jsme tady s panem premiérem oba dva řekli. Ten dokument je otevřený a my o ty připomínky nejenom politického rázu, ale věcného a odborného rázu zásadním způsobem stojíme. A v těch příštích týdnech jsem byl pověřen právě k tomu, abych se všemi relevantními hráči uspořádal nejrůznější pracovní schůzky, kulaté stoly a podobně.

Splnili jsme termín, nic netajíme, ale vypouštíme materiál až v určité kvalitě, a ne polotovar. 

Petr Fiala, předseda vlády: Já k tomu ještě dodám: A projednáváme to i třeba se sociálními partnery, právě proto, a to ještě k těm předcházejícím dotazům, že nám jde o zachování sociálního smíru a víme, jak je ta situace prostě pro řadu zaměstnavatelů i zaměstnanců složitá, a snažíme se s nimi o tom mluvit, přijímat jejich připomínky a zapracovávat je do těch našich materiálů.

Prosím pěkně, čelíme něčemu, co je zcela, jak se používá to slovo, bezprecedentní a co prostě nikdo v posledních desetiletích nezažil. Kousek od nás je válka, válka v Evropě. Do pohybu se dala největší skupina lidí od druhé světové války. To jsou neskutečné výzvy.

Do toho jsou tu problémy s cenami energií, pohonných hmot, inflace, která je rekordní. To všechno je balík problémů, které prostě musí naše vláda řešit. A my vůbec netvrdíme, že máme patent na rozum. My děláme, co umíme, můžeme, posloucháme odborníky, děláme správná rozhodnutí, o tom jsem přesvědčen, ale jsme připraveni samozřejmě poslouchat, diskutovat náměty a názory.

A u toho strategického dokumentu, jak už bylo řečeno, se těšíme na podněty, které přijdou. Ať už od samospráv, neziskového sektoru, sociálních partnerů a samozřejmě také od opozice. Budeme se snažit všechno využít pro to, aby ta strategie, podle které bude postupovat Česká republika, byla co nejlepší.

Pokud jde o tu vaši otázku, jak je to s maržemi u potravin, to přenechám panu vicepremiérovi Jurečkovi, který je v tom určitě zkušený. Já se zmíním ještě k těm nebo odpovím na tu otázku, která se týkala toho vyvlastňování majetku. Ono to není ani vyvlastňování, zabavování. Je to jenom zmrazování majetku, protože nic jiného dělat nemůžeme, tak aby to bylo jasně řečeno.

Česká republika dlouhodobě patří k těm zemím, které požadují a navrhují co nejpřísnější sankce. Daří se nám spolu s dalšími partnery přesvědčovat státy Evropské unie a další země o tom, že v těch sankcích je potřeba postupovat dál, a to se taky děje. Už tady máme připravovaný šestý sankční balíček, pokud to říkám správně.

Prostě v těch sankcích se jde dál a průběžně se vyhodnocuje, co funguje a kde jsou popřípadě nějaké mezery, které je potřeba zacpat, aby ty sankce byly opravdu účinné. Z toho, co říkám, a taky jsme přišli například Česká republika, respektive já spolu s panem premiérem Morawieckym a panem premiérem Janšou s tím desetibodovým plánem, jak ještě ty sankce posílit, což byl jeden z výsledků naší cesty do Kyjeva.

Takže pokud jde o ty sankce, tam jsme, myslím, aktivní a děláme to ve spolupráci, a jedině tak to může fungovat, s mezinárodním společenstvím. A to je vlastně i odpověď na to, jestli půjdeme někde nad rámec v rámci České republiky. No to by nefungovalo. Ty sankce jsou účinné proto, že je dělá celá Evropská unie. A nejen Evropská unie. Že je dělá v jednotě a ve spolupráci ze Spojenými státy, Kanadou, Austrálií a dalšími zeměmi, a tím pádem mají na to Rusko ten odpovídající dopad.

A k tomu, co jsem říkal, ano, my hledáme, nebo zvažujeme to, zda máme a můžeme upravit v některých věcech, a zda to je potřeba, upravit legislativu, abychom ty sankce mohli uplatnit opravdu důsledně. Ještě ty konkrétní výsledky nemáme, zabývají se tím příslušní ministři, pan ministr spravedlnosti, pan ministr pro legislativu. A jenom, abych to ilustroval na nějakém příkladu. Tam nejde třeba o to, že někdo má někde jachtu, ruský oligarcha, a my ji teda zmrazíme. To je jako relativně jednoduché. Ale jde třeba o firmy, které mají více vlastníků, kde je nějaký ruský kapitál, na který by měly být uplatněny ty sankce.

To samozřejmě vyžaduje ošetřit ta práva těch dalších vlastníků, když do toho takto stát vstoupí. Vyžaduje to i převzít nějakou záruku za fungování té firmy, za zaměstnance a další věci. A to už jsou otázky, které jsou opravdu velmi složité a kde jsme na hraně toho, že budeme muset udělat nějakou legislativní úpravu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jenom doplním tu informaci, která se týkala té otázky, řekněme, dohledu nad vývojem cen a marží u základních, klíčových potravin. My jsme tu debatu vedli minulý týden na poradě ekonomických ministrů a jako vláda chceme být opravdu připraveni na všechny možné scénáře, i na ty, které třeba ani nenastanou. Ale musíme se umět poučit ze situace, která tady nastala v posledních týdnech u pohonných hmot, kdy zjevně na základě následných kroků Ministerstva financí se prokázalo, že některé marže byly navyšovány, aniž by k tomu byl opravdu racionální důvod. Protože někdo v tom řetězci podniká, musí mít samozřejmě logicky přiměřený zisk, ale navyšoval tu svoji marži, aniž by se mu zdražil nákup té komodity pro například tu konkrétní čerpací stanici.

My máme signály o tom, že opravdu na tom trhu s potravinami a následně v tom průběhu příštích měsíců může dojít k nějakým krizovým situacím. Nikdo nevíme, jak dopadne zemědělská činnost na Ukrajině, jaký bude průběh počasí. Ale musíme se připravit na to, abychom byli schopni také mít nástroje, ať už ty současné legislativní, ať je to zákon o významné tržní síle, zákon o cenách, směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká nekalých obchodních praktik, tak abychom měli zaktivizované všechny nástroje, které můžeme zapojit v určitý moment do toho, abychom byli schopni i u těch základních potravin vědět, že jsme schopni tu situaci kontrolovat.

Protože nejsme schopni řešit všechno jenom na konci toho systému, v rámci sociálního systému. Ten má prostě nějaké limity z hlediska schopnosti obsloužit lidi, má to nějaké limity v nároku na státní rozpočet. A my musíme být připraveni reagovat na to, kdyby ten vývoj cen potravin neodpovídal standardním, běžným pravidlům z hlediska přiměřené marže a začala by se dít nějaká významná spekulace na tom trhu, abychom měli nástroje, jakým způsobem zasáhnout. To znamená nástroje legislativní a nástroje i potom ty exekutivní, to znamená spolupráce s dozorovými orgány, především s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

To jsou ty věci a kroky, které teď pan ministr Nekula si vzal za úkol, že prověří, prodiskutuje a případně přijde s návrhem, jakým způsobem postupovat, a pokud bude potřeba ještě něco upravit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan ministr ještě.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych ještě, jestli mohu, doplnil pana premiéra, který hovořil o tom šestém připravovaném balíčku. Byl schválen balíček pátý, který už definuje i to čerpání veřejných prostředků, kdy jsou daná pravidla, jaké firmy se vlastně mohou a jak se má nahlížet na firmy, které jsou vlastněny třeba z větší části někým, kdo je na sankčním seznamu Evropské unie, účastnit veřejné soutěže o zakázky. Jak se stavět k již probíhajícím veřejným zakázkám a jak na ně do budoucna nahlížet, na tyto firmy, i z pohledu evropských dotací, neboť v některých dotačních titulech jsou realizátory a příjemci těchto peněz evropských občanů firmy, které jsou vlastněné lidmi z Ruské federace, a někdy jsou i personálně propojeny s lidmi, kteří jsou na sankčním seznamu.

My na tom pracujeme velmi intenzivně s Ministerstvem financí. Já jsem včera hovořil se slovenskou ministryní místního rozvoje a digitalizace. Oni tam přijali nějaká opatření, která ještě nereflektovala ten pátý balíček, a skutečně je zásadní, nebude to asi retroaktivní, ale aby firmy, které nemají v pořádku majetkové uspořádání, a není to o procentíčko, že se tam změní ta struktura, najednou bude mít ten člověk pouze 49 procent, ale skutečně se bude měnit i přístup v tom tzv. public procurementu.

Bude muset existovat metodologie na všech úrovních státu, neboť jsou to i kraje i obce, které nějakým způsobem soutěží a rozdělují veřejné finance, kdy bude docházet k vyřazení firem, u kterých bude prokázáno napojení na některé lidi na tom sankčním seznamu, tedy na oligarchy podporující Putinův režim.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Rozhlas, potom ČTK.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Válka, kdy případně plánujete zrušit tu povinnost nosit respirátory ve zdravotnických a sociálních zařízeních? A pak mám dotaz na pana ministra, jestli jste dnes jednali o novele zákona o České televizi a Českém rozhlase? Případně co si slibujete od toho, že by část členů Rad měli volit senátoři, a jak to chcete prosadit ve Sněmovně v souvislosti s tím, jak vlastně opozice obstruuje některé vládní zákony? Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak děkuji za dotaz. Ten plán je jednoduchý. Chtěli bychom někdy na přelomu dubna, května nebo začátkem května k tomuto opatření přistoupit. Nicméně musíme pravidelně posuzovat a hodnotit data především ze zdravotnických zařízení.

Ten virus tady je, on stále mutuje, což koneckonců média, a za to je jim potřeba poděkovat, zveřejňují a upozorňují na to. Ten virus je stále více a více nakažlivý, byť počet mrtvých nestoupá. Nicméně opravdu denně umírají zbytečně, zbytečně umírají naši spoluobčané, kteří se nenechali očkovat. Zbytečně leží na jipkách, zbytečně leží na ECMO a ta situace se musí ještě o něco zlepšit, ještě o něco musí být lepší, abychom si mohli dovolit ve zdravotnických zařízeních, především ve zdravotnických zařízeních ty roušky, respektive respirátory zrušit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: To je velké téma samozřejmě, ochrana veřejnoprávních médií a zákon o České televizi a Českém rozhlase. My jsme dnes začali tu debatu na vládě a tu debatu jsme ještě nedokončili, protože si chceme být jisti, že celý ten obsah toho vládního návrhu zákona je legislativně po všech stránkách zcela v pořádku. Ono to není úplně jednoduché.

Ale co si od toho slibujeme, je jasné. Slibujeme si větší ochranu nezávislosti veřejnoprávních médií, slibujeme si vstupem Senátu do tohoto rozhodovacího procesu to, že tam je garantována větší, řekněme, politická pestrost. Že se nemůže stát, že by shodou okolností, nějakých nešťastných, tu Radu mohla ovládnout jedna politická síla nebo jedna politická koalice, která má zrovna většinu v Poslanecké sněmovně.

Senát je kontinuální komora Parlamentu s trošku jinými charakteristikami a vždycky i jiným stranicko-politickým složením. A když to takhle dohromady zkombinujeme, tak podle našeho názoru i názoru vlastně všech odborníků je to zvýšení ochrany a zvýšení nezávislosti těchto veřejnoprávních médií.

Nicméně my jsme dnes to projednávání nedokončili, protože chceme ještě se věnovat více té legislativní stránce tak, aby to bylo opravdu po všech stránkách dobře připraveno, byli jsme si jisti, že ten legislativní návrh obstojí i po té, řekněme, právně-technické stránce a ústavně-právní stránce, a pak s ním půjdeme do Poslanecké sněmovny.

Ano, nebude to jednoduché. Některé strany ukazují velmi silnou averzi k tomu, aby se posílila nezávislost veřejnoprávních médií, ale my jsme připraveni tento zápas podstoupit. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. ČTK a potom poslední dotaz Novinky.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana premiéra na návrat českých diplomatů do Kyjeva. Jestli byste mohl podrobněji okomentovat, kdo se vrátil třeba. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Do podrobností nepůjdu, včera už jsem na to ty dotazy dostal. Já už jsem věděl samozřejmě, co se odehrává, ale z důvodu bezpečnosti jsem to nechtěl potvrdit. Ano, Česká republika se vrátila svým diplomatickým působením zpátky do Kyjeva. Jsme rádi, že jsme k tomuto kroku mohli přistoupit. Snažíme se maximálním způsobem zajistit bezpečnost českých diplomatů, ale považujeme za důležité prakticky i symbolicky, že i v té složité situaci, ve které Ukrajina je, tak ty naše vztahy, které jsou vynikající, jsou, řekněme, co nejnormálnější z hlediska toho diplomatického zastoupení. Takže máme z toho radost, že se to povedlo. Snažili jsme se v první možné chvíli naše diplomatické zastoupení v Kyjevě obnovit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana ministra Rakušana. Vy jste mluvil o tom, že do Česka přijíždí více lidí, než odjíždí, tak by mě zajímalo, jestli máte data – opačně – jestli máte data o tom, kam jezdí. Jestli víte, kolik jich jezdí na Ukrajinu a kolik jich jezdí třeba dále do Evropy? A pak bych se vás chtěla zeptat, jestli už máte odhady o tom, kolik lidí tu bude chtít zůstat i poté, co ta válka na Ukrajině skončí? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já děkuju za dotazy, které jsou důležité, ale ta první odpověď bude asi trochu neuspokojivá a není vinou českých úřadů, ani českého systému. My nejsme hraniční zemí. My to nemáme tak jednoduché jako Poláci nebo Slováci, kteří prostě vidí, že Ukrajinci opouštějí hranici, respektive území státu směrem na Ukrajinu.

My vidíme, že někdo odjede do Polska, my vidíme, že někdo odjede na Slovensko, ale pokud s těmi lidmi se přímo nebaví a nesplní si svoji povinnost, kterou by si měli splnit, ale nedá se to příliš postihovat, aby se v tom případě odhlásili z našeho systému. Oni odjíždějí a my nejsme schopni detekovat kam. Dozvíme se to třeba s nějakým zpožděním. Ale ano, určitě i z České republiky dochází prokazatelně k návratům na Ukrajinu a těch motivů, i podle informací od pana velvyslance, kterého jsem se na to ve velké míře detailu ptal, je několik.

Jeden z nich je skutečně výzva pana prezidenta, ukrajinského, k tomu, aby se lidé na Ukrajinu, pokud je to jenom trochu možné, vrátili a zachovali její budoucnost, zachovali její ekonomický chod a ekonomický běh. V Kyjevě už je to skutečně v těch ulicích vidět. Co skončilo bezprostřední ostřelování Kyjeva, tak se tam začali lidé vracet. Jak říkal pan velvyslanec, dokonce jsou ranní špičky na příjezdu do Kyjeva, což je teď zcela nová věc, která nebyla po těch několik týdnů vůbec vidět. Někteří lidé jedou pouze zkontrolovat svůj majetek, což jim samozřejmě ta dočasná kontrola jako taková umožňuje.

Ale samozřejmě jsme potom schopni monitorovat ty proudy, které odjíždějí na západ. Tam je to jednodušší a tam, řekněme, z těch lidí, kteří opouštějí Českou republiku, tak je dobrá polovina, která míří tedy směrem na západ, do nějaké pravděpodobně jiné země Evropské unie. Ale i v tomto případě by to samozřejmě našim úřadům měli nahlásit.

Během několika týdnů by měl být prostupný evropský registrační systém. Ten bohužel zatím tak nefunguje. To znamená, kdo se přihlásí v Německu, tak se automaticky odhlásí v České republice. To je teď největší evropská výzva pro těch budoucích čtrnácti dnů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z dnešní tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkné odpoledne a hezké Velikonoce. Na shledanou.