Tisková konference po jednání vlády, 13. ledna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiéra pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Dovolte, abych představil několik z našeho úhlu pohledu důležitých bodů, zejména toho technického charakteru, protože možná víte, že jsme dnes schvalovali a nakonec schválili velmi důležitý vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Je to jeden z nejdůležitějších dokumentů posledních měsíců, který jasným způsobem definuje naše závazky, naše povinnosti a naše ambice v oblasti obnovitelných zdrojů, v oblasti klimatu a v oblasti, která se bezprostředně týká našeho energetického mixu.

Tento plán byl projednáván několik měsíců. Respektovali jsme doporučení Evropské unie v rámci asi deseti bodů, nicméně je třeba říci, že jsme nepřistoupili na doporučení Evropské komise v ambici obnovitelných zdrojů do roku 2030 ve výši 23 až 24 procent. Jen pro dokreslení, v roce současném se budeme pohybovat na 15,6 procentech podílu obnovitelných zdrojů, což znamená tedy fotovoltaika, biomasa, bioplyn, vodní elektrárny, větrníky a podobně. Nakonec jsme tedy udělali kompromisní návrh, a to ve výši 22 procent. To dnes vláda odsouhlasila.

Podotýkám, že každé procento je vykoupeno řádově přibližně 30 miliardami nezbytně nutné podpory. Současně ještě bych chtěl podtrhnout, že plán 22 procent se týká kompletního pohledu energetického, to znamená jak elektřiny, tak chlazení, vytápění a dopravy. V každé z těch oblastí jsme se zavázali k jasnému nárůstu do roku 2030. Relativně střízliví jsme byli v oblasti fotovoltaiky.

Ne proto, že bychom ji nadále podporovali, i ta se bude podporovat, zdvojnásobujeme výkon elektráren, ale ve smyslu budoucí podpory, protože nechceme, aby se opakovala situace zejména v kritických letech 2009 a 2010, kdy kvůli zcela neuvážené míře podpory jsme dostali bohužel účet ve výši téměř 900 miliard korun až do roku 2030. Opakovaně říkám, že neuvážená podpora z roku 2009, 2010 a instalované fotovoltaiky z té doby budou stát spotřebitele, firmy a pochopitelně i vládu téměř 1 000 miliard korun do roku 2030. Jakákoli další podpora fotovoltaiky tedy už bude pouze na bázi fotovoltaiky nikoli parků, ale maximálně prostě rodinných domků, průmyslových areálů a všeho, co se týká bezprostřední spotřeby.

Současně jsme v rámci tohoto klimaticko-energetického plánu schválili i naše ambice a naše cíle v oblasti účinnosti, to znamená v oblasti energetických úspor, a to tak, že jsme se podepsali pod 462 pentajoulů jakožto kumulovaná úspora do roku 2030. Všechny ostatní náležitosti typu energetické bezpečnosti a vše s tím spojené už byly záležitosti víceméně technického charakteru, nicméně účinnost a obnovitelné zdroje byly zcela zásadními.

Materiál byl přijat z drtivé většiny tak, jak byl předložen. Poslední úpravy, které jsme dělali, jsme na vládě ještě vykonali, a to ve smyslu toho, že jsme vypustili po dohodě s Ministerstvem financí podporu, která spočívala v daňových výjimkách, a to z toho důvodu, že vláda se rozhodla už v minulosti už dále neakceptovat jakékoli daňové výjimky, a i když tyto daňové výjimky by podléhaly předcházejícímu schválení vlády, tak jsme v tuto chvíli je z toho dokumentu vytáhli. Stejně tak jsme vytáhli jakoukoli zmínku o případné uhlíkové dani, jelikož rovněž se naše vláda rozhodla už v minulosti, že uhlíková daň nepřipadá v úvahu. Jinak ten materiál je přesně tak, jak byl předložen.

Současně ještě dovolte, abych vás informoval o dalším z našeho pohledu významném počinu, a to je odsouhlasení strategie rozvoje 5G v České republice, čímž se zařazujeme mezi nejvyspělejší země Evropy. Česká republika přijala jasný jízdní řád, který bude, a nyní budu konkretizovat, do roku 2025 tak, že 70 procent území České republiky bude pokryto  5G, 95 procent měst nad 50 000 bude pokryto 5G a budou pokryty všechny hlavní koridory.

Současně jsme zahájili projekt již v roce 2020 pokrýt sítí 5G pět měst České republiky, která byla vybrána na sklonku minulého roku ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a na kterých se bude vše testovat. Považujeme to za důležitou záležitost s ohledem na zdravotní služby, s ohledem na dopravu, s ohledem na řízení dopravy, pochopitelně s ohledem na průmysl, ale i s ohledem na spotřebitelský komfort.

Dále dovolte, abych vás seznámil s tím, že vláda nepřijala ani jeden ze tří potenciálních projektů v oblasti tzv. investic strategického charakteru. Zjednodušeně řečeno, jedná se ještě o investice vyplývající ze starého zákona o investičních pobídkách, který byl změněn v září minulého roku, nicméně dobíhají tady ještě nějaké starší projekty a ty starší projekty fungují v režimu takovém, že mají automaticky žadatelé, kteří splní podmínky pro investiční pobídku, nárok na daňovou úlitbu, nicméně pokud se zařadí ještě mezi tzv. strategické investice, které musí odsouhlasit vláda, mají ještě nárok na specifickou, tzv. hotovostní, cash flow nabídku, která by směřovala přímo do hmotných či nehmotných aktiv. Zjednodušeně řečeno, firmy by dostaly mimo nepřímé daňové pobídky ještě přímou hotovost.

Tyto tři firmy žádaly o částky mezi 100 až 250 miliony korun. Ani jedna z těch žádostí nebyla vyhodnocena jako záležitost strategického charakteru, to znamená, nebyly tam z našeho úhlu pohledu po dohodě vlády splněny všechny podmínky, které by skutečně potvrzovaly, že se jedná o mimořádnou strategickou investici. Takže z tohoto důvodu nebyly tyto investiční pobídky v té specifické podobě, cashové podobě do aktiv, schváleny a firmy mohou pouze čerpat to, co nárokově už čerpat mohly. To jsou právě ty daňové odpočty.

Nicméně podotýkám, že i toto bylo vlastně už uzavřeno, a to v září minulého roku. Od nového režimu zákona o investičních podmínkách toto neplatí a každá nová investice, nehledě na to, jestli to bude daňový odpočet nebo cashová investice, musí být posuzována vládou. Jasně tím naznačujeme, že doba plošných investičních podpor je už za zenitem a budeme velmi zvažovat každou investiční podporu ať už tuzemské, nebo zahraniční společnosti.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, první místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já bych si dovolila seznámit vás s materiálem, který předložilo na vládu Ministerstvo financí, a to je aktualizovaná národní strategie finančního vzdělávání. My jsme navázali na strategii z roku 2010, která se zaměřovala především na finanční gramotnost u dětí. To znamená, že to byl jakýsi materiál, kde jsme spolupracovali s bankami, s různými asociacemi a který se zaměřoval na to, aby se ve školách vlastně přednášela finanční gramotnost a děti se učily, jak mají hospodařit a jak mají vlastně ekonomicky myslet.

Nicméně výzkumy ukázaly, zejména bych chtěla upozornit, že z mezinárodního měření OECD z roku 2015 vyplynulo, že Česká republika se umístila na 11. místě ze 14 zemí Evropské unie, které se měření zúčastnily, právě v těch závěrech, že rodiny nesestavují rodinný rozpočet, jsou finančně velmi často negramotné, neumí hospodařit s penězi.  A my jsme si vytipovali, že nejde jen o děti, ale že jsou skupiny, které jsou velmi zranitelné, možná někdy i mnohem více, a to jsou senioři, případně lidé ekonomicky a sociálně slabí.

Takže jsme se v tomto aktualizovaném programu zaměřili právě na tuto skupinu obyvatel. Chceme spolupracovat s úřady práce, chceme spolupracovat s policií, chceme spolupracovat s těmi, kteří jsou v každodenním styku s těmito skupinami osob. Ať už to jsou sociální pracovníci nebo policisté, protože ten člověk, když je okraden, kam se obrací? Obrací se na svého sociálního pracovníka, který ho denně navštěvuje, nebo na policistu a tito lidé musí být potom vybaveni informacemi, jak mají poradit, jak mají vlastně konat, co mají v té věci konkrétně udělat.

Takže chceme vlastně vytvořit web financnigramotnost.mfcr.cz, chceme distribuovat na orgány policie, na orgány Úřadu práce a různých sociálních odborů letáčky, abychom je vybavovali podstatnými informacemi. Chceme dělat školení ve spolupráci s bankami a s asociacemi. Máme už připravený, v týdnu od 23. do 29. března budou probíhat akce zaměřené na podporu finančního vzdělávání dětí a mládeže. Pak chceme samozřejmě usilovat o to, aby bylo vytvořeno pevnější a dlouhodobější partnerství státu a soukromých osob se zaměřením na finanční vzdělávání.

Vidíme, že na tomto poli je potřeba udělat velký kus práce, a to jsme si vytkli tímto materiálem, který byl vládou schválen. Já jsem za to velmi ráda, protože se stane základem tohoto vzdělávání.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji. A ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji za slovo. Já bych ráda představila dva materiály Ministerstva pro místní rozvoj. První materiál je, že jsme schválili nařízení vlády pro použití finančního nástroje Regionálního operačního programu. Jde zkrátka o to, aby samozřejmě společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva nebo vlastníci bytových domů mohli žádat zároveň jak o dotaci na zajištění energetických úspor, tak samozřejmě i na zajištění úvěrů.

Ten úvěr neboli finanční nástroj je bezúročný, mohou vlastně bytová družstva nebo SVJ čerpat od 500 000 až do 90 milionů korun a právě to mohou kombinovat s dotací, to znamená snahou státu v tomto nařízení je, aby se skutečně zateplovaly bytové domy, aby se vyměňovala okna, aby se vlastně realizovaly všechny ty záležitosti, které povedou vlastně ke snížení energetické náročnosti.

Druhým materiálem, který jsme předložili jako Ministerstvo pro místní rozvoj, je Koncepce rozvoje venkova. Tato koncepce tu doposud nikdy nebyla. My samozřejmě máme mnoho dotačních titulů, ať už z pohledu státu, nebo u evropských dotačních titulů. Nicméně venkov se pořád vlastně dělil podle počtu obyvatel, ale i v obcích do tří tisíc obyvatel je opravdu různá potřeba.

To znamená, že jsme vlastně přišly s novou typologií venkova, jako je například rozvinutý venkov – to jsou samozřejmě typicky obce kolem velkých krajských měst nebo v nějakém suburbálním prostoru. Pak jsou to samozřejmě sociálně znevýhodněný venkov nebo polohově znevýhodněný venkov. A každý tento typ území potřebuje úplně jiné dotační prostředky.

Když se budu bavit o rozvinutém venkově, tam je největší poptávka po bydlení nebo po kapacitách mateřských škol. Na rozdíl například od polohově znevýhodněného venkova nebo sociálně znevýhodněného venkova, kde je potřeba do základní občanské vybavenosti, potřeba do komunitních center neboli bývalých kulturních domů tak, abychom skutečně tam zajistili, že přestane docházet k vylidňování jen proto, že ti lidé vlastně tam nemají dostatečné vyžití po návratu z práce.

Je potřeba samozřejmě také reflektovat právě mobilitu a dostupnost práce, to znamená, aby byla zajištěna také hromadná doprava, veřejná hromadná doprava a další.

Děkuji.