Tiskové konference

14. 7. 2022 18:02

Tisková konference po jednání vlády, 14. července 2022

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím pana premiéra Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. My na této tiskové konferenci samozřejmě shrneme věci, které se týkají jednání vlády, ale také to, co se právě odehrálo v Poslanecké sněmovně, která schválila náš návrh úsporného tarifu. Já myslím, že to je klíčová, důležitá zpráva pro všechny občany a firmy v České republice, protože to bude mít výrazný dopad na udržitelnost cen. O tom podrobně bude mluvit za chvíli pan ministr Síkela.

Ve věci energií došlo dnes i k druhému významnému posunu. Při mém setkání s bavorským ministerským předsedou Söderem oznámil pan bavorský ministerský předseda, že vláda souhlasí s navýšením ropovodu TAL, tedy s věcí, o kterou dlouhodobě usilujeme, a to už od pátku. Čili děláme ty kroky, které povedou k tomu, že Česká republika se může zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích a energiích, ale děláme také všechny kroky pro to, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář, pokud jde o dodávky ruských energií a ruského plynu do Evropy, a dokázali si s tou situací poradit.

Jenom připomínám, že jsme už dříve nakoupili do státních hmotných rezerv plyn za 8,5 miliardy korun, že jsme provozovatelům zásobníků uložili jejich naplňování. To naplňování probíhá i teď, kdy je odstávka plynovodu Nord Stream 1, a postupně děláme všechno pro to, abychom si s tou situací i s těmi nejhoršími scénáři poradili.

K tomu ještě přidávám, že jsme vysoutěžili nebo uspěli v dražbě na kapacity LNG terminálu v Holandsku, které celkově dosahují třetiny naší roční spotřeby. Kombinací těchto kroků, které postupně a velmi rychle naše vláda dělá, dosáhneme toho, že můžeme říci, že i kdyby došlo k úplnému zastavení dodávek plynu z Ruska, respektive nedošlo k jejich obnovení po té odstávce, tak si s tím Česká republika poradí a při rozumné politice a rozumných úsporách budeme schopni mít dostatek plynu nejen pro naše domácnosti, ale i pro naše podniky.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak ještě jednou hezký dobrý den. Já navážu na svoji tiskovou konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny. Já jsem rád, že se nám podařilo dnes i se všemi hlasy opozice schválit úsporný tarif a pět pozměňovacích návrhů, které ještě rozšíří okruh domácností, kterých se ta podpora ze strany státu bude týkat ,stejně jako výrazně zvýší energetickou bezpečnost České republiky.

My jsme dnes schválili nástroj, který je velmi jednoduchý, který má celou řadu výhod. My nebudeme po nikom požadovat, aby chodil na nějaké úřady, aby někde žádal o nějakou pomoc. Peníze všichni obdrží automaticky v rámci svého vypořádání na účtu za energii. Ta pomoc bude velmi transparentní. Přesnou výši státního příspěvku každý vyčte ze svého vyúčtování.

Ta konkrétní výše státního příspěvku bude stanovena rozhodnutím vlády, ale my už jsme predikovali, že například v rámci těch tarifů za elektřinu a plyn vláda připravila na tuto podporu 27 miliard a společně s odpuštěním poplatků za POZE to bude znamenat, že domácnost může dosáhnout na podporu až 16 000 korun.

Další podpora se týká i domácností, které jsou vytápěny společnou kotelnou, což jsou další 3,6 miliardy. V celkové částce se tedy bavíme o 30,6 miliardách korun, plus máme ještě připraveno deset miliard na podporu domácností, které jsou napojeny na centrální dodávky tepla, s tím, že ještě jednáme s Evropskou komisí o tom, jestli nebude možné poskytnout část této částky formou transformační podpory přímo teplárnám s tím, že by tyto teplárny zohlednily tuto podporu potom v účtech za teplo.

Velmi důležitý byl i pozměňovací návrh, který se týká vyhlašování mimořádného stavu nouze. Je to opatření, které já jsem nazval airbagem. Je to prostě něco, co máte v autě, kupujete si to a doufáte, že ho nikdy nebudete muset použít, ale když náhodou ta situace nastane, tak jste rádi, že ho máte. Toto opatření umožní Ministerstvu průmyslu a obchodu nově vyhlašovat mimořádný stav nouze v oblasti teplárenství. Doplní tím současnou vyhlášku, na základě níž má o vyhlašování jednotlivých regulačních stupňů rozhodovat pouze tedy provozovatel sítě, společnost NET4GAS.

Jde o to, že naše ministerstvo bude moci vydávat individuální rozhodnutí. Ta původní vyhláška je vlastně tabulka, podle které se při omezování dodávek plynu, pokud je to nutné, postupuje mechanicky. Tabulka, která byla připravena na jiné situace. Ale my jsme tímto získali nástroj, že budeme moci jemně řídit dodávky plynu s tím, že samozřejmě naší snahou je dodržet to slovo jemně, to znamená, aby případný nedostatek, o kterém díky těm opatřením, která jsme přijali jak v oblasti zásobníků, tak i v oblasti pronájmu kapacit v terminálu na zkapalněný zemní plyn, nebudeme potřebovat.

Pokud se jedná o ty zásobníky, tak přestože v Evropě došlo k výraznému poklesu dodávek plynu do jednotlivých zemí, tak my pořád pokračujeme v plnění zásobníků. Jenom za poslední dva dny jsme natlačili do zásobníků dalších 30 milionů. To znamená, k dnešnímu ránu bylo v zásobnících dvě miliardy 520 milionů, to znamená, už jsme se lehounce přehoupli přes 75 procent.

A dobrou zprávu máme, i pokud jde o ten zásobník, který je ve společném vlastnictví Moravských naftových dolů a Gazpromu. Jedná se o zásobník, jehož celková kapacita činí 425 milionů kubíků, kde ještě donedávna byl ten zásobník skoro celý prázdný, byla tam jenom čtyři procenta. Nám se ve spolupráci se společností ČEZ podařilo zajistit plnění tohoto zásobníku, takže k dnešnímu dni je v tom zásobníku už 75 milionů kubíků, to znamená, blížíme se k nějakým dvaceti procentům a s tím budeme pokračovat. Děkuji.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím ministra zemědělství pana Zděňka Nekulu.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Dobrý den, nebo spíš dobré odpoledne. Vláda se dnes na svém zasedání také zabývala problematikou povodňové ochrany na řece Bečvě. Konkrétně se jedná o výstavbu vodního díla Skalička, které zajistí zvýšení povodňové ochrany na území, které se tam nachází, kdy bude zajištěna ochrana na více než stoletou vodu. To území, které bude ochráněno, obývá 100 000 obyvatel, to znamená, těchto 100 000 obyvatel bude po vybudování tohoto díla v podstatně bezpečnější situaci.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí nechalo vypracovat multikriteriální analýzu a hydrogeologickou studii. Bylo vypracováno pět variant technického řešení vodního díla Skalička a obě ministerstva, to znamená Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, vyhodnotily jako nejvhodnější variantu vybudování boční suché nádrže s manipulovatelným objektem.

Toto je nejvhodnější řešení z hlediska povodňové ochrany, veřejného zájmu, ochrany přírody, ochrany vod i z hlediska minimalizace hydrogeologických rizik. Tuto variantu rovněž podporuje Ministerstvo zdravotnictví, protože vylučuje riziko, že by výstavba tohoto vodního díla mohla ohrozit minerální vody v blízkých lázních Teplice nad Bečvou.

Do současnosti bylo vynaloženo na přípravu a výkupy pozemků 730 milionů korun a do roku 2027 se počítá s dalšími výdaji ve výši 510 milionů korun. To znamená, celé to dílo se všemi přípravnými pracemi by vyšlo na 1,24 miliardy korun.

Mám pro vás ještě jednu důležitou informaci. Týká se to jednoho programu státní podpory přes Podpůrný a garanční, rolnický a lesnický fond. Evropská komise dnes schválila České republice program státní podpory zemědělských výrobců, a to částkou 500 milionů korun. Jde o program s názvem Provoz 2022 – snížení jistinných úvěrů, který připravuje Podpůrný a garanční, rolnický a lesnický fond.

Spočívat bude, jak název napovídá, ve snížení jistiny provozních úvěrů pro zemědělské prvovýrobce. Maximální výše podpory pro jednoho zemědělce bude 250 000 korun. Jde o významnou pomoc našim zemědělcům, kteří byli postiženi současnou krizí. Ta podpora bude určena pouze pro malé a střední zemědělce, kteří působí v zemědělské prvovýrobě a jsou postiženi nárůstem cen elektřiny, krmiv, pohonných hmot a dalšími dopady, které souvisí s mezinárodními sankcemi.

Velice důležité je, aby tato podpora byla vyplacena v letošním roce a pomohla malým a středním zemědělcům zlepšit jejich cashflow. Příjem žádostí bude elektronický a maximální počet žádostí bude 2 000, a tím dojde k vyčerpání té celkové částky 500 milionů korun, které jdou z vlastních prostředků Podpůrného a garančního, rolnického a lesnického fondu. To znamená, že nebude kladen další požadavek na státní rozpočet. Program ještě bude muset schválit česká vláda.

Děkuji.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji, prostor pro dotazy. Česká televize.

Štěpánka Martanová, Česká televize: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k tomu energetickému balíčku. Jenom jedna doplňující otázka do praxe: Kdy vlastně lidé reálně na té faktuře uvidí nějakou tedy tu slevu? Má to platit od 1. 10.? A ještě k další agendě vlády, asi na vás, pane premiére, protože pan ministr na jednání nebyl, myslím pan ministr Síkela. Vy jste také řešili snížení objemu hmotných rezerv ochranných a zdravotnických pomůcek ve Správě státních hmotných rezerv. Tak jak by to vlastně mělo vypadat a proč jste se k tomuto kroku odhodlali? Údajně tam má jít, myslím, o měsíc. Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Mám začít? Ano, máte pravdu. Uvidí to na fakturách k 1. 10. a vlastně ta podpora v rámci toho prvního rozhodnutí vlády, které přijde, by měla platit celé topné období.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A ta otázka druhá se týkala aktualizace struktur a objemu státních hmotných rezerv vytvořených a udržovaných pro řešení dopadu pandemie onemocnění covid-19. Vláda se zabývala touto otázkou. Schválili jsme, aby Správa státních hmotných rezerv aktualizovala objemy, které byly určeny k řešení dopadů. Ta aktualizace byla provedena na základě požadavku ústředních správních orgánů. Jedná se o zásobu osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků.

Správa státních hmotných rezerv bude fyzicky udržovat osobní ochranné prostředky v rozsahu jednoměsíčních požadavků jednotlivých ústředních orgánů státní správy. V současné době je na trhu v České republice dostatek osobních ochranných prostředků. Zásobování těmito komoditami je plynulé, a to nejen poskytovatelům zdravotnických služeb, které je využívají mnohem méně. Takže i toto byl důvod, proč jsme přistoupili k tomuto rozhodnutí.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Pane premiére, nejspíš zase na vás. Tak vy jste dnes nejednali o té pomoci při obraně nebo ochraně vzdušného prostoru Slovenské republiky. Budete se k tomu vracet a platí stále, že se počítá s tím, že se ty stíhačky s piloty Slovensku poskytnou? Pak bych se ještě chtěla zeptat na tu půjčku, o které dnes informovaly Hospodářské noviny, 350 miliard korun. Kdy byste o ní mohli jednat a k čemu by ty peníze mohly být použité a kdy by do Česka mohly přijít? A pak třetí otázka, koho jste navrhli na jmenování do Rady pro lidská práva?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak pokud jde o tu první otázku. Ano, počítáme s ochranou slovenského vzdušného prostoru. Nadále budeme se tím zabývat, ale platí, co jsme už politicky řekli, to znamená, že jsme na to jako Česká republika připraveni. Druhá otázka byla? Omlouvám se.

Jana Karasová, Český rozhlas: Informace Hospodářských novin o té půjčce, o kterou by Česko mělo zájem.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, tak informace Hospodářských novin zazněla a je pravdivá v tom, že existuje možnost získat finanční prostředky pro Českou republiku v této výši, až do této výše za velmi výhodných podmínek. My se ale musíme nejprve domluvit na tom, jakou výši je Česká republika schopna vyčerpat, protože to musí být do určitého data na určité konkrétní projekty, a tato debata je teprve před námi.

Ano, existuje zde taková možnost, je výhodná, vláda by měla nějakou část těch nabízených finančních prostředků využít, ale musíme se dobře podívat na to, abychom je využili efektivně, abychom vůbec měli ty projekty, na které tyto peníze můžeme použít, a abychom to použili ve prospěch občanů České republiky, a myslím i těch budoucích generací, které to potom budou muset splácet.

Jana Karasová, Český rozhlas: Třetí ještě otázka, Rada pro lidská práva, tak koho navrhujete? Rada pro lidská práva, to jste měli taky na programu. Tak jestli můžete říct ta jména?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ne, to nemohu, protože tady k tomu nemám podklady. Já jsem se celého jednání vlády neúčastnil, protože jsem měl schůzku s bavorským ministerským předsedou, tak se omlouvám. Nevím, jestli někdo z kolegů je na to teď schopen odpovědět. Samozřejmě dodáme.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, Prima.

Andrea Teissigová, TV Prima: Dobrý večer, já bych se chtěla zeptat, proč Česká republika nevyužívá ten dočasný krizový scénář od Evropské komise, který by firmám pomohl s drahými energiemi. Například podle Potravinářské komory by to mohlo dočasně zmírnit růst cen potravin? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ten temporary frame work je nastaven tak, že se jedná o pomoc, která zároveň musí vést k energetickým úsporám, případně k přechodu na jiný, uhlíkově příznivější zdroje energie. To znamená, že ano, my tyto prostředky můžeme použít, ale právě v této kombinaci o to není až tak velký zájem.

My v rámci programu kompenzace nepřímých nákladů jsme již alokovali částky pro ty firmy s největší tedy energetickou zátěží. Tam dojde k distribuci prostřednictvím Ministerstva životního prostředí na podzim. My jsme rozhodli i o tom, že částku přibližně ve výši 1,2 miliardy na tyto účely vyčleníme i příští rok.

A pokud se jedná o ten dočasný rámec, tak je to zase sladění, řekněme, fiskální zodpovědnosti a podpory například provozní. My v tuto chvíli nejsme v situaci, že bychom si mohli dovolit provozně podporovat, nebo bychom si chtěli dovolit. My prostě jdeme jinou cestou a priorita té cesty byla nejdřív zajistit dostatečné množství zdrojů energie a teprve, pokud máte toto zajištěno, tak můžete řešit ty ceny.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Seznam, nebo ještě je tady Prima.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Dobrý večer, já se chci zeptat, pane premiére, poslední dobou opět rostou čísla nakažených koronavirem, tak jestli vláda zvažuje nějaká opatření do budoucna, popřípadě jaká? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, rostou čísla, počty nakažených koronavirem, ale ta situace zatím je taková, pokud to sledujeme i ze zahraničí a monitoruje to velmi důkladně Ministerstvo zdravotnictví, že ta varianta, která se teď šíří, má sice vysokou míru nakažlivosti, ale nemá těžké průběhy.

Čili v tuhle chvíli nehrozí, a nejenom v tuto chvíli, zatím určitě nehrozí přetíženost nemocnic nebo nějaký velký nápor, který by musel stát zvládat a musel by přijímat nějaká preventivní opatření. To, co chystá Ministerstvo zdravotnictví, je určitě kampaň, která bude přesvědčovat lidi, aby se nechali očkovat, protože to se ukazuje, že je jednoznačně dobrá a spolehlivá ochrana před těžšími průběhy nemoci covid-19.

Jinak jsme připraveni tu situaci zvládnout tak, jak jsme zvládli tu první vlnu. Respektive ne první vlnu, ale první vlnu, které čelila naše vláda v době na přelomu roku, kdy jsme nedělali žádné lockdowny, nezavírali jsme školy, nezavírali jsme podniky, spolehli jsme se na to, že jsme testovali a hlavně jsme vyzvali veřejnost, aby se lidé chovali odpovědně.

Tehdy jsme slyšeli spoustu kritiky, různé komentáře, že to nebude fungovat. Ono to fungovalo a tu vlnu omikronu jsme společně zvládli. Takže ani teď nepřipravujeme žádná razantní opatření typu lockdownu a zavírání škol nebo veřejného života s tím ale, že samozřejmě velmi pečlivě sledujeme to, co se děje v zahraničí, i to, zda se neobjevují nějaké nové varianty, které by vykazovaly nejenom vyšší nakažlivost, ale i těžší průběh toho onemocnění.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Nova

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k tomu energetickému tarifu. Chtěla bych se zeptat pana Síkely, kdy by měla vláda rozhodovat o tom, jak ten tarif bude přesně vypadat? A jestli byste možná už teď mohl nastínit, jaké budou ty částky nebo jak velkou část spotřeby by mohla vláda lidem krýt, protože už nějaká konkrétní čísla jste zmiňoval. A potom bych se ještě chtěla zeptat, jak by mohla vypadat ta sleva pro lidi z bytů napojené na teplárny? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já, jestli dovolíte ještě, já bych doplnil tu předcházející otázku. Součástí toho šestašedesátimiliardového balíčku je samozřejmě i odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje pro firmy, což je zase významná mnohamiliardová pomoc vlastně firmám, které spotřebovávají energie.

A teď k těm vašim otázkám. Tak pokud se jedná o ty konkrétní částky, tak ony už byly jakoby v denním tisku i na stránkách předběžně prezentovány. Já jsem už zmínil, že v tom optimálním případě při součtu tarifů a odpuštění poplatků, může domácnost dosáhnout slevy až k 16 000 korun s tím, že to je vlastně distribuce těch 27 miliard, kterou jsme na toto vyčlenili.

Ty částky jsou fixně stanoveny pro ty jednotlivé tarify a já, prosím, nechci teď tady, já bych si to mohl najít a mohl bych to pro všechny ty tarify přečíst, ale důležité je to, že to je fixní částka. To znamená, bez ohledu na to, jestli ten člověk spotřebuje více nebo méně, a v tom je ten motivační prvek, tak tu částku dostane. Top znamená, čím méně spotřebuje, tím víc mu ten příspěvek pokryje z celkových nákladů na ty energie.

A pokud se jedná o ty domácnosti, které jsou napojeny na centrální vytápění, tak my vlastně o té notifikaci jednáme, ale zároveň jsme připravili vlastně nástroj, který umožní poskytnout tu podporu přímo domácnostem. Ze dvou důvodů. Jednak kdyby nedošlo k notifikaci ze strany Evropské unie, tak abychom mohli pomoci domácnostem přímo. A zároveň i protože v tom systému nejsou zahrnuty malé teplárny, které nemají povolenky.

To znamená, že my chceme konkrétní částky doručit i těm domácnostem a ty částky by měly být podobné, jako kdyby si ta domácnost vytápěla ať už centrální kotelnou v domě, anebo vlastně měla plynový kotel nainstalovaný doma. To je přibližně ta konstrukce, že ony nebudou znevýhodněny.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A já k tomu dodám jenom jednu větu. Dnes jsem měl jednání nejenom s bavorským premiérem Söderem, ale měl jsem také jednání s Fransem Timmermansem, místopředsedou Evropské komise, který se zabývá dlouhodobě energiemi, Green Dealem a vším, co s tím souvisí. A jedno z témat toho jednání bylo, že jsem žádal za Českou republiku, aby se urychlila ta notifikace, protože pro nás je to velice důležité i z hlediska toho, kolik lidí je vlastně závislých na tom centrálním vytápění.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jenom pro pochopení. Ta notifikace probíhá, bylo o ni požádáno na základě novely, která se projednávala od roku 2018, ještě před nástupem nové vlády. To znamená, ta notifikace probíhá někdy od, tuším, začátku prosince loňského roku. Vypadalo to, že v té podobě, tak jak byla podána, by ji Komise spíše odmítla, ale na základě společného úsilí pana premiéra a mě a dalších kolegů, tak jsme tento proces znovu obnovili tak, abychom zkusili pro tu transformační pomoc, pro ty teplárny něco vyjednat.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poslední dva dotazy. Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Ještě jednou rozhlas, dobrý večer, já bych se chtěl zeptat ještě k průběhu toho dnešního jednání, respektive ještě k tomu hospodářskému výboru. Opozice vám vyčítala, že ten energetický zákon trval velmi dlouho. Ale na druhou stranu třeba poslanec Juchelka ho nazval zákonem roku a nakonec i opozice vás v tom hlasování podpořila. Nicméně opakovaně zaznívalo, že s těmi pozměňovacími návrhy se opozice nemohla seznámit, že jste je přinesli až na hospodářský výbor ráno. Tak mne zajímá, jestli skutečně u takového zákona nebylo na místě ty pozměňovací návrhy předložit o něco dříve, aby se s nimi seznámila i opozice. Jestli to nebyla trochu chyba v tomto případě? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem se Poslanecké sněmovně a zejména členům hospodářského výboru omluvil, byť se jako ministr necítím zodpovědný za technický dohled nad tím, kdy komu jaké návrhy přijdou. Já vím, že někteří poslanci měli ty návrhy dříve, někteří je měli později. Ale zároveň si dovoluji upozornit na to, že žijeme v mimořádné době. A že my jsme vlastně na poslední chvíli, kdy jsme například dosáhli technické dohody o tom, jak by mohla vypadat přímá podpora domácnostem, které jsou vytápěny tou centrální kotelnou v rámci domu, tak jsme prostě z naší strany dopracovali pozměňovací návrh, což je samozřejmě práce pro renomované právníky a Legislativní radu vlády, a v té podobě byl předložen.

To znamená ano, já jsem to vzal na sebe, omluvil jsem se za to, neproběhlo to šťastně. Ale já jsem byl ty poslední dva dny v Evropském parlamentu, kde jsem v rámci tří výborů prezentoval priority v rámci těch jednotlivých zodpovědností a i tam jsem upozorňoval na to, že my ve svém přístupu budeme muset být do budoucna daleko rychlejší a daleko flexibilnější, než tomu bylo doposud, protože na některé věci, a velmi důležité věci, budeme mít vzhledem k tomu, jak se ta situace vyvíjí, méně času a možná daleko méně času, než jsme měli v minulosti.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak to je, ale k tomu bych chtěl ještě říct: Česká vláda dělá všechny kroky, které jsou potřeba k tomu, abychom měli zajištěn dostatek energie. A není to jednoduché, protože jsme jedna z nejméně zabezpečených zemí, pokud jde o energii, v Evropě. A protože předcházející vláda neudělala v této věci vůbec nic, ba naopak, tak není to jednoduché. Přesto jsme ty kroky udělali, o řadě z nich jsem informoval i dnes, ale informovali jsme s panem ministrem v minulých dnech a týdnech. Stejně tak jako včas připravujeme pomoc pro občany a pro firmy tak, aby zvládli ty nárůsty cen, které už přišly a ještě i přijdou.

Ten úsporný tarif jsme připravovali v harmonogramu, který jsme si stanovili tak, aby to lidem začalo pomáhat od podzimu, a tak to taky bude. Čili z tohoto hlediska postupujeme v čase a rozumně. Ale ten rozdíl oproti předcházející vládě, a to možná občas vyvolává určitá nedorozumění, je, že my říkáme dopředu, co uděláme. Mluvíme i o strategii, o tom, co připravujeme do budoucna, a současně děláme kroky, které jsou promyšlené, připravené, jsou tam zvažovány i dopady těch našich opatření. A s tím, až máme toto všechno nachystáno, tak jdeme do schvalovacího procesu. Ale všechny ty kroky děláme včas. Objem naší pomoci, která jde na dopady inflace, růstu cen energií, růstu cen potravin, je naprosto srovnatelný objemově s jinými evropskými zeměmi a přichází včas.

Chápeme netrpělivost, chápeme i zneklidnění části společnosti, její obavy o to, jestli budou mít dostatek energie, jestli na to budou mít. Mohu všechny uklidnit, my jsme udělali už takové kroky, že i v případě toho nejhoršího scénáře, že by Rusko neobnovilo dodávky plynu, tak si s touto situací poradíme.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Poslední dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, vy jste tady zmínili, že jsou v tuto chvíli zásobníky, nebo ten zásobník je naplněn na 75 procent. Různí analytici, politici řeší, co se stane, když Rusko nebo vlastně Putin v rámci své války proti západu, kterou vede, zcela vypne plyn. Tady se vás na to někdo ptal i z poslanců v rozpravě, jaký bude přesně postup. Já vím, že to nechcete asi přivolávat, ale nejsem si jist, že to tady ve Sněmovně při té rozpravě zaznělo, jaký přesně zvolí vláda postup, pokud Rusko úplně vypne, zavře ten kohoutek s plynem? Na vás, pane premiére, takovou drobnost. Když jste dnes jednal s bavorským premiérem: Když čeští občané sednou do vlaku a pojedou třeba do Bavorska nebo do Německa, ve chvíli, kdy přejedou hranici, si na rozdíl od České republiky budou muset vzít respirátor FFP2. Když tam půjdou například na nějaký zámek, tak tam budou moci jít s respirátorem FFP2. Tak se vás ptám, v čem je Bavorsko jiné epidemiologicky než Česká republika, když tady to vypadá, že Česká republika je úplně v pohodě. To vypadá, že jsme všichni dostatečně naočkovaní, všichni zdraví, nic se nám nemůže stát. Němci to vidí jinak. V čem jsou tedy Němci jiní než my, že vidí přístup ke covidu jinak než Česká republika? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já začnu asi tím postupem. Má to dva rozměry. Jeden je ten domácí a jeden je ten mezinárodní. Já jsem ze své pozice předsedy Rady ministrů pro energetiku svolal na 26. července do Bruselu mimořádné zasedání Rady ministrů pro energetiku s tím, že je to pět dní po tom, co by se měl opět rozběhnout Nord Stream 1.

Mezitím pracujeme i na konkrétních opatřeních, jak bychom postupovali, kdyby se nerozběhl nebo kdyby se rozběhl jenom částečně, v rámci společné nákupní platformy a v rámci té spravedlivé distribuce. To znamená, vychází se z toho a tak, jak vidíme i dnes, že určité množství plynu pro jednotlivé státy by mělo být z alternativních cest zajištěno.

Pokud se jedná o ten domácí postup, já jsem to zmínil v tom svém úvodním příspěvku. Jedná se o tu novelu paragrafu 88 a o vlastně ten mimořádný stav nouze, kdy jsem řekl, že například ta stávající opatření jsou nedostatečná z pohledu jakéhosi jemného řízení. Například by mi to neumožňovalo vypnout paroplynové elektrárny. To na základě toho, co jsme dnes schválili, už mohu udělat. My jsme přijali i opatření o tom, že budeme schopni dodávat teplo z alternativních tepláren tak, aby i z těch, které nejedou na plyn.

Další věc, které se to týká, je samozřejmě i to dilema, které budeme mít, protože ten stávající koncept vychází z tzv. chráněných zákazníků, což jsou převážně domácnosti. Ale já si neumím představit, že bychom domácnosti nepožádali o jakousi solidaritu a součinnost. Protože pokud bychom jim dodávali pořád stejné množství, tak by to znamenalo, že v případě nedostatku budeme muset vypnout větší část průmyslu, což bychom dělali velmi neradi. To znamená, my bychom chtěli přijímat taková opatření, která budou snesitelná pro každého a která nám umožní udržet co největší části ekonomiky v chodu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My počítáme s tím, a vlastně jsem to tady říkal, že může nastat ten nejhorší scénář. To znamená, že Rusko neobnoví dodávky plynu. Protože si musíme všichni uvědomit, že Vladimir Putin vede válku proti Ukrajině vojenskými prostředky, ale proti nám jinými prostředky, k nimž patří a jednou z jeho nejsilnějších zbraní je právě naše závislost na jeho energetických dodávkách. Takže počítáme i s touto variantou a i proto platí, co jsme tady oba s panem ministrem říkali, že máme scénáře a máme způsob řešení, jak zajistit plyn pro domácnosti a podniky.

Samozřejmě má to několik rovin řešení. Jedna z nich je ta národní, tu jsme tady popsali, jaké kroky jsme udělali, ať už jde o zásobníky zkapalněného plynu nebo naplňování našich zásobníků. A jsou to také určité úsporné kroky, které můžeme dělat, aniž by se to vážně dotklo občanů.

Pak je to ta rovina bilaterální, to znamená spolupráce s dalšími zeměmi, která je pro země, jako je Česká republika, která nemá moře, je vnitrozemský stát na konci všech těch vedení, životně důležitá. Příkladem může být třeba to, co pan ministr Síkela podepsal s panem ministrem Habeckem o spolupráci a solidaritě v oblasti plynu a energií.

A pak je to ta rovina evropská, kde pracujeme intenzivně na tom, aby existovala možnost společných nákupů. Něco se už podařilo udělat, například výrazné zvýšení dodávek zkapalněného plynu ze Spojených států, hledání alternativních zdrojů, kde ta společná cesta Evropské unie je prostě výhodnější, než kdyby to dělaly jednotlivé země. A i tady, pokud dojde na ten nejhorší scénář, bude nutná solidarita evropských států, která je v tuto chvíli všemi deklarovaná a pak se bude muset proměnit v konkrétní činy.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, to je pro tuto chvíli vše, přejeme vám hezký zbytek večera.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter