Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

14. 6. 2021 18:20

Tisková konference po jednání vlády, 14. června 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiérka a ministryně financí, paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych nejdříve zareagovala, než přejdeme k vládní agendě, abych okomentovala se svými vládními kolegy jednání s Asociací krajů, tedy s jednotlivými hejtmany.

Myslím si, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že to jednání bylo velmi konstruktivní. Neslo se v přátelském duchu spolupráce. To znamená, probrali jsme témata jako financování silnic II. a III. tříd, probrali jsme dofinancování sociálních služeb, probrali jsme programy EU, které se také týkají krajů. Jednotliví moji kolegové je okomentují.

Chtěla bych jen velmi ve stručnosti ocenit to, že zejména tedy vedl to jednání šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman pan Kuba, který ocenil tu spolupráci, konstruktivnost. Vláda dodržela své slovo, a tak jako od roku 2016 postupně, to znamená už i minulá vláda, ta současná dofinancovává nad rámec peněz, které se převádí z rozpočtového určení daní na silnice II. a III. tříd, tak dofinancovává tyto silnice.

Vlastně zavázali jsme se v loňském roce, že v roce 2021, tak jako v roce 2020, dáme šest miliard do těchto silnic II. a III. tříd, čili do rozpočtu 2021 jsem už dala, okomentuje to blíže pan vicepremiér Havlíček, čtyři miliardy ze státního rozpočtu a dvě miliardy budou z evropských peněz. Takže to bylo první téma.

Pak další téma, které bych ráda okomentovala, byla problematika sociálních služeb, což je téma také velice důležité, protože bych chtěla zdůraznit, že od roku 2007, kdy se zavedl způsob financování sociálních služeb tak, jak funguje do  dneška, jenom si dovolím pár čísel: V roce 2007 na sociální služby šlo sedm miliard 169 milionů, pak to postupně klesalo až na částku v roce 2013 šest miliard 550 milionů, dokonce v roce 2012 to bylo ještě o 200 milionů méně.

A teď vám řeknu dvě čísla za rok 2020 a 2021 – v roce 2020 to bylo celkově 22 miliard 199 milionů, v roce 2021 to bude celkově s penězi, které jsou v rozpočtu a které navýšíme prostřednictvím dotačních programů, 24 miliard 412 milionů.

Takže si myslím, že těchto několik čísel není třeba blíže komentovat. Je jasné, že sociální služby jsou pro nás prioritou, pro tuto vládu, a že tam šly i s ohledem na covid a na všechny věci s tím spojené, a půjdou, tyto peníze.

Debatovali jsme tam o dofinancování, protože v letošním rozpočtu jsem se dohodla s paní ministryní, že se navýší platy těm, kteří jsou v sociálních službách v první linii o deset procent, takže se tam vedla debata o dofinancování ještě nějaké potřebné částky. Bude nutné ji zpřesnit, protože se Ministerstvo práce a sociálních věcí rozchází s Asociací krajů na tomto dofinancování. Ale vzhledem k těm miliardám, které tam jdou, skutečně byla řeč o pár stech milionech. Myslím si, že určitě to půjde dořešit.

Já jsem ještě zmínila, že jsem ráda, že hospodaření krajů, měst a obcí, tedy nejen krajů, ale i měst a obcí, skončilo v nejkrizovějším roce 2020 v přebytku. Celkově plus 19 miliard obce, kraje v mírném deficitu, ale celkově to bylo tedy plus 14 miliard. Za první čtvrtletí letošního roku také hospodaření municipalit vykazuje přebytkové hospodaření, vykazují se vysoké zůstatky na účtech.

Je to dáno zejména tím, že se změnilo rozpočtové určení daní ve prospěch municipalit, což bylo v souvislosti s daňovým balíčkem, a zejména se snížením, s razantním snížením daně z příjmu zaměstnanců a s dalšími ustanoveními, které s tím souvisejí. A také samozřejmě v loňském roce to bylo dáno kompenzacemi, vysokými kompenzacemi ve prospěch obcí a vysokým navýšením dotačních titulů a různým dofinancováváním odměn, ať už pracovníkům ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Což samozřejmě mělo na tyto rozpočty pozitivní vliv.

I v letošním roce dochází ke kompenzacím. Ono se o tom málo mluví, ale v souvislosti s kompenzačním bonusem, tak to znovu připomínám, máme v zákoně o kompenzačním bonusu letos nově, že vždy podle skutečnosti vyplacené na kompenzačním bonusu ze sdílených daní se dofinancovává potom municipalitám 80 procent jejich podílu.

Takže to všechno pozitivně působí na jejich rozpočty. A je to dobře-Je to dobře, protože je nutné, aby neomezovaly svoje investice, aby investovaly, aby daly práci živnostníkům, firmám. Jsou blíž v regionech. Prostě abychom byli na jedné lodi.

A proto si stát půjčil, proto stát se zadlužil. Aby pomohl nejenom občanům a firmám, ale také krajům, městům a obcím. Jsem ráda, že se to dnes skutečně vedlo ve velmi pozitivních duchu. Tak je to dobře, tak to má být. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ke stejnému tématu ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Já jsem také hodnotila dnešní setkání s Asociací krajů velmi pozitivně. Musím říct, že to bylo velmi konstruktivní jednání. Debatovali jsme zejména o dofinancování projektů v rámci rozvoje páteřní sítě poskytovatelů z tzv. REACT-EU. To znamená z evropských zdrojů.

Myslím, že jsme našli společné řešení. Došli jsme i ke shodě v tom, že nejprve se opravdu ty projekty musí vyhodnotit. Následně jsme si potvrdili, že celá podzimní tranše, která bude zhruba ve výši 5,5 miliardy korun, půjde právě na dofinancování 98. výzvy. A zároveň z 99. výzvy, která je plánována také zhruba na 5,5 miliardy korun, se zatím otevřou pouze výzvy na onkologii, obezitologii a tak dále, na ty specifické obory, ve výši dvě miliardy. A o 3,5 miliardy opět bude navýšena výzva 98.

Vedle toho budeme jednat s Evropskou komisí, protože se ukazuje, že projektů do sociální infrastruktury v těch podmínkách, jak byly ty výzvy nastaveny, protože my tam musíme plnit ty klimatické cíle, to znamená, měly to být nízkoenergetické projekty, že tolik jich připraveno není.

Výzva běží už zhruba deset dnů a je zatím přihlášeno pouze jedenáct projektů za zhruba 8,8 procenta té alokace. Alokace byla tedy dvě miliardy. Takže vlastně tyto peníze, pokud zbudou ze sociální infrastruktury, by se následně projednávaly s Evropskou komisí, aby se daly využít na projekty následné péče.

Pokud by Evropská komise na toto nepřistoupila, tak projekty následné péče lze financovat z IROP 2, který začne na konci letošního roku. Takže rozhodně připravené projekty o možnosti financování nepřijdou.

Dalším tématem byly silnice II. a III. tříd z budoucího Integrovaného regionálního operačního programu. Tady tedy i Asociace krajů přijala tu skutečnost, že Evropská komise obchvaty měst nevnímá jako zelený cíl. To znamená, tu původní alokaci 12,8 miliardy nám snížila na 10,6 miliardy. O to více samozřejmě pak bude s kraji debata přes Státní fond dopravní infrastruktury.

Jinak jsme se ještě dohodli, že výzva 100 na laboratoře a výzva 102 na hygieny bude otevřena v nezměněné podobě.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Teď už k běžným vládním bodům. Opět ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo. Z necovidové agendy bych asi vypíchla dva body. Je to návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Je to technická novela, která reaguje na to, kdyby bylo nutné na podzim, protože se blíží parlamentní volby, reagovat na to, byla by nějaká omezení spojená s pandemií, tak abychom na to byli připraveni. Byla schválena bez problému.

Další je návrh poslance Andreje Babiše na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 236 z roku 1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem představitelů státní moci. Je to návrh na zmrazení, lidově a jednoduše řečeno, platů ústavních činitelů. Ten návrh počítal s tím, že navrhoval jednak zmrazit platy ústavních činitelů bez výjimky, protože pokud by k tomu nedošlo, tak v roce 2022 by rostly tyto platy o 5,9 procenta.

Současně ten návrh navrhuje novou indexaci výpočtu platů v roce 2023, protože kdyby vlastně došlo v roce 2023 k rozmrazení, tak podle současné legislativy, kdy se to počítá za dva roky zpětně, tak by se vlastně vzala ta základna z roku 2020 a potom by se k tomu připočetla roku 2021 a došlo by vlastně součtem k tomu, že v tom roce by rostly platy o více než devět procent. Což si myslíme vzhledem k predikci, jak porostou platy v národním hospodářství – minimálně, ne-li vůbec.

Proto jsme i snižovali, navrhl to Andrej Babiš jako poslanec, snížení platů zaměstnanců zrušením superhrubé mzdy, což vyšlo o zhruba sedm procent čistého právě s ohledem na to, že neporostou mzdy nebo minimálně v národním hospodářství. Proto považujeme, nebo považoval pan premiér v roli poslance za naprosto nevhodné, aby tyto platy rostly tímto způsobem. Když třeba víte, že v rozpočtu ani nepočítám, počítám se zmrazením platů státních úředníků. Takže bychom očekávali nějakou primární solidaritu.

Nicméně vláda respektovala stanovisko paní ministryně spravedlnosti, která namítala s ohledem na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, že se proti tomu postavili zástupci soudů. Vzhledem k tomu, že to nebylo s nimi projednáno, s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu. Tudíž ona říkala, že je téměř jisté, že to bude napadeno u soudu a stejně zpětně úspěšně pravděpodobně dosáhnou změny.

Takže navrhla neutrální stanovisko, protože poslanecký návrh vláda opravit nemůže. Předpokládáme, že je to zhojitelné na půdě Poslanecké sněmovny, a tudíž z těchto důvodů odešlo do Poslanecké sněmovny stanovisko vlády jako neutrální.

Děkuji v tuto chvíli za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, my jsme dnes přijali celou řadu drobných, nicméně určitě důležitých opatření pro obchod a pro služby, se kterými vás za chvíli seznámí pan ministr Vojtěch. Jednalo se zejména o určité rozestupy, respektive množství lidí na jeden metr čtvereční a podobně.

Nicméně já jsem chtěl ještě zmínit jednu věc, a to je rozšíření programu Covid – Kultura pro další část podnikatelských subjektů. Jedná se o velmi populární program, o který se dělíme s Ministerstvem kultury, přičemž Ministerstvo kultury dělá instituce, které jsou nepodnikatelského rázu, ministerstvo průmyslu dělá subjekty, které jsou v podnikatelském režimu. A s ohledem na to, že zatím nebyly podpořeny nijak subjekty typu hrady, zámky, zříceniny, které jsou v soukromém vlastnictví, jsme je zařadili zpětně do toho programu.

To znamená, v měsících, kdy byl znemožněn nebo výrazně limitován jejich provoz – jedná se o měsíce od března 2020 do května 2020 a poté od října do prosince roku 2020 – tak jim bude poskytnuta z již dohodnutého rozpočtu pro program Covid – Kultura částka ve výši 200 milionů korun.

Bude to tak, že tyto subjekty budou moci čerpat maximálně čtyři miliony korun na subjekt. Bude to tedy ex post a ta vlastní dotace se vypočte celkem jednoduchou formou, a to paušálem z rozdílu prodaných vstupenek v roce 2019 v těch inkriminovaných měsících vůči roku 2020, přičemž budeme brát paušál 100 korun na vstupenku. Čili jednoduše se zjistí pouze rozdíl těch prodaných vstupenek a to se vynásobí částkou 100 korun. Nicméně ta dotace nesmí přesáhnout 80 procent průměrných provozních nákladů.

Takže věřím, že program Covid – Kultura pro podnikatelské subjekty je nyní skutečně úplně pro všechny. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes na vládě navrhl změnu čtyř mimořádných opatření, která se tedy týkají protiepidemických opatření souvisejících s covidem.

Já bych začal u toho, které bylo hodně diskutováno mediálně, a to je opatření týkající se ochrany dýchacích cest, kdy tedy vláda schválila, že s účinností od zítřejšího dne nebudou již povinné roušky, respektive respirátory v rámci tříd při stacionární, frontální výuce u žáků, kteří tedy jsou usazeni v lavicích, ve všech krajích, tedy v tuto chvíli i v Libereckém i v Jihočeském a Zlínském kraji.

To znamená, v zásadě tedy všechny kraje budou mít stejné podmínky. To platí i pracoviště, to znamená, je tam ta stejná podmínka, pokud člověk je na jednom místě v rámci výkonu práce, jsou tam pouze jeho spolupracovníci, tak nemusí mít ochranu dýchacích cest. Takže toto vláda schválila a platí to, je to účinné, to opatření, od zítřejšího dne.

Druhé mimořádné opatření se týká karantén a izolací, kdy zavádíme vzhledem k riziku šíření mutací povinnost, aby člověk, který se nechal očkovat a je po první dávce očkování a setká se s nakaženým člověkem, byl umístěn do karantény. V tuto chvíli tato povinnost není nastavena takto, to znamená, pokud se očkovaný, byť po první dávce, setká s nakaženým, tak do karantény umisťován není. Nově tedy to zavádíme.

Je to skutečně z toho důvodu, že vidíme, a teď je to vidět poměrně dobře v Británii, skutečně, že zejména ta indická mutace po první dávce očkování je k ní poměrně, k tomu očkování, rezistentní. Takže chceme zabránit šíření mutací, a proto tedy tyto osoby, pokud budou vytrasovány a pokud skutečně se setkaly s nakaženou osobou, tak budou umístěny do karantény. Samozřejmě pokud jsou po druhé dávce, 14 dní od druhé dávky, tak v takovém případě do karantény nemusí.

Ještě jedno mimořádné opatření, které se týká vysokých škol, respektive povinnosti nechat se testovat, pokud člověk je v rámci vysoké školy nebo třeba teď v rámci zkoušek, které probíhají na vysokých školách. Od zítřka sjednocujeme podmínky pro prokázání se, že člověk byl otestován, stejně jako v ostatních segmentech.

To znamená, že bude moci se prokázat jak laboratorním PCR, antigenním testováním nebo i čestným prohlášením o tom, že byl testován u zaměstnavatele, ve škole nebo tedy, že tento test prodělal, a také PCR test bude účinný na sedm dní. Původně to bylo 72 hodin. Takže tady spíše v zásadě dáváme do souladu to prokázání se, že byl člověk otestován, s těmi ostatními oblastmi.

Pokud jde o maloobchod a služby, už to tady naznačil pan vicepremiér Havlíček, zde tedy vláda s účinností od 1. července, to znamená zhruba za čtrnáct dní, schválila určité změny a rozvolnění, které nám umožňuje epidemiologická situace. Pokud jde o maloobchod, bude podmínka jedné osoby na 10 metrů čtverečních. Ruší se zákaz propagačních aktivit v maloobchodu. U činností, které jsou epidemiologicky závažné, což je kadeřnictví, kosmetika, manikúra, masáže apod., tak se ruší podmínka, že v jeden okamžik může být poskytována tato služba pouze jednomu zákazníkovi, a také se ruší povinnost evidence zákazníků, která doposud platí.

To, co je nové v provozovnách stravovacích služeb, to znamená v různých restauracích, klubech, je umožněna živá hudba, zatím nikoliv tanec. A bazény a wellness se zvyšuje kapacita návštěvníků z 50 procent na 75 procent. A také vlastně zavádíme to, co jsme už avizovali, že pokud jde o tábory, zotavovací akce pro děti, tak pokud dítě je otestováno metodou PCR před odjezdem na tábor, tak se nemusí opakovaně testovat v průběhu tábora. Pokud antigenním testem, tak je nutné, aby přetestování proběhlo každých sedm dní.

A teď bych předal slovu panu ministru kultury s dalšími opatřeními k rozvolnění v rámci kultury.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuju, také vám přeji dobré odpoledne. Já se toho rád ujmu, ale ještě před tím bych rád řekl, že bych rád vyjádřil radost, protože chápu sport taky jako určitou součást naší kultury, radost nad vítězstvím našich fotbalistů proto skotskému týmu. Potom, co české ženy, tenistky tedy, triumfovaly na Rolland Garros, tak i dnes čeští fotbalisté, tak jim blahopřeji. Tedy všem, těm českým tenistkám i českým fotbalistům dnes.

A teď ke kultuře. Já jsem tady v květnu představoval ten balíček pro obnovení kulturního života, takže jsem také rád, že dnes tady mohu říci, že dnešním rozhodnutím vlády, které se týká 1. července, a režimu pro kulturu od 1. července, vlastně se opravdu držíme toho plánu, který jsme dali k dispozici-. A skutečně od 1. července jsme schválili, že bude možné pořádat venku akce až pro 5 000 lidí.

Takže vyloučeny budou ty velké festivaly, ale bude možné dělat akce až pro 5 000 lidí, kde už bude možné z části i stání Takže bude se sedět, ale už tam bude možné i stát. A zároveň uvnitř, a to bude vlastně už bez omezení kapacity toho venkovního prostoru, uvnitř bude možné pořádat akce pro 2 000 návštěvníků. Tam bude ta kapacita muset být maximálně 75 procent. To znamená, tam ještě to není bez omezení kapacity, ale musí to být minimálně 75 procent kapacity toho prostoru. Takže tohle – 5 000 venku a 2 000 uvnitř – bude platit od 1. července. 

Důležité je, že bude platit třeba také to, že bude možné už i konzumovat. Tak bude dokonce možný třeba i ten popkorn v kinech od 1. července, a to je také to, co jsme plánovali a co jsme tedy, co vlastně držíme podle původního plánu.

Rád bych také řekl, že jsou tam určité, sice zdánlivě malé, ale významné posuny, které se týkají například toho, že v muzeích a galeriích bude možné počítat na návštěvníka deset metrů čtverečních. Zvětší se prostor prostě a zvětší se kapacita těch, kteří budou moci navštívit muzea a galerie, docela významně z hlediska jejich provozu. A stejně tak i pro skupiny, které budou chodit v těch hradech a zámcích, tak se zvyšuje ten, pokud budou mít testy nebo budou očkováni, tak to bude vlastně pro takovou skupinu úplně bez omezení.

Takže tohle jsou také věci, které významně učiní efektivnější ten, teda ta činnost těchto zařízení po celou dobu července a srpna, tedy léta.

Takže jak jsem už řekl, vlastně od 1. července bude aspoň zčásti možné i to stání venku i na těch větších kulturních akcích. Ale zároveň bych zdůraznil, že tohle samozřejmě stále neznamená, že bychom chápali tu kulturu jako něco, co bude v normálních poměrech, takže zároveň bude platit také ten balíček Covid – Kultura 4, který máme společně s ministerstvem průmyslu a který bude, protože ta omezení určitá stále budou, pro řadu budou znamenat ztrátu výdělku, takže i přestože takto uvolňujeme, tak budeme i za tyto dva měsíce stále pokrývat část nákladů až do 80 procent těm, kteří budou v omezení nebo ve ztrátě, doloží to, že ta ztráta je aspoň padesát procent.

Takže máme možnost se těšit na určitou podobu kultury v poměrech, které budou dokonce, bych řekl, výrazně lepší, než bylo třeba to loňské léto. Ale samozřejmě tahle omezení tady ještě budou. Nevylučuju, že dojde ještě k určitému uvolnění ještě na srpen. Tam to bude možné, že tohle vlastně bude režim pro červenec, a pokud bude stále situace příznivá, tak budeme ještě možná rozhodovat o tom, že, tak jak to v tom plánu máme napsáno, můžeme ještě učinit krok k dalšímu uvolnění pro ten srpen. Ale to je ještě otevřené, dnes jsme schválili režim kultury od 1. července a já jsem rád, že jsme dodrželi to, co jsme slíbili a plánovali.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Ondřej Topinka, Česká televize: Dobrý den, já bych se nejprve zeptal pana ministra Vojtěcha na tu aktuální zprávu, že soud zrušil opatření, které nařizuje povinnost testů před návratem individuální dopravou z některých zemí, z těch vysoce rizikových. Pokud se nepletu, jsou to ty tmavě červené. To opatření by mělo být zrušené k 17. červnu. Budete chtít v průběhu těch tří dní vydat nějakou novou verzi nebo změníte podmínky návratů z těchto zemí? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to nová informace, určitě se musíme s tím seznámit, s tím rozsudkem Městského soudu v Praze, případně i podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nevím vlastně, co přesně vedlo Městský soud v Praze k této úvaze, že tedy člověk, který cestuje hromadnými prostředky, tak je rizikový, člověk, který cestuje individuálními prostředky, tak není tak rizikový, takže se nemusí testovat. Uvidíme, musíme zkrátka si to zhodnotit a případně buď podat kasační stížnost, což samozřejmě nemá odkladný účinek, anebo ta opatření upravit, jestli to bude nezbytné.

Ondřej Topinka, Česká televize: Oni soudci říkali, že dosáhnout toho cíle ochrany veřejného zdraví lze i mírnějšími prostředky, než je povinné absolvování testu akreditované laboratoře před návratem do Česka. Tak jenom to je ta argumentace jejich.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já myslím, že když už takto jste to vlastně řekl, tak když se nad tím zamyslíme, tak je to otázka právě, jaké prostředky tedy myslí. Protože jediný prostředek, jak se dá prokázat, že člověk skutečně je pozitivní, nebo není, je absolvování testu.

Takže uvidíme, budeme se na ten rozsudek dívat a číst zdůvodnění jeho. Přiznám se, že mu příliš nerozumím a nerozumím právě tomu rozdílu, když člověk tedy cestuje v autobuse, tak v zásadě se musí nechat testovat, když cestuje v autě, třeba i s další partou lidí, tak se testovat nemusí nechat.

Je to zvláštní, ale zkrátka asi to odpovídá nějakému kontextu soudní judikatury, která je velmi střídmá, zdá se, a spíše tenduje k tomu, že ta opatření by se měla co nejvíce zužovat a případně i rušit. Toto opatření mi přišlo jako, řekněme, to nejmenší, že chceme zkrátka, aby člověk, a znovu opakuji, jak jste o tom hovořil, týká se to pouze těch skutečně velmi rizikových zemí, kde víme, že třeba se šíří právě nějaké mutace a podobně, tak aby člověk byl otestován, pokud se vrací z této země. Soud říká, že to zkrátka možné není, že máme najít nějaké jiné prostředky. Jaké, to už neříká, takže uvidíme, podíváme se na to a případně budeme to nějak řešit.

Ondřej Topinka, Česká televize: Já bych se ještě zeptal na dvě věci. Jednak jak vy jste říkal o těch nových pravidlech ochrany úst a nosu ve školách a na pracovištích. Mě tam vlastně zarazila ta zmínka o těch pracovních prostorech. Je tam nějaká definice pracoviště typu open-space kancelář: Protože je kancelář, kde sedí dva lidé, je kancelář, kde jich sedí dvacet nebo třicet. Tak je to nějak jasně dáno, jak tohle bude? A možná ještě jeden dotaz, jestli jste řešili, jaká bude frekvence hrazeného testování od měsíce července? Děkuji. Pak bych měl ještě dotaz na paní ministryni.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ta pracoviště, ono v zásadě tady to už platí, tedy v těch jedenácti krajích, týden. V těch třech krajích to bude platit od zítřka a to pravidlo je takové, že pokud je člověk při výkonu práce na pracovišti na jednom místě bez přítomnosti jiných osob, než jsou spolupracovníci, což samozřejmě odpovídá třeba i open-space, tak nemusí být testován.

Pokud je tam nějaký kontakt se třetí osobou, se zákazníkem, klientem nebo nějaký třeba pracovní oběd, nebo respektive setkání třeba v rámci meetingu s jinými pracovníky třeba z jiných firem atd., tak v takovém případě ochrana dýchacích cest býti musí.

Takže platí to pouze, řekněme, typický příklad, pokud člověk je u stolu v rámci kanceláře, je jedno, jestli to je malá kancelář, nebo open-space, není tam nikdo jiný než jeho spolupracovníci, se kterými standardně pracuje, tak roušku nebo respirátor mít nemusí.

Ondřej Topinka, Česká televize: A to hrazené testování od měsíce července poprosím, jestli jste řešili varianty čtyři antigenní nebo jenom dva antigenní?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Neřešili jsme to a já jsem rozhodl o tom, že to řešit nebudeme, že to ani nebudu tedy předkládat a vládu a že ponecháme od 1. 7. tu frekvenci dvou PCR testů hrazených a čtyř antigenních.

Já si myslím, že je to legitimní i vzhledem k tomu, že stále máme povinnost do těch prostor nebo služeb, které jsou rizikové, se prokázat buď očkováním, testem nebo proděláním onemocnění, a vzhledem k tomu, že zatím nejsme také ve fázi, kdy by kdokoli, kdo se chce nechat naočkovat, naočkován být mohl, zkrátka jsou ještě nějaké fronty na to očkování, tak v tuto chvíli tedy chceme nechat v rámci těch opatření testování v té stejné frekvenci s tím, že ale předpokládáme, že časem bude ten zájem logicky klesat, protože tím, jak lidé budou proočkováni, tak už pak nebudou testováni, nebudou potřebovat ten test. Takže přirozeně bude ta potřeba se nechat testovat klesat.

Ondřej Topinka, Česká televize: Děkuju a poprosím ještě paní ministryni Schillerovou k tomu zmrazení platů. Vy jste sama zmiňovala, vláda zaujala neutrální stanovisko. Jak moc tedy hrozí teď podle vás, že by se ty platy skutečně rozmrazily a zvyšovaly? Čím budete chtít přesvědčit kolegy z Poslanecké sněmovny, aby ten návrh podpořili? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak úplně stejně jako v roce 2020, kdy stejný návrh jsme podpořili. Tehdy to byl taky poslanecký návrh, protože to spěchalo, takže jsme podpořili poslanecký návrh. Tehdy by se vládní nestíhal.

A myslím si, že přestože to tehdy dva kluby, tuším, že to byly kluby ODS a TOP-09, zablokovaly, aby to nebylo schváleno v devadesátce, tak se to podařilo schválit a jsou zmrazeny na rok 2021 pro všechny. Takže úplně stejnými argumenty. Já si myslím, že by tady měla prostě platit nějaká celospolečenská solidarita. A přece je nemožné, aby ústavní činitelé, což jsme i my, jak tady stojíme, prostě, aby jim rostly platy o 5,9 procenta a následně potom třeba ještě až skoro o deset, když ve zbytku společnosti ty platy porostou minimálně nebo třeba vůbec. To jsou ty základní argumenty. O nic jiného nejde.

Ondřej Topinka, Česká televize: Je třeba variantou vyjmout z toho zamrazení ty soudce, tak jak to vlastně kritizuje Ústavní soud, že by všem ostatním zůstalo zamraženo, ale soudci by měli platy vyšší?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, to je určitě jedna z aktuálních variant. Já osobně bych se klonila k tomu, ať ta solidarita se týká všech, ale uznala jsem argumenty, uznali jsme všichni argumenty paní ministryně spravedlnosti, která se opírala o negativní stanoviska těch předsedů nejvyšších soudů, dále potom o poměrně čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu. Takže to je jedna z variant, že by se formou pozměňovacího návrhu tyto skupiny vyňaly.

Ondřej Topinka, Česká televize: Napadá mě jenom poslední věc. ČSSD má problémy s tím návrhem upravit výpočet. Je to nějaká zásadní výtka? Hrozí třeba, že by vládní koalice nebyla jednotná v podpoře tohoto návrhu, až dojde ve Sněmovně na hlasování?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Určitě ne. Nám jde o ten výsledek víc, než o tento technický spor mezi ministerstvem práce a Ministerstvem financí. My jsme si to vysvětlovali. V podstatě, pokud tam ta indexace nebude, nezůstane, a pokud to bude nutné, tak prostě z toho ustoupíme v zájmu toho, aby k tomu zmrazení došlo. Ale upozorňuju, že potom bude nutné, nebo nutné, to je věcí příští politické reprezentace, která zasedne v Poslanecké sněmovně, ale bylo by velmi vhodné, aby se to znovu řešilo příští rok.

A my jsme tomu chtěli zabránit, protože ten návrh vznikal na Ministerstvu financí, já se k němu hlásím, ten návrh pana premiéra jako poslance, tím, že by se ta indexace tam načetla, aby vlastně se zabránilo tomu dvojnásobnému skoku v roce 2023.

Ale pokud by to mělo ohrozit přijetí a já věřím, že neohrozí, protože já, když si vzpomínám na ten návrh na zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2021, tak mám pocit, že jestli neprošel dokonce ústavní většinou, ale nevím teď přesně, musela bych se podívat. Takže já věřím tomu, že se ta podpora najde, protože to je přece špatně. To je špatně.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já jenom potvrdím to, co tady zaznělo, že ten spor o tu indexaci je technický. To není politický spor a máme skutečně zájem na tom, abychom se dohodli a něco prošlo.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, je to tak, děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, zda jste už dnes, nebo někdy budete řešit takovou věc, že po letních dovolených, protože takové názory zaznívají – myslím, že pan Smejkal to například říkal – aby i lidé, kteří se vrátí po dovolených očkovaní ze zahraniční dovolené, že by museli jít povinně na testy. Aby část lidí, která si chce užít léto, nepřivezla do České republiky buď delta mutaci, nebo nějakou jinou, trošku nebezpečnější mutaci toho covidu. A druhá věc, vy jste tady říkal to, když má někdo jenom první dávku očkování, tak že to není dokončené, a když potká nakaženého nějakou mutací, tak že musí do karantény. Ale – možná se to říkalo, nepostřehl jsem to jenom – myslí se tím člověka, který potká někoho s tou delta mutací nebo s tou indickou, nebo jak se tomu přesně říká, nebo jste myslel i nějakou jinou mutaci? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: K té druhé otázce: Obecně to pravidlo bude takové, že kdokoliv potká člověka, který je nakažený, a on má pouze první dávku, tak musí jít do karantény. My se to, že ten druhý nakažený má tu mutaci, dozvíme až s nějakým časovým odstupem. Probíhá sekvenace, většinou to trvá šest sedm dní, než je ten výsledek. Takže ono kdybychom to dělali pouze na základě těch identifikovaných mutací, tak by to úplně nemělo smysl.

Ale děláme to právě proto, abychom zabránili šíření mutací, protože víme, a teď ta britská zkušenost to ukazuje i poměrně jasně na datech, že zkrátka proti mutaci ta první dávka nemusí být dostatečná na ochranu toho člověka, ale zkrátka je to v tomto směru nastaveno.

Pokud jde o tu vaši předchozí otázku, ono to je vlastně docela právě zajímavé v kontextu toho rozsudku Městského soudu. Ano, odborníci říkají: Lidé, kteří přijíždějí z těch velmi rizikových zemí, což jsou vlastně ty tmavě červené, tak mají mít po návratu PCR test, což ono v tuto chvíli platí, a platí to tedy i pro ty očkované. Takže my to tak máme nastaveno.

Ovšem dnes nám Ústavní soud říkal, že to tak nastaveno být nemůže, teda zejména, nebo pro ty individuální cestovatele. Takže na tom je vidět, že ano, pan doktor Smejkal má nějaký názor epidemiologa, Městský soud v Praze má jiný názor, říká, že není nutné test mít, že se to dá řešit nějakými mírnějšími opatřeními.

Takže vidíte sami, jak vlastně ta debata se vyvíjí a jak jsme trošku v klinči mezi tím pohledem epidemiologickým a tím pohledem právním nebo soudním tak, jak ta judikatura je nastavena. Takže to je jeden z příkladů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana ministra, jestli už máte výsledky hospodaření Vinohradské nemocnice a co z nich vyplývá? A pak na paní ministryni financí: Váš úřad rozhodl, že firma kancléře Mynáře nemusí vracet dotaci pro penzion v Osvětimanech. Tak z čeho vycházeli? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, zatím ještě ten výsledek kontroly nemám, ale já si myslím, že by měl přijít skutečně každým dnem. Takže určitě ho zhodnotíme a podle toho budeme dále postupovat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak moje odpověď bude velmi rychlá. Já vám žádné podrobnosti říct nemohu, protože je nevím. To rozhodování se odehrávalo jako vždycky na striktně úřednické expertní úrovni. Oni rozhodovali určitě podle zákonů a svého svědomí a já z principu nikdy, jednak ze zákona, jednak z principu, do žádných takovýchto procesů nezasahuji. To znamená, ani si nenechávám předkládat spisový materiál. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě doptala: Pan ministr Hamáček dnes dopoledne zmiňoval, že by vláda mohla mluvit nebo jednat i o nahrazení respirátorů nebo nahrazení povinnosti nosit respirátor pouze rouškami, tak se chci zeptat, jak to dopadlo, jestli se o tom mluvilo a jestli třeba nás čekají nějaké změny? A pak bych se chtěla zeptat pana ministra Havlíčka, jak jste zmiňoval rozšíření toho programu Covid – Kultura na hrady a zámky, tak od kdy by případně o ty peníze mohly žádat a kdy je dostanou vyplaceny? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k těm respirátorům nebo rouškám. Zatím jsme o tom nejednali, zatím to posuzuje klinická skupina Ministerstva zdravotnictví. Já jsem požádal o názor i třeba docenta Maďara nebo skupinu MeSES. Takže uvidíme, chci znát širší názor na tuto problematiku, protože je pravdou, že samozřejmě respirátor je silnější ochrana.

Na druhou stranu podle studií, které jsou k dispozici třeba z Anglie, tak u těch chirurgických roušek, nebavíme se o rouškách látkových a podobně, ta ochrana je nižší, ale ne nějak signifikantně. Takže budeme muset zvážit nějaký cost benefit zkrátka, ty přínosy versus rizika, a podle toho se rozhodneme. Já bych chtěl, abychom to rozhodnutí udělali nejpozději poslední týden nebo týden před 1. 7. tak, abychom občanům jasně sdělili, jestli budou potřebovat stále respirátory, které budou moci nosit i nadále, pokud si to zvolí, anebo jim budou stačit chirurgické roušky. Ale teď aktuálně myslím, že zrovna dnes o tom jedná klinická skupina, takže já si vyžádám všechna tato expertní stanoviska a na základě toho se rozhodnu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká programu Covid – Kultura, tak dnes byl, myslím tím ten rozšířený program, schválen záměr. V momentě, kdy je schválen záměr, tak bezprostředně poté se vypíše vlastní výzva. Obvykle to trvá tak sedm dní, takže troufám si tvrdit, že teď v těch následujících dnech to bude okamžitě vypsáno. A jakmile je vypsáno, tak je možné žádat. Takže v každém případě to bude ještě v červnu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Seznam Zprávy.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den, pane ministře zdravotnictví, já na vás mám čtyři dotazy. Začnu asi těmi prvními dvěma: S jakou další strategií ohledně očkování počítáte po prázdninách, na co se zaměříte? Budou to třetí dávky, budete cílit na neočkované a také co bude dál s vakcínami AstraZeneca nebo Janssen, budete je ještě vůbec objednávat? A pak položím ještě další dva. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o očkovací strategii, dnes jsme to také debatovali i s hejtmany. V zásadě ta strategie je v tuto chvíli taková, že předpokládáme, že ta velkokapacitní centra budou, řekněme, utlumována někdy v průběhu září s tím, že poté by se ta vakcinace měla přesunout jednak do menších očkovacích míst, která budou součástí zdravotnických zařízení, zejména tedy nemocnic, a samozřejmě do primární péče, to znamená k praktickým lékařům a k praktickým lékařům pro děti a dorost. Takže to bude tato kombinace. 

V tuto chvíli nikdo na světě neví a nemá tady žádné stanovisko nebo data o tom, kdy musí proběhnout přeočkování těch naočkovaných. To samozřejmě budeme sledovat a ta situace se může změnit a asi se změní v následujícím období, ale nyní zkrátka tuto informaci nemáme, kdy by k tomu mělo dojít. Takže spíše se bavíme o tom, že ten standardní očkovací průběh nebo ten proces se zkrátka přesune do těchto míst a tam budou tedy případně doočkováni ti, kteří třeba se nenaočkovali v rámci toho masivního očkování zejména v těch velkokapacitních centrech.

Pokud jde o vakcíny od firmy AstraZeneca a Johnson, to znamená ta vakcína Janssen, tak v tuto chvíli není zákaz, aby ty vakcíny byly aplikovány. Je tady určité odborné doporučení, které skutečně zejména cílí na to, aby ti poskytovatelé byli s tím seznámeni. Aby věděli, že tady, byť velmi nízké, velmi vzácné riziko, ale existuje. Takže v tomto směru vyšlo stanovisko, ale zákaz takový není. Dokonce pro některé pacienty, jak mi bylo sděleno, i ty vektorové vakcíny jsou lepší, třeba pro transplantované pacienty, kteří jsou po transplantacích, tak pro ně ty vektorové vakcíny, zdá se, jsou účinnější než ty RNA vakcíny.

Takže určitě to není tak, že bychom se jich úplně zbavili, ale pravdou je to, a to není otázka České republiky pouze, ale celé Evropské komise, která už to deklarovala, že neplánuje vlastně dělat další objednávky těchto vakcín a spíše se skutečně bude zaměřovat na vakcínu od firmy Pfizer, případně Moderna, zkrátka na ty RNA vakcíny, možná, že budou ještě nějaké další. Takže uvidíme, v tomto je to spíš skutečně otázka celé Evropské komise, jakou strategii bude volit.  

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Děkuju. Pak bych se ještě rád doptal, jestli jste řešili změny ve zdravotních pojišťovnách dnes na vládě? Tak jestli byste případně mohl upřesnit, jaké to budou? A když se ještě vrátím k těm vakcínám, je vůbec ve hře v nejbližších měsících nebo do konce roku, že by Česká republika nějaké vakcíny darovala, například rozvojovým zemím? Nebo jich máme sami nedostatek? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o změny ve zdravotních pojišťovnách, ano, to jsme řešili, byl to materiál bez rozpravy. Týkalo se to dvou zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven – Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra – a jsou to v zásadě úředníci ministerstva, kteří tam byli zvoleni, takže není to nic nestandardního v tomto směru. Spíše je to o tom, že jim vypršel mandát, takže jsme je museli znovu potvrdit, abychom tam měli svoje zástupce. A ta poslední otázka, pardon?

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Jestli by Česká republika mohla darovat…

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, to darování. Budeme to řešit. Spíše tam je otázka zajištění, že za prvé ty vakcíny neexspirují v čase a také zajištění nějakého chladového řetězce. Ono to není jako poslat roušky nebo respirátory. Přeci jenom to riziko nějaké zkázy v tom transportu je minimální. Obecně u těch léků, a očkovací látka je vlastně léčivý přípravek, tak tam musí být zachována skutečně poměrně striktní pravidla, takže budeme ty možnosti analyzovat. Já bych se tomu a apriori nebránil, ale je to otázka nastavení těch podmínek, tak abychom byli schopni vůbec to reálně logisticky zvládnout.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den. Na pana ministra Vojtěcha – další osud Dětské psychiatrické nemocnice Opařany. Objevila se informace, že má být zrušena. Dnes měla proběhnout nějaká schůzka s paní ředitelkou, tak jaký bude další osud té nemocnice? A dlouhodobě se potýká s nedostatkem personálu, tak pokud tedy se počítá s její další existencí, jak to budete řešit? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, máte dobré informace, dnes bylo skutečně toto jednání. Musím říci, že mě poměrně zarazilo, když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, toto byla vlastně jedna z prvních informací, kterou jsem dostal, že skutečně tato dětská psychiatrická nemocnice má problémy s nějakou udržitelností provozu. Ta informace ke mně nikdy před tím, ani v mém předchozím mandátu ministra, nedoputovala.

Nevím, musíme řešit ty příčiny, ale každopádně faktem je, že ta psychiatrická nemocnice se stará o pacienty, oni tam skutečně v tuto chvíli jsou hospitalizováni, a má problémy zejména z hlediska personálního. Takže řešíme skutečně to, jak jí pomoci, a také je tam určitá vize, o které debatujeme s Jihočeským krajem, protože ta nemocnice je na území Jihočeského kraje.

My jsme o tom měli právě schůzku i s panem hejtmanem Kubou i se zástupci jihočeských nemocnic, že by ti pacienti nebo ta lůžka mohla být převedena výhledově do některých jihočeských nemocnic. Zatím to byla nějaká první debata na toto téma, budeme v tom pokračovat, ale cílem je zkrátka v tuto chvíli udržet ten provoz této nemocnice a řešit nějakou její budoucnost. Takže určitě není to tak, že by se ta nemocnice zítra zavírala.

Já jsem jasně řekl paní ředitelce, že ten provoz musí být zachován. Zkrátka ti pacienti tam objektivně jsou a musíme najít řešení, jak vlastně překlenout teď to krizové období a najít nějaké dlouhodobější řešení, které já bych chtěl najít právě ve spolupráci s Jihočeským krajem a samozřejmě s pojišťovnami, které by tuto péči uhradily.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Televize Seznam.

Jiří Špaček, TV Seznam: Dobrý den. Já bych se zeptal k testování v zaměstnání v červenci. Platí, že nebude povinné, případně tedy pokud, tak jaká by byla pravidla a úhrady testů a kdy, to bude definitivně jasné? A pokud by nebyly povinné, tak budou dál povinné testy například v restauracích a podobně? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Vláda už na minulém jednání schválila, je to nějaké rozhodnutí, které už bylo učiněno ještě před mým nástupem, že skutečně povinné testování, plošné povinné testování jak ve školách, tak pro zaměstnavatele končí ke konci června. To znamená, od 1. července už nebude takto nastaveno.

Samozřejmě firmy, některé, a mám ty informace, budou testovat dobrovolně. To je samozřejmě jejich rozhodnutí, ale povinně to tak nebude. My samozřejmě, pokud ta situace k tomu bude vybízet a ta epidemiologická situace se v některých třeba regionech může zhoršit, tak pak bychom případně lokálně nastavili takovéto opatření. Ale plošně nikoliv.

A platí tedy to, že po 1. 7. bude možné buď si udělat test v rámci laboratoře PCR metodou, nebo antigenní test, jak jsem o tom hovořil o těch frekvencích, které se nemění vlastně pro hrazení testů. T znamená čtyři antigenní testy, jeden za týden, a dva PCR testy za měsíc.

Stejně tak se nemění ty lhůty a tak dále a také bude případně možný samotest na místě nějaké akce a podobně. Takže toto bude takto nastaveno. Ale znovu říkám a řekl jsem to i kolegovi, myslím si, že přirozeně se bude snižovat počet lidí, kteří budou ty testy potřebovat, tím, jak se vlastně navýší počet očkovaných, kdy už po první dávce vlastně ten test nepotřebují.

Jiří Špaček, Televize Seznam: Můžu ještě, pardon, druhý dotaz? Očkování věkové kategorie 12 plus. Tak jestli je už nějaký plán, případně od kdy by to mělo být a případně kde se budou očkovat? Jestli spíše v očkovacích centrech nebo u praktiků? Pak kdo to doporučil a jak to bude třeba se souhlasem rodičů těch dětí?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Řešíme to. V tuto chvíli vám neřeknu konkrétní termín otevření této věkové skupiny. Ono také se to zatím týká pouze vakcíny od firmy Pfizer, která v tuto chvíli je dodávána jen na ta očkovací místa, nikoli praktickým lékařům pro děti a dorost z toho důvodu, že vlastně neexistuje distributor. Ten je soutěžen. Ta vakcína od firmy Pfizer byla od začátku vlastně určena pro ta očkovací místa.

My předpokládáme a teď probíhá výběrové řízení, které organizují pojišťovny, že by měl být vybrán distributor i této vakcíny do začátku září. A pak by bylo vlastně možné tuto vakcínu distribuovat i do primární péče jak dospělým, tak dětským praktickým lékařům.

Takže v tuto chvíli pokud bychom otevřeli tu věkovou kategorii, a teď vám skutečně neřeknu ten přesný termín, tak do září by to očkování probíhalo na těch očkovacích místech. Musel by tam být samozřejmě pediatr. Ta místa existují, dnes už ten pediatr může být k dispozici, asi to nebude úplně všude. Na druhou stranu, pravděpodobně ten zájem asi nebude tak výrazný a je to také menší počet dětí, je to asi kolem 450 000 osob.

Takže takto je to naplánováno. Pokud by byla schválena pro děti od dvanácti let vakcína Moderna, která má vlastně zažádáno u Evropské lékové agentury, tak v takovém případě ta je vlastně dodávána do sítě primární péče, a pokud by k tomu došlo, tak by praktičtí lékaři  pro děti a dorost mohli začít očkovat vakcínou Moderna tyto děti od  dvanácti let. Ale zatím nemáme informace, kdy k tomu dojde. Víme, že má vakcína Moderna požádáno o tuto registraci, ale zatím nevíme, kdy EMA rozhodne.

Jiří Špaček, Televize Seznam: Ano, děkuji. Souhlas rodičů bude podmínkou asi v takovémto případě.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, u těchto dětí, je nutný souhlas zákonného zástupce. U dětí nebo u mladistvých 16 plus nikoli. Ale u 12 plus ano.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě dva dotazy prostřednictvím webexu. Nejprve paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer, já mám první dotaz na pana ministra Vojtěcha. Vy jste posledně odpovídal, že u Maďarska a Srbska, kde jsou i jiné vakcíny než od Evropské komise schválené, tak že tam budete kontrolovat, aby tam ti lidé nebyli očkovaní sputníkem případně vakcínou od Sinopharm. Nicméně k těm certifikátům pro maďarské očkování – jsou úplně stejné pro všechny vakcíny. Tak jestli budete chtít u lidí očkovaných sputnikem nebo sinopharmem nějaké speciální podmínky vstupu. To je první dotaz. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Možná, že jsme si minule nerozuměli. Pokud jde o ty země, které vlastně jsou součástí toho evropského covid pasu, tak v takovém případě bude vlastně pro nás platná i ta vakcína, která není registrována  EMA. Já jsem, a to možná nebylo porozuměno dobře, nebo možná na mojí straně, to se týkalo skutečně nějakých třetích zemí, které jsou třeba v té kategorii mimo Evropskou unii a nemáme tam žádnou dohodu, tak v takovém případě bychom vlastně byli připraveni pouze uznávat pouze vakcíny, které jsou schváleny Evropskou lékovou agenturou. Ale pokud tato dohoda je, respektive v rámci zejména toho evropského prostoru, tak tam je uznávat budeme.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji. Druhý dotaz zřejmě na paní vicepremiérku Schillerovou. Mě by zajímalo, jestli jste dnes na vládě nějak řešili výměnu šéfa BIS, případně zda jste nějak řešili nového kandidáta na Nejvyšší státní zastupitelství. A pokud jste ho řešili, tak případně s jakým výsledkem. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže odpověď bude zase jednoduchá. Ani jedno, ani druhé jsme neřešili. Děkuji.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. A ještě pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý večer. Já mám ještě dva dotazy k tomu zmrazení platů ústavních činitelů. Není mi zcela jasné, jestli už tedy panuje shoda mezi koaličními partnery na tom způsobu dalšího výpočtu. Vím, že ještě před jednáním vlády zazněly rozporuplné názory tady na to. Takže se chci zeptat: Našli jste během jednání vlády tady v tomto shodu, nebo potom při hlasování ve sněmovně bude každý koaliční partner hlasovat pro ten svůj návrh? Je to vlastně otázka i na pana ministra kultury i na paní vicepremiérku.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím asi podobně jako předtím. My ani nejsme v žádném zásadním rozporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí se domnívá, že by se to mělo vyřešit jenom pro rok 2022 a nechat ten rok 2023, kdy dojde po rozmrazení k tomu skoku až téměř o deset procent, nechat na příští politické reprezentaci, na příští p

Poslanecké sněmovně.

My se domníváme, že by se to, Ministerstvo financí, kteří jsou zpracovateli toho návrhu pana premiéra v roli poslance, domníváme, že by se to mělo udělat v rámci jednoho návrhu. Nicméně předpokládám, že se rozvine nějaká debata na půdě Poslanecké sněmovny. Uvidíme, jakou bude mít podporu tento poslanecký návrh, a podle toho se domluvíme.

Rozhodně to není nic, shodujeme se na tom jako koalice, že se mají zmrazit platy na rok 2022. Ministerstvo financí říká: Udělejme to i pro rok 2023. Ministerstvo práce říká: Ne, nechme to na příští politické reprezentaci. Takže není to kruciální spor, na kterém by mohl tento návrh zhavarovat.

To znamená, půjdeme tam s tímto, uvidíme, jaká se odehraje debata na půdě Poslanecké sněmovny. A určitě by tento návrh neprošel v devadesátce, to jsme viděli už loňském roce, kdy to dva opoziční kluby z koalice Spolu zablokovaly – byly to ODS a TOP 09. Takže určitě tam bude debata ve všech třech čteních. My se spíš soustředíme jako koalice na to, aby ten návrh do voleb prošel. To je teď nejdůležitější. Takže určitě to není kruciální spor. Děkuji.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já mohu jenom potvrdit, že ve Sněmovně, jsme se dohodli, budeme hledat takovou dohodu i s těmi ostatními, aby návrh prošel. Takže opakuji, to už jsem tady dnes jednou řekl: Tohle my nebereme jako nějaký spor politický, ale spíš jako technikálii. A v té Sněmovně budeme společně hledat, na čem bude největší shoda.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji. A ještě v souvislosti s tím, co jste říkala, paní vicepremiérko, že jsou obavy, aby se to stihlo do voleb vůbec. Proč vlastně je to poslanecký návrh pana premiéra? Měl by to být dotaz spíše na něj, ano, ale on tady není. Jestli vy to třeba nevíte. A proč to není vládní návrh?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak shodou okolností to vím, protože tam šlo o určitou rychlost. Prostě ten návrh vznikal v době, kdy probíhaly přípravy práce na státním rozpočtu, kdy prostě jsem jednotlivé kontury s panem premiérem konzultovala, kdy jsem opětovně navrhla zmrazení platů státních úředníků vzhledem k tomu, že je tam to snížení, to jsem nakonec říkala i loni, to snížení daně zaměstnancům o sedm procent čistého.

No a s tím vlastně vzešlo napovrch to, že platy ústavních činitelů by rostly. A pan premiér se rozhodl, že podá tento poslanecký návrh. Ono v podstatě z hlediska rychlosti legislativy, průměrně, tady to samozřejmě budeme muset pokusit se udělat všechno pro to, aby se to zrychlilo, tak poslanecké návrhy vždy bývají o něco rychlejší než návrhy vládní. Děkuji.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. Z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X